Předseda: Kdo souhlasí s tímto odstavcem 4 §u 11 podle přečteného právě návrhu pana posl. Housera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Odstavec 4 §u 11 podle návrhu pana posl. Housera je zamítnut.
Ted, budeme hlasovati o témže
odstavci 4 §u 11 podle návrhu pana posl. Hoffmanna a soudr. Žádám
o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Hoffmanna a druhů k §u 11:
V odst. 4 buďtež škrtnuta na obou místech slova "nebo kursy". Povinná návštěva pokračovacích škol budiž stanovena pro všechny mladistvé osoby ve stáří od 14 do 17 let.
K poslední větě odst. 6 budiž připojeno:
"Toto vládní nařízení musí
zásadně učiniti učebné dílny střediskem vyučování, vyučovací hodiny
ustanoviti v době denní, vyloučiti vyučování v neděli a týdenní
počet hodin vyměřiti 8 až 10. Na pokračovacích školách vyučují
jak učitelé veřejných obecných a občanských škol, tak také odborníci
z vrstev živnostníků, obchodníků a zemědělců. Tyto učitelské osoby
musí býti za toto vyučování výminečně placeny."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pana posl. Hoffmanna a soudr., týkajícím se odst. 4 §u 11, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Hoffmanna a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odst. 4 §u 11 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 4 §u 11 je schválen podle zprávy výborové.
Zbývá dodatečný návrh pana posl.
dr. Schollicha a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Doplňovací návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
§ 11, odst. 4 budiž doplněn takto:
"Při tom budiž zachována
zásada, že vyučují-li takto učitelé veřejných obecných a občanských
škol, musí býti tito učitelé za vyučování placeni zvlášť."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatečným návrhem pana posl. dr. Schollicha a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. dr. Schollicha a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 12 nejprve
v úpravě navržené panem posl. Houserem a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odstavec první měj toto znění: "Prodloužení povinné docházky školní do škol obecných (ľudových) a občanských na devět plných let školních provede se na Slovensku tak, že školní dítky, které letos docházejí do školy šestý rok, jsou povinny choditi do školy plných devět let."
Odstavec druhý škrtnouti.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto § 12 podle návrhu pana posl. Housera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. § 12 v této úpravě navržené panem posl. Houserem a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí teď s § 12 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 12 podle zprávy výborové je schválen.
O §§ 13 a 14 budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 13 a 14 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Zbývá nám hlasovati o dodatečném
návrhu pana posl. Housera a soudr., aby mezi třetí a čtvrtý odstavec
§u 14 se vsunul ten dodatek. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odstavec čtvrtý nový nechť zní:
"V každém případě, dosáhl-li
počet půldnů zanedbaných během školní docházky 50, musí školní
dítě celý zanedbaný čas dochoditi po školní povinnosti a teprve
po ní bude ze školy propuštěno."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatkem, navrženým panem posl. Houserem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Dodatečný návrh pana posl. Housera a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §§ 15 a 16 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 15 a 16 podle zprávy výborové jsou schváleny.
O § 17 budeme hlasovati v úpravě
navržené panem posl. Houserem a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odstavec první nechť zní: "Ustanovení tohoto zákona platí stejně o všech veřejných školách obecných (ľudových) a občanských vůbec, nehledíc na to, kým byly založeny a jsou vydržovány."
Odstavec druhý: "Také soukromé
školy obecné a občanské jsou zavázány šetřiti všech ustanovení
tohoto zákona."
Předseda: Kdo souhlasí s § 17 v této úpravě, navržené panem posl. Houserem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Housera a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 17 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 17 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o novém §
18, jak jej navrhuje pan posl. Houser a soudr. Prosím, aby byl
přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Za § 17 vložiti paragraf nový tohoto znění:
"Obecná a občanská škola je bezplatná. Školné se na nich zrušuje, ať jsou to školy veřejné nebo soukromé.
Školní knihy a jiné vyučovací potřeby dostávají všechny školní děti zdarma. Náklad na ně hradí z polovice školní obec, z polovice stát, na soukromých školách jejich vydržovatel."
Ostatní paragrafy podle toho přečíslovati.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto novým paragrafem 18, jak jej navrhuje pan posl. Houser a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Housera a soudr. na nový paragraf 18 je zamítnut.
Budeme hlasovat o starém §u 18 tak, jak jest obsažen ve zprávě výborové, a o §§ 19 až 20 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 18 až 20 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o dodatku
k §u 20 podle návrhu pana posl. Boboka a soudr. Žádám, aby byl
přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Boboka a soudr.:
§ 20 nech sa na konci doplní týmito
slovami: "a na cirkevné školy Slovenska."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatečným návrhem k §u 20, jak jej navrhuje pan posl. Bobok a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Boboka a soudr. je zamítnut.
O §u 21, nadpisu a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 21, nadpis a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím osnova tato přijata je poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém. Čtení druhé bude provedeno ke konci schůze.
Zbývá nám hlasovati o resolucích, jež přijaty jsou výborem kulturním. Jsou to tři resoluce: posl. Jaši, dr. Lukavského, Rýpara, Sladkého a dr. Srdínka a čtvrtá resoluce posl. Jaši, dr. Lukavského, Rýpara, Sladkého a Vahaly.
Jsou obsaženy ve zprávě výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tyto 4 resoluce jsou schváleny, jak byly přijaty výborem kulturním.
Teď budeme hlasovati o jednotlivých resolucích, jež byly podány průběhem jednání.
Jsou to resoluce pp. posl. Simma,
dr. Schollicha a druhů. První jejich resoluce zní: Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Simma, dr. Schollicha a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Ministerstvu školství a
národní osvěty budiž uloženo, aby pokud možno v krátkém čase předložilo
k parlamentnímu projednání návrh zákona o vybudování občanské
školy v tom směru, aby byla rozšířena na 4 třídy a aby se umožnil
přechod z občanských škol na střední školy."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. Simma, dr. Schollicha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční tento
návrh je zamítnut. Žádám o přečtení druhého resolučního
návrhu týchž pánů poslanců.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Simma, dr. Schollicha a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Ministerstvu školství a
národní osvěty budiž uloženo, aby pokud možno v krátkém čase předložilo
k parlamentnímu projednání návrh zákona o reformě vzdělání učitelů
v tom směru, aby se učitelé vzdělávali na vysokých školách."
Předseda: Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem p. posl. Simma, dr. Schollicha a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluční tento návrh jest schválen.
Budeme hlasovati o resolučním
návrhu p. posl. Schweichharta. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluce posl. Schweichharta a druhů:
"Aprobační řízení stran školních
knih budiž podrobeno nové zákonité úpravě. Budiž zřízen výbor
pro školní knihy, utvořený z odborníků všech druhů škol a všech
paedagogických a politických směrů, aby podali dobré zdání o nových
školních knihách, stanovili směrnice pro sestavení nových knih
atd."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. Schweichharta a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Schweichharta a soudr. je zamítnut.
Teď zbývá ještě resoluční návrh
p. posl. Hillebranda a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluce posl. Hillebranda a druhů:
"Vláda se vybízí, aby ještě v roce 1922 předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, v němž se školství upravuje na základě národní autonomie, činí se opatření o konstituování národností a vybavují se právem berní výsosti pro kulturní účely.
Zákonitě se stanoví, že pomůcky a vyučovací potřeby jsou zdarma, rovněž tak ze se zavádí stravování žáků a rovněž i bezplatné vyučování na všech vyučovacích ústavech.
Rozčlenění žáků obecných škol podle nadání a zavedení veřejného pomocného vyučování pro děti, které se zdržely ve vyučování, kursů pro nadané, lesních škol budiž zákonně upraveno.
Budiž neprodleně započato s pronikavou
reformou učitelského vzdělání."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. Hillebranda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hillebranda a soudr., je zamítnut, a tím je vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k druhému. Jsou to:
2. Návrhy, aby senát prodloužil lhůtu ku projednání osnov:
a) Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk 3238) o 4 měsíce.
b) Usnesení senátu o usneseni posl. sněmovny k návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a k návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 13. ledna 1913, čís. 13 ř. z., a z 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., o dani výdělkové (tisk 3585) o 3 měsíce.
c) Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek (tisk 3597) o 3 měsíce.
Činím tyto návrhy, ježto je technicky nemožno uvedené osnovy projednat ve stanovené lhůtě původní.
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přikročíme k hlasování. Mám dát hlasovati odděleně? (Hlasy: Najednou!)
Tedy budeme hlasovati o všech třech najednou.
Kdo souhlasí s tím, aby senát prodloužil lhůty k projednávání sdělených osnov, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna usnesla se vyzvati senát k navrženému prodloužení lhůty a je tím vyřízen odstavec 2 pořadu dnešní schůze.
Teď přikročíme, nebude-li námitek,
k odst. 6, jímž je
6. zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3727), kterým se ruší a mění některá ustanovení řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n. (tisk 3767).
Není námitek? (Nebyly.)
Námitek není.
Zpravodajem je pan posl. Prášek.
Uděluji mu slovo. (Různé výkřiky komunistických poslanců.)
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Když po prvé v roce 1919 volilo se na zásadách poměrného zastoupení, prvního to moderního řádu v naší Československé republice, (Výkřiky komunistických poslanců.) bylo očekáváno s napětím, ba také s určitými pochybnostmi, jaké důsledky objeví se ve správě obcí, přijdou-li širší vrstvy lidové k vedení obcí a správě majetku obecního.
Očekávání, že tyto správy obecní se neosvědčí, že lidé, kteří nejsou poplatně exponováni v obcích, budou spatnými správci majetku obecního, se nesplnilo. Naopak, můžeme dnes po 3 letech konstatovati s uspokojením, že široké vrstvy lidové osvědčily se ve správě a vedení obcí, že lid projevil dostatečné porozumění pro hospodářské i kulturní požadavky samosprávy. Až na nepatrné výjimky můžeme říci, že obce vedly si vzorně, příkladně a že jen v mizivém počtu případů tu a tam toto vedení zklamalo.
Uvážiti ovšem musíme, že obce hospodařily za poměrů nejtěžších, musíme uznati, že správa obcí převzata byla bezprostředně v době poválečné, musíme uznati, že obce byly hospodářstvím válečným zruinovány, morálka poklesla, a ze přes to přese všechno osvědčilo se lidové vedení těchto obcí, ačkoliv drahota denních potřeb, velká krise uhelná, krise bytová a hospodářská dusily jakékoliv uskutečnění kulturního, sociálního i komunálního programu, s nímž široké vrstvy lidové po prvé v roce 1919 vstoupily na místa, která doposud byla jim nepřístupna, a která také hodně často byla jim neznámou pevninou. Uvážiti musíme, že hospodářství tak zruinované nedalo se během 3 let postaviti na pevný základ. Mimo to musíme uvážiti, že přirážkový systém hodně často zabíjel popularitu a sympatičnost nové správy obecní, když obce byly nuceny uhražovati zvýšené výdaje, které přišly bez jejich vědomí, ba proti jejich vůli odhlasováním různých předloh v Národním shromáždění, když úpravou platů úředníků a zřízenců obcím byly uloženy povinnosti, kterým nemohly plně dostáti, a proto musily sáhnouti k hledání nových příjmů finančních, což vedlo často k vážným otřesům hospodářství obecního.
Pravdou je, že stát sám uznal kritickou situaci hospodářství obecního a snažil se obcím pomoci tak zvaným přídělem finančním. Ovšem musíme konstatovati, že tyto finanční příděly obcím začaly působiti efektivně teprve v roce 1922 a proto bylo by nespravedlivé, abychom prodlužovali výjimku, která byla učiněna v zákoně z r. 1919, poněvadž zákon z r. 1919 učinil výjimku 3letého trvání voleb, a byla domněnka, že neosvědčí se demokratický řád volební a neosvědčí se nové lidové zastupitelstvo. Můžeme konstatovati, že zákon z r. 1919 vycházel z předpokladu čtyřletého období voleb, a proto není důvodů, proč by měla býti tato výjimka pro první období prodloužena, a proto nová předloha zákona, která je dnes rozdávána, má na novém a pevném podkladě postaviti system volební a trvání mandátu po dobu 4 roků.
Přikročím k rozboru předložené osnovy a musím se zmíniti, že volební řád tento uvádí v soulad předpisy zákona, č. 75 Sb. z. a n., a předpisy o stálých voličských seznamech, aby nevznikla kolise, jak často jsme se o tom v praksi přesvědčili. Proto z těchto důvodů byl volební řád přepracován a slavné sněmovně předložen.
Již v §u 1 zmíněné předlohy uvádí se v soulad znění řádu volení do obcí se zákonem, který ustanovuje upravení řádu volebního a vyložení stálých voličských seznamů.
V §u 2 bylo nutno zabrániti, aby nemohl jeden volič, který z jakýchkoliv důvodů zanesen jest v několika různých obcích ve voličských seznamech, uplatňovati volební právo v několika obcích, a proto srovnáváme to ustanovením v zákoně v §u 2, aby během jednoho roku mohl vykonati volební právo jen jednou v jedné obci. Tím ovšem nechceme vylučovati jej z volebního práva, když by v této obci byly několikráte během roku volby vypsány.
Ovšem i § 3 bylo potřebí přizpůsobiti a odstranili-li jsme z §u 3 ustanovení, že ten kdo nesloží obecní účty, je vyloučen z volebního práva, stalo se to proto, ježto bychom ho vylučovali z volebního práva i do Národního shromáždění, poněvadž voličské seznamy obecní slouží současně za podklad volebního práva do Národního shromáždění. Proto trestnost toho, že nesložil účty obecní z fondů a jmění spravovaného, vsunuta byla do § 5.
Vyzvedám důležitost §u 4, kde byly postaveny obecní komise na roven obecnímu zastupitelstvu, a předpisuje se pro tyto komise obecní právě tak volitelnost jako pro členství obecního zastupitelstva a analogicky taktéž i ztráta mandátu do komisí je obdobná ztrátě mandátu do zastupitelstva. Nejdůležitější jsou ovšem §§ 8 a 10 předloženého zákona, kde snažíme se upevniti hospodářskou i politickou situaci obcí a současně zabezpečiti obce před eventuelními otřesy, které by mohly v zastupitelstvu vzniknouti tím, že by nebyla funkce, na kterou byl kandidující zvolen, přijata ať z důvodů jakýchkoliv.
V § 8 totiž říkáme, že každý má možnost před vypsáním voleb při sestavování kandidátní listiny, aby odepřel přijetí mandátu, ale naproti tomu jak jedenkráte zvolen byl, aby byl povinen si podržeti volební mandát. V dalším odstavci zákona... (Hlas: To je absolutismus!) To není absolutismus, to je demokracie. (Posl. Toužil: Ten se zaučuje. Bude československým papežem!) Jenom biskupem, jako vy jste biskupem v bolševictví. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Ustanovení aby ten, kdo vystoupí z určité kandidující volební strany, ztrácel mandát, odpovídá úplně zásadě poměrného zastoupení a proto bylo nutno přijmouti toto ustanovení do volebního řádu, aby mohlo býti toto poměrné zastoupení uplatněno v každém případě a za každých okolností. Rovněž bylo také potřebí upraviti, aby nemohl někdo libovolně, bezdůvodně resignovati na členství, a proto taxativně vypočítáno je v zákoně, kdy je možnost resignace, a naproti tomu, kdy je možnost odvolati se, když by zastupitelství neschválilo tuto resignaci. Odvolání to jest možno k politickým úřadům, o kterých jest často zmínka v tomto zákoně.
Rovněž ovšem bych zdůraznil, že vzhledem k novým poměrům jest potřebí, aby přesně a správně bylo definováno, co znamená "strana" ve smyslu volebního řádu jmenovitě v obcích, kde hodně často vystupují různé strany zájmové i hospodářské, kde velmi často vystupují místní skupiny pod pojmem strana a kandidují samostatně. Proto vychází ústavněprávní výbor z toho názoru, že bude muset být předložen definitivní zákon, kterým by upraveno bylo, co "strana" v pravém a přesném slova smyslu znamená. Ovšem nemůžeme to dnes přesně definovati, ale v každém případě strana nemůže býti k tomu, aby hájila sobecké, osobní zájmy, nýbrž musí býti definováno jako protiklad proti sobeckým snahám jednotlivců a nepatrných sdružení. (Posl. Bubník: To je také povinnost každého socialisty!) To také děláme. Na to ovšem jest pamatováno příslušnou resolucí, ke které se také v důvodové zprávě připojujeme a kterou doporučujeme, aby slavná sněmovna přijala.
§ 38 jest analogickým přizpůsobením se poměrným volbám do Národního shromáždění, a když zákon o volbě do Národního shromáždění byl uzákoněn, nebylo možno, abychom nedali v případě voleb obecních voličům tytéž výhody.
Výbor ústavně-právní jest si vědom, že ani tyto opravy zplna neuspokojí všechny, kteří volají po řádném volebním řádu do obcí, a nechává otevřenou otázku volby starosty z plena a vedení stálých voličských seznamů, které dosud bylo břemenem pro obce a neznamenalo pravého podkladu pro obecní volby, jak by si bylo přáti.
Rovněž i otázka vázanosti kandidátních listin jest otázkou otevřenou, a domnívám se, že bude musit býti v dohledné době přikročeno k jejímu řešení.
Byla-li v dnešní debatě zmíněna otázka Slovenska, Hlučínska a všech těch ostatních krajů, kde doposud nebyly provedeny volby podle zásad moderního volebního řádu, dovolávám se jasného a striktního prohlášení pana min. předsedy, které učinil ve schůzi ústavně-právního výboru, kde závazně prohlásil, že volby jsou připraveny a v nejkratší době budou také vypsány uskutečněny. Jen technické důvody zdržely vládu, že nemohla doposud volby tyto vypsati, a můžeme proto s potěšením vítati prohlášení pana min. předsedy, že tyto volby co nejdříve budou uskutečněny.
Že zákon tento nemá důsledků, o jakých mluvili páni z řad komunistických, tomu nasvědčuje čl. 3, předposlední odstavec, který zdůraznil, že zákon nemá zpětné působnosti na poměry před vydáním zákona a že má působnost teprve do budoucnosti.
To byl jistě v první řadě důvod, který vedl ústavně-právní výbor, že doporučuje nejen znění tohoto zákona důležitého, který přináší určité vyjasnění v dosavadním nejasném volebním řádě, jenž přiváděl obce do neklidu a připravoval je do značných finančních nesnází.
Jménem ústavně-právního výboru
doporučuji slavné sněmovně, aby zákon, který bude znamenati další
úpravu vedení našich obcí, byl přijat v navržené úpravě ústavně-právního
výboru, a aby rovněž i připojené resoluce byly schváleny slavnou
sněmovnou. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji, aby řečnická lhůta trvala 25 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Řečnická lhůta je 25 minut.
K slovu jsou přihlášeni jako řečníci "proti" pp. posl. Böhr, Houser, Jos. Fischer, Hudec, Hackenberg, Vávra a dr. Buday.
Dávám slovo prvnímu řečníku "proti" zapsanému, jímž je pan posl. Böhr. (Výkřiky komunistických poslanců: Vypište volby!)
Pánové, prosím, abyste zachovali
klid. Co žádáte, není v mé moci. (Trvalý hluk.) Pánové,
já bych prosil, abyste zachovali parlamentární zvyky a abyste
nechali mluvit prvého řečníka, jemuž jsem udělil slovo.
Posl. Böhr (německy):
Slavná sněmovno! (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pánové, prosím o klid.
Posl. Böhr (pokračuje): Vážené dámy a pánové! Jménem německého svazu parlamentního mám podati toto prohlášení k projednávanému návrhu zákona o volebním řádu obecním. (Hluk. Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Novela zákona k volebnímu řádu obecnímu předložená vládou vyvrcholuje v ustanovení §u 10, podle něhož nově zavedená čtyřletá doba úřadování obecních zastupitelstev se zavádí se zpětnou platností i pro zastupitelstva v době přítomné úřadující. Pro toto ustanovení uvádějí odůvodnění vládní předlohy důvody technické, a to nemožnost, aby se seznamy voličů opravily v době, jež přichází v úvahu. Jest zbytečné zabývati se třeba jediným slovem touto planou výmluvou, pravý důvod odkladu voleb obecních je v politických poměrech, totiž ve změně přesvědčení voličstva, jíž se české strany většiny bojí a která by prokázala, že strany při moci jsoucí z velké části pozbyly důvěry voličů. (Souhlas na levici. Výkřiky.) Kdyby se to však projevilo volbami obecními, nemohlo by i nynější shromáždění národností obstáti před demokratickými pojmy a muselo by býti rozpuštěno, aby se přihlíželo k změně nálady voličů. (Souhlas na levici.) To se však nehodí dnešním držitelům moci a hledí se tedy udržeti při moci postupem, který musíme vytknouti jako nedemokratický, ba jako podvedení voličstva. (Souhlas a potlesk na levici.)