Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Žádám pana řečníka, aby se mírnil.

Posl. dr. Radda (pokračuje): A tak bych mohl až do nekonečna uváděti příklady toho, že se v tomto státě již nikde nedovolá práva.

Starší rakouští panovníci měli heslo, jejž se dodnes ještě stkví na zevní hradní bráně ve Vídni: "Justicia regnorum fundamentum". Zdá se, jako byste s královstvím povalili i tuto zásadu. Avšak pamatujte si: Kdo boří základ, boří i budovu na něm vystavěnou. Chcete-li bořiti, nebudeme vám v tom brániti. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): K slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.

Závěrečné slovo uděluji panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Pokud p. kol. dr. Radda ve svých vývodech se dotýkal vlastní předlohy, odpovím toto: Není pochyby, že rozlišování sazeb trestního našeho zákona, které podle výšky ukradeného předmětu, podle ceny poškozené věci, rozlišují delikty na přestupek, přečin a zločin, není ideální, ale bylo by jistě správnější, kdybychom podle jiných subjektivnějších znaků určovali kvalitu trestních činů. Ale abychom dnes v době neustálených valutových poměrů přikročili k definitivní úpravě trestního zákona v tom směru, abychom úplně jiné měřítko kladli pro rozlišování trestních činů, to myslím, by nebylo vhodné. Měl jsem tak při prvním projednávání této osnovy snahu opakovati lex Offner, ale dnešní doba právě ukazuje, jak bylo vhodné a správné, že jsme toho neučinili, že jsme naopak sáhli k prostředkům, jaké nám ukazuje dnešní osnova. Kdybychom byli přetvořili trestní činy a trestní sazby, kdybychom totiž prostě ciferně přetvořili a přeměnili hranice mezi trestním činem, přestupkem a zločinem. nevím, k jakým důsledkům byli bychom došli. Při budoucím trestním zákoně, který se dnes připravuje a, jak slyšíme, při projednávané osnově budou úplně jiná hlediska vzata za základ při rozlišování trestních činů, nebudou to jenom sazby a obnos ukradeného předmětu nebo poškozené věci, nýbrž subjektivní právo, která budou rozhodovati o tom, jestli čin trestní je zločinem, přečinem nebo přestupkem.

Jestliže si pan dr. Radda stěžuje na to, že justiční správa v některých případech zasahuje do souzení, uznávám, že jistě je to nepřípustno, neboť musí tu býti úplná volnost nechána soudci, aby rozhodoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle ustanovení zákona. Ale rovněž tak myslím, že je potřeba dbáti toho, aby zákonodárný sbor a jeho členové nezasahovali do svobodného rozhodování a souzení soudců, aby soudce byl chráněn nejen od justiční správy, nýbrž také od zákonodárných sborů, aby jeho rozhodování bylo úplně neodvislé.

Pokud si pan kol. dr. Radda stěžuje na určité přehmaty v jazykové praxi, pokud soudy dbaly jazykového zákona, jistě my nemůžeme míti soud k tomu, aby, když určitý předpis zdá se p. dr. Raddovi velmi malicherný, soudce nedbal zákona jen proto, aby si ulehčil soudní řízení. Nenuťme úředníky své a soudce, aby nedbali předpisů, byť na oko malicherných. V té věci jediná náprava je možná, aby co nejdříve byla vydána jazyková nařízení.

Pan dr. Radda prohlašuje, že prý přetížení soudců, na které jsem si stěžoval v rozpočtovém výboru, je právě způsobeno tím, že soudcové příliš dbají těchto malicherných ustanovení zákona a tím sami komplikují soudní agendu. Myslím, že statistika ukazuje něco jiného, totiž že agenda civilních soudů vzrostla o 200% a u obchodních soudů až o 300%. To je jeden doklad, co způsobuje přetížení soudu, ovšem často také nedostatečné obsazení soudu a potřeba, aby naši soudci šli na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Přes vývody pana kol. dr. Raddy trvám na svých vývodech, aby slavná sněmovna připojila se k usnesení ústavně-právního výboru a aby přijala osnovu zákona, jak byla ve vládním návrhu předložena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím dámy a pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Osnova tato má tři články, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově v celku najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

do souhlasí s touto osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve znění, jak je navrhuje pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu a přikročíme ke druhému, jímž je:

Za ministerstvo obchodu přítomen je pan odb. přednosta dr. Benda.

Zpravodaji jsou: za výbor pro průmysl, živnosti a obchod pan posl. Geršl, za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Medvecký.

Mají snad páni zpravodajové nějaké návrhy korektur?

Zpravodaj posl. Geršl: Nemám ničeho.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Korektúr niet.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu zákona o označování původu zboží také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.

Přistupujeme k odst. 3, jímž jest:

Zpravodajem jest pan posl. dr. Medvecký. Má snad nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Nie.

Předseda: Není jich. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona jmenovaného tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 8. února 1922, čís. 50 Sb. z. a n., o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 3 pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odst. 4, jímž jest:

Zpravodajem jest pan posl. Netolický. Jsou snad nějaké návrhy opravné?

Zpravodaj posl. Netolický: Nemám žádných.

Předseda: Není jich. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s uvedenou osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona o zákazu premiových obchodů předměty denní potřeby také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 4 pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k odst. 5, jímž jest:

Zpravodajem výboru branného jest pan posl. Vahala, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Předložená osnova zákona tisk 4245, jednající o úpravě náhrady za trvalé ubytování vojska v míru, jest vlastně jen prodloužením zákona ze dne 10. července 1922, čís. 227 Sb. z. a n., kterým upraveno bylo placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 a 1922. Zákonem ze dne 20. prosince 1922, čís. 387 Sb. z. a n., upraveno bylo placení náhrady též pro rok 1923. Vláda zamýšlela vydati upravený zákon ubytovací pro celou oblast republiky a slibovala si s materiálem býti hotova do konce tohoto roku. Jelikož takový zákon vyžaduje nejbedlivějšího studia a materiálu, mající sloužiti za podklad k nové úpravě, není ještě dostatečně prostudován, viděla se vláda nucenou předložiti stávající osnovu, aby nenastal stav ex lex po 31. prosinci 1923. Jelikož již zákonem z 20. prosince byly sazby za ubytování vojska zvýšeny o 40% sazeb dosavadních, takže alespoň trochu odpomohlo se tvrdosti ubytovacího zákona, doporučuji, aby předložená osnova v plném znění, jak ji výbor branný schválil, také v plenu sněmovny byla schválena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Sazby, jednající o úpravě náhrady za trvalé ubytování vojska v míru, které byly stanoveny pro jednotlivé nájemní třídy podle § 30 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění článku I zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z.; byly vyhlášeny bývalým ministerstvem zemské obrany a financí ze dne 14. února 1911, č. 28 ř. z., kdy byly rozděleny obce na 10 tříd, vyjímaje tehdy za staré doby Vídeň. Prvního ledna 1911 byly upraveny tyto sazby rovněž uherským zákonným článkem XXXIX z roku 1895 nařízením bývalého uherského ministerstva honvédů, číslo 1869 z roku 1911. Toto zvýšení platilo též pro kasárenské objekty, které byly poskytnuty vojenské správě se zárukou obsazení, jakož i pro města a obce s právem municipálním, ve kterých jest anebo bude vojsko teprve ubytováno. Tato nařízení o ubytování vojska byla zákonem ze dne 10. července 1922, čís. 227, uplatněna také pro naši republiku od 1. ledna 1921 a do 31. prosince 1922. Zákonem ze dne 20. prosince 1922, č. 387, prodlouženo to bylo na placení náhrady při trvalém ubytování také od 1. ledna až do 31. prosince 1923.

Vláda přichází s návrhem, aby platnost tohoto zákona byla prodloužena také pro rok 1924 a další. Rozpočtový výbor pojednal o meritu návrhu jakož i o obnosu, kterým bude zatížen rozpočet státní pro r. 1924. Ježto v rozpočtu státním je tato položka zařazena, rozpočtový výbor ve svých schůzích minulého a předminulého týdne projednal i tuto předlohu a z důvodů rozpočtových nebylo námitek. Rozpočtový výbor v dnešní schůzi dopolední se usnesl, aby se připojil k návrhu výboru branného, a já dovoluji si navrhnouti slavné sněmovně, aby návrhu branného výboru udělila ústavní své schválení. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Zákon tento má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh nebyl podán. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově najednou s nadpisem a úvodní formulí.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou námitky. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém oběma pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen je tím odst. 5 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci 6, jímž jest:

Zpravodaji jsou tíž páni poslanci, kteří referovali o předloze předešlé.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor branný, panu posl. Vahalovi.

Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 20. prosince 1922, č. 388 Sb. z. a n., upravena byla výše náhrady za dodanou přípřež v míru pro r. 1923. Zákon onen byl terminován do 31. prosince 1923. Vláda doufala, že do té doby zlevní mzdy, že poklesne cena krmiv a také cena koní; předpoklady se však dosud nesplnily. Také materiál pro unifikaci tohoto zákona pro celou republiku dosud není sdělán. Je proto nutno, aby nenastala doba mimozákonná, by zákon dosavadní měl platnost po prosinci 1923.

Branný výbor přijal onu předlohu v celém znění a proto doporučuji slavné sněmovně rovněž přijetí této osnovy. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 20. prosince 1922, č. 388. z. a n., stanoveny byly náhrady za vojenskou přípřež v míru v roce 1923, a to náhrada za 1 km a za koně, mezka s postrojem neb osedlaného 70 h, vola s postrojem 49 h, krávu s postrojem, osla s postrojem neb osedlaného 33 h, za vůz a za 1 km 10 h. Stalo se to jako doplněk zákona ze dne 22. května 1905, č. 86 ř. z., a uherského zák. čl. IX z r. 1844 a to pro rok 1923.

Letošního roku žádá vláda prodloužení z důvodů, které uvedl již pan zpravodaj výboru branného, na příští rok až do konečné úpravy.

Rozpočtový výbor projednal v dnešní dopolední schůzi tuto předlohu, jakož i obnosy, které požadovány jsou zde tímto návrhem vládním, a shledal, že obnosy ty jsou již zařazeny do rozpočtu preliminovaného na r. 1924, a není tedy z důvodů rozpočtových žádných námitek. Rozpočtový výbor přijal tedy tuto vládní předlohu ve znění zprávy branného výboru ze dne 6. listopadu 1923 a já dovoluji si slavné sněmovně navrhnouti, by návrhu vládnímu dala své schválení. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Zákon tento má toliko 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy učiněny nebyly. Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad některé příští schůze.

Tím je vyřízen odst. 6 a přikročíme k odst. 7, jímž jest:

Zpravodajem je p. posl. Dubický, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Účelem vládní osnovy návrhu o poštovních holubech jest, aby upraven byl chov a cvičení poštovních holubů již v míru a současně aby postaráno bylo o to, by tohoto důležitého zpravodajského prostředku nebylo zneužíváno, zvláště k účelům vyzvědačským. Kdežto jiné státy, jako Francie a Německo mají již o poštovních holubech potřebné zákony, postrádá u nás věc tato dosud zákonné úpravy. Jen § 14 zákona o válečných úkonech ze dne 26. prosince 1912 stanoví, že všechna zvířata ke zpravodajské službě způsobilá, zejména holubi, mohou býti převzata za náhradu a že chování takových zvířat, jakož i doprava jimi zprostředkovaná, mohou býti zastaveny nebo omezeny.

Úprava tato je zcela nedostatečná. Nehledě k tomu, že dlužno se vší rozhodností čeliti škodám, jež by mohly vzniknouti využitím poštovních holubů neoprávněnými chovateli obzvláště k účelům vyzvědačským, dlužno k úpravě této věci přikročiti též vzhledem k výhodám, jež poskytuje používání poštovních holubů vojenské správě.

Ve světové válce zajistili si poštovní holubi velmi důležité místo ve spojovací službě, neb dokázali, že vykonávají svou úlohu i tehdy, když ostatní spojovací prostředky selhávají. Byloť jich s úspěchem upotřebeno za největší bubnové palby, za útoku plynem, mezi prvou linií a velitelem i za obléhání. Při normálním stavu počasí mohou obstarávati spojení i na vzdálenost 200 km. Jejich schopnost stoupá při řádném ošetřování a vycvičení, z čehož vyplývá nutnost, aby vojenská správa měla význačný vliv na jejich chov. V zákoně stanoví se povinnost odevzdati chyceného nebo nalezeného holuba s kroužkem na noze nejbližšímu úřadu, jakož i zákaz chytati, poškozovati a stříleti poštovní holuby.

Chovati poštovní holuby je dovoleno vyjma vojenskou správu jenom těm československým státním příslušníkům, kteří jsou členy některého spolku chovatelů poštovních holubů, sdruženého v Ústředním svazu. Jen tím způsobem lze provésti účinnou kontrolu a čeliti nebezpečím, jež by mohla pro vojenskou správu a stát vzniknouti ze zneužívání tohoto důležitého prostředku dorozumívacího. Pokud jde o provádění kontroly a o jiné doplňky vládního návrhu, budou obsaženy v prováděcím nařízení ministerstev národní obrany, vnitra a spravedlnosti.

Branný výbor poslanecké sněmovny jednal o vládní předloze ve své schůzi a přijal znění její beze změny. Doporučuji proto, aby poslanecká sněmovna návrh zákona o poštovních holubech schválila a dala mu ústavní sankci. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Ani při této osnově není pozměňovacích návrhů. Míním o ní dáti hlasovati najednou. (Nebylo námitek.)

Kdo tedy souhlasí s touto osnovou zákona, mající 15 paragrafů, s nadpisem zákona, nadpisy částí a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím jest vyřízen pořad dnešní schůze.

Než přikročíme k ukončení schůze, máme ještě rozhodnouti hlasováním podle § 69. jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích, označených za naléhavé, které rozdány byly ve 225. schůzi, která, jak známo, konala se se schůzí 226. dne 13. t. m. Jsou to:

Naléhavá interpelace posl. dr. Lelleye a soudr. o sirotčinci Maria Oltalma v Bratislavě (tisk 4277).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tážeme sa pánov ministrov:

či sú ochotní nariadiť a zároveň vykonať, aby budova sirotčinca odovzdaná bola svojmu pôvodnému účelu a aby sirotčincu bolo vyplatené príslušné odškodné za dosavádne bezprávne používanie budovy?

Předseda: Pan posl. dr. Lelley navrhuje, aby se rozprava zahájila ihned. Kdo tedy souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci byla přiznána ve smyslu našeho jednacího řádu rozprava a aby tato rozprava provedena byla ihned, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Tím rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.

Je tu dále naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a soudr. o zákazu sbírek pro říšskoněmecké děti (tisk 4280).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podepsaní se táží pana ministra vnitra, jaké pohnutky rozhodovaly o zákazu sbírky pro říšsko-německé děti, a je-li ochoten tento zákaz neprodleně zrušiti a takovéto sbírky dovoliti a úředně podporovati?

Předseda: Pan posl. dr. Schollich neučinil návrhu, kdy tato debata má býti zahájena. Budeme tedy hlasovati pouze zásadně o přiznání rozpravy.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava ve smyslu našeho jedn. řádu, jakožto interpelaci naléhavé, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava této interpelaci přiznána nebyla.

Sděluji dále, že dovolenou na tento týden udělil jsem panu posl. dr. Dérerovi pro nemoc v rodině.

Lékařské vysvědčení předložil pan posl. Sajdl.

Mezi schůzí byly tiskem rozdány některé zprávy a naléhavé interpelace. Žádám za přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4301. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost dosavadní úpravy náhrady za vojenskou přípřež v míru.

Tisk 4302. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje pro přechodnou dobu platnost dosavadní úpravy placení náhrady při trvalém ubytování vojska.

Tisk 4290. Naléhavá interpelace posl. Tausika a soudr. vládě o hrozných poměrech, jimiž trpí obyvatelstvo okresu svidnického na východním Slovensku.

Tisk 42291. Naléhavá interpelace posl. J. Fischera a druhů ministrovi financí, jak berní úřady ve volebním okresu karlovarském vymáhají dlužné a prozatímní daně.

Tisk 4299. Naléhavá interpelace poslance Blažka a soudr. vládě o bezdůvodném rozpuštění okr. správní komise v Lounech.

Předseda (zvoní):

Ukončím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 21. listopadu 1923 v 10 hodin dopol.

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4253) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4300).

2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují se některá jeho ustanovení (tisk 4271).

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým s prodlužuje pro přechodnou dobu platnost dosavadní úpravy placení náhrady při trvalém ubytování vojska (tisk 4302).

4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost dosavadní úpravy náhrady za vojenskou přípřež v míru (tisk 4301).

5. Druhé čtení osnovy zákona o poštovních holubech (tisk 4276).

Je snad nějaká námitka proti tomuto mému návrhu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.