Předseda: Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou tudíž předmětem jednání.
K slovu není již nikdo přihlášen. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Námitky pánů řečníků týkaly se několika paragrafů, Pan posl. Hackenberg vyslovoval své pochybnosti o § 10, zejména o tom, že užití slov "poštovní a telegrafní správa" dává možnost zastavení anebo omezení dopravy každému menšímu poštovnímu a telegrafnímu úřadu. Nemyslím, že by výklad pana posl. Hackenberga byl správný. Poštovní a telegrafní správou zde ve smyslu zákona se myslí ministerstvo pošt a telegrafů, nanejvýš poštovní ředitelství. Že poštovním ředitelstvím toto právo se musí vyhraditi, je samozřejmo, poněvadž při okolnostech, které zde v odst. 2 § 10 jsou uvedeny, zejména když uvnitř státu by nastaly události, ohrožující zvýšenou měrou bezpečnost státu nebo jeho demokraticko-republikánskou formu, je často třeba, aby zde bylo rychlé opatření, kterého není možno vždy docíliti při nedostatku možnosti dorozumění se s ministerstvem. Jest proto nutno, aby toto rychlé opatření bylo alespoň ponecháno ředitelství pošt a telegrafů.
Další námitka týkala se toho, že při existenci 3. odst. § 10, podle kterého je možno vyloučení z dopravy telegramů a fonogramů, jež odporují zákonu nebo jež směřují proti bezpečnosti státu, je zbytečné ustanovení o censuře telegramů. Oproti této námitce uvádím, že ustanovení o censuře jest omezeno jen na případ války nebo případ vyhlášení mimořádných opatření, ale kdyby těchto ustanovení zde nebylo, mohlo by se často státi, že některý telegram skutečně závadný z nedopatření by mohl býti dopravován a při nedostatku censury by nebylo možno zabrániti jeho dopravě. Zapomíná se totiž, že může býti dopravován telegram slovného znění naprosto na první pohled bezzávadného, který však při důkladnějším prozkoumání dostává, poněvadž existují různé klíče, obsah naprosto závadný, spadající pod ustanovení § 10, a takové povahy, že ohrožuje bezpečnost státu. Proto jest ustanovení o censuře nutné, poněvadž ne vždycky by ustanovení o vyloučení z dopravy mohlo docíliti potřebného výsledku.
Pan posl. dr. Kafka vznášel námitky zejména proti ustanovení § 5, podle kterého jest možno vyráběti radiotelegrafní zařízení, je prodávati, přechovávati a z ciziny dovážeti toliko se svolením a pod dozorem státu. Pan dr. Kafka sám doznal, že radiotelegrafie jest takové povahy, že skutečně jest za časté dosti těžko zjistiti stanici přijímací, a že také již tyto technické důvody žádají, aby stát měl evidenci o radiotelegrafních zařízeních a mohl vykonávati dozor. Ale důvodem ustanovení § 5 není jenom toto, nýbrž také druhá okolnost, že totiž r. 1920 svolala nejvyšší hospodářská rada do Paříže konferenci evropských států k poradě o mezinárodní úpravě radiotelegrafické dopravy. Této porady zúčastnila se také Československá republika. Výsledkem jejím bylo usnesení, že zúčastnivší se státy berou na sebe závazek postarati se o vydání zákona, jenž by zakazoval zřizování a provoz radiotelegrafických stanic státem nepovolených. Tedy náš stát, aby mohl splniti závazek, který na sebe vzal při této konferenci hospodářské rady v Paříži r. 1920, musil do zákona pojati ustanovení, proti kterým jsou vznášeny námitky. Nemohu tedy, než vysloviti se proti návrhu posl. dr. Kafky, který směřuje ke škrtnutí § 5.
Pan posl. Kafka dále poukazuje, že je to jednostranné řešení, jestliže setrvává náš telegrafní zákon na ustanovení dříve platného telegrafního zákona, že i totiž poštovní a telegrafní správa nepřejímá ručení za obsah a správné doručení telegramu. Mně se zdá, že pan poslanec zapomíná zde, že vnitřními předpisy je tak postaráno o správné doručení a správný obsah, že takové případy nemohou nastati příliš často. Podle mého názoru nemůže náš stát ještě vyhovovati přáním jinak dosti pokrokovým, aby již ustanovil povinnost ručení státu za správné doručení a správný obsah telegramu, a musí očekávati, jak se tato věc vyvine ve smyslu pokrokovém také u států ostatních, až skutečně bude podklad, abychom v tomto případě mohli zavésti ručení státní.
Další námitky se strany p. kol. dr. Kafky směřují proti trestním ustanovením tohoto zákona. Zejména vytýká tomuto zákonu ochranný ráz. Při § 10, odst. 2, vytýká kromě toho, že při i existenci odst. 3 je již zbytečno také ustanovení o censuře. Tento zákon nemá účel prováděti nějaká zvýšená zostřená opatření, vybočující z rámce potřeby. Ustanovení § 15, poslední věta, proti kterému p. posl. dr. Kafka uvádí, že zde ústavně-právní výbor byl jaksi přísnější než sama vláda, je nutné proto, poněvadž podle trestního zákona - a zejména podle odhlasovaného právě zákona na ochranu republiky - je každý občan povinen určité trestní činy pod trestní sankcí, tedy pod nebezpečím trestního stíhání, oznamovati. Kdyby toto ustanovení nebylo zde pojmuto, byli by poštovní a telegrafní zřízenci vyjmuti z této povinnosti, kterou zákon všeobecně každému ukládá. Tedy ponechání stavu, jak původně byl, není možné, a proto přičiněním poslední věty, kterou se ukládá oznamovací povinnost, nestalo se nic, než že tento zákon byl prostě přizpůsoben, aby poštovní a telegrafní zřízenec nebyl povinen zachovati poštovní a telegrafní tajemství, když je povinnost každého občana učiniti oznámení o určitém trestním činu pod trestní sankcí. Tato povinnost oznamovací, nebo ať se jmenuje denunciační, je omezena jen na nejdůležitější zločiny, směřující proti státu, jeho celistvosti a jednotnosti, a tu přirozeně musí záležeti státu, aby poštovní a telegrafní zřízenci tuto povinnost měli.
Pokud mluvil p. posl. dr. Kafka proti zostřeným ustanovením, že totiž v § 17 je kvalifikace zločinu, je třeba uvésti, že zločinem stává se činnost pouze tenkráte, když někdo se neoprávněně zapojí do telegrafu cizího, a to za války, nebo když nastanou závažné události, které zvýšenou měrou ohrožují stát nebo jeho vnitřní pořádek. Pan prof. dr. Kafka ukazoval na to, že není možno, aby po případě pachatel se dověděl, že takové mimořádné události nastaly. Zejména poukazoval na Slovensko. Naproti tomu odpovídám, že při rozvětvenosti našeho tisku, kdy v týž den se dovídáme o všech závažných věcech, takové nevědomosti zde čistě prakticky ani býti nemůže. Za druhé třeba uvážiti, že se stihají činy, které záležejí v připojení na drátovou telegrafii. Kdo sahá k takovému prostředku, že se připojuje k drátovému telegrafu, koná činnost, která je svou kvalifikací taková, že jistě zaslouží, aby byla trestána a, pokud se týče trestu, odstupňována přísněji, a nedá se mysliti, že by ten, kdo k takové činnosti přistoupí, nebyl snad tak inteligentní, aby nesledoval události, aby nevěděl, že na příklad zde je zvýšené nebezpečí a že nastaly uvnitř státu nebo na jeho hranicích tak důležité události.
Pokud pan prof. Kafka ještě zmiňoval se o případu nedoručení telegramu, který měl adresu známou, jím uváděnou, zdá se mně, že důvody budou asi záležeti zde v tom, že se opakovaly případy, kdy české názvy ulic v Praze byly překládány nemožným způsobem, a že proto asi byl vydán výnos, aby adresy byly psány tak přesně a srozumitelně, aby mohl býti telegram doručen. Pokud vím, na příklad jsou případy, kde se Bílkova ulice překládá právě při německé korespondenci na Eiweisgasse nebo Tylovo náměstí na Organtinplatz. Při takovém druhu překládání je pochopitelno, že telegrafní správa vydala výnos, aby se psaly adresy úplně správně, a bezpochyby v důsledku toho výnosu se stalo, že v případě, o kterém se pan prof. Kafka zmiňoval, telegram nebyl doručen.
Pokud pan prof. Kafka podal další pozměňovací návrhy, mohl bych se vysloviti pouze pro jeho návrh, který směřuje k tomu, aby v § 15 byla v odst. 2 v poslední větě mezi slova "povinností" a "zachovávati" vložena ještě slova: "k příslušným úřadům". Pokud jeho návrhy směřují k tomu, aby v § 17 byla slova "nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost nebo jednotnost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek", nahrazena podobně jako v § 15 slovy: "nebo tehdy, byla-li vyhlášena mimořádná opatření podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n.", a stejně aby tomu bylo v § 21, nemohu se vysloviti pro tyto návrhy, poněvadž v daném případě jde o úpravu docela jiných věcí, než tomu bylo v § 15.
Tedy souhlasím jenom s návrhem pana prof. Kafky k § 15, odst. 2; pro ostatní návrhy se vysloviti nemohu. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Zákon má 23 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Při hlasování míním postupovati takto:
O §§ 1 až 4 budeme hlasovat najednou podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O §u 5 budeme hlasovat rovněž podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude pak rozhodnuto též o negativním návrhu posl. dr. Kafky a soudr. na škrtnutí.
O §u 6 budeme hlasovat nejprve podle úpravy navržené posl. dr. Kafkou a soudr. Nebude-li přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §§ 7 až 14 budeme hlasovat podle zprávy výborové. Není k nim podáno pozměňovacích návrhů.
O §u 15 hlasovali bychom nejprve v úpravě navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr. Nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 16 budeme hlasovat podle zprávy výborové. Neníť pozměňovacích návrhů.
O §§ 17 a 18 budeme hlasovat najednou podle úpravy navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr.
Nebude-li tato úprava obou paragrafů přijata, hlasovali bychom o obou paragrafech - které spolu vnitřně souvisí - najednou podle zprávy výborové.
O §§ 19 a 20 dám hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O §u 21 dám hlasovati nejprve podle úpravy navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 22 a 23, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jest snad nějaká námitka proti způsobu hlasování, jak jsem právě enuncoval? (Námitek nebylo.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Nejprve o §§ 1 až 4 budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 1 až 4 jsou schváleny podle zprávy výborové.
O § 5 budeme hlasovati rovněž podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 5 přijat je podle zprávy výborové. Tím je spolu rozhodnuto o návrhu pana posl. dr. Kafky a soudr. na škrtnutí.
Teď budeme hlasovati o § 6, a to nejprve podle úpravy, navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr.
Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 6 budiž odst. 2., lit. c) škrtnuta.
Předseda: Kdo souhlasí se sděleným právě návrhem pana posl. dr. Kafky a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. dr. Kafky a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 6 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 6 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o §§ 7 až 14 incl. podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 7 až 14 incl. jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 15 je návrh pana posl. dr. Kafky a soudr., za který se přimlouvá pan zpravodaj. Prosím, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 15, odst. 2. v poslední větě budiž mezi slova: "povinností" a "zachovávati" vloženo: "k příslušným úřadům".
Předseda: Kdo souhlasí s § 15 v této úpravě navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr., za níž se přimlouvá také pan zpravodaj, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. § 15 v úpravě navržené p. posl. dr. Kafkou a soudr. je schválen.
O § 16 budeme hlasovati podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 16 podle zprávy výborové je schválen.
Při §§ 17 a 18 je návrh p. posl. dr. Kafky a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 17, odst. 3. a v §u 18, odst. 2. buďtež slova: "nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost nebo jednotnost státu nebo jeho demokraticko republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek" nahrazena slovy: "nebo tehdy, byla-li vyhlášena mimořádná opatření podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n."
V § 18 budiž odst. 4. škrtnut.
Předseda: Kdo souhlasí s touto úpravou §§ 17 a 18, jak ji navrhují p. posl. dr. Kafka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s těmito §§ 17 a 18 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 17 a 18 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí teď s §§ 19 a 20 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 19 a 20 podle zprávy výborové jsou schváleny.
Teď budeme hlasovati o § 21, kde je navrhována změna p. posl. dr. Kafkou a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 21 buďtež slova: "nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu nebo jednotnost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek" nahrazena slovy "nebo tehdy, byla-li vyhlášena mimořádná opatření podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n."
Předseda: Kdo souhlasí s § 21 v této úpravě, jak ji navrhují p. posl. dr. Kafka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí teď s § 21 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 21 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o §§ 22 a 23, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 22 a 23, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty.
Tím přijata byla osnova ve čtení prvém.
Tím vyřízen jest odst. 1. pořadu dnešní schůze a přikročíme ke druhému, jímž jest:
2. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednána byla zpráva výboru ústavně-právního (tisk 4035) o vládním návrhu zákona o telegrafech.
Připomínám, že jde tu o osnovu, kterou sněmovna právě přijala ve čtení prvém, a zkrácené projednávání má sněmovně uspořiti zvláštní schůzi, která by byla nutná po uplynutí 24 hodin, tedy zítra, jen proto, aby se provedlo čtení druhé.
Pro toto zjednodušení navrhuji zkrácené projednávání této osnovy, na základě jehož mohli bychom ihned přikročiti ke čtení druhému.
Kdo tedy souhlasí, aby osnova zákona o telegrafech projednala se řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím tedy přiznáno zkrácené řízení a můžeme přikročiti k druhému čtení této osnovy.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o telegrafech (tisk 4035).
Zpravodajem je p. posl. dr. Patejdl.
Má pan zpravodaj návrh na nějaké opravy?
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: V § 15 tak zvaný odst. 2 má býti vlastně poslední větou odstavce (1), má býti tato věta tedy připojena k odstavci (1) a nemá býti samostatným odstavcem.
Dále v § 16. odst. 1, řádka 12 za slovem "hovoru" má býti čárka.
V § 17, odst. 2 za slovem v druhé řádce "jiného" má býti čárka.
V § 21 v první větě místo slov "Kdo zařídí" má býti "Kdo zřídí".
A pak v posledním § 23 slovo "vnitra" má býti za slovy "pošt a telegrafů".
V témž paragrafu za slovy "veřejných prací" místo čárky má býti "a" a za slovem "železnic" má býti tečka.
Předseda: Kdo souhlasí s touto osnovou zákona tak, jak ji sněmovna přijala ve čtení prvním, s korekturami, které právě uvedl pan zpravodaj, teď také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto také ve čtení druhém a vyřízen je odstavec prvý pořadu definitivně.
Přikročíme ke třetímu, jímž jest:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Teplicích-Šanově, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Čermak (tisk 4024).
Zpravodajem je pan posl. dr. Dérer, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Slávna snemovňa! Pán dr. Karel Jindřich Strádal, advokát v Tepliciach-Šanove, podal proti posl. Karlu Čermakovi trestné oznámenie preto, že tento dňa 7. oktobra 1921 v zasedaní obecného zastupiteľstva v Tepliciach-Šanove pánu Strádalovi vyhrožoval násilnosťmi. Imunitný výbor pojednával celú túto záležitosť a navrhuje slávnej snemovni, aby pán posl. Čermak nebol vydaný k trestnému stíhaniu. Imunitný výbor prišiel k tomuto názoru hlavne z týchto dôvodov: Z celého trestného oznámenia nevysvitá, akým spôsobom by bol pán posl. Čermak spáchal jemu za vinu kladený čin, ani jedným slovíčkom niesú uvedené tie slová, ktoré údajne povedal za tým účelom, aby, ako sa trestné oznámenie doslovne vyjadruje "ve skryté formě animoval k násilnosti".
Pán posl. Čermak je členom tohoto obecného zastupiteľstva, patrne povedal tam politickú reč a celé trestné oznámenie, jeho forma, jeho neurčitosť dokazuje, že nemá iného účelu, ako obmedzovať menovaného poslanca pri vykonávaní jeho politických práv, jeho politickej činnosti a z týchto dôvodov navrhuje imunitný výbor slávnej snemovni, aby žiadosti okresného súdu v Tepliciach-Šanove na vydanie menovaného pána poslanca nebolo zadosťučinené.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Pan zpravodaj navrhuje, aby sněmovna poslanecká nesvolila k trestnímu stíhání posl. Čermaka.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna odepřela souhlas k trestnímu stíhání a vyřízen je tím odst. 3. pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme ke 4. odst., jímž je:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu ve Vimperku, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischer (tisk 4025).
Zpravodajem je pan posl. Mach, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Okresní soud ve Vimperku požádal přípisem ze dne 23. prosince 1922, č. j. U II 551/22/2 o souhlas k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischera pro přestupek dle §§ 2, 19 shromažďovacího zákona.
Dle oznámení okresní správy politické v Prachaticích z 18. srpna 1922, č. 39.237, svolal posl. Jos. Fischer dne 9. srpna 1922 do hostince Gabriela Schustera ve Kvildě (soudní okres Vimperk) veřejnou všeobecně přístupnou, předem plakátovanou schůzi a tuto schůzi neohlásil, čímž zanedbal předpisů §§ 2, 16 zák. shromažďovacího.
Imunitní výbor uvážil v daném případě, že šlo o nepatrnou celkem schůzi, na níž bylo asi 60 lidí a již původně zamýšleno bylo konati co důvěrnou, a že shora jmenovaný poslanec zaručil se před schůzí za klidný průběh a pořádek, který také byl dodržen, pročež se usnesl doporučiti poslanecké sněmovně, aby odmítla vyhověti shora uvedené žádosti okresního soudu ve Vimperku a aby k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischera v tomto případě nedala svého svolení.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili. (Děje se.)
Pan zpravodaj navrhuje, aby sněmovna poslanecká nesvolovala k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischera.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischera a tím máme vyřízen odst. 4. pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 5. odst., jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se zrušuje zákon ze dne 18. března 1920, čís. 188 Sb. z. a n., o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny (tisk 4019).
Prosím pány poslance, aby neodcházeli.
Zpravodaji jsou za výbor zásobovací p. posl. Votruba, za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Hnídek místo nepřítomného a omluveného p. posl. dr. Medveckého.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Votruba: Nemám.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 5. pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 6., jímž jest:
6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z. (tisk 4020).
Zpravodaji jsou za výbor pro průmysl, obchod a živnosti p. posl. Geršl, za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Matoušek.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Geršl: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona toho také ve čtením druhém a vyřízen jest odst. 6. pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 7. odst., jímž jest:
7. Druhé čtení usnesení, kterým se schvalují Protokoly o změnách úmluvy o Společnosti národů, dané v Ženevě dne 5. října 1921 (tisk 4010).
Zpravodaji jsou p. posl. dr. Hnídek za výbor zahraniční a p. posl. Špaček za výbor rozpočtový.
Jsou nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám oprav.
Zpravodaj posl. Špaček: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo poslaneckou sněmovnou přijato ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení toto také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 7. pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k osmému, jímž je:
8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle článku 16. úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací (tisk 4018).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Bradáč a výboru ústavně-právního p. posl. dr. Patejdl.
Mají snad páni zpravodajové nějaké změny korekturní?
Zpravodaj posl. Bradáč: Nemám.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Rovněž ne.
Předseda: Nikoliv. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je tím odstavec 8. pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 9. odst., jímž je:
9. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje smlouva mezi republikou Československou a říší Německou, uzavřená v Praze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních, jakož i dodatkový protokol (tisk 4026).
Zpravodajem výboru zahraničního a ústavně-právního je p. posl. dr. Hnídek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám korektur.
Předseda: Není korektur. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jej poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení toto také ve čtení druhém.
Tím vyřízen je odstavec 9. dnešního pořadu.
Vyřídíme ještě odst. 10., jímž jest:
10. Návrh posl. Zierhuta na zřízení 16členného výboru pro pozemkovou reformu.
Žádám, aby návrh byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Aby bylo lze poraditi a podati zprávy o všech věcech týkajících se pozemkové reformy, které přijdou do poslanecké sněmovny, zřizuje se výbor pro pozemkovou reformu, jenž se má zvoliti z této sněmovny.
Tento výbor nechť má 16 členů. (Výkřiky.)
Předseda: Prosím o klid.
Podle §u 22 našeho jedn. řádu může sněmovna k návrhu nejméně 21 poslanců bez rozpravy prostým hlasováním zřizovati výbory.
Podle tohoto ustanovení přikročíme ihned k hlasování o tomto návrhu, jenž má dostatečný počet podpisů.
Kdo tedy souhlasí s návrhem p. posl. Zierhuta a soudr. na zřízení 16členného výboru pro pozemkovou reformu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Zierhuta je zamítnut a tím sněmovna odmítla zříditi navržený výbor.
Přerušuji projednávání pořadu schůze.
Než ukončím, ještě některá sdělení presidiální. Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Svetlikovi, Hummelhansovi, Lehockému, Pociskovi a Ulrichovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omlouvají se i na dnešek posl. Pelikána posl. dr. Meissnier, který se omlouvá též na schůzi minulou.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru imunitního posl. dr. Jos. Černého za posl. Sopko.
Klub komunistických poslanců vyslal do výboru zemědělského posl. Svetlika za posl. Mikulíčka na dobu jeho nemoci.
Předseda: Došly některé návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. dr. Haase, Pohla, Brožíka, Draxla a soudr. na změnu zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána naléhavá interpelace a odpověď.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4038. Naléhavá interpelace posl. Blažka, Warmbrunna, J. Kříže a soudr. vládě o dubnové srážce drahotního přídavku státních zaměstnanců.
Tisk 4040. Odpověď min. zahraničních věcí na interpelaci posl. Slavíčka, Hrušovského a soudr. ve věci bývalého čsl. vyslance K. Perglera v Tokiu (tisk 4031/IV).
Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh posl. Anděla, Mlčocha, Najmana a druhů na změnu, resp. doplnění zákona z 5. února 1907, ř. z. č. 26, jenž týče se změn doplňků řádu živnostenského (tisk 4039).
Přistoupím k ukončení schůze. Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který stanoví předsednictvo podle §§ 10 a 40 jedn. řádu.
Připomínám, že dnešní schůze s největší pravděpodobností je schůzí poslední v tomto podzimním zasedání. Poněvadž dnes máme 9. března, jsme již bezmála na prahu jara, a bude nezbytně nutno zahájiti ještě v tomto měsíci jarní zasedání. Přál bych vám, paní a pánové, abyste v intervalu mezi podzimním a jarním zasedáním měli delší prázdniny, abyste si oddechli po práci šestiměsíční. Žel, skutečnost je jiná, a budeme asi musiti zaříditi to na počátku jarního zasedání, abychom upravili rozdělení prací tím způsobem, že by bylo umožněno pánům poslancům později aspoň si oddechnouti. (Výborně!)
Jsou snad nějaké námitky proti tomu, aby příští schůze svolána byla cestou písemnou? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj je přijat.
Prohlašuji dnešní schůzi za skončenou.
(Konec schůze v 11 hod. 50 min. dopol.)
Konec 6. zasedání v I. volebním období