Předseda (zvoní): Volám pana poslance za tento výrok k pořádku.
Posl. Kreibich (pokračuje): . . . aby prováděla usnesení "pětky". A když se poslanec tomu diktátu nepodrobí, pak se prohlásí, že pozbývá mandátu, jak jsme to právě viděli těchto dnů. Protože proti tomu návrhu, aby se připravilo jednání o uznání de iure, nebylo námitek v zahraničním výboru, a to od národních demokratů, tedy s oné strany, která ztělesňuje v sobě celou hospodářskou a politickou reakci, celá smlouva s Ruskem nebyla ještě vůbec ani sněmovně předložena k ratifikaci, takže zpráva ze dne 15. listopadu 1922 dodnes ještě nepřišla na denní pořad sněmovny. Byla již jednou na denním pořadu sněmovny, dva nebo tři dny figurovala na denním pořadu sněmovny pravděpodobně jako okrasa a pak náhle zase zmizela, aniž se uznalo za nutné, aby se sněmovně sdělili, proč se tak stalo.
Které jsou tedy důvody pro to? Důvody pro to jsou ty, že zde bylo uposlechnuto komanda vrstev, které zde zastupují reakci hospodářskou i politickou, tedy komanda strany národně demokratické, a zajisté přistoupily k tomu později ještě jiné důvody, které přiměly ministerstvo pro věci zahraniční, aby nesahalo na otázku ruskou. Přijel pan Foch a navštívil na své cestě také svatého Nepomuka, ke kterémužto účelu musil přijeti do Prahy, mezitím došlo také ke krisi mezi Anglií a Ruskem. Z těchto důvodů oportunity a ze strachu, aby se nepřišlo o přátelství mocných pánů v Paříži a také snad ještě v Londýně, byly obětovány zájmy obchodně-politické i hospodářské Československa.
Ale toto zostření nebo aspoň pokus ostření vztahů k sovětskému Rusku nedá se odvoditi z těchto nesnází. Ovšem jsou tu nesnáze se stanoviska kapitalistického. Největší potíží však jest, že vláda sovětského Ruska nechce strpěti, aby sovětské Rusko bylo neomezeně vykořisťováno kapitalistickým obchodem; tato potíž způsobila toto zostření a nikoli - jak často mnohdy slýcháme - že není vůbec možno aby se s Ruskem navazovaly a udržovaly obchodní styky, nýbrž že se sovětské rusko v očích kapitalistických států stalo činitelem příliš důležitým a příliš, jak hospodářsky, tak i politicky vážným. Nikoliv to, že byl nějaký patriarcha nebo flanďák sovětským Ruskem postaven před soud, přimělo Anglii, onu Anglii, jež má ve své historii na sta popravených flanďáků, která užívala nejhroznějších metod v potlačování svých národů v osadách, aby vystoupila proti sovětskému Rusku, nýbrž rozhodla stoupající konkurence sovětského Ruska po stránce obchodně-politické, v Asii, Persku, Afghanistanu, v celé Asii, a pak začátek a vzestup vývozu ruského obilí, z čehož lze očekávati, že Rusko bude v krátké době nebezpečným konkurentem na mezinárodním trhu. To také rozhodovalo u nás, a proto se ani dnes ještě neodvažuje vláda, aby dala otázku úpravy poměrů k Rusku na denní pořad. Pro tento návrh byl také návrh na zřízení zárukového fondu, který byl přikázán výboru pro obchod, živnosti a průmysl, vzat za záminku, aby se vyřízení smlouvy s Ruskem a Ukrajinou oddálilo. V tomto okruhu pohybuje se dnešní vláda, celá vládní většina, na zvláštní, řekněme na slavofilské dráze. Sedí se v Praze a klidně čeká, až přijde tak zvané nové Rusko, čeká se trpělivě na převrat v Rusku, a mezitím se přenechává Německu i Rakousku pole obchodně-politických styků s Ruskem, pole podílu na hospodářském zbudování Ruska. Dovoz Německa jest dnes největším činitelem, nejvíce jest zúčastněno na znovuzbudování Ruska, a nevím, co ruskému mužíku bude více imponovati, pluhy, stroje, zemědělské nářadí, které ruští mužíci dostávají z Německa, lokomotivy, vozy, které přicházejí z Německa a projíždějí celým Ruskem, nebo krásné řeči pana Kramáře a podle které z obou skutečností ruský národ později zaujme stanovisko k svému slovanskému bratru z Československa.
Tyto známky nejsou ničím jiným než zjevy hospodářské reakce, které je dnes celá politická a kulturní reakce podkladem. Jest to heslo, aby se nejen politicky a kulturně, nýbrž i hospodářsky vývin v Československu poposunul dozadu. To jest heslem činitelů mocných v státě. Pozorujeme politickou reakci v každém kroku jako zjev, který provází reakci hospodářskou. Politická reakce není nic jiného, než opatření, která se činí, aby se pracujícímu lidu vnutila reakce hospodářská a aby se srazil odpor dělníků proti reakci hospodářské. To je také hlavní podnět pro všechna opatření, zákony, nařízení, výnosy, konfiskace, zákazy schůzí atd., jichž se snesl v poslední době pravý déšť na revoluční hnutí dělnické. Je samozřejmé, že politická reakce se musí jeviti nejsilněji tam, kde se nejhrozněji jeví následky reakce hospodářské. To jest na Slovensku, kolonii československého kapitalismu, a na Slovensku se pociťují následky reakce hospodářské nejhrozněji. Tam se ubohý lid touto hospodářskou politikou vrhá do nejhorší bídy a tam se nejvíce pociťuje odpor a politická vzpoura slovenského obyvatelstva proti metodám hospodářské reakce. Proto se také tam činí nejdůkladnější přípravy, aby se odvrátily politické následky reakce hospodářské.
Politické následky jsou předmětem obav pro podzim, obav z voleb do obcí, a proto se pro volby do obcí zvláště na Slovensku konají přiměřené přípravy úředního rázu. Když na př. ve výnosu politické zprávy na všechny úřady v Podkarpatské Rusi stojí (čte): "Zprávy došlé dle nařízení ze dne 14. prosince 1922, II/8189 pres., od županů a hlavných slúžných . . ."
Předseda (zvoní): Žádám pana poslance, aby mluvil k věci.
Posl. Kreibich (pokračuje): ". . . . beru s uspokojením na vědomí a žádám současně, aby bylo pracováno dále v tom směru. Jest zejména žádoucno, aby okresní úřady měly v každé obci 2 až 4 důvěrníky, kteří jsou inteligentní a republice věrní a jsou vlivnými osobami v obci. Úkolem důvěrníků jest, aby informovali úřady o každém důležitějším politickém momentu, upozorňovali úřady a v daných případech vhodné rady dávali. Pomocí těchto důvěrníků bude úřad svůj vliv na obyvatelstvo obcí uplatňovati. Tito důvěrníci mají pozorovati živel státu nepřátelský. Úřady mohou žádati obnosy k této práci nutné od podepsaných úřadů." (Výkřiky komunistických poslanců.) To je soustava úspor v rozpočtu.
Předseda (zvoní): Žádám pana poslance podruhé, aby mluvil k věci.
Posl. Kreibich (pokračuje): Druhý výnos, "přísně tajné", také od županského úřadu v Užhorodě, zní (čte): "Přikládáme seznam důvěryhodných osob a žádáme, aby seznam tento byl považován za velice důvěrný. Návrhy ohledně disposičních obnosů musí se přednésti mně osobně." Tím se připravuje hospodářská reakce, která, abych mluvil k věci, se jeví v politice obchodní a v celé politice zahraniční a připravuje se na to, aby srazila odpor obyvatelstva na Slovensku proti této hospodářské politice.
Spěchám ke konci, chci však ještě třetí takový výnos županského úřadu stran "Stálého voličského seznamu" oznámiti.
Předseda (zvoní): Vyzývám po třetí pana poslance, aby mluvil k věci. (Posl. Warmbrunn [německy]: Vzdyť on mluví k věci!) Volám pana poslance Warmbrunna pro tento výrok k pořádku.
Posl. Kreibich (pokračuje): "Přísně důvěrné. Všem hlavnoslúžnovským úřadům. Přímo. Sdělte co nejdříve seznam důvěrníků v jednotlivých obcích. V tomto ohledu dává se bližší vysvětlení k nařízení č. II 1388 pres. 1923. Po tomto nařízení došlo od slúžnovských úřadů pouze 5 zpráv. Předmětu tomuto porozuměly pouze slúžnovské úřady v Nižních Vereckách a Terešvě, jak to jich hlášení dokazují." Tedy jen dva rozuměly výzvě ohledně obnosů k podplacení voličů, ostatní to ještě nepochopily. (Čte): "Žádám, aby důvěrníci dostali pokyny v tom směru, aby věnovali největší pozornost pracím sestavování voličských stálých seznamů již nyní a zejména po jejich vyložení dne 15. června 1923, aby pečovali o to, aby osoby státu přátelské byly zapsány do seznamu a živly státu nepřátelské [Maďaři, cizí příslušníci] vyly vyškrtnuty." Tedy úřední výzva k falšování seznamu voličů.
Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.
Posl. Kreibich (pokračuje): "V každém případě musí se dbáti toho, aby slovanský živel všude zvítězil. Právě proto osobám slovenské národnosti je třeba vyjíti vstříc a nedělati jim obtíží, po případě proto, že jsou příslušníky oposičních stran. Osoby slovenské národnosti, ale smýšlení maďarského nebo komunistického nemají se považovati za živel loyální. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) V obci" - a to je ta demokracie "kde by se nenašla spolehlivá osoba k vykonávání funkce důvěrníka, má tuto funkci převzíti četnictvo. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) Je záhodno důvěrníkům těmto nevydávati písemné pokyny, je lepší s nimi ústně konferovati." Scripta manent . . . (Výkřiky a hluk u poslanců strany komunistické.) . . . . Těmito slovy se řídí županský úřad. Největší lumpárny se nesmí svěřiti písmu. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Posl. Kreibich (pokračuje): "Úřad sám musí nejlépe věděti, ve kterých obcích se má vyvíjeti větší agitace. V některých obcích nebude zapotřebí zvláštní činnosti, jen čas od času podati zprávu o stavu věci. Potřebné peníze budou doručeny. (Výkřiky komunistických poslanců.) Odměny netřeba vypláceti ihned, doporučuje se přesvědčiti se o spolehlivosti důvěrníků. Zprávu pošlete ve třech exemplářích prostřednictvím županského úřadu." To je k tomu účelu, aby se zlomil . . . (Výkřiky posl. Mikulíčka. - Předseda zvoní.) . . . politický odpor slovenského národa proti reakci v oboru hospodářském i politickém, a není ničím jiným než přípravou maďarských voleb se strany úřední.
Předseda (zvoní): Vyzývám p. poslance Kreibicha, aby skončil. (Trvalý hluk poslanců strany komunistické.)
Posl. Kreibich (pokračuje): To znamená organisaci všech volebních lumpáren z dějin bývalých Uher úředními orgány republiky Československé . . . .
Předseda (zvoní): Vyzývám p. poslance Kreibicha poznovu, aby skončil.
Posl. Kreibich (pokračuje): . . . ale to není, než součástí také ostatních zjevů, které nacházíme zvláště na východním Slovensku, to je dílem pánů Ehrenfelda, Klímy a Gajdy, kteří tam na východě Slovenska a pro celé Slovensko připravují soustavu reakce, soustavu podlosti, podplácení a korupce, na jejímž . . . .
Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tento výrok k pořádku. (Hluk komunistických poslanců. Výkřiky posl. Mikulíčka.) Žádám pana posl. Mikulíčka, aby zachoval klid. (Velký hluk. Výkřiky posl. Tausika, Koutného a Mikulíčka.)
Posl. Kreibich (pokračuje): . . . . na jejímž základě, o tom jsme pevně přesvědčeni, strana, která zde v Praze celou tuto reakci a všechny tyto lumpárny kryje, strana národně-demokratická a fašisté Národního hnutí budou kouti své politické plány. Tam ze Slovenska má vzejíti právní puč, převrat. Odtamtud má býti nastolena diktatura fašismu, diktatura buržoasie. Není to nic jiného, než příprava právního puče proti demokracii.
Předseda (zvoní): Vyzývám p. poslance Kreibicha po třetí, aby skončil. (Hlučné výkřiky posl. Skaláka.) Pana posl. Skaláka volám k pořádku.
Posl. Kreibich (pokračuje): Připojuji se k protestu svého kolegy Toužila, k protestu, že předsednictvo sněmovny . . . . . (Stálý hluk komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) . . . že předsednictvo sněmovny až dodnes oddalovalo vyřízení naší interpelace, ba že ji nedalo ještě ani do tisku . . . .
Předseda (zvoní): Vzhledem k tomu, že pan posl. Kreibich neposlechl trojího vyzvání, aby skončil, odnímám mu slovo. (Výkřiky komunistických poslanců. - Posl. Kreibich pokračuje s tribuny v řeči. - Předseda zvoní.)
Poněvadž pan posl. Kreibich neuposlechl mého vyzvání, vylučuji jej z dnešní schůze. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Posl. Kreibich sestoupil s tribuny, ale setrvává v zasedací síni. - Předseda zvoní.)
Vyzývám pana posl. Kreibicha, aby opustil zasedací síň. (Posl. Kreibich odchází za výkřiků ze zasedací síně. - Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)
Předložím ke schválení sněmovně vyloučení pana posl. Kreibicha.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Po trojím vyzvání pana poslance Kreibicha, aby ukončil svou řeč, pan poslanec neukončil. Tím zřejmě odpíral ve smyslu § 52, odst. 1 jedn. řádu nařízení předsedy. Vzhledem k tomu vyloučil jsem jej na dobu trvání dnešní schůze.
Ve smyslu téhož paragrafu po odchodu pana poslance předloží předseda k rozhodnutí tuto věc sněmovně. Dám tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s vyloučením pana posl. Kreibicha z této schůze, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je vyloučení pana posl. Kreibicha schváleno. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Je podán pozměňovací návrh. Žádám o jeho přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. Slavíčka, J. Marka, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
V §u 2 slova "během let 1921 až 1924" buďtež nahrazena slovy "v době od 1. ledna 1921 až do 1. prosince 1923".
Předseda: Návrh tento je dostatečně podepsán a je předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena.
Uděluji závěrečné slovo za výbor zahraniční panu posl. Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľavážené Národné shromaždenie! Pán kol. Kostka bol vytýkal, že československé strany nemajú náležitého porozumenia pre vážnosť vládneho návrhu, o ktorom sa pojednáva. Ale túto jeho výtku mohol by som vlastne rozšíriť i na poslancov nemeckých strán, lebo pri pojednávaní tohoto zákona boly práve tak prázdne lavice nemecké.
Boly tu učinené so strany toho samého pána poslanca výtky, že u nás sme sa nevynasnažovali naviazať so svojimi súsedmi nutné styky hospodárske. Musím konštatovať, že Československo od počiatku práve sa vynasnažovalo naviazať styky so svojimi súsedmi, ako to dokazuje veľký počet smlúv, ktoré sme sjednali, a nie je pravda, že by sme nekládli náležitého zreteľa na tie spojenia, ktoré v území Československej republiky boly v minulých rokoch. Naopak sme svojim súsedom i hospodárske služby preukázali.
Nech si pán posl. Kostka prečíta štatistiku zahraničného obchodu nášho a uvidí, že ešte i dnes s Rakúskom sme v tak silnom hospodárskom styku, že okolo 30 až 40% nášho zahraničného obchodu tvorí práve obchod s republikou Rakúskou. Nesprávna bola jeho výtka, že parlament neschválil pri automobiloch autonomné clo 65%, naopak je pravda, že parlamentom sadzba autonomného tohoto cla bola schválená. Na vývin rurského problému Československá republika nemala priamo žiadneho vlivu. A jestli vzpomenúl pán kol. Kostka, že týmto oslabením Nemecka utrpí i náš obchod zahraničný, tak to trošku, nakoľko sa týkala čísla 80%, tiež preháňal, lebo náš zahraničný obchod tohoto procentuálneho styku s Nemeckom nedosahuje.
Je pravda, že v obchodnom jednaní našom s Francúzskom vyskytly sa prekážky, nie je ale pravda, že by sme boli v celnej válke s Francúzskom alebo s Belgickom, naopak jednanie naše o obchodnú smluvu s Francúzskom nie je prerušené a ešte do 15. júla tohoto roku platí obchodná smluva doterajšia. Je isté, jestli by sa taká obchodná dohoda s Francúzskom a vôbec so spojenci našimi neuskutočnila, že by to malo po istú mieru aj istú politickú odozvu.
Pán kol. R. Fischer vzpomínal, vlastne vytýkal s jednej strany vláde československej, že jej jednanie prispelo ku ztroskotaniu smluvy, s druhej strany ale vytýka, aby sa smluvy uskutočnily, že zmenšia sa tak obeti, ktoré ťažko poškoďujú náš hospodársky život. Obe tieto výtky naraz nemôžu obstáť. Pán poslanec tiež vytýkal, že sme uznávali dôležitosť hospodárskych stykov s Ruskom, ale že sme nič nevykonali v tom smere, aby tieto styky nastaly.
Je pravda, že smluvy s Ruskom i Ukrajinou máme a že sú v platnosti preto, lebo boly v Sbierke zákonov a nariadení vyhlásené. Isté je, že nemôžeme prijmúť zásadu odindustrializovania republiky. Proti tomu iste je veľká čiastka, a mohol by som povedať, väčšia čiastka obyvateľstva tohoto štátu, ale nie je to príčinou, že by z tohoto nasledovalo - a to pán kol. Kreibich vzpomínal - vyvandrovanie zo Slovenska. Príčiny vysťahovalectva sú iné, než pán kol. Kreibich tuto uvádzal, ovšem, že časom, jestli by to nastalo, čo práve hovoril, odpriemyselnenie republiky, mohlo by tomuto vysťahovalectvu napomáhať.
Pán kol. Kostka ináče silne zdôraznil tu nacionalizmus, ale predsa správne vidí, že dôležitosť riadneho hospodárskeho života republiky našej je i pre Nemecko dôležitá a že z toho dôvodu bude pre predlohu hlasovať.
K návrhom, ktoré boly predložené, a pozmeňovací návrh posl. Slavíčka a spol., ktorý sa týka, aby v osnove vládneho návrhu v § 2 miesto slov "během let 1921 až 1924" boly vsunuté slová "v době od 1. ledna 1921 až do 1. prosince 1923". Tým, že sa lehota zmenšuje, je vlastne postavený parlament do tej možnosti, aby mohol rozhodovať o ratifikácii smluvy bez toho, že by bol akýmsi aktom vlády, ohľadne uvedenia týchto patričných smlúv v život, viazaný.
Je to so strany snemovne iste prijateľný návrh a doporučujem, aby Národné shromaždenie tento pozmeňovací návrh prijalo. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji p. posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Jménem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností připojuji se k vývodům zpravodaje výboru zahraničního a prosím, aby se zákonu i se změnou, která byla navržena, dostalo ústavního schválení.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové.
Nato hlasovali bychom o §u 2 nejprve ve znění pozměňovacího návrhu posl. Slavíčka a druhů, jemuž se přizpůsobili oba zpravodajové; nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
O §§ 3, 4, 5, nadpisu a úvodní formuli, k nimž není pozměňovacích návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou snad námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 podle zprávy výborové je schválen.
Teď je nám rozhodnouti o pozměňovacím návrhu p. posl. Slavíčka a druhů. Žádám o jeho přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
V §u 2 slova "během let 1921 až 1924" buďtež nahrazena slovy "v době od 1. ledna 1921 až do 1. prosince 1923".
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečteným návrhem p. posl. Slavíčka a druhů, týkajícím se § 2 osnovy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je § 2 přijat ve znění navrženém p. posl. Slavíčkem a druhy a odpadá hlasování o paragrafu tom podle zprávy výborové.
Nyní budeme hlasovati o §§ 3, 4 a 5, o nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není změn, podle zprávy.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jsou přijaty §§ 3, 4 a 5, nadpis a úvodní formule zákona ve znění zprávy výborové.
Tím osnova tato je vyřízena ve čtení prvém.
Čtení druhé provedeme ve druhé schůzi, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení.
Přerušuji projednávání pořadu schůze a přikročím k jejímu ukončení.
Dříve máme ještě některá presidiální sdělení.
Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4193. Návrh posl. dr. Spiny a druhů ve věci živelných pohrom v jednotlivých obcích v Orlických Horách.
Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4194. Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. ministrovi nár. obrany o rozšíření vojenského střeleckého cvičiště v Milovicích a o poměrech na něm.
Tisk 4197. Naléhavá interpelace posl. Kučery a soudr. vládě o vnitřní hospodářské krisi a o poměrech zahraničního obchodu.
Tisk 4198. Naléhavá interpelace posl. Tesky, Hakena a soudr. ministru soc. péče a ministru financí o snižování a odpírání vyplácení podpor v nezaměstnanosti.
Tisk 4199. Naléhavá interpelace posl. Housera, Malé a soudr. ministru vnitra o protizákonném jednání úřadů při červnovém vyložení voličských seznamů.
Tisk 4200. Súrna interpellácia posl. Hancku a spol. na vládu o pomeroch neštátneho učitelstva na Slovensku.
Tisk 4206. Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. vládě o surovém a provokačním řádění pražské policie proti pokrokovému studentstvu.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4186. Vládní návrh zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. (Potlesk.)
Tisk 4191. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku. (Potlesk.)
Předseda: Přikročím k ukončení schůze, poněvadž je nutná schůze druhá z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům došlé vládní návrhy.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 1/4 hodiny, to jest o 8 1/2 hod. večer z toho důvodu, poněvadž v přestávce je nutno, aby bylo ještě svoláno presidium.
Navrhuji tedy schůzi o 8 1/2 hod. dnes s tímto
pořadem:
1. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byly projednány předlohy, jež byly v prvém čtení schváleny v této 217. schůzi:
a) Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4185), kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 4205),
b) zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 4188), kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků (tisk 4202),
c) zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4189) o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění (tisk 4204),
d) zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4190), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4201).
e) zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4192) o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové (tisk 4203),
f) zpráva výborů zahraničního a živnostenského k vládnímu návrhu zákona (tisk 3924) o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 3941).
2. Volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění.
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání posl. Nagyho (tisk 4165).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika (tisk 4166).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. výboru Moravského v Brně za vydání k disciplinárnímu vyšetřování posl. dr. Schollicha (tisk 4167).
Jest snad nějaká námitka proti svolání schůze a pořadu jejímu? (Námitek nebylo.)
Není tomu tak, návrh můj jest přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
(Konec schůze v 8 hod. 15 min. večer.)