Předseda: Zápisy o 215. až 218. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu, byly podle téhož paragrafu vytištěny a 24. srpna 1923 poštou rozeslány.
Dne 19. října 1923 byla poštou tiskem rozeslána publikace knihovny N. S. R. Č. "Z cizích parlamentů", rok 1923, roč. IV., čís. 7 až 9.
Dne 24. srpna 1923 byly poštou tiskem rozeslány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy. Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4181. Návrh posl. Patzela, Knirsche a druhů na zákonnou novou úpravu služebních poměrů obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení.
Tisk 4184. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a přírůstku na majetku.
Tisk 4210. Návrh posl. Housera, Roučka, Warmbrunna a soudr. na prohlášení 6. července za svátek státní.
Tisk 4211. Návrh posl. dr. Matouška, Petrovického, Kamelského, Veverky, Votruby a spol. na prohlášení živnosti fotografické za živnost řemeslnou.
Tisk 4212. Návrh posl. Sajdla, Slavíčka a spol. na odpis daní a poskytnutí nutných podpor živelní pohromou postiženým rolníkům v obcích okresu blatenského, sušického a nepomuckého.
Tisk 4213. Návrh posl. Boboka, Tománeka, a spol. na poskytnutie pomoci maloroľníkom živelnou pohromou postyhnutých.
Tisk 4214. Návrh posl. Hrušovského, Zeminovej, Slavíčka a spol. na vydanie zákona k zamedzeniu lichvárskych úrokov.
Tisk 4216. Návrh posl. Šamalíka, Adámka, Janalíka a soudr. na ochranu lnářství a povolení vývozu lnu.
Tisk 4219. Návrh posl. Budiga a druhů o živelné pohromě v obcích Dlouhé Loučce, Pačově, Ludvíkově, Horní Hynčině, Pohledech, Horní Rudné, Molíkově, Rozstání a Borové v okrese moravsko-třebovském.
Tisk 4220. Návrh posl. Kaisera a druhů ve věci živelných škod, způsobených krupobitím a průtrží mračen v novobystřickém okrese.
Tisk 4221. Návrh posl. Patzela a druhů na utvoření jednotného zákona o pensistech.
Tisk 4222. Návrh posl. Schälzkyho a druhů o živelné pohromě v obcích Dědince, Hradečné a Troubelicích v politickém okrese šternberském.
Tisk 4225. Návrh posl. Patzela a druhů na snížení daně z vodní síly.
Tisk 4227. Návrh posl. Füssyho a súdr. vo veci výpomoci pre obec Visk (župa Maramarošská), poskodenú povodňou z Tisy a inými živelnými pohromami.
Tisk 4228. Návrh posl. Blažka, Kučery, Toužila, J. Kříže a soudr. o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných.
Tisk 4232. Návrh posl. Zierhuta a druhů na přeřadění lesních hospodářů se státní zkouškou.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4252. Návrh posl. Schuberta a druhů na všeobecné snížení daně z vodní síly a v odůvodněných případech na osvobození od daně z vodní síly (vrácení).
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto věci:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádosti:
hlav. stát. zastupitelství v Bratislav ze dne 28. června 1923, č. 7309/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro zločin velezrady podle § 127 b) 2, § 134, II. odst. zák. čl. V z roku 1878, jichž se dopustil na veř. schůzi dne 16. září 1922 ve Zvoleni (č. 365 imunit.),
zem. trest. soudu v Brně ze dne 28. června 1923, č. Vr VIII 2363/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 14, odst. 1. zák. na ochranu republiky z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil na veřejné schůzi dne 24. března 1923 v Hustopeči (č. 366 imunit.),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 1. července 1923, č. U VI 425/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Záhorského pro přestupky podle §§ 411 a 468 tr. z. ca. Emanuel Musil (č. 363 imunit.),
kraj. soudu v České Lípě ze dne 2. července 1923, č. Vr 521/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro zločin příp. přečin podle - 26, čís. 2, § 14, čís. 1, 5, § 4, č. 1, 5 zák. na ochranu republiky z 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., pro přečin podle § 30 tr. z. a z přest. podle čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (čís. 367 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 28. června 1923, čís. Vr VIII 769/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 300 tr. z., a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a pro přestupek podle §§ 14 a 19 zákona shromažďovacího, § 491 tr. z. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z., jichž se dopustil na schůzi dne 25. února 1923 v Bruntále (č. 368 imunit.),
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 5. července 1923, č. 7669/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Farbuly pro přečin násilí proti vrchnosti podle § 4 II zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 369 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 10. července 1923, čís. Vr VIII 873/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Lehnerta pro přečin podle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí pronesenou na veřejné schůzi dne 28. dubna 1923 v Lichnově (č. 370 imunit.),
vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 28. července 1923, čís. 8697/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Nagye pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 3, bod 1. čl. XLI z roku 1914 ca. Facinek a Schulz (č. 371 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 24. července 1923, čís. Vr VIII 954/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro přečin podle § 14, č. 5, § 18, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 372 imunit.),
advokátní komory v Turč. Sv. Martině ze dne 28. července 1923, č. 651/1923, za souhlas k disciplinárnímu řízení proti posl. dr. Lelleyovi pro neoprávněné používání razítka v jazyku maďarském (č. 373 imunit.),
kraj. soudu v Liberci ze dne 17. července 1923, č. Vr 867/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Kreibicha pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil v řeči dne 1. května 1923 v Liberci a v Ruprechticích pronesené (č. 374 imunit.),
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 11. srpna 1923, č. 9105/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika, podezřelého z přečinu vzpoury podle § 152, bod 6, a § 158, odst. 2. tr. z., dále z přečinu pobuřování vyzýváním k trestným činům podle § 172 odst. 1. tr. z. a z přečinu pomluvy podle §§ 1 a 3, bod 2 zák. čl. XLI z roku 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 14. ledna 1923 v Trnavě pronesené (Mičura, Kállay) (č. 375 imunit.),
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 22. srpna 1923, č. 9405/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Farbuly pro přečin pomluvy tiskem ca. inž. Jan Cihlář z Bratislavy (č. 376 imunit.)
vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 21. srpna 1923, č. 9519/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Nagye pro přečin pomluvy tiskem v časopise "Proletář" ze dne 8. srpna 1922 v Košicích ca. Jan Jankejch, notár v Želizovcích (č. 377 imunit.),
vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 22. srpna 1923, č. 9511/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin rušení obecního míru podle § 14, č. 3 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a pro přečin utrhání na cti ca. dr. Rašín, dr. Klíma, Kubíček a Brunner, jichž se dopustil výroky na schůzi dne 8. října 1922, konané v místnostech "Černého Orla" v Prešově (č. 378 imunit.),
okr. soudu v Napajedlích ze dne 4. září 1923, č. Z 191/23, za souhlas k trestní u stíhání posl. Mikulíčka pro zločin účastenství na krádeži ve smyslu §§ 185 a 186 tr. z. (č. 379 imunit.),
okr. soudu v Žilině ze dne 29. srpna 1923, č. B 7505/1923, předloženou přípisem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 3. září 1923, č. 9820/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Kubiše pro urážku na cti podle § 2 z článku XLI z r. 1914, § 112 z čl. V. z roku 1878 ca. dr. Jan Brežný (č. 380 imunit.),
kraj. soudu v Hradci Králové ze dne 4. září 1923, č. Vr VII 1154/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Malé pro přečin podle § 18, č. 2 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustila výrokem na schůzi dne 30. května 1923 ve Dvoře Králové (č. 381 imunit.),
vyšetřujícího soudce v Bratislavě ze dne 27. července 1923, č. B 7899/23, předloženou přípisem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 13. září 1923, č. 10150/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Nagye pro přečin podle §§ 1, 2, 3, č. 1, 4/II zák. čl. XLI z r. 1914 ca. Samu Mayer (č. 382 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 2. září 1923, č. Vr VIII 1107/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14, odst. 1. zákona z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí pronesenou o velikonočních svátcích 1923 na schůzích v Německu, a to na ostrově Syltu, ve Flensburku a Hamburku (č. 383 imunit.),
kraj. soudu ve Znojmě ze dne 17. září 1923, č. Vr VII 687/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Hanreicha pro přečin podle § 14, č. 1, 3, 5 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí pronesenou při slavnosti odhalení pomníku padlým v obci Selci dne 29. června 1923 (č. 384 imunit.),
sedrie jako důchodkového trestního soudu v Komárně ze dne 17. srpna 1923, č. J 3272/22/4, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Palkoviche pro důchodkový přestupek podle §§ 10, 13 a 26 zákona č. 533/19 (nezaplacení všeobecné nápojové dávky z 56 litrů vína) (č. 385 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 15. září 923, č. Vr VIII 1153/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Matznera pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil výrokem na slavnosti ku zřízení válečného pomníku v Opavicích dne 24. června 1923 (č. 386 imunit.),
okr. soudu v Trnavě ze dne 21. září 1923, č. B 8713, za vydání k trestnímu stíhání posl. Kubála pro urážku na cti ca. kaplan Rašku z Trnavy (č. 387 imunit.),
sedrie v Nitře ze dne 20. září 1923, č. 6099/3, předloženou přípisem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 27. září 1923, č. 10488/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 15, č. 3 a podle § 1, č. 1 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil řečí na schůzi zemědělských a lesních robotníků dne 3. června 1923 v Bučanech (č. 388 imunit.),
sedrie v Báňské Bystřici ze dne 22. září 1923, č. I 6155/1923, předloženou přípisem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 30. září 1923, č. 10799/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin výzvy ke vzpouře podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, § 153 tr. z. a přečinu urážky policie podle §§ 2 a 3, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, jichž se dopustil řečí na veř. schůzi v Báňské Šťávnici dne 26. února 1923 (č. 389 imunit.),
stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 14. srpna 1923, č. St 2424/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin urážky na cti Národního shromáždění podle § 2, 3:1 a 2, § 8, č. 1 zák. čl. XLI z roku 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 1. května 1923 v Galantě (č. 390 imunit.),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 11. října 1923, č. Pr XIV 484/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hrušovského proti bezpečnosti cti ca. Josef Barnet (č. 391 imunit.),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 11. října 1923, č. Pr XIV 483/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hrušovského proti bezpečnosti cti ca. dr. Josef Baar (č. 392 imunit.),
sedrie v Bratislavě ze dne 6. října 1923, čís. 7663/23, předloženou přípisem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 16. října 1923, čís. 11553/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Nagye pro přečin pomluvy podle § 1 zák. čl. XIV z r. 1914, spách. tiskem proti Frant. Szekélymu (č. 393 imunit.).
Přípisy:
okr. soudu v České Lípě ze dne 26. června 1923, č. U 265/23, jímž se zastavuje trestní řízení proti posl. Hellerovi pro přestupky podle §§ 3, 19 zák. shrom., jichž se dopustil 1. dne 1. března v České Lípě (žádost téhož soudu z 10. března 1923, č. U 151/23) (č. 310 imunit.) 2. dne 13. března 1923 na schůzi v Dubé (č. 334 imunit.),
zem. soudu v Opavě ze dne 6. července 1923, č. Vr VIII 45/22, kterým se upouští od trestního stíhání proti posl. dr. Raddovi pro zločin podle § 65 a přečin podle § 300 tr. z. (č. 175 imunit.),
kraj. soudu v Chebu ze dne 30. dubna 1923, č. Ns 398/22, jímž trestní řízení proti posl.
Jos. Mayerovi pro zločin podle § 58 c) tr. z. a přečin podle § 302 tr. z., jichž dopustil se na schůzi 22. října 1922 v Chebu se zastavuje (č. 264 imunit.),
okr, soudu ve Frýštátě ze 31. července 1923, č. Ns VIII 24/21, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. Tausikovi pro § 312 tr. z. pro urážku ve službě jsoucího dozorčího orgánu (č. 21 imunit.),
zem. trest. soudu v Brně ze dne 7. srpna 1923, č. Vr XV/279-21, jímž se zastavuje trestní řízení proti posl. dr. Hanreichovi pro přečin podle § 305 tr. z. (čís. 6 imunit.),
zem. trest. soudu v Brně ze dne 7. srpna 1923, č. Vr XV 851/22, kterým se odvolává trestní řízení proti posl. Budigovi pro zločin podle § 65 a) tr. z. (č. 172 imunit.),
kraj. soudu v Liberci ze dne 8. srpna 1923, č. Vr 475/23, jímž odvolává se trestní řízení proti posl. dr. Lodgmanovi pro přečin podle § 305 tr. z. a přestupky podle §§ 314 a 312 tr. z., jichž se dopustil řečí na schůzi dne 4. března 1923 v Liberci (č. 328 imunit.),
okr. soudu ve Vlašimi ze dne 11. srpna 1923, č. Ns 26/23, kterým se odvolává trestní řízení proti posl. Adamovskému pro přestupek podle § 312 tr. z. ca Sopr (č. 355 imunit.),
zem. trest. soudu v Brně ze dne 22. srpna 1923, č. Pr XVI 200/23, jímž odvolává se trestní řízení proti posl. Roučkovi pro zločin podle § 15, č. 3 zák. na ochranu republiky (č. 357 imunit, presid. 215. schůze),
bratislavské sedrie jako trestního soudu ze dne 19. října 1923, č. B. I 3209/5/1923, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. dr. Jurigovi a Tománkovi pro přečiny pobuřování podle § 172, odst. 1, 2, § 173 tr. z. (žádost hl. st. zastupitelství v Bratislavě z 5. května 1922, č. 5122/1922) (139. schůze, č. 154 imunit.),
kraj. soudu v České Lípě ze dne 24. října 1923, čís. Vr 521/23, kterým k návrhu stát. zastupitelství tamtéž a týkajícím se trestní záležitosti posl. inž. Kalliny (čís. 367 imunit.) odvolává se přečin podle § 300 tr. z. a přestupek podle čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 r. z. z roku 1863 (zločin, příp. přečin podle § 26, č. 2, § 14, č. 1, 5, § 4, č. 1, 5, zákona na ochranu republiky zůstává v platnosti).
Předseda: Předseda vlády zaslal sem:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 23. července 1923, č. j. 17.956/23 m. r., vládní nařízení ze dne 12. července 1923, č. 140 Sb. z. a n., jímž se stanoví přejímací ceny za surový líh a odměna za jeho rafinování pro výrobní období 1922 až 1923.
Předseda: Přikázal jsem výboru zásobovacímu výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 4. září 1923, č. j. 20.654/23 m. r., vládní nařízení ze dne 1. srpna 1923, č. 173 Sb. z. a n., kterým se činí opatření pro přechodné hospodaření lihem.
Předseda: Přikázal jsem výboru zásobovacímu, výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 27. června 1923, č. j. 14230/23 m. r., vyjádření ministerstva vnitra k resoluci, týkající se hrazení výloh za přechodné ubytování vojska při mobilisaci 1921, přijaté posl. sněmovnou ve 144. schůzi dne 9. června 1922 (k tisku 3602).
Předseda: Přikázal jsem výborům brannému a rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 27. června 1923, č. j. 15529/23 m. r., vyjádření ministerstva spravedlnosti k resoluci o způsobu použití přebytků sirotčích pokladen, jež byla přijata posl. sněmovnou ve 177. schůzi dne 7. prosince 1922 (k tisku 3872).
Předseda: Přikázal jsem výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 5. července 1923, č. j. 15154/23 m. r., vyjádření ministerstva soc. péče k resoluci, týkající se předložení zákona, kterým se úrazové pojištění rozšiřuje na veškeré dělnictvo tomuto pojištění dosud nepodléhající, jež byla přijata posl. sněmovnou v 69. schůzi dne 24. června 1921 (k tisku 2288).
Předseda: Přikázal jsem výboru soc.-politickému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 8. října 1923, č. j. 18918/23 m. r., vyjádření ministerstva železnic k resoluci o postupu vůči zaměstnancům Buštěhradské a Ústecko-Teplické dráhy v jazykovém ohledu, přijaté posl. sněmovnou dne 15. května 1923 ve 124. schůzi (k tisku 4147).
Předseda: Přikázal jsem výborům dopravnímu a rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 8. října 1923, č. j. 2207623 m. r., vyjádření ministerstva zemědělství k resoluci, týkající se zabránění nedostatku steliva, přijaté ve 175. schůzi posl. sněmovny dne 29. listopadu 1922 (k tisku 3856).
Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 10. října 1923, č. j. 2216923 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci, týkající se povolení odkladu v placení poplatků elektrickým podnikům prohlášeným za všeužitečné, jež přijata byla dne 14. května 1923 ve 213. schůzi posl. sněmovny (k tisku 4158).
Předseda: Přikázal jsem výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.
Navrhuji, aby výboru soc.-politickému, jemuž přikazuji
vládní návrh zákona, jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob, zaměstnaných v živnostech natěračských lakýrnických a malířských (tisk 4215),
výboru brannému, jemuž přikazuji
vládní návrh zákona o poštovních holubech (tisk 4224), výborům dopravnímu a zahraničnímu, jimž přikazuji
vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění "1. Úmluva a statut o režimu splavných cest mezinárodního významu; 2. Dodatečný protokol k této úmluvě; 3. Prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku, sjednané v Barceloně 20. dubna 1921 (tisk 4230),
uložena byla k podání zprávy o těchto vládních návrzích lhůta 14 denní.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, lhůta je schválena.
Navrhuji dále, aby výboru ústavně-právnímu, jemuž přikazuji
vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n. o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi (tisk 4244),
výboru brannému a rozpočtovému, jimž přikazuji
vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje pro přechodnou dobu platnost dosavadní úpravy placení náhrady při trvalém ubytování vojska (tisk 4245),
výboru dopravnímu, jemuž přikazuji
vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně (tisk 4246),
uložena byla k podání zprávy o těchto vládních návrzích lhůta 8 denní.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou. prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta jest schválena.
Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
Tisk 4234. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o přesunu příslušnosti ve věcech vyvlastnění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle zák. čl. XLI:1881.
Tisk 4235. snesení senátu o vládnom návrhu zákona o trestnom pojednávaní konanom podľa trestného poriadku zák. čl. XXXIIII z r. 1896, proti neprítomným osobám.
Tisk 4237. Usnesení senátu o vládnom návrhu zákona, ktorým sa rozšiřuje úradná pôsobnosť verejných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Tisk 4238. Usnesení senátu o návrhu sen. dr. Krouského a soudr. na doplnění trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a na změnu zákona z 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahrazovati podle § 393, odst. 3. tr. ř.
Dále přikazuji výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 4236).
Navrhuji, aby jmenovaným výborům byla k podání zpráv o těchto usneseních uložena lhůta 3 neděl.
Kdo s touto lhůtou souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, lhůta je přiznána.
Slovo k prohlášení podle § 64 jedn. ř. vyžádal si p. ministr zahraničí. Uděluji mu je. (Potlesk.)
Ministr věcí zahraničních dr. Beneš: Slavná sněmovno! (Výkřiky posl. dr. Schollicha.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Ministr dr. Beneš (pokračuje): Od posledního mého výkladu o zahraniční politice v plenu sněmovny sběhla se řada politických událostí, o nichž jsem povinen dáti vám zprávu. Učiním tak pokud možno stručně a doplním zprávu svou podle diskuse dodatky a vysvětleními, ukáže-li se toho potřeba.
V červenci jsem byl na politické cestě v Paříži, Londýně a Bruselu, na to byla schůzka ministrů Malé Dohody v Sinaji, pak jsem měl politické vyjednávání v Italii a ztrávil jsem celý měsíc v Ženevě při zasedání Společnosti národů. K jednáním těmto připojila se pak událost rázu vysoce politického: zájezd pana presidenta do Paříže, Londýna a Bruselu.
Červencová cesta na západ měla za účel vyřešiti řadu našich otázek. Vláda maďarská požádala reparační komisi krátce před tím o svolení k uzavření půjčky a osvobození od hypotéky národního jmění maďarského; měl to býti první krok k rekonstrukci Maďarska. Malá Dohoda, majíc ve věci svá určitá práva, rozhodla se otázku tu rozřešiti na společné schůzi v Sinaji. Chtěje znáti podrobně stanovisko západních mocností, použil jsem právě červencové cesty, abych v otázce Maďarska podrobně se informoval, jak dívají se na ni ti, kdož mají hlavní právo spolurozhodovati.
Při jednání v Paříži a v Londýně poznal jsem také pravý stav nazírání na otázku Javoriny a v důsledku toho dal jsem souhlas k tomu, aby věc byla předána k právnímu dobrozdání mezinárodnímu smírčímu soudu. Otázka je tím odpolitisována a doufám, že bude definitivně skončena. Důsledkům nestranného výroku soudu podrobí se jistě mlčky obě strany.
Při cestě této šlo přirozeně dále také o to, znáti přesný názor Londýna, Paříže a Bruselu o stavu reparační politiky, jež se nás tolik dotýká. Jako dříve i nyní neopomenul jsem zdůrazniti, nemíchaje se nijak do věcí, jež nás se netýkají a do nichž nemám práva mluviti, že skutečnou podmínkou míru v Evropě je dohoda anglo-francouzská a trvání Dohody. Evropa nezhyne, když Dohoda by netrvala. Ale boj nás všech o definitivní mír byl by delší a těžší.
Další předmět mé cesty byla jednání obchodně-politická. Dojednal jsem, jak známo, principy a zásadní linie naší obchodní smlouvy s Francií, jež pak komisemi expertů byla v podrobnostech vyhotovena a jež bude co nejdříve sněmovně předložena k schválení. Dojednal jsem a zároveň hned podepsal s Lordem Curzonem naši obchodní smlouvu s Anglií a dominiemi, čímž jedna z nejdůležitějších kapitol našeho obchodního jednání byla skončena. Jednal jsem s vládou belgickou o vyřešení obchodně-politických sporů, jež mezi oběma našimi státy vznikly. Dodávám, že v týchž věcech jednáno bylo i při zájezdu pana presidenta do Bruselu. V politické diskusi s belgickým ministrem zahraničních věcí bylo zdůrazňováno, jak oba státy jsou si blízké svými zájmy i přes hospodářskou konkurenci, podobné svými politickými cíli a potřebami na plnou spolupráci odkázané. Jednání toto, doufám, bude míti značný vliv na vztah obou zemí a na jejich spolupráci v budoucnosti. Chceme býti i Belgii opravdovými a věrnými spolupracovníky a přáteli.
Konečně jsem měl při cestě té za úkol dojednati návštěvu pana presidenta v hlavních městech našich západních spojenců.
Schůze Malé Dohody v Sinaji navazovala přímo na tato jednání na Západě. V Sinaji dohodly se státy Malé Dohody o své nové politice k Maďarsku, o politice rekonstrukce a spolupráce, jestliže ovšem vnitřní podmínky Maďarska dovolí tuto politiku prováděti. Československá Republika, Jihoslavie a Rumunsko se shodly na podmínkách hospodářských a politických, za jakých bylo by možno souhlasiti s odstraněním hypoték na jistou část maďarského národního jmění a na jistou dobu. Žádána byla finanční kontrola, aby peněz nebylo zneužito, žádáno, aby Spojenci, kteří učinili koncese platové Maďarům, vzali stejně ohled na platové povinnosti všech tří států Malé Dohody, žádány garancie se strany Maďarska, že povede nadále loyální a mírovou politiku k sousedům, žádáno o definitivní vyřešení otázky odzbrojení a o podepsání politického protokolu, obdobného rakouskému protokolu ženevskému, majícímu za cíl znovu zavázati Maďarsko i státy ostatní k loyální mírové politice.
Na základě těchto sinajských dohod jednáno bylo pak dále jednak se Spojenci, jednak přímo jsem měl možnost jednati v Ženevě s ministerským předsedou maďarským hrab. Bethlenem. Ve většině otázek dosaženo bylo dohody ve smyslu právě označeném, v řadě otázek zbývajících dosud se jedná. Rekonstrukci Maďarska má prováděti Svaz Národů společně s reparační komisí. Jednání v Sinaji mělo tentokráte důležitý politický význam i po jiné stránce. Upevnilo svazky Malé Dohody, ukázalo na řadu nových politických problémů, zejména ve vztahu k Balkánu a Rusku, a dotýkalo se i otázek hospodářských, jimiž bude se zabývati příští schůze v Bělehradě podrobněji. Ukazuje se stále, že Malá Dohoda jest a jistě zůstane důležitým politickým faktorem evropské politiky.
Cesta do Italie ke konci srpna vyvolána byla dvěma důvody. Jednak stejně tak jako v Londýně a Paříži bylo nutno i v Římě se dohodnouti o společné politice ve věci rekonstrukce Maďarska, jednak měli jsme řadu otázek specielních italsko-československých, jež bylo třeba vyříditi. Jak je známo již ze zpráv časopiseckých, jednáno bylo především o upravení obchodních styků italsko-československých dle nových potřeb obchodní smlouvy s Francií, jež následkem klausule o nejvyšších výhodách má své důsledky i pro Italii, byl smluven termín - právě pro konec října - pro jednání o smlouvu tarifní mezi námi a Italií, byl dále dohodnut postup o vyřízení otázky našeho válečného dluhu Italii. V té věci přijat princi, jenž má pro nás i Italii značnou důležitost: dosavadní úmluva o válečném dluhu nebude ratifikována a dohodnuto, že Italie bude postupovati vzhledem k nám v této otázce stejným způsobem jako Anglie vzhledem k Italii. Jinými slovy: náš válečný dluh zařaděn tak do celkových dluhů mezispojeneckých; ježto i Francie zaujímá toto stanovisko, budou naše válečné dluhy řešeny pravděpodobně v komplexu všech mezispojeneckých dluhů válečných.
Podle toho jednáno o otázkách méně důležitých: Většinou jsou to věci rázu obchodně-finančního, mající vztah k různým klausulím st. germainského míru. Dojednaná řešení v Římě prakticky se nyní provádějí, buď cestou diplomatickou nebo komisemi specialistů.
Cesta do Říma měla pro nás také dosah politický. Byl to první přímý kontakt s novým ministerským předsedou Mussolinim po známém převratu v Italii. Ministerský předseda Mussolini zabýval se našimi věcmi před válkou a pomáhal naší národní věci za války, bylo tudíž snadné dohodnouti se o celkových liniích naší společné politiky. S naší strany bylo zdůrazněno, že budeme prováděti v centrální Evropě a vzhledem k Italii onu politiku, jež byla naší společnou linií za války, tutéž politiku spolupráce a loyální součinnosti pro klid a mír, již prováděli jsem až dosud vzhledem k italskému národu.
Naše politika k Italii má již svou tradici válečnou a poválečnou. Tradice ta dá se vyjádřiti těmito slovy:
a) Přátelství založené na společenství zájmů v poslední válce a na citech vděčnosti za pomoc ve válce nám poskytnutou.
b) Loyalita a opravdovost v poměru k národu, s nímž většinu zájmů máme společných a jen menší otázky nás mohou děliti.
c) Přímá a otevřená dohoda o společenství zájmů v Centrální Evropě, kde jsme takřka přímými sousedy a kde by mohly vzniknouti zájmy protichůdné.
Dodávám, že dosud tak důkladně a jasně se žádnou italskou vládou neměli jsme příležitost probrati naše politické vztahy, pohovořiti o spolupráci ve střední Evropě a zdůrazniti, jednak že trvá dřívější naše dohoda o Habsburcích, jednak že budeme vždy společně prováděti v Centrální Evropě politiku uplatnění mírových smluv v jejich duchu i v jejich slově.
Vedle těchto všeobecných otázek politických dosaženo bylo jednoty ve většině otázek týkajících se rekonstrukce Maďarska. Nedohodnuté věci skončeny pak byly jednáním v Ženevě.