Začátek schůze ve 2 hod. 15 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Jar. Marek, dr. Spina (omluven).
242 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Malypetr; ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Markovič, Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 194. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně na schůze v minulém týdnu udělil jsem dovolenou posl. dr. Brunarovi.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Stodolovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí na dnešek omlouvá se posl. Johanis.
Dodatečně na schůzi dne 28. února t. r. omlouvá se nemocí posl. Špatný.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám, aby byly sděleny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Ve schůzi výboru pro dopravu a veř. práce dne 1. března 1923 zvolen předsedou posl. Votruba, místopředsedou posl. Rychtera.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Svobodu za posl. Ant. Černého, posl. Pika za posl. Koudelku a posl. Chalupníka za posl. Hummelhanse.
Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru dopravního posl. Molíka za posl. Křemena; do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Vaculu za posl. Braneckého.
Klub čsl. socialistů vyslal do výboru zemědělského posl. dr. Vrbenského za posl. Hrušovského.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru dopravního posl. Tauba za posl. dr. Holitschera.
Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Hanreicha za posl. Spinu.
Předseda: Žádám o sdělení spisů tiskem rozdaných.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Dne 2. března 1923 byly poštou tiskem rozeslány přílohy ke zprávě výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o státním soudě (k tisku 4022).
Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno:
Tisk 4023. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zdravotního o vládním návrhu zákona (tisk 3997) o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922.
Tisk 4024. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Teplicích-Šanově, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Čermak.
Tisk 4025. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Vimperku, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischer.
Tisk 4026. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 3991), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních.
Tisk 3995. Sbírka interpelací:
I. posl. Schälzkyho a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Deutscher Volksfreund" ve Frývaldově,
II. posl. Szentiványiho a súdr. min. financií o výplate peňazí, zadržaných pri okolkovaní bankoviek rak.-uh. banky v územiach pripojených k Československej republike po 15. marcu 1919,
III. posl. Matznera a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Jägerndorfer Zeitung" v Krnově a "Deutsche Post" v Opavě,
IV. posl. dr. Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Jägerndorfer Zeitung",
V. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení časopisu "Nordböhmisches Tagblatt" v Děčíně a "Deutsche Tageszeitung" v Karlových Varech.
VI. posl. Zierhuta, Böllmanna a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o opětovném zabavení německých časopisů,
VII. posl. Skaláka a soudr. min. předsedovi a min. vnitra o rozpuštění Dělnické Tělocvičné Jednoty ve Vonoklasech,
VIII. posl. Zierhuta a druhů min. vnitra o zabavení jazykové mapy,
IX. posl. dr. Lodgmana a druhů předsedovi vlády o nařízení státní statistické rady, aby si obce kupovaly formuláře pro statistické zprávy,
X. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o jazykové praxi politických úřadů ve styku s obecními úřady,
XI. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů vládě, že v Bratislavě jsou vyloženy voličské seznamy jen ve slovenském jazyku,
XII. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů vládě, že bratislavské policejní ředitelství zamítlo stanovy ochranného svazu majetníků válečných půjček,
XIII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra, že bylo zrušeno usnesení kraslického obecního zastupitelstva, jímž se postavilo proti odsunutí obecních voleb,
XIV. posl. Hillebranda, Blatné, dr. Holitschera a druhů min. spravedlnosti o příliš dlouhém trvání vyšetřovací vazby Jana Trizubského,
XV. posl. Hillebranda, Schustera, Beutela a druhů min. železnic o zdražení osobních sazeb na tratích Karlovy Vary-Marianské Lázně, Tršnice-Schönbach, Ústí nad Labem-Bílina atd.,
XVI. posl. dr. Kafky a druhů vládě o nezákonitém zasahování bratislavského župního úřadu do soukromých práv německých obchodníků v Bratislavě,
XVII. posl. Böhra, Křepka, dr. Kafky a druhů vládě o zatlačování německého jazyka ze styku zemských školních rad s okresními a místními školními radami,
XVIII. posl. Windirsche a druhů předsedovi vlády o přídělu zabrané půdy Clam Gallasského panství v obci Novém Paulsdorfu v pol. okrese libereckém,
XIX. posl. inž. Junga a druhů vládě o přepadnutí německých turnérů v noci ze dne 7. na 8. července t. r. ve stanici Louka-Horní Litvínov.
XX. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o konfiskaci časopisu "Svoboda" na Kladně,
XXI. posl. Sopku, dr. Klimu a spol. na min. obchodu v otázke pozdvihnutia hospodárstva na Slovenskom Východe.
Tisk 4009. Sbírka interpelací:
I. posl. Blažka a soudr. min. nár. obrany o jednání důstojnictva u čsl. pěšího pluku č. 9 v Mostě,
II. posl. dr. Luschky a druhů min. vnitra a pro věci zahraniční o nevyjasněných pensijních poměrech býv. státních pensistů ze Slezska,
III. posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o dlouhodobých drobných pachtýřích na panství Železná Ruda,
IV. posl. Pohla, Čermaka, Dietla a druhů min. veřejných prací o postupu při posledním ustanovení cen uhlí,
V. posl. Pohla, dr. Czecha, Beutela a druhů celé vládě o vládním nařízení ze dne 22. prosince 1922, č. 376 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství,
VI. posl. Schweichharta, Čermaka, Beutela a druhů min. školství a nár. osvěty o zrušení německé loďařské školy v Ústí nad Labem, Děčíně a Těchlovicích nad Labem,
VII. posl. J. Mayera a druhů min. financí, jak se postupuje při zabavování padělaných 50korunových státovek,
VIII. posl. Simma a druhů min. vnitra o odtržení německých obcí od okresu jabloneckého n. N. a o jejich připojení k okresní politické správě v Železném Brodě, jež se má zříditi,
IX. posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o zřejmém bezpráví, páchaném na německém venkovském lidu při provádění pozemkové reformy,
X. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty, že se na Moravě překáží domácímu soukromému vyučování,
XI. posl. Hackenberga, Tauba, Häuslera a druhů min. školství a nár. osvěty, že se na Moravě překáží domácímu soukromému vyučování,
XII. posl. Hillebranda, Hoffmanna, Heegera a druhů min. financí a min. školství a nár. osvěty o zákazu vydávati a přijímati německé výplatní listiny, jakož i že se vydávají čistě české dotazníky k zákonu o státních zaměstnancích ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.,
XIII. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. financí a min. školství a nár. osvěty o zákazu vydávati a přijímati německé výplatní listiny, jakož i že se vydávají čistě české dotazníky k zákonu o státních zaměstnancích ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.,
XIV. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra o protizákonném jednání místodržitelského koncipisty dr. Stanislava Illeka od znojemské okresní politické správy,
XV. posl. dr. Lodgmana a druhů min. pošt a telegrafů, že nebyla vyřízena dohlédací stížnost advokáta dr. Valtra Maresche z Ústí nad Labem,
XVI. posl. dr. Raddy a druhů min. pošt a telegrafů, že se v Praze nedoručují poštovní zásilky,
XVII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. nár. obrany o jazykové zkoušce poddůstojníků z povolání,
XVIII. posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů celé vládě, že se části tisku udělují informace,
XIX. posl. dr. Spiny a druhů min. financí o postupu poličské berní správy stran předpisů dávky z majetku a přírůstku na majetku,
XX. posl. R. Bergmana, Maška, Petrovického, Votruby a druhů min. financí ve příčině zmírnění úroků z prodlení a daní přímých ve lhůtě vyměřené nezaplacených.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi:
Tisk 4007. Sbírka odpovědí:
I. min. nár. obrany na interp. posl. Dietla, Jokla, Uhla a druhů o poměrech v krumlovské posádce (tisk 3816/XX),
II. dodatek k odpovědi (tisk 3953/V) min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a soudr. ve věci censury našich slovenských časopisů (tisk 3808/I),
III. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. Stivína a soudr. o tiskové praxi konfiskační (tisk 3909/I),
IV. vlády na interp. posl. Toužila a druhů o konfiskaci časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk 3954/V),
V. min. nár. obrany na interp. posl. Stejskala a druhů o poměrech ve státní zbrojovce v Brně (tisk 3780/I) a na interp. posl. Buriana, Roučka, Merty a druhů (tisk 3816/IX) o nezaplacení mezd z doby války dělníkům "Zbrojovky" v Brně,
VI. min. vnitra na interp. posl. Tausika a soudr. v záležitosti úřední Č. T. K. v časopisech republiky Československé a za hranicemi rozšířených zpráv o atentátu na ministra Udržala (tisk 3853/IX),
VII. min. vnitra na interp. posl. dr. Bartoška a spol. o nepřípustné praxi konfiskační a nepřípustném počínání si politického úředníka (tisk 3887/I),
VII. min. školství a nár. osvěty a min. železnic na interp. posl. Daruly a soudr. o nesprávném zařadění úředníků, majících vyšší obchodní školy, na Slovensku ze statutu II B do statutu III A (tisk 3887/XIV),
IX. vlády na interp. posl. Hakena a soudr. o konfiskacích časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk 3954/IV),
X. min. nár. obrany na interp. posl. Horáka, Mlčocha a druhů o zřizování řemeslných dílen v kasárnách (tisk 3833/I).
Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán zápis o 191. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána těsnopisecká zpráva o 192. schůzi posl. sněmovny.
Teď přikročíme k projednávání pořadu dnešní schůze, a to k odstavci prvnímu, jímž jest:
1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3996) na ochranu republiky (tisk 4021).
(Hlučný odpor a různé výkřiky poslanců komunistických. - Předseda zvoní.)
Žádám o klid. Zpravodajem je pan posl. dr. Medvecký. Uděluji mu slovo. (Velký hluk poslanců strany komunistické. Předseda opět zvoní.)
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (za neustálého hlučení poslanců strany komunistické, z nichž někteří buší do pultů): Slávna snemovňa! Svetová válka vyvolala rozpor medzi imperialistickým názorom, hlásajúcim oprávnenosť války pre válku samú, a pacifizmom, túžiacim a bojujúcim za večitý mier. Sociologovia sa priklonili k tomu úsudku, že v tomto boji životných názorov je pravda na prostriedku. Snaha po absolútnom mieri je utopiou. (Stupňovaný hluk poslanců strany komunistické, kteří neustále buší do pultů.)
Předseda (zvoní): Žádám znovu o klid. (Trvalý hluk.)
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje za stálého hluku): Je možné pracovať len za jeho čím istejšie zabezpečenie a čím väčšie predĺženie - válka je však nutným zlom v živote národov, opakujúcim sa asi v storočných obdobiach, vtedy, keď sa vnútorné alebo zo vnútorné diferencie a trenice natoľko nahromadily a priostrily, že ich odstránenie ináčej než zbraňou nie je možné. (Různé výkřiky.)
Dľa tejto zásady si musia či staré či novovzniklé štáty svoj život usporiadať. (Hluk komunistických poslanců se stupňuje. Někteří z nich používají píšťalek a zvonků.)
Předseda (zvoní): Volám pana posl. Tausika, pana posl. Blažka, pana posl. Mikulíčka a pana posl. Hakena k pořádku.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje za neustálé vřavy): Musia sa bedlive starať o to, aby každý občan bez rozdielu stavu a národnosti bol účastným všetkých práv a výhod, ktoré mu život v tom štáte skytá, a aby tak každý mal nielen povinnosť, ale aj možnosť byť verným občanom svojho štátu, a musia pamätať na to, že by základy svojho štátneho organizmu opevnili a chránili, zabezpečiac si možnosť a istotu obranných prostriedkov. (Neustálá vřava komunistických poslanců, z nichž někteří buší do pultů, pískají a zvoní.)
Předseda (zvoní): Volám čtyři již uvedené pány posl. Tausika, Blažka, Mikulíčka a Hakena podruhé k pořádku. Vedle toho volám k pořádku pana posl. Skaláka, Toužila a Koutného.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje za stálé vřavy): Naša československá republika prvú podmienku pokojného štátneho života - účasť všetkých občanov na všetkých národných a politických právach - zabezpečila základnými zákonami o ústave a jazykovým zákonom. Viedly ju pri tom nielen abstraktné zásady o rovnoprávnosti a spravedlnosti, ale hlavne zkúsenosti z minulosti, z vlastného života svojich predtým ujarmených - národov, kde vylučovanie väčšej čiastky obyvateľstva pre jeho stav a národnosť z politických a národných práv priviedlo rozpadnutie sa celých štátov, tak Rakúska, áno aj Uhorska. Pamätajúc na tieto následky, naša republika sa chce týchto chýb vyvarovať.
Popri tomto nesmie republika však zabúda ť ani na druhú podmienku pokojného štátneho života: na zabezpečenie štátneho organizmu, na ochranu svojich vedúcich činiteľov a svojich obranných prostredkov, ako aj na chránenie pokojnej nálady svojho obyvateľstva.
Všetko toto má zabezpečiť zákon na ochranu republiky. (Vřava poslanců komunistických trvá.)
Předseda (zvoní): Volám pány posl. Tausika, Blažka, Mikulíčka a Hakena po třetí k pořádku; dále volám k pořádku pány posl. Skaláka, Toužila, Koutného, Svetlika a Housera.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje za neustálé vřavy): Že je toto potrebné, dokazuje nielen historia, že sa totiž všetky štáty - od vzniku prvého - stále starajú o ochranu týchto svojich základov, ale potrebu toho odôvodňujú aj všeobecné poválečné pomery. Tieto poválečné pomery vyvolaly základné zmeny teritorií, keďže sa staré štáty rozpadly a z ich častí sa utvorily štáty nové. Zapríčinily zmenu štátnej príslušnosti celých skupín občianstva, ktoré nevediac sa vymaniť zo starých rozpomienok, nepretrhlo ešte všetky rodinné a citové sväzky staré a nechce prilnúť ku sväzkom novým. Válka sama a za ňou nasledujúce revolučné hnutie v súsedných zemiach pôsobily príkladom a preniesly idee týchto hnutí cez hranice aj do našeho štátu. Tieto tri momenty majú za následok, že je protištátna činnosť v tomto čase nielen nahodilá, ideová, ako bývala predtým, ale že má v uvedených okolnostiach takých živiteľov, na základe ktorých ľudia, čo domnelí vodcovia svojho národa, zrovna za povinnosť ukladajú protištátnu činnosť, ba velezradu, ako posl. Lodgman, a povolaní hlásatelia pokoja a mieru volajú k nenávisti a k bratrovražednému boju, ako naší slovenskí ľudáci a spasitelia chudoby a proletariátu, čo ideál vzývajú rozvrátené pomery v Rusku, dúfajúc aj u nás v nový prevrat. (Stálá vřava komunistických poslanců.)
Táto systematicky pripravovaná a špecializovaná protištátna činnosť ukázala potrebu obnovenia, presnejšieho označenia dosavádnych zákonných predpisov, ba ukázala potrebu špecializovať aj prostriedky obrany proti tejto protištátnej činnosti a zločinom s tým súvisiacim. (Stálá vřava komunistických poslanců trvá.) Stačí poukázať na účinok revolučnej činnosti istých skupín v Rusku, na hnutie sparatakovcov v Nemecku a na červený terror v Maďarsku. (Bušení do pultů, pískání a zvonění poslanců komunistických trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím pana zpravodaje, aby přerušil svoje vývody. Ve smyslu §u 52 našeho jednacího řádu vylučuji pány posl. Tausika, Blažka, Mikulíčka a Hakena proto, že maří jednání takovým způsobem, že se nemůže v něm pokračovati, na 8 schůzí této sněmovny, a vyzývám vyloučené, aby opustili zasedací síň. (Posl. Tausik, Blažek, Mikulíček a Haken setrvávají na svých místech. - Předseda za stálé vřavy komunistických poslanců zvoní. - Po přestávce:) Poněvadž vyloučení páni poslanci neuposlechli výzvy, aby opustili zasedací síň, vyzývám pány pořadatele Mašatu a Práška, aby s případným použitím sněmovní stráže zjednali rozhodnutí předsedovu průchod, a přerušuji k tomu účelu schůzi.
(Schůze přerušena ve 2 hod. 38 min. odpol. - opět zahájena ve 3 hod. 14 min. odpol.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Před přerušením schůze vyloučil jsem pány posl. Tausika, Blažka, Mikulíčka a Hakena na 8 schůzí, protože mařili svým postupem jednání a schůzi.
Páni pořadatelé, kteří byli pověřeni výkonem tohoto rozhodnutí, sdělili mi, že p. posl. Koutný a p. posl. Toužil postavili se na odpor tomuto rozhodnutí a přispěli k tomu, aby vyloučení páni poslanci zůstali na svých místech.
Vylučuji pány posl. Toužila a Koutného na 10 schůzí, protože mařili jednání sněmovní.
Vyzývám pány pořadatele, aby jim sdělili rozhodnutí předsedovo, a vyzývám vyloučené pány poslance, aby opustili schůzi. (Pořadatelé posl. Bradáč, Mašata a Prásek provázeni sněm. tajemníkem dr. Říhou vyzývají vyloučené poslance Koutného a Toužila, aby opustili zasedací síň. - Posl. Toužil a Koutný setrvávají na svých místech. - Po přestávce:)
Poněvadž nebylo uposlechnuto mého nařízení, vyzývám pány pořadatele, aby třeba s použitím parlamentní stráže zjednali průchod mému rozhodnutí. (Velká vřava komunistických poslanců.)
Přerušuji za tím účelem schůzi.
(Schůze přerušena ve 3 hod. 17 min. odpol. - opět zahájena ve 3 hod. 25 min. odpol.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi a konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Vyloučil jsem před přerušením pány posl. Tausika, Hakena, Mikulíčka a Blažka na 8 schůzí, protože povykováním mařili schůzi, takže se v ní nemohlo pokračovati.
Vyloučil jsem pak pány posl. Koutného a Toužila, kteří se postavili na odpor rozhodnutí předsedy a výkonu, jejž měli provésti pořadatelé, a tím přispívali k maření dalšího jednání. Tyto pány poslance vyloučil jsem na deset schůzí.
Ve smyslu § 52 našeho jednacího řádu má sněmovna po odchodu vyloučeného poslance rozhodnouti na dotaz předsedy sněmovny, schvaluje-li vyloučení čili nic. O tom se rozhoduje bez rozpravy.
Předkládám tedy poslanecké sněmovně k rozhodnutí opatření, jež jsem učinil, zda totiž sněmovna souhlasí s tím, aby byli vyloučeni pánové posl. Tausik, Haken, Mikulíček a Blažek na osm schůzí a páni posl. Koutný a Toužil na deset schůzí. Kdo s tím souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna rozhodla, aby jmenovaní páni poslanci byli vyloučeni.
Ježto vyloučení páni poslanci nepodrobili se dobrovolně rozhodnutí předsedovu, zbaveni jsou automaticky ve smyslu posledního odstavce §u 52 jedn. řádu platu na příští měsíc.
Žádám pana zpravodaje, aby pokračoval.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje): Ukázalo sa, že doterajšie zákonné ustanovenia boly nepresne formulované, nechávajúc bez ochrany najprvších činiteľov štátu a bez trestu rôzne skutky, bezpečnosť štátu ohrožujúce, menovite nechávajúc nezachytené niektoré špecializované pokusy k príprave týchto skutkov namerených proti štátu a ich zákonodárnym ústavným orgánom ako aj proti ich prostriedkom obrany, proti armáde.
Nutné bolo proti špecializácii činnosti protištátnej špecializovať aj zákonité obranné prostriedky proti nej.
Ideoví pôvodcovia niektorých z týchto štátnych prevratov vypracovali prostriedky k povaleniu doterajšieho systému spoločenského - a bohužiaľ aj proti štátu samotnému - od prvých, skoro nebadateľných narušení jednotlivých elementov štátneho organizmu, až po základné a Leninom kategoricky požadované rozdrtenie celého vojenského a administratívneho aparátu štátneho, tak podrobne a sústavne, že sa ukázalo, že doterajšie zákonné predpisy, majúce za účel ochranu štátneho organizmu, sa ukázaly nie dosť presne formulovanými, takže nezachycovaly práve tie najnebezpečnejšie začiatky protištátnych snáh ešte pred vznikom ich ďalekosiahlych následkov.
Na druhej strane staré zákonné predpisy umožňovaly práve nepresným formulovaním ľubovoľný výklad držiteľom štátnej moci a tým zneužitie tejto moci proti nepohodlným opozičným ideovým smerom vo verejnej činnosti.
Preto je práve tak v záujme nášho mladého štátu, ako aj v záujme nezávadnej, trebárs opozičnej činnosti politickej, aby príslušné zákonné a trestné opatrenia boly čím presnejšie vymedzené.
V prvých časoch po prevrate sa tieto nedostatky neukazovaly pre možnosť použitia výnimečných opatrení. Že až teraz uznávame toto za nutné, keď sme od války 4 roky ďalej a keď válečná psychóza ukazuje istú tendenciu k vyhojeniu, toho príčina väzí v tom, že po válke práve tie výnimečné opatrenia, ku ktorým sa muselo častejšie siahnuť, predsa l n čiastočne utlumovaly tieto príliš silné výbuchy štátu nebezpečných vášní a že práve preto, že sme už z dôb poprevratových čiastočne vonka a chceme čím skôr úplne reštituovať právny a spoločenský stav mierový, bolo treba normálne zákonné prostriedky na ochranu mladého štátu čo možno presne formulovať, aby nakoľko možno nedošlo k nutnosti siahať k výnimečným opatreniam, ktoré prirodzene nemôžu inak, ako rušiť normálny právny a spoločenský život v štáte. (Hluk. - Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové. - Předseda zvoní.)
Zákon na ochranu republiky nebude zákonom výnimečným, ako ho opozícia označuje, ale zákon tento bude obsahovať špeciálne, ale trvalé dispozície o trestných činoch, smerujúcich proti základom štátu, proti bezpečnosti jeho ústavných činiteľov, jeho armáde a pokojnej nálade jeho obyvateľov. Okolité štáty, a nielen tie, ktoré vznikly po prevrate, ale aj staré, válkou nedotknuté štáty, ako Norsko a Švajčiarska republika, kodifikovaly zvlášť túto čiastku trestného práva, lebo to ochrana bezpečnosti štátnej vyžadovala.
Dosavádne zákonné ustanovenia nestačily, nielen preto, že niektoré trestné činy neboly postihnuté a isté právne hodnoty neboly chránené, ale aj preto, že základný motív trestných zákonov rakúskych a uhorských nezodpovie demokraticko-republikánskemu smeru nášho štátu. (Hluk. Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.) My potrebujeme náš zákon, ktorým základy republiky majú byť chránené. Potrebujeme tento náš zákon na ochranu republiky nielen preto, aby bol zvlášť kodifikovaný a aby roztratené rôzne predpisy boly sjednotené, ale aby prešiel do duše obyvateľstva, ktoré má dľa neho žiť a do duše súdov a úradov, ktoré dľa neho jednať, súdiť majú.
Opozičné strany sa pretekajú v zurivosti boja proti tomuto vládnemu návrhu. Obviňujú vládu, že sa odklonila od demokratických zásad, stanovenych v ústave, a že je tento zákon namerený proti demokracii a politickej slobode opozičných strán. Všetky tieto výtky sú bezzákladné. Návrh stojí na základe ústavy... (Hluk. Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje): ... dbajúc prísne všetkých predpisov ústavnej listiny. Nie vláda, lež jednotlivé strany opozície sa odklonily od spoločne prijatých základov republiky. Nemecké a maďarské strany miesto toho, aby sa prispôsobovaly novému štátnemu sriadeniu, výzvou a príkladom vyvolávajú nepriateľstva medzi národami a ohrožujú republiku. Slovenská ľudová strana stála ešte pri prevrate, ba aj pri robení ústavy na stanovisku československej jednoty, a dnes hlása boj a zo dňa na deň viac útočí proti Čechom a podrýva tým jednotnosť a základy republiky. (Hluk. Slovenští ľudoví poslanci tlukou do pultů.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký (pokračuje): Komunisti, vedení príkladom ruským, sa odtrhli od sociálne-demokratickej strane a bez toho, že by k tomu boly dané vlastné príčiny vnútorné, pracujú na novom prevrate, aby sa priblížili ich ideálu, sovietskému Rusku.
Keď uvážíme, že k týmto trestným činom nevedú ani hmotné starosti a bieda, ani náklonnosti a náruživosti im nekliesnia cestu, ale že vodítkom tu postihnutých pachateľov je jedine nepriateľstvo proti štátu a jeho základom, je samozrejmé, že každý bude sám príčinou toho, keď trestom bude postihnutý.
Štát seba a svoje základné výkonné a obranné inštitúcie brániť musí nielen v záujme svojom vlastnom, ale pre pokoj svojich obyvateľov.
Komu blaho republiky opravdu na srdci leží, bude šťastný, keď zákon tento ostane výstrahou a keď budú ojedinelé prípady, že by vlastní občania sa previnili proti nemu.
Menom ústavno-právneho výboru odporúčam k prijatiu vládny návrh, ako je predložený. (Potlesk. - Hluk a výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Byl mně podán návrh pánů posl. dr. Lukavského, Johanise, Staňka, Slavíčka, dr. Noska a soudr., aby o osnově této, jakož i odstavci následujícím, jímž jest:
2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4006) o státním soudě (tisk 4022),
sloučila se rozprava povšechná, ježto věci ty úzce spolu věcně souvisí.
Přání v tomto návrhu projevenému, aby se rozprava rozdělila na povšechnou a podrobnou, vyhovím podle §u 43 jedn. řádu. Tím zároveň vyhovuji přání projevenému v návrhu p. posl. Hakena.
O návrhu na sloučení rozpravy povšechné dám hlasovati.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s tímto návrhem na sloučení povšechné rozpravy o odst. 1 a 2 dnešního pořadu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna se usnesla, aby povšechná rozprava o obou těchto odstavcích byla sloučena.
Předem dávám slovo p. posl. dr. Matouškovi jako zpravodaji výboru ústavně-právního ke 2. odstavci pořadu:
2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4006) o státním soudě (tisk 4022).
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené shromáždění! Tím, že jsme přijali ve výboru § 36 osnovy zákona na ochranu republiky, stanovili jsme, že určité delikty proti státu vzhledem k závažnosti trestního činu, k výši trestu a právní kvalifikaci činu trestného patří před státní soud; tím stanovili jsme zároveň, že tento státní soud musíme konstituovat. V dotčeném paragrafu bylo také slíbeno, že takový státní soud a jeho složení a řízení před ním upraví se zvláštním zákonem. Plníme tedy jenom slib, který jsme si v dotyčném ustanovení zákonem dali, když jednáme o vládní osnově, která se pokouší o to, konstruovat takovýto státní soud a stanovit pro něho zvláštní řízení. Jestli jsme se rozhodli v zákoně na ochranu republiky nově konstruovat některá zákonná ustanovení o činech trestních proti státu a jeho představitelům, jestli jsme hleděli skutkové podstaty starého trestního zákona upravit podle moderních názorů trestní theorie, pak není pochyby o tom, že je jenom důsledným, když se nespokojujeme s dosavadním trestním řádem a hledíme také vytvořit zvláštní instanci soudní, pro některé závažnější a těžší delikty protistátní. Nejlepší a nejúčelnější zákon nedosáhl by cíle, kdyby se ho správně neužívalo.
Otázka tato souvisí s otázkou, zda možno v plném rozsahu zachovat poroty v budoucím novém trestním řádu. V tomto směru máme v theorii trestního práva různé někdy protichůdné názory. Jedni by chtěli rozšířit působnost porot jmenovitě v tom směru, že chtějí přiznat porotcům právo spolu rozhodovat při výměře trestu. Jiní naproti tomu pokládají poroty za rekvisity starého liberalismu, které mylně prohlašovány jsou ještě dnes za paladium občanských svobod. Není pochyby, že novodobá demokracie, která přetvořila také útvar porot a zanesla do celého veřejného života politické vlivy, dotkla se značně také dosavadní struktury porotních soudů i jejich psychologie rozsuzovací. Není pochyby, že dnes agitační vlny politického, sociálního nebo národnostního stranictví zaléhají až do soudních síní, kde sedí mužové a ženy z lidu. Přiznám však, že nějaké radikální řešení, které by úplně odstraňovalo poroty, aniž by při tom skutkové podstaty trestních činů měnilo, zavedlo by nás k druhé nebezpečné krajnosti. Určité činy trestné právě tím, že jsou dány porotám k rozsouzení, stávají se úplně nestihatelnými. Právě proto starobylá přísnost těchto předpisů nijak nám nevadila a mohly se proto tyto předpisy dožíti nových demokratických dob. Kdybychom nyní bez přetvoření skutečných podstat některých trestních činů mechanicky vzali tyto skutkové trestní činy porotám a dali je zkoušeným soudcům, vynikla by nám teprve krutost a zastaralost předepsaných trestů.
S tohoto hlediska zdá se, že předložená osnova zákona o státním soudě je zdravým kompromisem mezi uvedenými dvěma názory. Některé skutkové podstaty, když jsme je zmodernisovali, odňaty jsou porotám, ale nejsou hned dány nynějším úřednickým odborným soudům, nýbrž tvoří se pro ně zvláštní instance, v kterých sice vládne odborná právnická znalost, ale nerozhoduje tu pouze úřednický aparát, nýbrž přísedící, kteří jsou vzati ne z úředníků státních, nýbrž z mužů práva znalých, 40letých kteří mají způsobilost k úřadu porotčímu. Vidíme tedy, že v instituci této projevují se prvky obou soudů, jak soudu odborného státního, tak soudu lidového.
Takováto konstrukce zvláštního státního soudu pro určitý výsek trestních věcí zvlášť důležitých není novinkou. Německo již v dobách mírových přikázalo říšskému soudu vyšetřování i rozhodování v první a poslední instanci o velezradě a zemězradě namířené proti císaři a říši. Vojenské vyzvědačství přikázáno bylo zákonem z 3. června 1914 také říšskému soudu. A v dnešním republikánském Německu zákonem z 21. července 1922 zřízen byl zvláštní státní soud, jemuž mimo velezradu přikázána byla ještě celá řada dalších trestních činů proti zákonu na ochranu republiky. Rozdíl tohoto soudu od našeho soudu, jak ho proponuje vládní návrh, je ten, že soud státní ve vládním návrhu uvedený má býti soudem řádným a nikoli výjimečným. Vládní osnova chce definitivně řešiti kompetenci tohoto soudu a definitivně přikázati tomuto soudu delikty zvlášť těžké a zvlášť trestné.
Odvolávám se na svoji písemnou zprávu, kterou jsem podal jako zpravodaj ústavněprávního výboru, tisk 4022. Na všechny námitky, jež jsou a budou snad ještě během debaty kladeny, vyhrazuji si odpověděti v doslovu. Nyní, odvolávaje se na svoji písemnou důvodovou zprávu, předkládám slavné sněmovně žádost ústavně-právního výboru, aby ze všech důvodů, které jsem uvedl ve své písemné zprávě a které uvedl jsem nyní i ústně, slavná sněmovna přijala rozhodnutí ústavně-právního výboru, aby tuto osnovu, tak jak ji vláda předložila a jak v ústavně-právním výboru skoro nezměněně byla přijata, přijala jako zákon.
Tím svůj referát končím. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přikročíme k rozpravě. Presidium doporučuje, aby se stanovila řečnická lhůta pro debatu generální na 40 minut a pro specielní na 25 minut. V té věci byly mně podány návrhy pánů poslanců. Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Návrh posl. Hakena:
Debata k prvnímu bodu budiž rozdělena na debatu generální a specielní. Řečnická doba v generální debatě budiž neomezena. Ve specielní debatě budiž lhůta řečnická rovněž neomezena.
2. Eventuální návrh posl. Hakena:
V případě, že bude návrh posl. Hakena na neomezenou dobu řečnickou v generální debatě zamítnut, navrhuji toto:
Lhůta řečnická v generální debatě budiž pro každého jednotlivého řečníka stanovena na dvě hodiny. Lhůta řečnická v debatě specielní budiž stanovena na 1 hodinu pro každého řečníka.
3. Druhý eventuální návrh posl. Hakena:
V případě, že bude zamítnut návrh posl. Hakena, aby řečnická doba v generální debatě byla stanovena pro každého řečníka na dvě hodiny, ve specielní debatě pak na jednu hodinu, navrhuji toto:
Lhůta řečnická v generální debatě budiž stanovena pro každého řečníka na jednu hodinu, v debatě pak specielní pro každého řečníka na půl hodiny.
4. Návrh posl. dr. Lukavského, Johanise, Staňka, Slavíčka a dr. Noska, aby lhůta řečnická v povšechné rozpravě o prvých dvou odstavcích dnešního pořadu činila 40 minut, v podrobné rozpravě o každé z těchto osnov po 25 minutách.