Začátek schůze ve 4 hod. 15 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
190 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda: Zahajuji 187. schůzi posl. sněmovny. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk. Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Hauptovi pro neodkladné zaměstnání. (Hluk trvá. Výkřiky. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Dovolenou do 17. t. m. udělil jsem posl. Heegerovi pro neodkladné zaměstnání, do 18. t. m. posl. dr. Uhlířovi pro cestu do Paříže.
Nemocí omlouvají se posl. Malá, Stodola a Pechmanová. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Posl. dr. Medinger žádá o udělení 14denní dovolené pro účast na schůzi Meziparlamentní Unie v Paříži. (Hluk. Výkřiky posl. Tausika. - Předseda zvoní.) Volám pana posl. Tausika k pořádku.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku.
To je většina. Dovolená jest udělena.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zahraničního posl. Jar. Marka za posl. Astra.
Klub poslanců republikánské strany čsl. zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru soc.-politického posl. Nejezchleba-Marchu za posl. Štolbu; do výboru zahraničního na schůzi dne 9. února posl. dr. Blaho za posl. Bradáče a na další schůze posl. Bradáče za posl. Rychteru; do výboru zásobovacího posl. Štolbu za posl. dr. Klimo.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Czecha za posl. Deutschovou.
Předseda: Došly některé spisy, dotazy a odpovědi. Žádám jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Dotaz posl. Szentiványiho ministrovi školstva a nár. osvety a ministrovi soc. pečlivosti o vyplácaní penzie válečnému invalidovi Andrejovi Gócsa-ovi, učiteľovi štát. ľudových škôl.
Dotaz posl. Füssyho ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o odňatí legitimácií k prekročeniu hraníc obchodníkom v Parkáni a okolí.
Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi železníc o zpätnom prijatí Eleka Lovásza, železničného strážnika v Tornoku.
Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi železníc o poukázaní platu Ludevítovi Cserebóvi, železničnému inšpektorovi.
Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi školstva a nár. osvety o poukázaní požitkov Juliusovi Ledényimu, učiteľovi v Dolnom Ďúrade.
Dotaz posl. Füssyho ministru nár. obrany vo veci nočných cvičení pechoty v Komárne.
Odpověď ministra školství a nár. osvěty na dotaz posl. Rýpara, Bezděka a druhů o zneužití státní české reálky v Jevíčku profesorským sborem tamějším k politické agitaci a o výnosu zemské školní rady ze dne 2. října 1922, č. 29090, v téže záležitosti.
Odpověď ministra financí na dotaz posl. dr. Luschky stran zastavení provozu Razumovské továrny na lepenku v Anině Dole ve Slezsku pro nevyřízení žádosti za osvobození od daně z vodní síly.
Odpověď ministra železnic na dotaz posl. Patzela, aby byl znovu zaveden tak zvaný divadelní vlak mezi Karlovými Vary a Bečovem na Teplé.
Odpověď ministra nár. obrany na dotaz posl. J. Mayera a druhů o prodeji koní na revers.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána těsnopisecká zpráva o 186. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3991. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních.
Tisk 3996. Vládní návrh zákona na ochranu republiky.
Tisk 3997. Vládní návrh zákona o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány naléhavé interpelace:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3992. Naléhavá interpelace posl. Dietla, Čermaka, R. Fischera a druhů ministrovi pro zásobování lidu o účelných opatřeních proti stoupání cen.
Tisk 3993. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů ministrovi pro věci zahraniční o zahraniční situaci.
Tisk 3994. Naléhavá interpelace posl. Schäfera, Roschera, Pohla a druhů celé vládě, že se nečiní opatření proti hospodářské krisi a jejím následkům.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3966. Sbírka odpovědí:
I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Lelleyho a druhů o svévolném jednání školského referátu v Bratislavě (tisk 3795/III).
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Keibla a druhů o porušení jazykového zákona pražským vrchním zemským soudem (tisk 3853/XIV),
III. min. školství a nár. osvěty a min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že českodubská místní školní rada odepřela německé obecné a občanské škole v Českém Dubu příslušné učebné pomůcky (tisk 3550/VIII),
IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zřízení německé soukromé školy obecné ve Staré Hůře, okrese německo-brodském (tisk 3550/VII),
V. min. financí na interp. posl. dr. Schollicha, dr. Baerana a druhů o převedení peněz poručenských a sirotčích na pražský poštovní šekový úřad (tisk 3690/VIII),
VI. min. soc. péče na interp. posl. dr. Luschky a druhů o nezaměstnanosti na Hlučínsku (tisk 3816/XI),
VII. předsedy vlády na interp. posl. Pelikána a spol. o účasti přednostů státních úřadů olomouckých při oslavě Božího Těla církve římsko-katolické v Olomouci (tisk 3780/V),
VIII. min. financí na interp. posl. Horáka, Pastyříka a druhů o předpisování daní na základě let předchozích (tisk 3833/II),
IX. min. národní obrany na interp. posl. Merty a soudr. o přijímání těžce provinilých lidí do služeb československé armády (tisk 3442/VI),
X. min. školství a nár. osvěty a min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. E. Feyerfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zabrání pozemku pro českou menšinovou školu v Boru u České Lípy (tisk 3785/XVI),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Blatné, Hillebranda a druhů o výkonu trestu (tisk 3785/VI),
XII. předsedy vlády na interp. posl. Křepka a druhů o násilných výtržnostech v Litoměřicích dne 25. června 1922 (tisk 3785/IV),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabrání místností materské školy v Hradci-Podolí (tisk 3780/X),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Kreibicha a druhů o přednáškách generála Limana von Sanders v Liberci a Jablonci (tisk 3909/V),
XV. min. zemědělství na interpelaci posl. Janalíka, Fr. Navrátila a soudr. v záležitosti opatření laciného krmiva a steliva (tisk 3740/XII),
XVI. min. železnic na interp. posl. Geršla a soudr. o železničním neštěstí na trati Prostějov-Třebovice (tisk 3909/IV),
XVII. vlády na interp. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o uhelném hospodářství (tisk 3700/IV),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o jazykové praxi u hlučínského okresního soudu (tisk 3909/III),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a soudr. v záležitosti kinematografické licence obce Podbořan (tisk 3853/XV),
XX. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o rozsáhlém překládání německých železničních zaměstnanců na tratích liberecko-jablonecko-tannwaldské dráhy (tisk 3887/XVI),
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3985. Návrh posl. Staňka, dr. Šrobára, Prokůpka, Berana, Dubického a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, čís. 75 Sb. z. a n., jímž se zatímně upravuje organisace lidových škol hospodářských.
Tisk 3988. Návrh posl. Horáka, Najmana, Mlčocha, Pastyříka, Anděla, Vávry a soudr. na vydání zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištění živnostníků, malozemědělců, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
Tisk 3990. Návrh posl. dr. Petersilky, Böhra a druhů, aby pěstounky mateřských škol byly na roveň postaveny učitelkám ručních prací na obecných a občanských školách.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto věci:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Žádost vrch. st. zast. v Košicích ze dne 6. února 1923, čís. 1372/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin pomluvy, § 1 zák. čl. XLI. z r. 1914 (ca. Jan Slivovský) (č. 291 imunit.),
přípis kraj. soudu v Hoře Kutné ze dne 3. února 1923, č. Pr 1/23, kterým zavedeno přípravné vyšetřování proti posl. Koudelkovi jako zodpovědnému redaktoru časopisu "Středočeské Hlasy" v Kolíně pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 a 493 tr. z. (č. 297 imunit.),
přípis zem. soudu v Opavě ze dne 7. února 1923, čís. Vr VIII 1218/22, kterým zastavuje se trestní řízení proti posl. dr. Schollichovi pro přečin podle § 305 tr. z., jehož se dopustil řečí, pronesenou dne 11. června 1922 v Odrách (č. 224 imunit.),
žádost zem. soudu v Opavě ze dne 5. února 1923, č. Vr VIII 162/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro zločin podle § 65 a) tr. z., jehož se dopustil řečí, pronesenou na schůzi dne 2. prosince 1922 v České Vsi (č. 298 imunit.),
přípis kraj. soudu v Novém Jičíně ze dne 8. února 1923, č. Ns IX 170/22, kterým odvolává se žádost za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro přečin dle § 300 tr. z. (č. 228 imunit.),
žádost okr. soudu na Král. Vinohradech ze dne 8. února 1923, č. U X 1010/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. Najmana pro přestupek proti bezpečnosti cti (dr. Scheiner) (č. 299 imunit.),
žádost okr. soudu v Starém Městě na Moravě ze dne 10. února 1923, č. Z II 19/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Röttela pro zločin podle § 65, lit. b) tr. zák., jehož se dopustil řečí, pronesenou na schůzi dne 21. ledna 1923 ve St. Městě (č. 300 imunit.),
žádost okr. soudu v Hlučíně ze dne 9. února 1923, č. U V 1236/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Luschky pro přestupek § 2 zákona ze dne 15. října 1867, č. 135 r. z., jehož se dopustil řečí, pronesenou na schůzi dne 15. října 1922 v Kravařích (č. 301 imunit.).
Předseda: Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 10. února 1923, č. j. 3244/23 m. r., vyjádření ministerstva školství a nár. osvěty k resoluci o zavedení přednášek o právu dělnickém a o sociální politice při universitách, jež přijata byla posl. sněmovnou ve 125. schůzi dne 25. ledna 1922 (k tisku 3373).
Přikázal jsem výboru rozpočtovému.
Navrhuji, aby výboru ústavně právnímu, jemuž přikazuji vládní návrh zákona o působnosti ministerstva veř. prací ve věcech správy státního horního majetku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3980), uložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 5 dnů,
a výborům zemědělskému a rozpočtovému, jimž přikazuji vládní návrh zákona o úpravě poměrů vzniklých z usídlení osadníků na základě poměru námezdního nebo poměrů podobných na nemovitém státním majetku na Slovensku (tisk 3981), aby uložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 5 dnů.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou přijaty.
Jednací zápisy o 185. a 186. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. rádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Projednáme porad schůze, a to nejprve odstavec první, jímž je:
1. Zpráva výboru kulturního o usnesení senátu (tisk 3957) k vládnímu návrhu zákona o zevní úpravě předmětů státem vydávaných nebo podporovaných a významných po stránce výtvarné nebo veřejného vkusu (tisk 3982).
Zpravodajem za výbor kulturní je pan posl. Sladký, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Sladký: Slavná sněmovno! Velmi mnoho mluví se o tak zvaném boji proti nevkusu. Je jisto, že materialismus, kterým je charakterisován konec 19. a počátek 20. století a který vyvrcholil zejména za světové války, je kulturním nebezpečím na př. proto, že při vydávání předmětů klade hlavní váhu takřka výhradně jen a jen na účelnost předmětu, zanedbávaje vedle účelnosti druhou stránku každého takového předmětu, totiž krásu předmětu.
Proč došlo k dnešnímu úpadku vkusu, velmi pěkně líčí dr. Václav Schuster ve svém spise "Boj proti nevkusu", kde praví (čte): "Převraty novodobé techniky způsobily, že byla oduševnělá práce jednotlivce zatlačena výrobou hromadnou. Ve starších soustavách výrobních byl živý vztah mezi výrobou a spotřebou. Na výrobě zúčastnili se přímo neb alespoň nepřímo i členově rodiny a domácnosti. Byla snaha podati dílo dokonalé a takové, jež působí radost tomu, kdo je vyrábí, i tomu, kdo ho užívá. Tento úzký vztah mezi výrobcem a spotřebitelem, jejž vidíme v nejstarší soustavě výroby domácnostní a do značné míry i v soustavě městského cechovního řemesla, později zmizel. Zmizela radost z vyrobené práce i osobitý zájem spotřebitele, jenž druhdy s nabytým předmětem spojoval kus své bytosti. Do popředí vstoupila spotřeba výroby hromadné, namnoze strojové, a zmizely poslední osobní vztahy mezi výrobcem a spotřebitelem; výroba a spotřeba se odosobnila. Z toho vzešly veliké kulturní a sociální škody tím citelnější, čím pronikavěji výrobu ovládala hromadnost a láce. Úpadek vkusu pokračoval nezadržitelně. A právě 19. století, zvláště v druhé polovině, bylo svědkem hlubokého úpadku dobrého vkusu a převládnutí hrubého nevkusu u nás. Doba netvoří - až na výjimky - nic aneb jen málo umělecky samostatného a pozoruhodného. Staré slohy se bezmyšlenkovitě napodobují, a to i na předmětech, jež jsou určeny potřebám ryze moderním, na př. novodobému dopravnictví a průmyslu; starý háv nehodí se přece na nové věci. Kolem vznikají stavby, obydlí, jež odstrašují lidi jemně cítící a otupují vkus nové generace. Lidé obklopují se šablonovitými a nadto nepěknými předměty hromadné výroby, jež nemají vztahu k nim a k jich vnitřnímu životu."
Poněvadž pak největším spotřebitelem je přirozeně stát, je samozřejmou povinností státu, aby při předmětech, které jsou vydávány buďto přímo nákladem státu, anebo které jsou státem subvencovány, byla kladena vedle účelnosti značná váha také na otázku vkusu, aby se tím způsobem jednak stát na venek representoval, ale také aby se tím pomáhalo šířiti zase myšlenku dobrého vkusu v širokých vrstvách obyvatelstva, aby takto jednostrannost, která zavedla se po stránce rozumové, byla vyvážena zušlechtěním vkusu, tedy po stránce citové. Proto revoluční Národní shromáždění odhlasovalo 13. ledna 1920 pod č. 45 Sb. z. a n. zákon, který sice je stručný, pouze o 3 paragrafech, ale který v těchto paragrafech ukládá přímo povinnost veškerým ministerstvům, že předměty státem a jeho orgány na veřejnost vydávané a součinnosti umělců vyžadující musí dávati prováděti jen na základě veřejné umělecké soutěže včas a rádně organisované osvětovým odborem ministerstva školství a nár. osvěty. Jury, která má o tom rozhodovati, měla býti většinou složena z umělců a výrok této jury byl závazný. § 2 pak šel tak daleko, že praví: "Je-li ministerstvo školství a nár. osvěty požádáno, aby provedlo uměleckou soutěž pro podnik soukromý, budiž jury stejným způsobem sestavena a ministerstvo dejž svolení k soutěži jen tehdy, když se žadatel zaručí, že výrok jury bude úplně respektovati."
Ovšem v praxi ukázalo se, že tento zákon, velmi účelně a zásadově míněný, má určité nemožnosti a neproveditelnosti tak, že znamená někdy i brzdu, neboť z požadavků technických a správních není možno včas objednávku vyříditi. Proto vláda předložila pod číslem tisku 1469 senátu Národního shromáždění vládní návrh zákona, kterým opravuje a doplňuje zákon starý z 13. ledna 1920. Tento zákon především odstraňuje § 2, týkající se umělecké soutěže pro soukromé podniky, poněvadž je věcí soukromého podniku, chce-li pořádati uměleckou soutěž, aby tak učinil na vlastní vrub a není důvodu, aby stát přejímal patronát nad touto soutěží.
Mimo to šla tato vládní osnova v odst. 3 §u 1 daleko zpět proti ustanovením a duchu § 1 starého zákona, neboť v této novele se navrhovalo, že ministerstvo může - tedy může, ale nemusí - opatřiti si vhodné návrhy na provedení, a to po případě veřejnou soutěží.
Proto kulturní výbor senátu, který projednával tento vládní návrh, uznal sice důvody, které vedly ke změně starého zákona z 13. ledna 1920, ale pozměnil právě tento odst. 3. §u 1 potud, že ministerstvo školství a národní osvěty opatří si ve věcech většího významu a nákladu návrhy na provedení veřejnou soutěží, o jejímž výsledku po stránce umělecké rozhodne porota, jím jmenovaná. Ve věcech méně důležitých nebo naléhavých vypíše soutěž omezenou nebo zadá dílo přímo umělci, jejž uzná za zvláště k tomu způsobilého.
Tedy odstavec 3 §u 1 tak, jak byl přijat kulturním výborem senátu, jde ve smyslu pokroku dále, než šla předloha vládní, a blíží se původnímu duchu § 1 starého zákona z 13. ledna 1920.
Senát Národního shromáždění ve 147. schůzi dne 21. prosince 1922 přijal tento návrh, jak vyšel z porad kulturního výboru senátu. Kulturní výbor poslanecké sněmovny zabýval se osnovou, usnesenou senátem (tisk 3957) a usnesl se po debatě navrhnouti slavné sněmovně, aby přijala znění návrhu vládního tak, jak byl odhlasován ve 147. schůzi senátní, beze změny.
Doporučuji proto jménem kulturního výboru slavně poslanecké sněmovně, aby tuto osnovu, mající 3 paragrafy, přijala beze změny tak, jak byla odhlasována v senátě Národního shromáždění. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Než udělím slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická lhůta byla stanovena na 20 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomuto mému návrhu není, návrh můj je přijat.
Uděluji slovo řečníku zapsanému proti, p. posl. Houserovi.
Posl. Houser: Slavná sněmovno! Tato předloha je nesena snahou, aby úprava předmětů vydávaných na náklad státní byla umělecká. Náš parlament všímá si snad ponejprv umění výtvarného. Co koná na tomto poli stát? Může se říci, že nic. Celý veliký obor života národů leží posud mimo pozornost našeho státu. Jest vidět, jak málo se dbá duševního života obyvatel. Řízení našeho státu nedovedlo přilnouti k životům národů. Jestli jsou naše vlády blízko národu československému, zůstávají, žel, cizí národům ostatním, jež obývají Československo. Naopak, tato sněmovna byla svědkem mnohých žalob, jež ukazovaly ne na konkurenci na kulturním poli uměleckém jednotlivých národů, nýbrž na odbývání a nepřízeň k národům menšinovým. Upozorňuji na fakt, jehož svědectvím bylo Slovensko. Záhy po převratu stržen byl oddílem československého vojska v Košicích pomník, znázorňující odstranění roboty r. 1848. Později byl v Bratislavě odstraněn pomník básníka Petőfiho, jenž před tím již radu měsíců na rozkaz ministra pro Slovensko byl zabedněn. Petőfi, rodem Slovák, byl básníkem vysloveně revolučním a republikánským. Jeho úchvatné písně svobody byly do češtiny překládány našimi básníky. Odstranění toho pomníku bylo odsuzováno svobodomyslnými lidmi bez rozdílu národnosti. Národnostní šovinismus nesmí býti vyháněn s úřední podporou až do sfér hraničících s barbarstvím.
Česká veřejnost jest rozrušena připravovaným výjimečným zákonem na t. zv. ochranu republiky. Tento návrh je tak dalekosáhlý, že těžce neseme, že jednací rád sněmovny neposkytuje nám možnosti, abychom již před jeho projednáváním ve výboru vyslovili k němu v generální debatě své stanovisko a upozornili naň celou veřejnost.
Prohlašuji proto, že proti tomuto rafinovanému úkladu na občanské svobody a politickou činnost oposičních stran protestujeme a že jej budeme jak ve výboru, tak v plenu potírati. (Potlesk poslanců komunistických.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen, debata je skončena. Závěrečné slovo má pan zpravodaj.
Zpravodaj posl. Sladký: Slavná sněmovno! K prohlášení p. kol. Housera dovoluji si připomenouti, že jeho prohlášení netýká se projednávané látky, totiž zákona o uměleckých památkách a uměleckých předmětech, státem vydávaných, a že v kulturním výboru hlasovali i členové československé strany komunistické pro tento návrh.
Poněvadž jsem ve svém exposé již odůvodnil příčiny, proč dovoluji si tento návrh jménem kulturního výboru navrhnouti slavné sněmovně ke schválení, navrhuji znovu, aby slavná sněmovna schválila návrh zákona tak, jak byl přijat ve výboru kulturním, již také proto, že pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu ani v kulturním výboru, ani v plenu sněmovním podáno nebylo. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Zákon tento má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh podán nebyl, hodlám tedy o celé osnově dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl. (Hluk.)
Prosím o klid. Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak jest obsažena ve zprávě výborové, shodně s usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení dám na porad schůze příští.
Tím vyřízen jest odstavec 1 poradu dnešní schůze.
Přistoupíme k odst. 2, jímž jest:
2. Zpráva výboru živnostenského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 3960), kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou (tisk 3986 a k tisku 3986).
Zpravodajové jsou: za výbor živnostenský p. posl. Netolický, za výbor zahraniční p. posl. dr. Dérer.
Uděluji slovo prvému zpravodaji - za výbor živnostenský - p. posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou, která předkládá se k ústavnímu schválení poslanecké sněmovně Národního shromáždění, byla dojednána 7. října 1922. Smlouva řeší nejen otázky obvyklé při obchodních smlouvách, nýbrž zabývá se i řešením a upravením poměrů vztahujících se ještě také ke všeobecným záležitostem obyvatelstva, jakož i upravuje poměry pobytu, nabývání majetku a obchodování v Lotyšsku samotném. Tak články 1 až 8 upravují práva příslušníků na vstup, cestování nebo prodlévání na území státu druhého, výkon řemesel a jiných povolání, provozu podniků průmyslových a živnostenských, obchodování připuštěným zbožím. Dále nabývání, držení, najímání a obývání domů, provozních místností, najímání pozemků k účelům provozním, převod movitého majetku a nakládání s legálně nabytým movitým majetkem, placení daní, poplatků a jiných břemen, vývoz výnosu z prodeje majetku a poplatku z vývozu jeho, přístup k soudům a úřadům, požadování a hájení práv, zproštění služby vojenské a rozsah event. rekvisic, provozování obchodů a průmyslu, výkon práv a vystupování před soudem akciových nebo jiných společností a sdružení obchodních, průmyslových neb finančních.
Tedy všechny tyto otázky upraveny jsou články 1. až 8. navrhované smlouvy, kde obsažena jest o těchto věcech podrobná dohoda a kde záležitosti ty perfektně jsou řešeny.
Vzájemný obchod, dovoz a vývoz řešeny jsou dalšími články 9. až 12. Obchodní smlouva je zdělána na podkladě nejvyšších výhod, které by Lotyšsko jiným státům poskytovalo nebo event. poskytuje. Lotyšsko jako stát je sice státem sotva polovičním než naše republika, s 13/4 mil. obyvateli, nemá snad přímo tak velké důležitosti, ale nepřímo má důležitost proto, že může sloužiti jako východisko pro další důležité spojení s Ruskem. Lotyšsko má 3 přístavy: Rigu, Libavu a Vindavu, z nichž poslední dva nezamrzají vůbec. Všechny tyto přístavy mají neobyčejně dokonalé, pěkné spojení se všemi velkými obchodními středisky v Rusku.
Tato smlouva s Lotyšskem může sloužiti jako základ pro příští eventuelní dovážení a prodej našeho zboží do Ruska. Doporučovalo by se vzhledem k tomu zřízení obchodního skladiště v Rize, poněvadž vláda lotyšská je ochotna vyjíti vstříc našemu obchodu a průmyslu ve všech směrech, aby tak obchodní spojení s Lotyšskem mohlo býti navázáno. Náš obchod a průmysl má jistě zájem, zvláště v nynější krisi hospodářské, aby podobné obchodní spojení takového významu bylo pokud možno nejvíce podporováno a také uskutečněno.
Předměty, které bychom mohli vyvážeti do Lotyšska a o které by v prvé radě šlo, je tabulové sklo, hospodářské stroje, textilie, cukr, hračky a uhlí. To jsou prozatím jen předměty, které jsme již do Lotyšska vyváželi a po kterých se strany lotyšského obyvatelstva resp. lotyšských obchodníků jsou značné poptávky. Stav průmyslové výroby v Lotyšsku je ten, že sice je tam dostatek továren, ale vylíčenými událostmi tyto továrny byly v pravém slova smyslu zničeny, nejen pokud se týče zařízení stavebního, nýbrž i pokud se týče zařízení strojního. Továrny jsou tam, lidově řečeno, vykuchány a nemohou žádnou výrobu zříditi.
Pokud se týče dovozu k nám, jde při dovozu o předměty jako konopí, lněné semeno, surové kůže, rybí konservy, dříví a jiné předměty zemědělské výroby, kterých Lotyšsko má nazbyt a které se dají k nám dovážeti za přijatelnou cenu. Naše textilní závody lnářské koupily svého času větší zásoby lnu a při jednání přišlo se na to, že len byl z Lotyšska a že byl k nám prodán prostřednictvím anglického obchodu.
Opakuji, že při Lotyšsku nejde sice o přímý dovoz nebo o velké výhody, kterých bychom získali - ačkoliv potřeby 2 milionů obyvatel tamějšího obyvatelstva znamenaly by pro naši hospodářskou krisi přece jen určité uvolnění - ale vzhledem k nynější krisi hospodářské a nezaměstnanosti, na kterou si právem naříkáme, dá se předpokládati, že smlouva tato má pro nás význam neobyčejný. Ovšem pokud spojení a dopravy se týče, je záležitost složitější, a to proto, že nejsme bezprostředně dopravně spojeni s tímto státem a musíme počítati buď na eventuelní dopravu vodní, která by se mohla díti po Labi a pak po moři do přístavů dříve jmenovaných, aneb eventuelně by musil býti sjednán průvoz republikou Polskou, poněvadž jinak dopravu prozatím voliti možno není.
Tedy pro nás hospodářský stav tato smlouva, jak již bylo vylíčeno, má jistě důležitost nemalou a proto také výbor živnostenský, pojednav o všech těchto záležitostech, usnesl se doporučiti smlouvu posl. sněmovně k ústavnímu schválení a činí návrh - jak zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností uvádí - aby poslanecká sněmovna schválila schvalovací usnesení, obsažené ve třech posledních odstavcích zprávy. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Slovo dále má zpravodaj za výbor zahraniční p. posl. dr. Dérer.
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Vážená snemovňa! Zahraničný výbor prejednal tento vládny návrh vo schôdzi dňa 9. februára t. r. a z týchže dôvodov, ktoré sú uvedené v dôvodovej zpráve vládneho návrhu, ďalej z tých dôvodov, pre ktoré navrhuje schválenie tohoto návrhu i výbor pre obchod, živnosti a priemysel, navrhuje ctenej snemovni, aby 1. vyniesla usnesenie v tom smysle, aby obchodná smluva, ktorá bola uzavretá 7. októbra 1922 medzi republikou Československou a republikou Lotyšskou, bola schválená, a aby 2. vláde sa uložilo publikovať túto smluvu vo Sbierke zákonov a nariadení, a konečne 3. aby minister zahraničných vecí a minister obchodu, živností a priemyslu v dohode so všetkými zúčastnenými ministry učinil ďalšie opatrenia, ktoré sú potrebné k tomu, aby táto smluva prevedená bola.
K tomuto návrh zahraničného výboru dovoľujeme si doložiť ešte toto: Vláda zahájila vyjednávanie s vládou lotyšskou ešte minulého roku u príležitosti medzinárodnej hospodárskej a obchodnej výstavy v Rige, vyslala tam svojho zástupcu a na základe návrhu, ktorý bola predložila vláda lotyšská, zahájené bolo vyjednávanie, pokračované bolo v tomto vyjednávaní počas jednania Sväzu národov v Ženeve minulého roku v októbri a konečne uzavrená bola smluva u nás v Prahe.