Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

216 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Srba, Šrámek, Tučný, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 168. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi udělil jsem posl. Stodolovi, Kasíkovi, Remešovi a Bradáčovi pro neodkladné zaměstnání.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Vahalu za posl. Mašatu, do výboru iniciativního posl. Haupta za posl. Vraného.

Klub odborových a zájmových pracovníků v posl. sněmovně vyslal do výboru soc.-politického posl. Brodeckého za posl. Kleina. Klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru zahraničního Stivína za posl. Jar. Marka, do výboru ústavně-právního posl. Jašu za posl. dr. Dérera.

Klub posl. der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru zahraničního na schůzi dne 15. listopadu 1922 posl. Hoffmanna za posl. dr. Czecha a posl. Schustera za posl. Čermaka, do téhož výboru na další opět posl. dr. Czecha za posl. Hoffmanna a posl. Čermaka za posl. Schustera, do výboru sociálně-politického na schůzi dne 15. listopadu 1922 posl. dr. Holitschera za posl. Pohla, do téhož výboru na další posl. Pohla za posl. dr. Holitschera a posl. Schäfera za posl. Grünznera.

Klub poslanců Bund der Landwirte vyslal do výboru sociálně-politického posl. Röttela za posl. Kaisera.

Klub der deutsch-dem. Freiheitspartei vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Kafku za posl. Kostku.

Předseda: Došly některé spisy od vlády. Žádám o jich přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda vlády předložil přípisem ze dne 13. listopadu 1922, č. j. 13.241 S m. r., nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. listopadu 1922, čís. 311 Sb. zák. a nař., jímž se pro území Podkarpatské Rusi prodlužují lhůty, stanovené zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 213 Sb. z. a n., kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů.

Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému

Dále došly návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Návrh posl. Pohla, Roschera, Schäfra, dr. Haase, Tauba a druhů na vydání zákona o zastavení a omezení výroby v závodech v nynější hospodářské krisi.

Návrh posl. Křepka, dr. Hanreicha, dr. Spiny a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 II Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku.

Návrh posl. Staňka, dr. Šrobára, Mašaty, Rychtery, Dubického, Prokůpka a soudr. na vydání zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištění zemědělců a živnostníků.

Předseda: Dále došly dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Mikulíčka ministru soc. péče, proč se odmítá vyplácení podpor v nezaměstnanosti v okrese Uh. Hradiště.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o zneužití školy a školních dětí učiteli odbornými Opialem, Krtičkou a odb. učitelkou Martou Součkovou na občanské škole ve Svinově ve Slezsku.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru nár. obrany o letecké produkci dne 5. listopadu 1922 v Josefově.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o zneužití školy a školních dětí učitelkou Zbořilovou v Mor. Šumperku k agitaci, jež směřuje proti Malému školskému zákonu.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o zneužití školy a školních dětí učitelstvem na občanské škole ve Svinově, okres Bílovec, Slezsko, k agitaci, jež směřuje proti Malému školskému zákonu, k čemuž dal svolení okresní školní výbor v Bílovci.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o zneužití školy a školních dětí řídící učitelkou Tenerovou a učitelkou Fajfrlíkovou v Mor. Ostravě k agitaci, jež směřuje proti Malému školskému zákonu.

Dotaz posl. dr. Bartoška, Práška a spol. ministru školství a nár. osvěty a ministru vnitra na státu našeho nedůstojné úřadování okresní politické správy v Táboře ve věci vyznavačů církve československé v Chotovinách u Tábora.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o zneužití školy a školních dětí učitelskými sbory obecných a občanských škol v Brně k agitaci proti Malému školskému zákonu.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru vnitra, kdy konečně budou vdovám po četnických staropensistech vyplaceny přídavky k platu.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru veř. prací, by byla v Bílovci ve Slezsku vystavěna úřední budova.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru soc. péče, aby služební smlouva pro soukromé zaměstnance byla právně nově upravena.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru soc. péče o nemístném postupu zprostředkovatelny práce při děčínské okresní politické správě.

Dotaz posl. Schälzkyho, dr. Luschky a druhů ministru soc. péče, aby byly co nejrychleji provedeny nové volby do okresních nemocenských pokladen.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru nár. obrany o zavlečení zámečnického pomocníka Jindřicha Skorpila do cizinecké legie.

Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi školstva a nár. osvety o prepustení Marie Merle, vydatej za Štefana Kormos, rídícej učiteľky štátnej školy v Komárne.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi vnútra o vynechaní maďarského textu v orientačných nápisoch ľadovej jaskyne v Dobšine.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi nár. obrany o náhrade škôd spôsobených československým vojskom obyvateľom obce Buzita v bojoch svedených dňa 1. června 1919.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi nár. obrany vo veci náhrady škôd spôsobených obyvateľstvu obce Perény československým vojskom v bojoch počiatkom mesiaca júnu 1919.

Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi vnútra o opomenutiach zpozorovaných u administrativných úradov v župe tekovskej.

Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi školstva a nár. osvety v záležitosti disciplinárnej Aloisa Martinkovicsa, učiteľa v Šarluhách Veľkých.

Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi financií o neúmernosti potravnej dane z vína.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva:

Tisk 3861. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3825), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923.

Výboru imunitnímu přikazuji:

Žádost krajského soudu ve Znojmě ze dne 1. listopadu 1922 za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Hanreicha pro zločin podle § 65 a), b) tr. z., spáchaný řečí, pronesenou ve Vrbovci dne 8. září 1922 (č. 254 imun.).

Odvolanou žádost krajského soudu ze dne 3. listopadu 1922, č. Vr. 601/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. E. Feyerfeila pro zločin podle § 58 c) a 65 tr. z. (č. 197 imun.).

Přikazuji výboru rozpočtovému:

Tisk 3819. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za listopad a prosinec 1918.

Tisk 3820. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1919.

Sněmovna jest schopna se usnášeti.

Navrhuji, aby výboru ústavně-právnímu:

Tisk 3238. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 227) o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům

stanovena byla k podání zprávy lhůta 14 dnů.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Je přijato.

Přikazuji dále výboru ústavně-právnímu:

Tisk 3857. Usnesení senátu o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1303), ktorým zavádzia sa metrická miera pre právné pokonávania, listiny, knihovné zápisy a operáty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi,

a navrhuji, aby k podání zprávy stanovena byla výboru uvedenému lhůta 14 dnů.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Lhůta jest přijata.

Pan posl. Vrabec žádá o udělení dovolené pro neodkladné zaměstnání ve veřejných záležitostech na dobu 3 týdnů, dnem 14. listopadu t. r. počínaje.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená jest udělena.

Přikročíme k projednání prvního odstavce pořadu schůze:

1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se povoluje dodatečný věr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec (tisk 3832).

Zpravodajem výboru sociálně-politického je p. posl. Tayerle, zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. R. Chalupa.

Za nepřítomného a omluveného posl. Tayerle převzal referát předseda výboru soc.-politického p. posl. Johanis.

Mají páni zpravodajové snad nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Johanis: Nikoli.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Rovněž ne.

Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen jest 1. odstavec pořadu dnešní schůze.

Přikročíme ke 2. odstavci pořadu.

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze o souhlas k trestnímu stíhání posl. Najmana (tisk 3849).

Zpravodajem je p. posl. dr. Bartošek.

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavná sněmovno! Okresní soud pro přestupky v Praze požádal za vydání p. posl. Najmana z důvodu, že na posl. Najman a podal žalobu pro urážku na cti p. Ferdinand Kellner, místopředseda Ústřední komise hlav. města Prahy. Žalováno jest proto, že posl. Najman podle žaloby tvrdil o náměstku Kellnerovi, že týž učinil nějaký výrok o živnostnících. Věc sama jest povahy politické, výrok byl pronesen na politické schůzi, není obsahem žaloby, že by žalovaný poslanec byl obvinil soukromého žalobce z nějakých vážných věcí, které by se dotýkaly podstatně jeho cti, a také konec konců žaloba se jeví objektivně promlčenou. Ze všech těchto důvodů navrhuje imunitní výbor, aby žádosti soudu za stíhání posl. Najmana vyhověno nebylo a aby tedy slavná sněmovna posl. Najmana nevydala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Najmana, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna odmítla svoliti k trestnímu stíhání posl. Najmana a máme vyřízen 2. odstavec pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k 3. odstavci, jímž jest:

3. Volba pořadatele za resignovavšího pořadatele posl. Sajdla.

Došla mne kandidátní listina klubu českých socialistů, jemuž náležel resignovavší pořadatel posl. Sajdl, a touto kandidátní listinou navržen jest za pořadatele posl. Prášek.

Kdo souhlasí s volbou p. posl. Práška za pořadatele posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Poslanec Prášek je zvolen pořadatelem.

Přistupujeme k odstavci 4 dnešního denního pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3810) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1923 (tisk 3856).

Rozpočtový výbor, jemuž byla předloha přikázána v 160. schůzi poslanecké sněmovny dne 25. minulého měsíce s tím, aby podal zprávu do 3 týdnů, řídě se při tom pravidly stanovenými 9. odstavcem §u 55 jedn. řádu, stanovil generálním zpravodajem posl. dr. Srdínka.

Podle §u 55 jedn. řádu, nežli udělím slovo zpravodaji, usnese se sněmovna k návrhu mému bez rozpravy prostým hlasováním, zda se má konati o věci pilné při prvém čtení rozprava povšechná, v jaké části se rozvrhne rozprava podrobná a v jaké lhůtě nejpozději jest jednání vyříditi, a jak smí nejdéle jednotlivý řečník mluviti.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby debata rozpočtová byla rozdělena na generální a speciální. Navrhuji dále, aby řečnická lhůta rozvržena byla na jednotlivé kluby tak, aby 15 minut na každého poslance činilo podklad pro řečnickou lhůtu celého klubu, nejméně však aby na klub připadala 1 hodina - pro kluby mající méně než 4 členy - pro poslance pak mimo klub stojící aby byla vyměřena po půl hodině.

Pokud pak se týče skupin, na něž má býti rozvržena rozprava speciální, navrhuji, aby bylo podrženo rozdělení na skupiny I. politickou, II. finanční, III. kulturní a IV. hospodářskou.

První skupina (politická) obsahovala by kapitoly: 1. president republiky, 2. kancelář presidenta republiky, 3. Národní shromáždění, 4. nejvyšší správní soud, 9, 9 a) předsednictvo min. rady, 10. ministerstvo zahraničních věcí, 11. ministerstvo nár. obrany, 12, 12 a) ministerstvo vnitra, 19, 19 a) ministerstvo spravedlnosti, 24. ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a správy.

Druhá skupina (finanční) obsahovala by kapitoly: 5. nejvyšší účetní kontrolní úřad, 6. příděly zemím, 7. státní dluh, 8, 8 a) pensijní a zaopatřovací platy, 14, 14 a) ministerstvo financí.

Třetí skupina (kulturní) obsahovala by kapitolu: 13, 13 a) ministerstvo školství a nár. osvěty.

Čtvrtá skupina (hospodářská) obsahovala by kapitoly: 15. ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, 16, 16 a) ministerstvo pošt a telegrafů, 17. ministerstvo železnic, 18, 18 a) ministerstvo zemědělství, 20, 20 a) ministerstvo veř. prací, 21, 21 a) ministerstvo soc. péče, 22, 22 a) ministerstvo pro zásobování lidu, 23, 23 a) ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.

Kdo souhlasí s těmito mnou navrženými zásadami rozpočtové debaty, prosím, aby zdvihl ruku! (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Přistoupíme k rozpravě a uděluji slovo nejprve zpravodaji p. posl. dr. Srdínkovi.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná poslanecká sněmovno! (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Četl jsem v kterémsi cizím žurnále, že parlamentní zpravodaj o rozpočtu státním se nejlépe a nejsprávněji zhostí svého úkolu, když co nejméně nechá se ve svém výkladu unášet fantasií, když do své řeči zařadí co nejméně odstavců s větami plnými pathosu, naopak, když co nejvíce drží se věcných čísel rozpočtu, při tom ovšem nezatajuje stinné stránky rozpočtových kapitol a současně vyzvedaje přednosti nového rozpočtu.

Referát takový přirozeně jest méně záživný, jest mnohdy suchopárný, ale čím více blíží se věci, tím jest konkrétnější a více prospívá otázkám, o které se jedná.

Rád bych svými slabými silami stal se aspoň poněkud prospěšným v těchto naznačených směrech. Jménem rozpočtového výboru doporučuji slavné sněmovně ku schválení tyto hlavní číslice rozpočtu republiky Československé pro příští rok.

Co z těchto čísel vyplývá, pánové a dámy? Že rozpočet je deficitní. Přihlédneme-li k posledním třem létům, vidíme přece zlepšení, totiž deficit našeho rozpočtu řádného a mimořádného klesá. Roku 1921 byl deficit 728 milionů, roku 1922 dostoupili jsme vrcholu - 928 milionů a na rok 1923 pouze 565 milionů. Tedy rozpočtové rovnováhy nebylo dosaženo; schodek je sice menší proti roku 1922, ale přece tu jest a zůstává výstražným signálem jak pro vládu, tak pro parlament, že přední jejich starostí jest starati se o rozpočtovou rovnováhu a o ustálení této rovnováhy. Cesty k tomu vedou dvě: omezování státních výdajů a zvyšování státních příjmů.

Vlády dosavadní šly prozatím tou cestou, že zvyšovaly stále státní příjmy a parlament to bral na vědomí. Bohužel, dospěli jsme v tom směru ve snaze po rozpočtové rovnováze k takovému napětí poplatních schopností občanstva, že dále nebylo možno jíti. Vy ráčíte vědět, že již vláda dr. Beneše vytkla si za jednu ze svých vůdčích směrnic nenavrhovat žádné nové daně. Vláda dostála tomu; vláda nová, nový kabinet, šel dál a vytýčil si jíti v tomto směru tak daleko, aby snižoval výdaje státní a tou měrou omezoval, aby na ně stačily nejen dosavadní příjmy, nýbrž jíti ve snižování výdajů dále, aby dosavadní příjmy mohly býti sníženy. Nynější vláda vytkla si ještě jeden krok dál; nejen šetřiti, ale šetřiti tak dalece, aby i státní příjmy mohly býti sníženy, aby mohlo býti přikročeno k restrinkci některých daní nejvíce tížících. Je potěšitelným znakem nového rozpočtu, že konečně nevykazuje vzrůstu vydání. Výdaje jeho jsou proti rozpočtu předcházejícímu o 435 mil. menší. A tu, jsme-li již na sklonu té křivky vývojové během 5letí, jak byla před námi, je zajímavo poukázati na tento vzestup, na kulminační bod a na sklon, na kterém jsme dnes. Od r. 1919 do r. 1923 v těchto 5ti letech máme 5 čísel: 8·6 miliard, 15·2 miliardy, 18 miliard, roku 1922 19·81 miliardy, roku 1923 pak 19·37 miliardy. Sklon tedy zde již začíná. Státní příjmy v tomto pětiletí mají od r. 1919 do r. 1923 v rozpočtu tento vývoj: První rok 3·7 miliardy, druhý rok 10·4 miliardy, třetí rok 17·2 miliardy, čtvrtý rok 18·88 miliardy a pátý rok 18·81 miliardy. Tedy i příjmy na rok 1923 jsou již menší.

Než přejdu, vážená sněmovno, k detailům rozpočtu, ukáži na některé okolnosti, které doprovázejí jeho projednávání. Rozpočtový výbor i sněmovna stěžovaly si loni a v předešlých létech vůbec, že není zde státní účetní závěrky, která je velecennou pomůckou hlavně pro rozpočtový výbor, kde členové detailně zabývají se jednotlivými kapitolami, tituly a paragrafy. Stěžovali si, že závěrka chybí. Nejvyšší účetní kontrolní úřad nebyl s to, aby dříve ji předložil, ale v této chvíli má sněmovna možnost užíti aspoň státní účetní závěrky za rok 1919, která byla právě rozdána tiskem. Je zajímavo přihlédnouti aspoň ke dvěma jejím číslům. Z nich vidíme, že roku 1919 rozpočtový schodek, jak jsem uvedl na začátku, byl 4·9 miliard, ale skutečný schodek, který ukázala státní závěrka, je menší o 2·1 miliardy, je pouze 2·7 miliardy. Je to tedy příznivý výsledek státní účetní uzávěrky. Jde o to, aby i v následujících létech takovéto příznivé státní závěrky účetní mohly býti předkládány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad již také odhrnul záclonu nad tím, co bude parlamentu předloženo za léta 1920 a 1921 v účetní závěrce. Tento úřad vydal totiž přehled účinů, tedy skutečných výdajů a plateb za r. 1920 a 1921 a z něho vyplývá, že přehled účinů za r. 1920 je aktivní 664 mil. a za r. 1921 že je aktivní 1.830,000.000 Kč. Tedy úspěch státního hospodářství v těchto letech je veliký. Ovšem třeba ho vysvětliti, aby nás nezpletl, nesváděl na nesprávnou cestu ve státním hospodářství let následujících. V r. 1921 je proto ten úspěch státní pokladny tak veliký, že mohla inkasovati velmi veliké obnosy dlužných daní za léta předcházející. To se stalo, ale pro následující léta tento zdroj příjmů nebude již zde. Tedy nesmíme se másti, abychom snad z toho odvozovali, že můžeme státní příjmy umenšovati a daně snižovati, protože výsledek r. 1921 byl příznivý.

Ještě jednu poznámku všeobecnou. Parlament a rozpočtový výbor žádá předložení budgetního zákona, který by předpisoval, jak se má rozpočet sestavovati, kde je hranice mezi příjmy řádnými a mimořádnými a kde je hranice mezi mimořádnými příjmy a investicemi, resp. vydáními investičními tak, aby rubrikování a zařazování položek ve státním rozpočtu ve všech kapitolách, ve všech resortech bylo souladné. Tento zákon není dosud zpracován, ale velmi rádi jsme slyšeli v rozpočtovém výboru, že vláda koná pilná studia v cizině pomocí komisí u států, které to mají lépe zařízeno, jak ten rozpočtový zákon má všeobecně vypadati, a já vyslovuji přání jménem rozpočtového výboru, aby takový zákon byl co nejdříve parlamentu předložen.

Nesmím zamlčeti jako zpravodaj jednu vadu rozpočtového jednání. Je to, slavná sněmovno, veliká těsnost lhůtová, časová, kterou má jak výbor, tak sněmovna ke svým poradám o státním rozpočtu. Vina letos spočívá v tom, že rozpočet byl pozdě parlamentu předložen, takže má-li býti do vánoc projednán zde i v senátu, je třeba krajního napětí sil jak jednotlivých členů v rozpočtovém výboru, tak i v parlamentu a krajního využití času. Není to na prospěch věci. Není možno v této lhůtě správ ně projednati rozpočet. Bylo by dobře, aby co nejméně bylo takových roků, kdy rozpočet se tak pozdě předkládá, jak se stalo letos. Jestliže rozpočtový výbor byl hotov za tu určitou dobu se svým elaborátem, mají zásluhu o to všichni jeho členové bez rozdílu, protože, budiž to zde podtrženo, rozpočtový výbor ani nepoužil toho zmocnění, které mu dala sněmovna, že může projednati rozpočet zkráceným řízením podle § 55, nýbrž projednal rozpočet normálním chodem bez veškerého omezování lhůty řečnické, ba ani jeden návrh na konec debaty nebyl dán a nebyl odhlasován. Tedy každý člen se mohl vymluviti podle toho, jak bylo potřeba, ovšem s velikou námahou. A zase to ukládalo povinnosti jiným členům, že se nemohli vyjádřiti tolik k jednotlivým paragrafům a položkám. Vyslovuji tedy přání, aby v tom směru nastala náprava. Letos lze omluviti to tím, že byly velké obtíže se sestavováním kabinetu, ale každý rok se nemusí tato překážka opakovati tak, aby rozpočtový výbor mohl klidně a správně probrati státní hospodářství, protože jedině tam je místo, kde možno vykonávati kontrolu, aby byrokracie nehospodařila s povolenými obnosy podle své libovůle.

Rozpočet nový má dvě novoty. Jedna novota je, že rozlišují se výdaje na osobní a věcné. To vítáme, poněvadž dosud jsme o tom mluvili jako v mlhách. Nebylo konkretního podkladu k vyjadřování o tom, co stojí personální náklady ve státě a co stojí věcné náklady od té doby a letošního roku. Až se to zdokonalí v příštích rozpočtech, bude ještě lépe viděti, jaké obnosy pohltí personální náklady ve výdajích státních.

Druhou novotou je - provedeno to ještě není - rozlišování hospodářství státních závodů, podniků, ústavů atd. To je opatření, které už dávno se mělo vlastně zavésti. Je potřebí při státních závodech a podnicích vésti výdaje a příjmy zvláště a zhotoviti každoročně bilanci toho kterého podniku, aby bylo patrno, je-li aktivní nebo pasivní, aby mohl parlament zkoumati příčiny jeho pasivity a je odstraňovati. To zajisté vítáme a přejeme si, aby co nejdříve zákon předložený pro tento účel o vedení státních závodů byl přijat, aby příští rozpočet byl v tomto směru již řádně zpracován. Zatím pro letošní rok je to provedeno formálně, ale ne ještě do všech detailů a tak důkladně, abychom mohli mluviti, že máme rozdělené hospodářství státních podniků od hospodářství ostatních podniků. Ještě jednu důležitou poznámku. Nebylo by správné, kdybych ji zamlčel. Rozpočet, který projednáváme, neobsahuje, jako loňského roku neobsahoval, výdaje na mimořádné nouzové výpomoce. Pokud budou parlamentem usneseny, budou museti býti současně také opatřeny, a vláda musí dostati zmocnění, jakým způsobem má hraditi výdaje. Pro rok 1922 mimořádné nouzové výdaje obnášely 1.954,029.719 a kdybyste chtěli alespoň jeden detail, jen u železnic, tato mimořádná nouzová výpomoc dělá okrouhle tři čtvrtiny miliardy. A tato položka chybí v rozpočtu ve výdajích a nevíme, jak dalece bude tangována, jak bude schválena parlamentem, ale v příjmech zatím také chybí úhrada.