Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Hlinka (pokračuje): My sme opätovne dokázali a dokazujeme, že áno sú nám Češi tak bratia ako iní Slovani, ale bez toho, že by sme svoj sveráz a svoju národnú suverenit zadali. (Výborně! Potlesk ľudových poslanců slovenských.)
A v tomto nie som samojediný, pánovia. Toto ja čerpám zo slovanských spisovateľov. Práve tu prítomný pán referent Blaho roku 1893 vydal vo Viedni pamiatnu knihu na stoletú památku Jana Kollára a do knihy napísal Miloslav Murko, Slovinec, takúto stať. Ráčte to vypočuť. "Kolárova vzájomnosť slovenská", pod týmto titulom napísal následovne: "Čo bolo nesprávneho v Kollárových myšlienkách o vzájomnosti a čo sa ani nemohlo splniť, vysvitlo už pri rozboru ich pôvodu. Aprioristická konštrukcia v duchu súvekej filosofie a romantické zamilovanie v pravek a v staré dejiny slovanské zaviedlo ho do zásadnej chyby, že pokladá Slovanov za jedon národ a ich reči za jedon jazyk. Ale i v tom mal nemecké a slovanské vzory. Nemci nechceli sjednotiť len nemecké štáty a súkmenovcov z cudziny, ale chceli pripojiť k sebe aj samých Norvégov, Švédov, Nizozemsko a Belgiu, slovom všetkých Germánov, vyjmúc Angličanov. Jak bezpodstatná bola žiadosť Kollárova, aby Rusi a Poliaci k ostatným Slovanom pristali, menovite k Čechom, Slovákom, Illyrovia!" Tedy vidíte, že my podľa Murka, ktorý tu hovorí, že sme síce Slovani, ale sme samostatným suverénym individuelným národom, máme pravdu, že Slováci, Česi a Illyrovia sú samostatnými národmi. Podľa pokroku vedy a faktických pomerov môžeme mluviť medzi slovanskými národmi dnes len o jedném slovanskom pranárode a prajazyku. V dobe, z ktorej máme ukázky slovanských jazykov, boli už prvky dnešných rozdielov, čo dokázal Šafárik pre srbčinu. Takého rozdielu, ako je medzi germánskymi jazyky, síce niet, ale je rozdiel podstatný tak, ako medzi jazykom poľským, italským a germánskym. Národnosti, hovorí Murka, netvorí síce len reč, ale aj fyzické a geografické pomery, dejiny, cirkev, osveta atď.
Tu mi, veľactené Národné shromaždenie, musíte dovoliť, keď hovorím, že my, čo do nášho smýšľania a mentality sme bližšie Rusom, Poliakom ako vám, trebárs sme s vami v jedném štátnom útvare. (Hlas: Dříve jste mluvil jinak!) Ja vám hovorím, že mentalita naša je odchylná od vašej. A nepopieral som to nikdy. Hovoril som, že sme bratia, že sme vám Benjaminom, synom bolesti a dnes chceme s ním byť, aby sme utvorili silný šík proti nepriateľom. Ja som sa nezmenil, ja som bol Slovákom, vystupoval som a vystupujem ako taký, ale sa zmenil niekto iný, kto o mne predkladá, čo som nikdy nemyslel.
Veľactené Národné shromaždenie!
Poneváč vymeraná mi lehota prešla, poneváč náš klub mňa poveril
s prečítaním následujúce enunciácie, dovoľte, abych ju predniesol:
"Slovenská ľudová strana z príležitosti parlamentného schválenia
obchodnej smluvy medzi Československou republikou a medzi bratským
poľským národom uzavretej v záujme trvalého zabezpečenia vzájomných
slovanských bratských stykov za potrebné drží sa slávnostne osvedčiť,
že s uprímnou láskou sa chová k poľskému národu, ako jednému členovi
najsilnejších slávskych národov, ktorý svojim hlbokým náboženským
a národným citom i vzdor najväčšiemu utlačovaniu sa vo svojom
náboženskom a národnom ráze zachoval a všemožný rozvin poľského
národa si zo srdca praje. Takáto láska je najistejším spôsobom
riešenia tých otázok, ktoré vo veci štátnej príslušnosti slovenského
územia a medzi poľským a slovenským národom povstaly. S hlbokým
žiaľom ustáľujeme, že dosavádné riešenie týchto záležitostí nás
Slovákov vôbec neuspokojuje, čo medzi iným aj nemožnosti slovenského
vlivu pri otázkach, v prvom rade slovenských pripisujeme. Odtrhnutím
čiasti slovenského územia, Spiša a Oravy na tele Slovenska jako
bôľné rany sa nikdy nezahoja a zamýšľané odtrhnutie Javoriny nás
zrovna úžasom naplňuje. Zo vzájomnej lásky medzi Poliakmi a Slovákmi
jestvujúcej silnú nádej čerpáme na odstránenie týchto krívd, ktoré
dľa našej mienky ani nie tak z ohľadu na slovenský národ, skôr
ako smutný výsledok nezručného postupu niektorých politikov sa
spáchali. V mene spravedlnosti sme za udržanie a neohrožené hájenie
každej piadi územia krajiny slovenskej a preto, veľactená snemovňa,
hlasovať budeme za smluvu a prijímame návrh rozpočtového výboru."
(Výborně! Potlesk slovenských ľudových poslanců.)
Předseda (zvoní):
K slovu dále není nikdo
přihlášen. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji dr. Blahovi.
Zpravodaj posl. dr. Blaho: Slavná snemovňo! Budem veľmi stručný. Kol. Hlinka vo svojej veľmi horlivej a Poliakom priateľskej reči utrpel malú nehodu a síce tým, že hovoril na začiatku svojej reči, ako by bol ľutoval Poliakov, že sme pri tešínskej otázke tehdy mobilisovali a dovolával sa viacerých svedkov, ktorí zaprisahajú český národ, aby len pre Boha Česi nemobilisovali proti Poliakom, aby hľadali cestu bratstva a priateľstva. A tu sa odvoláva na istého p. Dostála. Myslím, že pražským literátom je meno tohoto p. Dostála dosť dobre známe, písal do "Zlatej Prahy" - pre to ho menoval redaktorom "Zlaté Prahy" - potom sa odsťahoval do Luhačovíc, tam sa po druhej alebo po tretej oženil a potom vo vojne odišiel do Poľska. Po čas vojny bol dôstojníkom v Galícii, ale v Galícii musel zostať, poneváč ako zásobovací dôstojník nedal si svoje veci do poriadku. Aby tam mohol zostať so svojou štvrtou poľskou ženou, tedy písal články proti Československej republike a písal za Poliakov. To je nešťastný argument od p. kol. Hlinku, ale on pána Dostála nezná, kdežto ja ho znám. Pražské listy tiež nalietly na tohoto p. Dostála, keď citovaly jeho list na mistra Jiráska, v ktorom prosí ho menom slovanstva, humanity, bratstva, menom poľsko-českého bratrstva, aby sa proti ubohým Poliakom nemobilisovalo a aby sme si svoje Tešínsko nebránili. Pán kol. Hlinka hovoril, ako by ľutoval Poliakov a hrozil sa toho, že mobilisujeme, na druhej strane však za veľkého súhlasu svojich priateľov, svojich stranníkov síce Poliakom nehrozí, ale kričí: "Nedáme Javorinu a Oravu a Spiš musíme dostať na zad." (Hlas: Priateľským vyjednaním, nie zbraňou to chceme mať!) Ale, pane kollego, veríte sám tomu? Keby ste počul našich úradníkov zahraničných, ktorí s Poliakmi jednajú, ako Poliaci harašia so šabľami a volajú: Máme veľkú silu, ukážeme vám, my si to vezmeme sami, keď nám to nedáte! - Nechcem rekriminovať, chcem túto smluvu s Poľskom príjmuť, ale chcem poukázať, čo bolo, chcem poukázať na jedon fakt, že nám Poliaci vo vyjednávaní stále hrozili vojnou. Preto priateľské dorozumenie nedá sa mysleť. Ostatne, čo si kto v politike vezme, to nikdy po dobrom zpäť nevydáva. Ale nemôžeme delať takú politiku, abysme na jedném mieste hladili a ľutovali a sami do svetla útočníkov sa staväli a na druhej strane hovorili, my vám Javorinu nedáme? (Výkřiky ľudových poslanců.) Sám pán kol. Hlinka hovoril, že Javorina musí zostať pri autonomnom Slovensku. Veď my tú Javorinu nemôžeme preniesť do Čiech, jestli ju nevezmú, zostane len pre Slovensko, to je samozrejmá vec. Nemôžeme robiť takú politiku, abysme na jednej strane veci hladili a na druhej strane riekli: "My vám ju nedáme." K tomu je treba sily a organisovanej moci. Preto keď cituje kol. Hlinka profesora českej university v Prahe známeho Slovinca Murka, tak zaiste nutno riecť, že ten svoj názor, ktorý bol hodne neslovenský, zmenil. Je to nápadné, že kol. Hlinka necituje Kollára a Šafaríka, pokiaľ ide o ich názory na náš československý národ. (Hlas: To se změnilo!) To sa nezmenilo, pánovia moji. Nech si kol. Hlinka osvojí názor Kollárov a Šafaríkov a my pripojíme sa k tomu jazyku, k nemuž sa pripojil Kollár. Kollár chránil slovenské piesne, písal česky a jeho idea priviedla český národ k veľkosti. Keby českého národa nebolo, nebolo by tu ani nás, ani Československej republiky. Poznajme historiu našej spoločnej literatúry. Slovenský západ neni taký, ak o tom mluví kol. Hlinka. Je treba tu rozlišovať. Ja bych sa na jeho miesto nechcel postaviť, abych bol vystavený prísnej kritike historikov, archeologov a ethnografov, ktorí hovoria za jednotu československého národa.
Navrhujem, slávna snemovňo, by
tento návrh úmluvy medzi Poľskom a Československom snemovňa prijala.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Druhý zpravodaj pan posl. Votruba vzdal se slova.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovat najednou o celém schvalovacím usnesení, obsahujícím 3 odstavce, poněvadž není podán pozměňovací návrh. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Námitky nebyly.)
Není jich. Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením o 3 odstavcích a úvodní formulí ve znění navrženém oběma pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím schvalovací usnesení se 3 odstavci a úvodní formulí ve znění, navrženém pp. zpravodaji, je schváleno. Schvalovací usnesení je přijato ve čtení prvém. Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Tím je vyřízen odstavec 3 pořadu dnešní schůze.
Teď zbývá nám hlasováním rozhodnouti o dvou odstavcích předcházejících, o kterých byla již provedena debata.
Je to nejprve
ad 1. hlasování o zprávě výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3547) k vládnímu návrhu zákona o ražbě dalších drobných mincí (tisk 3599).
Zpravodajem je pan posl. Remeš.
Budeme hlasovati. Míním o celé této osnově, která má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli, a k níž nebylo podáno pozměňovacího návrhu, dáti hlasovati najednou v celku. Námitky proti tomu nejsou? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona o ražbě dalších drobných mincí s jejími šesti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto schválila v prvém čtení a druhé čtení navrhl bych na pořad schůze příští.
Tím je definitivně vyřízen odstavec prvý denního pořadu dnešní schůze.
Zbývá nám hlasováním rozhodnouti
ještě o odstavci druhém. Je to
ad 2. hlasování o zprávě výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3596) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví spotřební dávka z tabáku, sloužící za základ pro vyměření trestu při důchodkových přestupcích tabákových (tisk 3698).
Zpravodajem je p. posl. Kasík.
Debata byla skončena, budeme hlasovati. Tato osnova zákona má pouze 3 paragraf, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacího návrhu k tomu učiněno nebylo, dal bych tedy o ní hlasovati najednou. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)
Není jich. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí tak, jak je obsažena ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém. Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Tím je vyřízen odstavec druhý denního pořadu. Třetí jsme již vyřídili.
Přistoupíme ke čtvrtému odstavci,
jímž jest
4. druhé čtení osnovy zákona o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími (tisk 3680).
Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek.
Má p. zpravodaj nějakou korekturu nebo textovou změnu?
Zpravodaj posl. dr. Nosek:
Korektur ani změn není.
Předseda: Poněvadž k tomu korektur ani nijakých změn není, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou tohoto zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala také ve čtení druhém. Tím je vyřízen odstavec čtvrtý denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k pátému, jímž je
5. druhé čtení osnovy zákona o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou než korunovou (tisk 3681).
Zpravodajem je opět pan posl.
dr. Nosek. Má p. zpravodaj nějaké korektury nebo změny?
Zpravodaj posl. dr. Nosek:
Také zde není korektury a doplňků.
Předseda: Také k této osnově nemá pan zpravodaj korektury; budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou tohoto zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tohoto zákona ve druhém čtení a vyřízen je tím odstavec pátý denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci šestému,
jímž jest
6. druhé čtení osnovy zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu (tisk 3677).
Zpravodajem jest p. posl. Votruba.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Prosím., aby ji přednesl.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! V důvodové zprávě živnostenského výboru je nepatrná chyba, a to v odstavci 3 od konce v posledních 2 řádkách, kde stojí: "Jen k § 11 usnesen dodatek, aby provedením zákona pověřen byl také ministr veřejných prací, a to proto, že jemu podléhá Labsko-Dunajská paroplavební společnost."
To neodpovídá skutečnosti proto
žádám, aby poslední dva řádky "a to proto" až "společnost"
byly z důvodové zprávy škrtnuty.
Předseda: Pan zpravodaj doporučuje jen korekturu v důvodové zprávě, kterou sněmovna béře na vědomí. Jinak v zákoně samém korektura navržena nebyla.
Dám hlasovati o této věci v druhém čtení tak, jak byla přijata ve čtení prvém.
Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest osnova zákona schválena i ve druhém čtení a je vyřízen 6. odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 7., jímž je
7. zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu v Plzni za vydání posl. Remeše k trestnímu stíhání (tisk 3703).
Zpravodajem je p. posl. Koudelka,
jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Krajský soud v Plzni žádá poslaneckou sněmovnu za svolení k trestnímu stíhání posl. Remeše pro zločin dle § 98 b) event. § 87 trest. zák.
Deliktů těchto se stihaný poslanec prý dopustil dle udání zástupců některých bank plzeňských tím, že v sobotu dne 16. července 1921 ve spolku ještě s jinými dostavil se do kanceláří peněžních ústavů plzeňských a nepřípustnou formou žádal, aby ústavy své kanceláře zavřely vzhledem k stávce bankovního úřednictva, jinak že je nebezpečí, že dojde k násilnostem.
Imunitní výbor měl za základ svého
jednání pouze obsah trestních-oznámení, učiněných některými zástupci
navštívených bankovních ústavů. V rozhovoru se stihaným poslancem
však vychází na jevo, že trestní oznámení je velice jednostranné
a že stihaný posl. Remeš v dobrém úmyslu, aby zabránil
případným horším následkům v úřadování bankovních úřadů, upozornil
na situaci, zejména na rozhořčení, které ve kruzích dělnických
v tehdejší době panovalo a radil, aby v zájmu klidu a pokoje v
městě ústavy samy dobrovolně úřadovny zavřely. Zejména učinil
tak s poukazem na to, že těžiště sporů není v Plzni, nýbrž v Praze
a proto tedy vzhledem k dělnickému rázu města bude lépe, když
bankovní a peněžní závody vyhoví žádosti deputace, které se posl.
Remeš také zúčastnil, vzhledem k tomu, že je funkcionářem
veřejným, jímž je beze sporu. Že se jednalo o zvláštních okolnostech,
imunitní výbor navrhuje, aby slavná poslanecká sněmovna se usnesla,
aby žádosti krajského soudu v Plzni za vydání posl. Remeše
vyhověno nebylo.
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. Remeše, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání a tím je vyřízen odst. 7 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 8. odstavci, jímž
je
8. zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Prahe za vydanie k trest. stíhaniu posl. Viktora Dyka pre urážku na cti (tisk 3704).
Zpravodajem je pan posl. dr. Markovič.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Markovič:
Slávna snemovňa! Jozef Kozák, redaktor "Českého Slova"
v Prahe podal proti poslancovi Viktoru Dykovi trestnú obžalobu
pre urážku na cti p e to, že na verejnej schôdzi na Žofíně, ktorá
bola 22. februára t. r., na nejaký dotaz redaktora Kozáka odpovedal
poznámkou: "že s človekom, který trvale lže, žurnalisticky
nedebatuje". S ohľadom na toto Jozef Kozák podal toto trestné
oznámenie a okresný súd žiada o svolenie k trestnému stihaniu
posl. Dyka. Tento sám prejavil žiadosť, aby snemovňa k
jeho trestnému stíhaniu svolenie udelila a krom toho s ohľadom
na povahu celého prípadu výbor imunitný sa usniesol na tom, že
tejto žiadosti vyhovie a navrhuje posl. snemovni, aby svolila
k trestnému stíhaniu posl. Dyka následkom trestného návrhu
redaktora Jozefa Kozáka.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati; prosím o zaujetí míst. (Děje se. - Hluk.) Prosím o klid.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání posl. Dyka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh páně zpravodajův je přijat. Tím posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání.
Tím vyřízen je odstavec 8 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci 9., jímž
je
9. zpráva výboru imunitného o žiadosti úradu ministra pre správu Slovenska za vydanie k trest. stíhaniu posl. Zverca pre priestupok (tisk 3705).
Zpravodajem je pan posl. dr. Markovič.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Markovič:
Slávna snemovňa! Úrad pre správu Slovenska požiadal posl.
snemovňu, aby svolila k stíhaniu posl. Zverca pre to, že
je v podozrení, že vzdor ministerskému nariadeniu dopustil sa
priestupku, nakoľko nedodržal kontumačné predpisy ohľadom držania
psov. Vec je povahy naprosto nepolitickej a preto imunitný výbor
nemohol inak, než navrhnúť, aby posl. snemovňa dala súhlas k stíhaniu
posl. Zverca. (Výkřiky posl. Johanise.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá, prosím, aby se paní a páni poslanci posadili na svá místa. (Děje se. - Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání posl. Zverce, nechť zvedne ruku. (Hlasy: Sčítejte hlasy! - Hluk.) Prosím o hlasování.
To jest většina. (Hluk. - Předseda zvoní.) Tím posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání.
Tím vyřízen je odstavec 9 pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k 10., jímž jest
10. zpráva výboru imunitného o žiadosti hl. štát. zastupiteľstva v Bratislave za vydanie k trest. stíhaniu posl. Tománka pre prečin pomluvy tlačou (tisk 3707).
Zpravodajem je pan posl. dr. Markovič.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Markovič: Slávna snemovňa! Slovenské ľudové noviny vo svojom čísle 38 zo dna 16. septembra 1921 uverejnily úvodný článok: "Vždy a všade proti nám", v ktorom sa oberaly činnosťou Jozefa Baťhu, katechetu na občianskej škole v Bratislave. V tomto článku o menovanom katechetovi tvrdí sa medzi iným, že "nechce alebo nevie učiť katolickému náboženstvu, že náboženskú hodinu vyplňoval "žart mi pohladkaním (roz. dievčat), smiechom, že "omšu služieval pred 7-10 vyvolenými dievčatmi", ktoré po omši vyvolával do "bočných dverí", že toto jeho chovanie pohoršilo ľud, že kazí deti a pohoršuje dievčatá, že "vyvolené jeho žiačky môžu jakoľkovek odpovedať, nikdy n majú zlej známky" a podobné.
Josef Baťha cítil sa týmto článkom
urazený a preto pozdvihol tlačovú pravotu proti zodpovednému redaktorovi
pre pomluvu tlačou. Zodpovedný redaktor pri vyšetrovaní označil
za pôvodca tohoto článku posl. Tománka. Poneváč ide o urážlivé
výrazy člena vo verejnej funkcii, menovite učiteľa náboženstva,
takejto povahy, imunitní výbor sa usniesol navrhnúť poslaneckej
snemovni, aby svolila k stíhaniu posl. Tománka pre tento
tlačový trestný skutok.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Byl jsem požádán, abych konstatoval při této příležitosti poměr hlasů. Přání tomu vyhovím a žádám pana zapisovatele Špatného a pana zapisovatele Bradáče, by předsevzali sečtení hlasů. Pan zapisovatel Bradáč sečte tři úseky na pravé straně a pan zapisovatel Špatný 3 úseky na straně levé a estrádu předsednictva.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání posl. Tománka, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Hluk.)
Prosím o klid. (Po sečtení hlasů:)
Souhlas s návrhem pana zpravodaje hlasováním svým vyslovilo 98 poslanců, proti návrhu pana zpravodaje hlasovalo 35 poslanců.
Je tudíž návrh pana zpravodaje schválen a tím posl. sněmovna udělila souhlas k trestnímu stíhání p. posl. Tománka v této věci.
Tím vyřízen je odstavec 10 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 11. odstavci, jímž
jest
11. ústní zpráva imunitního výboru o návrhu posl. Davida, aby byla posl. inž. Kallinovi udělena důtka podle § 51 jedn. řádu.
Zpravodajem je pan posl. dr. Markovič,
jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Markovič: Slávna snemovňo! Posl. Jozef David poslal präsidiu poslaneckej snemovne tento prípis:
"Ve 147. schůzi poslanecké sněmovny během řeči poslance dr. Lukavského při kontroversi mezi posl. Dykem a německými poslanci snažil jsem se zabrániti střetnutí zúčastněných. Při této příležitosti byl jsem nazván posl. inž. Kallinou: "Frecher Kerl". Jako svědky uvádím posl. Špatného a posl. Laube a prosím, aby předsednictvo sněmovny předalo tuto věc podle §u 51, odst. 1. jedn. řádu výboru imunitnímu, aby tento posl. Kallinovi udělil důtku."
Posl. inž. Kallina poslal předsednictvu poslanecké sněmovny dopis, který v překladu zní následovně: "Z denních listů dnešních se dovídám, že posl. Josef David intervenoval u předsedy pro výraz "Frecher Kerl" a že tato věc prý je přikázána výboru imunitnímu. Poněvadž dnes dosud určitě nevím, zdali budu v úterý v Praze, prosím, abyste ráčil vzíti na vědomí toto:
Za včerejších bouřlivých scén ve sněmovně, které byly vyvolány provokativní řečí posl. dr. Lukavského a neslýchanou urážkou posl. Dyka, volal na nás jakýsi vedle mne stojící poslanec: "Běžte do hospody!". Na tento výkřik reagoval jsem slovy: "Frecher Kerl." Poněvadž posl. Davida neznám, nemohu tvrditi, že on to byl, jenž výkřik učinil. Konstatuji jen, že onen poslanec na to volal: "On řekl: Blbý chlap" Na to jsem odpověděl: "Ne blbý, nýbrž drzý chlap," a to právem, poněvadž výkřik: "Běžte do hospody" zasluhoval tohoto označení. Je-li posl. David totožný s tím, kdo výkřik učinil, dá se zajisté zjistiti prostou konfrontací."
Slávna snemovňo! Imunitný výbor
z tohoto prípisu p. posl. Kallinu predsedníctvu poslaneckej
snemovne zistil, že posl. inž. Kallina vskutku voči jednému
zo svojich kollegov, ktorý podľa prípisu kol. Davida je
zase on, použil výrazu "Frecher Kerl". Poneváč imunitný
výbor je toho názoru, že použitie výrazu "Frecher Kerl"
po čas parlamentárneho jednania proti parlamentárnemu kollegovi
nesrovnáva sa s dôstojnosťou poslaneckého povolania a poslaneckého
jednania, usniesol sa imunitný výbor navrhnúť poslaneckej snemovne,
aby posl. inž. Kallinovi pre tento jeho výraz udelila pokáranie.
Předseda (zvoní): Podle § 51 jedn. řádu má sněmovna po zpravodaji slyšeti také uraženého i provinilého a na to se usnést bez další rozpravy prostým hlasováním, zdali provinilému poslanci má být udělena důtka.
Udělím tedy nejprve slovo p. posl.
Davidovi.
Posl. David: Vzdávám se
slova.