Stavby přístavní stály do konce srpna t. r. 52 miliony Kč a do konce roku letošního prostaví se ještě asi 26 milionů Kč. Pro rok 1923 stanovena na tyto stavby částka 65 milionů Kč, takže celkový náklad od převratu do konce roku 1923 bude činiti 143 miliony Kč
Vodocestné stavby na řekách vyžádaly si do konce srpna t. r. nákladu 54 milionů Kč, do konce roku prostaví se ještě asi 17 milionů Kč, v roce 1923 46 milionů Kč, úhrnem tedy přes 118 milionů Kč. Udržovací práce vyžádají si celkem nákladu 57 milionů Kč.
Vodní elektrárny stavěné ministerstvem veřejných prací nákladem státu neb za jeho účasti vyžádaly si celkem 52 milionů Kč v Čechách a na Moravě a lze pravděpodobně počítati ještě s nákladem 37 milionů Kč pro letošní rok. Práce připravené k eventuálnímu zahájení v roce 1923 vyžadovaly by celkem 508 milionů Kč.
Stavby mostní, které jsou prováděny v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, dále stavby, které budou zahájeny v tomto roce a stavby připravené k provedení v roce 1923, budou státi okrouhle 14 milionů Kč.
Státní stavby silniční v oblasti celé republiky vyžadují dosud nákladu asi 39 mi
lionů, v roce 1922 budou ještě vyžadovati 7,815.000 Kč a práce připravené k zahájení jsou rozpočteny okrouhle na 14 milionů Kč.
Stavba elektráren tepelných za účasti státu provádí se nákladem 125 milionů. Za účasti státu bude ještě letos zahájena stavba elektrárny v Ervěnicích nákladem 160 milionů Kč a v roce příštím stavba dalších elektráren nákladem 21 milionů Kč. Celkem činí podíl státu na stavbě elektráren tepelných asi 100 milionů Kč.
Stavby při státních báňských závodech vyžadují v roce 1922 nákladu 50 milionů a v roce 1923 skoro 84 miliony Kč.
Tedy jak vidno z těchto číslic, volání po investičních pracích bylo slyšáno a provádí se nejživějším a nejdůraznějším tempem.
Také správa železniční koná v tom ohledu plně svoji povinnost. Uvedu zde některé aspoň nejvýznačnější položky, a to nejprve o investičních železničních stavbách již prováděných. Je to především dostavba dráhy Hlučín-Annaberg 5,659.000 Kč. Dále jsou to stavby rozšiřovací a doplňovací, z nichž uvádím:
1. Stavby druhých a dalších kolejí celkem ... 247,000.000 Kč
Na příkl.: Břeclava-Bratislava, Litoměřice-Střekov, Česká Třebová-Olomouc-Přerov, Zdice-Plzeň a Kralupy-Lovosice.
2. Úprava trati pro zvýšený provoz .... 118,000.000 Kč
Mezi jiným Nymburk-Jičín, Hradec Králové-Ostroměř, Podlešín-Kralupy-Neratovice.
3. Výstavba stanic a výtopen ...... 353,000.000 Kč
Mezi jiným komárovská spojka v Brně, Břeclava, Hradec Králové, Horní Dvořiště, Česká Třebová, Kolín, Vršovice, Nusle a celá řada jiných staničních rozšíření.
4. Stavba rozšíření dílen 74,800.000 Kč
Na příkl.: Nymburk, Česká Lípa, Trnava, Zvolen, Nové Zámky.
5. Doplňovací stavby na spodku železničním. 7,500.000 Kč
6. Doplňovací stavby na svršku železničním. 240,000.000 Kč
7. Obytné budovy a kasárny ...... 99,500.000 Kč
8. Budovy ředitelské a jiné úřední ..... 14,000.000 Kč
9. Zabezpečení, telegrafy a telefony ..... 10,000.000 Kč
10. Drobné stavby ... 16,000.000 Kč
11. Elektrický pohon, osvětlení ..... 5,000.000 Kč
12. Dokončení stavby Vajany-Bánovce ... 5,000.000 Kč
Uvedu nyní stavby již zadané, ale dosud neprováděné. Jsou to stavby obytných budov v Leopoldově jedna, v Nové Žilině jedna, v Plešivci jedna, v Báňské Bystřici jedna, v Novém Komárně jedna a v Legini Michalanech tři s celkovým nákladem 12 mil. Kč.
Konečně máme stavby k zadání připravené, a to:
1. Nové dráhy:
Stavba tunelových úseků tratí Handlová-Horní Šťubňa, Veselí n. Mor.-Nové Město n. V. a Zvoleň-Krupina.. 240,000.000 Kč
Stavba trati Vsetín-Bilnice-Brumov ... 50,000.000 Kč
2. Investiční stavby doplňovací a rozšiřovací na tratích provozovaných:
a) Druhé koleje:
Břeclava-Brno ... 65,000.000 Kč
Praha-Lysá .... 21,000.000 Kč
b) Rozšíření stanic a výtopen:
Červený Kostelec (dopravní budova) ... 700.000 Kč
Mohelnice, Moravičany-Loštice, Chotoviny, Salanč, Kyralháza (Dubovinka), Plzeň-nemocnice (dopravní budova), Hronská Breznice ...... 11,000.000 Kč
c) Doplňovací stavby na svršku železničním:
Výměna 800 tun železných konstrukcí ... 9,000.000 Kč
(se staveb. pracemi).
d) Obytné budovy a kasárny:
Č. Těšín (2), Moravská Ostrava (1), Krnov (2), Dolní Lipová (1), Šumperk (1), Hanušovice
(1), Zvoleň (1), Parkán Nána (1), Podmokly (1), Vršovice (kasárny), Liberec (1) 18,000.000 Kč
e) Stavba a rozšíření dílen:
Příbram (nové dílny). 50,000.000 Kč
Hradec Králové (výstavba dílen) .... 200.000 Kč
Z těchto položek zde uvedených jest viděti, že vláda věnuje plnou pozornost investičním pracím.
Podobně jako ministerstvo veřejných prací a ministerstvo železnic budou v oboru státních investic, pokud jde o nepostrádatelné materiálie, postupovati i ostatní resorty.
Nyní chci alespoň několika slovy zmíniti se o podnikání státním, které nelze zařaditi přímo do položky "Investice", kteréžto práce znamenají však nicméně oživování našich prací a našeho hospodářského života.
Do konce roku 1920 byla přislíbena
podpora na 7207 domů s 18.055 byty v rozpočtené částce stavebního
nákladu přibližně 784 miliony Kč. Z toho bylo do konce roku 1921
hotovo 2609 domů s 9367 byty a skutečným nákladem 774 milionů
Kč a rozestaveno 2314 domů se 4824 byty o skutečném nákladu 490
milionů korun.
V roce 1921 a v roce 1922 udělena byla podpora na 3362 domy
se 6569 byty o stavebním nákladu 576 milionů Kč a přislíbena na
2894 domy se 6487 byty o rozpočteném stavebním nákladu 622 milionů
Kč, úhrnem tedy na 6256 domů se 13.056 byty o celkovém nákladu
1200 milionů Kč.
Výše zaručených zápůjček činí u projektů hotových nebo rozestavených do konce roku 1921 okrouhle jednu miliardu korun, a u projektů, na které byla podpora v roce 1921 a 1922 udělena, úhrnem 450 milionů korun, dohromady tedy jednu miliardu 450 milionů korun.
Z toho vyplývá roční zatížení státu okrouhle 100 milionů korun.
Krise hospodářská jeví se propouštěním dalších řad dělnictva, a to nejen v četných odvětvích průmyslu, nýbrž i v některých případech v zemědělství. V zemědělství je to zvláště na Slovensku, poněvadž sezonní zemědělské dělnictvo nemohlo se odebrati na práce do států sousedních, jako činilo jiná léta. Proto náklad na podpory v nezaměstnanosti od počátku letošního roku značně stoupá.
Na podpory v nezaměstnanosti za uplynulé období od 1. ledna do 30. června 1922 bylo podle jednotlivých zemí vyplaceno: v Čechách 41,817.665.61 Kč, na Moravě 14,197.707.59 Kč, ve Slezsku 3,954.481.49 Kč, na Slovensku 5,922.835.05 Kč, úhrnem 65,892.689.74 Kč.
Proto i za nejpříznivějšího předpokladu, že by totiž nezaměstnanost v druhé polovině tohoto roku nedosáhla větších rozměrů než v prvém pololetí, čemuž však tak není, bylo by na podporu v nezaměstnanosti pro rok 1922 celkem potřebí obnosu rovnajícího se dvojnásobné části vyplacených podpor v nezaměstnanosti za prvé pololetí tohoto roku, t. j. dvakrát 65,892.689.74 Kč=131,800.000·- Kč; odečte-li se nevyčerpaný zbytek úvěru rozpočtového, který se jevil dne 1. července 1922 v částce 9,107.310.26 Kč a obnos do 30. června 1922 vyplacených podpor v nezaměstnanosti 65,892.689 74 Kč, objeví se schodek v rozpočtu neuhrazený 56,800.000·- Kč.
Taková by tedy byla situace, kdyby nezaměstnanost v druhém pololetí tohoto roku nestoupla. Ale víme, že právě v poslední době vzrostl počet nezaměstnaných osob hromadným propouštěním z pracovního poměru způsobem nebývalým. Mám po ruce z poslední doby toliko data ze dne 15. září, kdy bylo podporováno přímo prostřednictvím politických úřadů úhrnem 22.331 mužů a 11.395 žen, tedy dohromady 33.726 osob a 29.492 příslušníků rodiny.
K tomu přistupují ještě osoby podporované prostřednictvím zaměstnavatelů ve smyslu paragrafu 17 zák. o podporách nezaměstnaných, jimž stát nahrazuje určité procento zákonné podpory vyplacené nezaměstnaným - tak zvaná refundace podpory. Takovýmto způsobem bylo ke dni 15. září 1922 podporováno okrouhle 16.000 mužů a 28.700 žen, úhrnem 44.700 osob a 21.000 příslušníků rodiny.
Náklad na podpory v nezaměstnanosti v měsíčním období od 16. srpna do 15. září činil v republice 5,597.173 Kč.
Vzhledem k tomu, jelikož ve skutečnosti tou dobou jest státní rozpočet ohledně povoleného úvěru na podpory v nezaměstnanosti překročen, jest vláda nucena - resp. již tak učinila a leží předloha na stole poslanců - požádati Národní shromáždění o povolení dodatečného úvěru na podpory v nezaměstnanosti v roce 1922 v částce 100,000.000 Kč.
Pokud se týče provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti, byly ve sněmovně předneseny stížnosti, týkající se hlavně vylučování osob svobodných a osob starých z nároků na podporu. K tomu poznamenávám, že osoby svobodné mohou též obdržeti podpory v nezaměstnanosti, pokud nespadají pod ustanovení paragrafů 2 a 3 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n.
Ministerstvo sociální péče bylo vzhledem ke skrovnosti finančních prostředků, které mu byly dány k disposici - poukazuji na stav minulý, před rokem a dvěma lety - nuceno na základě zákona dříve platného, resp. na základě § 18 zákona z roku 1921, omeziti vyplácení podpor v nezaměstnanosti toliko na jednotlivé okresy nebo na jednotlivá pracovní odvětví a na živitele rodin. Jednotlivým okresním politickým správám dán pokyn, aby osoby, pro které v té době byl dostatek pracovní příležitosti byly vylučovány z přiznávání podpor v nezaměstnanosti. To se však stalo během roků 1919 a 1920. Od srpna roku 1921 nedošlo však již vůbec k jakémukoliv novému omezování výplaty podpor v nezaměstnanosti. Právě naopak. V poslední době vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a nemožnosti opatřiti práci tak značnému počtu osob a z toho vyplývajícím důsledkům, bylo přikročeno k rozšiřování rozsahu podpor v nezaměstnanosti, ovšem v rámci zákona. Počátkem tohoto měsíce byl dán všem okresním správám pokyn, aby podporu v nezaměstnanosti přiznávaly i osobám svobodným, pokud by jejich výživa byla skutečně ohrožena.
Též ohledně přiznávání podpor v nezaměstnanosti osobám starým jsem nařídil, aby všem práce schopným osobám bez ohledu na stáří, pokud byly v poslední době z důvodu hospodářské krise propuštěny, byla přiznávána podpora v nezaměstnanosti.
Pokud se týče přiznávání podpor k účelům produktivním, t. j. za účelem provádění nouzových prací veřejnými korporacemi, jmenovitě obcemi a okresy, domnívám se, že v té příčině není stížnosti. Ministerstvo sociální péče, aby pokud možno zabránilo výplatě podpor k účelům neproduktivním, vyřizuje žádosti toho druhu co nejblahovolněji a nejrychleji, mnohdy dokonce povoluje příspěvek na nouzové práce z vlastní iniciativy.
Mám pohotově toliko přehled o nouzových pracích, podporovaných ve smyslu § 15 zákona o podporách v nezaměstnanosti za prvé čtvrtletí 1922. V lednu pracovalo se na 107, v únoru na 128, v březnu na 150 nouzových pracích, při čemž bylo průměrně denně zaměstnáno v lednu 3006, v únoru 3746 a v březnu 4762 osob podporovaných. Úhrnný obnos vyplacených státních příspěvků činil v prvém čtvrtletí 1922 celkem 1,885.613 Kč. Jak z přednesených čísel patrno, stoupá v každém měsíci počet prací i počet osob zaměstnaných na podnicích veřejných a veřejných korporací a tím se i k obecnému prospěchu zvětšuje rozdíl mezi produktivním a neproduktivním nákladem na podporu v nezaměstnanosti.
Páni interpelanti sami objektivně
konstatují, že zde musí veškeré složky společenské přiložiti pomocnou
ruku k dílu, aby pokud možno nejrychleji přechod z dnešní hospodářské
a průmyslové krise byl umožněn. Já dnes s tohoto místa prosím
a vyzývám slavnou poslaneckou sněmovnu, aby podporovala upřímnou
snahu i činnost vlády tím, že iniciativě vlády v mezích možnosti
a reality přispěje, pokud je potřebí. Úkolem vlády a všech činitelů
ve státě jest a musí býti snaha, všechny produktivní složky uvésti
v činnost tak, aby dostatek práce, zaměstnanosti a výdělečnosti
odstraňoval nezaměstnanost a přivodil podmínky blahobytu všem
výrobním vrstvám obyvatelstva. Vláda tedy počítá na součinnost
všech činitelů, zejména sněmoven Národního shromáždění, a doufá
v intensivní jejich práci, aby tak snaha a úmysl vlády, vtěleny
byvše v zákony, mohly rychle a úspěšně hojiti rány, které hospodářská
a průmyslová krise obyvatelstvu a zejména dělnickým vrstvám zasadila.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu poslanci dr. Meissnerovi.
Posl. dr. Meissner: Slavná sněmovno! Strana naše těšila se v této debatě zvláštní pozornosti. Dostalo se jí výtek, rad i pokynů z různých stran, z prava i z leva, ale nebyla ušetřena ani pochvaly. Obé jest nezasloužené. Ani výtky, ani chvála neodvrátí stranu naši od toho, aby šla cestou, kterou uzná, že je podle daného okamžiku nejprospěšnější v zájmu dělnické třídy. Zvláště pronikavé kritice podrobil program vlády a celou stavbu nynějšího koaličního systému mluvčí německé sociální demokracie, dr. Czech. On má stavbu tu za umělou a nepřirozenou, s hlediska dělnických tříd za škodlivou, kterou rozpory mezi kapitálem a prací odfouknou jako domek z karet.
Strana naše při tvoření každé vlády, do které vstoupiti má s buržoasií, položí si otázku, zdali jsou splněny všechny podmínky, aby tuto vládu s buržoasií tvořila. Nikoliv, že by potřebovala uvažovati o věci s hlediska zásadního, neboť otázka, může-li sociální demokracie býti ve vládě s buržoasií, byla již schválena velikou částí československého dělnictva, organisovaného ve straně naší a ve straně českých socialistů a byla schválena i velikými massami německého dělnictva v říši. Tedy tato otázka, která před válkou zaměstnávala mezinárodní sjezd, dnes již není předmětem rozporů a úvah, nýbrž předmětem našich úvah při tvoření každé vlády je, jsou-li poměry takové, které za daného okamžiku nutí stranu naši, aby vstoupila do vlády, čili, zda poměry ty dovolují, aby zůstala stranou. A postavení strany naší je tím obtížnější a zodpovědnější, poněvadž je v této sněmovně početně velmi silná, a poněvadž není v této sněmovně žádné jiné strany z oposice, která by stranu naši ve vládě chtěla nahraditi.
Řeknu docela otevřeně - a chci mluviti otevřeně a velmi střízlivě - ze pro stranu naší koalice s buržoasií není žádným ideálem, že my docela dobře jsme si vědomi slabých stránek takové koalice. A kdybych chtěl citovati svoji řeč, kterou jsem pronesl s tohoto místa před dvěma léty, když nastolena byla vláda úřednická, pak bych mohl poukázati na argumenty, které jsem uváděl o slabinách všenárodní koalice i ve směru socialistickém, i pokud jde o obavu, že by mohlo býti vyvoláno zdání, že je zahrocena proti jiným národnostem.
My tedy docela jsme si vědomi toho, že takovýto koaliční útvar není ideálem socialistické strany. Musíme však vzíti v úvahu, jaké problémy doby a řekl bych dne, čekají na své rozřešení, co má správa státní v daném okamžiku před sebou jako hlavní úkol. Musíme uvážiti i veškeré argumenty pro a proti a učiniti rozhodnutí ne s hlediska popularity strany, nýbrž s hlediska potřeb dělnické třídy v Československé republice.
Jak jednostranně je někdy kritika pronášena i z kruhů socialistických, tedy z řad bratrské strany, je viděti z toho, že kol. Czech činil za nynější krisi odpovědnou jenom a výhradně vládu pro její politiku zahraniční a valutovou. Poněkud mírnější toninu zahájil již kol. Pohl a ten přiznal, že hospodářská krise není krisí jenom a výhradně vyvolanou a zaviněnou státem nebo státní správou, že tato krise má přece příčin více. Chceme-li věc zpytovati jako socialisté, pak přece nesmíme viděti ve všem jenom stát a jenom stát, jenom vládu a jenom vládu. Pan kol. Czech si tu stěžoval na to, že tu máme Hoheitsstaat, ale sám upadá do veliké chyby, že ve všem vidí stát a ve všem vládu. Všeho je vinen stát, všeho je vinna vláda, všecko může změniti stát a všecko může napraviti vláda. Špatná vláda všecko zkazí, dobrá vláda všechno napraví. Je to skutečně tak správné? Krise dnešní je rázu světového i místního. V prvé řadě k takovému vyvrcholení krise přispěl rozvrat kapitalismu vůbec. Kapitalismus - a o tom přece mezi námi socialisty není pochyby - je v soumraku. Kapitalismus ukázal se býti neschopným v nynější době organisovati výrobu a zejména výrobu průmyslovou. On způsobil tuto velikou anarchii v celém světovém podnikání, on způsobil to, že celý svět - nejenom naše Československá republika - pod touto světovou krisí trpí. Vláda může býti činěna odpovědnou za to, jest-li stoupá nebo klesá marka? Měla ona na to vliv, jest-li vláda Seiplova v Rakousku během několika málo měsíců vytiskla za 2 tisíce miliard nových bankovek a tím uvrhla obyvatelstvo do takového stavu, že nemůže naše výrobky průmyslové konsumovati? Má vláda na to nějaký vliv, jest-li stoupáním nebo klesáním dinaru jihoslovanského - tedy země spřátelené, nikoli, jak pan kol. Czech se domnívá, že by politika zahraniční, směřující vůči dřívějším nepřátelským státům krisi byla způsobila, nýbrž i spřátelené země - klesá anebo stoupá dovoz do Jugoslavie? Moc státu a moc vlády v těchto hospodářských otázkách není neomezena, nýbrž má své určité meze, dané zákony hospodářskými, národohospodářskými. Vláda může jen vykonati určitá opatření, která leží v možnosti jejího zásahu a zásahu státu vůbec.
Činíce své rozhodnutí, volíme menší zlo. Co karakterisuje dnešní dobu v Československé republice? Dnešní doba vyjádřena je velkou krisí hospodářskou. Při jejím řešení nebo lépe řečeno zmírňování následků této krise, při jejím povlovném odstraňování a odbourávání, bude příslušeti státu a státní správě, nikoliv jak se zdálo vyznívati z debaty, výhradní, ale přece jenom význačný úkol. Musili jsme si tedy položiti otázku: Smí v takovém okamžiku, kdy stát a jeho správa má se zabývati krisí, která tak těžce a hluboko zasahuje do života třídy dělnické, která nejtěžšími a nejbolestnějšími svými důsledky právě řádí v řadách dělnictva, sociálně-demokratická strana zůstati stranou? Smí ona ponechati řešení a mírnění této krise výhradně buržoasii? Smí ona připustiti, aby tato krise byla řešena výhradně s hlediska buržoasního a kapitalistického, anebo je menším zlem a větší výhodou pro dělnictvo, když sociální demokracie neponechá volné pole buržoasii, nýbrž když se přihlásí k spolupráci a k spoluřešení a ke kontrole této činnosti, pro dělnictvo tak důležité? A jisto je, že účast strany naší ve vládě v takovémto kritickém okamžiku může, pokud toho vůbec politickým vlivem možno dosíci, když již ne zadržeti a znemožniti, tož alespoň zmírniti rány, které namiřují kapitalisté proti třídě dělnické, jejím sociálně-politickým vymoženostem a jejím odborovým organisacím. A kdyby chtěli kritikové z řad socialistických býti objektivními, pak by nesměli o odstoupivší vládě pronésti jenom slova nepříznivá, nýbrž pak by musili přiznati, že vláda velmi často zabránila, aby kapitalistické šarfmachrovství se nemohlo vybíti na zádech dělnictva. Poukazuji na spory v hornictví, kovodělném průmyslu atd. A také v budoucnosti jistě nemohou býti ty rány tak těžké a tak osudné, než by byly, kdyby tu nebylo politické protiváhy proti hospodářské povaze kapitalismu.
Vážená sněmovno! My jsme si vědomi svého obtížného postavení i toho, jakou oběť přinášíme, strana i jednotlivci, na své popularitě. Ale nám v tom okamžiku není směrodatná popularita osobní, či strany, nýbrž nám musí v takovém historickém okamžiku býti směrodatným jedině zájem dělnické třídy. A když ve svém nitru a před svým svědomím přijdeme k přesvědčení, že zájem dělnické třídy vyžaduje třeba dočasnou politiku nepopulární, musíme ji dělati, poněvadž máme odpovědnost před dělnickou třídou pro budoucnost. (Výborně! Potlesk.)
A to je problém vážnější a důležitější než problém prvnější. Stát bude museti vzhledem k vývoznímu charakteru našeho průmyslu rozhodnouti se, zdali chce svoji finanční a tarifní a obchodní politiku udržeti, průmysl, který jsme převzali z bývalé říše Rakousko-Uherské, pokud možno nezmenšený a celý a takovým způsobem zachovati domácímu dělnictvu zaměstnání a živobytí. Já bych pokládal za velikou chybu, kdyby stát chtěl hráti roli lékaře, který přikročuje k lůžku nemocného s názorem a priori pessimistickým, který považuje nemoc za nevyléčitelnou a pomýšlí hned od počátku na bolestnou a těžkou amputaci. Amputace části našeho vývozního průmyslu, který prý není života schopen, by nebyla amputace lékařská, kterou by se dosáhlo oddělení nezdravého nádoru od zdravého těla, nýbrž to by byla amputace, kterou prováděl na svých hostech mythologický Prokrustes, který hosta položil do postele a byla-li postel malá, a přesahovaly-li nohy, prostě nohy useknul. Poněvadž jsme převzali malou postel od bývalé říše Rakousko-Uherské, postel vyjadřující spotřební a celní území, a poněvadž tělo, které se do této postele mělo vtěsnati, to je průmysl exportující, je příliš veliké, tu snad se někdo domnívá, že je nejzdravějším pro to tělo, když se mu useknou prostě přečnívající nohy. Pánové! Na řešení této krise je interesováno dělnictvo v míře mimořádně značné a já pravím, značnější, než průmyslníci sami. V některých směrech mohou tedy zájmy průmyslníků a dělnictva býti souběžné a měly by se v některých směrech také podporovati a jíti souběžně, ale v jiných směrech se zájmy dělníků a průmyslníků značně rozcházejí. My tuto věc neposuzujeme z hlediska majitelů průmyslu, tedy s hlediska kapitalistů, nýbrž s hlediska průmyslu a jeho potřeby a potřeb dělnictva na tento průmysl vázaného a připoutaného. A tu pak nám musí býti úplně lhostejno, kdo je dočasným majitelem onoho průmyslu, úplně lhostejno jeho hospodářské postavení, ale také národnostní příslušnost. Průmyslník ten nelpí tak a není tak svázán s podnikem jako dělník. Průmyslník ten často s lehkým srdcem, i bez velkých obětí zbaví se svého spojení s podnikem.
Pan kol. Czech naprosto přehlíží, že ani té krise čistě vnitřní nezavinila vláda. Jako by bývali velikou část viny na zavírání továren nenesli průmyslníci sami, kteří nedovedou se přizpůsobiti poměrům a jsou ochotni vyráběti jen při velikých ziscích, na které navykli během války, a odmítají pracovati při ziscích malých. Jakoby vláda nesla vinu na tom, že část průmyslníků v Československu nedovedla si zjednati během výhodných posledních let dobré jméno za hranicemi, nedodržujíc lhůt dodacích a stornujíc při poklesu koruny svévolně dodávky; že další část průmyslových podniků, které ještě před čtvrt rokem vyplácely ohromné dividendy, náhle úmyslně zavřela továrny a vyhodila dělnictvo na dlažbu za tím účelem, aby náhlou hromadnou nezaměstnaností vnesla do dělnictva paniku, zoufalost a učinila je povolnějším ke snižování mezd. A že další část průmyslu musela zavříti své podniky ne proto, že by pro stoupající korunu nemohla vyrábět a vyvážet, nýbrž proto, že utrpěla veliké ztráty ve spekulaci s markou, a posléze, že jistá část průmyslových velkokapitalistů zavřela demonstrativně své podniky z důvodů protistátních, aby ohrozila a poškodila stát - poukazuji na některé podniky zejména na Slovensku. Tedy všechny tyhle příčiny sváděti na vládu, že vláda je svojí politikou způsobila, myslím, je nejvýš nesprávné.
Ale zdá se mi, že u nás je vůbec
všechno myšlení politicky orientováno jen směrem na stát a státní
správu. Což pak nemáme správy jiné, což pak nemáme také sbory
samosprávné, což pak nemáme také svépomocné sbory, což nemáme
konsumenstvo samo, což ve všem všady musí zakročovati vláda? Pan
posl. Czech tu poukázal na vysoké ceny masa. Nechť se prosím
zeptá, ne proč je maso tak drahé konsumentům, nýbrž proč je tak
velký nepoměr mezi nízkou cenou, kterou dostane zemědělský výrobce
a vysokou cenou, kterou musí zaplatiti konsument, a pak prosím,
ať se řekne: To může zabrániti jen vláda a jen stát? Což tu nejsou
také obce? (Hluk na levici). Nechť se podívá na německé
obce, co ty dělají ... (Hluk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr. Meissner (pokračuje):
... aby umožnily bezprostřední styk mezi konsumentem a výrobcem.
(Hluk).
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o ticho, pánové.
Posl. dr. Meissner (pokračuje): Já jsem pevně přesvědčen, že krise, pokud byla vyvolána náhlým stoupnutím koruny, jest jen dočasná. Vždyť statistika našeho vývozu do Německa za srpen letošního roku ukazuje, že jsme v tom měsíci dosáhli v některých odvětvích našeho vývozu dokonce rekordních cifer, že jsme tedy v akutní krisi, vzniklé náhlým stoupnutím koruny, byli překvapeni do jisté míry náhle. Očekáváme, že dík snížení uhelné dávky, tarifů železničních a dík jiným prostředkům vládním ve prospěch našeho exportujícího průmyslu tuto krisi překonáme v době přece jen dozírné. Avšak tím nebudeme venku z průmyslové krise vůbec. To bude jen částí její, která bude zmírněna, či odstraněna. Nám tu i v budoucnosti zůstane krise jiná, krise, která je způsobena domnělým průmyslovým překrvením našeho státu.
V Pardubicích vystěhovali celou továrnu, petrolku, jinde kapitál se vystěhuje, nechá holé budovy a přestěhuje své stroje. Akcionář není v žádném užším spojení s podnikem, on je vázán na papír, kterého se může brzy zbavit, krátce a dobře jeho souvislost s podnikem, interes na zachování průmyslu není tak veliký, jako interes dělníků. Naproti tomu je dělník přímo připoután k podniku, který je v obci, vždyť je připoután k té obci, maje tam domek nebo políčko a nějaké vedlejší zaměstnání. Přestěhuje-li se závod, zůstává dělník bez zaměstnání a z obce po případě nemůže a zůstávají mu ještě na krku zvýšená břemena obecní. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek).
Vážení pánové! Řekl jsem, že to není otázka, která by směla být posuzována s hlediska jednostranně národního, nýbrž že je to otázka, která se dotýká dělnictva všech národností stejně bolestně a stejně vážně. Já bych nerad, aby snad docela jinak věc se posuzovala, jde-li o průmysl v té či oné krajině. Jen prosím, uvažme, kdybychom věc chtěli posuzovat s hlediska národního, jak je připoután osud tisíců českých dělníků na prosperitu a zachování německého průmyslu, jak zničení německého průmyslu v severních Čechách by znamenalo nejen hospodářské poškození českého dělnictva, nýbrž úplné vylidnění a vypuzení českého dělnictva z tohoto území. Tedy stát musí tuto věc posuzovat podle mého pevného přesvědčení poněkud z vyššího hlediska. My nebudeme dělat žádnou amputaci, nýbrž stát bude povinen přispět svojí politikou finanční, obchodní a tarifní k tomu, abychom zachovali všecko, co jsme zdědili. Tak jsme to chtěli, tak to také musí býti zachováno! (Výborně!)