Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, inž. Udržal.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
172 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři dr. Beneš, dr. Hodža, Malypetr, Novák, Stříbrný, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 177. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Koudelkovi, Čundrlíkovi, Ulrichovi, Špačkovi, Draxlovi, Landové-Štychové pro neodkladné záležitosti; na týden posl. dr. Winterovi a posl. Hamplovi k cestě na mírovou konferenci v Haagu a posl. Čermakovi pro cestu do ciziny.
Nemocí omlouvá se posl. Leibl, Kirpalová, Schuster, Szentiványi.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Výbor soc.-politický zvolil ve schůzi dne 6. prosince t. r. místopředsedou posl. Dubického.
Iniciativní výbor zvolil ve schůzi dne 7. prosince t. r. I. místopředsedou posl. Práška a II. místopředsedou posl. Roudnického.
Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru soc.-politického poslance Haupta za posl. dr. Kubíčka, do výboru ústavně-právního posl. Štolbu za posl. dr. Kubíčka.
Klub čsl. socialistů vyslal do výboru dopravního posl. Pelikána za posl. Draxla.
Klub posl. čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru dopravního posl. Farbulu za posl. Pociska.
Klub posl. der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Hirsche za posl. Kirpalovou, do výboru dopravního posl. dr. Holitschera za posl. Kirpalovou, do výboru soc.-politického posl. Grünznera za posl. Pohla.
Klub poslanců "Bund der Landwirte"
vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Spinu
za posl. dr. Hanreicha.
Předseda: Došly
spisy ze senátu, dále dotazy atd. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda senátu sdělil přípisem ze dne 1. prosince 1922, tisk 1393, že senát v 136. schůzi dne 1. prosince 1922 přijal osnovu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec, a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Dotaz posl. dr. Schollicha ministru nár. obrany o stavbě kasáren v Šenově.
Dotaz posl. Al. Kříže ministru spravedlnosti o sporu domkářů z Nové Vráže, okres Písek, s bývalým knížetem Bedřichem Lobkovicem o vlastnictví některých pozemků v tamním katastru.
Dotaz posl. Al. Kříže ministru zahraničí o uvolnění cenných papírů československých státních příslušníků.
Dotaz posl. dr. Lukavského, dr. Engliše.. G. Navrátila, Maska a druhů ministru železnic o přímém spojení na českomoravské dráze Domažlice-Tábor-Brno.
Dotaz posl. dr. Luschky ministru školství a nár. osvěty o vyloučení 114 školních dětí z vyučování na opavské německé škole.
Dotaz posl. dr. Schollicha ministru železnic o vyhlášce na olomouckém hlavním nádraží.
Dotaz posl. Simma ministru financí o neoprávněném zabavení peněz československými celníky.
Dotaz posl. Szentiványiho a súdr. ministrovi financií v záležitosti dodatočnej výmeny bankovák rak.-uh. banky v obci
Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. ministrovi vnútra vo veci pensie Jána Záhonyiho, obvodného notára v Gemeru.
Odpověď ministra financí na dotaz
posl. Sedláčka a soudr. o slevě daní živnostnictvu v obcích na
okresu tišnovském povodní postižených.
Předseda: Žádám
o sdělení spisů počátkem schůze tiskem rozdaných.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
Tisk 3906. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu zákona, jímž má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n., o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.
Tisk 3907. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 3238) o vládním návrhu zákona o právu původském (autorském).
Tisk 3908. Zpráva výboru ústavno-právneho k usneseniu senátu o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1303 a 1457), ktorým zavádzia sa metrická miera pre právne pokonávania, listiny, knihové zápisy a operáty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (tisk posl. sněm. 3857).
Tisk 3911. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3336), kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí stanovené v § 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z., o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky).
Tisk 3912. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku.
Tisk 3913. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují některé lhůty podle zák. ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zák. ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců.
Tisk 3915. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců.
Zápisy o 167. a 168. schůzi posl.
sněmovny.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu
návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3895. Návrh posl. Štolby,
Macha a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okresích kralovickém
a manětínském.
Předseda: Iniciativní
výbor ve schůzi dne 7. prosince 1922 konané přikázal k řádnému
projednání návrhy výborům. Žádám, aby to bylo sděleno.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 3889. Návrh posl. Kleina, Johanise, Laube a soudr., aby vydán byl zákon o ochraně zaměstnanců, podléhajících zákonu ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z.
Tisk 3894. Návrh posl. Tauba,
Schäfera, Pohla, Čermaka, Beutela, dr. Haase, Hackenberga a druhů
o nemocenském pojištění nezaměstnaných (současně přikázán též
výboru rozpočtovému)..
Předseda: Imunitnímu výboru přikazuji přípis kraj. soudu v Mostě ze dne 4. prosince 1922, č. Vr 1625/22, kterým odvolává se žádost z 6. září 1922 za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 305 tr. z. (č. 223 imunit.).
Přistupuji k projednávání pořadu
schůze, a to nejprve k prvému odstavci, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3826) o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní (tisk 3891).
Pan zpravodaj Špaček je nepřítomen a omluven. Místo něho vyzývám předsedu rozpočtového výboru p. posl. Bradáče, aby převzal referát.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Vládním návrhem zákona tisk 3826 sledovala vláda přání, která vyslovena byla v tomto váženém domě, aby státní podniky co se týče účtování a hospodaření byly postaveny na roveň podnikům soukromým. Vláda vystihla plně tuto potřebu, poněvadž v soukromých podnicích může býti pružněji hospodařeno. Má tedy i ve státních podnicích, pokud je to možno, dnešní kamerální účtování býti nahrazeno pružnějším účetnictvím obchodním. Tím se přiblížíme k tomu, aby státní podniky byly na roveň postaveny soukromým podnikům. Vláda a rozpočtový výbor, který se plně přiklonil k vládnímu návrhu, doufají, že naše hospodaření ve státních podnicích povede se jinou, lepší linií, pro stát zdravější.
Rozpočtový výbor musil pozměniti ještě některé malé věci, které obsahoval vládní návrh. Za počáteční slova 3. odstavce §u 2 "Přebytky zjištěné" vsunuto bylo podle návrhu posl. R. Chalupy a soudr."po zapravení investic" a připojena k témuž odstavci nová věta: "Zálohy poskytnuté státní pokladnou, jež jsou kryty odvedenými přebytky, se neúrokují."
Poněvadž tento návrh zákona jistě
vystihuje, jak jsem řekl, přání řady členů posl. sněmovny a přání
těch, kteří vidí, že státní podniky nejsou tak pružné jako podniky
soukromé, připojuje se rozpočtový výbor plně k návrhu vládnímu
a doporučuje slavné sněmovně, aby návrh zákona i s resolucí, která
byla v rozpočtovém výboru přijata, schválila. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.
Než udělím slovo prvému řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 25 minut.
Jsou snad námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Jako řečníci jsou přihlášeni na straně "proti" p. posl. Mlčoch, na straně "pro" p. posl. Jar. Marek.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
proti, jímž je p. posl. Mlčoch.
Posl. Mlčoch: Vážené Národní Shromáždění! Předloha, kterou máme projednati, týká se nové úpravy hospodaření ve státních podnicích. Dosud byly tyto podniky vedeny na zásadách čistě byrokratických a tato reforma má postaviti státní podniky na základy kalkulace a obchodních zvyklostí, kterou jsou provozovány a prováděny v podnicích soukromých. Lze tudíž tuto předlohu vítati jako první krok k nápravě ve státním hospodaření.
Dosud státní hospodaření bylo po stránce finanční i správní namnoze katastrofální a my stoupenci směru hospodářského těžce a trpce s těchto míst jsme si stěžovali na to, kterak státní hospodářství nemůže se zakotviti a postaviti na zdravý základ. Vytýkali jsme právem, že zejména státní podniky jsou vedeny duchem byrokratickým, nepraktickým, nehospodárným a že jsou pramenem velkých deficitů státních, které musejí potom občané ze svých výdělků platiti daněmi. Jak vypadá dosavadní státní hospodářství ve státních podnicích? Uvedu jen některá fakta.
Zákon týkati se bude státních závodů a ústavů, které jsem podle rozpočtu schváleného na rok 1923 sepsal, a shledal jsem, že týká se tento zákon závodů a ústavů, jichž celkový příjem obnáší 9.396,000.000 K. Jde tedy zajisté o objekt ohromný, o zákon značné důležitosti, jelikož podle něho má býti spravována téměř celá polovice státních vydání. Státní podniky průmyslové a živnostenské a zemědělské vyžadují 2.203,000.000 K, a připočítáme-li k tomu státní dráhy a pošty, což jsou také vlastně podniky obchodní, shledáme, že celková potřeba těchto státních závodů obnáší přes 7.275,000.000 K. Srovnáme-li výsledky hospodaření, jak jsou ve státním rozpočtu na r. 1923 předpokládány, shledáme, že téměř všechny státní závody a podniky jsou pasivní, vezmeme-li v úvahu zejména, že podle zásad obchodního kalkulování je nutno také zúročiti investovaný kapitál a počítat na normální daňové zatížení podobných podniků, když jsou provozovány soukromým podnikatelem. Shledáváme na příkl., že česká tisková kancelář končí deficitem 1/23 mil. K, shledáváme, že na úřední noviny se má doplatit příštím rokem 1,166.000 K, státní tiskárny rovněž téměř nevykazují výtěžku. Rovněž tak dílny a továrny, které jsou v provozu ministerstva nár. obrany, jsou vesměs téměř pasivní. Nejkatastrofálnější hospodářství však jeví se a jevilo se při železnicích. Na železnice jsme doplatili dosud 2.816.000.000 K, obnos to zajisté strašný, a je povinností zákonodárných sborů a správy státní, aby tomuto katastrofálnímu hospodářství byl učiněn konec. Teprve příštího roku mají se železnice vyplácet. A tu jako národohospodáři musíme zajisté uvažovat, kontrolovat a revidovat při hospodaření železničním, proč tak ohromný schodek se jeví.
Podle našeho názoru je to jednak veliký přebytek personálu, jednak nesprávné hospodaření železniční vůbec, a zvláště to, že jezdí velice mnoho lidí buď úplně zdarma, nebo skoro zdarma. Dále také to, že se poskytují dopravní úlevy nebo dopravuje se zboží téměř zadarmo některým sdružením a také některým jednotlivcům.
Pokud se týče přebytku personálu, tvrdí se, že dosud je na železnicích přes 10.000 osob přebytečných. Volných lístků pak podle sdělení bývalého ministra železnic je prý na 1 mil. Tedy skoro 1 mil. lidí jezdí na režijní lístky, jejichž cena rovná se snad uhražení režie, spojené s výrobou tohoto lístku. Toto hospodářství nemůže ovšem tímto způsobem dále být provozováno, poněvadž kdyby měly železnice zúročit i kapitál investovaný, i když vykazují v příštím roce na 500 mil. K zisku, budou přece jen v příštích letech pasivní.
Podobné hospodářství je také při státním podniku pošt a telefonu, které je sice aktivní, ale jen domněle, poněvadž za 4 roky naší samostatnosti je ve výročních účtech položka 398 mil. K zisku. Do toho se ovšem nepočítá zúročení miliard, vložených do tohoto podniku.
Při této příležitosti je nutno z těchto míst vznésti důtklivou výtku, jakým způsobem provádí se zařizování a rozšiřování telefonních stanic. Dnes kdo nemá vlivného přímluvčího u ministerstva pošt a telegrafů, marně se uchází, aby získal telefonní stanici. Získati telefonní stanici znamená čekati řadu a řadu měsíců, a není-li přímluvy, tedy se nedočká smrtelník vůbec zařízení telefonu.
Vzpomínám při této příležitosti na zařízení a hospodářství v tomto směru v Americe. V Americe není telefon státním zařízením, je soukromým podnikem a dokonce je tam několik společností, které obstarávají telefonické zařízení. A následek jest, že telefon se tam daleko více vžil, poněvadž je snadno dosažitelný a následkem toho levnější.
Státní hospodářství na železnicích a poštách, které dnes je deficitní, má příštího roku býti do jisté míry aktivní, avšak musíme si připomenouti za jakou cenu: Za cenu tak ohromných tarifů dopravních a poštovních, jakých není v celém světě. My jezdíme a dopravujeme na železnicích skoro desetkráte tak draho jako v Rakousku a Německu. Dopravujeme tedy nejdráže na celém světě a uvážíme-li, že na železnice a pošty vydáváme přes 5 miliard, je jasno, že těchto 5 miliard objevuje se potom v cenách zboží a životních potřeb, a tím způsobem se nám zboží zdražuje. (Hlas: Dovozné ze Slovenska je dražší než zboží samo!) Takových případů je celá řada, že dovozné obnáší mnohem více než cena zboží. Toto hospodářství jest v budoucnosti naprosto nemožné a my žádáme, aby právě u příležitosti praktického provádění zákona dnes projednávaného bylo pamatováno také na řádné hospodářství v ministerstvu železnic a pošt.
Z uvedeného vychází, že státní podniky a namnoze také státní úřady, dosud považují se některými činiteli a stranami za zaopatřovací ústavy pro politické agitátory a pro lidí pomocí protekce do dotyčných podniků usazených. Protestujeme se vší rozhodností, aby státní podniky a úřady byly opravdu zaopatřovnami pro vedoucí a vládní politické strany a jejich protekční děti, poněvadž nám občanům, stojícím na půdě této republiky, nemůže býti lhostejno, aby takovým nehospodářstvím byl podetínán základ existence naší republiky, poněvadž jest přirozeno, když se špatně hospodaří, že musejí potom poplatníci dopláceti na toto hospodářství vysokými daněmi. Podle našich názorů a základních principů programatických stát není k tomu, aby podnikal a provozoval výrobu. Stát jest k tomu, aby spravoval veřejnou správu, chránil občanstvo, podnikání pak obchodní, výrobní, průmyslové a živnostenské aby ponechal občanům, kteří jsou k tomu kvalifikováni, kteří to mají za své životní povolání. Veškeré práce, které potřebuje stát, mají býti zadávány živnostníkům, průmyslníkům a podnikatelům, platícím daně. Neboť jen na těchto principech zbudujeme zdravý hospodářský systém státní.
Jsme zásadně tudíž proti státním výrobním a obchodním podnikům a žádáme, aby v tom směru byla také v naší republice prováděna reforma.
Jako zkrachovalo v prvních letech naší státní existence tak zvané státní obhospodařování, totiž státní obchodování životními potřebami, tak také přirozeně zkrachuje státní podnikání ve výrobě, poněvadž se nemůže udržeti proti soukromé konkurenci, která je daleko zdatnější a daleko laciněji dovede vyrábět nežli podniky státní. O tom máme několik důkazů v průmyslových podnicích státních, zejména železářských, které končí úžasným deficitem, na příkl. jeden z největších podniků železářských v Podbrezové končí deficitem ročně přes 100 mil. K. Kdyby takovým způsobem měl podnik provozovat soukromý kapitál, byl by hotov se svým hospodářstvím hned první rok.
Téměř jediným aktivním státním podnikem je tabákový monopol, poněvadž je bez konkurence a může tam pan ministr financí diktovat ceny takové, aby toto podnikání se vyplácelo. Svého času z těchto míst bylo protestováno proti šikanování malých obchodníků a živnostníků pro domnělou lichvu a jich odsuzování na těžké tresty vězením 1/2 roku aneb několik tisíc korun pokuty pro několik haléřů domnělého předražení. A v té době ministr financí zdražoval o celé statisíce výrobky tabákové to se za lichvu nepovažovalo a jedině následkem těchto ohromných cen tabákových výrobků jest možno potom dosáhnouti, že tabákový monopol vynáší nebo vynášeti má 857 milionů korun. Vedle toho jsou aktivní lesy a statky ve státní správě, kdežto všecky státní průmyslové a výrobní podniky jsou téměř pasivní.
Z těch důvodů myslíme, že by se mělo uvažovati, aby státní závody a podniky byly pronajaty, poněvadž jedině tím způsobem lze zaručiti jejich prosperitu. Jest jisto, že by tím přispělo se zvláště vydatně na úhradu státních vydání, poněvadž nájemné vyneslo by veliké obnosy. Uvážíme-li pak, že státní podniky neplatí daní, které by obnášely při takovém provozu, jaký vykazují státní podniky, jistě nejméně 1 miliardu, vidíme, že jsme na nesprávné cestě hospodářského systému státního, jestliže uvazujeme stát do provozování výroby.
Při této příležitosti jest nutno uvésti také, jakým způsobem obstarávají se státní potřeby vůbec, pokud se týče výrobků. Stát, pokud sám nestačí ve svých závodech vyráběti potřebné produkty, je ovšem nucen zadávati práce a výrobky soukromým podnikatelům živnostenským a průmyslovým. A tu je nutno stěžovati si s těchto míst, že vláda dřívější a také nová vláda nerespektuje usnesení Národního shromáždění, aby státní dodávky a práce byly zadávány aspoň ze 75% živnostníkům a živnostenským družstvům a společenstvům. Praxe je zrovna opačná. Téměř všecky státní dodávky zadávány jsou velkoprůmyslu, který pohltí miliardy státních dodávek. Živnostníci a živnostenská družstva marně se zasazují, aby bylo respektováno usnesení Národního shromáždění, aby bylo pamatováno při státních dodávkách přiměřenou kvotou na menší a střední živnostnictvo. V poslední době objevuje se velmi zajímavý zjev. Za udělování státních dodávek velkokapitalistickým podnikům dříve intervenovával svaz průmyslníků a eventuelně poslanci a poslanecké kluby spřízněné s velkokapitalisty. Dnes se, velectění, kurs změnil. Pro velké fabrikanty neintervenují dnes zástupci velkokapitalismu, nýbrž zástupci stran dělnických, socialisté. Právě jsem včera četl v socialistickém listě, že posl. Němec byl vyzván organisací dělnickou ve Slaném, aby intervenoval, aby firma Breitfeld a Daněk, tedy firma velkokapitalistická, v nejbližší době co možná ihned dostala státní dodávky.
Pokud se týče živnostnictva, bohužel, nebere se zřetel, ani když zasadíme se o to my, poslanci živnostenští a doporučujeme, aby dodávky ve zvýšené míře živnostníkům byly zadávány. Fakt je, že všichni živnostníci v naší republice dohromady nedostanou ani tolik dodávek státních, co na př. jedna jediná firma velkokapitalistická Ringhoffer, která jenom od ministerstva železnic dostala za 1.017,000.000 Kč dodavek. Když uvážíme, že tento velkoprůmyslový podnik vydělává jistě nejméně 20% čistých na těchto dodávkách, vydělal na státě přes 200 milionů Kč. Kopřivnická vagonka dostala od ministerstva železnic za 629 milionů Kč, studenecká vagonka za 321 milionů atd. V oděvnictví a obuvnictví je podobný poměr, že téměř všecky dodávky dostávají velkofirmy: německo-židovská Budischovský a velkokapitalistická firma Baťova, ačkoliv bylo dokázáno, že jejich výrobky daleko nejsou tak solidní, jako výrobky menších živnostníků. K tomu ještě je připojiti, že velkoprůmyslové podniky dostávají zaplaceny po většině včas dodávky státní, kdežto živnostníci mnohdy po celá léta marně dožadují se zaplacení provedených dodávek. Tak na př. v Olomouci marně se dožadují živnostníci již 21/2 roku zaplacení za provedené práce řemeslné na české reálce. Vedle toho musili se zavázati písemně, když oferovali, že nežádají žádných úroků z prodlení. Tito živnostníci nedostanou tedy za 2 1/2 roku haléře úroků z dlužných účtů. Na Vsetíně čekají živnostníci 1 1/2 roku na zaplacení svých účtů za práce při stavbě nouzových baráků, na Vořechovce v Praze již 2 roky čekají živnostníci na zaplacení svých dodávek ve výši téměř 2 mil. korun.
Vedle toho je vytknouti další nesprávný systém hospodářský, že jednotlivé úřady a jednotlivá ministerstva zavádějí t. zv. řemeslnické dílny státní. Vojenská správa (Hlas: V kasárnách!) v kasárnách i mimo kasárny zřizuje a má zřízeny obuvnické, krejčovské, strojnické, kovářské, holičské, knihařské, pilnikářské, sedlářské, truhlářské, knihařské a knihtiskařské a jiné dílny a v nich docela po živnostensku provozuje řemeslo a dokonce státní zaměstnanci a vojáci v těchto dílnách zaměstnaní provádějí práce i pro soukromou potřebu. Týž systém je zaveden v trestnicích a také u některých poštovních a železničních správ. Protestujeme se vším důrazem proti tomuto hospodářství a žádáme, aby řemeslnické dílny ve státních úřadech, ústavech a u vojska byly zrušeny. Řemeslná práce patří kvalifikovaným a daně platícím živnostníkům a práce ta musí býti také Československou republikou řemeslníkům zadávána.
Kromě toho, kde není řemeslnických dílen, provádějí ještě některé státní úřady a ústavy práce řemeslné v t. zv. režii, totiž státními zaměstnanci nebo dělníky najatými provádějí různé opravy malířské, natěračské, truhlářské, sedlářské atd., jak jsme zjistili, v celé řadě míst. Živnostníci, jejich dělníci a učňové trpí velkou nezaměstnaností právě v této době a proto s tím větším úsilím dožadují se, aby nebylo se strany státu takovýmto způsobem fušováno do živností, nýbrž aby řemeslné práce byly zadávány, jak jsem již uvedl, přímo řemeslníkům.
Z těchto důvodů dovoluji si slavnému Národnímu shromáždění navrhnouti tuto resoluci:
"Vláda se vyzývá, aby provedla zrušení řemeslných, jakož i tak zv. opravných dílen zřízených u státních úřadů, ústavů a vojska, a aby zadávala veškeré řemeslné práce oprávněným živnostníkům, družstvům a společenstvům. Od provádění prací v tak zv. režii státními zřízenci anebo za mzdu najatými dělníky budiž upuštěno."
Prosím slavnou sněmovnu, aby tuto
resoluci přijala. Náš klub vzhledem k tomu, že očekává, že návrh
tento bude a jest prvním začátkem, doufejme lepšího hospodaření,
bude hlasovati pro. (Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má p. posl.
Jar. Marek.
Posl. Jar. Marek: Paní a pánové! Nežli precisovati budu stanovisko klubu, jehož jsem členem, k podané předloze, chci na adresu p. předřečníka, říci toto: Mísiti při této příležitosti žádost dělnictva lokomotivky ve Slaném se jménem jednoho našeho člena je velice nepříhodné. Pan předřečník měl vzíti na vědomí, že v tomto případě není živnostenské straně dělána konkurence, poněvadž není známo žádnému členu posl. sněmovny, že by se lokomotivy dělaly po živnostensku. (Tak jest!)
Projednávaný zákon uvítají různé vrstvy občanstva a ovšem i zástupci jejich v této sněmovně s různými pocity. Je menší počet těch, kteří dívají se k zákonu jako k počátku postupného odloučení státních podniků od státu vůbec. Ideálem této skupiny je přenechání těchto podniků poznovu rukám soukromým, ze kterých, máme-li na mysli na př. železnice, největší díl byl draze vykoupen ještě bývalým státem, část pak převzata již samou republikou. Toto zastřené přání zůstane přáním, všeobecné poměry ve státě ukazují směrem jiným.
Při zkoumání státních podniků nutno je rozděliti na dva druhy. Jedny svojí povahou rovnají se úplně podnikům soukromým, a to jsou podniky výrobní. Je beze sporu, že u nich objeví se jasný obraz jejich stavu teprve při řádném bilancování na podkladě tohoto zákona. Objeví se snad někde nedostatky, ale ty nemohou vésti tam, jak by zmíněná menšina ráda viděla, aby snad tyto podniky svěřily se do rukou cizích.
Stát vzal na sebe jistou povinnost jejich převzetím a on těmto svým podnikům musí pomoci k lepším vyhlídkám, v prvé řadě řádným jejich vyzbrojením po stránce technické a odstraněním všech závad, stojících v cestě moderní výrobě. Při přehlídce těchto bilancí nemá se co obávati dělnická třída v tomto druhu státních podniků zaměstnaná. Horník zůstane horníkem, slevač slevačem, zámečník zámečníkem, Práce jejich nebyla nikdy placena vyšší mzdou, než je tomu v podobných podnicích soukromých, zručnost jejich není menší, než je zručnost jejich druhů jinde.