Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena.
K doslovu udílím slovo zpravodaji výboru dopravního, p. posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Řečníci, kteří mluvili pro převzetí Buštěhradské dráhy státem ve státní provoz, nedotkli se, pokud se týče dopravního zřetele, žádných důvodů, které mluví pro toto sestátnění. Vytkl jsem tyto důvody přesně ve své zprávě a mohu říci, že nejen nebyly popřeny, právě naopak, že v mnoha případech uznávali řečníci, kteří mluvili "proti", jejich důležitost a jejich závažnost. Pokud si stěžovali, stěžovali si do otázky národnostní, vyslovovali obavy o personál německý a také v tom směru podali řadu resolučních návrhů. Tedy to není věc, která spadá do mého závěrečného slova jako referenta dopravního výboru a já se přesně budu držeti jen svého úkolu.
Na jednu poznámku p. kol. Brodeckého bych rád reagoval. Kol. Brodecký začal svoji řeč poukazem na to, že v době, kdy Mussolini dává státní dráhy soukromým společnostem, u nás soukromá dráha se sestátňuje. Ale ta věc není tak přiléhavá a případná, jak p. kol. Brodecký to líčí. Mussolini nedává vlastnictví drah soukromým podnikatelům, nýbrž provoz drah. U nás stát získává vlastnictví soukromých drah. Tedy máme dosti společného v tom, a to pokud se týče vlastnictví státu. To získává u nás stát. V Italii Mussolini vlastnictví ponechává státu a pouze provoz dává soukromým společnostem. Následkem toho také konkluse, které z toho vyvozuje p. kol. Brodecký, neodpovídají skutečnosti.
Zbývá mně vysloviti se o několika resolučních návrzích, které zde byly podány V prvé řadě je to resoluční návrh p. posl. inž. Kalliny a druhů: "Vláda se vybízí, aby zachovala dosavadní poměr národní příslušnosti zaměstnanců, jaký jest v době sestátnění." Já myslím, že pro tento návrh se vysloviti nemůžeme, poněvadž nemůžeme prejudikovati tomu, jaké poměry národnostní budou později, a nemůžeme se spokojiti s dosavadním poměrem národnostním, jaký dnes mezi zaměstnanci a zřízenci Buštěhradské dráhy panuje. V procentech vyjádřeno zní to: 68% německých a 32% českých zaměstnanců. Tedy žádám slavnou sněmovnu, aby návrh ten zamítla.
Další resoluční návrh p. kol. Pohla, Grünznera, Palme, Kaufmanna a druhů: "Vláda nechť se postará, aby dosavadním pramenům odběru uhlí Buštěhradské dráhy i po sestátnění poskytnuto bylo přednostní právo za stejných podmínek." Návrh je naprosto nepřípustný, poněvadž přímo prejudikuje, že se má nynější stav poměrů zachovati. Vláda přece se bude říditi v každém případě při nákupu řízením ofertním a dá přednost výhodnější nabídce co do kvality a ceny. Budou-li dosavadní dodavatelé vyhovovati tak, jako snad vyhovovali Buštěhradské dráze, anebo řeknu přímo, bude-li způsob dosavadního dodávání vyhovovati naší vládě, jistě vláda všem výhodnějším ofertám dá přednost, a když dosavadní dodavatelé se-přizpůsobí, není příčiny proč by nemohlo dodávání jim býti zachováno. Tedy z toho důvodu, poněvadž návrh tento je naprosto nepraktický, navrhuji také jeho zamítnutí. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Uděluji závěrečné slovo druhému zpravodaji, p. posl. Biňovcovi.
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Páni kolegové se strany německé zapomínají, že nejen my mnozí z českých lavic, ale také i oni byli svědky a účastníky sestátňovací akce v dřívějším Rakousku, když se jednalo o Severní dráhu, o Českou severní dráhu a Společnost státních drah.
Velectění pánové, vezměte laskavě na vědomí, že přes to, že nám bylo velmi dobře známo, že přijdeme za Rakouska při sestátnění všech soukromých drah z louže pod okap a že se nacionalistická politika na sestátněných železnicích bude prováděti zrovna tak, jako se prováděla u soukromokapitalistických společností, přece jen jsme zvedli své ruce pro sestátnění těchto drah proto, poněvadž jsme měli za to, že v ohledu sociálním a národnostním přece jen určité ulehčení vlivem parlamentárního zakročení pro personál a pro zaměstnance drah nastane. My jsme se při těchto rakouskouherských sestátňovacích akcích nedopustili nikdy takových brachiálních útoků, jakých jsme byli svědky před 1 1/2 rokem při sestátnění Ústecko-Teplické dráhy. Nedopustili jsme se jich, ač všichni zaměstnanci, pokud byli dříve národnosti české, byli sluhy, nebo když konec konců tu a tam některý snad opravdu nějakého poněkud lepšího služebního místa se domohl, musil nejen po stránce kvalifikační, služební, nýbrž také po stránce služební řeči býti tak schopným a znalostí svou překonati kolegy národnosti německé. Pánové, kdybychom ještě teď měli zjišťovati a dokazovati všechny ty křivdy, kterých germánská politika v železniční službě se dopustila na příslušnících národnosti české, viděli byste, že by ještě mnoho musila vláda dělati, by tyto křivdy za Rakouska českým příslušníkům způsobené odčinila. To se ovšem nestalo. Naše vláda je daleko ohleduplnější, má jistě na zřeteli spravedlnost, právo a potřeby všech zaměstnanců, příslušníků i jiných národností, a nemůže se nám v žádném případě i po sestátnění Ústecko-Teplické dráhy dáti žádná výtka proti následkům sestátnění, jak bychom to mohli učiniti my za Rakouska.
Zesměšňovati a zlehčovati naši služební řeč, dokazovati, že nemůžeme ještě dnes při služebních termínech zhostiti se některých názvů německých, je právě důkazem onoho násilného způsobu prosazování řeči německé, kterou nemůžeme hned odstraniti z našich služebních výkonů. To je důkazem toho, jak neomaleným způsobem se strany německé vlády působilo se k tomu, že každý musil uměti samospasitelnou, jež byla symbolem a eldorádem Němců proti ostatním národnostem . . . Pánové, my jsme neměli možnosti své příslušníky, pokud hledali existenci na drahách, vzdělávati proto, poněvadž v dřívějším režimu státním nedalo se místa české kultuře a literatuře, a nyní jsme musili doháněti v několika měsících to" co se nám dříve za rakouského režimu znemožnilo. Vaše dohady, že se ujímá česká řeč, že se uplatňuje ve službě, jasně dokazují že se mílovými kroky dostáváme ku předu a že se postaráme o to, abychom si vzájemně rozuměli, v tomto případě vás mohu ujistiti, že my ani naše vláda nebudeme zneužívati svých práv k sociálnímu a existenčnímu poškozování zaměstnanců, kteří se budou hlásiti poctivě k výkonu u železniční služby. (Posl. Knirsch [německy]: Tak mluví sociální demokrat! Styďte se!) Pánové, já jako sociální demokrat vám mohu jen říci, že jsem 14 roků pod tímto německo-nacionalistickým režimem rakousko-uherské vlády musil pracovati, a ač jsem nepřicházel do styku s pasažéry, musil jsem znáti tolik, abych mohl v dílnách dráhy psáti práci německy, poněvadž bych byl jinak neobstál. Když došlo k sestátnění Severní dráhy a České severní dráhy, bylo nám, kteří jsme byli v českém obvodu, zakázáno, že nesmíme své zástupce do úrazových pojišťoven voliti z obvodů českých, nýbrž z obvodu německého. Musil se bráti zřetel na toho kandidáta, který byl příslušníkem národnosti německé a ne české.
Ty doklady a tu zkušenost máme a nechceme opláceti tyto křivdy zase křivdami, naopak budeme dbáti toho, aby každý, kdo je schopen a podniku oddán, byl opravdu podle toho honorován a uznáván.
A nyní k podaným návrhům pana inž. Kalliny. K jeho návrhu: "Dosavadní zaměstnanci BD, kteří odmítnou převzetí do státní služby, buďtež beze zření k jejich služebním létům dáni do výslužby podle ustanovení stanov pensijního ústavu BD se započtením jednoho roku nemoci" poznamenávám, že tento odstavec nemohu doporučiti ku přijetí proto, poněvadž jsem toho názoru, jestliže opravdu někdo má vrozený odpor proti našemu státu jako zaměstnavateli, jest věcí jeho charakteru, aby od tohoto státu také žádné úsluhy a benevolence nežádal. (Výborně! Potlesk.)
"Zaměstnanci, kteří mají býti převzati od BD, buďtež hodností úplně na roveň postaveni zaměstnancům státních drah a nesmějí býti zařazeni jako poslední do téhož statusu a do téže hodnostní třídy. Při rovnosti služebních let nechť rozhoduje jedině služební zaměstnání a dosavadní kvalifikace." Z naší administrativní zkušenosti jest zjevno, že ani národnost a stranická příslušnost, ani služební postavení zaměstnancovo v podnicích státem převzatých a spravovaných, nejsou předmětem tendencí k neprospěchu zaměstnancovu. Z této zkušenosti vycházeje, protože je tento návrh bezpředmětným, doporučuji jeho zamítnutí.
Pokud se týká resolučních návrhů pana inž. Kalliny, platí totéž odůvodnění, které jsem uvedl k návrhu věcnému.
Dále navrhuje pan kol. inž. Kallina: "Zaměstnanci BD nesmějí býti pod záminkou "aby se naučili státnímu jazyku" nebo z jiných důvodů vyměňováni se zaměstnanci státních drah, kteří kdysi dobrovolně šli na Slovensko." Nevím, zdali si pánové domyslili dosah tohoto znění resolučního návrhu. Mám za to, že dali příliš velkou přednost českým zaměstnancům, aby oni byli etablováni nejen v oboru české oblasti, pokud je česká, ale také i na Slovensku. Tím by se zmenšil služební rozběh (obvod) pro německé zaměstnance, a mám za to, že nebude na škodu, když nynější systém zůstane v platnosti proto, poněvadž není škodlivý, ale prospěšný pro příslušníky německé národnosti. Proto doporučuji k zamítnutí i tento resoluční návrh.
Pokud se týče návrhu kol. Kříže, aby byli zpět přijati propuštění zaměstnanci Buštěhradské dráhy, kteří jsou nuceni pečovati o příslušníky svých rodin, poznamenávám, že kol. Kříž měl příležitost jako člen dopravního výboru již v dopravním výboru tento návrh podati a mohl býti sankcionován, jak je zřejmo ze zprávy rozpočtového výboru, i v tomto výboru. Návrh ve své podstatě je sice věcný, avšak poněkud užší, než přijatá resoluce v rozpočtovém výboru, a proto nemohu jej ku přijetí doporučiti. Resoluce rozpočtového výboru kol. Tauba daleko lepším způsobem vystihuje požadavky v tomto smyslu přednesené. Doporučuji proto resoluci kol. Kříže k zamítnutí.
Pokud se týká další resoluce pana kol. Kalliny a kol. Kříže, kde se žádá prodloužení lhůty k naučení se služební řeči, vzal rozpočtový výbor k návrhu kol. Hackenberga v této věci zřetel a pak i prakse dokazuje, že tam, kde jednoroční lhůta k naučení se řeči služební nestačí, a když nesloží dotyčný zaměstnanec po této lhůtě potřebné zkoušky, že se mu reprobací prodlužuje další půlroční lhůta, která mu může býti ještě o dalšího půl roku prodloužena.
Věcně je toto usnesení souhlasné s návrhem pana inž. Kalliny a kol. Kříže a proto doporučuji schválení resoluce přijaté v rozpočtovém výboru a navrhuji zamítnutí resoluce kol. Kalliny a Kříže.
Tím je moje povinnost referentská vyčerpána a prosím slavnou sněmovnu, aby přijala předlohu ve znění návrhu rozpočtového výboru a aby přijala resoluce kol. Hackenberga a kol. Tauba. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto předmětu pořadu. Hlasování vykonáme ve schůzi zítřejší.
Než ukončím schůzi, chtěl bych ještě vyříditi 4 imunitní věci, jež jsou na pořadu dnešní schůze. Námitka proti tomu není? (Nebyla).
Není jí.
Přikročíme tedy k odst. 9, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. finančního ředitelství v Praze za vydání posl. Najmana (tisk 4149).
Zpravodajem za výbor imunitní je pan posl. dr. Patejdl, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Okresní finanční ředitelství v Praze žádá přípisem ze dne 25. března 1923, č. j. V. II. 230/23-2, o vydání posl. Najmana za účelem provedení trestního řízení důchodkového pro přestupek § 42 zák. z 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n. Žádost tu odůvodňuje tím, že správa deníku "Reforma", ústřední list československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské v Praze, přiznala dle přiznání z 2. března 1921 sumu úplat v daňovém období 1920 přijatých částkou 653.056 Kč berní správě v Praze II za účelem vyměření daně z obratu a opominula přiznati svůj obrat za rok 1921, že provedenou revisí bylo zjištěno, že hrubý zdanitelný příjem za rok 1920 činil celkem 934.347 Kč, takže ke zdanění nebylo přihlášeno 281.291 Kč.
Okresní finanční ředitelství uvádí dále, že uvedené přiznání spolupodepsal posl. Najman jako člen představenstva "Čechie", nakladatelského a vydavatelského družstva čsl. živnostensko - obchodnické strany středostavovské, která převzala vydávání "Reformy".
Výbor imunitní jednaje o této žádosti, řídil se těmito úvahami:
Ku skutkové povaze přestupku § 42 cit. zákona se výslovně žádá, aby ten, kdo přiznání činí, buď úmyslně daň zatajil, nebo se vyhnul dani nesprávnými údaji.
Dle toho vyžaduje se jako podstatný znak přestupku úmysl nesprávného přiznání nebo aspoň vědomí jeho.
Okresní finanční ředitelství ve své žádosti nikde neuvedlo takové skutečnosti, ze které by se dalo na takový úmysl nebo vědomí u posl. Najmana souditi.
Spíše lze míti za to, že přiznání bylo vypracováno odbornou silou úřední a posl. Najmanem jako členem představenstva uvedeného družstva prostě spolupodepsáno.
Z důvodů těch navrhuje imunitní výbor, aby nebylo dáno poslaneckou sněmovnou svolení k vydání posl. Najmana.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo hlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna k vydání posl. Najmana souhlasu svého nedala.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna nedala souhlasu k vydání posl. Najmana a vyřízen je odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 10, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za vydání posl. Brodeckého k trestnímu stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (tisk 4150).
Zpravodajem je pan posl. Mach.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno!Zemský trestní soud v Praze požádal přípisem ze dne 3. března 1923 za vydání k trestnímu stíhání posl. Brodeckého, poněvadž bylo na něho podáno Bohuslavem Procházkou, starostou Jednoty zaměstnanců československých drah v Praze-VII, Františkem Buřívalem, poslancem a ústředním tajemníkem, Josefem Nejedlým, místostarostou Jednoty zaměstnanců československých státních drah ze Žižkova, a Josefem Vitáskem, tajemníkem Jednoty zaměstnanců československých státních drah ze Žižkova, trestní oznámení pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem obsahem letáku "Všem železničním zaměstnancům bez rozdílu stavu a politické příslušnosti", rozšiřovaného ve dnech 1. a 15. ledna 1923 mezi železničními zaměstnanci. Imunitní výbor ve své schůzi dne 12. května 1923 prozkoumal obsah inkriminovaného letáku, který podepsán je Federací strojvůdců v Československé republice, Spolkem československého úřednictva železničního a Unií železničních zaměstnanců v Československé republice, uvážil, že leták sice ostře kritisuje činnost funkcionářů jiných organisací, zejména drah, že však nevybočuje z mezí přípustné kritiky, související s politickou činností poslance, o jehož vydání se žádá. Imunitní výbor proto navrhuje: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti, aby shora uvedené žádosti zemského trestního soudu v Praze nebylo vyhověno a posl. Brodecký k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby p. posl. Brodecký k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina.
Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Brodeckého a vyřízen je odstavec 10.
Přejdeme k odstavci 11, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze za vydání k trestnímu stíhání posl. Stříbrného pro urážku na cti (tisk 4151).
Zpravodajem je p. posl. dr. Patejdl, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Okresní soud pro přestupky v Praze žádá podáním ze dne 20. února 1923 o vydání posl. Stříbrného pro přestupek proti bezpečnosti cti, kterého se prý dopustil tím, že dne 9. ledna 1923 v Praze v klubovních místnostech československé strany socialistické se zúčastnil sepsání, čtení a schválení odhlasováním hanlivého výroku, týkajícího se soukromého žalobce dr. Aloise Kusáka, vydavatele a redaktora "Staroslovana" v Praze, záležejícího v tomto: "Právě ve jménu myšlenky národní, kterou někteří dobrodruzi už po několikráte se snaží kompromitovati - vzpomeňme jen Flégla, Kusáka, tak zv. husitských žen a Čeřenského."
Výbor imunitní bera v úvahu to, že uvedený výrok byl dle tvrzení soukromého žalobce učiněn v klubovních místnostech poslaneckého klubu při jednání o politických záležitostech, sdílí ten názor, že se jedná o výrok rázu politického, souvisejícího s politickou činností uvedeného poslance, neshledává proto důvodů pro jeho vydání a navrhuje poslanecké sněmovně, aby svolení k vydání posl. Stříbrného dáno nebylo.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. Stříbrný k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Stříbrného.
Konečně jest odstavec 12 dnešní schůze, jímž jest:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě o souhlas k trestnímu stíhání posl. Nagyho (tisk 4141).
Zpravodajem je p. posl. Haken, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Haken: Slavná sněmovno! Posl. Nagy mluvil 3. září 1922 na veřejné schůzi ve Várkonyu, ve které kritisoval jednání hlavního slúžného Arpáda Nagyho. V jeho řeči shledalo státní návladnictví přečin pomluvy a žádá sněmovnu o jeho vydání. Imunitní výbor usnesl se navrhnouti poslanecké sněmovně, aby posl. Nagyho nevydávala.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. Nagyho.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvolovati k trestnímu stíhání posl. Nagyho.
Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze. Teď je nám rozhodnouti hlasováním o interpelacích, jež byly podány jako naléhavé, zda o nich jest zahájiti rozpravu.
Jsou to tyto interpelace:
V prvé řadě naléhavá interpelace posl. Jos. Kříže a soudr. ministru železnic o trestním stíhání a šikanování železničních zaměstnanců, kteří uposlechli výzvy svých organisací na zahájení dvouhodinné manifestační stávky v den 1. května, a o hromadném přesazování železničních zaměstnanců na jiná služební místa (tisk 4137).
Žádám o přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4137. Naléhavá interpelace posl. Jos. Kříže a soudr. ministru železnic o trestním stíhání a šikanování železničních zaměstnanců, kteří uposlechli výzvy svých organisací na zahájení dvouhodinné manifestační stávky v den 1. května, a o hromadném přesazování železničních zaměstnanců na jiná služební místa.
Podepsaní se táží:
1. Jest pan ministr železnic ochoten zastaviti ihned všechna trestní opatření, suspendování a vyšetřování pro stávku v den 1. května?
2. Jest pan ministr ochoten potvrditi své ujištění, že nikdo pro květnovou manifestaci trestán nebude?
3. Jest pan ministr ochoten zastaviti ihned všechna hromadná i individuelní přesazování, jak se dála v posledních třech měsících?
4. Jest pan ministr ochoten za neplatná prohlásiti všechna propuštění traťových dělníků ať stálých či ne, kteří ihned druhý den byli znovu ke dráze přijati za sníženou mzdu a bez nároku na drahotní přídavky?
5. Jest pan ministr ochoten na uklidnění zaměstnanectva naříditi okamžité zastavení snižování úkolových výdělků zaměstnanců dílen, topíren a uhlířů?
6. Jest ochoten zastaviti snižování denní mzdy traťového dělnictva smluvního a okamžité podělení zaměstnanců stejnokroji a pracovními obleky?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.
Kdo souhlasí, aby této, za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle § 69 jedn. řádu a aby rozprava tato zahájila se podle návrhu tazatelů ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh na zahájení rozpravy je zamítnut.
Dále je zde naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě o svévolném a nezákonném rozpuštění "Ústředního Svazu obuvníků v republice Československé" (tisk 4143).
Žádám o přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4143. Naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě o svévolném a nezákonném rozpuštění "Ústředního Svazu obuvníků v republice Československé".
Tážeme se:
1. Pokládá vláda přiznání k zásadám a ke konečným cílům socialismu - svržení nadvlády kapitalismu, odstranění námezdníno systému - za státu nebezpečné a za důvod k rozpuštění odborové organisace?
2. Pokládá vláda přiznání k určité taktice v odborovém hnutí a k určité ústředně odborové za protizákonný čin a za důvod k rozpuštění odborové organisace?
3. Jak odůvodní vláda persekuční čin ministerstva vnitra?
4. Pokládá vláda i sama sebe za povinnu šetřiti ustanovení § 114 ústavní listiny o spolčovacím právu odborových organisací?
5. Jest si vláda vědoma své povinnosti odvolati persekuční výnos ministerstva vnitra?
Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.
Kdo souhlasí, aby této, za naléhavou označené interpelaci, přiznána byla rozprava podle § 69 jedn. řádu a aby rozprava tato zahájila se podle návrhu tazatelů ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím naléhavá rozprava této interpelaci přiznána nebyla. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Dále máme naléhavou interpelaci posl. dr. Bartoška, dr. Charváta a spol. ministrům vnitra a spravedlnosti o způsobu, jakým se provádí nesnesitelná již konfiskační praxe československými tiskovými úřady (tisk 4145).
Žádám o přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněmov. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4145. Naléhavá interpelace posl. dr. Bartoška, dr. Charváta a spol. ministrům vnitra a spravedlnosti o způsobu, jakým se provádí nesnesitelná již konfiskační prakse československými tiskovými úřady.
Podepsaní táží se ministrů vnitra a spravedlnosti:
1. Jste ochotni dáti případy interpelací touto dotčené věcně vyšetřiti a dáti sněmovně odpověď, jež by nebyla pouhou skrývačkou za pověstnou již ve věcech tiskových neodvislost soudcovskou?
2. Co jste zařídili či zařídíte, aby původcové a všichni viníci tohoto zločinného provádění tiskové prakse byli pro zločin zneužití úřední moci po zákonu potrestáni a aby se poškozeným vydatelům časopisů dostalo plné náhrady škody takto jim způsobené?
Předseda: Také v tomto případě je navrženo, aby se rozprava zahájila ihned.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava ve smyslu uvedeného paragrafu našeho jednacího řádu a aby byla rozprava zahájena ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava této interpelaci přiznána nebyla.
A konečně máme zde naléhavou interpelaci posl. Warmbrunna, Kreibicha a druhů ministrovi spravedlnosti, že se protahuje soudní řízení proti domnělým pachatelům loupežné vraždy u Chodova (tisk 4148).
Žádám o přečtení záhlaví a petitu.
Zástupce sněmov. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4148. Naléhavá interpelace posl. Warmbrunna, Kreibicha a druhů ministrovi spravedlnosti, že se protahuje soudní řízení proti domnělým pachatelům loupežné vraždy u Chodova.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, z jakých důvodů se toto řízení protahuje?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten rozkázati chebskému státnímu zastupitelství, aby podalo obžalobu a navrhlo, aby bylo ustanoveno přelíčení?
Předseda: Také v tomto případě je navrženo, aby rozprava se zahájila ihned.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle § 69 jednacího řádu a aby rozprava tato zahájila se dle návrhu tazatelů ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava také této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.
Teď ještě máme některá presidiální sdělení.
Výbor imunitní sejde se zítra o 10. hod. dop. místo dnes po plenární schůzi.
Schůze kulturního výboru, svolaná na zítra na 10 hod., se nekoná.
Navrhuji, aby výborům dopravnímu, živnostenskému a rozpočtovému, jimž přikazuji vládní návrh zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti oderské (tisk 4127), stanovena byla k podání zprávy lhůta 1 týdne.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím lhůta byla přijata.
Pan posl. Modráček žádá o udělení tříměsíční dovolené ke studijní cestě do ciziny.
Kdo souhlasí s touto dovolenou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená je tím udělena.
Dodatečně udělil jsem dovolenou za minulý týden p. posl. Zierhutovi z rodinných důvodů; dovolenou na zítřejší schůzi udělil jsem p. posl. dr. Lehnertovi pro neodkladné zaměstnání. Dovolenou na dnešní schůze udělil jsem pp. posl. Heegerovi a Hirschovi pro neodkladné zaměstnání, na dnešní a zítřejší schůze p. posl. Hausmannovi z téhož důvodu.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zdravotního posl. Kamelského za posl. Purkyňovou.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce a výboru rozpočtového o návrhu posl. Hrušovského a spol. o zužitkovaní vodnej sily rieky Talaboru k cielom elektrisačným (tisk 1675, obn. 3642) - (tisk 4162.)
Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy, interpelace, odpovědi atd.
Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4155. Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4084) o označování původu zboží.
Tisk 4158. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4124) o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.
Tisk 4159. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4080) a o návrhu posl. dr. Medingera a soudr. (tisk 3970), jímž se povoluje úleva na všeobecné dani výdělkové na rok 1923.
Tisk 4098. Sbírka interpelací:
I. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Brüxer Zeitung",
II. posl. dr. Lodgmana a druhů min. veřejných prací o státní stavební činnosti,
III. posl. dr. Raddy a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o školských poměrech v tak zvaných chorvatských obcích Gutfeldu, Frelešdorfu a Novém Přerově v okrese mikulovském,
IV. posl. Tománka a spol. na min. spravedlnosti pre habanie "Slovenských Ľudových Novín",
V. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o novém zkracování německého školství a o nestejném nakládání s německým školstvím proti českému,
VI. posl. dr. Lodgmana a druhů min. pošt a telegrafů o disciplinárním potrestání poštovního podúředníka Jana Weisgerbera v Mikulášovicích,
VII. posl. R. Bergmana, Maška a druhů ministru vnitra a zemědělství o nemírném kácení dříví v obecních lesích,
VIII. posl. R. Bergmana, Maška a druhů vládě o provádění pozemkové reformy na panství dobříšském,
IX. posl. dr. Budayho a spol. min. železnic v záležitosti protizákonného prenásledovania slovenských železničiarov pre ich politický prejav,
X. posl. dr. Budayho a spol. min. vnútra v záležitosti protizákonnej persekucie miestnych organizacií Slov. Ľud. Strany na Slovensku,
XI. posl. dr. Kafky; Kostky a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Trautenauer Tagblatt" ze dne 1. února 1923,
XII. posl. Krause a druhů min. soc. péče, aby živnostenští zaměstnanci byli pojati do státní podpory v nezaměstnanosti,
XIII. posl. Krause a druhů min. financí, jak frýdlantská berní správa vykládá § 5 zákona ze dne 8. dubna 1920 o dávce z majetku,
XIV. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra o zakazování a rozpouštění schůzí německé národní strany,
XV. posl. dr. Lodgmana a druhů min. spravedlnosti, že český časopis "České Slovo" rozšiřuje nepravdivé zprávy,
XVI. posl. Heegera, Jokla a druhů min. školství a nár. osvěty, že se v Albrechticích
ve Slezsku usadily jeptišky sv. Boromea,
XVII. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů vládě o úpravě cen cukru,
XVIII. posl. Uhla, Čermaka, Hirsche a druhů min. vnitra, aby se v Režích provedly obecní volby,
XIX. posl. Schweichharta, Leibla, Uhla a druhů vládě o reorganisaci pozemkového úřadu,
XX. posl. dr. Raddy a druhů ministrovi železnic o nenáležitém chování železničních zaměstnanců na stanici Tőppeles.
Tisk 4160. Odpověď ministra železnic na naléhavou interpelaci posl. J. Kříže a soudr. o trestním stíhání a šikanování železničních zaměstnanců, kteří uposlechli výzvy svých organisací na zahájení dvouhodinné manifestační stávky v den 1. května, a o hromadném přesazování železničních zaměstnanců na jiná služební místa (tisk 4137.)