V Anglii jest podpora v nezaměstnanosti vyřešena pojištěním, na něž přispívá zaměstnavatel průměrem 50% pojistného, zaměstnaný dvěma třetinami druhé polovice a na zbytek pojistného přispívá stát. Vyhovuje-li pojištěný nezaměstnaný ještě ostatním podmínkám zákona a má-li zaplaceno nejméně 12 příspěvků, má ve 12 měsících, do nichž svým pojištěním vchází, nárok nejvýše na 8 týdnů podpory. Osoby, které zaplatily více příspěvků, mají nárok na delší dobu podpory, a to tak ustanovenou, že za každých 6 zaplacených příspěvků nad 12 povinných příspěvků zvyšuje se jim nárok o jeden týden, ne však více než 26 týdnů v jednom roce.
U nás zákon ustanovuje základní a zásadní dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti 6 měsíců, která může býti postupně prodloužena až do 18 měsíců za souhlasu súčastněných ministerstev a vlády. Bez tohoto souhlasu nemůže býti prodloužena doba nároku na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Ministerstvo sociální péče musí, má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti v naznačeném směru býti pro dloužen, učiniti tak i za případných podmínek súčastněných ministerstev. Jinak by nárok na prodloužení podpory nenabyl platnosti a nezaměstnaní by podpory nedostali.
U nás jsou ustanovení při provádění zákona o nárocích na podporu v nezaměstnanosti, jak z uvedených případů jest zřejmým - o zemích se špatnou valutou ani nemluvě - mnohem liberálnější a pro nezaměstnané vydatnější nežli v kterémkoli státě evropském.
Mimořádný rozsah nezaměstnanosti obrátil pozornost vlády vedle pravidelných opatření zvláště také k nuzným dětem nezaměstnaných pracovníků. V důsledků resoluce poslanecké sněmovny usnesla se vláda uvolniti z rozpočtových prostředků jednotlivých resortů 15 milionů korun, z nichž je 10 milionů k ošacení a 5 milionů k výživě potřebných dětí nezaměstnaných osob.
Akci ošacovací řídí ministerstvo sociální péče a provádějí ji korporace dobrovolné péče o mládež, které zahájily již před tím dobročinnou podporu dětí nezaměstnaných osob. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou to: české i německé zemské komise pro péči o mládež, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi Čsl. Červený Kříž, vesměs za součinnosti s nimi sdružených spolků místních a jiných osvětových a humanních korporací. Všude přihlíží se k tomu, aby se dostalo přímé účasti při podělování potřebných dětí také zástupcům nezaměstnaných (odborným organisacím dělnickým), aby jak přejímání zboží tak i jeho rozdílení dálo se za kontroly odborných znalců a úřadů politické správy.
Pomocná ošacovací akce jest ve větší své části již provedena a bude ukončena, jak lze očekávati, během tohoto měsíce.
Nezaměstnané osoby jsou povinny za přijatou podporu vykonávati práce ve prospěch veřejných stavebníků. Doba trvání práce stanoví se podle ustanovení odst. 2 §u 12 zákona o podpoře nezaměstnaných tak, že počet pracovních hodin určí se poměrem mezi celkovou výší obdržené podpory a mzdou v místě obvyklou. Takto pracujícím osobám jest veřejný stavebník (okres, obec, veřejnoprávní korporace) povinen připláceti ze svých vlastních prostředků 1 Kč za každou 1 hodinu práce, kterážto částka do celkové výše podpory v nezaměstnanosti se nezapočítává. Výplata těchto zaměstnavatelských příplatků odpadá, jestliže by součet plné podpory v nezaměstnanosti a těchto příplatků značně převyšoval obvyklou mzdu. Nebyly-li však kromě tohoto případu zaměstnavatelské příplatky vypláceny, jest ministerstvo sociální péče ochotno stížnosti určitých konkrétních případů se týkající zevrubně vyšetřiti a nápravu zjednati, aby státem podporované osoby vykonávající práce v zájmu veřejném ve svém nároku nebyly zkracovány.
Poškozencům války světové, pokud k výdělečné práci jsou schopni, přiznává se zásadně nárok na podporu v nezaměstnanosti. V dohodě se súčastněnými ministerstvy a v duchu příslušných zákonných předpisů bylo však stanoveno, aby renty invalidní od podpory v nezaměstnanosti byly odečítány. Jelikož však poslední dobou vyskytly se případy, kdy i 85%ní invalida byl výdělečně zaměstnán a toliko v důsledku hospodářské krise z práce propuštěn, dá ministerstvo sociální péče - za předpokladu svolení vlády - pokyn úřadům, aby i osobám těmto se podpory přiznávaly po odečtení požitků invalidních.
Aby bylo usnadněno kontrolní hlášení nezaměstnaných, byly v případech, kde se toho jeví potřeba, okresní politické správy poukázány, aby osobní hlášení u veřejných sprostředkovatelen bylo nahrazeno hlášením obecních úřadů.
K usnadnění nabídky a poptávky práce a regulaci pracovního trhu je připravena předloha zákona o zprostředkovatelnách práce, která bude předložena slavným sněmovnám Národního shromáždění k ústavnímu projednání a schválení.
O průběhu nezaměstnanosti v republice Československé lze učiniti si představu z číslic, jež uvedu.
O pohyblivosti stavu nezaměstnanosti v republice Československé poskytuje zajímavý obraz srovnání počtu nezaměstnaných a státem podporovaných v roce 1921 a 1922.
Počet osob podporovaných v nezaměstnanosti přímo státem byl:
v lednu 1921 celkem 41.942, v lednu 1922 23.464,
v únoru 1921 celkem 47.328, v únoru 1922 32.718,
v březnu 1921 celkem 41.312, v březnu 1922 40.285.
Od měsíce března do září počet nezaměstnaných, státem přímo podporovaných, v roce 1921 a 1922 zůstal přibližně stejným. V zimních měsících počet nezaměstnaných v roce 1922 značně stoupl.
V posledních třech měsících jeví se tento obraz nezaměstnaných, podporovaných přímo státem:
V říjnu 1921 12.879, v říjnu 1922 73.261,
v listopadu 1921 11.944, v listopadu 1922 113.514,
v prosinci 1921 1,7.483, v prosinci 1922 152.550.
V lednu 1923 bylo osob podporovaných v nezaměstnanosti přímo státem 190.851.
Z uvedených číslic je patrno, že v prvních měsících roku 1922 byl počet nezaměstnaných v republice menší, nežli v těmže období roku 1921, kdežto poslední čtyři měsíce roku 1922 počet nezaměstnaných, přihlášených ve veřejných zprostředkovatelnách práce, neobyčejně stoupl. V měsíci říjnu šestkrát, v listopadu a jedenáctkrát a v prosinci roku 1922 o desetkrát více oproti prosinci 1921.
K těmto číslicím jest připočísti osoby, podporované v nezaměstnanosti prostřednictvím podniků.
Prostřednictvím podniků podporováno bylo v nezaměstnanosti v prvních měsících roku 1921 a 1922:
v lednu 1921 11.221, v lednu 1922 11.489,
v únoru 1921 10.987, v únoru 922 28.298,
v březnu 1921 12.854, v březnu 1922 32.339.
Od dubna do září počet nezaměstnaných, podporovaných státem prostřednictvím podniků, stoupal.
V posledních měsících jeví se tento obraz:
v říjnu 1921 podporováno 8.813, v říjnu 1922 86.913,
v listopadu 1921 podporováno 8.590, v listopadu 1922 92.907,
v prosinci 1921 podporováno 10.274, v prosinci 1922 91.134.
V lednu 1923 bylo prostřednictvím podniků podporováno 105.117 osob.
Podobně, jako počet přímo státem podporovaných, vzrostl počet nepřímo státem podporovaných osob, jimž vypláceny podpory v nezaměstnanosti prostřednictvím podniků v r. 1922 proti r. 1921, zejména v posledních třech měsících, až v desateronásobném poměru.
Podle výkazů účtáren zemských správ politických a generálního finančního ředitelství v Bratislavě bylo na podporách v nezaměstnanosti v období od 1. ledna do 31. prosince 1922 vyplaceno úhrnem 220,304.692 Kč.
Ve státním rozpočtu na rok 1922 při kap. XIV, tit. 6, § 2, povolena byla částka
75,000.000 Kč
zákonem ze dne 1. prosince 1922, čís. 364, byl povolen dodatečný úvěr v částce
100,000.000 Kč
tedy celkem
175,000.000 Kč
Porovnáme-li skutečný náklad na podpory v nezaměstnanosti v r. 1922 bez Podkarpatské Rusi, která se účtuje zvlášť z jiné kapitoly rozpočtu
220,304.693 Kč
jeví se překročení o
45,304.693 Kč
K částce této jest připočísti 10 mil. Kč na akci ošacovací.
Úhrnný náklad na podporu v nezaměstnanosti během roku 1922, t. j. náklad na podpory v nezaměstnanosti vyplacené přímo, nepřímo s příplatkem na nouzové práce, dosahuje celkové výše 220,304.693 čsl. korun.
Přehlédneme-li data o celkovém nákladu na podpory v nezaměstnanosti, vidíme, že v říjnu r. 1922 oproti stavu ze září jest vzestup o 100 procent. Obdobné zvýšení lze pozorovati v měsíci listopadu. Zvýšení nákladů jest však nepoměrně větší, než jaké by bylo způsobeno vzrůstem nezaměstnanosti, což jest dokladem liberální praxe, a výtky v tomto ohledu činěné nejsou spravedlivý a neodpovídají skutečnosti.
Blahovolný postup lze pozorovati v číslicích, udávajících náklady na nouzové práce, podporované z prostředků ministerstva sociální péče. Tak bylo za celý r. 1921 vyplaceno 7,071.406 Kč.
Za tri čtvrtletí r. 1922 vyplaceno na nouzové práce celkem 9,254.551 Kč.
O vývoji nezaměstnanosti v republice Československé podávají přehled následující čísla:
Osob podporovaných v nezaměstnanosti přímo státem bylo:
|
v lednu 1919 |
227.158, |
|
v únoru 1919 |
266.776, |
|
v březnu 1919 |
253.275; |
v zimních měsících, a to:
|
v říjnu 1919 |
95.418, |
|
v listopadu 1919 |
98.641, |
|
v prosinci 1919 |
98.895. |
O osobách podporovaných v nezaměstnanosti r. 1919 prostřednictvím podniků není záznamů.
V roce 1920 a 1921 počet nezaměstnaných pozvolna klesal a obnášel r. 1922:
V lednu 1922 podporováno
|
přímo státem |
22.115 osob |
|
prostřednictvím podniků |
10.687 osob |
v únoru 1922 podporováno
|
přímo státem |
27.300 osob |
|
prostřednictvím podniků |
27.122 osob |
v březnu 1922 podporováno
|
přímo státem |
42.095 osob |
|
prostřednictvím podniků |
36.431 osob |
Počet nezaměstnaných roku 1922 stoupal až do podzimních a zimních měsíců, v nichž dosáhl těchto číslic:
V říjnu 1922 podporováno
|
přímo státem |
48.420 osob |
|
prostřednictvím podniků |
91.696 osob |
v listopadu 1922 podporováno
|
přímo státem |
95.445 osob |
|
prostřednictvím podniků |
99.065 osob |
v prosinci 1922 odporováno
|
přímo státem |
123.696 osob |
|
prostřednictvím podniků |
104.667 osob |
Číslice tyto vykazují, že počet nezaměstnaných roku 1922 v zimních měsících dostoupil výše počtu roku 1919, čili že hospodářská a průmyslová krise roku 1922 přivodila na pracovním trhu tytéž poměry, jaké byly po převratu roku 1919.
Stoupání výplat podpor v nezaměstnanosti vykazují obnosy měsíčně vyplácené roku 1922:
Na přímých podporách v nezaměstnanosti za rok 1922 bylo v republice Československé postupně vyplaceno:
|
za měsíc leden |
5,867.933 Kč |
|
únor |
6,585.732 Kč |
|
březen |
9,042.562 Kč |
|
duben |
8,128.704 Kč |
|
květen |
6,282.854 Kč |
|
červen |
5,974.719 Kč |
|
červenec |
5,483.919 Kč |
|
srpen |
5,017.824 Kč |
|
září |
5,589.851 Kč |
|
říjen |
10,317.653 Kč |
|
listopad |
20,008.207 Kč |
|
prosinec |
29,278.700 Kč |
|
Roku 1922 vyplaceno tudíž celkem |
117,578658 Kč |
Zbývající obnos do 220 milionů korun vyplacen byl na nepřímých podporách a na nouzové práce.
V prosinci 1922 stoupl náklad vyplacených podpor v nezaměstnanosti přímo prostřednictvím podniků a ve způsobu příplatků na nouzově práce do 50 milionů Kč, v lednu 1923 pak na 52 miliony Kč.
Celkový stav nezaměstnanosti v republice Československé za září, říjen, listopad a prosinec 1922 jevil se takto:
|
Dne |
Počet nezaměstnaných přihlášených u zprostředkovatelen |
Počet dělníků pracujících s omezenou dobou pracovní |
|
|
do 3 dnů v týdnu |
nad 3 dny v týdnu |
||
|
v roce 1922: |
|
||
|
15. září |
93.655 |
92.004 |
154.677 |
|
15. října |
140.451 |
96.916 |
199 358 |
|
15. listopadu |
184.189 |
88.557 |
193.830 |
|
15. prosince |
248.485 |
90.814 |
185.063 |
Náklad na podpory v nezaměstnanosti v republice Československé r. 1919, 1920, 1921 a 1922 činil:
|
V r. 1919 vyplaceno |
259,497.893 Kč 75 h |
|
V r. 1920 vyplaceno |
95,874.857 Kč 39 h |
|
V r. 1921 vyplaceno |
79,663.393 Kč 32 h |
|
V r. 1922 vyplaceno |
220,304.693 Kč 01 h |
|
Úhrnem vyplaceno |
655,340.837 Kč 47 h |
V přítomné době, jak praveno, lze na různých místech konstatovati příznivý obrat v ozdravovacím procesu, jevící se v tom, že mnohé průmyslové podniky opětně zahajují provoz. Vrchol krise jest již překonán a v nejbližší době, bude-li vývoj našeho hospodářského života pokračovati dosavadním postupem, rozběhnou se opět stroje v továrnách a budeme svědky opět čilé práce, jež poskytne obživu tisícům strádajícího lidu. Vláda republiky Československé vynasnaží se, aby vývoj v tomto směru všemožně podporovala. Do té doby však, než nastanou opětně normální poměry, je nutno poskytovati dále účinnou pomoc nezaměstnaným osobám ve formě peněžitých podpor. Splnění tohoto úkolu bude ovšem spojeno se značnými náklady a ministerstvo soc. péče učiní proto u vlády opatření k dosažení souhlasu obou sněmoven, aby k účelům provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti a čelení následkům nezaměstnanosti vůbec v r. 1923 byl poskytnut dodatečný úvěr, a to v obnose dostatečném.
Na tuto naléhavou potřebu dovoluji si slavnou sněmovnu upozorniti s požádáním, aby při projednávání v nejbližší době předložené osnovy o dodatečném úvěru na podpory v nezaměstnanosti osvědčila své sociální cítění a porozumění pro potřeby nezaviněně trpících občanů Československé republiky.
Otázku nezaměstnanosti, jež u nás a v ostatní Evropě jest dědictvím světové války, nelze vyřešiti jen poskytováním podpor postiženým. Vyplácením podpor v nezaměstnanosti lze jen následky hospodářské a průmyslové krise a z této vyplývající nezaměstnanosti zmírniti.
K vyléčení dnešního hospodářského stavu jest třeba působiti a pracovati k odstranění příčin krise, pokud ji lze odstraniti vlastními prostředky a tyto jsou v mezích našich možností:
Pružností naší hospodářské politiky, spolupůsobením všech činitelů v překonávání překážek, stavících se v cestu našemu podnikání a práci a úsilím všech zachovati a vzpružiti naši výrobu hospodářskou, výdělečnost a pracovní zdatnost. To jest si třeba uvědomiti a tím se říditi.
Potěšitelné jsou jisté zjevy oživován podnikání v různých oborech našeho průmyslu. Na západě projevuje se dobrá konjunktura v průmyslu. Jest jistě vřelým přáním nás všech, aby u nás nebylo opomenuto ničeho, co by nás na cestě k dobré konjunktuře opozdilo, a aby všemi činitel o všecko bylo postaráno a vše bylo učiněno aby i naše podnikání a práce byly oživeny a do kruhů našeho pracujícího lidu a tím i veškerého obyvatelstva zavítaly lepší doby, blahobyt a spokojenost. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo dále si vyžádal pan ministr pro zásobování lidu dr. Franke. Udílím mu je.
Ministr dr. Franke: Slavná sněmovno Jménem vlády podávám toto prohlášení o protidrahotní akci:
Předně pokud jde o vývoj zlevňovací akce.
Příznivá situace pro zlevňovací akci byla vyvolána vzestupem koruny v cizozemí počátkem září 1922. Tento zevnější tlak, který nejvíce působil na snižování domácích cen, se zmenšoval, jakmile kurs koruny počal v listopadu 1922 pomalu, ale stále klesati. Měsíční průměr kursu Kč ve Švýcarech, který od června 1922 (10·09) až do října 1922 (17·85) ustavičně stoupal, činil v listopadu 1922 17·19, v prosinci 1922 16·31, v lednu 1923 pouze 15·23. Kurs československé koruny ve Švýcarech byl v lednovém průměru o více než 2 centů nižší v poměru k září 1922, kdy zlevňovací akce byla zahájena. Zvyšování hladiny koruny přizpůsobily se nejrychleji velkoobchodní ceny oněch životních potřeb, jichž dovozu z cizozemí nepřekážela cla, zejména pokud se dostaly do oběhu v původním stavu, jako na př. obilí, mouka, tuky.
Tak na př. 100 kg pšenice, za níž platilo se v červenci 1914 25 až 27 K, znamenala v lednu 1922 375 až 390 Kč, v srpnu 250 až 270 Kč, v prosinci 140 až 160 Kč. Pšenice byla tudíž u porovnání s červencem 1914 dražší v lednu 1922 více než 14 a půlkrát, v srpnu více než devětkrát, v prosinci ani ne šestkrát. Pšeničná mouka nulka, za kterou se platilo v červenci 1914 43 a 44 K za 100 kg, znamenala v lednu 1922 550 až 570 Kč, v prosinci 1922 300 až 320 Kč, tudíž méně než 13krát, případně více než sedmkrát u porovnání s červencem 1914.
Americké lisované sádlo, za něž platilo se v červenci 1914 za 1 kg 1 K 45 h až 1 K 50 h, znamenalo v lednu 1922 19 až 20·50 Kč, v prosinci 1922 11·20 až 12·10 Kč, zdražilo se tudíž u porovnání s červencem 1914 v lednu 1922 skoro 15krát, v prosinci 1922 více než 10krát.
Tyčové železo platilo se v červenci 1914 za 100 kg 19 K, v lednu 1922 280 Kč, v prosinci 1922 155 Kč; železo bylo tudíž v poměru s červencem 1914 dražší v lednu 1922 více než 15krát, v prosinci více než 8krát.
Podešev, jež znamenala v červenci 1914 za 1 kg 4·65 až 4·95 K, stála v lednu 1922 70 až 85 Kč, v prosinci 30 až 38 Kč; byla tudíž dražší v lednu 1922 15krát, v prosinci 1922 více než 6krát.
Podle indexu velkoobchodních cen, uveřejňovaných státním úřadem statistickým, byly ceny potravin a požívatin dražší než v červenci 1914 v lednu 1922 více než 15krát, v prosinci 1922 více než 9 1/2krát; ceny průmyslových látek a výrobků v lednu 1922 více než 18krát, v prosinci 1922 více než 11krát.
Uvedené číslice jsou průměr pro celou republiku. Příslušná čísla v zemích historických jsou nižší, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vyšší.
Index maloobchodních cen byl průměrem ve skupině "potraviny" v prosinci 1922 jen něco málo více nežli 9 1/2krát, ve skupině průmyslové však o něco více nežli 11krát vyšší než v červenci 1922, takže se v tomto směru maloobchodní ceny již přizpůsobily poklesu velkoobchodních cen.
Poklesem kursu koruny zastavil se také pokles cen. Tak v polovici prosince 1922 činil pokles maloobchodních cen v poměru k listopadu 1922 u skupiny potravin již jen 2·2 %, u skupiny průmyslových výrobků 4·4 %. Ceny některých potravin začaly již v prosinci 1922 stoupati, tak na př. brambory o 2·7 %, vejce o 2·6 %.
Vzestup cen pokračoval v měsíci lednu i únoru u obilí, masa, textilních výrobků, koží a kovů. Vzestup činí v lednu v poměru k prosinci 1922 u masa hovězího 4 %, u vepřového 16182 %, u másla 12 %.
V únoru v poměru k lednu u masa hovězího přes 10%, u vepřového skoro 1%. Naproti tomu poklesly v únoru v poměru k lednu ceny sádla o více než 1%, máslo o více než 12%, vejce o více než 18%. Textilní suroviny a polotovary stouply v lednu o více než 2%, v únoru o více než 5%, kovy a nerosty v lednu i únoru o více než 1%. Největší vzestup v únoru jest pozorovati u surových koží, které stouply v poměru k lednu o více než 35%.
Vzestup byl podporován jednak vzestupem cen některého zboží na světovém trhu, hlavně však poplašnými zprávami o nepříznivé politické zevnější situaci a o mobilisaci. Válečná mentalita nevymizela totiž ještě u nás a na poplašné zprávy probudila se u mnohých opět touha po nedávné válečné konjunktuře. K tomu přispěli i konsumenti svými překotnými nákupy zboží všeho druhu.
Částečný vzestup cen ke konci roku 1922 nenastal jen u nás, nýbrž také ve státech s hodnotnější valutou. Tak na př. v Belgii, ve Velké Britanii, kde bylo v listopadu 1922 skoro stejně draho jako v lednu 1922, v Dánsku, ve Francii a v Italii, kde nastal v poměru k lednu 1922 vzestup cen již v srpnu m. r., ve Švýcarech, kde stoupají ceny od října 1922, a ve Spojených Státech, kde bylo v listopadu dráže než v lednu 1922 Trvalý sestup cen r. 1922 jako u nás, vykazují Nizozemí, Norsko, Švédsko a Kanada.
V poslední době uplatňuje se na světovém trhu všeobecná tendence vzestupná, tak na př. stoupají ceny bavlny, cukru, kovu atd., čímž je částečně paralysován vliv opětného vzestupu naší koruny v cizozemí. Tolik, pokud se týká zlevňovací akce.
Pokud jde o provádění zlevňovací akce bude zajímati, co podnikla vláda v zlevňovací akci.
Prohlášení vlády ze dne 9. září 1922, kterým byla zahájena vládní zlevňovací akce, vydáno bylo v době, kdy bylo ministerstvo pro zásobování lidu před likvidací. Z původního stavu 290 zaměstnanců zbylo jen 90, ve službě protilichevní ze 433 osob 229.
Proto vydány byly první pokyny k zlevňovací akci politickým úřadům ministerstvem vnitra.
Po nastoupení nové vlády, když bylo rozhodnuto o dalším trvání ministerstva pro zásobování lidu, navázalo toto ministerstvo na pokyny ministerstva vnitra a vydalo přesné směrnice, jak mají podřízené úřady postupovati vzhledem k změněným poměrům.
Podřízeným úřadům byla zejména uložena kontrola a odbourávání detailních a tržních cen, kdežto ministerstvo vyhradilo si kontrolu a úpravu cen velkoobchodních.
V dnešní době volného obchodu a volné konkurence měl by se říditi vývoj cen především zákonem nabídky a poptávky. Veškeré zboží jest k dostání skoro v neomezeném množství, pak-li ne u nás, tedy za hranicemi, poruchy v dopravě jsou odstraněny, hromadění zásob není nutné, zkrátka odpadly ony hlavní příčiny, které nutily ve válce i po válce stát k vázanému hospodářství. Volnou hru nabídky a poptávky rusí však spekulace. Sociální potíže vznikají dále tím, že důchody širokých vrstev lidových (dělnictvo, veřejné i soukromé zaměstnanectvo) nestačí na normální konsum pohotového zboží.
Je proto přední starostí vlády, aby nabídka životních potřeb vždy odpovídala poptávce, nebo ještě lépe, aby ji převyšovala a aby ceny všech nutných životních potřeb odpovídaly důchodům nejširších vrstev konsumentských a aby se čelilo spekulaci.
Aby toho bylo docíleno, je nutno potírati všechna ujednání, jež mají za účel vyloučení volně konkurence, jako na př. cenové kartely, starati se o to, aby dovoz zboží, jehož nemáme sami dostatek, byl pokud možno nejvíce ulehčen (celní politika), aby byl převoz zboží mezi oblastmi republiky usnadněn (tarifní politika) a aby bylo zabráněno vývozu zboží, v němž by u nás mohl nastati nedostatek.
Tak na př. podařilo se organisovaným dovozem dobytka do republiky zabrániti většímu vzestupu cen masa, který by musil nastati, kdyby trhy nebyly dostatečně obesílány domácím dobytkem.
Volný dovoz cizozemské mouky, jejíž ceny na světovém trhu jsou nižší, než by odpovídaly světovým cenám obilí, způsobil, že se ceny obilí na našich trzích udržují pod světovou úrovní, jelikož mlynáři nemohou platiti světové ceny obilí, aby mohli alespoň částečně konkurovati s cizozemskou moukou.
Volný dovoz cizozemských tuků a dánského másla stlačil ceny domácích výrobků což se ukázalo nejlépe, když stouply ceny másla v Dánsku a poklesla koruna, že na stal ihned vzestup cen másla u nás.
Samozřejmo je, že při dovozu i převoz hrají velikou roli železniční tarify a že každým snížením tarifů zvětšuje se zásobovací okruh toho kterého spotřebního míst a tím nepřímo i nabídka v místě tom.
Koncem prosince snížilo ministerstvo železnic značně železniční tarify u některých potravin jako masa, vajec, brambor, ovoce, zeleniny atd. Dále provedlo přeřazení zboží různých předmětů životní potřeby, textilií a surovin k jich výrobě, výrobků železných, ocelových, sklenářských a keramických s účinností od 1. března 1923.
V přeřazování zboží do nižších tarifních tříd bude se pokračovati u živých zvírat, krmiv, chemikálií, dřeva, zejména papíru práce ty potrvají ještě asi 2 měsíce.
Také pro vývoz byly sníženy tarify. Úbytek příjmů z tohoto zlevňování železničních tarifů odhaduje se na 400-500 milionů korun. Mimo to pomáhá vláda všude, kde se ukáže potřeba, individuelními slevami pro určitě stanice, na příklad doprava koksu z Moravské Ostravy do Kladna.
Také poštovní sazby budou počínaje 1. květnem t. r. sníženy, a to při tuzemské dopravě balíkové, při dopravě tiskovin a rovněž uplatněna budou určitá zlevnění při sazbách telegrafních a za meziměstské hovory telefonní.
Vývoz nutných životních potřeb jest regulován ministerstvem obchodu povolovacím řízením. Tento způsob umožňuje v každém jednotlivém případě posouditi vliv vývozu na nás trh. Pokud jde o povolený vývoz žita, stalo se tak výhradně pro žito skladované u zemědělských družstev, jež pro obtíže dopravní a tržní by bylo jinak propadlo zkáze. Celkový počet povolených vagonů tohoto žita pro vývoz činí 450 vagonů.
Vývoz zadních druhů mouky povolen byl z toho důvodu, že na tuto mouku není u nás odbytu, jelikož naše obecenstvo žádá jenom lepších druhů mouky. Proto vyvážely se u nás zadní druhy mouky také již před válkou.