Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě.
Dříve než udělím slovo zapsanému řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 15minutovou.
Jsou snad proti tomu námitky? (nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Uděluji slovo panu posl. dr. Kafkovi.
Posl. dr. Kafka (německy): Dámy a pánové! Zákon, jímž se zabýváme, totiž zákon upravující osvobození exterritoriálních osob od státních a jiných veřejných daní a dávek, jest vlastně, jak i zpravodajové uvedli, samozřejmý při mezinárodních právních stycích. Nejsem toho názoru, že bylo nutno podávati v tomto směru vůbec nějaký zákon, poněvadž dosavadní zákonodárství postačí, aby upravilo všechno to, čeho vyžaduje mezinárodní právní styk. Avšak zákon je už jednou předložen, a ani by mě nenapadlo zmiňovati se třebas jen slovem o takové samozřejmé látce, kdyby mně nemusilo býti příjemno, t. j. kdybych nemusil považovati za svoji povinnost, poukázati při této příležitosti na to, jak uboze bývá vypracována většina zákonů, které se nám zde předkládají, to je za prvé, a za druhé, jak to vlastně dopadává, snaží-li se členové oposice spolupůsobiti věcnou prací při zákonodárné činnosti. Jde tudíž o to, abychom zjistili jednak lajdáctví zákonodárné techniky a jednak abychom zjistili, jak se chovají většinové strany k věcné spolupráci, o níž se opětovně mluvilo.
Hned prohlašuji, že ministerstvo financí, zdánlivý hlavní vinník, nemá tentokrát hlavní viny. Ministerstvo financí vypracovalo návrh, který byl nepřijatelný, poněvadž dával vládě zmocnění, které už senát prohlásil za dalekosáhlé. Ale jinak musím říci, že co se zákonodárné techniky týče, byl zákon ten možný. Avšak co se z onoho zákona stalo v senátě a co máme dnes před sebou, to je zákonodárně-technická nemožnost. V tom přesvědčení mě nemohou nikterak zviklati ani vývody kolegy dr. Noska, ani vývody kolegy dr. Uhlíře, jakkoli si jinak velmi vážím schopností oněch pánů.
Prosím, pánové, oč běží? Zákon, vymeziv přesně okruh oněch osob, které jest označiti jakožto exterritoriální a které tudíž požívají jistých daňových svobod, praví v prvním odstavci § 1, že požívají těchto daňových svobod rozhodně za jediného předpokladu, že totiž je zaručena vzájemnost. To je něco, co se rozumí samo sebou, poněvadž o žádném státu si nelze mysliti, že by poskytoval exterritoriálním osobám druhého státu výhody, neděje-li se to také obráceně. Tato vzájemnost je formální a materiální; to znamená, jestliže některý stát vůbec odmítne osvoboditi vyslance Československé republiky od daní a dávek, rozumí se samo sebou, že ani československý stát nemůže pomýšleti na osvobození. Jestliže na druhé straně některý jiný stát osvobodí československého vyslance jen od některých daní, rozumí se samo sebou, že i československý stát osvobodí vyslance onoho státu jen od těch určitých daní a jen potud, pokud i tam je osvobození zaručeno. To je právnicky tak jasné, že je opravdu nutno býti právníkem musím to skoro tak říci - aby se na tom našlo cosi pochybného. Nenáležím ovšem k oné kategorii právníků, kteří shledávají pochybným to, co je v zákoně nad slunce jasněji obsaženo. Nemůže býti vůbec sporů, jež by nebyly rozřešeny zákonem samým. Připouštím, že i nejjasnější zákon poskytuje možnost sporů a procesů. Nevím, čím by se ostatně živili soudy a advokáti. (Veselost.) Ale upozorňuji, že jsou zákony, které ihned musí vésti ke sporům, a to pro svoji vnitřní neudržitelnost, a takové zákony, které vedou ke sporům, poněvadž konec konců i u nejjasnějšího zákona jsou možna různá mínění. Nuže zákonodárství - nemohu to blíže vyjádřiti, jest to tajemný útvar, to zákonodárství, jak se hned ukáže - považuje za svoji povinnost, prohlásivši nejprve v prvním odstavci §u 1, co jest právem, dáti ministerstvu financí spolu s ministerstvem věcí zahraničních zmocnění, aby určovalo a rozhodovalo, které osoby spadají pod tuto výhodu a jak daleko má tato výhoda věcné dosahovati.
Kdo to čte, má hned v prvním okamžiku dojem, že se má vládě dostati možnosti, aby vůči nesympatickým státům a jejich zástupcům použila snad práva a neosvobodila jich. To je také názor, který zde dnes jako možný projevil pan dr. Uhlíř. On ovšem prohlásil, že se toho netřeba obávati. To jest jeho osobní mínění. Avšak objektivně označil tento výklad jako možný, ačkoli zástupce vlády a všichni pánové, kteří o této věci v zahraničním výboru mluvili, s nesmírným rozhořčením odmítali možnost takového výkladu, obzvláště pan sekční šéf z ministerstva financí, jehož mám dnes potěšení vidět zde mezi svými posluchači, naopak se tvrdilo, že prý nebylo úmyslem dáti vládě zmocnění, aby některé osvobodila a jiné nikoli, nýbrž že prý je nutno - to uvedl pan dr. Nosek - aby na každý způsob bylo stanoveno, zda income tax v Anglii značí totéž, co daň z příjmu v Československu, a zda osvobození od income tax v Anglii musí míti také za následek osvobození od daně z příjmu a do jaké míry. To zní už lépe, ale je to právě tak nesprávné, poněvadž je jasno, že zaručiti vzájemnost znamená, že se povoluje osvobození jen potud, pokud se povoluje tam. Zda daň z příjmu tam a zde je stejná, rozhodne zajisté ministerstvo financí. Ale neurčuje okruh osob a dávek atd., nýbrž má prohlásiti, zda v tom kterém jednotlivém případě je zaručena vzájemnost. Že tohle má prohlásiti, to se rozumí samo sebou a nemusilo by to býti v zákoně, ale je to tam výslovně, totiž ve známé prováděcí klausuli zákonů, jíž se vládě ukládá povinnost, aby zařídila, čeho je potřebí, by zákon byl přizpůsoben k právnímu stavu. Přes to bylo to tam ponecháno.
Avšak druhý odstavec §u 1 jest, upřímně řečeno, cosi nestvůrného. Musíte mi přiznati, že jakožto profesor práv jsem nucen čísti velmi mnoho zákonů, a že konec konců jest mou povinností, abych podle možnosti rozuměl zákonům tak, jak jim při poněkud vážném studiu může rozuměti prostý státní občan. Prohlašuji však, že bych nikdy nemohl vložiti do tohoto zákona to, co má být podle přání ministerstva financí obsaženo v druhém odstavci § 1, i kdybych to sebe chytřeji vykládal. Dává se nám zákon, který je v tak důležitých ustanoveních nesrozumitelný a mimo to i nevhodný, neboť nejde jen o to, že se zde pro tento jednotlivý případ, který nebudu rozbírati já, nýbrž snad zástupce ministerstva financí, dává ustanovení zbytečné, týkající se jen velmi řídkých případů, a mimo to nevhodné. Běží zde o něco strašného, co musí býti rozhodně upraveno zákonem. Představte si: Někdo pronajme anglickému vyslanci palác. Anglický vyslanec platí v nájemném také daň činžovní. K placení této daně není vlastně zavázán a československý stát má tudíž činžovní daň anglickému vyslanci nějakým způsobem vrátiti. Pro takovouto malichernou věc, kterou nikdo nemůže z těchto několika slov vytušiti, pojímá se takové nevhodné, nesmyslné ustanovení do zákona. Je naprosto nesprávné, rozdělovati břemeno daní mezi pronájemce a nájemce tak, jak to zde činí ministerstvo financí.
Tolik o vadě zákona. Řekl bych ještě jen toto: Nebylo by snad tak důležité o tom mluviti, neboť konec konců zákony, jež čteme ve "Sbírce", bývají ve většině případů s hlediska zákonodárného tak hrozné - pokud neběží o práce ministerstva spravedlnosti, jež činí výjimku - že je nutno říci, že práce, které se nám předkládají, jsou už vrcholem nesnesitelnosti. Chcete-li tedy přijmouti do československého zákonodárství ještě jednu chybu, @a la bonne heure! Ale dovolte mi několik stručných slov k dějinám této věci. Všechno, co jsem dosud řekl, řekl jsem už v zahraničním výboru a mluvil jsem o tom také s panem zpravodajem dr. Uhlířem. Pravil: "Mluvil jsem o tom s několika kolegy a cítím, že zde nebyl utvořen zrovna vzorný kus zákonodárné techniky. Ale poněvadž věc už prošla výborem a také senát se jí zabýval, necháme to tak, jak to je." Opakoval jsem své pochybnosti ve výboru. Měl jsem štěstí, že mezi přítomnými byl nynější ministr Malypetr. Pan kolega Malypetr míval jakožto prostý poslanec - jak to bude dělat jako ministr, nevím - zvyk, ve velmi častých případech, když se ocitl v rozporu mezi povinnostmi člena Pětky a povinnostmi k svému svědomí a citu pro spravedlnost, že řešíval někdy tento rozpor ve smyslu citu pro spravedlnost. Tenkrát učinil totéž, podporoval v zahraničním výboru můj podnět. Když kolega dr. Uhlíř se připojil k tomuto názoru, zahraniční výbor jednomyslně rozhodl, že provede tento škrt a zbaví zákon tohoto nedostatku. (Posl. dr. Blaho: Kolega Malypetr nebol správne informovaný!) Myslím, pane dr. Blaho, že ponecháte raději panu Malypetrovi, aby se sám hájil. On si asi nebude přát, takovýmto způsobem se hájit a dá přednost tomu, že nebude přítomen a nezúčastní se hlasování.
Co se stalo? Mezitím zasedal rozpočtový výbor. Já jsem se už o tuto otázku tak příliš nezajímal, neboť jsem předvídal, jak se věc vyvine. Shledalo se správným, uvésti řadu důvodů. První důvod byl ohled na senát, druhý důvod byl ohled na nedostatek času. A přece jsme dnes po několika měsících teprve tak daleko, že zákon propustíme. Vlastní důvod byl, že návrh byl podán členem oposice, a poněvadž pocházel od člena oposice, musila jej většina proti svému právnímu přesvědčení zamítnouti.
Pánové! To je spolupráce, to je
loyalita, o níž jeden z vůdčích členů největší strany české většiny
v konferenci klubovních předsedů prohlásil, že si jí od nás přejete.
Ptám se, zda vládní většina v tomto a v četných jiných případech
osvědčila loyalitu. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu dále není nikdo přihlášen.
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji
za výbor rozpočtový panu posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Již ve své první zprávě o této osnově zákonné jménem rozpočtového výboru měl jsem příležitost upozorniti na pochybnosti, které tam také byly přednášeny a které zde nyní pan kol. dr. Kafka shrnul. Já jsem upozornil také na to, že by bylo docela dobré a, řekněme, také ideálnější, kdyby v zákonu samém mohly býti různé věci přímo stanoveny, poněvadž však život skutečný je odchylný od teoretického přání, musíme počítati s tím, že jest v praxi potřebí, aby zde byl někdo, kdo by decisivně sporné otázky rozhodoval. Konec konců je to přece jenom majorita, která nese odpovědnost za to, co činí na poli zákonodárném - i když již musí i takové výrazy slyšeti v kritice, jako že je její práce "elendhaft" nebo že je zde "Schlamperei". Proto musím znovu konstatovati, že je potřebí, aby zde byl určitý orgán, který by po této stránce rozhodoval, a poněvadž se jedná o věci finanční, není tu jiného orgánu, než ministerstvo financí, a jemu musí příslušeti, aby po této stránce o těchto věcech rozhodoval.
Z těchto věcných důvodů poznovu
navrhuji slavné sněmovně, aby přijala osnovu zákona, jak se na
ní rozpočtový výbor usnesl. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Než udělím slovo druhému
zpravodaji, žádám o přečtení podaného návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a soudr.:
2. odstavec §u 1 budiž škrtnut.
Předseda: Návrh je dostatečně podporován a je předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo druhému
zpravodaji - za výbor zahraniční - panu posl. dr. Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavná sněmovno! Lituji, že pan kolega dr. Kafka neměl příležitost svoje námitky proti tomuto zákonu přednésti přede mnou, než jsem svůj referát za výbor zahraniční přednesl. Snažil jsem se vystihnouti všechny jeho námitky, pokud je činil v zahraničním výboru, zaujmouti k nim kritické stanovisko a shrnouti pak celkové usnesení zahraničního výboru v tom smyslu, abychom doporučili posl. sněmovně tento zákon ke schválení.
Celé toto jednání, jak také bylo patrno z výkladu p. kol. dr. Kafky, bylo tak komplikované, že z nejrůznějších důvodů je zapotřebí, abychom přešli tyto po případě nadbytečné složitosti a dostali se konečně k zákonu, jehož je už z praktických důvodů zapotřebí.
Ve smyslu definitivního rozhodnutí
zahraničního výboru dovoluji si slavnou poslaneckou sněmovnu požádati,
aby zákon v navrženém znění schválila. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Při hlasování m ním postupovati tímto způsobem:
Zákon má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Nejprve bychom hlasovali o 1. odstavci §u 1 podle zprávy výborové.
Poté bychom hlasovali o 2. odst. §u 1 opět podle zprávy výborové, a jeho přijetím nebo nepřijetím byl by vyřízen též negativní návrh p. posl. dr. Kafky, Kostky a soudr.
Pak hlasovali bychom o celém zbytku zákona, to jest o §§ 2 až 5, o nadpise a úvodní formuli zákona.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati způsobem, jak jsem právě uvedl.
Kdo tedy souhlasí s odst. 1 §u 1 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, tím je přijat odst. 1 §u 1 podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o odst. 2 §u 1 opět podle zprávy výborové.
Kdo s tímto odst. 2 §u 1 podle zprávy výborové souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, také odst. 2 §u 1 podle zprávy výborové je schválen a tím sněmovna současně zamítla návrh p. posl. dr. Kafky, Kostky a soudr. rázu negativního, totiž na škrtnutí toho odstavce.
Kdo souhlasí teď se zbytkem zákona, tedy s §§ 2 až 5 inclusive, s nadpisem a úvodní formulí zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 2 až 5 incl., nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s usnesením senátu.
Druhé čtení dám na pořad schůze příští.
Tím vyřízen jest odstavec prvý pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 2, jímž jest:
2. Zpráva výboru branného a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3592), kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe (tisk 3743).
Zpravodaji jsou: za výbor branný p. posl. Hummelhans, za výbor rozpočtový p. posl. Bradáč.
Uděluji zpravodaji za výbor branný,
p. posl. Hummelhansovi, slovo.
Zpravodaj posl. Hummelhans:
Slavná sněmovno! Branný výbor ve schůzi dne 21. června pojednal
o vládním návrhu zákona, kterým se zrušuje platný zákon o vojenské
taxe. V uvážení, že obnos získaný vybíráním vojenské dávky neuhražuje
vydání s ním spojených a zaměstnávají se zbytečné síly, kterých
jinak může býti použito, a pak vzhledem k tomu, že reforma daňová
má platiti od 1. ledna 1924, kdy bude možno upraviti vybírání
vojenské taxy případnou přirážkou k osobní dani z příjmů - a tím
budou uspořeny administrativní náklady, spojené se zvláštním vybíráním
vojenské taxy - přijal branný výbor vládní osnovu beze změny a
doporučuje ji poslanecké sněmovně k schválení. Vedle toho branný
výbor schválil resoluci posl. Špačka, vytištěnou ve zprávě
výborové, že osoby nezpůsobilé k fysické službě vojenské mají
určitou povinnost přispěti přece k vykonávání všeobecné branné
povinnosti aspoň finančně, mají-li k tomu finanční prostředky.
I tuto resoluci doporučuje branný výbor ke schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo panu
zpravodaji za výbor rozpočtový panu posl. Bradáčovi.
Zpravodaj posl. Bradáč:
Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor posl. sněmovny připojuje se
ke zprávě branného výboru a doporučuje také resoluci, která byla
k návrhu posl. R. Chalupy a soudr. rozpočtovým výborem
přijata a je vytištěna ve zprávě výborové. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Žádám o přečtení návrhu podaného k této předloze.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. Jokla, Heegera, Uhla a soudr.:
V §u 1 buďtež škrtnuta slova:
"na léta 1921 až 1923".
Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Přejí si páni zpravodajové slova
k podanému návrhu?
Zpravodaj posl. Hummelhans:
Vyslovuji se proti tomuto návrhu.
Předseda: Pan
zpravodaj za výbor rozpočtový?
Zpravodaj posl. Bradáč: Vyslovuji
se taktéž proti návrhu.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati tímto způsobem:
Nejprve hlasovali bychom o § 1 ve znění navrženém pp. posl. Joklem, Heegerem, Uhlem a soudr., to jest se škrtnutím slov "na léta 1921 až 1923" na konci paragrafu. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o paragrafu tom ve znění navrženém pp. zpravodaji.
Pak bychom hlasovali najednou o zbytku celé osnovy zákona, obsahujícím §§ 2 až 5 incl., nadpis a úvodní formuli zákona.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich, budeme tudíž hlasovati způsobem, jejž jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s § 1 ve znění, jak je navrhují posl. Jokl, Heeger, Uhl a soudr., totiž se škrtnutím slov "na léta 1921 až 1923" na konci tohoto paragrafu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí teď s § 1 ve znění, jak je navrhuje zpráva výborová a jak se za ně přimlouvají oba páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 1 ve znění zprávy výborové je schválen. (Výkřiky komunistických poslanců vcházejících do zasedací síně.) Prosím o klid.
Kdo souhlasí s §§ 2 až 5, s nadpisem a úvodní formulí zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 2 až 5, nadpis a úvodní formule jsou přijaty. (Hluk. Výkřiky posl. Buriana. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o resolučních návrzích, a to návrhu p. posl. Špačka, který byl přijat ve výboru branném, a o návrhu p. posl. Rud. Chalupy a soudr., který byl přijat ve výboru rozpočtovém. Dám o nich hlasovati najednou.
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, oba resoluční návrhy jsou schváleny.
Přerušuji projednávání pořadu schůze, poněvadž k volbám nemohu přistoupiti, ježto mi ještě nebyla odevzdána kandidátní listina.
Dovolenou pro dnešní, event. příští schůzi udělil jsem posl. dr. Englišovi pro nemoc v rodině.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm tajemníka Nebuška (čte):
Klub posl. čsl. socialistů vyslal
do výboru rozpočtového posl. Trnobranského za posl.
Sajdla, do výboru iniciativního posl. Sajdla za
posl. Pšeničku.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace:
Zástupce sněm tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3827. Naléhavá interpelace posl. dr. Luschky, Schälzkyho a druhů ministru veř. prací o rdoušení německých hospodářských organisací pro elektrisaci Slezska a severní Moravy.
Tisk 3828. Naléhavá interpelace
posl. Pittingera, dr. Hanreicha a druhů celé vládě o krisi zemědělství
v jižní Moravě.
Předseda: Přistoupím k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se z důvodů formálních, aby totiž se mohly výborům přiděliti některé vládní návrhy, konala dnes ještě jedna schůze, a to za 5 minut, to jest ve 12 hod. 35 min. odpoledne s tímto
Nevyřízené odstavce pořadu schůze 164.
Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Námitky proti tomu nebyly vzneseny. Návrh je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.