K vôli tejto veľkej línii nutno bojovať oproti nášmu úzkoprsému provincializmu, hlavne vysielaním mladých ľudí do cudziny, zemedelcov, obchodníkov a živnostníkov, nenachádzam dostatočnej položky v rozpočtoch pre dotyčné štipendiálne základiny. Skoro budeme trpieť nadprodukciou vrstvy inteligentov. Prirodzený ventíl tohoto zjavu bude zahraničie a hlavne slovanské zeme.
Vzťahy so zahraničím dejú sa osobnými stykami. Tu ovšem nehľadajme demokraciu v negovaní dobrého vkusu v našom vystupovaní, nezabúdajme, že žijeme v srdci Europy. Uhladenosť mravov nevytvára mužnosť, priamosť, sebapovedomie.
Stať sa súťažeschopným znamená študovať moderný vývin výroby, ležkde ešte nachádza sa naša priemyselná výroba od veľkých smerníc modernej či vertikálnej koncentrácie, od výzkumníctva, kde od integrácie, od psychotechniky, od typizácie, standarizácie?
Slovensko, kde prechod z válečného do mierového hospodárenia, kde nová hospodárska orientácia skoro zabila náš priemysel, je dnes významné a najistejšie odbytište priemyslu historických zemí.
Dvíhať jeho nákupnú silu každým prostriedkom je životná otázka republiky. Hospodárska nutnosť zodvihnúť jeho osvetovú úroveň, lebo jedine kultúrny národ vyjde zo svojej primitívity a má požiadavky na vyšší standard života, čím stáva sa väčším konzumentom.
To deje sa už školstvom. A my Slováci vďačne uznávame a honorujeme, že v našej bilancii nášho národného žitia a bytia, ktorú konáme pri pät ročnom trvaní republiky práve najväčšie aktívum tvorí školstvo. (Výborně!)
V celku ubezpečujem vás, že niet produktívnejšej investície, niet lepšej hypotéky na budúcnosť, ako tá, čo konáte na Slovensku. My ale pochopenie tej veľkej zásady, že Slovensko má sa stať budúcnosťou republiky, nevidíme.
My na príklad nevidíme, že by sa elektrizácia Slovenska taký rytmom viedla, ako to životná potreba vyžaduje.
Elektrická energia umožní nám dorábať dusík vo vzduchu, emancipuje nás v tomto ohľade o dovozu umožní nám doniesť poľnohospodársku ťažbu na najvyšší stupeň. Zväčší výnos pôdy, zmierni emigráciu, zväčší vnútornú nákupnú silu, urýchli proces zintenzívovania zemedelstva, ktorý už dnes tak krásne pokračuje. Je na obdiv, čo bolo v tomto smere v tak krátkej dobe s tak obmedzenými prostriedkami ministerstvom zemedelstva na Slovensku vykonané. My povďační sme nekonečne v tomto ohľade za túto koncentrovnú prácu, podloženú systematickou prácou ministrov Hodžu a jeho predchodcov.
Čo nás najviac vie popudiť, je to, že veľmi často veľké položky rozpočtu prepadnú, že nevyužijú sa na investície na Slovensku. Rozpočet nám ukazuje položky, ale keď idete za tým, koľko z toho sa investuje, tak vidíme veľké schodky.
Odpoveď na to je, že technický aparát nestačí. My to nemôžeme uznať. Hladnému človeku je každé sústo chleba nenahraditeľné. My na pr. nie sme spokojní ani s pomalým prevádzaním pozemkovej a lesnej reformy. Hospodárske zveľadenie Slovenska, dvíhanie jeho dane a nákupnej možnosti sám veľký diktát humanizmu nakladá nám, by stáročná nespravedlivosť nielen z mravných, ale čisto moderných zásad ekonomického oportunizmu bola čím skôr a to hlavne na slovenskom východe odčinená.
Treba odstraniť sociálne politické príčiny. Prirodzene nechceme vyvážať kultúrny humus, lež dnes následkom pozemkovej reformy a možnosťou dostať pôdu do vlastníctva sa náš emigrant skôrvráti než driev, kde mu bola táto možnosť vytvorená.
Nech mi bude dovolené na tomto mieste vysloviť našu iskrenú vďaku veľkému spriatelenému francúzskemu národu, že najnovšie poskytuje u seba sústo chleba naším biednym slovenským emigrantom.
Do budúcnosti má naša obchodná a colná politika jasne ohraničené medzníky. Že pri našom ohromnom vývoze nesmie byť ochranárska, že musí sa držať múdreho stredu, že jej vývoj nesmie byť jednostranným, je jasné. Ovšem nesmieme ani čisto merkantilnú obchodnú politiku provodzovať, ako sme to robili v istej dobe ohľadom na našu menu. Naša hospodársko-zahraničná politika musí byť položená pri colných smluvách na podklad najväčších výhod. Miernych obilných ciel by som sa nebál. Tvoria výtečnú kompenzáciu vo vyjednávaní so súsednými štátmi. Vidíme, že i Anglia chce siahnuť k tomuto prostriedku, aby odpomohla nezamestnanosti, aby zvýšila nákupnú silu domácemu trhu.
Pri zachovaní štabilizácie našej valuty väčšie výkyvy našich cien sú vylúčené, v mnohých článkoch sme na svetovej parite. Myslím, že depresia výroby minula už najnižší bod. Nemusím opakovať všeobecne známu mienku uľavneniu konkurencie Nemecka. Oni si pomôžu natiahnutím pracovnej doby, lež to nikdy nenahradí ich doterajší daňový, tarifný a valutárny dumping. Ani novo vybudovaného priemyslu succesívnych štátov sa tak veľmi neobávam. Už oni predovšetkým ako vývozné agrikultúrne štáty nemôžu stáť na podklade prohybitívnom a na základe toho budú museť vždy ťažko bojovať s vyspelým špecializovaným priemyslom kultúrne vyššie stojacích štátov.
Nevidím ešte výsledok zlacnenia uhlia, v hladine naších cien životných potrieb vidím zdraženie. Odhadujem za možné sníženie na celej čiare až do 5%, čím by stupňovala sa zas súťažeschopnosť našej produkcie. Držím toto sníženie aj z mravného ohľadu za potrebné. Robotníctvo musí vidieť, že rezignácie na vyššie mzdy doniesly produktívne výsledky pospolitosti, lež túto istú mravnú, tedy oprávnenú požiadavku môže prechovávať aj zemedelec, ktorý stojí už so svojou výrobou na svetovej parite. Preto držím za nutné, aby sa rovnocennosti priemyselných a poľnohospodárskych predmetov obracala ešte väčšia pozornosť, lebo jedine tak môžeme zmierniť akútnu krízu nášho zemedelstva, jedine tak budeme pracovať na vyrovnaní sociálnych protív a tým na upevnení nášho spoločenského poriadku, keď budeme hľadeť rovnako zachrániť standard of life nášho zemedelstva a roľníctva. Sú to sociálne politické ciele každej pravej demokracie.
Naša zahraničná politika dnes musí silne zasahovať do vývinu nášho hospodárstva. Nás teší ohromný význam cesty p. prezidenta a min. Beneša. Videli sme to aj s veľmi dosažného referátu ministra zahraničných vecí. Úlohy jeho budú v tomto ohľade vždy väčšie a ťažšie. Moderný princíp koncentrácie už poukazuje na kontúry veľkých medzinárodných dohôd na hospodárskom poli. Ja ich vítam, nakoľko by neslúžily vylučne veľkokapitálu, lebo sblížia národy, lebo budú zmenšovať krízu nedôvery, ktorá tak hatí mravnú konsolidáciu nášho kontinentu. Tak vidíme, že nastane shoda medzi francúzskou železnou rudou minette Lotrinska a nemeckým uhlím Poruria v podobe ohromného syndikátu konvencie cien ťažkého priemyslu. Zabezpečiť v tomto ohromnom koncerne našej čsl. produkcii čo najväčšiu quotu bude veľmi ťažkou ale vďačnou úlohou našej zahraničnej politiky
Nám nezáleží na pauperizácii súsedných štátov. My musíme podoprieť naše odbytné trhy, kde značky našej výroby sú už od dávna vovedené, keď ale venujeme takú pozornosť súsednému Maďarsku, čo nachádzam za cele prirodzené a na základe ministrom Benešom spomínaných garancií pre nás prospešné, tak pridržujem sa ku mienke, že ani oproti Poľsku, ktoré nám stojí ešte o mnoho bližšie rasou a vierou, nemôžeme viesť hospodársku politiku úplného desinteresmentu. Nechcem tým povedať, že by sme si naše medzinárodné giro priveľa nad naše sily zaťažili, tým by trpela ovšem naša bonita a naše záväzky nie sú malé.
Ja nepochybujem ale, že naša zahraničná politika najde prostriedky a spôsoby v mnohých vzťahoch favorizovať Poľsko, umožniť mu kýženú konsolidáciu. Nás Slovákov bol vždy ten náhľad, že Tatry nesmú tvoriť medzi nami čínsku stenu. Túto prehradu už teraz preklenuly sympatie naších národov. V ťažkých bojoch polmesiaca oproti krížu za civilizáciu západu, kde hlavne krvácali slovanské národy, ako oda zvučí našou ľudovou poeziou, používajúc výpovede Senkiewicza, šum orličích šišákov a plukov Sobieského.
A za tým stáli sme vo stálom styku, nejeden Slovák bojoval v ťažkých dobách povstania oproti byrokracii cárskej v šikoch poľských a neraz v mladom veku na jasných výšinách nebetyčných Tatier podali sme ruky naším bratom z Poľskej.
Oni tak zaslzenýma očima hľadeli do šírej diaľky na šíru rovinu Sarmatskú, posiatu hrobami svojich bratov, ako i my na naše krásne Slovensko, odkiaľ duševné ucho čulo rynčanie okov a čuch, puch ťažkých väzení.
V časoch rabstva jedine tam hore boli sme voľní a slobodní.
Zosilnením Poľska umožňujeme právnu a hospodársku rekonštrukciu Europy.
Vstúpením do života župnej reformy budú župy v mnohých hospodárskych ohľadoch odkázané na organizovanú svojpomoc. Budú museť iniciatívne a konceptívne pracovať. Tu musí nastúpiť účelné vedenie a ekonomická vyškolenosť župných sborov.
V každom našom počínaní sú našou dogmou mierové smluvy, preto ma nekonečne teší, že rozpočet Podkarpatskej Rusi vedený je v rozpočte ako konto-separáto.
Pričlenením Podkarpatskej Rusi ku republike prevzali sme veľké mravné záväzky, ktoré prirodzene aj lojálne splníme. Nám Slovákom bol vždy Rusín rodným bratom. Naší ľudia zastupovali ho pred porotou v Marmarošskej Sihoti. Sbližovala nás veľká všeslovanská myšlienka, v ňom videli sme túžobné spojivo medzi nami a veľkým ruským národom a keď my slovenskí študenti načúvali sme niekdy posviatnemu spevu v Prešove v ruskej cerkvi, tak naša myseľ v ťažkej duševnej porobe pádila do ďalekej Moskvy, ako by na perutiach našej túhy.
Rusínsko tvorilo vždy najzaostalejší, najbiednejší kraj starého Uhorska. Bol to jeden z kultúrne najzaostalejších kútov Europy. Nepoznám šľachetnejšiu kultúrnu misiu, ako zdvihnúť tento ľud na úroveň človeka.
Nikdy nezabudnem tie prvšie dojmy rusínskych krajov, tú poeziu starodávnych drevených cerkví, tú elegiu, ktorá vládne studenými chudobnými poliami, kde až pričasto pri ceste oko narazí na veľké válečné cintoríny, na davové hroby - opustené, zabudnuté, kde nejeden oplakávaný syn matky odpočíva svoj večný spánok.
Hospodársky život je v Podkarpatskej Rusi, následkom dovozu potrieb a vývozu prebytkov i výrobkov, na veľmi značnej vzdialenosti, v situácii veľmi ťažkej.
Predovšetkým nutno všetky tie ustanovizne zaviesť, ktorými postaví sa zemedelstvo akožto hlavná výroba na vyšší stupeň výkonnosti.
Nový dopravný smer východ-západ bude nutno zkrátiť a sľavniť.
Do Maďarska bude nutno otvoriť a tým zkrátiť a sľavniť dopravu cez Čop a otvoriť všetky železničné priechody s Poľskom.
Pri zemedelstve je potrebné snížiť tarify pre vývoz dobytka, zemiakov, sena, slamy, ovocia, fazole, hrozna a vína v sudoch a pre dovoz umelých hnojív i obilia na siatie.
Je potrebné, snížiť tarify na dovoz obilia a dopravu mlynských výrobkov.
Cukrovar v Trebišove žiada sľavnenie dovozného pre cukrovku do Trebišova a pre cukrovkové rezky, aby v južnejších krajoch mohly nastať kultúry repy.
Podniky drevo zpracujúce, píly, chemické zpracovanie dreva, výroba nábytku, sirkáreň atď. potrebujú sľavu pre dovoz materiálu a vývoz hotových výrobkov.
Taktiež pre kulatinu, železničné pražce i pre rezivo nutno snížiť sadzby menovite pre vývoz.
Pre drevené uhlie je potrebné nielen snížiť sadzby, ale aj pristavovať špeciálne vagóny pre export.
Pre vývoz chemických produktov z dreva (aceton, drevitý lieh atď.) i vedľajších výrobkov nutno značne snížiť dovozné.
Elektrizácia Podkarpatskej Rusi dľa plánu inž. Križku, by umožnila chemické zpracovanie bohatstva dreva tamojších krajov následkom vzdialenosti na západných trhoch málo súťažeschopných. Tu otvára sa závratná perspektíva zodvihnutia blahobytu Podk. Rusi.
Železiarsky priemysel žiada sľavnenie tarifov pre uhlie a koks i železné výrobky.
Ku zmierneniu bytovej núdze nutno snížiť dovozné pre stavebný materiál.
Pri plavbe: Prevedenie prístavu na Tise u Čopu.
Pri pošte: Priame telefonické spojenie Užhorod-Budapešť i Košíc i Užhoroda s dôležitými miestami obchodnými a priemyselnými v Maďarsku atď.
Na poli osvety sociálnej pečlivosti, hygieny sa už veľmi mnoho previedlo. Hlavne na školstvo zemedelské, priemyselné, odborné nutno klásť najväčšiu váhu.
Tam hlavne treba oživotvoriť myšlienku, družstevnícku, akožto podklad organizovanej svojpomoci roľníctva a živnostníctva. Ovšem celého tohoto podnikania alfou a omegou je škola, je osveta.
Ja končím moju reč prianim, by naše ministerstvá venovaly viac pozornosti slovenským potrebám. Žiadam rozšírenie kompetencie expozitúr bratislavských a vybudovanie slovenského oddielu v každom ministerstve. Slovensko nesmie byť večným locusom minoris resistenciae, Slovák je citlivejší než Čech, s touto vlastnosťou nutno so psychologického stanoviska počítať, nie pštrosovou politikou, ale bratským pochopovaním nedostatku Slovenska možno tam jedine zosilňovať štátnu myšlienku.
Posledné voľby najlepšie dokázaly, že na Slovensku nakopilo sa hodne nespokojnosti.
Tejto nespokojnosti nie bagatelizovaním, nie nadávkami, lež jedine neúnavnou húževnatou, konštruktívnou prácou možno čeliť.
Do budúcnosti hľadím s dôverou, som zaťatým nepriateľom každého defaitismu, niet k tomu žiadnej príčiny, našich rodákov by som prosil, viac trpezlivosti a ocenenia toho, že jedine pomocou veľkého českého národa obsiahli sme samostatnosť. Uctíme si to vo vrelej vďačnosti, uctíme si nielen hroby našich legionárov ale aj tie hroby českých vojakov, ktorými dnes už posiate sú kvetnaté luhy Slovenska.
Ovšem tí páni, ktorí by naše Slovensko chceli bagatelizovať, nech že si upovedomia, že by si český národ v kataklyzmách svetových dejín veľmi ťažko bol v stave obrániť bez Slovenska so stanoviska strategického svoju neodvislosť.
Keďže sústredňujem sa na železnično-obchodno-hospodárske otázky, tak končím poznamenaním, že ani na tomto poli nemožno robiť divy a zázraky. Alchymisti, žiaľbohu, už dávno vymreli. Náš pokrok vo vybudovaní nosného politicko-hospodárskeho telesa v centrálnej Europe je najväčšími korifeami zahraničia uznaný.
Ako naša hlavná smernica, ako náš najvyšší úkol, ktorý, a to vyzdvihujem, je dosažiteľný ako filtrát súhrnnej činnosti nášho štátneho ústroja, ducha spoločnosti, konsolidácie duševnej a mravnej, etiky zodpovednosti, ako substrát z celého nášho národnokulturneho žitia a bytia, na ktorom podklade zmobilizované sú v rovnováhe všetky hybné sily nasej duševnej dynamiky, považujem suťažeschopnosť nášho štátneho ústroja v každom odbore duchovného a hospodárskeho odvetvia vo veľkej medzinárodnej kultúrnohospodárskej súťaži.
Tieto veľké smernice, od ktorých blahobyt, zábezpeka nasej suverenity závisia, vyžaduj ú ovšem obete od všetkých. Ony docielia sa, keď v našom verejnom živobytí miesto straníckej vášne a kolizie osobných egoizmov zavládne duch uznanlivosti, duch pospolitosti a duch spravedlnosti. Rozpočet prijímam. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále pan posl. Stenzl.
Posl. Stenzl (německy): Slavná sněmovno! Státní rozpočet na rok 1924, který byl předložen poslanecké sněmovně ku projednání, není pres to, že příjmy a vydání se proti rozpočtu roku 1923 poněkud zmenšily, o nic lepší a o nic horší, než všechny před tím předložené státní rozpočty. Jako dříve tak spatřil i tenkráte státní rozpočet na rok 1924 následkem prútahu při předložení světlo tohoto domu, opět, avšak nebylo užito péče a podrobných výpočtů, a bylo současně ustanoveno, aby v určité šibeniční lhůtě byl spolknut a stráven. Jest to velmi nebezpečný pokus, jejž zde vláda činí a mám dosti příčin; abych opakoval výstrahy, které byly s německé strany parlamentární již tak často proneseny, aby předlohy předložené sněmovně, zejména státní rozpočet, nebyly promrskávány tempem rychlíkovým a překotně.
Musím nejdříve vysloviti svůj podiv nad tím, že ani tomuto rozpočtu nebyla položena za základ účetní uzávěrka za předchozí správní léta, při čemž zdůrazňuji, že měla býti základem při sestavení a sepsání tohoto rozpočtu aspoň uzávěrka za rok 1922. Uzávěrka za rok 1920, která došla do sněmovny před třemi dny, nemůže se nikterak užíti pro sestavení rozpočtu na rok 1924, poněvadž pochází z doby, která měla na hospodářský život vliv jiným a lepším způsobem, než je tomu dnes. Každý podnik a každá domácnost jest jen tehdy s to, aby sestavila pro budoucí rok poněkud správný rozpočet, když jest po ruce z minulého roku řádná uzávěrka účetní, tak zvaná bilance. Podniky, jež nepracují podle této zásady, nečeká nikterak nic dobrého, neboť tápají v nejistotě a mohou snadno jíti vstříc katastrofálnímu konci. Bylo by obzvláště zajímavo se dověděti, bylo-li užito pro sestavení rozpočtu na rok 1924 účetní uzávěrky a z kterého roku. Směrodatným pro sepsání státního rozpočtu může v tomto případě býti jedině účetní uzávěrka z roku 1922, pakli tomu tak nebylo, pak nelze číslic a údajů obsažených, pokud se tyče stanovených v státním rozpočtu nyní předloženém, nikdy uznati za správné. Doufám, že po ukončení debatě pan generální zpravodaj rozpočtového výboru, pan dr. Srdínko poslouží bližším vysvětlivkami.
Velectěné dámy a pánové! Obzvláštní zájem na kapitole "Ministerstvo financí", pokud se týče na částkách různých druhů daní, obsazených v ní, má živnostenský a kupecký stav, protože tyto daně zvláště ostře zařezávají do hospodářského bytí těchto stavů. Hospodářská krise, která trvá déle než půldruhého roku a byla doprovázena náhlými poklesy cen a jimi způsobenými četnými nezaviněnými úpadky, dotkla se neobyčejně silně obchodu a živností, které nad to byly podrobeny značnému zdanění. A přes to jsou tyto skutečnosti prostě popírány tím, že daně preliminované na rok 1924 jsou rozpočteny v takové výši, která není ve správném poměru k dnešnímu hospodářskému a obchodnímu stavu. Každý stát, který chce býti vybudován na zdravých základech, obrátí svůj hlavní zřetel na udržení pracujícího, tvořícího, vydělávajícího a daně platícího středního stavu, který již odjakživa byl živlem udržujícím stát. Každé, tomu se příčící jednání, musí otřásti základy, základními pilíři státu. A táži-li se, co činí vláda na ochranu a posilnění tak vysoce důležitého středního stavu, pak musíme říci: Velice málo, co by sloužilo požadavku skromné existence. Živnostenský a kupecký stav může někdy nanejvýše očekávati, že bude trápen zcela neoprávněným a neodpovědným hnutím pro snižování cen, a že bude obšťastněn daňovými předpisy, na něž prostředky nestačí. Mám pocit, že vláda nechce tím dosáhnouti nic jiného, než rozmnožení armády nezaměstnaných, beztoho velké a naproti tomu posilnění všemohoucího kapitálu. Ale právě tak, jako se staví stav dělnický a úřednický proti přílišnému, podmětům neodpovídajícímu snižování mezd a platů, brání se také plným právem živnostenský a kupecký střední stav proti diktátorskému požadavku znehodnocení jeho výrobků, vyrobených v denní pracovní době snad více než osmihodinné, při čemž zaujímá stanovisko, že stanovení cen doznává pro všechny vrstvy obyvatelstva přiměřené úpravy samo sebou reelní soutěží, jakož i nabídkou a poptávkou. Vláda tohoto státu, která působí všemi, jen ne správnými prostředky k snižování cen všeho zboží v soukromých podnicích, zvláště v podnicích živnostenského a obchodního stavu, měla by vlastně předcházeti dobrým příkladem a především snížiti příliš vysoké daně, aby tím dokázala, že jí skutečně na tom záleží, aby způsobila zlevnění nejnutnějších předmětů životní potřeby. Opak je prokázán v kapitole XIV, titul 2. § 1. státního rozpočtu. Tam jest uvedena na rok 1923 částkou 211,480.000 Kč všeobecná daň výdělková, která však v roku 1924 byla zvýšena na 250 milionů. Zvýšení daně výdělkové, která po výtce postihuje malé a střední podniky, nemůže logicky působiti na snížení, nýbrž přec jen opětně na zvýšení cen, pročež musí německá živnostenská strana v zájmu stavů jí zastoupených a také v zájmu spotřebujícího obyvatelstva protestovati co nejostřeji proti tomuto ničím neodůvodněnému zvýšení daně výdělkové téměř o 40 milionů korun. K tomu přistupuje připravovaná novelisace, pokud se týče zvýšení daně z obratu, z 1% na 2% u oněch předmětů, kterých je nezbytně zapotřebí k denní u životu široké masy obyvatelstva. Nepochybuji ani okamžik, že většina tohoto domu se postaví proti takovému zvýšení do nejostřejší oposice. V roku 1922 usnesený zákon o dani z vodní síly se svými ustanoveními, která vůbec nevzala zřetele na hospodářský stav podniku provozovaného vodní silou, nebyl a není schopen života. Malé a střední podniky poháněné vodní silou propadají daní z vodní síly dvojitému zdanění, a to z té příčiny, že vedle daně z vodní síly se zvyšuje poměrně také uložená daň výdělková se zřetelem na pravděpodobný levný pohon. Odůvodnění, které tehdy při uzákonění této daně bylo uvedeno, že podniky vodní silou poháněné mají levnější pohon, bylo naprosto nepřípadné, protože jednak udržování jezů a náhonů a ostatních objektů nutných pro přítok vody, mimo drahé vodní motory spotřebuje ročně obrovských sum. Již z tohoto důvodu bylo utvoření této daně tehdy zcela neoprávněné a vyžaduje tato daň dnes nejen zamýšleného, nepatrného snížení své výše, nýbrž musí zde býti žádáno, aby tento zákon o dani z vodní síly byl úplně zrušen. Vláda musí přece uvážiti, že se vodní síly užívá v rozmanitých závodech, z nichž zejména uvádím mlýny a elektrárny, které jsou přece takovými podniky, které pro hlavní spotřebu stojí v nejpřednější řadě a kterým by se proto neměla daň zvýšiti, nýbrž snížiti, aby se právě zde docílilo zlevnění důležitých předmětů potřeby pro širokou masu lidu. K tomu všemu dalo by se ještě uvésti velmi mnoho, zejména, jak velká škoda způsobuje se národnímu hospodářství tohoto státu touto daní, která státními příjmy na hotovosti z této daně nikdy nemůže býti vyvážena.
A nyní několik slov k spravedlivému prý a podle poměrů stejnému vyměřování daní. Mám v rukou data jednoho úřadu vyměřujícího daně, která úplně pohřbívají ráz nestrannosti a poměrné stejnosti. Stalo se, že týž úřad pro vyměření daně postoupil u dvou živnostníků stejného odvětví a prokazatelně stejného obratu obchodního tak, že jednomu byla předepsána přímá sazba daně výdělkové 180 Kč, druhému však 680 Kč. Pováží-li se, že při rozdílu 500 Kč přímé daně výdělkové musí zaplatiti onen poplatník okrouhle o 5000 Kč, které se skládají z různých přirážek k dani výdělkové, více, pak jest to pro malého živnostníka podle dnešních poměrů tak vysoká částka, že onoho poplatníka vhání do zkázy a nutí ku vzdání se živnosti. Mám pocit, že v zmíněném případu nešlo o omyly, nýbrž že zde rozhodovaly politické nebo národnostní pohnutky, aby se předpisovaly a zaváděly obdobou ku zřizování menšinových škol také "menšinové daně" pro občany české národnosti v německých územích. Zvláštní kritice měl bych podrobiti ukládací řízení většiny berních správ. Pro uložení kterékoliv daně má přece býti rozhodným přiznání učiněné poplatníkem, jemuž se však naprosto nepřikládá víry. Aby bylo užito řízení vytýkacího, to se děje v nejřidších případech, dává se přednost tomu, přikládati největší význam výpovědím tajených důvěrníků, kteří po výtce nejsou odborníky a jen z konkurenční závisti a ze zlého úmyslu činí falešná udání. Daňové úřady zachovávají se ponejvíce k důležitým, do existence podniků hluboko zasahujícím okolnostem při vyměřování daně zcela chladně, bez zřetele k tomu, zda nastává ohrožení podniku, či nikoli. Uznávám tedy za svou povinnost požádati pana ministra financí, aby přikázal úřadům, vyměřujícím daně, aby prováděly výměru daně spravedlivě a, což zdůrazňuji, nestranně a přihlížejíce k dnešním hospodářským poměrům a aby vypsaly nové volby do daňových odhadních komisí, jež jsou stále ty staré od r. 1914.
V posledních letech trvání republiky vyslalo ministerstvo financí do jednotlivých kupeckých a živnostenských závodů revisní komise, aby zkoumaly jejich ledví, zda skutečně odvedly na daních státu tolik, kolik podle svých příjmů měly státu odvésti. Revisní komise neobmezily se však na to, aby začaly zkoumati tím rokem, ve kterém dnešní stát byl utvořen, nýbrž rozšířily podle zákona rozsah přezkoušení na onu dobu, ve které jsme patřili ještě k rakouskému státu. Jestliže nynější stát dává zjišťovati nedoplatky berní, které jsou vypočítávány jen podle fiktivních základů a vymudrovány podle byrokratických zásad, lépe řečeno vyčarovány podle umění černokněžnického, jak by je úřady bývalého rakousko-uherského mocnářství nikdy nebyly předepsaly, pak se domnívám, že mohu snad s nejplnějším oprávněním tvrditi, že by právě proto Československý stát měl býti obzvláště povinen, aby válečnou půjčku, upsanou ponejvíce malými a středními vrstvami lidu, úplně spravedlivým způsobem zaplatil. Ale nejen proto byla by tu tato povinnost, nýbrž především z toho důvodu, že Němci tohoto státu jsou zvláště poctěni těmito revisními komisemi a obdrželi nejvyšší dodatečné předpisy daně. Nevěřte, prosím, že tato opatření jsou způsobilá, aby přiměla německý národ k tomu, aby plně uznával tento státní útvar. Pakli neumíte lépe vzbuditi důvěru německého obyvatelstva k tomuto státu, než tím způsobem, že v oboru berním, jakož i ve všech ostatních oborech se činí opatření příčící se právům národů, která otevírají dokořán dveře snaze po potlačování, pak není pro takovou vládu pomoci. Nevěřte však, že můžete trvale počítati s trpělivostí německého národa, která byla prokázána tím, že snášel, byť i nevrle, břemena berní a byl poslušný nařízení a zákonů, neboť mohou nastati doby, kde by mohla býti prováděna v určitých směrech pasivní resistence. Chce-li vláda tohoto státu vychovati německý národ na loyalní státní občany, chce-li, aby na místo nedůvěry vstoupila důvěra, musí vysoká vláda zaujmouti kurs skutečně správný, odpovídající poměru národnostnímu, a to rovnoprávností německého národa v otázkách školních, dále při obsazování úřednických míst, ve školách a úřadech a konečně ve směru hospodářském, při zadávání státních do dávek a staveb. Podle údajů, jež jsou mi po ruce, bylo prý německému stavu živnostenskému a obchodnímu sotva 9 % všech dosud zadaných státních dodávek a objednávek přikázáno ku provedení, což značí zajisté velkou nespravedlivost, protože toto procento neodpovídá ani třetině německého obyvatelstva státu, při čemž nechci se ani pustiti do srovnání stran daňové poplatnosti. Boj proti takovému nespravedlivému zkracování německého živnostnictva bude vésti německá živnostenská strana všemi prostředky, kterými vládne.
Pan ministr soc. péče oznámil v rozpočtovém výboru dne 13. listopadu 1923, že bylo od r. 1919 do 1. října 1923 vyplaceno na podpoře nezaměstnaných 961 milionů Kč a že v letošním roce musí býti opatřeno dodatečným úvěrem dalších 46 milionů. Stojím na stanovisku, že nezaměstnanému, který přišel o zaměstnání jen operacemi měnovými a následkem nesprávných hospodářsky politických opatření, musí za všech okolností stát poskytnouti podporu. Musíte mi ale na druhé straně přiznati, že vydání téměř 1 miliardy jest zcela neplodné a že by bylo bývalo zajisté možno nalézti prostředky a cesty, aby tato částka nebyla přišla na zmar pro národní majetek. Namnoze nestačila denně vyplácená podpora v nezaměstnanosti zajisté v mnohých případech, aby těmto politování hodným lidem zajistila nejnuznější živobytí. Slyšel jsem z úst mnohých nezaměstnaných, že by raději konali pravidelnou práci, než byli poukázáni na braní podpory nezaměstnaných. Nebylo by tedy bývalo účelnější a správnější opatřiti penězi podpory nezaměstnanosti nezaměstnaným zaměstnání a přiměřený výdělek? (Souhlas na levici.) Měly se stavěti nové silnice, železnice, údolní přehrady, prováděti práce regulační a meliorační nejrůznějšího druhu, vždyť takových prací máme potřebí téměř v každém okresu.
V tomto případě byly by mohly okresy a obce prováděti stavby přiměřené poměrům nezaměstnaných, takže by byli dělníci našli ve svém domově zaměstnání a výdělek. Samozřejmě nebyly by práce na podporu nezaměstnaných vystačovaly, aby byli zaměstnáni všichni dělníci, ale jakmile by se bylo začalo se státními, nebo i obecními stavbami, byly by bývaly zaměstnány i živnostenské podniky, dodávající na stavby, a byly by mohly zaměstnávati i další dělníky, což by opět bylo snížením počtu nezaměstnaných. Rozpočet jednotlivých investicí byl by se sice poněkud zvýšil, rozhodně však byl by stát zaznamenal méně neplodných vydání, byly by vznikly majetkové hodnoty národní a věcná aktiva státu byla by stoupla. Doporučoval bych vládě ještě dnes, aby se tímto podnětem poněkud blíže obírala, poněvadž hospodářská krise dosud trvající a nezaměstnanost dostatečně k tomu vybízí.
Proti položce téměř 2·3 miliard ministerstva národní obrany, ku které se druží ještě investice 135·7 milionů, zaujímám ovšem jménem své strany nejostřejší postavení, protože německý obchodník a živnostník nemá zájmu na vojenském státě, nýbrž na obchodním, selském a průmyslovém.
Jen několik málo slov o bankovním úřadě ministerstva financí. Od zavedení přísných devisových předpisů na podzim loňského roku jest bankovní úřad ministerstva financí s to, aby autonomně stanovil kursy cizozemských devis na zdejší burse, protože jest znemožněna jakákoli arbitráž. Této možnosti se užívá k tomu, že bankovní úřad stanoví kursy jednotlivých devis nad světovou paritu, čímž se poskytuje bankovnímu úřadu možnost zvýšeného zisku. Není přípustno, aby bankovní úřad tímto způsobem shraboval zisk na útraty soukromého hospodářství.
Obmezenou řečnickou dobou jsem bohužel nucen, abych naznačil jen krátce v vládě přání a stížnosti německého obchodního a živnostenského stavu a shrnuji na konec naše hlavní požadavky takto:
1. Žádáme rovnoprávnosti německého národa ve směru národním, osvětovém a hospodářském. Zejména žádá německý stav obchodní a živnostenský národního rozdělení všech živnostenských společenstev, aby mohl provozovati na čistě hospodářském základě za vyloučení všeho národně šovinistického snažení zdravé národní hospodářství.
2. Budiž provedena reorganisace pokud se týče zjednodušení daňového zákonodárství, při čemž odmítáme již předem všechno příštipkářství. Zrušena budiž dávka, která trvá ještě dnes pod názvem "válečné daně" a není naprosto na místě.
3. Buďtež zachovány nynější, pokud se týče znovuzřízeny již rozpuštěné živnostenské a družstevní pomocnické nemocenské pokladny.
4. Žádáme, aby vláda všemi prostředky, kterými vládne, zakročila na základě živnostenského řádu proti neoprávněnému provozování živností a je co nejostřeji potírala.
5. Válečné půjčky buďtež plně zaplaceny.
6. Výsledek voleb dokázal, že dnešní zákonodárné shromáždění nepožívá ve svém politickém složení více důvěry lidu a žádáme proto jeho rozpuštění a vypsání nových voleb do parlamentu.
Jako první poslanec německé živnostenské strany v této sněmovně poukazuji ku konci své řeči na mimořádně velkou tíseň německého stavu živnostenského a kupeckého a očekávám, že těmto stavům nebude více přikazováno bezvýznamné místo, nýbrž se jich ujmete v každém směru v duchu opravdové demokracie. Očekávám dále, že vláda konečně přikročí k tomu, aby v každém směru vyšla vstříc podporou německému stavu živnostenskému a kupeckému, který dnes tak těžce zápasí o své bytí. Pak-li by má slova nedošla u vlády sluchu, musel by stát jen sobě samému připočísti následky, které by mohly vzniknouti ze zničení těchto skupin a jemu by najisto nebyly ku prospěchu. Najdete mne vždy po boku a v boji za práva německého stavu živnostenského a kupeckého, tak jak se vždy také zastanu v rámci německého pracovního souručenství samosprávy německého národa ve všech oborech.
Pokud vláda nezmění směru politiky a hospodářství proti německým živnostníkům a německému národu vůbec, nemohu jménem své strany dáti souhlas k předloženému nám státnímu rozpočtu. (Souhlas na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Přerušuji další projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze vůbec.
Než přikročím k ukončení schůze, učiním ještě některá sdělení presidiální.
Dovolenou udělil jsem dodatečně na včerejší schůzi posl. Tadlánkovi, Koudelkovi a Skotkovi pro neodkladné zaměstnání.
Byly učiněny některé změny ve výborech.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Bobka za posl. dr. Petersilku.
Do výboru pro průmysl, živnosti a obchod vyslal klub republ. strany zemědělského a malorolnického lidu posl. Braneckého za posl. Karlovského.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány některé návrhy a interpelace. Prosím o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4319. Vládní návrh zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Tisk 4297. Sbírka interpelací:
I. posl. dr. Lelleyho a súdr. min. pre Slovensko, min. vnútra a min. financií o zneužívania páchaných s výčapnými licenciami,
II. posl. dr. Lelleyho a súdr. min. s plnou mocou pre správu Slovenska o bezzákonnom sužovaní obecenstva okresným náčelníkom v Nových Zámkoch,
III. posl. dr. Lelleyho a súdr. min. soc. pečlivosti a min. zdravotnictva a telesnej výchovy o nestrpitelných pomeroch v sanatoriume plúcnych chorob v Matlároch,
IV. posl dr. Lelleyho a súdr. min. vnútra a min. s plnou mocou pre správu Slovenska o terore okresných náčelníkov,
V. posl. Szentiványiho a súdr. min. priemyslu, obchodu a živností o vrátení poplatkov z nepoužitých vývozných a dovozných povolení.
Místopředseda Buříval: Končím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 29. listopadu 1923 v 10 hod. dopol. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu dnešního.
Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)
Námitek není; považuji návrh za schválený.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 7 hod. 50 min. večer.)