Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Nové Pace za vydání posl. Dubického (tisk 4104).

Zpravodajem za omluveného posl. Nejezchleba-Marchu je p. posl. Mach. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Okresní soud v Nové Pace žádá poslaneckou sněmovnu za vydání posl. Jana Dubického, na něhož podal žalobu Stanislav Blažek, nadporučík ve výslužbě v Mladé Boleslavi pro urážku na cti. Podle žaloby nazval posl. Dubický na veřejné schůzi v Chotči Stanislava Blažka"starým zupákem, který byl pro úplatky divisním soudem odsouzen." Stanislav Blažek byl vojenským evidenčním úředníkem u okresní politické správy v Mladé Boleslavi, a za osvobozování od vojny bral úplatky od rolníků, kteří ve věci se obrátili na posl. Dubického s žádostí, aby korupci svým vlivem zamezil. Po zjištění fakt vystoupil proti úplatkům Blažkovým posl. Dubický na schůzích a v novinách. Důstojnický sbor v Mladé Boleslavi oznámil případ v novinách veřejně pranýřovaný ministerstvu národní obrany, které ho postoupilo divisnímu soudu, který Stanislava Blažka přeložil z Mladé Boleslavi na jiné působiště (Hluk. Výkřiky. Předseda zvoní.) a za trest zastavil mu na tři roky postup. Na to Blažek požádal za pensionování a začal vystupovati politicky. Na schůzích osočoval vládu i ministerstvo národní obrany, proti čemuž vystoupil posl. Dubický, ukazuje na nemorální podklad činnosti Blažkovy. Tak došlo k naznačenému projevu posl. Dubického proti Blažkovi. Zatím všiml si důstojnický sbor znovu Blažkovy činnosti, učinil podání na ministerstvo N. O., které ho zbavilo důstojnické hodnosti. Imunitní výbor, zkoumaje celý případ, přesvědčil se, že musí hájiti zásadu, aby poslanec, jako veřejný činitel, měl právo třebas i energicky vystoupiti proti korupci státních zaměstnanců. (Hluk. Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Mach (pokračuje): Nehledě k tomu, že žaloba Blažkova je podle zákona promlčena - doporučuje imunitní výbor posl. sněmovně Národního shromáždění, aby posl. Dubický vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Dubického, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Dubického, a vyřízen je odst. 3. pořadu. 

Přejdeme ke 4. odst., jímž jest:

Zpravodajem za omluveného posl. Nejezchleba-Marchu je pan posl. Mach.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Krajský soud v Mladé Boleslavi žádá přípisem ze dne 22. září 1922 za vydání posl. Dubického, kterého žaluje pro urážku na cti, tiskem spáchanou, Václav Paroulek, redaktor v Křečkově u Poděbrad. Posl. Dubický měl se dle spisů krajského soudu dopustit urážky Václava Paroulka tím, že v čís. 35 týdenníku "Rodný Kraj" dne 1. září 1922 v Ml. Boleslavi vyšlého napsal otevřený list pod názvem: "Václave Paroulku z Křečkova", v němž dopustiti se měl za vinu mu kladeného stíhaného skutku.

Václav Paroulek byl předsednictvem výkonného výboru vyloučen ze strany, jíž dříve náležel, založil si svůj vlastní list, který nepravdivými zprávami zavdal příčinu, že posl. Dubický podal na Paroulka žalobu, která se projednávala před soudem v Kutné Hoře. Žalovaný Paroulek byl také odsouzen. Když se zprávy podezřívající posl. Dubického opakovaly, napsal zmíněný otevřený list, v němž uvedl, že dá pisateli skrytému za zodpovědného redaktora možnost tvrzení před soudem dokázati, aby jen vystoupil veřejně. Paroulek se této příležitosti vyhnul a podal na posl. Dubického žalobu.

Imunitní výbor považuje obranu posl. Dubického za přípustnou, navrhuje poslanecké sněmovně, aby vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Dubického ani v tomto případě, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Dubického v uvedeném případě.

Dále máme 5. odstavec dnešního pořadu, jímž jest:

Zpravodajem je týž pan poslanec Mach. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mach: Okresní soud v Mladé Boleslavi žádá o vydání posl. Dubického z podnětu žaloby podané na něho Václavem Paroulkem, rolníkem a redaktorem v Křečkově u Poděbrad. Posl. Dubický je žalován, že poslal Václavu Paroulkovi dopis na stroji psaný a Janem Dubickým a V. Rýdlem podepsaný, který dle žaloby psala na stroji N. Hejlová, v němž mu vytýká, že napadá nenáviděné osoby, že v listě "Politika Venkova" útočí i na členy rodiny, a že mu rodina není svatá. Tyto věty vytrhl žalobce z dopisu, který posl. Dubický napsal a spolupodepsal na obvinění zakrytě naň vznesené časopisem "Politika Venkova", majetkem to Václava Paroulka. Dopis tento předcházel otevřenému listu posl. Dubického Václavu Paroulkovi, citovanému v předešlé zprávě výboru imunitního a platí pro něj tytéž důvody.

Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby žádosti okresního soudu v Mladé Boleslavi vyhověno nebylo.

Předseda (zvoní): Ani v tomto případě není nikdo ke slovu přihlášen, debata odpadá, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna ani v tomto případě nesvolila k trestnímu stíhání posl. Dubického, nechť zvedne ruku. (Děje s se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Dubického v tomto případě.

Přejdeme k odst. 6 pořadu dnešní schůze, jímž jest:

Zpravodaj výboru ústavně-právního je p. posl. Ulrich.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Ulrich: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 7, jímž je

Zpravodaj za výbor rozpočtový je posl. Trnobranský.

Má snad pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Trnobranský: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 7 pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k poslednímu odstavci, jímž je

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční posl. dr. Uhlíř, a za výbor dopravní posl. Votruba.

Uděluji prvému zpravodaji, panu posl. dr. Uhlířovi, slovo.

Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavná sněmovno! Vláda předložila Národnímu shromáždění návrh, aby schválena byla úmluva a statut o svobodě transitu, sjednaná v Barceloně 20. dubna 1921. Úmluva o svobodě transitu byla sjednána na konferenci konané od 10. března do 20. dubna 1921 v Barceloně na vyzvání Společnosti národů. Podklad pro svolání a jednání konference tvořila resoluce prvního shromáždění Společnosti národů z 9. prosince 1920, kterou bylo uloženo této konferenci, aby se usnesla na opatřeních, jež členské státy Společnosti národů mají učinit v zájmu svobody dopravy a transitu podle 23. článku lit. e) Úmluvy o Společnosti národů a aby vypracovala všeobecné úmluvy o mezinárodním dopravním režimu transitním, přístavním, železničním a na vodních cestách mezinárodního významu, jak předepsáno jest v článku 338 mírové smlouvy versailleské a v obdobných předpisech ostatních mírových smluv.

Barcelonského jednání účastnili se zástupci 44 států, mezi nimiž byli také zástupci všech bývalých nepřátelských států centrálních mimo Turecka. Úmluva o svobodě transitní jest jednou z těchto zmíněných všeobecných úmluv a vztahuje se na ni také článek 379 mírové smlouvy versailleské a obdobné články mírových smluv ostatních, které ukládají bývalým nepřátelským mocnostem ústředním povinnost přistoupiti k těmto úmluvám do pěti let od vstupu mírových smluv v platnost.

Úmluva je datována 20. dubna 1921 a doložena je statutem o svobodě transitu, který podle předpisu čl. 1 tvoří její integrující součást.

Význam úmluvy o svobodě transitu jest se stanoviska všeobecného, zejména pak se stanoviska republiky Československé dalekosáhlý a možno říci, že tato úmluva znamená důležitou novinku v oboru práva mezinárodního. Zásada svobody transitu byla sice již v dobách předválečných uznávána a byla předmětem smluv mezi státy, hlavně při sdělávání smluv obchodních. Úmluva o svobodě transitu jest však první kolektivní mezinárodní úmluvou, kterou jisté minimum záruk svobody transitu bylo slavnostním způsobem prohlášeno. Svoboda transitu znamená ve své podstatě právo jednoho státu na volný průchod státem druhým, ať za účelem volného přístupu k moři, či za účelem přestoupení k státu třetímu, tak jakoby tu onoho mezistátu nebylo. Svoboda transitu neznamená tudíž právo vniknouti do státu jiného, nýbrž jen právo průchodu státem druhým a účelem úmluvy jest tedy, aby státy nezneužívaly své geografické posice na úkor států jiných tím, že by jim volný transit zamezovaly nebo ztěžovaly.

Celá úmluva je formálně složena ze dvou částí, a to:

1. z vlastní úmluvy,

2. ze statutu o svobodě transitu ze dne 14. dubna 1921.

Vlastní úmluva obsahuje mimo slavnostní vyrčení zásady svobody transitu ustanovení rázu formálního. Naproti tomu jsou veškera materielní ustanovení o svobodné dopravě transitní soustředěna ve statutu. Důvodem tohoto rozdělení celé úmluvy na 2 části byl ohled na zvláštní poměry anglických dominií, která byla připuštěna za samostatné členy Společnosti národů, při uzavírání mezinárodních smluv jsou však v souhrnu britské říše zastupována králem anglickým.

Zásada svobody transitu jest vyřčena v předmluvě k úmluvě způsobem všeobecným, statut sám však vztahuje se jen na dopravu po železnicích a vodách vnitrozemských. Doprava po silnicích byla z úpravy vyloučena vzhledem k odporu některých států, poukazujících na obtíže účinné kontroly. Doprava vzdušná jest předmětem zvláštní mezinárodní úmluvy, která byla sjednána v Paříži 13. října 1919.

Lze říci v celku o této smlouvě, že

1. nepřekáží ani úmluva, ani statut v ničem tomu, aby doprava vnitrostátní, dovoz i vývoz, měly dočasnou prioritu před hospodářsky méně důležitým transitem, znamenají-li pro stát životní zájem;

2. zásada svobody transitu musí býti respektována i při poštovních zásilkách, ačkoliv nejsou citovány ve výpočtu předmětů transitní dopravy v čl. 1. statutu o svobodě transitu. Nedostatek výslovné zmínky se vysvětluje tím, že věc je upravena madridskou poštovní úmluvou z r. 1920.

Úmluva a statut o svobodném transitu nabude pro Československou republiku působnosti za 90 dnů po tom, až Československá ratifikační listina bude přijata generálním sekretářem Společnosti národů, protože ostatní předpoklady její mezinárodní platnosti, předepsané v první větě článku 6 vlastní úmluvy, byly již splněny dnem 31. října 1922, kdy prošla lhůta 90 dnů po deposici ratifikační listiny pátého z pěti původně ratifikovavších států.

Výbor pro věci zahraniční pojednav o tomto vládním návrhu, doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila úmluvu a statut o svobodě transitu, sjednanou v Barceloně 20. dubna 1921. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor dopravní, panu posl. Votrubovi.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Se stanoviska výboru zahraničního byla zpráva o vládním návrhu o úmluvě a statutu o svobodě transitu kol. dr. Uhlířem náležitým způsobem odůvodněna. Pokud se týká dopravního výboru, dovoluji si vytknouti toto.

Úmluva tato má pro naši republiku a pro mezinárodní dopravu vůbec význam dalekosáhlý, neboť jest důležitou novinkou v oboru mezinárodního práva. Úmluva tato vlastně v podstatě jest první mezinárodní kolektivní smlouvou, kterou minimum svobod transitu bylo slavnostním způsobem mezi zúčastněnými státy, jichž bylo celkem 44, prohlášeno.

Jest potřeba podívati se, jak definuje se doprava transitní. V této smlouvě se praví:

"Článek 1. Za transitující územími, stojícími pod svrchovaností neb pravomocí ně kterého ze smluvních států, pokládají se ty osoby, zavazadla, zboží, jakož i lodi, čluny, osobní i nákladní vagony a jiné dopravní prostředky, jichž přeprava přes řečená území, provedená ať s překládáním neb bez něho, s uložením do skladiště neb bez uložení, ať byl náklad složen a znovu naložen či ne, ať byl změněn způsob přepravy či ne, jest jen zlomkem přepravy celkové, která se počala a má se skončiti mimo hranice státu, jehož územím transit se děje."

Z toho tedy vyplývá, že svoboda transitu ve své podstatě není snad právo zasahování průvozem zboží jednoho státu do státu druhého, nýbrž že jest to jen právo volného průchodu státem druhým, ať za účelem volného přístupu k moři nebo za účelem přestoupení k státu třetímu. Neznamená to tedy právo vniknouti do některého státu, nýbrž jen přes území některého státu přepraviti svoje zboží k moři nebo do státu třetího. To jest důležitý moment, ze kterého vycházel náš dopravní výbor.

Dále je dlužno uvésti a zdůrazniti, že zásada svobody transitu je vyřčena sice způsobem slavnostním, ale při tom všeobecným a že vztahuje se jen na dopravu po železnici a vodách a nikoliv na dopravu po silnici. Doprava vzduchem je zvláštní úmluvou upravena, a to úmluvou pařížskou z roku 1919. Na to se tedy také nevztahuje. Doprava poštovní jest také zvláštní mezinárodní úmluvou upravena, jež spočívá na mezinárodních smlouvách mírových.

Jako další bod, který byl rozhodující pro dopravní výbor bylo, že svoboda transitu vyžaduje, aby nebyl tento transit podroben celním dávkám. Proto vidíte, že je zakázáno vybírat jakékoliv poplatky za vstup nebo výstup zboží transitního, ale ovšem dovoluje se vybírati dávky a poplatky na krytí výloh za dozor a správu. Také jsou předpisy, jak v čase války má náš stát si v této věci počínati, a konečně dlužno vytknouti okolnost, že ani úmluva ani statut nepřekáží v ničem tomu, by doprava vnitrostátní jak naše, tak i jiného státu - poněvadž jsou práva všech států stejná - dovoz i vývoz měly dočasnou prioritu před hospodářsky méně důležitým transitem jiného státu, znamenají-li pro stát životní zájem.

Zásada svobody transitu musí býti respektována i při poštovních zásilkách, ačkoliv nejsou citovány ve výpočtu předmětů transitní dopravy v čl. 1 statutu o svobodě transitu. Nedostatek výslovné zmínky již vysvětlil kolega referent zahraničního výboru tím, že věc je upravena madridskou poštovní úmluvou z r. 1920.

Výbor dopravní projednav úmluvu i statut a uváživ přesvědčující důvody důvodové zprávy k vládnímu návrhu připojené, činí tento návrh:

"Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s "Úmluvou a statutem o svobodě transitu", sjednanou v Barceloně 20. dubna 1921."

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec, dám o něm hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak je obsaženo ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tím přijala poslanecká sněmovna toto schvalovací usnesení ve čtení prvém. Čtení druhé navrhnu na denní pořad schůze příští.

Tím vyřízen je pořad dnešní schůze a teď zbývá nám rozhodnouti hlasováním podle § 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelaci, označené za naléhavou a rozdané v předešlé 204. schůzi dne 26. dubna 1923.

Jest to naléhavá interpelace posl. dr. Luschky a druhů ministrovi financí, aby byly konečně vypláceny úroky ze státního předválečného dluhu (tisk 4099).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podepsaní táží se pana ministra financí, kdy se konečně začnou vypláceti kupony z předválečných rent.

Předseda: Tazatelé navrhují, aby rozprava zahájila se ve čtvrtek dne 3. května 1923.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu a aby rozprava podle návrhu tazatelů zahájila se ve čtvrtek dne 3. května, nechť pozvedne ruku. (Děje se.) 

To je menšina, rozprava přiznána nebyla.

Ještě zbývá nám hlasováním rozhodnouti o některých dalších věcech.

Navrhuji, aby

výborům soc.-politickému a rozpočtovému, jimž přikazuji vládní návrh zákona, kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací (tisk 4092),

výboru ústavně-právnímu, jemuž přikazuji vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech (tisk 4094), a

výborům ústavně-právnímu a živnostenskému, jimž přikazuji vládní návrh zákona, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny (tisk 4096) uložena byla k podání zprávy o těchto vládních návrzích lhůta 1 týdne.

Kdo souhlasí s touto navrženou lhůtou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta těmto předlohám je schválena.

Navrhuji dále, aby

výboru zemědělskému, jemuž přikazuji usnesení senátu o vládním návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz (tisk 4111),

výboru rozpočtovému, jemuž přikazuji usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona o neúčinnosti zvýšení úrokové míry pro poplatkové úlevy platné při konversi hypotekárních - pohledávek (tisk 4112) uložena byla k podání zprávy o těchto usneseních lhůta rovněž 1 týdne.

Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím byla lhůta usnesena.

Nemocí omlouvá se p. posl. Hrušovský.

Mezi schůzí byla tiskem rozdána naléhavá interpelace. Žádám o její sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4113. Naléhavá interpelace posl. Koutného a soudr. vládě o persekučním přeložení podúředníka tabákové továrny v Hodoníně Müllera na denunciaci agrárního poslaneckého klubu.

Předseda: Končím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 3. května 192 v 1 hod. odpol. (13 hod.)

1. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4073) o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany (tisk 4109).

2. Zpráva výborů zahraničního, živnostenského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4075), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu dne 20. ledna 1923 (tisk 4110).

3. Druhé čtení usnesení, kterým schvaluje Národní shromáždění "Úmluvu a statut o svobodě transitu", sjednanou v Barceloně 20. dubna 1921 (tisk 4103).

Jsou snad námitky proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.