3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákonné předpisy o poplatkových úlevách při konversí hypotečních pohledávek (tisk 4129).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan dr. Nosek.
Má p. zpravodaj nějaké opravy?
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Nemám oprav.
Místopředseda Buříval: Pan zpravodaj nemá oprav.
Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Tím jest vyřízen odstavec třetí pořadu, a přistoupíme ke čtvrtému, jímž jest:
4. Druhé čteni osnovy zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeloženi do výslužby řízením správním (tisk 4135).
Zpravodajem výboru branného jest p. posl. Špaček a zpravodajem výboru ustavně-právního p. posl. Rýpar.
Mají páni zpravodajové nějaké opravy?
Zpravodaj posl. Špaček: Nemám.
Zpravodaj posl. Rýpar: Rovněž ne.
Místopředseda Buříval: Oprav není. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak byla poslaneckou sněmovnou přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a tím je vyřízen odst. 4.
Přistoupíme k projednání odsunutého odst. 2, jímž jest:
2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4092), kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací (tisk 4144).
Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. Hugo Bergmann. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Hugo Bergmann: Slavná sněmovno! Jménem soc.-politického výboru dovoluji si podávati k vládnímu návrhu tisk 4092 tuto zprávu:
Účelem předlohy je, aby dosavadní zastaralé předpisy, pocházející z dob bývalé říše rakousko-uherské, byly v souhlasu s intencemi republikánských zákonů četnických nahrazeny předpisy moderními. Osnova přihlíží k obdobným předpisům platným pro civilní státní zaměstnance a pro příslušníky vojska. Podáním předlohy vyhověla vláda jak přáním četnických gážistů, tak i dvěma resolucím, které v této příčině byly usneseny v Národním shromáždění.
Osnova upravuje hlavně četnické požitky odpočivné a zaopatřovací a přiznává je všem četnickým osobám, jimž je četnická služba povoláním, v celku podle pravidel platných pro státní zaměstnance, při čemž ovšem se béře patřičný zřetel na nutné odchylky, odůvodněné zvláštnostmi služby četnické. Je to zejména možnost předčasného vyloučení z činné služby pro poruchy zdraví, způsobené poraněním při výkonu služby nebo v souvislosti s ní, službou válečnou a podobně, která odůvodňuje zajisté výjimečné zvýšení požitků, jako i ponechání dosavadního práva na přídavek za zranění a zaopatření invalidní. Rovněž odpočivné a zaopatřovací požitky všech pozůstalých po četnících jsou přizpůsobeny požitkům pozůstalých po státních zaměstnancích.
Tím mizí dosavadní rozdíl mezi odpočivnými a zaopatřovacími požitky četnických gážistů, zařazených do hodnostních tříd, vyjma výkonné důstojníky a pozůstalé po nich, jimž byla pense vyměřena podle předpisů platných pro vojsko, a odpočivnými a zaopatřovacími požitky četnických důstojníků výkonných, dále četnických gážistů mimo hodnostní třídy, četnického mužstva a pozůstalých po nich, jimž byly vyměřovány zaopatřovací požitky podle předpisů platných pro civilní státní zaměstnance podle zákona ze dne 29. ledna 1897, č. 42 ř. z. V důsledku této obdobné úpravy s civilními zaměstnanci bylo nutno upraviti též stejně poměr na dovolené s čekaným. Právo na zaopatřovací požitky přiznané podmínečně družkám státních zaměstnanců a příslušníků vojska bylo obdobně převzato do osnovy tohoto zákona pro četnické gážisty. Dosud vdova po padlém četníkovi měla jednu třetinu pense proti vdovám po jiných státních zaměstnancích. Nemanželské a adoptované děti, jakož i schovanci po gážistech neměly až dosud nároků na zaopatření. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Osnova tohoto zákona přiznává jim obdobně jako u státních zaměstnanců podmínečné právo na zaopatřovací požitky. V ustanoveních přechodných a závěrečných je rozřešena otázka započítání služební doby, ztrávené před účinností tohoto zákona, a upraveny nároky na předmětné požitky, získané v této době, jakož i vymezena účinnost nového zákona. Tím má býti odstraněna křivda páchaná na četnictvu tím, že mu byla uložena srážka platu do pense, nebyla mu však přiznána táž práva. Zákon má nabýti účinnosti nazpět od 1. ledna 1920.
Soc.-politický výbor pojednal o předloze v generální debatě dne 3. května a zvolil pro projednávání osmičlenný výbor, který ve dvou schůzích dne 3. a 4. května osnovu podrobně projednal. Soc.-politický výbor pojednal o předloze v debatě podrobné v úterý 8. května 1923. Ve zprávě soc.-politického výboru byly navrženy některé změny, směřující jednak k zlepšení předlohy, jednak k jasnější stylisaci některých ustanovení a k odstranění chyb, jež se do tisku vloudily. Soc.-politický výbor objasnil k některým paragrafům své stanovisko, jež zajisté bude směrodatným a bude také respektováno při výkladu tohoto zákona.
Mimo to soc.-politický výbor navrhuje dvě resoluce. Četnictvo stěžuje si zejména na superarbitrační řízení a posílání četnických osob do pense, stěžuje si dále na zostřenou praxi při povolování ženitby četníkům a stěžuje si, že nebyly četnictvu dosud povoleny nejen organisace stavovské, nýbrž ani žádné jiné organisace, ať již hospodářské nebo humánní nebo kulturní. Vzhledem k tomu soc.-politický výbor, aby mohlo býti vyhověno četnictvu, navrhuje resoluci, kterou žádá, aby v době nejkratší předložila vláda návrh zákona, kterým by se upravovaly disciplinární a kvalifikační poměry četnictva podle zásad, odpovídajících disciplinárním a kvalifikačním předpisům služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z.
Dále navrhuje soc.-politický výbor resoluci, která by oslabila opatření v § 71 v případu, že by gážista četnický stal se choromyslným a že jeho rodina měla by platiti z jeho příjmů vysoké náklady na jeho pobyt v ústavu choromyslných. V té resoluci se vládě ukládá, aby v případech, že by vydání spojené s umístěním a ošetřováním choromyslného gážisty podle §u 71, odst. 5 tohoto zákona ohrožovala existenci rodiny, navrhla cestou milosti této rodině udělení vyživovacího příspěvku až do výše řádných zaopatřovacích požitků, nejméně však ve výměře minimálních částek těchto požitků stanovených tímto zákonem.
Dále se vláda vybízí, aby tuto otázku pro všechny státní zaměstnance zásadně a jednotně upravila.
Možno vděčně kvitovati, že konečně vláda, když uplynula 3 léta od slibu, který dala četnickým gážistům, přichází s touto předlohou, jíž se četničtí gážisté staví na roveň jednak gážistům ozbrojené moci, jednak civilním státním zaměstnancům.
Při této příležitosti budiž mi dovoleno zmíniti se zcela stručně o všeobecné situaci státních zaměstnanců. V důsledcích prosincového zákona jeví se mezi státními zaměstnanci veliké znepokojení a státní zaměstnanci, zejména organisace, které mají tendenci státotvornou, jistě nekladou žádných přepiatých požadavků, aby vláda nemohla jim za nynější situace finanční vyhověti. Když není možno provésti novelisaci prosincového zákona čís. 394 Sb. z. a n., jistě by bylo možno vyhověti v některých minimálních požadavcích státním zaměstnancům, aby výsledky prosincového zákona byly aspoň z části paralysovány.
Jest zde především otázka drahoty. Jistě vládní kruhy mají tolik možnosti, aby působily, aby ceny životních potřeb opět šly dolů, aby státním zaměstnancům bylo umožněno s jejich redukovanými příjmy vystačiti. Za druhé jest zde otázka zvýšení respektive úpravy místních přídavků v důsledku povolení zvýšení činže. Za třetí jest zde možnost cestou administrativní zmírniti ostrosti a strohosti zákona č. 394 Sb. z. a n. Je za čtvrté možno tím, že by státním zaměstnancům, kteří vyčerpali úvěr na ošacovací akci, bylo určité procento - asi 30% nahraženo, refundováno, vzhledem k tomu, že zboží z ošacovací akce bylo předraženo. Bylo by také třeba, aby konečně již byla vyřeš na pro státní zaměstnance otázka nemocenského pojištění.
Tím bych vyčerpal svoji zprávu. Soc.-politický výbor doporučuje schválení osnovy zákona ve znění výborem přijatém. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Bradáčovi, který na místo nepřítomného a omluveného p. posl. J. Černého (rep.) převezme referát.
Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor ve své schůzi schválil navrženou osnovu tohoto zákona, schválil ji tak, jak soc.-politický výbor ji pozměnil. Rozpočtový výbor uznává zásluhy četnictva, a proto naprosto neměl námitek proti této osnově, naopak, velmi vřele vítá úpravu zastaralých předpisů, jež ze starého Rakouska ještě v Československé republice zbyly. Doporučuje tedy rozpočtový výbor osnovu zákona k přijetí slavné sněmovně. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo vnitra přítomen jest při projednávání tohoto odstavce pořadu schůze odborový přednosta dr. Bobeka odborový rada dr. Kalhous.
Zahajuji debatu. Než udělím slovo zapsanému řečníkovi, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 20 minut. (Nebylo námitek.)
Námitek proti tomu není, návrh můj je přijat.
Uděluji slovo zapsanému řečníkovi, jímž je pan posl. Schubert.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Tento vládní návrh, který upravuje služební poměry četnictva, poskytuje nám jednou příležitost, abychom přednesli své stížnosti. Moje strana neochvějně stojí na stanovisku a je toho mínění, že hlavním úkolem četnictva má býti především aby pečovalo o ochranu života, vlastnictví a cti státního občana. Náš německý sedlák a občan je již svou povahou živlem pořádku a dovede tudíž oceniti práci dobrého četnictva. Dále víme, že četnictvo má těžkou službu, a to zejména v nehostinných pohraničních horách. Přejeme si především, aby se dbalo těchto našich přání a stížností a žádáme zejména, aby se již konečně jednou upustilo od zneužívání četnictva k politickým účelům. Četníkům samotným - a to jak německým tak i českým - je tento způsob přetěžování již dávno obtížný a nesnesitelný. V demokratických státech musí zavládnouti modernější duch. K tomu však máme bohužel ještě velmi daleko.
Nejprve si přejeme, aby se při přijímání četníků postupovalo mnohem opatrněji a aby nebylo stavěno do popředí pouhé národnostní hledisko. Četnictvo není nějakou cizineckou legií, kde se dostane přijetí každému, kdo přijde. Zde jest na místě co nejpečlivější výběr a ne každý, kdo zná česky, má již tím nárok na místo četníka. Vytýkáme především, že jak se zdá, nelze konati veřejných politických schůzí, aniž by nebylo k tomu z širokého dalekého okolí staženo četnictvo. Toto mužstvo je připravováno o sváteční klid. V nestřeženém obvodu je bezpečnost ohrožena a vydá-li se při schůzích a lidových slavnostech povel"nasadit bodla", zní to snad velmi řízně,avšak v nynější kritické poválečné době jistě to nepřispívá k uklidnění myslí, které bývají často rozrušeny. Jest pouze jedna činná zbraň, která v zápolení lidí a národů vítězí, a to je zbraň kultury. Přílišné poručníkování státního občana majícího zralý úsudek nebývá nikdy na místě. Vládnouti znamená vésti a vychovávati masy a nikoli je zotročovati a utiskovati. Potřebujeme tudíž zákona na ochranu kultury a nikoli zákona na ochranu násilí. Názory na svobodu a demokracii jsou v lůně koalice velmi zvláštní. Vždyť jsme včera slyšeli, že ministr nazval Foche pacifistou. Zítra se bude říkat, že Clemenceau po celý život držel v ruce ratolest míru. Dámy a pánové! Proti takovému zřejmému falšování hledisek musíme se s tohoto místa ohraditi.
Proti četnictvu máme však vážné stížnosti i po stránce národnostní. Německý četník je na vymření. Je trápen a pronásledován přísnými jazykovými zkouškami. On, který je cely den v krušné a obtížné službě, má se v nejkratší době bez jakékoli pomoci naučiti česky. To je pro mnohé věcí nemožnou.
§ 2 zákona jedná o přeložení na trvalý odpočinek z úřední moci. Osoby četnické mohou býti dány podle onoho pojetí bez přezkoumacího řízení a bez vlastní žádosti na odpočinek. Tento paragraf je dvojsečnou zbraní a může vésti přímo k odstraňovaní německých četníků, nejsou-li některému šovinistovi zrovna po chuti. Četnictva a dokonce i orgánů důchodkové kontroly se používá a zneužívá k věcem, které jsou úplně vzdáleny jejich úkolů. Vyšetřování zemědělské povahy, jako na př. vyšetřování škod způsobených slintavkou a kulhavkou nenáleží četnictvu, nýbrž dobrovolným zemědělským svazům. Rovněž vyšetřování epidemií má býti přikázáno vesměs lékařům. Šetření o podnicích s vodní silou a o vodních silách mají konati odborníci a nikoli důchodková kontrola.
Z této mnohostranné vedlejší činnosti četnictva vyplývá ustavičné poručníkování obyvatelstva, jež se stává nesnesitelným břemenem. Činnost těchto státních orgánů měla by býti vedena jiným, rozumnějším, jednotným směrem. Abyste ulehčili četníkům, vydejte konečně zákon o usídlení cikánů, který jste již několikrát ohlašovali Pak bude venkovan zbaven těžké útrapy, která mu ukládá velké oběti a také pro četnictvo bude odstraněno nejen vážné břímě, nýbrž i těžké nebezpečí. A když četníci s nasazením svého života - jako tomu bylo nedávno v městě Hostouni v opravdovém nočním boji kulemi zjednají pořádek a tyto nebezpečné zlodějské kočovníky přivedou k rozumu a když příslušní činitelé občanstva dožadují se uznání pro tyto neohrožené četníky, pak není pro to u ministerstva vnitra ochoty a nepovažuje se ani za hodno námahy, aby spis byl řádně vyřízen. Tak se nepodněcuje radost z povolání u dobrého četnictva a tak se nepodporuje ochrana rolníka a občana. Taková je odměna za horlivé konání povinnosti u tohoto sboru. Žádáme především, aby se vzdělání četnictva neneslo duchem národnostní nesnášelivosti, nýbrž duchem humánního, lidského přátelství. Kdo se má stýkati s chybami a poklesky lidí, ten má rozuměti také lidským slabostem a nehoniti se za malichernostmi a jednati komisně. Zde musí začíti výchova mladých elévů, aby byli přesvědčeni, že ten, kdo zastupuje stát, nesmí se dáti strhnouti okamžitou vášní, nýbrž že musí zachovati klid a rozvahu a často v zájmu věci zapomenouti i na své vlastní uražené Já. Četnictvu se musí dostati mnohem vyšší výchovy. O tom všem nepovídá zákon ničeho a také důvodová zpráva je skoupá a mlčí o tom. Četnictvo mělo by zůstati vzdáleno onoho ducha, který se zračí v zákoně na ochranu republiky, jinak nebude pro nás příští četnická generace dobrodiním, nýbrž útrapou. Četník se musí snažiti, aby si získal důvěru obyvatelstva, má se státi jeho důvěrníkem a nikoli drábem. V poslední době se množí oprávněné stížnosti na osudné přehmaty. Je zde celá kupa interpelací, na málokterou z nich byla dána odpověď a kde odpověď došla, byla, jak ukazuje jasně vážný případ v Ronšperku, nedostatečná, vyhýbavá, a přímo se netýkala ani předmětu. Politickým úřadům mělo by se příležitostně dostati pokynu, aby doporučovaly mladému četnickému dorostu ve službě rozvahu a náležitý ohled a aby také pečlivěji bděly nad tím, zda i činnost četnictva odpovídá tomuto požadavku. Chuť přestřelovati musí býti uvedena na pravou míru. V Kadani, zdá se, jsou jiného mínění a zneuctívají četníka tím, že ho posílají do hostinců, aby tam dělal reklamu českým novinám, českým jídelním lístkům a p. v. Malicherněji se věru již nemůže jednat. Takové hlouposti stát nezachrání. Mladým četnickým elévům mělo by se však rozhodně dostati, a to je snad nový požadavek, který vznášíme, přiměřené důkladné vzdělání také po stránce sociální péče. Poněvadž přicházejí do úzkých styků také se zemědělstvím, měli by se v různých zemědělských kursech poučovati, aby se ve své úřední činnosti lépe přizpůsobili zemědělským poměrům. Četníka pocházejícího z velkoměsta nemělo by se nikdy používati na venkově. Venkovské poměry jsou mu úplně cizí, služba sama je pro něho trýzní a trýzní je ovšem tím spíše i pro venkovské obyvatelstvo.
Naše stížnosti jsou odůvodněné a volají o nápravu. Máte-li na zřeteli mladý dorost a budete-li ustanovovati jen ty, kteří dovedou spojovati energii se slušnými ohledy, bude dobře. Avšak pochybuji, že se povznesete k takovému nazírání, naopak, v nejbližší době se asi dočkáme, že bude četníků znovu zneužíváno ke strhování pomníků osvoboditele lidu Josefa II.
V tomto smyslu přednášíme při této příležitosti své stížnosti a žádáme co nejrychlejší nápravu. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.
Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Hugo Bergmann: Slavná sněmovno! Poněvadž nebyly podány pozměňovací návrhy a poněvadž stížnosti pana kolegy předešlého řečníka jistě budou vyšetřeny a bude vzat, pokud jsou spravedlivé, na ně zřetel, doporučuji předlohu ke schválení.
Předseda: Uděluji slovo druhému panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Bradáč: Vzdávám se slova.
Předseda: Budeme tedy hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Ježto není návrhů pozměňovacích, míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, jež obsahuje 90 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a částí a úvodní formuli. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 90 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a částí a s úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Ještě jest nám rozhodnouti o dvou resolucích, jež doporučeny jsou výborem soc.-politickým a jež obsaženy jsou v tištěné zprávě. Kdo s těmito resolucemi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, tím také resoluce jsou schváleny a vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Vyřídíme teď ještě věci imunitní.
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Ertla k trestnímu stihání (tisk 4130).
Zpravodajem je p. posl. Koudelka, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství žádá za vydání posl. Ertla k trestnímu stíhání, poněvadž je stíhán soukromou žalobou pro urážku na cti. Imunitní výbor jednaje o této věci konstatoval, že inkrimované věty žalovaného článku nejsou toho druhu, že by vystupovaly z mezí přípustné kritiky, a navrhuje proto, aby stíhaný poslanec vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Ertla. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Ertla a tím je také vyřízen odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 6. odstavci, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Pisku a okresního soudu ve Volyni o vydání posl. Hálka pro jeden a tentýž § 9-II, odst. 11 zákona lichevního (tisk 4131).
Za omluveného poslance Nejezchleba-Marchu bude referovati p. posl. dr. Patejdl, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Krajský soud v Písku a okresní soud ve Volyni žádají za vydání posl. Hálka, uvedeného v žalobě proti Karlu Miklasovi et cons, jako hlavního strůjce akce I. pošumavského družstva pro chov a zpeněžení dobytka a jeho výrobků se sídlem ve Volyni, směřující k zvýšení cen dle žaloby nezbytných životních prostředků.
Soudní spisy uvádějí nepřehlednou řadu udání drobných překupníků a obchodníků vejci v ten smysl, že vzpomenuté družstvo oznámilo veřejnými plakáty, že platí při odebrání zemědělských produktů jako másla, tvarohu, vajec atd. vyšší ceny než místní překupníci.
V tomto případě šlo o úkol družstva samého, které bylo založeno za účelem lepšího zpeněžení výrobků svých členů, jako jsou zakládána družstva živnostenská i dělnická. Posl. Hálek vlastního zájmu hmotného na akci neměl.
Imunitní výbor řídě se úvahou, že právě posl. Hálek svého hmotného zájmu na akci neměl, navrhuje poslanecké sněmovně, aby p. posl. Hálek vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Hálka.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Hálka a tím je také vyřízen odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k poslednímu odstavci, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelstva v Bratislavě za vydání posl. Oktavca k trestnímu stíhání (tisk 4132).
Zpravodajem je posl. Koudelka.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za vydání posl. Oktavce k trestnímu stíhání. Posl. Oktavec stíhán je trestním soudem pro článek uveřejněný v jistém časopise, kterým cítí se býti na cti uražen dr. Karel Schnabel, notář v Šahách.
Imunitní výbor uvážil podstatu žaloby a, ježto inkriminované články souvisí úzce s politickou činností žalovaného poslance, navrhuje, aby slavná sněmovna nesvolila k vydání posl. Oktavce.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Oktavce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Oktavce a pořad dnešní schůze je tím vyřízen.
Než ukončím schůzi, sděluji, že nemocí omlouvá se posl. Szentiványi.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. dr. Engliše za posl. Kamelského.
Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy a naléhavé interpelace; žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4147. Zpráva výboru dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4136) o nabytí Buštěhradské železnice státem.
Tisk 4149. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. finančního ředitelství v Praze za vydání posl. Najmana.
Tisk 4150. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za vydání posl. Brodeckého k trestnímu stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem.
Tisk 4151. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu pro přestupky v Praze za vydání k trestnímu stíhání posl. Stříbrného pro urážku na cti.
Tisk 4137. Naléhavá interpelace posl. Jos. Kříže a soudr. ministru železnic o trestním stíhání a šikanování železničních zaměstnanců, kteří uposlechli výzvy svých organisací na zahájení dvouhodinné manifestační stávky v den 1. května a o hromadném přesazování železničních zaměstnanců na jiná služební místa.
Tisk 4143. Naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě o svévolném a nezákonném rozpuštění "Ústředního Svazu obuvníků v republice Československé".
Tisk 4145. Naléhavá interpelace posl. dr. Bartoška, dr. Charváta a spol. ministrům vnitra a spravedlnosti o způsobu, jakým se provádí nesnesitelná již konfiskační praxe československými tiskovými úřady.
Tisk 4148. Naléhavá interpelace posl. Warmbrunna, Kreibicha a druhů ministrovi spravedlnosti, že se protahuje soudní řízení proti domnělým pachatelům loupežné vraždy u Chodova.
Předseda: Imunitnímu výboru přikazuji tyto věci:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Žádost hl. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 2. května 1923, č. 4838/23 (vyšetř. soudce v Bratislavě č. B 7799/22 ze 4. března 1923) za vydání k trestnímu stíhání posl. Daruly pro zločin velezrady podle § 144, bod 3 tr. z. a pro zločin krádeže podle §§ 333, 336, bod 3 tr. z. (č. 340 imunit.),
žádost hl. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 8. května 1923, č. 5549/23 (vyšetř. soudce v Bratislavě ze dne 28. března 1923, č. B 13.658/22-10) za vydání k trestnímu stíhání posl. Hlinky pro přečin pomluvy podle § 1 a § 3, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, spáchané tiskem v č. 209 časopisu "Slovák" ca Josef Urx (č. 341 imunit.),
přípis hl. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 7. května 1923, č. 5439/23, jímž se obnovuje žádost za vydání k trestnímu stíhání posl. Hlinky pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 3 zák. čl. XLI z roku 1914 ca Jan Stuchlík v Šahách (č. 342 imunit.).
Předseda: Ukončím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pondělí dne 14. května 1923 v 1 (13) hod. odpol. s
pořadem:
1. Zpráva výborů živnostenského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4096), kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny (tisk 4140).
2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje vyučování jazyku státnímu jakož i jazykům národních menšin na školách středních a ústavech učitelských (tisk 4139).
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací (tisk 4144).
4. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4095) o uplatnění nároků vůči ústřednám, komisím, ústavům po případě jich odbočkám (expositurám) a jiným hromadným útvarům, které spolupůsobily při státním hospodaření předměty spotřeby (tisk 4142).
5. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 3238) o vládním návrhu zákona o právu původském (autorském) (tisk 4138).
6. Zpráva výboru ústavněprávního k usnesení senátu (tisk 3897) o vládní návrhu zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 4146).
7. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4136) o nabytí buštěhradské železnice státem (tisk 4147).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě o souhlas k trestnímu stíhání posl. Nagyho (tisk 4141).
Jsou snad proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze ve 4 hod 2 min. odpol.)