3. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4189) o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištěni (tisk 4204).
Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Koudelka, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr. Medvecký.
Žádám zpravodaje výboru zemědělského p. posl. Koudelku, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Každoročně, a letos zvláště, objevovaly se na stolech tohoto slavného shromáždění četné návrhy poslanců, žádajících pomoc pro zemědělce postižené těžkými živelními pohromami. Těmto návrhům nemohlo býti buďto vůbec vyhověno nebo jenom částečně. Nebylo tu prostě prostředků. Vládní péče v této příčině omezovala se na vyšetření rozsahu způsobených škod, na nějaký ten odpis daňový, ale pro nějaké podstatné ulevení těžce postiženým zemědělcům nebylo zde ani aparátu, ani peněz, ani čeho jiného. Tak se stalo, že velmi často tyto návrhy nemohly býti vyřízeny, prostě s poukazem na tento stav. A přece je potřebí, aby péče o práci zemědělskou byla u nás vybudována dostatečným způsobem a postavena na moderní základy. Zemědělská práce více než každá jiná je vysazena nepříznivým vlivům povětrnosti a nejrozličnějším škůdcům, neboť zemědělec pracuje na díle, které musí ponechati bez ochrany rozmarům a nepřízni přírody a zlé vůli špatných lidí. Risiko práce zemědělcovy spočívá v působení nepříznivých vlivů klimatických nebo v neštěstí, jež stihne jeho majetek. Výsledkem práce zemědělce je jeho úroda na poli nebo v zahradě. Tržba za tuto úrodu a potraviny pro něho a jeho rodinu jsou jeho mzdou. Nebylo-li této úrody, byla-li zničena, není také mzdy pro zemědělce, a poněvadž zemědělec má den výplaty jenom jednou za rok, znamená pro něho zkáza úrody ztrátu celoroční mzdy za celoroční práci. Snad jednu takovou pohromu zemědělec ještě snese, někdy i více, když však přidruží se k jedné nehodě další, nebo následují-li častěji za sebou, tu nastává zadlužení zemědělského podniku a úpadek zemědělské práce.
Péče o odstranění těchto zlých vlivů povětrnostních na zemědělskou práci nemůže se omeziti na více méně nedostatečné almužny veřejných činitelů. Zemědělec nechce a nesmí žádati almužny. Zemědělec musí žádati v této příčině opatření, odpovídající moderní zemědělské politice, v tomto případě veřejné pojišťování proti škodám ze živelních pohrom.
Již od let projevuje se u nás snaha po řádné organisaci elementárního pojištění, a to tak, aby mu byl dán veřejný charakter. Je zajímavé, že k poznání, aby tento důležitý obor, jako je pojištění zemědělské, vyrván byl z vlivu soukromých pojišťoven, došli také mnozí z těch, kteří stojí jinak na přísném stanovisku protisocialistickém. Roku 1889 na zemském sněmu českém, tedy před mnoha desetiletími již, mluvil mladočeský poslanec dr. Vašatý velmi ostře proti cizáckým pojišťovnám a domáhal se sezemštění tohoto pojišťovnictví. Již roku 1892 předložil hrabě Wurmbrand v rakouské sněmovně poslanecké návrh na pozemštění pojištění požárního, kterýžto návrh zůstal ovšem pouhým návrhem. Na říšské radě rakouské velmi mnoho a často bylo o této věci mluveno; k nějakému výsledku však vůbec nedošlo. Očekávalo se, že v československém státě v této věci stane se něco positivního, nestalo se však také naprosto ničeho. Jedině dne 9. dubna 1920 usneslo se plenum Národního shromáždění na resoluci, jíž se vládě uložila povinnost, řešiti otázky pojištění živelního podle jistých zásad, ale k nějakému positivnímu, konkrétnímu řešení nedošlo dodnes. Na vládní návrh zákona v této příčině čekám - a je nám jistou útěchou, že byl ohlášen pro podzimní zasedání letošního roku.
Jakého rozsahu nabývají škody, způsobené živelními katastrofami v zemědělství, toho nejlepším dokladem je, že podle cifer ministerstva zemědělství obnášejí ročně tyto škody na majetku zemědělském na 200 milionů Kč. Z téhož pramene sděluje se nám, že proti škodám elementárním v zemědělství je u nás pojištěna sotva jedna desetina zemědělců. Můžeme odhadnouti hodnoty, o něž tu jde, na 12 miliard, avšak pojištění vztahuje se pouze na 1 miliardu. Více jak 11 miliard majetku vysoce významného, důležitého se stanoviska statisíců existencí zemědělských, není vůbec pojištěno.
Je tedy svrchovaně důležito a naléhavo, aby se v této věci konečně něco positivního stalo. Návrh zákona, který předkládá vláda slavné sněmovně, spojuje obě věci. Především snaží se vyhověti naléhavým neodkladným potřebám, které prýští z četných škod, způsobených elementárními katastrofami našemu zemědělství; snaží se zajistiti prostředky k tomu, a za druhé klade povolením částky 50 milionů korun základ k vybudování řádné organisace elementárního pojišťování v československém státě.
Jestliže tedy jde o tyto dvě věci, pak především v prvním ohledu chtěl bych zdůrazniti, že zemědělský výbor věnoval velmi mnoho úvah okolnosti, aby byla zabezpečena naprostá spravedlivost a objektivita v povolování podpor z půl sta milionů korun velké částky, určené pro postižené a skutečně potřebné zemědělce. Vláda slíbila, že vypracuje sama příslušný statut, zásady, podle nichž budou povolovány podpory z tohoto fondu. Zemědělský výbor vyslovuje především naléhavé přání, aby povolování těchto podpor nedálo se bez slyšení interesentů, těch, jimž tyto podpory jedině a bez výhrady jsou určeny. Za druhé vyslovuje zemědělský výbor další naléhavé přání, aby těchto podpor dostalo se především malým zemědělcům. Potluče-li malému zemědělci, znamená to pro něho velmi často zkázu, ale v každém případě ohrožení jeho existence; co má na poli, to je zpravidla jeho jediný majetek. Potlukou-li kroupy úrodu velkého zemědělce, ten má vždy ještě možnost z jiných pramenů příjmových sanovati svoji existenci. Zemědělský výbor žádá dále, aby tyto podpory byly vypláceny hotově a nikoliv in natura, jak se tu a tam děje ve slámě, krmivu a jiných věcech, a aby byly odstupňovány se zřetelem na hospodářské, majetkové a rodinné poměry zemědělcovy.
Zemědělský výbor rád přijal zprávu z úst pana ministra zemědělství, že na podzim podá vláda tomuto slavnému shromáždění osnovu zákona, jímž se zavádí veřejné elementární pojišťování zemědělské. To, s čím tu nyní přicházíme, má býti finančním základem této velmi důležité organisace sociální péče o práci zemědělcovu. Proto zemědělský výbor navrhuje, aby slavná sněmovna tento návrh schválila spolu s obsahem důvodové zprávy výboru zemědělského tak, aby bylo zajištěno splnění intencí tohoto užitečného návrhu.
Jménem výboru zemědělského činím návrh, aby slavná sněmovna schválila vládní návrh tisk 4204. Stane se tak zajisté v zájmu našeho zemědělství a odpadne tím také ona - promiňte - nedůstojná hra, která se zde odehrávala s iniciativními návrhy poslanců ve příčině podpor krajinám postiženým živelními katastrofami. Prosím, aby návrh vládní spolu s důvodovou zprávou výboru zemědělského byl laskavě schválen. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále zpravodaj výboru rozpočtového p. posl. dr. Medvecký.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Rozpočtový výbor jednajúc o tomto vládnom návrhu, uznal, že ani pre štát nie je dôstojné a ani pre postižené obecenstvo, patriace menovite zemedelskému roľníckemu stavu, nie je dôstojné, aby škody, ktoré ono živelnými pohromami utrpelo na svojej úrode a majetku, boly len núdzovými podporami hradené. Je to neprimerané, aby roľník bol vystavený každý rok škode, povodni, epidemii atď., a aby nemohol počítať nijakým spôsobom na to, že by táto jeho škoda aspoň v istej čiastke bola bez nejakého prosenia o milosť alebo o almužnu, hradená.
Už moderná zemedelská politika vyžaduje, aby v tomto smere štát vzal iniciatívu do ruky, a aby nedovolil, že by roľník v tom prípade, keď ho nejaká škoda postihne, prosil od štátu milosť, podporu, ale aby mal na to istý nárok.
Poistenie súkromné sa v tom ohľade neosvedčilo, preto je potrebné, aby táto škoda, ktorá stihne roľnícky ľud a ktorá je tak veľká, že často zničí celé existencie, zo štátnych prostriedkov bola hradená. Ač tento vládny návrh ešte celú otázku nerieši úplne, menovite nemohol prikročiť k organizácii tohoto živelného poisťovania, predsa len robí prípravný krok k tomu, že sa sriaďuje fond na hradenie živelných pohrôm, a že sa k tomuto účelu venuje toho času 50 mil. Kč. Tento krok je tým dôležitejší a tým významnejší pre roľnícky ľud, lebo súčasne je ministerstvom zemedelstva prisľúbené, že ešte tohoto roku prijde pred toto Národné shromaždenie návrh zákona, podľa ktorého i organizácia tohoto verejného poistenia živelného bude prevedená.
Následkom toho rozpočtový výbor navrhuje, pripojujúc sa k zemedelskému výboru, aby slávna snemovňa tento vládny návrh zákona schválila. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen na straně "proti" pan posl. Leibl, na straně "pro" pan posl. R. Bergman.
Dříve, než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji, aby lhůta řečnická činila 20 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je schválen.
Žádám, aby se pan posl. Leibl ujal slova.
Posl. Leibl (německy): Slavná sněmovno! Předložený návrh zákona o utvoření fondu pro případ škod z živelních pohrom se vyznamenává svou krátkostí. Touto předlohou se ovšem vzbuzuje zdání, jako by vláda k této důležité otázce konečně zaujímala stanovisko. Ve skutečnosti však není v tomto zákoně obsaženo naprosto nic závazného a podle našich nashromážděných zkušeností lze velmi pochybovati o tom, zda k vydání takového zákona vůbec dojde, neboť konečně by mohl ministr financí, jako v jiných případech, prohlásiti, že nemá po ruce prostředků. Poukazuji v tom směru na zákon o náhradách při dobytčích nákazách. Je to jeden z nejdůležitějších zákonů pro zemědělství vůbec. Před dlouhou dobou bylo v zemědělském výboru jednohlasně usneseno, aby byl zákon v tom směru sněmovně předložen. Ministrem financí mělo býti poskytnuto 45 milionů, on však prohlásil, že nemá prostředků po ruce. A bylo zvláštní, že páni velkoagrárníci a velkorolníci bez rozdílu národnosti neuplatnili svého známého vlivu u vlády. Neučinili toho z těchto důvodů: Ježto fond 45 milionů, který tenkráte byl ustanoven, nestačí, aby jen z části poskytl přiměřené odškodnění při ztrátách dobytka, podařilo se zástupcům drobných zemědělců, aby do předlohy byly pojaty výhody pro hospodářsky slabší. Každému majiteli beze zření k výši stavu dobytka mělo býti dáno odškodnění za dvě dobytčata. To by bylo jen spravedlivým, neboť stát je povinen podporovati hospodářsky slabšího. Avšak agrárníci jsou ještě ze starého Rakouska zvyklí činiti si nárok na případné podpory jen pro sebe samy, jako tonu skutečně dříve bylo v míře velmi pobuřující a proti čemuž jsme zaujali stanovisko. Tento fond tvořil tenkráte takořka volební fond pro agrárníky vůbec. Obáváme se jen velmi, že páni agrárníci ještě neodložili svých starých zvyklostí a že také 50milionového fondu, který má býti vytvořen na odškodnění při živelních škodách, bude zneužito. (Předsednictví převzal místopředseda dr. inž. Botto.)
Při zdělávání takového zákona musí vzhledem k omezeným prostředkům přijíti v úvahu především malí zemědělci. Velkostatkáři, velkozemědělci, mají své pozemky zpravidla rozděleny na několik niv. Podle zkušeností jsou živelní pohromy místně omezeny a proto je zřídka jich celý majetek spolu postižen. Malý zemědělec však se svými několika málo parcelami může býti živelní pohromou přiveden úplně na mizinu. Má-li tedy býti vydán zákon k náhradě škody při živelních pohromách, musí za všech okolností a v zájmu státu samého býti zvláště přihlíženo k hospodářsky slabším. Dosavadní odškodnění odepsáním daní nemají účinku. Zpravidla se poskytují slevy jen z přímých daní, tím však není malému a střednímu zemědělci pomoženo. Co mu prospěje odpis daně v nejpříznivějším případě 10 Kč, je-li jeho sklizeň, jež ho měla celý rok živiti, zničena? Odpisy daní byly dosud výhodou jen pro velkostatkáře, protože mu byly odepsány hned tisíce korun.
Pro malozemědělce je nebezpečnou malá úroda píce. Tu by mohla vláda při dobré vůli mnoho dobrého učiniti. V prvé řadě snížení železničních sazeb pro krmivo, nákup píce a steliva z ciziny a vydávání jich oněm zemědělcům, jichž existence je ohrožena. Drobní zemědělci mají své pozemky téměř vesměs v nejhorší poloze, neboť co bylo velkostatkáři příliš špatným, přenechal drobnému zemědělci a nájemci. Tu je přirozeně každý suchý rok pohromou. Dosud se tak postiženým hospodářům přispělo ku pomoci sotva pranepatrnými prostředky. Všechna dosavadní opatření měla agrární ráz, ba dokonce malorolníci byli poměrně dávkami více zatíženi než velkostatkáři. Domkář musí za svou špatnou parcelu platiti poměrně větší daň z obratu než velkostatkář, ačkoli jeho plodiny nestačí ani k výživě rodiny. Domkářům a malozemědělcům byla předepsána dávka ze jmění, jež není v žádném poměru k jejich majetku. Zemská správa politická nařizuje, že se nesmí z lesů vydávati drobným zemědělcům stelivo, dokonce i sbírání jahod a hub se zakazuje. Proto se nás zmocňuje nedůvěra i proti této předloze. Dojde-li k vybudování státního pojištění, zaujmeme k němu později stanovisko. Nesmí se však již předem snad vypočítávati, kolik českých úředníků možno dosaditi, nýbrž pomýšleti na to, aby pojištění odpovídalo praktickým potřebám. Pojištění muselo by býti vybudováno na zásadě samosprávy. Vláda by však mohla již prakticky proti škodám živelním něco učiniti tím, že bude prováděti ve větším měřítku než dosud hrazení bystřin, regulace řek. Budeme přes své obavy hlasovati pro předlohu, očekáváme však, že bude vyhověno našim oprávněným požadavkům, aby se tímto zákonem dostalo drobným zemědělcům spravedlivého odškodnění. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. R. Bergman.
Posl. R. Bergman: Dámy a pánové! Dnes, kdy projednává se celá řada otázek týkajících se pojišťování, chci promluviti o něm několik slov při zákonu o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění.
Chci v prvé řadě poukázati na potřebu vybudování věcného pojištění zemědělců. Není pochybnosti, že rolnická živnost jest vystavena četným nebezpečím, jimž se jednotlivec za žádných okolností ubrániti nemůže. A tu vystupuje do popředí otázka vhodné úpravy zemědělského pojištění, na jejíž řešení není dnes mnoho času se připravovati. Přítomná doba jest pro naše zemědělství velmi vážná, a naše zemědělství má příliš mnoho důvodů, aby upozornilo vládní kruhy na svou akutní a trvalou krisi.
Dnešní zemědělská krise má své organické základy v protizemědělské politice, která byla pokračováním válečné spotřebitelské politiky. Tato politika neměla nejmenšího porozumění pro produktivní otázky našeho zemědělství, jež hospodářsky vyčerpávající válka úplně oslabila. Nemohlo býti proto divu, že odintensivněná zemědělská produkce byla pasivní a že mohla jen těžce ukojiti nejnaléhavější životní potřeby nejširších vrstev národa. Co odepřela poskytnouti válečnou hospodářskou politikou vymrskaná půda, muselo býti za krvavé peníze opatřeno z ciziny. Nedávno zjištěný miliardový schodek státního obhospodařování nejlépe dokumentuje nezpůsobilost jednostranně konsumentského režimu pro uskutečnění hospodářské rekonstrukce státu. Poznání, že hospodářské vybudování státu dá se prováděti pouze produktivní politikou a čistě národohospodářskými metodami, přišlo velmi pozdě, nehledě k tomu, že nebyly z něho odvozeny přirozené důsledky, totiž že nebylo k ozdravění našeho zemědělství použito ochranné a podpůrné politiky v té míře jako na oživení průmyslové výroby.
Agrární program, který si všechny naše dosavadní vlády v podobě pozemkové reformy vytýčily, byl a jest prováděn polovičatě, neboť pozemková reforma, jež má znamenati posílení středního stavu zemědělského, zůstává daleko od skutečnosti. Pouhé heslo: "Návrat k půdě" bude stále představovati národohospodářské nic, dokud nebudou sjednány předpoklady pro hospodářskou soběstačnost zemědělských podniků. I v hospodářské i v sociální politice, má-li býti opravdu demokratickou, musí býti uplatněn princip stejného lokte, t. j. stejného měření všem výrobním složkám národa. Nynější zemědělská krise byla připravena právě negací, porušováním tohoto docela přirozeného principu, jenž v hospodářských i sociálních poměrech našeho obnoveného státu má své národohospodářské i mezistátně politické zdůvodnění. Stačí v této souvislosti poukázati, že podle zemědělské statistiky tvoří zemědělská půda 42 procenta celkové státní výměry a že její výrobní schopnost dovede za určitých předpokladů, t. j. za příznivých výrobních podmínek, chrániti náš stát před hospodářskou odvislostí na cizině, což jest velmi významno pro případ eventuelních ozbrojených konfliktů mezistátních.
Aby naše zemědělství mohlo úspěšně splniti úkol, který mu připadá v národohospodářském rámci našeho státu, nutno mu ekvivalentem poskytnouti se strany státu potřebné ochrany i podpory. Tohoto národohospodářského protekcionismu má nejvíce zapotřebí náš střední stav zemědělský, jak jsem měl příležitost dovoditi ve své řeči při rozpočtové debatě dne 17. listopadu 1922. Dnešní situace našeho zemědělství je taková, že nutno bezodkladně zemědělské politice dáti středostavovský směr a uplatniti jej, jak v oboru hospodářské, tak i sociální politiky.
Valutární mezistátní poměry, jimiž hospodářská soběstačnost rolnických živností hodně trpí, činí nemožnou dosavadní disparitu mezi celní ochranou průmyslu a odpíráním téže ochrany výrobě zemědělské. Absurdnost tohoto dvojakého režimu jeví se v tuzemských cenách průmyslových výrobků a plodin zemědělských i v rozdílném daňovém zatížení zemědělského majetku následkem nekonjunkturní periody, v níž se nyní nalézá. Prudce najednou vyvstává nebezpečí, že zvláště střední stav zemědělský bude obětován neúprosné daňové exekuci. Východiskem z této zřejmě neblahé situace pro naše zemědělství jest zavedení stejného režimu v obchodní politice, který přivodí cenovou paritu průmyslových i zemědělských výrobků a tím zmírní výrobní náklad zemědělské produkce, a provedení pronikavé revise platného daňového systému za účelem přiměřeného zmírnění daňového břemene.
Reformní cesty jest však zapotřebí i v oboru sociální politiky. Vláda v souvislosti s pozemkovou reformou zdůraznila ve vládním prohlášení ze dne 24. října 1922, že rozmnožení malých podniků zemědělských bude vyžadovati úpravy pojišťování proti živelním škodám, aby zmenšeno bylo risiko zemědělského podnikání a aby nabyvatelům půdy byla umožněna soběstačná samostatná existence. Jsem názoru, že úpravy věcného zemědělského pojišťování jest zapotřebí i pro střední zemědělce, kteří vždy tvoří páteř individualistického hospodářského i právního řádu, zabezpečujícího hospodářský i kulturní pokrok. Jak jsem již naznačil, tvoří otázka věcného pojišťování zemědělského vážný problém současné agrární politiky, neboť současnými hospodářskými poměry jest rentabilita zemědělských podniků vysoce ohrožena. Hospodářské risiko zemědělcovo může vhodná úprava pojištění značně zmírniti. Jest přirozeno, že otázka krupobitního pojištění nedá se uspokojivě vyřešiti bez materielní pomoci státu.
při projednávání zákona o zřízení fondu pro účely živelního pojištění musím vysloviti přesvědčení, že zákon tento může jen tehdy uspokojiti, bude-li prováděn objektivně a nikoli pod hledisky stranickopolitickými. Tento zákon nemůže býti ovšem považován než za určitou vývojovou etapu budování zemědělského pojištění, a jest si opravdu přáti, aby i v jiných oborech pojištění bylo s urychlením pracováno. Doufám, že vláda nalezne porozumění i pro vybudování zemědělského věcného pojištění, zvláště v dnešní době, která znamená pro zemědělství krisi velmi nebezpečnou, a v brzku provede, co v tomto směru ve vládním prohlášení slíbila uskutečniti. Kdyby se tak nestalo, nebylo by ovšem možno chtíti, aby zemědělci se smířili s reformami, po případě zařízením ve prospěch jiných tříd pracujících. (Potlesk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Zierhut.
Posl. Zierhut (německy): Velectěné dámy a pánové! Touto vládní osnovou má býti zřízen fond 50 milionů korun k účelům veřejného pojištění proti škodám živelním. Není sice v osnově zákona výslovně vytknuto, že tento fond jest v prvé řadě určen k tomu, aby se dostalo podpory těm, již v tomto roce byli postiženi živelními škodami, nýbrž z této osnovy vyplývá, že se tento fond zřizuje především k účelům veřejného pojištění živelního a že teprve, kdyby se toto pojištění neuskutečnilo, mají dostati podporu ti, již byli postiženi živelními pohromami. Jest samozřejmé, že k této otázce veřejného pojištění živelního nelze potud zaujmouti stanovisko, dokud nejsou tu směrnice pro toto pojištění, dokud vláda v tomto směru nepředstoupí před sněmovnu nebo před veřejnost s návrhy.
Vítáme předlohu potud, že pro účely tak těžce postižených poskytuje peněžité prostředky. Částka k tomuto účelu v rozpočtu určená, totiž 15,000.000 korun nehradí ovšem ani z daleka ani nejmenší části těchto škod, takže skutečně jest zapotřebí větší částky, která má právě býti dána vládě k disposici touto předlohou. Zemědělský výbor chtěl sice stanoviti směrnice, podle nichž podpory z tohoto fondu měly býti rozdíleny mezi postižené živelními nehodami; přihlížeje však k tomu, že ministr zemědělství, ve schůzi přítomný, prohlásil, že se vláda usnesla, že tyto směrnice stanoví v ministerské radě, obmezil se zemědělský výbor jen na to, že ve zprávě určil, podle kterých zásad by se měly tyto směrnice ustanoviti a tyto podpory rozdíleti. I my žádáme, aby se při rozvržení těchto podpor bral zřetel na spravedlnost a nestrannost. Jest přece samozřejmé, aby se v tomto směru nečinily rozdíly a aby se zejména také dal patřičný podíl německým krajinám postiženým živelními škodami a německému obyvatelstvu.
Co pak se týče vytvoření veřejného živelního pojištění, jest jasno, že může býti vybudováno jedině na zásadě svépomoci, a to dobrovolné svépomoci. Zkušenosti, které nám v tomto směru jsou po ruce, ukazují přece zcela jasně a zřetelně, že náklady státního pojištění jsou zcela obrovské, že by náklady, zejména na ohromný aparát úřednický a jiná vydání pohltily velkou část premií, kdežto jen velmi malá část byla by po ruce pro skutečné účely náhrady škody. Není možné, aby bylo ve státní formě provedeno pojištění dobytka. Může jíti jedině o to, aby pojištění dobytka bylo vybudováno na základě místních spolků pojišťujících dobytek a aby byl jedině založen velký ústav zajišťovací, který by měl býti podporován veřejnými prostředky. Máme v tom směru zkušenosti z několika desítiletí v sousedním Bavorsku a Sasku atd., které nám mohou nesporně sloužiti za vodítko.
Všeobecně chtěl bych vytknouti jen ještě, že mne slova pana zpravodaje poněkud překvapila, neboť nebyla dosud právě s této strany a zejména z vrstev městského obyvatelstva slyšena slova, která by byla obsahovala ocenění zemědělské práce. Pan zpravodaj vystihl zcela případně, že risiko zemědělského podnikání jest veliké, že poměry povětrnosti, nehody atd. mohou za hodinu zničiti namáhavou celoroční práci zemědělcovu. Následek toho jest pak zadlužení zemědělství. Jest nutno, aby vláda i v tomto směru učinila opatření. Podal jsem již v r. 1920 iniciativní návrh na vytvoření řádu pro obchodování pozemky. Tento návrh měl býti skutečně vzat v úvahu vzhledem k těžkým hospodářským poměrům, poněvadž se již nyní vzmáhá v jednotlivých krajinách a zvláště v krajinách, kde obyvatelstvo bylo postiženo živelními nehodami, dělení statků, a samozřejmě přibývá také zadlužení. Tu jest nutno, aby konečně jednou byla změněna hospodářská politika státu, aby byla opuštěna neblahá politika spotřebovatelská a přešlo se ku politice výrobní. Viděli jsme, že tato spotřebovatelská politika státu měla za následek, že intensivní provozování zemědělství stalo se ponenáhlu extensivním. Poměry v zemědělství jsou dnes takové, že žádný zemědělec, který počítá, nemůže více používati umělého hnojiva, aby zvýšil výnosnost půdy. Co v tomto směru ujde zemědělství, lze velmi snadno vypočísti.
Velmi nutné jest, aby konečně byl zlomen dosavadní systém, aby vláda poskytla zemědělské výrobě spravedlivou ochranu a tak nutnou podporu. Nechci se tím zabývati, čím vznikla hospodářská krise v tomto státě, zejména čím je zostřována. Nesporně jest tím také z velké části vinna zcela pochybená hospodářská politika v tomto státě a nesnesitelné zatížení daněmi a dávkami. Také pozemková reforma, která není prováděna podle zásad hospodářských a podle sociálních požadavků, nýbrž podle českých národně šovinistických metod, má podíl na vině na dnešní krisi. Chce-li se stát a zejména zemědělství z této krise dostati, pak musí právě celá soustava hospodářské politiky v tomto státě býti důkladně změněna, a jestliže právě osnova zákona, o níž nyní jednáme, jest toho počátkem, mohla by býti jem se všech stran co nejlépe pozdravena.
Náš klub bude pro osnovu potud hlasovati, pokud se povoluje pro účely podpory postižených živelními pohromami úvěr 50,000.000 korun. Stran vytvoření veřejného pojištění živelního musí si samozřejmě náš klub vyhraditi zaujetí stanoviska až do té doby, kdy vláda předloží veřejnosti směrnice nebo návrhy tohoto chystaného pojištění. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Listina rečníkov je vyčerpaná. Udeľujem slovo prvému zpravodaju - za výbor zemedelský - pánu posl. Koudelkovi.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Debata byla důkazem, jak včasný a nutný byl tento návrh. Jediného slova odporu ve věci jsme neslyšeli. Všichni řečníci, náležející oběma táborům národnostním a různým táborům politickým, vyslovují s věcí v zásadě svůj souhlas, ba žádají více, Zcela právem nežádají pouhou instituci nouzových podpor, které stát zatěžují, postiženým pak nepomáhají, nýbrž žádají řádné regulování této sociální závady organisací veřejno-právního elementárního pojišťování. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Jak nedostatečně může býti pečováno o náhradu anebo aspoň o záchranu existencí a hospodářství tisíců zemědělců, mnohdy velice chudobných, postižených elementárními pohromami, z prostředků státních, toho dokladem nejlepším je, že v rozpočtu na rok 1923 je pouhá částka 15 mil. Kč určena k tomuto účelu. Ta ovšem již v jarních měsících je vyčerpána, poněvadž nemine téměř týdne, aby nebyly hlášeny zprávy o živelních katastrofách z té anebo oné části republiky, a katastrofy ty jsou obyčejně rozsahu velmi značného. Bylo sděleno ve výboru zemědělském, že jedině krupobití na jediném okresu benešovském v jednom případě způsobilo škod úředně zjištěných za 2 mil. Kč. To je, prosím, v jediném případě, v jediném okresu, a takových případů může býti do roka několik v jednom okresu a škoda může býti mnohonásobná. Tedy částka 15 mil. Kč, preliminovaná v rozpočtu státním na pomocnou akci pro tyto účely je ovšem tak nepatrná, že nemůže v žádném případě odpomoci, jak by bylo žádoucno i jak by bylo spravedlivo.
Pan kol. Bergman - to dlužno podtrhnouti zvláště - spolu s panem kol. Zierhutem žádají organisaci všeobecného pojištění proti škodám elementárním. Bylo to zde slyšeti z úst všech řečníků a mělo by to býti ministerstvu zemědělství vážnou pobídkou, aby se zabývalo konečným vyřešením této otázky. Tato otázka je - možno po zkušenostech říci - toho druhu, že dokud není možno konkrétně ji rozřešiti, obyčejně dochází všeobecného pochopení a všeobecného souhlasu, ale jakmile je zde možnost konečného vyřešení věci a uskutečnění toho cíle, uplatní se vlivy soukromých pojišťoven a zpravidla - tak tomu bohužel historie této věci učí - v poslední chvíli celá věc padne pod stůl, z celé věci není nic a pak opět po celá léta musí býti vedena agitace za uskutečnění tohoto spravedlivého požadavku sociálního a národohospodářského.
Pan kol. Bergman má úplnou pravdu, že toto pojištění, máme-li již o něm mluviti, musí býti především všeobecné, a to proto, poněvadž podkladem jeho musí býti vzájemnost. Nemůže býti zejména vrstva zemědělských podniků z tohoto pojištění vyňata, poněvadž náklady pojišťovací, resp. příspěvky na toto pojištění pro malé zemědělce dosáhly by takové výše, že by se staly vážným břemenem pro malozemědělské živnosti. Vzájemnost a všeobecnost tohoto pojištění je nezbytnou podmínkou jeho zdaru. Že také stát bude museti vůči tomuto pojištění konati svou povinnost a ulehčiti břímě padající na zemědělství, leží v povaze věci, v důležitosti zájmů, o něž běží. A konečně není to přece nic nového. Vzpomeňme jen, že bavorská zemská pojišťovna od svého vzniku požívá státní podpory velice významné a že v Bavorsku, které nemá zemědělství tak vyvinuto jako na př. Československá republika, kde hodnota zemědělských statků, ať hospodářství nebo úrody, nedosahuje ani z daleka té výše jako u nás - 12 miliard - přes to má pojištěno hodnot přes 3 1/2 miliardy, kdežto u nás ze 12 miliard hodnot je pojištěna sotva 1 miliarda. Že tedy stát v této příčině bude museti přispěti, o tom není sporu. To konečně jsou otázky, které budeme zde - a já bych byl rád, kdyby tomu tak bylo - projednávati již na podzim, neboť podle slibu ministerstva zemědělství chystá se nám na podzim osnova o pojištění elementárním. Pan kol. Zierhut taktéž velmi vřelými slovy za řešení věci tímto způsobem se přimlouval. I to je velice pozoruhodné, a já bych si přál, aby jako byla zde jednomyslnost ve věci projednávání tohoto návrhu zákona, byla jednomyslnost zde také na podzim, a chtěl bych, aby dnešní debata byla vážným podkladem pro práce ministerstva zemědělství na příslušné osnově.
Doporučuji opětovně návrh vládní, jak je navrhován výborem zemědělským, k vlídnému přijetí slavné sněmovně. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo závěrečné má zpravodaj výboru rozpočtového, pan posl. dr. Medvecký.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Osvedčenie sa rečníkov zúčastnivších sa debaty, že budú hlasovať za tento vládny návrh, je dôkazom toho, že uvedená inštitúcia tu sriadená, fond proti živelným pohromám, slúži všetkému obyvateľstvu našej republiky. Ja ale predsa musím ako Slovák konštatovať, že tento návrh zákona je výdobytkom, ktorý smeruje tiež na pozdvihnutie poľnohospodárstva špeciálne slovenského, že trebárs jeho dobrodinie zasahuje občanov celej republiky, predsa v istom procente bezpečnosť, ktorá sa týmto zákonom skytá, je ohľadne Slovenska ešte väčšia a ešte väčšie znamená pre nich výhody. Poukazujem tu len na to, že nezregulované naše rieky a potoky vystavujú slovenského zemedelca väčším a častejším nebezpečenstvám povodne. Krem toho klimatické pomery na Slovensku sú také, že zvlášte kraje ležiace blízko Tatier sú živelným pohromám častejšie vystavované. V tomto ohľade poukazujem len na udalosti, vyskytnuvšie sa v posledných týždňoch, na mrazy, ktoré nečakane zavítaly do našich krajov a zvlášte postihly Slovensko. Kraje bývalej spišskej župy, kde sa rodia hlavne zemiaky, kde obyvateľstvo je odkázané hlavne na sadenie zemiakov, sú postihnuté mrazom natoľko, že sú celé kraje zemiakových polí zničené. Títo obyvatelia s radosťou a v prvom rade môžu uvítať tento zákon, lebo oni môžu počítať na to, že škoda, ktorá týmto spôsobom ich stihla, tiež im bude nahradená. Je samozrejmé, že i v tom ohľade s radosťou vítame tento zákon, lebo smernice, ktoré oba výbory ohľadom udeľovania podpôr v tomto zákone ustálily, sú toho rázu, že majú na zreteli podporu v prvom rade maloroľníkov, malozemedelcov, tých, ktorí pohromami sú častejšie a vo väčšej miere stíhaní.
Je zajímavé pri tejto debate, že sa aj opoziční rečníci z opozičných strán väčšinou zúčastnili debaty, a vyslovili sa, že budú hlasovať za tento zákonný návrh, kdežto z poslancov slovenskej ľudovej strany, trebárs sa vydávajú za zástupcov ľudu roľníckeho, žiadon sa tejto debaty nezúčastnil. (Hluk. Výkřiky ľudových poslanců slovenských.)
Je to pravdepodobne pripísať tomu, že oni nemali smelosti, trebárs dosiaľ všetko opugnovali, vysloviť sa, že budú hlasovať za tento zákon, ktorý dáva také výhody roľníckemu ľudu, poneváč by tým museli pochváliť vládu, a oni nemali tiež toľko smelosti, aby povedali, že budú hlasovať proti. Uvidíme, ako sa zachovajú pri hlasovaní. Ja doporučujem, aby slávna snemovňa tento návrh prijala. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové. Posl. Hancko: Tu sa kradie! - Různé výkřiky.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o klid. (Hluk. - Místopředseda Buříval zvoní.) Prosím znovu o klid. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou, nebude-li námitek. (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj se schvaluje.
Kdo tedy souhlasí s 3 paragrafy, nadpisek a úvodní formulí zákonné osnovy podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé provedeme ve druhé schůzi dnešní, bude-li osnově přiznáno zkrácené projednávání podle § 55 jedn. ř. Tím jest odstavec 3 dnešního pořadu vyřízen.
Přistupujeme k odstavci 4., jímž je: