Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Staveb mostních bylo v r. 1922 až 1923 prováděno nebo povoleno v Čechách 14, na Moravě 3, ve Slezsku 4, na Slovensku 21, v Podkarpatské Rusi 8, a to nákladem asi 15,942.000 Kč. Na 28 staveb mostů nestátních povolen státní příspěvek 3,821.000 Kč.

Pokud se týče staveb elektrotechnických a strojních, spojených se stavbami elektráren, zadalo miniterstvo veř. prací v poslední době prací za 120 milionů Kč, v čemž je zahrnuto 40 milionů Kč, za něž bylo před 14 dny zadáno prací pro elektrárnu v Ervěnicích. Pro tutéž elektrárnu zadá se v nejbližších dnech dalších prací strojních a elektrárenských asi za 40 milionů Kč a dalších prací, hlavně stavebních, za 25 milionů Kč. Rovněž zadáno různých prací instalačních a strojů pro potřebu plavební za 4,100.000 Kč.

Pro vybudování letiště bude nejkratší době zadáno prací za 6 milionů Kč, nečítaje letadla zakoupená pro dopravu Praha-Bratislava-Užhorod a letadla, která ještě chceme koupiti.

Zvláště nesnadná byla situace v státních podnicích báňských a hutnických, které trpěly a trpí velikou krisí všeobecnou a které zvláště na Slovensku mají mimořádně ztížené existenční podmínky vůbec, ať již vyčerpáním rud anebo důvodů jiných. Považovali jsme za svoji povinnost v zájmu boje s nezaměstnaností nepropouštěti dělnictva, ačkoliv se do budoucna nebude lze tomu vyhnouti. Omezování děje se dosud tak, že staří dělníci jsou ponenáhlu dáváni do provise, počet směn raději zmenšen a jen v řídkých případech propuštěno trochu dělnictva nestabilního. Této doby jest v státních závodech v Podbrezové, Hronci, Banské Štiavnici a Kremnici na 2000 dělníků přespočetných, což má pochopitelně veliký vliv na bilanci závodů. Z nich starší, ku práci neschopní budou dáni do provise a ostatní propuštěni potud, pokud bude postaráno o jejich zaměstnání při jiných pracech státem podnikaných, jako při stavbě dráhy Krupina-Zvoleň, při stavbě hydrocentrály, na Starých Horách, při regulaci reky Hronu u Baňské Bystřice a pod. Podotýkám, že jen tímto způsobem bude lze uvedené podniky zachovati při životě vůbec. Jak nepatrným počtem v státních podnicích dělnictvo bylo propuštěno, ukazuje skutečnost, že celkový počet dělníků v nich byl koncem r. 1921 asi 13.539, koncem r. 1922 pak 12.456, tedy že ubylo dělnictva ve státních podnicích za rok, který byl plný krisí, jen o 1083, avšak tento úbytek vznikl z daleko největší části pouze provisionováním starců. Jinak provedly nebo již zadaly bánské podniky řadu prací od podzimu r. 1922, jimiž zaměstnanost zvýšily, a to jak doplněním technických zařízení, tak i stavby dělnických domů v celkové sumě 21,300.000 Kč a na r. 1923 připraveno jest 65 milionů Kč na další zdokonalení technického zařízení a stavbu obytných domů pro zaměstnance.

Pokud týče se uhlí a koksu jde sice o podniky soukromé, na něž ministerstvu přísluší pouze dozor technický a právní, ale i zde považovali jsme za svou povinnost přispěti ke všemu, co by odbyt uhlí a koksu mohlo zlepšiti. Vláda opětovně a s velikým úsilím provedla nátlak na snížení cen uhlí, které od nastoupení nové vlády značně zlevnilo. Celkem lze říci, že při úpravě uhelných cen od 1. listopadu 1922 byly sníženy základní uhelné ceny při uhlí kamenném průměrně asi o 30%, při uhlí hnědém u hrubých uhelných druhů od 6%-25%, při ořechu II od 12%-35% a při ořechu III a uhlí prachovém až o 45%. Výsledek objevil se ve zvýšení konkurenční schopnosti a v důsledcích toho i zvýšením zaměstnání dělnictva a podniků. Státní správa starala se také napomoci vývozu koksu do Lotrinska a jiných míst a v poslední době provedené zapálení vysoké pece na Kladně bylo připraveno mimo jiné také pomocí ministerstva veř. prací a železnic.

Také ceny železa v posledních měsících značně poklesly, jak vidno z tohoto:

Pokud bylo v moci vlády cestou administrativní zmenšiti a lépe upraviti uhelnou dávku, stalo se to tak, že ještě před generelním snížením uhelných cen, které nastalo od 1. listopadu 1922, bylo působením ministerstva veř. prací docíleno snížení uhelné dávky téměř ve všech uhelných revírech republiky administrativní cestou jednak tím, že uvolnil se obchod uhlím a dávka vybírá se nikoli z ceny úředně stanovené, nýbrž z ceny snížené a skutečně placené, jednak soustavou dávky prostých sociálních příplatků, takže výměr uhelné dávky, který byl původně z úředně stanovených cen loco důl 42·8%, pak od 1. května 1921 30%, se snížil a opět pokles od 1. listopadu 1922, kdy byly uhelné ceny uvolněny, zároveň však bylo vykonáno jejich snížení vzhledem k snížení hornických mezd a vzhledem k odbytové situaci při uhlí. Dnes je fakticky proti dřívějšímu stavu odváděna uhelná dávka pro hnědouhelný revír Most-Teplice-Chomůtov snížená na 24%, pro hnědouhelný revír Karlovy Vary snížená na 20%, pro kamenné uhlí velkých dolů snížená na 18% a pro kamenné uhlí malodolů snížená na 15%.

Malodolům revírů hnědouhelných Most-Teplice-Chomůtov a Karlovy Vary, pokud jejich výrobní a hospodářské poměry jsou zvláště nepříznivé, byla poskytnuta možnost úlevy uhelné dávky až na 15%, budou-li provedeny důkazy hospodářské nutnosti tohoto snížení. Přes to však, i kdy uvolnění uhelných cen je nejrychlejším prostředkem k dosažení přiměřených jakosti zboží odpovídajících cen, pracuje ministerstvo veřejných prací k dalšímu cenovému snížení při uhlí a vyhradilo si nejen i nadále dozor a kontrolu nad vývojem uhelných cen, který vykonává bedlivě přímo i prostřednictvím svých podřízených úřadů, nýbrž působí konečně i k přiměřené cenové úpravě v uhelném obchodě ve velkém i malém.

Po informaci o stavu cenově uhelné otázky u jednotlivých průmyslových odvětví a o vlivu uhelných cen na provoz těchto průmyslových závodů bylo na poradě u ministerstva veř. prací docíleno ujednání, dle něhož producenti uhlí vyslovili ochotu jednati se zástupci průmyslových závodů o dalších možných slevách uhelných cen za určitých obchodních předpokladů. Zástupci průmyslu navrhovali a navrhují též s mnoha stran, aby pronikavé snížení uhelných cen bylo sledováno povolením dovozu lacinějšího uhlí cizozemského. Při řešení otázky dovozu uhlí jest však nutno postupovati opatrně vzhledem k domácímu provozu hornickému, nicméně i tu se již stala hospodářsky účelná a prospěšná opatření při úpravě dovozu hornoslezského a dolnoslezského uhlí, která nám pomohla proniknout do Rakouska a do Uher. K dalšímu snížení uhelných cen přispěje velmi značně i ev. úprava železničních tarifů. V tom směru bylo již pracováno u ministerstva železnic, které pro dopravu drobných uhelných druhů a pro vývoz povoluje tarifní ulehčení. Jsou zde sice ještě některé citelné nesrovnalosti a tíživosti a súčastněná ministerstva jednají již o zákonné úpravě uhelně dávky a věc byla se dřívějším panem ministrem financí dr. Rašínem ve hlavních rysech již smluvena. Jest jisto, že vláda nebude se brániti, aby tam, kde tato dávka skutečně ještě brání plnému rozvoji hospodářských sil, byla zrušena, anebo lépe upravena jako při průmyslové výrobě s velkou spotřebou uhlí; ale dlužno také říci, že mnoho křiku v této věci jest jen umělého a že leckde je položka za uhlí v ceně hotového výrobku zlomkem tak nepatrným, že konkurenčně nespadá na váhu. Vláda stojí však také na stanovisku, že slevy a úlevy, které poskytuje, musí přijíti plně k dobru spotřebitele a ukázati se jasně v ceně výrobku. Kde nejsou dány toho záruky předem, není důvodu zmenšovati státní příjmy.

Celá polovina investičních prací je již v práci nebo je zadána.

Pro úsilí vlády nejlepším svědectvím jest skutečnost, že kdežto loni bylo ministerstvem veř. prací za celý rok prostavěno 441,782.000 Kč, letos je již nyní v únoru ve stavbě prací za 423 milionů, za více než 225 milionů dalších prací zadáno, za 324 miliony k zadání připraveno a 38 milionů dáno na subvence.

Tedy opakuji, že před koncem druhého měsíce roku 1923 je již rozestavena třetina celoročního investičního rozpočtu a další téměř dvě třetiny jsou jednak zadány, jednak k zadání připraveny, takže v krátké době bude se již pracovati na většině investičním rozpočtem ministerstva veřejných prací povolených stavbách.

Rovněž ministerstvo železnic usiluje se vším napětím o plnění svého velikého investičního programu.

Co se týče stavby nových železnic, koncem r. 1922 byla po finančním zajištění zadána stavba dráhy Zvolen-Krupina ve třech úsecích: v délce 6·5 km, v délce 7·5 km a v délce 6·7 km, na základě výsledku veřejně soutěže firmám, jimž bylo smlouvou uloženo, aby si vyžádaly potřebné pracovní síly u slovenského úřadu práce v Bratislavě a zaměstnávaly především dělnictvo přebytečné při některých státních dolech a závodech na Slovensku, dále personál a dělnictvo ze Slovensku, a Podkarpatské Rusi, zejména nezaměstnané býv. legionáře a válečné poškozence. Stavba v uvedených úsecích byla přípravnými pracemi počátkem ledna t. r. zahájena. Pro mezilehlé úseky byl železničním stavebním ředitelstvím vypracován z důvodů účelnosti variantní projekt, jenž bude v době od 5. března do 9. března t. r. podroben administrativní pochůzce. Zadávací operát pro tento mezilehlý úsek se připravuje tak, aby - předpokládajíc příznivý výsledek označeného úředního jednání mohla býti stavba tohoto úseku bez průtahu vypsána a veřejnou soutěží zadán. Lhůta pro dokončení těchto prací bude dle potřeby a účelnosti provádění stanovena tak, aby provoz na trati Zvolen-Krupina mohl býti dnem 1. prosince 1924 zahájen.

Také stavba dráhy Vsetín-Bilnice-Brumov po předchozím vyřešení finanční otázky podle usnesení ministerské rady ze dne 11. prosince 1922 bude v počátečním a konečném úseku zadána a v nejbližší době zahájena. Provádění prací, na ostatní trati této dráhy, bude postupně zahájeno na podkladě projektu, jejž dlužno tak upraviti, aby příští výstavba přehrady v údolí Senice u Lužné nebyla znesnadněna nebo znemožněna. Variantní operát trati, dotčené projektem označené přehrady, spěje k dokončení, současně připravuje se i zadávací operát, takže stavba po provedené politické pochozí komisi bude veřejnou soutěží ihned zadána a v plném rozsahu zahájena.

Přihlížejíc k zvláštnímu významu projektované trati Veselí nad Moravou-Myjava-Nové Město nad Váhem, připravila železniční státní správa zadávací operát pro stavbu as 2.500 m dlouhého tunelu "Pod Polanou", aby se stavbou tohoto tunelu mohlo býti započato a pracuje se pro odstranění překážek, hlavně finančních, při stavbě velkého tunelu na trati Handlová-Horní Stubňa, "Pod Bralem", pro jehož stavbu je již rovněž zadávací operát připraven. Podrobné projekty pro trati Jablonice-Plavecký Sv. Mikuláš, Slovenská Nová Ves-Trebišov, byly již administrativní pochozí komisi podrobeny, pro trati Užhorod-Mukačevo a Myjava-Brezová jsou již podrobné projekty vypracovány a odborně přezkoušeny; zahájení stavby samé je však závislé na zajištění potřebných finančních prostředků pro označené trati. Podrobný projekt trati Červená Skála-Gelnice jest již dohotoven; o detailních projektech trati Tvrdošín-Polhora a Mukačevo-Bilky-Hustovo se tou dobou pracuje a lze jich dokončení v prvé polovici t. r. očekávati. Pokud se týká dráhy, zprostředkující spojení se severním Slovenskem, se konečně poznamenává, že pro toto železniční spojení byly již vypracovány alternativní generelní projekty, jednak směrem Vsetín-Turzovka, jednak s odbočením od projektované dráhy Vsetín-Bilnice-Brumov v Lidči do Puchova a bude na základě výsledku provedené revise trasy těchto variantních projektů v dohodě se súčastněnými ministerstvy učiněn vhodný návrh o definitivním směru tohoto spojení.

V provádění investičních staveb státních drah rozšiřovacích jako druhých kolejí, různých rekonstrukčních a nových stavebních prací na tratích provozovaných atd., podle pětiletého programu, schváleného zákonem ze dne 30. března 1920, Sb. z. a n. 235, se pokračuje. Ovšem nutno poukázati k tomu, že postup stavebních prací není dosud tak intensivní, jak byl programem předvídán a stanoven, zvláště pro nedostatečnou pohotovost finančních prostředků.

Stavba druhých a dalších kolejí. Na trati Zdice-Plzeň pracuje se na zevních pracích (částečně na prodloužení objektů) ve čtyřech úsecích, takže je práce v proudu na celé trati, mimo úsek Holoubkov-Rokycany, který však bude v nejbližší době zadán. V listopadu a v prosinci 1922 vykonána politická pochůzka v. dílčí trati Zdice-Zbirov; v blízké době (v březnu 1923) vykonána bude politická pochůzka na trati Rokycany-Ejpovice. Politická pochůzka pro ostatní úseky bude vykonána jakmile ředitelství předloží příslušné projekty. Dodávka mostu přes Úslavu v km 108.0/2 byla vypsána veřejnou soutěží. Na trati Litoměřice-Střekov:

a) Část z Litoměřic, státní nádraží, do Litoměřic, zastávka (2 km); pracuje se na pozměňovacím projektu.

b) Litoměřice zastávka - Žernoseky (5 km), spodek hotov, svršek dosud chybí bude jej lze klásti až bude hotov spodek také na úseku Litoměřice hlavní nádraží Litoměřice zastávka.

c) Žernoseky-Sebuzín (10 km), druhá kolej je hotova, od prvního července 1922 v provozu.

d) Sebuzín-Střekov (km 7·2), dosud s prací nezačato, ježto bude nutno změniti projekt. Pracuje se toliko na prodloužení dvou objektů.

Na trati Votice-Benešov jest spodní stavba pro druhou kolej skončena. V r. 1923 zamýšlí se rekonstruovati nynější kolej po smyslu schváleného návrhu, výstavba svršku druhé koleje provede se ve vhodné době.

Na trati Kralupy-Lovosice stavba se provádí v režii správy státních drah, vyjma některé staniční budovy, jichž provedení bylo zadáno podnikatelům (Hrobec-Štětí-Hněvice).

Politické pochůzky byly vykonány a stavební povolení uděleno pro návrh na rozšíření stanice Štětí-Hněvice-Hrobec a zastávky Hrdly.

Pracuje se na rozšíření stanic Nelahozeves-Roudnice-Terezín, Bohušovice a Lovosice, Kralupy, Vraňany a Dol. Berkovice.

Se zřízením druhé koleje na běžné trati Nelahozeves-Veltrusy bylo započato.

Trať Lysá-Praha. O návrhu na stavbu druhé koleje od km 1·6 do km 26·6 jmenované trati, provedena již politická pochůzka a řízení vyvlastňovací. Dodávka železné konstrukce mostu přes Labe u Čelakovic byla již v květnu 1922 zadána.

Trať Chlumec-Hradec Králově. Vypracování projektu druhé koleje soukromými firmami bude vypsáno veřejnou soutěží.

Druhá kolej na trati Břeclava-Brno. Pochozí elaborát vypracován. Ředitelství vykonává opravy a doplňuje je. Politická pochůzka bude vykonána na jaře a v létě.

Trať Česká Třebová-Olomouc-Přerov. V úseku Zábřeh-Olomouc je železniční spodek v siré trati hotov. Zadáno jest rozšíření stanic Zábřeh-Lukavice, Mohelnice a Moravičny-Loštice. O nabídkách podnikatelů na rozšíření stanic Štěpánova a Červenky bude rozhodnuto v nejbližší době. Soutěž na rozšíření zbývající stanice Střeně se připravuje.

Trať Břeclava-Děvínská Nová Ves. Stavba druhé koleje v celé trati, jakož i rozšíření všech stanic této trati, je dokončena; dvoukolejná doprava zahájena byla postupně v jednotlivých úsecích, na celé trati pak dnem 30. května 1921.

Úprava tratí pro zvýšený provoz děje se rozsáhlou měrou v obvodech ředitelství státních drah v Plzni, Praze, Hradci Král., Brně, Olomouci, Bratislavě a v Košicích.

Zde poznamenávám zvláště, že místní dráha Košice-Legiňa Buduje se ve trať hlavní výměnou dosavadního slabého železničního svršku za silnější. V těže trati pracuje se již na rozšíření stanic: Opačka, Ruskov, Salanč a Kuzmice. Letos přijdou na řadu stanice Nižná, Mýšlava a Kalša. Veškeré železně mosty této trati budou vyměněny za únosnější konstrukce, zejména velký viadukt přes reku Roňvu v km 26·6/7 a mosty přes Ošvu v km 48·2/3 a Tarču v km 51·7/8.

Na Košicko-Bohumínské dráze bude zřízeno nové výhybiště mezi stanicemi Vlachy a Markušovce. Projekt se projednává.

Rozšíření stanic a výtopen rovněž pokračuje, případně se projektuje

Nádraží velkých měst jsou předmětem zvláštní péče ministerstva železnic.

V Praze chýlí se v rámci celkového projektu na úpravu pražských nádraží a jich spojení ke konci jednání, navázané se státní regulační komisí a hlavně s obcí pražskou o regulaci území dotčeného alternativou nového nákladového nádraží "Červeného dvora" a o způsobu možnosti zříditi včas příjezdně komunikace k nákladovému nádraží v pokračování projektovaných silnic nádražních, jakož i o úhradě příslušného stavebního nákladu. Budou-li tyto otázky příznivě projednány včas obcí pražskou, mohla by pak stavba býti - budou-li potřebné finanční prostředky uvolněny - během tohoto roku vypsána veřejnou soutěží.

K vybudování nového nákladového nádraží vnitřní Prahy na pravém regulovaném břehu vltavském použilo by se části plochy, získané zamýšlenou regulací Vltavy od Hlávkova mostu k Pelc-Tyrolce a položené v souvislosti s nynějšími nádražním plochami na Rohanském ostrově a na severní části nádraží Denisova, jižně od projektované pobřežní silnice a nákladové spojky Bubna-Libeň. Schválí-li okamžité započetí vodních prací regulačních ministerská rada a budou-li povoleny finanční výdaje potřebné pro letošek (po 5 mil. Kč každému z obou zúčastněných resortů), zahájí ministerstvo veřejných prací zemní práce ještě letos z jara.

Letos se přikročí ke stavbě kolejové spojky z nádraží Libně st. dr. na trať čs. sev. dráhy Wilsonovo nádr.-Vysočany s příslušnou výhybkou podle projektu podrobného, který z jara bude podroben politické pochůzce. S výstavbou této provisorní spojky souvisí dopravně a stavebně zřízení nových odstavných kolejí pro stanici Libeň st. dr., jichž podrobný projekt v rámci budoucího místního nákladového nádraží libeňského bude rovněž letošního jara projednán politickou pochůzkou. Na pořádacím nádraží u Vršovic se pracuje a svršek bude pravděpodobně koncem roku 1923 definitivně položen.

V Brně pracuje se na generelním projektu celkové úpravy brněnských nádraží. Řešení v zásadě schváleno. Generelní návrh výtopen se projednává. Na t. zv. "Komárenské spojce" byly již - když byly překonány obtíže s vyvlastněním pozemku spojené - zemní práce zahájeny; na ostatní stavební práce bude vypsána veřejná soutěž.

V Olomouci byl povšechný návrh úpravy olomouckých nádraží již zásadně schválen a ředitelství bylo uloženo, aby na základě tohoto generelního návrhu vypracovalo pochozí operát a rozpočet výloh.

V Bratislavě byly zásadní směrnice pro vypracování podrobného projektu na základě generelních návrhů, jež bratislavské ředitelství předložilo v několika alternativách, již tomuto ředitelství sděleny. Pracuje se nyní na detailním návrhu osobního nádraží ve spojení s nádražím odstavným. Vyřešení nového pořádacího nádraží ve spojení s nádražím přístavním závisí od budoucí výkonnosti bratislavského přístavu, o jejímž rozsahu se ještě dohodnou ministerstva obchodu a veřejných prací; nato teprve bude lze stanoviti rozsah kolejových zařízení přístavního nádraží a též pořádacího nádraží v Bratislavě.

V Košicích byl generelní návrh na úpravu košického nádraží a výtopny i provozních dílen podle provedeného místního šetření a provozních potřeb znovu upraven; ředitelství pracuje podle něho na projektu detailním.

Kromě rozšíření stanic, na nichž se pracuje v rámci výstavby druhých kolejí, po případě úpravy tratí pro zvýšený provoz, sluší uvésti tyto význačnější stanice, jichž úprava podle nastalých potřeb provozních je důležita.

U ředitelství státních drah v Plzni:

a) Březnice, Čes. Velenice, Chotýčany, Ledvice, Plzeň;

1. desinfekce na pov. nádraží, 2. uhelné násypky, 3. dopravní budova na osobním nádraží Protivín, Vilímov a Zámostí. Návrhy schváleny a v případě uvolnění finančních prostředků budou provedeny tyto stavby, týkající se rozšíření stanic: Plzeň (provozní dílny a výtopny a dopravní budova v osobní zastávce Plzeň-nemocnice).

České Budějovice, Krumlov a Písek (rozšíření a přístavba dopravní budovy).

U ředitelství státních drah v Praze:

Český Brod, rozšíření stanice. Na rozšíření stanice vypracovány dva návrhy, a to jeden užší, obsahující nutné rozšíření z dopravních ohledů (kolejová zařízení) a druhý širší, jednající o celkovém rozšíření stanice a o přestavbě staniční budovy. První návrh byl již schválen; na druhém návrhu pracuje ředitelství.

Česká Třebová:

a) osobní nádraží: příslušný návrh schválen a veřejná jednání vykonána. Nová staniční budova ve stavbě. Vlevo dráhy rozšiřuje se staniční plošina výtopem a zřizuje se nové otáčidlo lokomotiv. Provádí se soustavná kanalisace staniční plošiny.

b) nádraží pořádací a topírenské: kolejový plán se projednává. Dušníky Král. Vinohrady (rozšíření zastávky), Krč: návrhy schváleny.

Hostivař, Jezeří a Vys. Mýto: návrhy předložené ředitelstvím se projednávají.

Choceň: na rozšíření stanice se pracuje.

Chotoviny: stavba rozšíření stanice byla právě veřejně vypsána.

Kolín: ředitelství předloží v krátké době podrobný návrh. Projednává se návrh obce Kolína na odebrání násypkového materiálu (60.000 m³) z vrchu na Vinici. S obcí, okresem a vodocestným ředitelstvím docílena změna projektu nadjezdu u pražského záhlaví. Mezitím byl proveden ve značné míře výkup potřebných pozemků a násyp nového tělesa přivezenými zeminami.

Libeň: rozšíření výpravny a dopravních budov se provádí.

Pardubice: projekt pro rozšíření stanice a přímý vjezd trati Něm. Brod-Hradec Král. se projednává.

Podmokly: Přístavba nádraží včetně Duchcovsko-podmokelské spojky. Stavba spojky se dokončuje. Na návrhu na přestavbu nádraží se pracuje, poněvadž dřívější návrh následkem změny poměrů musí býti přepracován.

Ředitelství státních drah v Hradci Králové:

Kromě rozšíření stanic uvedených v záhlaví b (výstavba trati pro zvýšený provoz) byla vypsána veřejná soutěž na stavbu dopravní budovy ve stanicích Červeném Kostelci a Röhrsdorfu. Ředitelství pracuje na projektech pro rozšíření dalších stanic.

Ředitelství státních drah v Brně:

Břeclava: Přednádraží jest ve stavbě. Přímý výjezd z Břeclavy do Kút: stavba bude pravděpodobně na jaře zahájena. Slatina-Strážnice a Třebíč: jsou ve stavbě.

Uherský Brod: Politická pochůzka vykonána a stavební povolení dáno z pravomoci komise. Stavba bude na jaře zahájena, budou-li povoleny prostředky.

Ředitelství státních drah v Olomouci:

Petrovice: v úpravě pohraniční stanice se pokračuje.

Chuchelná: bude provedeno rozšíření stanice.

Prostějov: ředitelství uloženo, aby dle schváleného povšechného projektu vypracovalo pochozí operát. Adaptace a rozšíření výpravny se projednává.

Český Těšín: úprava stanice sloučením služby se provádí.

Ředitelství státních drah v Bratislavě:

Plešivec: na stavbě se pracuje.

Kompresní stanice pro zemní plyn ve Kbelích: Rozšíření provedeno v roce 1921-1922. Návrh na další rozšíření se projednává.

Parkáň Nána: Zásadně schválen byl návrh na provisorní úpravu stanice a výstavbu točnice.

Petržalka: Návrh na rozšíření stanice zásadně schválen, dvě koleje položeny.

Teplá-Trenč. Teplice: Překladiště pro rychlozboží hotovo. Ředitelství obdrželo směrnice k vypracování detailního projektu na rozšíření stanice, výstavbu topírny a točnice.

Filakovo: Provisorní úprava stanice s výstavbou točnice zásadně schválena. Návrh na definitivní úpravu se projednává.

Nové Komárno; Šachy; Tornaly; Velké Uherce, Kostolany a Nováky; Hronská Breznice; Púchov: Návrhy na rozšíření stanic předloženy a projednávají se.

Ředitelství státních drah v Košicích:

Čop: Skladiště s rampou se rozšíří, dopravní budova se zvětší, vozová desinfekce a elektrárna se upraví.

Kiral-Háza: Bude postavena nová dopravní budova (projekt byl přepracován, neboť nyní bude společnou pohraniční stanicí Halmi v Rumunsku); skladiště se rozšíří, zřídí se desinfekce vozová.

Legiňa-Michalány: Vodárna bude zrekonstruována a rozšířena.

Medzilaborce: Ve stavbě je nové skladiště s celním úřadem. Na košicko-bohumínské dráze je ve stavbě přestavba a rozšíření skladiště ve stanici Prešově. Dále bude rozšířena stanice Štefánská Húta (projekt se již projednává) a Krompachy (na projektu se pracuje).

Stavba a rozšíření dílen.

Ředitelství státních drah v Plzni.

Plzeň. (Rozšíření elektrické centrály) a České Velenice (dokončení vozovky) pokračuje se ve stavbě.

Příbram: Pro zřízení nových dílen byly zemní práce na stavbu kolejové spojky a na úpravu dílenského nádvoří vypsány veřejnou soutěží. Výsledek soutěže (otevření nabídek 30. ledna 1923) nebyl dosud předložen.

Ředitelství státních drah v Hradci Králové:

Česká Lípa: Stavba lokomotivky je již hotova, na stavbě nové kotlárny a kotelny a na stavbě posuvny se pokračuje.

Ředitelství státních drah v Olomouci: Připravuje se projekt na rozšíření dílen v Mor. Ostravě-Přívoze.

Ředitelství státních drah v Bratislavě: Vozovka v Trnavě, zemní práce a úprava pláně pro kolejiště hotovy. Dvě pracovní koleje pro dovoz materiálu položeny. Dále zadána stavba pozemních budov pro montovnu, truhlárnu, kovárnu a kotelnu, jakož i železných střešních konstrukcí pro jmenovaných 5 objektů. S pokládkou kolejiště začne se v nejkratší době. Rozšíření vozovky ve Zvoleni. Rozšíření kolejiště vozovky, jakož i nový přístřešek pro opravy vozů v roce 1922 dokončeny.

Ředitelství státních drah v Košicích:

Košice: Jak již uvedeno, je výstavba provozních dílen součástí celkového projektu na úpravu nádraží košického.

Slovenské Nové Město: Bývalé budovy dílenské upraví se k účelům provozním a obytným, z části pak se odstraní. Na košicko-bohumínské dráze připravuje se projekt na rozšíření dílen ve Vrútkách.

Doplňovací stavby na spodku železničním. Když byly projednány a likvidovány objednávky železných mostních konstrukcí, zadaných ještě bývalou správou rakouskou a když byly na Slovensku znovu zřízeny mosty, poškozené za bolševického vpádu maďarského, byl obrácen hlavní zřetel k tomu, aby nedostatečně dimensované železné mostní konstrukce nahrazeny byly konstrukcemi silnějšími, vyhovujícími nynějším požadavkům provozu. Mimo to bylo třeba opatřiti také nové konstrukce mostní při výstavbě druhých kolejí, při výstavbě tratí pro zvýšený provoz, jak na příslušném místě uvedeno, při rozšíření mnoha stanic i při stavbě nových drah. Při těchto pracích bylo dosud zadáno železných konstrukcí o celkové váze asi 4000 t v ceně asi 36 milionů Kč. V roce 1923 bude na uvedené práce zadáno železných konstrukcí o celkové váze asi 1500 t za cenu asi 10 milionů Kč.

Doplňovací stavby na svršku železničním. Snahou československé státní správy železniční bude i v roce 1923, aby pokračovala co nejusilovněji v pracích, jež byly zahájeny po převratu v tom směru, aby trati naše byly převedeny ze zanedbaného stavu způsobeného dlouhotrvající válkou co možno brzy do stavu, zaručujícího za každých okolností jistotu a pravidelnost provozu. Tu přichází především v úvahu udržování a zesílení svršku tak, aby vyhovoval zvýšeným požadavkům provozním, jak co do tlaku osových a moderních vozidel, tak i co do rychlosti dopravní. Na všech důležitějších tratích nutno počítati se zvýšením osových tlaků až do 20 t a s rychlostí až do 110 km za hodinu. Stran udržování železničního svršku nutno především poukázati na nezbytnou potřebu, by výměna pražců mohla býti prováděna v roce 1923 ještě intensivněji nežli v roce 1922, ježto by jinak konsolidace svršku, letošního roku počínající, mohla býti opět ohrožena. Mimo to jest nezbytno, aby soustavná obnova svršku byla prováděna alespoň v takovém rozsahu, jako v roce 1922. Proto bylo v rozpočtu pro rok 1923 pamatováno opětně stejnými částkami jako v roce 1922 na investiční potřebu železničního svršku. Kromě částky 80 milionů Kč podle uzákoněného pětiletého programu preliminuje ministerstvo železnic ještě částku 160 milionů Kč, z níž budou provedeny dosud odkládané práce investiční na svršku, jichž další odklad by měl nejpovážlivější důsledky pro bezpečnost provozu i celkový stav státních železnic a vedl by po případě i ku pronikavým obmezením provozním na některých tratích v době nedaleké.

Zadávky kolejnic. Aby bylo celeno nezaměstnanosti v průmyslu železářském, objednáno bylo na základě usnesení ministerské rady spisem č. m. ž. 46·321/22 ze dne 15. září 1922 celkem 1200 vagonů kolejiva (kolejnic, spojek a podkladnic) s dodací lhůtou do konce listopadu 1922. Z této objednávky mělo připadnouti po 300 vagonech (3000 tunách) na železárny v Kladně, ve Vítkovicích, Třinci a Krompachách. Železárny v Krompachách oznámily však dopisem ze dne 5. října 1922, že následkem ztrát nemohou dodávku tuto uskutečniti. Dodávka tato byla závodům v Krompachách reservována, až by snad opět zahájily výrobu. Po uskutečnění objednávky druhými závody bylo za příčinou zachování provozu zadána železárnám dodávka další 1200 vagonů kolejiva č. m. ž. 63822/22 ze dne 6. ledna 1923 s dodací lhůtou do 31. března 1923. Této zadávky nebyly však Pohernadské železárny v Krompachu účastny, ježto provoz zastavily, ačkoliv objednávka byla učiněna v prvé radě za tím účelem, aby byla železárnám dána možnost výroby a tím aby bylo čeleno alespoň částečně nezaměstnanosti. Vláda bude státi na záporném stanovisku k žádosti rima-muráňské společnosti k zamýšlené demontáži továren ve Zvoleni a v Krompachách a k vývozu strojů z těchto továren do ciziny. Ještě podotýkáme, že konala se dne 19. ledna 1923 konference v ministerstvu unifikace o hospodářské krisi ve Spišské župě vůbec a o náhradném průmyslu v Krompachách (č. m. ž. 6004/23). Konečně podotýkáme, že rima-muráňská společnost prodala dodávkovou kvotu na ni připadající vítkovickým železárnám. O tom byla těž zmínka na konferenci, konané v ministerstvu unifikačním.