Předseda (zvoní):
Slovo dále má pí. posl.
Karpíšková.
Posl. Karpíšková: Slavná sněmovno, vážení pánové! Zasáhnouti do debaty o hospodářské skupině našeho rozpočtu, to znamená dnes pro dělnickou poslankyni mluviti o strašlivém hospodářském defektu našeho společenského života - o nezaměstnanosti.
O tom předmětě bylo již s těchto míst proneseno tolik řečí, že mi hrozí nebezpečí opakování a hromadění slov, přes to však považuji tuto věc za tak důležitou pro statisíce dělnických žen, že neváhám k snesenému již materiálu připojiti ještě vlastní poznatky a požadavky.
Existence každého jednotlivce ve společnosti, jež si dala zákony a stanovila řadu zákazů a povinností pro individuum, jest podmíněna zajištěním práce a výdělku pro každou jednotku společenskou. Právo na život rovná se dnes u kulturního lidstva právu na práci. Dnešní společnost však není s to zajistiti každému toto veliké základní právo, což jest zjevem čistě pathologickým, jenž vyniká tím ostřeji, že při ztrátě tohoto práva zůstávají neztenčeny mravní i občanské povinnosti každého jednotlivce, povinnosti ke společenskému celku. Tento fakt je mnohem těžší obžalobou kapitalistické společnosti, než všechny výklady socialistických theoretiků a praktiků. Demokratický stát, který je nucen budovati svoji existenci pod zhoubným vlivem této společenské choroby, dostává do vínku velmi značné zatížení v podobě nákladů na léčení této společenské choroby. V přítomné době, kdy nezaměstnanost vrcholí a dostoupila závratných číslic, kdy ohrožuje tisíce životů nevinných dětí, kde úplně vyčerpává massy dělnických žen, je třeba, aby stát a všichni činitelé v národě, všichni šťastní, všichni ti, jichž chléb je zajištěn, konali nejenom svoji povinnost k nezaměstnaným, ale hleděli nejvyšší měrou pomoci zmírniti křivdu, jez se tu páše na nevinných, o právo na práci oloupených.
Zařadili jsme do rozpočtu značnou částku na podporu v nezaměstnanosti, o jejímž mravním oprávnění nebude snad sporu v tomto parlamentě, vyjímajíc ovšem strany stavovsky a třídně zaujaté. Tato značná částka 175.000.000 Kč pro tento rok pozbývá však svého významu, má-li býti rozdělena mezi statisíce participientů, jichž počet je ještě omezen nařízením zákona, kdo je oprávněn bráti podporu v nezaměstnanosti. Přes to, že ministr sociální péče rozšířil v poslední době okruh k podpoře oprávněných, je tu ještě celá řada kategorií dělnictva, jež zůstávají vyřazeny z péče zákona, a jsou to téměř všeobecně pracující ženy, mladistvé dělnice, u nichž se skoro vždy prokáže, že jejich výživa není ohrožena.
Z nejtíže postavených jsou pomocnice v domácnosti, jež krise zasáhla přímo krutě, pro něž však není ani odborové, ani státní podpory v nezaměstnanosti. Ulicemi Prahy a větších měst bloudí sta těchto ku práci se nabízejících žen, mnohdy ještě dětí, vyhnaných bídou z kruhů rodiny. Zavřená vrata továren a nemožnost dosažení podpory v nezaměstnanosti přinutila i tovární dělnice, aby hledaly obživy ve službě. Jenom v pražském ústavě pro zaopatřování služeb přihlásilo se za 3/4 roku 11.777 služebných dívek, v říjnu a listopadu byl ovšem příliv hlásících se o hodně zvýšen, a z této číslice zůstalo celých 5000 bez místa, a tím i bez přístřeší.
Kdybychom připočetli ještě číslice z ostatních soukromých ústavů, došli bychom k odstrašujícím cifrám, jež jsou tím nebezpečnější, že se tu jedná o ženskou mládež. Kde nocují, jak žijí tyto zamítnuté či nadbytečné - to je otázka, jež vzrušuje a pobuřuje. Týden, dva, tři lze vzdorovati a rváti se s hladem a smutkem noci bez přístřeší, ale v častých, až příliš častých případech, tvrdost života láme hrdost proletářské dívky a přivádí ji z prvu zoufalou, později lhostejnou, do řad prostitutek.
Slavná sněmovno! Dáváme si zákony pro zdraví lidu a jako na posměch této naší činnosti a této naší snaze uniká nám zdravá míza lidu touto cestou a degenerují nám budoucí naše matky. Nadbytek žen vyhání proletářský dívčí dorost nepřipraven a nevybaven na kolbiště práce. Je-li kolbiště to bez jejich viny uzavřeno, nezbývá než hlad, anebo - neřest. O tom svědčí číslice, podle nichž ze 1224 prostitutek, zjištěných v pražských nevěstincích, bylo 577 bývalých služek. Povolání služebných dívek nese dosud ráz provisoria, a proto mu nebyla věnována náležitá pozornost. Mám však za to, že i v naší sněmovně musí býti co nejdříve přikročeno k zákonné úpravě tohoto služebního poměru, který by bezbranné kategorie těchto ženských pracovnic chránil, tím spíše, že jsou zde již podány 2 předlohy, které mohou býti ještě rozmnoženy a které volají naléhavě po řešení. Dnes je však také krajně nutno, aby byly zřízeny útulky a domovy pro služebné dívky, alespoň pro ty, které jsou bez zaměstnání, a to z prostředků státních, prostřednictvím ministerstva soc. péče. Náklad může býti hrazen z nevyčerpaných položek letošního rozpočtového roku nebo z pokut, jež byly tomuto ministerstvu ministerstvem spravedlnosti přikázány. Nemůžeme čekati, že soukromé ústavy splní tento úkol, který je vlastně úkolem státu. I když je činnost soukromých ústavů záslužná, je přece jen nedostačující.
Dále je nutno upozorniti na zoufalý stav dělnic sezonních, jež svým výdělkem v dílnách a továrnách pomáhaly živiti rodinu, a které také v nezaměstnanosti jsou vyřazeny z dobrodiní zákona. Obrovský počet dělnic, práce zbavených, švadlen prádla i konfekce, dostává se do této těžké situace dnes z části také jenom proto, že je dnes modou býti insolventní, zavírati závody a podniky. Tyto zjevy svědčí o mezerách v našem zákoně o poskytování podpor v nezaměstnanosti, jež musíme v zájmu spravedlnosti doplniti. Ale ještě více mluví pro to, abychom prováděli co nejpřísnější kontrolu úmyslného zavírání podniků, jež se v poslední době děje se strany podnikatelů, nejvíce německých, zejména na Trutnovsku, na Náchodsku, Úpicku a jinde. Nemůžeme-li dnes z ohledu na finanční prostředky státu zvýšiti podpory v nezaměstnanosti, musíme se snažiti alespoň zhodnotiti tuto částku, jež se vyplácí jako podpora ať již jednotlivci nebo celé rodině, a to tak, že budeme všemi po ruce jsoucími prostředky působiti k tomu, aby zlevnění životních potřeb, výrobků průmyslových i zemědělských stalo se ještě viditelnějším.
Slavná sněmovno! Dosavadní zlevnění je pro dělnickou rodinu z velké části zlevněním pouze fiktivním, poněvadž při snížených mzdách je těmto rodinám znovu vzata možnost nákupu. Při nezaměstnanosti pak a omezení pracovních dnů nelze již dokonce využíti poklesu cen průmyslových výrobků. Pro dělnickou rodinu je žádoucí zlevnění mouky, zlevnění domácích tuků, masa všeho druhu, mléka a vajec, poněvadž jsou to nejdůležitější součástky denního pokrmu. Dosavadní pokles těchto produktů znamená pro většinu rodin dělnických i zřízeneckých vlastně jenom zpřístupnění toho, co bylo po léta nedostupné, čeho si musily odpírati a na čem bylo nutno co nejúzkostlivěji šetřiti. Neobjevuje se tedy ani v nejlepším případě pokles cen jako úspora na mzdách a platech, ale jako možnost slušnějšího nasycení. Pro ty, kdož si mohli všechno zaopatřiti i za ty báječně přímo vysoké ceny dřívější, znamená ovšem dnešní pokles cen možnost úspor, avšak pro dělnickou rodinu a rodinu gážisty znamená jen návrat k normální výživě; u dělnické rodiny však jen v tom případě, kdy nebylo provedeno citlivější snížení mezd. A poněvadž těchto případů je velmi málo, lze právem říci, že pro dělnické rodiny je dnešní pokles cen jen poklesem fiktivním, že nikterak neznamená úsporu na penězích, které by mohly býti ve prospěch jiných účelů upotřebeny.
Za takovýchto poměrů nelze ovšem mluviti o odstranění mimořádných lichevních opatření a dokonce již nejsou oprávněny návrhy, jež byly i v této slavné sněmovně podány se strany živnostníků na zrušení lichevního úřadu. Naopak, naší snahou musí býti zhodnotiti co nejvíce snížené mzdy dělnictva a nedostatečné podpory v nezaměstnanosti tím, že nepřipustíme neoprávněně vysoké ceny produktů. Dnešní dělník a gážista nestačí uživit armádu meziobchodu, jež chtíc býti dobře a lehce živa, zdražuje předměty denní spotřeby a tím znehodnocuje mzdy, podpory i platy. Ministerstvo zásobování musí tu vykonati v oboru cenové politiky svou povinnost, již věříme, také vykoná a lichevní soudy musí stíhati předražovatele příkladnými tresty, zejména zařazováním do pracovních oddílů.
Kdo ještě dnes, baže po udržení neoprávněných zisků, zdražuje širokým vrstvám lidovým, cokoliv k životu potřebují, musí býti trestán jako nepřítel státu, který stojí v cestě jeho konsolidaci.
Ohlášený návrh koalovaných stran na zařazení dalších 10 až 15 milionů na ošacení a stravování dětí nezaměstnaných dělníků musí býti vládou akceptován a urychleně proveden. Je nejvýš na čase provésti stravování podvýživou a nedostatkem trpících dětí. Nedávno se dostavila do této slavné sněmovny deputace z Hořic, jež číselně dokázala na základě lékařského zjištění, v jak neutěšeném zdravotním stavu se nacházejí 2/3 dělnických dětí. Soukromá pomoc za tím účelem organisovaná nestačí. Upozorňujeme ministerstvo zásobování na tento, jemu jistě sympatický úkol, který podepřen jsa ministerstvem železnic - pokud se týká bezplatné dopravy viktualií - mohl by svým splněním zachrániti zdraví dělnických dětí a tím i dorost národa. Výslovně upozorňuji, aby se tyto akce neomezovaly jenom na zřízení polévkových ústavů, jak se mnohde k tomu přikročuje, poněvadž ony se pohříchu často zvrhají v zásobárnu domácích zvířat. Jsme přesvědčeni, že dětem musí býti podáván příkrm, mají-li býti zachráněny, a výživný nápoj, jako kakao, sladová káva a mléko. Slavná sněmovno! Lid musí viděti, že jeho nezaviněné utrpení stát jako celek nese s ním a ulehčuje mu, a pak budeme moci a chceme doufati, že těžké chvíle přechodné krise budou tím spíše překonány, že máme k tomu dostatek síly, dobré vůle a odvahy.
Vážení pánové a dámy! V minulém týdnu vyslechli jsme zde zprávu kol. Tausika o jeho soukromém pozorování a též soukromě vyvozených důsledcích z cesty po Podkarpatské Rusi. Zprávy o hladu tamějšího obyvatelstva, jež se dobrovolně připjalo k naší republice, musí býti jistě objektivně přezkoušeny a zbaveny nabubřelosti a tendenčního zabarvení s průhledným úmyslem škoditi naší republice za hranicemi, kteréžto dílo tak rád úmyslně i bezděčně pan kol. Tausik béře na se. Řádná komise povolaných činitelů jistě vyšetří poměry, a je-li jen z části pravda to, co jsme slyšeli, budiž podkarpatskému lidu poskytnuta okamžitá pomoc, i když republika sama nenese viny na tomto zbědovaném stavu, o čemž každý nepředpojatě soudící, je úplně přesvědčen. To však také musí znamenati, že okamžitě zastavíme všechnu pomoc hladovějícím v Rusku, na něž jsme znovu v prvých dnech listopadových podnikli sbírku v celé republice, a soustředíme své pomocné síly a všechnu energii záchranné akce na náš lid přikarpatský. Dělnický výbor pro pomoc Rusku může znovu zahájiti svou činnost pouze s tou změnou, že pomoc musí býti poskytnuta nejdříve příslušníkům naší republiky, kteří v důsledcích neúrody a také nedostatečně vědomostmi vybaveni na své nehostinné půdě, nesklidili letos s dostatek chleba. Jinak se domnívám, že skvělá pomoc, již poskytl československý národ ubitému Rusku přes vlastní nedostatek, postavila nás v očích soudné ciziny do takového světla, že očerňující hlasy těch, kdož jsou obdivovateli a následovníky původců hladomoru v Rusku, zapadnou bez ozvěny. (Výborně!)
Až dosud jsem mluvila o charitativní stránce boje proti nezaměstnanosti, jež může býti pouhým opatřením preventivním. Ke zlomení a odstranění nezaměstnanosti je však nutně potřebí opatřovati práci, zaměstnávati průmysl a živnosti. Nejen podpora stavebního ruchu a provádění investičních prací, ale zejména hledání odbytiště za hranicemi našemu zboží, musí býti snahou státu v dnešní době, kdy mluvíme o léčení krise v nezaměstnanosti. Z té příčiny mne neuspokojuje položka, zařazená do rozpočtu na rok 1923 pro obchod, průmysl a živnosti. Nedostatečná výše této položky jistě těžce bude umožňovati podporu vývozu a získávání nových trhů. Opatřiti práci, poskytnouti jedno z nejzákladnějších práv každému jednotlivci, právo na práci, to musí býti dnes předmětem našeho snažení a i snažení se strany státu. Jsme jako stát povinni touto péčí dělnictvu, jež ve svém celku projevilo již solidaritu se státem a tolik porozumění v dobách nejtěžších pro mimořádné postavení státu a přineslo mu již také nesčetné oběti.
Volají-li dělníci v Rusku marně po práci a obživě, je to vina zkrachovavšího bolševismu. Volají-li však marně po práci i dělníci nebolševických států, je to vina stejně zkrachovavšího kapitalismu, jenž musí v budoucnu ustoupiti vítěznému, tvořivému socialismu.
Náš pracující lid nechce darů od státu, nýbrž volá po právu, po práci. Proto myslím, že bylo zbytečno varování p. dr. Rašína v jeho ministerském prohlášení obsažené, že totiž nebudeme stát o potlesk obdarovaných. Za mnohem oprávněnější v dnešních poměrech bych považovala jinou větu, totiž, že učiníme vše, abychom se vyhnuli výčitkám nevinně ochuzených.
Slavná sněmovno! Naše strana bude
hlasovati pro rozpočet, poněvadž přejala spoluodpovědnost za osudy
tohoto státu, spoluodpovědnost, již ponese do té doby, pokud toho
budou vyžadovati zájmy pracující třídy v tomto státě. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze a přikročím k jejímu ukončení.
Došly a tiskem rozdány byly některé
vládní návrhy. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Mezi schůzí byly tiskem rozdány vládní návrhy:
Tisk 3884. Vládní návrh zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.
Tisk 3886. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje a mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Tisk 3885. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců.
Tisk 3664. Vládní návrh, kterým
se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění "Úmluva o
úpravě vzduchoplavby", sjednaná v Paříži 13. října 1919,
s dodatečným protokolem z 12. dubna 1920.
Předseda: Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Biňovcovi, Lehockému, Ant. Novákovi pro neodkladné zaměstnání.
Lékařské vysvědčení předložila pí. posl. Sychravová.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 29. listopadu 1922 o 10. hodině dopol. s tímto
Nevyřízené odstavce pořadu dnešní schůze.
Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.