Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
201 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři Bechyně, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, dr. Rašín, Srba, Stříbrný, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 166. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem: posl. dr. Hnídkovi, Oríškovi, Draxlovi, Pohlovi, Hausmannovi a posl. Machovi, vesměs pro neodkladné záležitosti, posl. A. Chalupovi z rodinných důvodů.
Dovolenou na dnešní a úterní schůzi udělil jsem posl. V. Markovi a Böhrovi pro neodkladné zaměstnání, dovolenou do 15. t. m. posl. Zvercovi z rodinných důvodů, posl. Mlčochovi pro úmrtí v rodině.
Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Mazanec.
Byly provedeny některé změny
ve výborech a žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie na schůzi dne 7. listopadu 1922 posl. dr. Hajna za posl. Špačka, a posl. Maška za posl. Petrovického, na schůzi dne 8. listopadu t. r. dopoledne posl. Bergmana za posl. dr. Hajna, na odpoledne posl. dr. Lukavského za posl. Maška a posl. Špačka za posl. Bergmana, na schůzi dne 9. listopadu t. r. posl. inž. Bečku za posl. dr. Lukavského. Klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpatei posl. Beutela za posl. Dietla.
Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru zásobovacího posl. Koudelku za posl. Johanise.
Klub posl. čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Pastyříka za posl. Mlčocha.
Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru imunitního posl. dr. Kubiše za posl. dr. Labaye, do výboru soc.-politického posl. dr. Labaye za posl. Vrabce, do výboru branného posl. dr. Jurigu za. posl. Vrabce.
Zásobovací
výbor zvolil v dnešní své schůzi místopředsedy posl. Biňovce
a posl. Bergmana, zapisovatelem posl. Vaculu.
Předseda: Žádám
o sdělení došlých spisů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 4. listopadu 1922, č. j. 32303/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o zevní úpravě předmětů státem vydávaných nebo podporovaných a významných po stránce výtvarné nebo veřejného vkusu.
Dne 3. t. m. došel předsedy sněmovny od ruských profesorů a studentů blahopřejný přípis k 28. říjnu.
Návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Lodgmana, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.
Návrh posl. Hirsche, dr. Haase, Schäfra a druhů na vydání zákona o ochraně zaměstnanců, podléhajících zákonu ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z., po dobu nynější hospodářské krise.
Návrh posl. Schälzkyho, Bobka, dr. Luschky a druhů na vydání zákona, jímž se částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Návrh posl. Roschera, Hausmanna, Pohla a druhů na prodloužení a změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Dotaz posl. Adámka a soudr. ministru soc. péče o velmi liknavém a netečném úřadování Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Praze.
Dotaz posl. Janalíka a soudr. ministru financí a ministru zahraničí o zřízení pohraničního úřadu celního ve Znojmě.
Naléhavá interpelace posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady ve věci pozemkové reformy a postátnění lesů.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Mazance, dr. Noska a Myslivce o zamítnutí žádosti Ústředí katolického studenstva československého v Praze za subvenci.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Sedláčka a soudr. o přehlídce školních knihoven žákovských.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Adámka a soudr. o poměrech na škole v Licibořicích.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Adámka a soudr. o neodůvodněném trestání dítek školních Frant. Vítkem, správcem školy v Horkách u Chocně, a porušování úředních předpisů tímto učitelem.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Roudnického a soudr. o protizákonném jednání učitelů v Labské Týnici.
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Rýpara a druhů o započítání let z duchovní správy učitelům náboženství obecných a občanských škol na Moravě a ve Slezsku.
Odpověď min. soc. péče na dotaz posl. Svetlika ohledně zamítnutí žádosti za podporu v nezaměstnanosti dělníkům, propuštěným z Coburgových závodů v Nandráži (župa gemerská).
Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Šamalíka a druhů o zneužívání besídek školských učitelstvem v Kunštátě k politickým a stranickým agitacím.
Odpověď min. školství nár. osvěty na dotaz posl. Roudnického a soudr. o zákazu novopackého okresního výboru školního, kterým učitelstvu tohoto okresu zakazuje se vykonávati úřad ředitele kůru.
Odpověď min. pošt a telegrafů na dotaz posl. dr. Hanreicha o jazykových přehmatech při telefonu.
Odpověď min. zemědělství na dotaz posl. Dietla a spol. o požáru v Kunžvartě.
Odpověď min. pro zásobování lidu
na dotaz posl. Bergmana, Maška a druhů o nespravedlivém a protizákonném
předpisování a vymáhání náhrady za nedodaný kontingent obilní.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3837. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Kubála k trestnímu stíhání.
Tisk 3838. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. státního zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Tomika k trestnímu stíhání.
Tisk 3839. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. hlav. státního zastupitelství v Košicích za vydání posl. Čundrlíka k trestnímu stíhání.
Tisk 3840. Zpráva výboru imunitního o žádosti stát. zastupitelství v Nitře za vydání posl. Tomika k trestnímu stíhání.
Tisk 3841. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Morav. Ostravě za vydání posl. Chalupníka pro urážku na cti.
Tisk 3842. Zpráva výboru imunitního
o žádosti okresního soudu v Liberci na vydání posl. Hausmanna
k trestnímu stíhání
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3833. Sbírka interpelací:
I. posl. Horáka, Mlčocha a druhů min. národní obrany o zřizování řemeslných dílen v kasárnách,
II. posl. Horáka, Pastyříka a druhů min. financí o předpisování daní na základě let předchozích,
III. posl. Křepka, Böhra, dr.
Kafky, Schälzkyho a druhů celé vládě o stržení pomníku a zavraždění
Maxe Kinzla českým vojskem v neděli dne 29. října 1922 v Bruntále.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byla tiskem rozdána naléhavá interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3845. Naléhavá interpelace
posl. Jokla, Hackenberga, Heegera a druhů min. nár. obrany o svémocném
použití střelné zbraně a o zabití osmnáctiletého Maxe Kinzla vojáky
v Bruntále.
Předseda: Iniciativní
výbor usnesl se ve schůzi dne 7. listopadu 1922 přikázati návrhy
k řádnému projednání výborům. Žádám o sdělení jich.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3747. Návrh posl. dr. Blahy, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly, Vaculy a soudr. na revisi provisorního autonomního celního tarifu (současně přikázán též výboru ústavně-právnímu).
Tisk 3783. Návrh posl. Zierhuta a spol. o příspěvcích na strojená hnojiva na rok 1922.
Risk 3757. Návrh posl. dr. Labaye, Hlinku, Boboka, dr. Gažíka, dr. Kubiša, dr. Budaja, dr. Jurigu, Onderču, Hancku, Tomanka, Vrabca, Tomika a spol. na zmenu ústavnej listiny Československej republiky zo dňa 29. februára 1920, ktorým sa samospráva Slovenska uzákonuje.
Tisk 3775. Návrh posl. Merty, Tesky, Mikulíčka a soudr. na vydání zákona o úpravě pachtovného z pozemků (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 3762. Návrh posl. Kleina a soudr., aby byl vydán zákon o právních poměrech obchodních jednatelů.
Tisk 3777. Návrh posl. Pechmanové, Johanise, dr. Matouška, dr. Mazance, dr. Srdínka a soudr. o vydání zákona o sociální a zdravotní pomoci stát. zaměstnancům (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3806. Návrh posl. Bubníka a soudr. na vydání zákona o státní podpoře starobní.
Tisk 3763. Návrh posl. Kleina a soudr., aby byl vydán zákon o pracovním poměru soukromých zaměstnanců, obchodních učňů a kancelářských praktikantů.
Tisk 3764. Návrh posl. dra Uhlíře, Trnobranského a spol. na podporu staveb veřejných nemocnic (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3730. Návrh posl. Kaufmanna, Jokla, Uhla, Heegera a druhů stran vojenského ubytování.
Tisk 3773. Návrh posl. Draxla, Laube a spol., kterýmž se pozměňují ustanovení §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., jakož i zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 296 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství.
Tisk 3784. Návrh posl. dr. Spiny a druhů o živelních škodách, způsobených průtrží mračen v obcích Horním Třešňovci a Jakubovicích, v okrese lanškrounském.
Tisk 3786. Návrh posl. Kaisera, Zierhuta a druhů o pohořelých v obci Kunžvartě, v okrese prachatickém.
Tisk 3787. Návrh posl. dr. Keibla, Krause a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., o všeobecné dani z obratu a z pracovních výkonů a o dani přepychové.
Tisk 3782. Návrh posl. dr. Schollicha
a spol. na úpravu právních a hmotných poměrů okresních školních
inspektorů.
Předseda: Imunitnímu výboru přikazuji odvolání žádosti vrch. stát. zast. v Košicích ze dne 2. října 1922, č. 9486, v trestní záležitosti posl. Szentiványiho pro přečin pobuřování (č. 176 imunit.).
Přistupujeme k pořadu schůze,
a to nejprve k odst. 1., totiž ke:
1. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3818), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec (tisk 3832).
Zpravodajem za výbor soc. politický je p. posl. Tayerle a za výbor rozpočtový p. posl. R. Chalupa.
Uděluji prvnímu zpravodaji, p.
posl. Tayerlovi, slovo.
Zpravodaj posl. Tayerle: Slavné shromáždění! zpráva výboru sociálně-politického, která je vám předložena, jest jen opětovným dokladem našich neutěšených hospodářských poměrů. Odnášíme tu nejen důsledky, které vyplývají z hospodářských a sociálních poměrů tohoto státu, nýbrž odnášíme také rozvrat celého světového hospodářství poválečného. Odnášíme i neutěšenou situaci celkovou, zejména států sousedních. Proto je problém náš tak těžký, ježto je to problém mezinárodní, že, bohužel, k základnímu řešení jeho příčin a kořenů nemůžeme sáhnouti jen v tomto státě. Stačí, abychom jenom všimli si publikací Mezinárodního úřadu práce v poslední době, abychom si uvědomili, že nejen v Evropě, nýbrž i v Americe a v ostatních dílech světa se projevují důsledky a poměry poválečné.
Nám ovšem náleží, abychom aspoň v hranicích, které jsou nám vymezeny, usilovali o to, nemůžeme-li tak rychle rozřešiti celý problém sám, abychom dovedli aspoň zmírniti jeho účinky.
Tento úkol má také předloha, o kterou dnes jde. Stačí, abychom se jen málo podívali do závodů průmyslových, obchodních i živnostenských, abychom v plné hrůze ač nerad užívám silných slov - si uvědomili dosah problému, před nímž stojíme a který již tolik měsíců po válce hlodá na našem národním hospodářství.
Proto také návrh na další povolení úvěru 100 milionů může býti jen pomocí dočasnou, nikoliv vlastním řešením krise. Tak jej také posuzuje i výbor sociálně-politický. Zprávy, zejména v cizině se šířící, že jest zde 700.000 nezaměstnaných, tedy 3/4 milionu, jsou sice jistě přehnány, ale stačí, musíme-li po hříchu konstatovati, že počet nezaměstnaných dnes jistě dosahuje čtvrt milionu. I tak je to ohromná armáda pracujících rukou, které bez své vinny musí dnes zaháleti. Situace je vážná, tím vážnější, ježto vidíme, že se v posledních měsících, ba týdnech, ještě zhoršuje. Snad pro mnohé neuvedu nic nového, jestliže poukáži zde jen letmo na zvláště význačné znaky dnešní hospodářské krise. Podívejme se do kovoprůmyslu: Pražská železářská společnost pracuje s 1/3 dělníků, v nejbližším okolí Prahy závody nučické, které zaměstnávaly 2 tisíce dělníků, stojí úplně. Ve vítkovických závodech železářských od 28. srpna do 28. října, tedy v době devíti týdnů, propuštěno bylo přesně podle záznamů propuštěného dělnictva, dále 1150 dělníků, Škodovy závody, které zaměstnávaly na 20 tisíc dělníků, pracují dnes omezeně sotva s 12 tisíci. Vozovky mají 30%ní výkonnost, továrny na hospodářské stroje pracují 3-4 dny v týdnu, smaltovny, zejména na Slovensku úplně stojí, ač zaměstnávaly sta, ano tisíce dělníků. Továrny ohýbaného nábytku, na zpracování dřeva, které zaměstnávaly na 7 tisíc dělníků, v posledních týdnech stále omezovaly výrobu bez tak omezenou a nyní výrobu úplně zastavují. Průmysl konfekční na Moravě vykazuje dobře na 20 tisíc osob, které nedostatkem zaměstnání přišly o výživu, a podobné číslice můžeme sledovati v průmyslu kožním, obuvnickém, kloboučnickém. Situace v továrnách na výrobu skla a skleněného zboží jest známa. Kdybych měl znovu ještě opakovati, jaká je situace v textování starých stesků, které charakterisují náš hospodářský život. Ba ani hospodářský průmysl, pivovary, mlýny a podobné závody nebyly ušetřeny a nejsou ušetřeny této krise průmyslové. Můžeme konstatovati, že pracují sotva s 50% své výrobní výkonnosti, že stále ještě propouštějí se další úředníci a dělníci, zastavují se závody a mezuje se doba pracovní. Je dlužno si všimnouti, že vedle těch již dnes set tisíců nezaměstnaných, které v republice naší musíme vykazovati a které, bohužel, ne dny nebo týdny, nýbrž měsíce zahálejí, je ještě snad skoro stejný počet těch, kteří pracují omezenou pracovní dobu, - pouze 5, 4, ba dokonce 3 dny v týdnu.
A tu si dovedeme snad lehko představiti, k jakým důsledkům může docházeti v rodinách těch nezaměstnaných nebo nedostatečně zaměstnaných lidí, chápeme, že roste netrpělivost, že dostavuje se zoufalství, tak že se projevují zjevy, které v normálním životě by se nemohly objeviti. Lehko se říká těm, kteří více citem cítí obtíže a těžkosti našeho hospodářského života, že je potřebí trpělivosti, když oni je sami neprožívají a proto nedovedou se prostě vžíti do postavení člověka, který, ačkoliv má na starosti výživu své rodiny, po týdny a měsíce marně shání zaměstnání. Proto je potřebí rychlé pomoci.
Již kolikrát a opětovně v sociálně-politickém výboru bylo upozorňováno, že je potřebí, abychom se zabývali nejen podporami v nezaměstnání, nýbrž abychom také pečovali o zaopatření zaměstnání. Zde ovšem je těžisko situace, a tu je potřebí konstatovati, že také zde platí staré heslo, tolik pravdivé: Kdo rychle dává, dvakrát dává. Toto heslo musí platiti zejména pro politiku státu, pro snahy, které ve svém prohlášení také vláda konstatovala, kde běží o to, abychom neslýchali jen investiční programy, nýbrž abychom mohli také se přesvědčiti, že tyto programy jsou prováděny a že jsou zejména urychleně odstraňovány všechny obtíže administrativní, jež namnoze překážejí i bezdůvodně soukromé podnikavosti. Pravda, že v tom již tolikrát projednávaném problému nezaměstnanosti u nás za daných poměrů, za situace okolních států, za porušených a nedostatečně navázaných ještě obchodních styků s cizinou, jsou to skoro jedině veřejné práce, které v tomto okamžiku mohou býti prostředkem, který by alespoň zmírnil dnešní hospodářskou situaci, peníze, které do těchto investic se vloží, jistě budou účelně využity, a není proto správným názor, který tu a tam slýcháváme, že stát tu práci, kterou by chtěl dnes prováděti, obdrží později mnohem levněji následkem poklesu hodnot výrobních a následkem poklesu cen práce. Nesmíme zapomínati, že také tento úvěr, který dnes máme povolovati, těch 100 milionů korun je úvěrem konec konců neproduktivním, a mohly by býti mnohem účelněji využity, kdyby mohly býti věnovány na veřejné práce a na opatření zaměstnání.
Kdybychom i uznávali, že je tu dobrá vůle vypomáhati a urychlením veřejných prací lámati překážky, které se snad objevují v cestě administrativní nebo jiné, pak je potřebí při této příležitosti konstatovati, že veřejné práce musí opravdu svému účelu vyhovovati, že nesmí býti novým prostředkem prodlužování pracovní doby, práce přes čas, v době, kdy vedle tisíce dělníků zahálí. Konstatuji, že na příklad vojenské dodávky jsou zadávány na velmi krátkou lhůtu, a v důsledku toho se pracuje dnes v sedlářských závodech přes čas, zatím co několik set sedlářských dělníků vedle zahálí. Je to zrovna firma Fraňkova, abych konstatoval určitý případ, je to výrobní družstvo invalidů, které pracuje do 7 hodin a ještě si dělníci odnášejí práci domů, aby i doma ještě pracovali přes čas. Vážení pánové, i když by se mohlo namítati, že tento akt je mimořádný a že jde zde o malý obor, je přece jen charakteristickým dokladem pro povrchnost, s jakou se zde postupuje.
Není možno, aby v této době bylo připuštěno, aby jeden pracoval celý den a nosil si ještě práci domů a pracoval do pozdních hodin večerních, zatím co na druhé straně musí stát spoustu nezaměstnaných téhož oboru podporovat. Situace tato vzniká, poněvadž není dostatek dílen, nemohou se dobře rozšířiti na tak krátkou dobu, ale právě proto, že ten fakt je tu a nedá se tak lehko odstranit, je třeba, aby ministerstvo vojenství také na to pamatovalo a účelně své dodávky rozdělovalo a dbalo toho, aby se na nich v této době nezaměstnanosti nepracovalo přes čas.
Avšak máme ještě jiné důvody, pro které opakujeme, že je třeba rychle dávat, že je třeba rychle jednat. Jestliže už více než rok mluví se o ulehčení břemen snížením uhelné dávky, snížením sazeb dopravních, musím, pohříchu, znovu zdůrazňovat, že se nestalo skoro nic, ačkoli právě zde, jestliže rychle bude postupováno, může velmi mnoho se prospěti i když dávky z důvodů státních financí budou odstupňovány. Jestliže se však přijde pozdě, pak pochopitelně musí to vyvolat nespokojenost a roztrpčení všech, kteří jsou přesvědčeni, že právě odkládáním těchto naléhavých požadavků je naše hospodářská situace zhoršována.
Finanční politika státní musí uvolňovat cesty našemu hospodářskému podnikání, zejména uvolněním systému nepřímých daní, ale musíme při této příležitosti znovu zdůraznit, že naříká-li se na nedostatek rozvoje stavebního ruchu, jednou příčinou je nedostatek prostředků. Zde však vidíme nejlépe - a už několikráte to bylo vytčeno - že, co se stalo ve prospěch stavební půjčky, nedá se daleko srovnat s tím, co často tytéž úřady nebo tíž úředníci dělali ve prospěch bývalé válečné půjčky za Rakouska. Je třeba všimnouti si, že tu je nutna větší pohyblivost, právě tu je na místě, abychom si uvědomili, jak mnoho záleží na administrativě státu, která je základnou hospodářství státu a tím také jeho ideí, a to nejen ideí hospodářských, nýbrž řešením hospodářských problémů také ideí politických. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Nezavíráme očí před obtížemi, jež se staví v cestu těmto naléhavým otázkám, ale musíme žádati, aby břemena a důsledky krise hospodářské, důsledky tak často opakovaného přechodu do normálních poměrů nesli přiměřeně všichni občané státu. To jest, co působí nespokojenost, co působí rozklad, neboť nemůžeme připustiti, aby jen dělníci a soukromí zaměstnanci ve snížení mezd nesli důsledky hospodářské krise a vyrovnávali přechod poválečných poměrů do normálních, aby odnášeli tento přechod ve své nezaměstnanosti.
Pánové, velmi často slyším, že také vysoké mzdy jsou vinny touto hospodářskou krisí. Bylo konstatováno, že ceny potravin a ceny životních potřeb klesly o určité procento. Dobře! Kdo se však přizpůsobil? Byli to právě dělníci, ať již dobrovolně nebo nuceně. Dělnictvo sklářské slevilo dnes až 40 % své mzdy, tedy jistě procento, kterého dávno v cenách potravin a životních potřeb nebylo ještě dosaženo.
Musíme proto rozhodně odmítnouti, aby mezi prostředky, kterými se chce řešiti hospodářská krise, stále se viděla jen vysoká dělnická mzda. Všechny obory neměly válečnou nebo poválečnou konjunkturu jako odbor sklářský a kovodělný, máme odbory, které daleko nevyrovnaly zvýšení cen životních potřeb. Proto je třeba, abychom - když se už nemůžeme vyhnouti důsledkům hospodářské situace, v jaké se náš stát ocitá - důrazně žádati, aby nejen dělnictvo, nejen úřednictvo, nýbrž také ostatní vrstvy občanské přispívaly a nesly břemena, která vznikají z těch neutěšených poměrů. Mzdy se na příklad snižují také vzhledem na vzestup naší valuty, na zvýšený kurs koruny, a ukazuje se k tomu, že její hodnota na mezinárodním trhu musí býti přizpůsobena hodnotě na domácím trhu. Prosím, podpisujeme to, když do posledního puntíku bude to také důsledně prováděno ve státní správě i v cenách potravin. Ale co vidíme? Státní správa, z jejíchž kruhů na příklad mnohdy vychází také nepřímý podnět k tomuto vyrovnávání, se sama velmi opatrně zde uplatňuje a nespěchá, aby přenášela zvýšený mezinárodní kurs naší koruny na domácí poměry a užívala prospěchu ze zvýšení koruny ke zmírnění břemen, jež překážejí naší výrobě. Jestliže dnes naše koruna na mezinárodním trhu platí třikráte tolik, co platila dříve, zajisté jsme také povinni uvažovati, v jaké formě a jakou cestou by se tento prospěch také projevil u nás doma v našem vlastním hospodářství. Také podnikatelé se vymlouvají na vysoký kurs koruny, ačkoliv před dvěma lety prodávali za dražší švýcarské franky a za dražší německé marky.
Není to vysoká valuta, která snižuje náš hospodářský rozvoj, jest to jen nejistota a kolísavost její, která zde působí. Jsme přesvědčeni, že namnoze zavírány jsou závody ne vždy proto, poněvadž je nedostatek práce a zaměstnání, nýbrž také z jiných důvodů, které spočívají zejména v dodatečných předpisech dávky z majetku nebo jiných daní, proti kterým se provádí určitá oposice nebo aspoň pasivní resitence. Proto je přirozeno, že při řečení průmyslové krise a při řešení nezaměstnanosti musíme chápati požadavky, které se zde vyslovují, aby se také kontrolovaly příčiny, pro které se mnohé závody zavírají, a to tím spíše, poněvadž běží často o sta a tisíce dělníků, které musí potom stát podporovati.
Uvádí se také velmi často, že jsme překrveni průmyslem. Chápeme situaci, která nastala po válce novými poměry politickými, novou základnou hospodářskou, ale nemůžeme snésti, aby se klidně přihlíželo k tomu bolestnému přerodu a přesunu mocenských poměrů, v němž neběží jen o odkrvení našeho průmyslu, nýbrž také o vykrvácení pracovníků, kteří v něm byli zaměstnáni. To je problém, před kterým dnes stojíme. Všichni si musíme při této příležitosti dobře uvědomiti, že jednotlivec-podnikatel, který zavírá svůj závod, přece jen má snažší postavení ve společnosti, než sta a tisíce rodin, jež uzavřením závodu jsou zbaveny své výživy. A v tomto ohledu poměry, které se v posledních měsících v průmyslu vytvářejí, nejen v Čechách a na Moravě, nýbrž zejména na Slovensku, vyžadují nezbytně, aby jim byla věnována všechna pozornost.
Jsou tu jistě mnohé ještě prostředky, kterými by bylo možno zmírniti hospodářskou krisi a předejíti takovým předlohám, jako je dnešní předloha i o stomilionovém úvěru. Je to zejména ulehčení úvěru. Zde by průmyslníci měli plnou povinnost - nejen právo - zasáhnouti u bank, které svým drahým úvěrem namnoze zatěžují situaci. Četli jsme nedávno, že naše banky to byly, které uvolnily poměrně velmi vysoký úvěr do Jugoslavie, zatím co domácí úvěr vázne. Patrně tedy chceme vyvážeti do ciziny peníze a lidi, své obyvatele, nikoliv zboží. To je, soudím, velmi pochybená hospodářská politika. Zejména v dovozu do Jugoslavie jsme zůstali za Italií, Německem a Rakouskem, ačkoli neseme jméno spřáteleného státu, ba vážou nás i určité kmenové pásky. Citem ovšem se hospodářská politika řešiti nedá, jedině rozumem a důsledným sledováním těch zásad, které v životě hospodářském a hmotném rozhodují.