V důvodové zprávě se také prohlašuje, že přílišná podpora stavebního ruchu působí na zdražení stavebního nákladu. Toto prohlášení je poněkud záhadné. Je nasnadě domněnka, že vláda nemá vůbec nadějí, že ustanovení třetího oddílu zákona, jakož i §u 62, mohou a budou míti praktické výsledky. Jsouť podle uvedených ustanovení zakázány smlouvy směřující ke společnému stanovení nepřiměřených cen i za stavební hmoty a jejich dovoz. Cenové soudy ustanovily ceny. Kdyby toto ustanovení skutečně něco znamenalo, bylo by zdražení stavebního nákladu vyloučeno. Ustanovení ta však nemají skutečného významu. V důvodové zprávě se snad nevolky přiznává, že nejsou ničím jiným než klamem. Podali jsme k §u 62 návrh, který by měl v zápětí praktický, skutečný význam tohoto oddílu zákona. Vláda a většinové strany se již v sociálně-politickém výboru vyslovily proti tomuto návrhu. Bude bezpochyby zcela podle programu i zde ve sněmovně zamítnut. Nechcete kartelům, lichvářům sáhnouti na hřebínek. Kdyby náš návrh byl přijat a dostalo se mu platnosti zákona, mohlo by se někdy státi, že bychom mohli jednoho nebo několik takových lichvářů podle §u 879 obč. zák. pohnati před soud a konečně i potrestati. Zdá se, že tomu chcete zabrániti. Něco takového se nesmí v Československé republice, jak se zdá, státi. Skoro se zdá, jakoby se i zde měla zakořeniti právní zásada, vyslovená v přísloví: "Malé věší, velcí běhají." § 879 obč. zák. praví, že neplatná je každá smlouva, která se příčí zákonu nebo dobrým mravům. Vypočítávaje druhy smluv a úmluv, uvádí také mnoho takových, které je zvláště prohlásiti za neplatné. V bodu 4. tohoto paragrafu se praví, že jestliže někdo využije tísně člověka, aby sobě nebo někomu třetímu za výkon jakýsi nebo protivýkon dal slíbiti nebo poskytnouti tolik, že majetková hodnota toho je k výkonu v nápadném nepoměru, taková smlouva že zvláště má býti prohlášena za neplatnou. Nuže, smlouvy kartelové jsou takovými smlouvami ve smyslu jmenovaného zákona, které obzvláště je prohlásiti za neplatné. Abychom umožnili právní stíhání takových neplatných smluv, podali jsme k §u 62 tento návrh: "Stanovení cen, obsažených v úmluvách o dodání stavebních hmot, kteréžto ceny se opírají na úmluvách druhu uvedeného v 1. odst., nebo přesahují ceny stanovené cenovým soudem, jsou neplatná. Kupující může vyhověti svému závazku zaplacením přiměřené ceny nebo ceny stanovené cenovým soudem, a přeplatky přes tuto cenu žádati zpět do jednoho roku, počítaje ode dne zaplacení." Většinové strany se nemohly v sociálně-politickém výboru vysloviti ani pro tento návrh.
Mám příliš krátkou lhůtu, abych odůvodnil všechny návrhy, které jsme podali. Jenom několik slov o jednotlivých z nich. Navrhujeme, aby byl úplně škrtnut druhý oddíl zákona o mzdových rozhodčích soudech. Kdyby byla bývala vládě při vypracování návrhu směrodatná praktická zkušenost, byla by musela sama navrhnout škrtnutí. Mzdové rozhodčí soudy nesplnily úkolu, jejž měly splniti. Také v jednom směru se neosvědčily. Několik skutečností z praktických zkušeností: Podle § 14 mělo jmenovati přísedící mzdového rozhodčího soudu na návrh příslušných organisací zaměstnavatelů a zaměstnanců ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo soc. péče se o toto zákonné ustanovení nestaralo, nedbalo ho. Toto nedbání zákonného ustanovení vedlo k této praktické zkušenosti, o níž vláda, jak se zdá, buď neví, nebo na niž již zapomněla. Byl jmenován stálý senát, při tomto jmenování nebyl vzat zřetel na odborové organisace patřící do německého Svazu odborových organisací. Tato skutečnost měla takovýto výsledek: Němečtí dělníci, dovolávající se práva, ocitli se před senátem, který jim nerozuměl. Senát měl před sebou dělníky, hledající právo, jimž rovněž nerozuměl. Bylo potřebí několikerého zakročení, než byl senát sestaven z přísedících zúčastněných organisací.
Rozhodnutím mzdových smírčích soudů chybí trestní sankce. Podnikatelé se tudíž také nestarají o tato rozhodnutí, kašlou na ně. Také k tomu několik praktických zkušeností: Na Moravě vydal brněnský mzdový rozhodčí soud oni rozhodnutí pro mnoho okresů. Podnikatelé jich nedbali. Před několika dny vydal pražský mzdový rozhodčí soud rozhodnutí pro mnoho jihočeských okresů, většina podnikatelů se o to nestarala, obzvláště ne onen podnikatel, jenž dostal od ministerstva národní obrany stavbu kasáren v Kaplici, ačkoli ve stavební smlouvě bylo již obsaženo ustanovení, že podnikatel je povinen platiti mzdy v místě obvyklé podle smluv. K týmž zkušenostem se dospělo s vápenkami v severozápadních Čechách. I v tomto směru podáváme návrh, jenž by výrokům mzdových rozhodčích soudů propůjčil povahu práva donucovacího. Jestliže většinové strany zamítnou i tento návrh - ve výboru se to již stalo - dokážou tím jen, že považují za srovnatelné s důstojností a vážností státu, aby podle zákona vydaná soudní rozhodnutí zůstala neprovedena, aby odsouzení směli dělati za zákonem a státem dlouhý nos. V méně konsolidovaných státech, než je Československá republika, nesměly by asi pro odsouzené porušovatele zákona panovati tak příjemné poměry.
Nejdůležitější paragraf návrhu je § 28. Pojednává o záruce, jež se má poskytnouti. Vláda snižuje záruku v různých stupních až na 20%. I jiná ustanovení, týkající se záruky, byla silně přistřižena a omezena. Navrhujeme, aby tato ustanovení byla opravena ve smyslu starého zákona. Vláda odůvodňovala snížení procentních sazeb při ručení a platech mimo názory již připomenuté ještě tím, že stavební náklady klesly. Tato domněnka je chybným úsudkem a klamem. Klesá-li stavební náklad, pak také klesá zatížení státu, i když setrvá při nynější výši ručení. Vláda si však činí nároky nejen na výhody sníženého stavebního nákladu, nýbrž chce ještě také snížením výše ručení přivoditi státu úlevu. Těm, kdož chtějí stavět, obcím, družstvům, má zůstati, ačkoli je stavební náklad nižší, naprosto totéž, ne-li větší zatížení, jako dříve při vyšším stavebním nákladu.
§ 28 vládního návrhu je čistá kultura zásad, jež vláda nyní proklamuje, aby zmírnila bytovou tíseň; táž čistá kultura se jeví v § 30. Avšak ti, kdo chtějí stavět, nemají zákonem zaručeno ani toto snížené ručení. V bodu 4 §u 28 se praví, že tato záruka může býti snížena nařízením pro domy, s jichž stavbou bylo započato dva měsíce po uveřejnění nařízení, ač-li nebyla zápůjčka již vyplacena. Tento odstavec má asi působiti, aby byla vyvolána větší chuť ke stavění. Má-li ono ustanovení tento účel, pak nutno říci, že se mu nedostává potřebné jasnosti. Bod 4 v nynějším znění ponechává možnost, aby vláda podle vlastního uvážení mohla snižovati zákonnou výši záruky. Byl by to jistě velmi neopatrný člověk, který počne stavěti dům a nemá v rukou pevné přípovědi, že mu bude poskytnuta záruka. Do dnešního dne máme nemálo případů, kdy po dokončení takových předčasně započatých staveb stavebníci byli vládou přivedeni do největších finančních nesnází. Očekávaná záruka bývá o tisíce korun seškrtána, ač pro to není vážných, zákonu odpovídajících důvodů. Jak zde má býti po takových zkušenostech chuť k stavění? Záruka nemá již býti poskytována každému, nýbrž jen obecně užitečným stavebním spolkům, obcím, župám a ústavům sociálního pojištění. Praví-li poslední věta §u 27, že v oněch obcích, jež vláda ustanoví, může býti podpora poskytnuta také každému, v jiných obcích jen těm stavebníkům, kteří podle §§ 65 a 66 nařízení z 21. května 1921, č. 191 Sb. z. a n., o udělení podpory zažádají, sotva asi můžeme bráti takové ustanovení vážně. Spíše můžeme míti silné obavy, že právě toto ustanovení ponechá dveře dokořán otevřeny vládním opatřením, jež by se v právním státě neměly vyskytovati.
Náš klub se snažil, aby v zájmu zmírnění bytové tísně podáním věcných návrhů osnovu zlepšil. V soc.-politickém výboru byly tyto návrhy téměř bez výjimky většinovými stranami zamítnuty. Podáváme-li své návrhy i plenu sněmovny, děje se to nikoli v očekávání, že budou tyto návrhy přijaty, opakujeme své návrhy zde, abychom celé veřejnosti zase jednou ukázali, jak se shodují slova a činy většinových stran. "Na věcnou positivní spolupráci oposičních stran se béře zřetel", slýcháme nezřídka od koaličních stran. Zacházení s našimi návrhy k této osnově opětně ukazuje, že slova a činy u většinových stran jsou dva pojmy. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Byla podána celá řada návrhů. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
K odst. 12 pořadu (tisk 3949):
1. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 1 budiž odst. 1 upraven takto:
"Jako staveniště lze použíti pozemků soukromých, obecních i státních."
2. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 2, odst. 1 vynechán budiž termín: "do 31. prosince 1923".
3. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 3, odst. 5 za slovo "vlastník" budiž vřazena věta: "jenž hospodaří pouze sám s rodinnými členy."
V témže odstavci a větě škrtnuta buďte slova: "živnost", dále "dům nebo domácnost".
Na to připojeno budiž toto nové ustanovení: "Vyvlastniti nelze také pozemky, potřebné k živnostenskému provádění kterékoliv výroby."
4. Pozměňovací návrh poslance Schweichharta a druhů:
6. odstavec § 3 budiž škrtnut.
5. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 5, odst. 5 za první větu budiž vsunuto:
"V tomto případě musí úřady žadateli, který chce stavěti, umožniti opatření jiného pro něho příhodného pozemku."
6. Pozměňovací návrh posl. Schustera a druhů k § 5:
V odst. 7 buďtež slova "s urychlením" nahrazena slovy "do 14 dnů".
7. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 6 měj odst. 5 toto znění:
"Náklady vyvlastňovacího řízení nese majitel pozemku, nebylo-li možno docíliti od něho dobrovolného odprodeje za přiměřenou náhradu (§ 365 obč. zákoníku)."
8. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 10, odst. 1, poslední věta budiž doplněna:
"... pokud nezastavení pozemků nestalo se z nepředvídané příčiny, kterou vyvlastnitel nebyl s to překonati."
9. Návrh posl. Kučery a soudr.:
Hlavu druhou navrhujeme celou škrtnouti.
10. Eventuelní návrh posl. Kaufmanna a druhů k § 12:
Odst. 2 §u 12 má býti změněn a zníti: "Příslušnost živnostenských soudů a řádných soudů se tímto ustanovením nemění a jednotliví zaměstnavatelé a zaměstnanci mohou podle své volby dovolati se soudu živnostenského nebo soudu řádného nebo soudu rozhodčího. Uplatnění nároků před rozhodčím soudem působí zahájení sporu (§ 232 c. ř. s.). Nálezy rozhodčího soudu jsou vykonatelny správní cestou."
11. Pozměňovací návrh posl. Pohla a druhů:
§§ 12 až 17 buďtež škrtnuty.
12. Pozměňovací návrh posl. Heegera a druhů k § 14:
Slovo "súčastněné" budiž škrtnuto a za slovem "zaměstnanců" budiž vloženo "jejichž členové by byli postiženi rozhodnutím."
13. Doplňovací návrh posl. Schäfera a druhů:
Po § 17 budiž dodán tento nový § 17 a.: "Nedodržuje-li podnikatel nebo jím ustanovený úředník mzdových a pracovních podmínek stanovených rozhodčím soudem, budiž podnikatel potrestán politickým úřadem I. stolice vězením až do 3 měsíců nebo pokutou až do 100.000 Kč. Opakuje-li se případ, mohou býti trest vězení a pokuta současně uloženy. Uvedených trestů je užíti, jestliže čin nebo zanedbání nepodléhají přísnějšímu trestnímu ustanovení."
14. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k § 18:
Slova od "a to" až "Slezska" buďte škrtnuta a nahrazena slovy "na území Čech, Moravy a Slezska v sídle obchodních komor."
15. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 19, odst. 3 budiž doplněn slovy: "s hlasem poradním."
16. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 23 jako druhý nový odstavec stůj:
"Na hospodaření s výnosy losové výpůjčky dozírá dozorčí parlamentní komise, v níž mají své paritní zastoupení veškeré poslanecké kluby. Zprávy této komise předkládají se poslanecké sněmovně k dalšímu opatření."
17. Pozměňovací návrh posl. Palme a druhů k § 25:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova "ve kterých je nedostatek bytů."
18. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 27, odst. 2 budiž celý vyškrtnut.
19. Pozměňovací návrh posl. Grünznera a druhů k § 27:
Poslední odstavec tohoto paragrafu budiž škrtnut.
20. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 28, odst. 1 buďtež zápůjčky, zaručované státem, určeny podle zákona z roku 1922 takto:
při domech o jednom nebo dvou bytech nejvýše 62%,
při domech o třech nebo čtyřech bytech nejvýše 67%,
při domech o pěti nebo šesti bytech nejvýše 73%,
při domech o sedmi nebo více bytech nejvýše 80%.
V témž paragrafu, odst. 2 slova: "nejvýše 70%" buďtež škrtnuta a místo nich vsunuto: "u domků rodinných 80%, u domů činžovních 90%." Následující celá věta od slov "U nájemních domů" až do slov "stavebního nákladu" budiž škrtnuta.
V témž paragrafu odst. 3 celá druhá věta budiž vyškrtnuta.
Další odst. 4 budiž rovněž vyškrtnut.
21. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna a druhů k § 28:
Odstavec 1.
Slova "odstavec 1" buďtež škrtnuta.
Slova "smí činiti" buďtež nahrazena slovy "činí".
Sazby zaručených zápůjček nechť jsou stanoveny takto:
|
při domech o jednom bytu |
60% |
|
při domech o dvou bytech |
62% |
|
při domech se třemi byty |
64% |
|
při domech o čtyřech bytech |
67% |
|
při domech o pěti bytech |
70% |
|
při domech o šesti bytech |
73% |
|
při domech o sedmi bytech |
76% |
|
při domech o osmi a více bytech |
80% |
stavebního nákladu řádně zjištěného."
Odstavec 2.
Slova "nejvýše" až "činiti" buďtež nahrazena slovy "zvýšena nad sazby v 1. odstavci uvedené".
Po prvé větě odst. 2 budiž vsunut odst. 7 vládního návrhu jako nový odstavec 3. Do tohoto nového odst. 3 budiž jako druhá věta pojata druhá věta vládního návrhu.
Odstavec 3.
Odst. 3 návrhu budiž označen jako odst. 4.
Odst. 4 návrhu se škrtá.
Odstavec 5.
Úvodní slova nechť zní: "Většina bytů musí se skládati".
Odstavec 6.
Slova "podle odst. 1 až 3" buďtež nahrazena slovem "podle odst. 1-4".
Odstavec 8.
Odst. 8 budiž označen jako odstavec 7.
22. Pozměňovací návrh posl. Beutela a druhů k § 29:
Bod 1 nechť zní: "Bude sám zapravovati celou anuitu (úrok a úmor) a jiné dlužním úpisem o zaručené zápůjčce vymíněné platy ve lhůtách splatnosti."
23. Pozměňovací návrh posl. Hirsche a druhů k §u 30:
Tento paragraf nechť změněn zní: "Podpora státu podle §u 27, č. 2 záleží v tom, že se stát zavazuje vlastníku stavby platiti po dobu 25 let počínajíc ode dne udělení obývacího povolení ve čtvrtletních, pozadu splatných splátkách příspěvek na zúročení a úmor stavebního nákladu, a to: pro prvých 5 let ve výši 4%, pro dalších 5 let 3 1/2%, pro následujících 5 let 3 1/4 %, pro dalších 5 let 3 % a pro posledních 5 let 2 1/2%.
24. Pozměňovací návrh posl. Leibla a druhů:
Odst. 2 §u 31 budiž škrtnut.
25. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 34, odst. 1, řádek 2 slova "mohou" nahrazena buďtež slovy: "jsou povinny" a za slovem následujícího řádku "ústavy" vloženo "aby se sestoupily".
V dalším řádku slovo "dáti" budiž nahrazeno slovem "daly".
26. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 36 jako nový odst. 3 stůjž:
"Obce a obecně prospěšná stavební sdružení jsou osvobozena od veškerých poplatků škálových a vkladních, zejména listiny dlužní o zápůjčkách z vlastních prostředků jsou prosty kolků. Rovněž je osvobozen od veškerých poplatků a vkladného převod stavebního pozemku se soukromého nabyvatele na obce a obecně prospěšná stavební a bytová sdružení."
27. Pozměňovací návrh posl. Schustera a druhů k §u 37:
Číslice "30" budiž nahrazena číslicí "50".
28. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 37 místo osvobození "na dobu 30 let" budiž dáno "na dobu 50 let".
Před poslední větu téhož paragrafu budiž vsunuto toto ustanovení:
"Převod stavební parcely s prvního prodavatele na družstvo, jakož i převod stavby s družstva na čekatele jest prost zemské dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti. Toto osvobození vztahuje se na celou plochu stavební s dvorkem a provozovnami, hospodářskými staveními a zahrádkou."
V témž paragrafu připojen buď jako poslední odstavec tento text:
"Samosprávné úřady (obce, okresy, země) se zmocňují, aby obecně prospěšným stavebním družstvům nebo obcím poskytly osvobození ode všech přirážek a dávek obecních, a to zpravidla od celého obnosu, pouze v odůvodněných případech od polovice. Investiční náklady za účelem zřízení nových částí měst i obcí tvoří břemeno celé obce."
29. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 53 odst. 3 v úvodní větě budiž změněn takto:
"Při ministerstvu sociální péče zřizuje se oddělení pro stavební ruch, jemuž podřizují se filiální oddělení pro stavební ruch při zemské politické správě v Brně (pro Moravu a Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus). Takto zřízená zvláštní oddělení pro stavební ruch rozhodují o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech, dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných, jako výlučná instance odvolací."
30. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna a druhů k § 62:
Budiž dodán tento nový odstavec 2: "Stanovení cen, obsažené v úmluvách o dodání stavebních hmot, kteréžto ceny se opírají na úmluvách druhu uvedeného v 1. odst. nebo přesahují ceny stanovené cenovým soudem, jsou neplatné. Kupující může vyhověti svému závazku zaplacením přiměřené ceny nebo ceny stanovené cenovým soudem a přeplatky přes tuto cenu žádati zpět do jednoho roku, počítaje ode dne zaplacení."
31. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna a druhů:
§ 64 budiž škrtnut.
32. Resoluční návrh posl. Mlčocha, Slavíčka, Petrovického, Malíka, Sedláčka a druhů:
Vláda se vyzývá:
1. aby řízení v záležitostech zákona o stavebním ruchu bylo co nejvíce zjednodušeno a urychleno;
2. aby byly sníženy železniční tarify na stavivo;
3. aby uvolnila zadržené finanční prostředky živnostníkům pro stavební ruch;
4. aby s největším urychlením byly vypláceny práce živnostníkům na nouzových a státem podporovaných stavbách a aby byly jim také uznány a vypláceny úroky z prodlení.
K odst. 13 pořadu (tisk 3943):
33. Návrh posl. Kučery a soudr.:
V § 1 budiž tento druhý odstavec:
Pro maloživnostenské podniky, zaměstnávající méně než 20 dělníků, ponechávají se výhody zákona ze 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., v plné platnosti.