Předseda
(zvoní): Slovo dále má pan posl. Draxl.
Posl. Draxl: Slavná sněmovno! Kolega dr. Haas ve své řeči dotkl se dvou věcí a to, zmínil se o neloyalitě při projednávání této předlohy a současně na druhé straně zase prohlásil, že tato předloha odpovídá a vyhovuje potřebám. Já si k této věci dovolím uvésti některá data.
Hornictvo prodělalo těžké a trpké boje za reformu bratrských pokladen. A nelze pominouti, abych se nezmínil, že v roce 1882 vypukla velká stávka v severních Čechách za reformu bratrských pokladen. Tehdejší vládní režim nařídil obcím a úřadům, aby každý horník, který stávkuje za reformu bratrských pokladen, byl poslán postrkem do své domovské obce. Sta rodin tehdy bylo naloženo na vozy a odvezeno do svých příslušných okresů. Sta rodin bylo tehdy vykázáno z okresů, kam podle rozkazu se nesměly navrátiti.
Rok nato, v roce 1883, bylo slíbeno hornictvu, že se mu dostane zvláštního úrazového pojišťování. Na toto úrazové pojišťování čekalo hornictvo 30 let, než se ten slib splnil, a na reformu bratrských pokladen čekalo 7 let.
Poměry pro nás, pro hornictvo, byly zejména špatné. A já si dovolím jen připomenouti, že výměra provise ještě v létech devadesátých byla malá. Dokonce mám zde tabulky a stanovy z roku 1896 a 1897, kde bratrské pokladny vyměřovaly za 35 let členství v bratrské pokladně 131 K provise ročně. V jiné kategorii, tak zvaném oddělení B, vyměřena byla provise 65 K 82 h ročně. Tedy z toho můžete si učiniti obraz, jak dalece bylo hornictvo zaopatřeno.
Nejlepší poměry byly v severních Čechách. V roce 1906 byla zahájena stávka horníků v severních Čechách, kde také položen byl jeden z hlavních požadavků, reforma bratrských pokladen. Žádalo se tehdy, aby byl změněn § 184 bratrské pokladny v Mostě, a aby zvýšena byla pense. Páni majitelé dolů se tehdy postavili na stanovisko, že se neprovede žádná změna stanov a že zůstane při starém. K tomuto systému těchto stanov se ještě vrátím.
V roce 1906 bylo touto stávkou docíleno, že majitelé dolů se zavázali, že budou připláceti k stávajícím provisím každému horníku - provisionistovi - 100 K ročně. V pozdějších letech, v r. 1912-1913 zorganisovali jsme znovu novou akci a docílili jsme, že tento 100korunový příplatek byl zvýšen na 250 K, takže bylo 254 K provise a 250 K zvláštního příplatku, tudíž měl horník před válkou až do 1. července 1919 provise s příplatky 502 K. Kdybychom to znásobnili, tak jak se dnes všeobecně počítá, desetkráte, znamenalo by to, že dnes při projednávání této předlohy by musila býti stanovena také provise v tomto měřítku, abychom přišli na těch 502 K. My jsme však velice daleko od toho. Ať už poměry před válkou byly sebe levnější, přece jen, porovnáme-li tyto číslice, myslíme, tak jak to bylo konstatováno p. kol. dr. Haasem, tomu není, neboť si to dovedou horníci velmi dobře spočítati a že nebudou s tím příliš spokojeni.
Navrhovaný zákon má zjednat nyní nové poměry. Má se zříditi jedna bratrská pokladna pro celou republiku. V této věci si dovolím podotknouti, že původní předloha zněla, aby byly zřízeny tři bratrské pokladny; navrhovalo se, aby byla zřízena jedna pro Čechy, druhá pro Moravu a třetí pro Slovensko. Nevím, zda z politických důvodů nebo snad ještě z jiných přišlo se s těmito návrhy. Právě naše organisace to byla, která trvala na zřízení jedné bratrské pokladny. Na zřízení této bratrské pokladny byly podány určité návrhy, ke kterým jsme se současně také připojili.
Když v navrhované předloze porovnáme tabulku, tak shledáváme, že původní předloha zněla: Základní provise za prvých 5 let 1200 Kč, nyní opravená se mění na 900 Kč, Porovnáme-li to pak dále, když bude míti horník 15 let, podle původní předlohy by byl obdržel 1680 Kč ročně provise, kdežto podle nynějšího předloženého zákona obdržel by 1860 Kč, při 20 letech by to obnášelo podle původní předlohy 1920 Kč, podle předloženého zákona 2340 Kč a při 25letech obnáší podle původní předlohy 2160 Kč, podle nynější předlohy 2820 Kč. Tedy zde jsou to značné rozdíly. Posuzujeme-li uvedená čísla, vidíme, že nynější předloha je lepší oproti původní, avšak teprve počínaje 15. rokem. Všichni ti, kteří by snad postiženi byli naprostou neschopností práce tak, že by se před 15. rokem stali neschopnými práce, ti by byli na tom podle této předlohy hůře. Tímto zákonem se mají však poměry vyrovnati a ještě tím, že stanoveny jsou tam zvláštní drahotní přídavky, kterými mají býti ještě vyrovnány další diference. K této otázce navrhovali jsme, aby drahotní přídavky a provise obnášely celkem dohromady 35%, avšak tento návrh byl zamítnut a přijata byla nynější forma.
Druhý důležitý bod je ustanovení, že horník má nárok na provisi po 30 letech, je-li 55 let stár. Já zde prohlašuji, že náš požadavek byl, a to z usnesení mezinárodní konference horníků, který už je stár více než 30 let. My jsme žádali, aby stanovena byla doba 25 let členství u bratrské pokladny, a aby po této době členství svobodně mohl horník vstoupiti do provise. Nyní schválena byla číslice 30 let členství a 55 let stáří. Tu chci poznamenati, že při žádném pojištění není podobného ustanovení, aby vedle stanoveného počtu členských let, které si tam horník zaplatí, musila se ještě k tomu stanoviti hranice stáří. A tu můžeme si to spočítati: Horník, který vstoupí do práce na důl v 16 letech, když bude pracovati po celou dobu svého žití v dolech, bude to proň znamenati, že nedostane provise v 30 letech svého členství, nýbrž že bude museti pracovati 39 let, aby dostal pensi, a poněvadž, bude-li míti vypracováno 30 let, bude teprve stár 46 roků, bude musiti dalších 9 let pracovati, než dosáhne 55 let stáří, takže tato číslice 30 let pro horníka je úplně ilusorní v tomto směru, nijakým způsobem hornictvo neuspokojí. Také tento způsob není snad při žádném jiném pojištění, aby se to stanovilo dvojmo, aby se na jedné straně řeklo, když budeš pracovati 30 let, máš nárok na pensi, ale musíš býti 55 roků stár, ale neznamená to, že by těch 30 let postačilo, nýbrž pro nás to musí býti měřítkem, takže horník je odsouzen pracovat v podzemí plných 39 let při nebezpečí svého zaměstnání.
A tu padá na váhu, že pro horníka jest podmíněno v první řadě nebezpečí úrazu, kde musí pracovati v těžkém stlačeném vzduchu, který je silnými ventilátory vháněn do dolů, nebo horkém vzduchu, prosyceném kouřem a plyny, nebo ve vlhkých děrách. Horník pracuje tu, stoje po kolena ve vodě, jinde zase pracuje naopak v horku, vedru a vychází ven na chodbu, kde je silný studený průvan. Tam na kamenouhelných nebo rudných dolech kopají v leze na studených skalách plných 8 hodin a tu lze snadno si představiti, že, je-li horník 20-25 let takto zaměstnán, předčasně ničí své zdraví. Já si dovoluji uvésti jen některé číslice Ústřední bratrské pokladny v Mostě, která vykazuje 39.853 členů, z nichž onemocnělo na reumatismus 11.050, případů nemoci dýchacích ústrojů, rozedma plic, bylo 11.077, úrazů 5663, takže v souhrnu připadá na 1000 členů bratrské pokladny 1·190 onemocnění. Největší číslice nemocí připadá tedy na dýchací ústrojí, rozedmu plic a rheumatismus. Při hornictví máme také nejvíce zaměstnaných mladistvých lidí, a to z 39.000 horníků u bratrské pokladny v Mostě bylo mladistvých horníků od 18 do 28 let 16.000 a stává se velmi často, že horník je po dvacetileté práci v dole neschopen práce jenom následkem toho, že je odkázán pracovat za takových těžkých podmínek. Tedy mít teprve po 39leté nepřetržité práci v podzemí nárok na vstoupení do provise, to je jedna z nejtěžších podmínek, která se nám dnes ukládá, a já jsem přesvědčen, že hornictvo na své říšské konferenci, která se bude konat příští měsíc, zdůrazní znovu tento svůj požadavek, poněvadž nelze od něho ustoupiti.
Jak byly naše bratrské pokladny vedeny v otázce loyality po stránce národnostní? Když jsme projednávali tento zákon, kladl jsem hlavně váhu na to, aby při zřízení revírních bratrských pokladen byla zde ještě instance, kam by se hornictvo mohlo obrátiti v případě určitého sporu, který by vznikl v revírní bratrské pokladně. A tu si dovolím uvésti důvod, proč jsem tak činil. Po stránce národnostní vedeny byly stálé boje. Do roku 1893 byla vedena bratrská pokladna v Mostě ještě dosti obstojně, avšak s vývojem průmyslu přibývalo německého úřednictva a množily se školy střední, průmyslové a obchodní - ovšem jen německé - kdežto Čechům nedostávalo se ani obecné školy, ačkoliv jsme měli v obcích až dvě třetiny českého obyvatelstva. Bratrskou pokladnu v Mostě nelze dnes označiti jinak než jako ústav, který si obral za úkol germanisovat české dělnictvo a v tomto směru je znásilňovat. V roce 1910 utvořila se dokonce v Duchcově česká uhelná společnost, která měla svůj český důl, avšak když přihlásila své hornictvo v Mostě česky, byla jí tato přihláška vrácena s připomenutím, že se tam úřaduje výhradně německy a že tudíž tato společnost musí s ní úřadovati v jazyce německém. Tato společnost vedla dokonce spor před soudem a byl to horník Pavlis a dále Josef Fous, kteří následkem tohoto sporu byli připraveni o svá členská léta, jeden o 17, druhý o 15 let, poněvadž u této společnosti pracovali 1 1/2 roku a bratrská pokladna nepřijala od nich žádného příspěvku.
K této otázce chci uvésti ještě dále: Bratrská pokladna v Mostě přes to, že v severních Čechách bylo více než polovina českého hornictva, neustanovila nikdy ani jediného českého lékaře. Když o to žádali čeští horníci a české obce, nikdy se tomu nepodvolila a poměry ještě ani dnes v republice se nezlepšily a ještě dnes se v tom směru vedou spory. Tak na příklad loňského roku se vedl spor s obcí Nová Ves. Tam zemřel lékař a měl býti jmenován lékař nový. Bratrská pokladna prostě dosadila Němce. Když protestovala proti tomu celá obec i výbor nemocenské bratrské pokladny, přes to předsednictvo bratrské pokladny trvalo na tom, že tam musí zůstati Němec, kterého delegovala. V městě Lomu, kde je více než dvě třetiny Čechů a kde obyvatelstvo se skládá skoro výhradně z horníků, byl jmenován rovněž lékař Němec, který neuměl slova česky. To bylo r. 1921. Když obec proti tomu protestovala a rovněž i hornictvo ze všech uhelných závodů, přes to bratrská pokladna trvala na tom, že německy lékař tam zůstane a že nikdo nemá práva diktovati bratrské pokladně, koho ona má v obci jmenovati lékařem. A letošního roku, tedy 1922, stal se tentýž případ v obci Záluží. Tam byl taktéž jmenován nový lékař Němec, který vůbec neumí slova česky, který se nedovede s horníkem a dělníkem domluviti, a naši horníci, jejich ženy a děti jsou odkázáni buď na to, aby si vzali tlumočníka nebo aby se podrobili nejistotě, že budou léčeni lékařem, se kterým se nemohou domluviti, co jim schází atd. Takové násilnické poměry, které trvají i dnes ještě u bratrských pokladen, nám dávají důkaz, že se poměry dosud nezměnily. A na základě toho, že jsme neměli záruky, že bratrské pokladny, které měly býti zřízeny, budou vedeny v jiném duchu, podali jsme návrh, aby revírní bratrské pokladny podléhaly určitému rozhodnutí Ústřední bratrské pokladny, která bude míti sídlo v Praze. Věc ta urovnána kompromisním návrhem v ten způsob, že ústřední bratrská pokladna v Praze má býti t. zv. odvolací instancí.
O těchto věcech dalo by se velice
mnoho mluviti. Je celá řada takových případů, a já zde jen poznamenávám
vůči kol. dr. Haasemu, že to není neloyálnost, jak on pravil.
Zde šlo o to, abychom měli aspoň tolik jistoty, aby se nám nemohlo
díti to, co se nám dělo v minulosti, poněvadž v původním návrhu
jsme této jistoty nenacházeli. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Slovo dále má pan posl. Čuřík.
Posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Súčastnil jsem se ve výboru sociálně-politickém a také v jeho subkomisi jednání o celém návrhu bratrských pokladen a předložil jsem řadu návrhů, které byly zpracovány Svazem horníků křesťansko-sociálních. Toto uvádím z toho důvodu, ježto bylo referováno ve výboru sociálně-politickém, že určité návrhy zpracovala koalice horníků, sestávající ze svazu německého, z českých socialistů a ze sociálně-demokratického svazu. Náš svaz, který v koalici zastoupen není, podal tudíž návrhy své samostatně.
Klub poslanců lidové strany tento návrh vítá z plného přesvědčení a také je toho názoru, že je to aspoň částečný krok k řešení pojištění sociálního vůbec také pro jiné obory práce. Myslím, když tento návrh také po stránce organisační uspokojuje - řeší totiž otázku zastoupení poměrným právem volebním - že i jinak bude možno počítati s tím, že budou všichni pojištěnci plně uspokojeni.
Je nutno ještě vytknouti zásadu, aby tento ústav, který má býti ústavem humanním, sloužil skutečným potřebám hornictva, které musí býti zajištěno v plném rozsahu.
Jsem toho názoru a přesvědčení, že jedině tenkráte, když bude pojišťování hornické na zásadách spravedlivých postaveno, bude zbaveno politických směrů a bude sloužiti humanním snahám hornického zaměstnanectva.
Náš klub hlasuje pro tento návrh
v plném přesvědčení, že koná dílo humanní a sociální. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda: Byly podány některé návrhy.
Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Návrhy posl. Kučery a soudr.:
V § 2 buďtež v zákoně šířeji vyznačena pojištěná odvětví tím, že v odstavci 1., řádek 3., za slovo "hornictví" vsune se:
"v hutnictví a při hornictví na vyhrazené nerosty".
V § 6 odst. 1. a 2. buďtež nahrazeny tímto zněním: "Pokud si byl poživatel důchodu invalidního (starobního) ve smyslu § 5 udržoval svoje nároky členské, pohřebné jeho i členů rodiny rovná se částkám, jak je určuje § 6, č. 5, novely z 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n.".
V § 12, odst. 1., bod 1., buďte vypuštěna slova "a dokonal 55 let věku".
V témže § 12, odst. 1., bod 2., místo "15 let členských" stůj "10 let členských".
V § 13, odst. 2., místo částky "900 Kč" budiž "1200 Kč" a zvyšovací příplatek místo "8 Kč" upraven budiž na "10 Kč".
V § 13, odst. 4., místo "50%" stůjž "100%".
Jako pátý odstavec (nový) budiž vsunuto: "K důchodu invalidnímu (starobnímu) přispívá stát příplatkem 25% základní jeho částky".
V § 14, odst. 1., bod 2., za slova "16. rok" budiž vsunuto "pokud je nezaopatřen (v učení nebo v odborné praksi), až do dokonaného roku 18., pokud navštěvuje střední nebo vyšší školu kteréhokoliv oboru až do pravidelného ukončení těchto studií a jeden rok po jejich absolvování..."
V § 14. odst. 4., buďtež vynechána slova "tři čtvrtiny" a v téže větě připojeno "a rodině (§ 13)". Druhá věta téhož odstavce budiž vyškrtnuta ("Objeví-li se" ..... až .... "důchody".).
V § 14, odst. 7., slova "bez případného drahotního přídavku" buďtež vyškrtnuta a nahrazena slovy "včetně drahotného (§ 17)."
V § 14, odst. 8., č. 1, za slova "vdovám ..... bratrské pokladny" vsunuto budiž ještě "jakož i dětem z tohoto manželství vzešlým".
Jako poslední 9. odstavec § 14 navrhujeme vsunouti: "Vdovou rozumí se jak ovdovělá legitimní manželka, tak ovdovělá družka, pokud za ni byl placen příslušný statutární příspěvek báňské a ústřední bratrské pokladně".
V § 15 slova v odst. 1."dvě třetiny pracovního výdělku" buďtež škrtnuta a nahrazena slovy "průměrný poslední výdělek", dále slova "aneb je-li výpočet" ...... až ..... "v roce minulém" buďtež škrtnuta.
V § 16, odst. 1., slova "Stanovami může se" škrtnouti a slova "zvýšiti" nahrazena buďtež slovy "zvýší se".
V § 16, odst. 2., místo "50% " budiž "100%".
§ 17 navrhuji v tomto znění: "Stanovami určí se provisionistům, jakož i pozůstalým ve smyslu § 14 drahotní přídavek v čase všeobecné drahoty. Tento drahotní přídavek k základnímu důchodu nechť obnáší
a) po tříleté služební době včetně důchodu nejméně 10% průměrného výdělku předchozího roku;
b) po 30leté služební době včetně důchodu nejméně 50% průměrného výdělku předchozího roku".
Eventuální návrh (místo textu v předloze) § 17 navrhuji v tomto znění: "Stanovami buďte provisionistům, jakož i pozůstalým (§ 14) v čas všeobecné drahoty poskytnuty zvláštní drahotní přídavky na návrh revírní rady".
V § 18, odst. 1., místo "5letého členství" budiž "tříletého členství".
Tamtéž v řádce 4. místo "5leté čekací doby" budiž "tříleté čekací doby", dále místo "po uplynutí tří let členských" budiž "po uplynutí jednoho roku členského".
Na konci téhož odstavce místo "základní částky" stůj "všech dávek".
V § 18, odst. 2., řádka 5., místo "tří let členských" budiž "jednoho roku členského".
V § 19 místo "75%" budiž "100%".
V § 21 v řádce 3. slova"nad míru hrubým proviněním" buďtež škrtnuta.
Odst. 2."Bratrská pokladna" .... až ..... "nárok na výživu" budiž nahrazen tímto zněním: "Bratrská pokladna však musí nevinným příslušníkům rodiny, kteří mají proti takovému pojištěnci zákonný nárok na výživu, poukázati vdovský, jakož i sirotčí důchod v plné výši podle ustanovení § 14".
V § 22 za slova "trest na svobodě" budiž vloženo "vyjímaje tresty pro činy politické".
V § 23, č. 3 místo "za 6 měsíců po sobě jdoucí" stůj "za jeden rok".
2. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Pohla, Tauba a druhů k §u 28:
3. odstavec §u 28 budiž škrtnut.
3. Eventuální návrh posl. dr. Haase, Pohla, Tauba a druhů k §u 28:
Bude-li zamítnut předešlý návrh, navrhujeme:
V 3. odstavci §u 28 buďtež v první větě škrtnuta po slově "vedoucích" slova "a definitivních" a po slově "úředníků" slova "lékařů a zřízenců".
4. Resoluce posl. Kučery a soudr. k § 13:
"Při jednání o sociálním pojištění počítá se s určitým příplatkem státním k důchodu invalidnímu (starobnímu). Budiž v příslušném zákonu ustanoveno, že tentýž příplatek zaručuje se i pojištěncům nynější Ústřední bratrské pokladny."
5. Resoluce posl. Kučery a soudr.:
"Pokud členové bratrských pokladen na základě ustanovení zákona, po případě jiného právního titulu, požívají větších výhod, nežli stanoví tento zákon, zachovávají se jim veškeré tyto požitky nezkráceně."
6. Resolucia posl. dr. Blaho a soudr.:
"Vláde sa ukláda, aby zmenila stanovy jestvujúcej už braterskej pokladnice pre lesnických robotníkov v obvode riaditeľstva štátnych lesov v Baňskej Bystrici vo smysle tohoto zákona a prípadne rozšírila jej pôsobnosť na všetko lesné robotníctvo zamestnané v štátnych lesoch na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Dozerajúce orgány braterských pokladnic pre lesné robotníctvo zamestnané v štátnych lesoch na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, nech sú riaditeľstva štátnych lesov.
V najvyššej instancii budú podliehať tieto braterské pokladnice ministerstvu zemedelstva."
7. Resolucia posl. Jána Bečku a súdr.:
"Ministerstvu zemedelstva
sa ukladá, aby lesnému robotníctvu, ktoré je nemocenským a starobným
poistením povinné v braterských pokladňách, sriadených vo smysle
rišského zákona zo dňa 23. kvetňa 1854, §§ 210, 211, 212, 213
a 214, upravilo starobné, úrazové a nemocenské poistenie vo smysle
zákona "o poisteni u baňských bratských pokladňách".
Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji
p. posl. Brožíkovi.
Zpravodaj posl. Brožík: Slavná sněmovno! V debatě nebylo proti zákonu vzneseno celkem vážných námitek. Jednomyslný tón řečí byl ten, že návrh znamená pokrok proti dosavadním pojišťovacím poměrům. Chtěl bych k vývodům p. posl. dr. Haase, který si stěžoval na neloyalitu a na změnu stanoviska, říci jen toto: Pravda je, že jsme původně žádali 4 bratrské pokladny, ale pravda také je, že během jednání na základě nových materií, které zejména ze Slovenska došly, a po bližším zkoumání rozhodli jsme se jednohlasně pro tuto navrhovanou reformu, která se opírá o tytéž zásady, na kterých má býti vybudováno sociální pojišťování. Myslím, že v otázce pojistné organisace, tato forma, o kterou se zákon opírá, je tou nejlepší, jakou jsme vzhledem k nynějším poměrům i do budoucna, jakož i z ohledů právních rozdělení risika mohli voliti. Jestliže snad autonomie revírních pokladen následkem třetího bodu § 28 nachází určité omezení, pak prosím, aby bylo uváženo, že tyto revírní pokladny vedle toho, že jsou nositeli pojištění nemocenského, budou současně úřadovnami ústřední bratrské pokladny, která na ně přenese značnou část svých funkcí a že proto jako ústředí musí míti určité záruky, že její filiální úřadovny v kterémkoli oboru budou správně a nestranně její příkazy vykonávati. Jestliže tedy tato otázka zdá se býti jaksi omezením autonomie, pak bych chtěl poznamenati, že je to jen důsledek politické moci, kterou tam právě příslušníci druhého národa měli v rukou a jíž oproti českým pojištěncům využívali. Kdyby byla ústřední mostecká nemocenská pokladna chovala se k českým horníkům, kteří konali svou povinnost, tak, jak se chovala k svým členům, pak by u českých horníků nevznikla obava, že by v nové instituci mohlo býti ve starém duchu pokračováno. (Posl. Taub [německy]: To němečtí horníci nedělali!) Já mluvím o příslušnících německého národa a nikoli o německých hornících. (Posl. Taub [německy]: Ale němečtí horníci žádají autonomii! To žádali čeští horníci též!) Prosím, aby se věci braly tak, jak o nich mluvím. Jestliže dnes máte určité námitky, bylo by bývalo lépe, kdybyste je měli tehdy, kdy rovnoprávnost členská byla šlapána. (Posl. Taub [německy]: My jsme vždy byli pro autonomii!) Vy sklízíte ve všech věcech výsledky té politiky, kterou jste dělali. Ale to není vina naše, nýbrž těch, kteří ji dělali. Jestliže se proti nám volí takovýto postup, pak promiňte, jest naší povinností, abychom se hájili.
Dále vytýkal zde kol. Kučera mnoho závad a nedostatků. Chápu, že osnova není tak dokonalá, aby mohla uspokojiti a aby vyplnila všecky požadavky, které organisace horníků kladly. Ale prosím, pokud jde o požadavky, aby se šlo jen na tolik, na kolik za dané situace a poměrů můžeme jíti. Možná, kdybychom vyplnili všecky požadavky, které p. kol. Kučera žádal, že by se našly ještě jiné požadavky, se kterými by se zase přicházelo proto, poněvadž se mi zdá, že při všech sociálních věcech jsou jejich požadavky přehnány. A to se děje jen proto, aby se na venek mohli něčím blýsknouti. Bylo zde dále mluveno o tom, že pense v naší nové osnově oproti dřívější osnově vládní, snižuje se ze 1200 na 900 K. Bude-li se to takto vykládat, zdálo by se nezasvěcencům, že naše nynější osnova znamená zhoršení oproti dřívější. Jest však třeba míti na zřeteli, že to, co my těmi 300 K ubíráme, nahrazujeme drahotními přídavky, které ovšem nejsou trvalým zatěžkáním, ale nemůžeme se odvážiti v době abnormálních poměrů na renty, které v žádném poměru k pozdějšímu odbourávání cen životních potřeb nebyly by s to, aby se všeobecnými poměry držely stejný krok. Doufáme, že tímto způsobem sice nepodaří se nám zajistiti hornickým pensistům takovou pensi, jaké by po své těžké a nebezpečné práci zasluhovali, ale že jim přece snad opatříme tolik, aby oproti poměrům nynějším byl to krok ku předu. Tedy vyrovnáváme-li to drahotními přídavky, neznamená to, že slevujeme, nýbrž prostě v jiné pohodlnější formě a závislé na drahotních poměrech snažíme se poskytnouti tolik, aby pro člověka, který dlouho platil a více nároků nabyl, nastalo jisté zlepšení.
Vzhledem k tomu, že celá osnova
zákona je z největší části dílem vzájemné dohody, prosím, aby
byla přijata tak, jak sociální výbor ji doporučuje a aby pozměňovací
návrhy byly zamítnuty. Naproti tomu vyslovuji se pro resoluce
kol. Bečko a dr. Blahy, které se týkají bratrských
pokladnic lesních dělníků ze státních lesů na Slovensku a které
se dožadují toho, aby toto pojištění lesních dělníků bylo provedeno
na týchž zásadách a v témž duchu jako tento návrh zákona. Tyto
obě resoluce doporučuji ku přijetí. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Druhý pan zpravodaj vzdává se slova.
Budeme hlasovati. Prosím, paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování budu postupovati takto:
O § 1 budeme hlasovati podle zprávy výborové, neníť návrhů pozměňovacích.
O § 2 nejprve ve znění, které navrhl posl. Kučera a soudr. - doplněk k odst. 1. Bude-li tento návrh zamítnut, podle zprávy výborové.
O §§ 3, 4 a 5 najednou podle zprávy výborové, neníť k nim žádných pozměňovacích návrhů.
O § 6 nejprve ve znění posl. Kučery a soudr., bude-li toto znění zamítnuto, podle zprávy výborové.
O §§ 7 až 10 podle zprávy, neníť pozměňovacích návrhů.
Na to budeme hlasovati o oddílu B části I, a to o § 11 podle zprávy výborové, o § 12 nejprve v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O § 13 v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 14 v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 15 v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 16 v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 17 nejprve ve znění prvého návrhu posl. Kučery a soudr., nebude-li přijato, ve znění event. návrhu; nebude-li ani toto přijato, podle zprávy výborové.
O § 18 nejprve v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 19 stejně v úpravě posl. Kučery a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy.
O § 20 podle zprávy, neníť pozměňovacích návrhů.
O §§ 21, 22, 23 nejprve v úpravě posl. Kučery a soudr. nebude-li přijata, podle zprávy.
O §§ 24, 25 a 26 najednou podle zprávy, neníť návrhů pozměňovacích.
Nato by se hlasovalo o části II. (organisace pojištění), a to:
O § 27 nejprve podle zprávy, neníť pozměňovacích návrhů.
O § 28 nejprve v úpravě posl. dr. Haase, Pohla, Tauba a soudr. - to jest se škrtnutím odst. 3.; nebude-li přijata tato prvá úprava, pak o druhé eventuální úpravě týchž poslanců (změny v odst. 3); nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy.
O zbytku části II (§§ 29 až 57 incl.) podle zprávy výborové, neníť návrhů.
O části III až VI (§§ 58 až 83) najednou podle zprávy výborové, jeť materie příbuzná a není pozměňovacích návrhů.
O části VII až XI (§§ 84 až 100), o nadpisu zákona, jednotlivých částí a oddílů a o úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)
Není jich.
Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 podle zprávy výborové je přijat.
Nyní je § 2.
Nejprve žádám, aby byl přečten
návrh pana posl. Kučery a soudr. k tomuto paragrafu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
V § 2 buďtež v zákoně šířeji vyznačena
pojištěná odvětví tím, že v odstavci 1, řádek 3 za slovo "v
hornictví" vsune se: "v hutnictví a při hornictví na
vyhrazené nerosty".