Začátek schůze v 10 hod. 20 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.
227 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Franke, Habrman, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Šrámek, Tučný, Udržal; odb. přednosta ministerstva financí Groš a min. radové Kallus, Kafka, dr. Štorkán.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 228. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na 22. a 23. listopadu t. r. udělil jsem posl. Jos. Fischerovi pro neodkladné zaměstnání, posl. Geršlovi z téhož důvodu.
Nemocí omluvil se na tento týden posl. Anděl.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Mašatu za posl. Macha.
Klub posl. čsl. národní demokracie vyslal do výboru zahraničního posl. dr. Kramáře za posl. Špačka.
Klub poslanců "Deutsche soz,-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. Hackenberga za posl. Schäfera.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru zahraničního posl. dr. Luschku za posl. dr. W. Feierfeila.
Pan posl. dr. Hnídek oznámil přípisem ze dne 20. listopadu 1923, že resignuje na své členství v komisi pro kontrolu dávky z majetku a přírůstku na majetku.
Předseda: Doplňovací volbu dám na pořad schůze příští.
Imunitní výbor zvolil dnes (21. listopadu 1923) předsedou posl. dr. Mazance.
Došly některé spisy od vlády, dále dotazy atd. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 30. října 1923, č. j. 25126/23 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového v Praze.
Dotazy:
posl. R. Bergmana a Maška vládě o sociálním zabezpečení trvalých zaměstnanců na zabrané půdě,
posl. R. Bergmana a Maška vládě o pozemkové a lesní reformě na panství dobříšském,
posl. R. Bergmana a Maška ministru vnitra a zemědělství o novelisaci zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek v kmenové jmění obecní,
posl. R. Bergmana a Maška vládě o provádění agrárních operací v souvislosti s pozemkovou reformou,
posl. R. Bergmana a Maška vládě o stranickém zadávání zbytkových statků při provádění pozemkové reformy,
posl. Šamalíka a druhů min. předsedovi o stranicky prováděné pozemkové reformě,
posl. Šamalíka, Janalíka a druhů ministru financí o vymáhání dávky z majetku a přírůstku na majetku.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4303. Zpráva výboru ústavno-právneho k usneseniu senátu (tisk 4237) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1633 a 1657), ktorým sa rozširuje úradná pôsobnosť verejných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4274. Sbírka interpelací:
I. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty, že na Hlučínsku a na Moravě bylo znovu překaženo německé domácí soukromé vyučování;
II. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů ministrovi školství a nár. osvěty, že na Hlučínsku a na Moravě bylo znovu překaženo německé domácí soukromé vyučování;
III. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o německé soukromé obecné škole v Benecku;
IV. posl. Schäfera, Roschera, Hoffmanna a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o německé soukromé obecné škole v Benecku;
V. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o změně školního obvodu německé obecné školy v Pláni Věžovaté, okrese česko-krumlovském;
VI. posl. Dietla, Hoffmanna, Deutschové a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o změně školního obvodu německé obecné školy v Pláni Věžovaté, okrese česko-krumlovském;
VII. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o novém rušení prozatímních poboček, slučování nižších školních tříd na německých obecných školách v Čechách, do nichž dochází málo dětí;
VIII. posl. Schuberta, Schälzkyho a druhů vládě o složení zemské odvolací komise pro válečné poškozence;
IX. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi financí o zdánlivém právním nástupnictví bankovního úřadu ministerstva financí do dlužních pohledávek býv. Rakousko-uherské banky;
X. posl. dr. Raddy a druhů ministrovi vnitra o nezákonitém rozhodnutí brněnské zemské politické správy;
XI. posl. dr. Raddy a druhů ministrovi železnic o neudržitelných poměrech na železniční stanici v Mikulově na Moravě;
XII. posl. dr. Raddy a druhů ministrovi vnitra o přehmatu jihlavské státní policie;
XIII. posl. dr. Schollicha, Matznera a druhů ministrovi pošt a telegrafů o týrání německých poštovních úředníků ve Slezsku;
XIV. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi vnitra a ministrovi nár. obrany o přehmatu teplicko-šanovské okresní politické správy,
XV. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi soc. péče o porušení prováděcího nařízení k zákonu ze dne 11. července 1922, č. 225, a ze dne 26. dubna 1923, č. 87;
XVI. posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi soc. péče a veř. zdravotnictví o použití státních peněz povolených na péči o mládež;
XVII. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů ministrovi vnitra, že v některých obcích na Hlučínsku byly zastaveny volby do obecního zastupitelstva;
XVIII. posl. Uhla, Jokla, Kaufmanna a druhů ministrovi nár. obrany o jeho článku "O demokracii a milici", který vyšel ve "Venkově" a který podepsal;
XIX. posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů ministrovi vnitra o vyhlášení výsledku voleb;
XX. posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů ministrovi vnitra o výnosech, vydaných politickými úřady, jež obsahují předpisy, jak se provádějí obecní volby;
XXI. posl. dr. Jabloniczkého a súdr. ministrovi vnútra o odmietavom stanovisku županského úradu v Nagyszölősi, prejavenom voči zástupcom maďarských strán politických;
XXII. posl. dr. Lelleyho a súdr. ministrovi spravedlnosti o protizákonnom počínaní štát. zastupiteľstva v Bratislave;
XXIII. posl. Szentiványiho a súdr. ministrovi nár. obrany o vypovedání "Prágai Magyar Hirlapu" (Pražský maďarský chýrnik) z kasárieň;
XXIV. posl. dr. Lelleyho a súdr. ministrovi spravedlnosti o straníckom jednaní štát. zastupiteľstva a vrchného štát. zastupiteľstva v Bratislave.
Předseda: Přikazuji výborům zahraničnímu a živnostenskému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4286. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923.
Tisk 4285. Vládní návrh, kterým. se předkládají Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Spojenými státy severoamerickými, sjednaná v Praze dne 29. října 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. listopadu 1923, č. 209 Sb. z. a n.
Předseda (zvoní): Přejdeme k projednávání pořadu, na němž jakožto odstavec první jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4253) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4300).
Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla v 220. schůzi posl. sněmovny dne 30. října 1923 se lhůtou 3 týdnů k podání zprávy, stanovil generálním zpravodajem p. posl. dr. Srdínko.
Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozpočtovou rozpravu rozděliti na povšechnou a podrobnou.
Stejně jako loni při rozpravě o rozpočtu na rok 1923 rozvrhla by se rozprava podrobná na skupiny, a to: I. politickou, II. finanční, III. kulturní a IV. hospodářskou.
První skupina (politická) obsahovala by rozpočtové hlavy: I. President republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III. Národní shromáždění, IV. Nejvyšší správní soud a volební soud, IX. a IX A. Předsednictvo ministerské rady, X. Ministerstvo zahraničních věcí, XI. Ministerstvo nár. obrany, XII. a XII A. Ministerstvo vnitra, XIX. a XIX A. Ministerstvo spravedlnosti, XXIV. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Druhá skupina (finanční) obsahovala by kapitoly: V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI. a VI A. Příděly samosprávným svazkům, VII. Státní dluh republiky Československé, VIII. a VIII. A. Pensijní a zaopatřovací požitky, XIV. a XIV A. Ministerstvo financí, XXV. Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků.
Třetí skupina (kulturní) obsahovati má rozpočtovou hlavu XIII. a XIII A. Ministerstvo školství a nár. osvěty.
Čtvrtá skupina (hospodářská) obsáhne kapitoly: XV. a XV A. a XV B. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, XVI. a XVI A. Ministerstvo pošt a telegrafů, XVII. Ministerstvo železnic, XVIII. a XVIII A. Ministerstvo zemědělství, XX. a XX A. Ministerstvo veř. prací, XXI. a XXI A. Ministerstvo soc. péče, XXII. a XXII A. Ministerstvo pro zásobování lidu, XXIII. a XXIII A. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a těles. výchovy.
Hlasování míním provésti po skončení celé rozpravy.
Co do lhůty řečnické, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby - jako loni při rozpočtové debatě - lhůta řečnická činila pro klub maximálně tolikrát 15 minut, kolik má klub členů, při klubech s méně než 4 členy a pro poslance mimo klub souhrnem aby činila až 1 hodinu.
Jest snad proti mému návrhu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Uděluji slovo p. zpravodaji posl. dr. Srdínkovi.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Již po několikráte vystupuji před slavnou sněmovnou v úloze zpravodaje o rozpočtu. Zastupoval jsem čtyři dodatečné rozpočty a dva rozpočty celoroční a tento je třetí.
Přijal jsem volbu hlavního zpravodaje i tentokráte, ačkoliv jsem plně přesvědčen, že v této slavné sněmovně, jak v majoritě tak i na straně oposice, sedí řada vážených a hluboce v této věci vzdělaných poslanců, kteří by lépe zastali tento úkol nežli já. S druhé strany však smím snad přičiniti tu neskromnou poznámku, že po tolikaletém zevrubném probírání státního hospodářství, k němuž jsem měl jako zpravodaj příležitost, snad přece do jisté míry můj názor o státním hospodářství může býti pro slavnou sněmovnu určitým, snad do jisté míry cenným kriteriem, cenným vodítkem.
Slavná sněmovna může býti jista, že kdybych ve vnitřních konstrukcích rozpočtu našel nějaké zásadní vady, nedostatky, že bych se nerozpakoval vytknouti před slavnou sněmovnou vše, co bych nepovažoval za správné, vše, v čem bych viděl vady našeho státního rozpočtu.
Co se týče formy své zprávy, zůstanu věren staré zásadě, že lépe jest méně fantasie, méně všeobecných frází v referátě hlavního zpravodaje o státním rozpočtu a více konkrétnosti. blíže k věci. Ovšem vydávám se při tom v nebezpečí, že výklad takový bude snad méně poutavý a méně záživný, právě svým velmi často číselným obsahem.
Práce rozpočtového výboru - abych tuto záležitost hned odbyl - začaly 31. října a 17. listopadu byl rozpočtový výbor poslanecké sněmovny hotov se svou prací. Konal během této doby 23 schůzí, dvě, někdy i tři denně.
Jednání v rozpočtovém výbory bylo zcela normální bez jakéhokoliv omezování řečnické doby a také beze všech návrhů na konec debaty. Mohl tedy každý člen rozpočtového výboru přednésti vše v takové formě a v takovém rozsahu, jak si přál.
Ovšem musím doznati, že práce vyžadovala duševního i tělesného napětí všech členů rozpočtového výboru, takže zakončení práce znamenalo vysvobození z velmi namáhavé lopoty. Celý rozpočtový výbor bez rozdílu, ať strany vládní, ať strany oposiční, jest jednotný v názoru, že má býti rozpočtovému výboru poskytnuto více času k projednávání rozpočtu a že tato žádost jest odůvodněna nikoli snad ohledy na pohodlí členů rozpočtového výboru, nýbrž, že tak velí zájem veřejný, zájem státní.
Jak odstraniti obtíže při projednávání rozpočtu v tak krátké, těsné lhůtě časové? V rozpočtovém výboru jsem poukázal na různé cesty, kterými by to bylo možno, z nichž přirozeně nejprve musíme vyzkoušeti tu cestu, aby se s pracemi rozpočtového výboru začalo hned počátkem října. To je první cesta, která podle ústavy a dnešních zákonů je možná, a tou třeba se nejprve dáti a vyzkoušeti, stačí-li nám lhůta od počátku října až do vánoc k řádnému projednání rozpočtu v obou sněmovnách. Kdyby se shledalo, že by to nebylo možné, že i tak je dále těsnost časová, lhůtová, tedy by k tomu mohly vésti jiné cesty: buď každý rok projednávati polovinu, rozpočtové látky cestou širokou a druhou polovinu zkráceně a v roce příštím druhou polovinu řádně a první polovinu zkráceně. To by byla zase jedna cesta. Nebo by k tomu mohlo vésti přeložení rozpočtového roku, s kterým souhlasil zvěčnělý ministr dr. Rašín. Nebo by k tomu mohlo vésti to, aby sněmovna měla účast již na sestavování, tvoření rozpočtu, a nikoliv teprve na korekci jeho. Konečně nejméně schůdná cesta by byla cesta rozpočtového provisoria, které by se povolilo vládě na 2-3 měsíce a v této době se pak vypracoval definitivní rozpočet.
Bude také záležeti velmi na tom, jak bude vypadati všeobecný budgetní zákon, na kterém se pracuje a který bude snad sestaven Společností národů, aby ve všech státech byly zavedeny stejné normy pro budgetování, a to budgetování řádné, mimořádné a investiční a aby tak rozpočty všech států byly budovány na společné nějaké základně. K tomuto budgetnímu zákonu ovšem sluší poznamenati, bude-li k němu přikročeno, že takový zákon musí býti dosti pružný, aby vyhověl rychle měnícím se poměrům celkovým, které se zákonem vůbec na delší dobu nedají vyjádřiti, protože okolnosti z poměrů, které nastávají během let, nelze vůbec ani předvídati ani tušiti.
Položíme-li si otázku, jaké byly hlavní známky uplynulého hospodářského roku, můžeme vytknouti asi tyto: Zahraničně byl to velký neklid politický, který vyvrcholil rozvratem, jaký pozorujeme v Německu. Přirozeně, že ta věc nebyla jen tak bez vlivu na poměry hospodářské u nás ve státě a že tento neklid politický a tyto rozvraty katastrofální, jaké pozorujeme, mají vliv na podnikání i v našem státě. A proto přáním nás musí býti, aby i ty věci v Německu se uklidnily a aby co nejdříve se v nějaké formě pro nás přijatelné stabilisovaly.
Pro nás uvnitř bylo hlavní známkou našeho vývoje hospodářského, že měna naše se stabilisovala. Já jsem do své zprávy zařadil výkaz o pohybu kursu koruny v Curychu a New Yorku, výkaz, ze kterého i skeptikové, kteří mezi námi byli v této slavné sněmovně, seznají, že skutečně se nám vlastní silou podařilo do určité posice přivésti naši valutu a na této výši ji stabilisovati.
Druhou známkou uplynulého roku byl pokles cen, který v celku se udržel. Při tom však musíme doznati, že přece přes to ještě cena koruny uvnitř státu není v té výši hodnoty, jaká jí patří, že tedy koruna naše doma nebyla dosud správně doceněna, a proto v ohledu cenovém nastává a zbývá další práce, totiž pracovati dále a přinášeti oběti, které přirozeně pro zlevnění musí přinésti všichni tři faktorové zúčastnění, nejen zaměstnanci a podnikatelé, nýbrž také stát.
Třetí známkou uplynulého roku bylo dodržování hospodářské krise, která již v roce 1922 nastoupila. Hospodářská krise v roce 1923 se jeví jednak dodržováním nezaměstnanosti, jíž teprve ke konci roku ubývá, a charakterisuje se v poklesu výnosu daní, jak výnosy ministerstva financí nám dokazují. K tomu se ještě později obšírně vrátím.
Co se týče hospodářského, zemědělského roku, můžeme rok 1923 označit jako průměrně úrodný. Přítomny rok byl pro zemědělství průměrně úrodný - v některých plodinách byla ještě lepší úroda než průměrná - takže z toho vyhlídky na celkový další hospodářský vývoj by byly velmi příznivé.
Obchodní bilance naše přes hospodářskou krisi a přes všechny obtíže, které rok tento v sobě měl, udržela se jako aktivní. A to právě svědčí o dosti silné odolnosti, dosti velké vnitřní síle našeho obchodu, že bilance naše se nestala pasivní, nýbrž vykazuje dosti značné aktivum, jak se tím později budu ještě zabývati.
Z vnitřních našich událostí částečně politického významu můžeme uvésti obecní volby, které byly v tomto roce vykonány a které proběhly tak, že dávají známku značné politické vyspělosti a slušnosti všem zúčastněným stranám. Vedle toho však uvnitř je druhý zjev, kterým jsme právě prošli, a to jest stávka uhlokopů, jaké dosud v tom rozsahu nebylo v republice, a která, ačkoli se odbývala během voleb obecních, přece neměla žádného důsledku, co se týče porušení pořádku nebo v jiném směru.
Tedy to by byly asi známky, kterými se charakterisuje uplynulé hospodářské období. Pravil jsem, že hospodářská krise, která se jevila již v roce 1922, je i v roce 1923 v různých zjevech patrna. Nejlepší svědectví o ní nám podají státní závěrky.
Budiž mi dovoleno několika větami blíže dotknouti se těchto státních účetních závěrek. V rozpočtovém výboru přednášejí se každoročně přání, aby Národní shromáždění mělo včas na stole podle zákona předloženy státní účetní závěrky. Zákon stanoví, že za 18 měsíců po skončení rozpočtového roku má účetní závěrka parlamentu býti předložena. To znamená, že v této době, tedy v listopadu r. 1923, máme míti v rukou účetní závěrky za r. 1921. Ve skutečnosti tomu tak není. My máme v přítomné době pouze závěrku za 2 měsíce roku 1918 a za rok 1919. Za rok 1920 závěrka se tiskne a bude se zpožděním 1 1/2 roku předložena. Závěrka za rok 1921 měla býti v našich rukou od 1. července, ale není hotova.
President Nejvyššího účetního kontrolního úřadu vysvětlil to poslanecké sněmovně dopisem z 29. června t. r. Převážná většina ministerstev podle sdělení pana presidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nepodala do konce června své dílčí závěrky. Tento dopis přednesl jsem jako zpravodaj v rozpočtovém výboru a zajímavý byl účinek jeho. Ihned přišly interpelace od jednotlivých ministerstev, že závěrky kontrolnímu úřadu byly předloženy v červenci a srpnu t. r., tedy od většiny ministerstev teprve v druhé polovici roku 1923. Dotyční správci resortů cítili se ještě dotčenými přípisem pana presidenta. Dopisy, které došly letos na podzim do kontrolního úřadu a stěžují si, že snad dopis pana presidenta nebyl správný, svědčí o tom, že všechna tato ministerstva, která si stěžovala, neznají zákona a předpisův o uzávěrkách, protože tyto závěrky dílčí mají ministerstva předložiti za 6 měsíců po skončení rozpočtového roku, tedy za rok 1921 to mělo býti koncem první polovice roku 1922, a ne po uplynutí druhé polovice roku 1923. Kdyby tedy ministerstva znala zákon o předkládání dílčích závěrek a příslušný předpis, nebylo by možno, aby ještě dodatečně si stěžovala do jednání Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Předkládání uzávěrek jednotlivými ministerstvy až po 18 měsících místo po 6 měsících po skončení rozpočtového roku je nedodržením zákonité povinnosti, kterou rozpočtový výbor musí vytknouti.
Žádáme-li, slavná sněmovno, na každém starostovi v nejposlednější vesnici předkládání účtů z jeho obecního hospodářství, musíme tím více dbáti na to při centrálních úřadech. Jsou-li výmluvy, že nestačí místnost nebo nejsou úředníci, mám za povinnost prohlásiti jménem rozpočtového výboru, že on je ochoten navrhnouti sněmovně povolení zvýšení dotace pro jednotlivé úřady, aby mohly včas závěrky předložiti. Nejvyšší účetní kontrolní úřad nemá viny na tom, že nemůže dříve přijíti před parlament s celkovou uzávěrkou, dokud mu chybí sebe menší závěrky od nějakého podřízeného úřadu.
Ještě další poznámku mně dovolte ke státním závěrkám. Soudí se, že jsou kontrolou byrokracie a hospodaření se státními povolenými kredity a za druhé pomůckou pro kriterium nových rozpočtů, které schvalujeme. Že státní závěrky, třebaže pozdě předkládané, jsou kontrolou hospodaření, s tím musíme souhlasiti. Kontrolovati na základě státní účetní závěrky můžeme až za dvě i za čtyři léta, kdy nám je předložena, ale co se týče toho, že by účetní závěrka mohla býti dobrou pomůckou pro kontrolu budoucího rozpočtu, který se projednává, s tím nemohu souhlasiti. Jednáme na př. o rozpočtu pro rok 1924 a podle zákona máme míti závěrku za rok 1921. To je spatium tří let. Co se změnilo za ta tři léta v hospodářských, finančních a valutárních poměrech? Od té doby jsme vykonali dvě zemědělské žně, v roce 1922 a 1923, a to jest okolnost velmi závažná, že se na základě jejím může změniti i rozpočet. Já uzavírám, že účetní závěrky pozdě předkládané nemají téměř žádného významu pro kriterium rozpočtu, který tvoříme, a proto že je třeba ohlížeti se po nových pomůckách a nových cestách, které by byly více prospěšnější a cennější pro posuzování nových rozpočtů. A takovou pomůckou jsou účiny, skutečné účiny plateb ať ve výdajích ať v příjmech za dobu nejbližší od rozpočtu, tedy pro rok 1924 účiny za rok 1923, případně za rok 1922.
A tu hned říkám: Bude-li potřeba novelisovati zákon o Nejvyšším účetním kontrolním úřadě, nesmíme zapomenouti i na tento moment, abychom zařídili včas opatření těchto pomůcek, totiž účinů za nejbližší dobu od rozpočtu zpět. Zdokonalení takové můžeme od naší administrativy žádati. Jestliže jsme dnes zdokonalili výkazy o zahraničním obchodu a celních příjmech že je za krátkou dobu, po uplynutí měsíce máme v rukou, dají se takové výkazy zhotoviti i pro úřady finanční, aby nám krátce po uplynutí měsíce byly předloženy výkazy příjmů a vydání, třeba bychom věděli, že nejsou definitivní a že jsou v nich vady a chyby. Takové výkazy mají rozhodně větší cenu pro posuzování rozpočtu a my je žádáme.
Nejvyšší účetní kontrolní úřad podjal se dobrovolně této práce, třeba mu toho zákon neukládá. Loni nám předložil vedle uzávěrek za r. 1918 a 1919 seznam účinů za rok 1920 a 1921 a letos dobrovolně předložil seznam účinů za rok 1922 a za první pololetí r. 1923. Pan president nám sdělil k těmto výkazům, že byly vyhotoveny na podkladě výkazů měsíčních dle § 10 zákona ze dne 20. března 1919. Roční výkazy za rok 1920 a 1921 zaslal loňského roku a letos za rok 1922 a první polovinu r. 1923. Dále se v dopise praví, že zákon sice nestanoví povinnosti výkazy takové předkládati Národnímu shromáždění, Nejvyšší účetní kontrolní úřad má však za to, že mohou býti pomůckou členům obou sněmoven při projednávání státního rozpočtu. Poznamenává, že je pravděpodobno, že některé číslice výkazu doznají změn; a toho musíme býti pamětlivi, upotřebíme-li číslic, které v těch účinech jsou.
Jsou velmi zajímavé, vážení pánové, ty výsledky účinů, ta čísla, která nám dává rok 1922 a 1923. Uvádím je proto, abych doložil, že hospodářská krise, která v r. 1922 byla velmi citelnou, vytrvala dále, také i v prvním pololetí 1923.
Výdaje v r. 1922 podle rozpočtu měly činiti 19.912,960.000 Kč. Skutečné výdaje však byly pouze 18.335,264.000 Kč, tedy ve výdajích v roce 1922 byl výsledek příznivější o 1.577,696.000 Kč. O to byly výdaje menší. Z čeho se skládá toto minus? Výdaje řádné v r. 1922 byly menší o 2.782,858.000 Kč, za to však výdaje mimořádné proti rozpočtu byly větší o 1.205,162.000 Kč. Když odečteme toto plus mimořádných vydání od čísla, které udává, oč byly řádné výdaje menší, dostaneme obnos 1577 milionů, oč byl výsledek ve státních vydáních v roce 1922 příznivější proti rozpočtu ovšem dle prozatímních výkazů.
Bude jistě zajímati, nač v jednotlivostech menší výdaje v roce 1922 připadají: Příděly zemím dostaly méně, okrouhle 796 milionů, státní dluh vyžádal si menších výdajů o 649 milionů, předsednictvo ministerské rady o 208 milionů, ministerstvo národní obrany o 376 milionů, ministerstvo školství ušetřilo 267 milionů, a to 56 milionů v řádném a 211 milionů v mimořádném vydání, ministerstvo veřejných prací ušetřilo 229 milionů, opatření přechodné doby poválečné 324 miliony. Ostatní ministerstva vykazují jen úspory podřízenějšího významu.
Větší výdaje v roce 1922 mělo ministerstvo financí okrouhle o 1084 miliony, ministerstvo pošt a telegrafů o 152 milionů Kč a ministerstvo železnic o 312 milionů.
Co se týče příjmů v roce 1922, byly preliminovány podle rozpočtu na 18.884 miliony. Skutečné příjmy obnášely 18.939 milionů, tedy v příjmech byl výsledek v roce 1922 proti rozpočtu o 55 milionů příznivější. Řádné příjmy byly ve skutečnosti proti prelimináři větší o 512 milionů, příjmy mimořádné byly však menší proti preliminovaným o 457 milionů. Odečteme-li toto minus příjmů mimořádných od čísla, které udává, oč byly řádné příjmy větší, dostaneme obnos 55 milionů, o který ve skutečnosti byly státní příjmy v roce 1922 příznivější proti rozpočtu.
Sečteme-li částku, o kterou byly výdaje menší a příjmy větší, dostaneme sumu 1633 milionů, o kterou byl skutečný výsledek účinů v roce 1922 příznivější proti rozpočtu.
Znovu podotýkám, že jsou to výsledky účinů předběžné, které se ve státní účetní závěrce ještě změní. Ve státní uzávěrce budou také ještě ovšem označeny náležitosti a aktivní i pasivní nedoplatky.
V jednotlivostech v roce 1922 byl výsledek v příjmech příznivější ve větších položkách u ministerstva financí okrouhle o 404 miliony, u železnic okrouhle o 754 miliony. Menší příjmy byly u předsednictva ministerské rady o 190 milionů, u ministerstva zemědělství o 169 milionů, u ministerstva veřejných prací o 331 milion a u opatření přechodné doby poválečné méně o 504 miliony než bylo v rozpočtu. To byl menší výnos z přeplatkových fondů cukerní a lihové komise.
Přihlédněme ještě k zajímavějším číslicím za rok 1923. Ty jsou za prvních 6 měsíců, ale ceny jsou mnohem menší než čísla, která jsem uvedl za rok 1922, poněvadž některé platby se budou díti až ke konci roku. Proto nelze násobiti výsledek, který máme za půl roku, dvěma, abychom snad dostali pravděpodobný výsledek za celý rok. To výslovně předem podotýkám.
Tedy vydání za 6 měsíců v r. 1923 podle rozpočtu byla 9685 mil. Kč. Skutečné výdaje byly však pouze 7252 mil. Kč. Tedy ve výdajích byl za prvý půl roku 1923 příznivější výsledek o 2433 mil. Číslo to je však menší váhy, protože platby budou koncem roku větší.
Příjmy: Podle rozpočtu příjmy za první pololetí 1923 byly preliminovány 9406 mil. Kč. Skutečné príjmy však byly pouze 7061 mil. Kč; jest tedy v příjmech výsledek nepříznivější o 2345 mil. Kč.
Když odečteme nepříznivější výsledek v příjmech od příznivějšího výsledku ve vydáních, vidíme, že výsledek za prvý půlrok jest celkem příznivější o 88 mil. proti rozpočtu.
Jak jest to s deficitem za tento prvý půlrok? Deficit podle rozpočtu by měl býti 279 mil. Ve skutečnosti byl 192 mil., tedy deficit za prvý půlrok 1923 jest menší o 87 mil., než byl v rozpočtu preliminován. Tato příznivá skutečnost nemůže však zastíniti fakt nižšího výnosu státních příjmů.
Přihlédněme blíže, co v prvém pololetí 1923 vyneslo méně: Předsednictvo ministerské rady má menší příjem o 251 mil., ministerstvo pošt a telegrafů o 178 mil., ministerstvo železnic o 873 mil., ministerstvo zemědělství o 87 mil., ministerstvo veř. prací o 120 mil., ministerstvo financí o 776 mil.
Které daně a položky jsou to u ministerstva financí, které vynesly méně proti rozpočtu? Zde musím uvésti menší výnos jednotlivých daní:
Pozemková daň - 12·5 mil., domovní daň třídní - 2·4 mil., domovní daň činžovní - 6·5 mil., daň z příjmu - 81·5 mil., dávka z tantiem - 2·6 mil., válečná daň - 46 mil., daň z kořalky - 71 mil., licenční poplatky - 5·8 mil., zvláštní dávka z vína v lahvích - 6·1 mil., všeobecná daň nápojová 25 mil., dávka z uhlí - 260 mil., daň z vodní síly - 5·1 mil., daň z obratu a pracovních výkonů a daň přepychová - 165 mil., sůl, sladidla a výbušné látky - 7·9 mil., příjem z pokladních hotovostí, jimiž se měl přikázati výnos kreditních operací za účelem konverse přechodních státních dluhů - 264·3 mil., tabák vynesl méně o 63·4 mil., státní loterie - 13 mil., Bankovní úřad ministerstva financí - 15 mil.
Nyní přihlédněme, které položky ministerstva financí vynesly více v prvém půlletí 1923 v příjmech ministerstva financí:
Všeobecná daň výdělková víc o 6·1 mil. Kč, výdělková daň z podniků k veřejnému účtování povinných více o 1·1 mil., daň důchodová více o 5 mil., daň majetková více o 4·1 mil., úroky z prodlení, exekuční poplatky a tresty vynesly více o 12·9 mil., cla vynesla v prvém půlroku více o 87·2 mil., daň z cukru vynesla více o 5·3 mil., daň z masa vynesla za půl roku více o 11 milionů na venkově, v městech uzavřených o necelé 2 miliony, kolky více o 14·5 mil., právní poplatky o 25·7 mil. více, daň z jízdních lístků více o 4·5 mil., daň přepravní o 21·7 milionů.