3. zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3539) o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími (tisk 3680).
Zpravodajem jest pan posl. dr.
Nosek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Osamostatněním valuty jednotlivých nástupnických států nastaly určité zvláštní poměry v těchto jednotlivých státech a tím přirozeně také různým způsobem kombinována hospodářská situace. Věc ta zaostřila se poslední dobou zejména velikými kursovými diferencemi do té míry, že je skutečně hospodářským zájmem našeho státu a četných jeho občanů, aby záležitost ta nějakým způsobem konečně byla už vyřízena. Zde vláda předstupuje s osnovou zákona, kterou rozpočtový výbor zásadně schválil celou beze změny. Já si dovoluji upozorniti, že se jedná o všeobecný rámcový zákon, který má potom umožniti státní správě, aby na základě tohoto rámcového zákona, tak jak toho budou vyžadovati konkretní vztahy republiky Československé vůči jednotlivým státům nástupnickým, provedla konkretní úpravu. Nebude ve všech případech potřebí, aby se tak skutečně stalo. Pro informaci je možno poukázati na to, že vůči Jugoslavii nějaké zvláštní úpravy nebude třeba, poněvadž tam se naskytly skupiny věřitelské i dlužnické, které se dovedou vzájemně vyrovnati. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
Jinak tomu jest, pokud se týká našeho poměru k republice Rakouské. Tam bude třeba zvláštní úpravy, a já upozorňuji, že bylo jednáno o narovnání těchto poměrů od roku 1921 a že se zdálo, že dojde ke konečnému sjednání, že však další diference a klesání rakouské koruny znemožnily konečné řešení této celé věci. Zde přistupuje se touto osnovou ke všeobecnému řešení naznačeného problému, a já upozorňuji, že podstatná změna, která byla rozpočtovým výborem provedena ve vládní osnově, je změna §u 6, kde se dává zmocnění, aby termín rozhodný pro provedení soupisu rakousko-uherských korun, resp. příslušných závazků uzavřených v korunách předválečných byl stanoven zásadně tím dnem, kdy tato osnova zákona vejde jako zákon v účinnost. Poněvadž se však vyskytly případy, že v některých případech bylo uzavřeno narovnání mezi příslušníky Československé republiky a některými příslušníky jiných států nástupnických, které podstatně poškodilo zájmy těchto příslušníků Československé republiky, považoval rozpočtový výbor za vhodné, aby zde dal konkretní zmocnění vládě, aby v takových případech zřetele hodných při té úpravě poměrů k určitému státu mohla stanoviti některý dřívější den za rozhodný, aby takovým způsobem byla stornována taková nevýhodná narovnání a umožněno dodatečně dáti našim občanům to, co jim spravedlivě přísluší.
Ještě jedna věc je důležitá, na kterou je nutno všeobecně upozorniti. Vyskytly se pochybnosti, že by stát, když se mluví o zřízení nového ústavu, který má býti pověřen agendou, zřídil nový úřad, a tím způsobem že rozmnoží počet svých státních zaměstnanců, což by v dnešních dobách nemohlo býti věcí vítanou. Za souhlasu ministerstva financí, resp. zástupce ministra financí a tedy zástupce vlády, jako jsem si dovolil uvésti písemně v té krátké zprávě a nyní to zde znovu prohlašuji, že nebude se zřizovati nový ústav zvláštní, nýbrž že vedením této agendy bude pověřena Zemská banka v Čechách za tím účelem, že ona bude moci po stránce bankovně-technické tuto službu obstarávati a že také naši spoluobčané druhé národnosti nebudou moci míti pochybnosti a námitek, pokud se týče slušného vycházení vstříc po stránce jazykové se strany této banky.
Personální věci vyřeší si banka sama, státu na tom nezáleží, jak ona si to povede. Hlavní věc je, že zřízenci bankovní nebudou zřízenci státními a stát nebude tedy museti řešiti otázku, jakým způsobem je umístí, až tu agendu provedou.
Bance bude snadno, aby vzala úředníky smluvní nebo na určitou dobu, event. dala jim definitivu, aby je umístila ve své filiálce na Slovensku. Pro nás je směrodatné a rozhodné, že státu žádná zvláštní břemena za žádných okolností vzniknouti nemohou. Po této stránce jsem tedy učinil několik poznámek.
Doporučuji jménem výboru rozpočtového,
aby této osnově uděleno bylo ústavní schválení. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval: Zahajuji debatu. K slovu jest přihlášen pan posl. dr. Kafka. Dříve než mu udělím slovo, navrhuji, aby podle usnesení předsednictva řečnická lhůta stanovena byla na 15 minut.
Není proti tomuto návrhu námitek? (Nebyly.)
Námitek není. Můj návrh jest schválen.
Uděluji slovo panu posl. dr. Kafkovi.
Posl. dr. Kafka (německy): Slavná sněmovno! Nemám úmyslu déle mluviti k tomuto návrhu zákona, který jedná o vyrovnání pohledávek a závazků, které povstaly v rakousko-uherských korunách a na nichž zúčastněni jsou v obligačním poměru buď věřitelé nebo dlužníci československého státního občanství, rád bych se spíše omezil především na dvě zásadní poznámky k tomuto návrhu zákona.
Především rád bych poukázal na to, že tento návrh zákona jest v jisté souvislosti s návrhem, který jako příští předmět jest na denním pořadu, a který se týká vyrovnání právních nároků a závazků československých státních občanů vůči cizincům, pokud tato práva a tyto závazky povstaly přede dnem 28. října 1918 a znějí na jinou měnu než na korunovou. Tyto oba návrhy zákona jsou zákony tak silného rázu národohospodářského, obsahují mimořádně hluboká zasáhnutí do vlastnického práva a do svobody věřitele, aby mohl volně nakládati se svým majetkem, a bylo by tedy nepochybně bývalo oprávněné žádati, aby se poslancům poskytla možnost zabývati se podrobněji touto věcí. Místo toho jsme musili právě při těchto hospodářsky-politicky důležitých předlohách pozorovati, že, jak tomu bylo již několikráte, také tentokrát byl tisk rozdáván krátce před poradou, takže se prostě nebylo možno zabývati přiměřeně touto předlohou. Proti tomuto postupu, jenž zajisté absolutně není prospěšným přiměřenému sněmovnímu jednání, musím se rozhodně ohraditi.
Při této příležitosti rád bych
také ještě upozornil na jinou okolnost a poukázal na to, že v
těchto obou návrzích zákonů se řeší veledůležité soukromoprávní
otázky a ze se mají vytvořiti instituce, které, nechci právě říci,
že se nedají srovnati s platným soukromým právem, ale beze vší
pochybnosti obsahují silné zasáhnutí do platného soukromého práva.
A zde se musím přece tázati, proč se opomenulo kromě rozpočtového
výboru, který jest přece samozřejmě především k tomu povolaný
s hlediska finančně hospodářského, zaměstnati těmito předlohami
také ústavně-právní výbor. Nechci zde rozebírati otázku, zdali
se tyto předlohy vůbec dají ospravedlniti s hlediska finančně
hospodářského a s hospodářsky politického, čili nic, avšak to
jedno zde třeba zjistiti, že to jest velice nebezpečným prejudicem,
když se s takovými předlohami, které se dalekosáhlou měrou zaměstnávají
soukromoprávními otázkami, nakládá tak, že ústavně-právní výbor
nemá možnosti zaujmouti stanovisko k těmto otázkám. Jsem přesvědčen,
že by se byly nalezly nějaké formy, které by bývaly byly právnicky
přijatelnější, než ony, které se nám dnes nabízejí. Navrhuji tedy,
aby byl jak tento návrh zákona, tak i pozdější návrh vrácen ústavně-právnímu
výboru k poradám a usnesení s povinností, aby podal sněmovně zprávu
do 3 dnů. Poněvadž však jsem názoru a, bohužel, pro vývody pana
zpravodaje musím býti názoru, že se vysloví proti mému návrhu
na vrácení, musím navrhnouti, alespoň pokud mi to bylo možno při
rychlém projednávání předloh, jisté změny. Navrhuji zvláště k
§u 6 osnovy dodatek, jenž stanoví, že při soupise nutno krátce
uvésti také ony okolnosti, které rozhodují o otázce trvání a splatnosti
jednotlivých požadavků a závazků. Myslím, že to jest dodatek,
jenž umožňuje přece zkoumati, o jaký požadavek zvláště jde, a
který dovoluje při soupisu jasně zjistiti právní poměry, což při
dosavadním znění zákona nebylo možno. Dále předkládám dva resoluční
návrhy, z nichž jeden se týká otázky tak zvaných uschovacích účtů,
kterážto otázka zajisté jest rozřešena jen tímto resolučním návrhem
- nechci se zabývati podrobnostmi - v zájmu československých státních
občanů, jejichž zájmy hájiti jest samozřejmě povinností vlády.
Druhý resoluční návrh se týká §u 2 zákona, kde totiž k tomuto
vyrovnávacímu ústavu má býti přidána komise. Tato komise má býti
podle našeho resolučního návrhu tak složena, aby bylo postaráno
o přiměřené zastoupení všech národností Československé republiky.
(Souhlas na levici.)
Místopředseda Buříval:
Dříve než udělím závěrečné slovo panu zpravodaji, prosím, aby
podané návrhy byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Návrh posl. dr. Kafky a soudr.:
"Navrhujeme, aby vládní předloha tisk 3539 přikázána byla výboru ústavně-právnímu, a to s tím, aby podal zprávu do 3 dnů".
2. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a soudr.:
Dodatek k § 6 osnovy zákona:
Při soupisu jest také stručně uvésti okolnosti závažné pro otázku platnosti a likvidity jednotlivých pohledávek a závazků.
3. Resoluční návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby při provádění vyrovnání pohledávek povstalých v rak.-uher. korunách mezi československými a cizími věřiteli aneb dlužníky postarala se o to, aby všem národnostem v Československé republice dáno bylo přiměřené zastoupení při zřízení komise v § 2 dotyčné osnovy zákona určené, která má býti přidělena jako poradní sbor ústavu pověřenému vyrovnávacím řízením."
4. Resoluční návrh posl. dr. Kafky, Kostky a soudr.:
"Vláda se vyzývá, aby při provádění vyrovnání pohledávek povstalých v rakouskouherských korunách mezi československými a cizími věřiteli postaráno bylo o to, by ony platby, které československými dlužníky k úhradě na staré koruny znějících závazků učiněny a dotyčnými rakouský i věřiteli sice přijmuty, avšak na tak zvané "uschovací účty" složeny byly, dotyčným československým dlužníkům súčtovaly se obnosem, odpovídajícím kursovní hodnotě rakouské koruny, kterou měla tato v den, kdy platba řečených obnosů se stala."
5. Návrh posl. Tauba a druhů:
"Vláda se vybízí, aby předložila
prováděcí nařízení k zákonu, usnesenému na základě návrhu tisk
3539 rozpočtovému výboru."
Místopředseda Buříval (zvoní): Návrhy tyto jsou dostatečně podporovány a jsou tudíž předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Považuji za svou povinnost, abych v doslovu referentském zaujal stanovisko k učiněným návrhům.
Pokud se týká prvního návrhu, aby záležitost přikázána byla opět výboru ústavněprávnímu, aby o ní pojednal se stanoviska právního, nemohu tento návrh doporučiti, a to z těchto důvodů: Jestliže pan navrhovatel tam spatřuje různé věci, jimiž se tvoří nové právo namnoze dosti silně zasahující do práva soukromého, je nutno konstatovati prostě tolik, že není možno, aby různé, zlé důsledky válečné a poválečné doby jen tak nějakým hladkým, jednoduchým způsobem byly odčiněny. Tu není možno pomoci jiným způsobem nežli konečným vyrovnáním celé záležitosti, větším nebo menším zasáhnutím do celé sféry práva soukromého. A tím se potom vysvětluje, že jsou tam některá ustanovení, která za normálních poměrů do takových ustanovení zákonných nikdy by nepřišla. Poněvadž záležitost celá byla po této stránce v rozpočtovém výboru náležitě uvážena, nemohu doporučiti tento odkládací návrh slavné poslanecké sněmovně.
Pokud jde o druhý návrh, že při soupisu pohledávek v korunách předválečných mají tam býti uvedeny všechny okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, do jaké míry pohledávka trvá, je-li ona likvidní a pod., je to okolnost, která může sice přispěti k řešení celého problému, není však nutno, v zákoně zvlášť to vytýkati. Pokud se tedy týče tohoto návrhu pana posl. Kafky, nemohu doporučiti jej ke schválení.
Je zde další návrh, který se týká té záležitosti, aby v poradním sboru, který tu bude rozhodovati, náležitým způsobem byly také přiměřeně zastoupeny ostatní národnosti Československé republiky. Je zajisté jen věcí skoro samozřejmou, že všem těm, kdož jsou z kruhů interesovaných a náležejí jiným národnostem než československé, zajisté v příslušném poradním sboru bude poskytnuto přiměřené zastoupení. Z toho důvodu doporučuji, aby tento resoluční návrh p. posl. Kafky byl přijat.
Pokud se týká třetího návrhu, tu má pan poslanec na mysli ony případy, které se staly v době po odluce měny československé od měny někdejší jednotné Rakouskouherské říše. Staly se totiž případy, že se chtěli naši dlužníci závazně do německého Rakouska liberovati placením rakouských korun, a stávaly se případy, že jednoduše méně kulantní ústav to plně nepřijal, aspoň v pravém slova smyslu, nýbrž uložil cenné papíry do uschovávacího deposita, neosvobodil za onu částku příslušného dlužníka a koruny, které tam byly tenkráte složeny, byly ponechány v dalším vývoji všem otřesům, kterým byla vydána valuta Rakouské republiky. Stávaly se případy in concreto, že tuzemský československý dlužník, který měl platiti do Vídně hypotéku 750 tisíc a složil ji v relaci 1: 2, tedy poloviční obnos, domníval se, že se zbaví celé částky. Oni mu dali obnos do úschovy, do tak zvaného Verwahrungskonta a on pozbyl podle klesajícího kursu do té míry mnoho, že to nemá ceny 2.000 Kč, a nezbylo by, než aby celou částku, kterou skoro celou zaplatil, platil znovu.
Pan poslanec činí návrh, aby v jednání mezi vládou naší a vládou německo-rakouskou na tyto případy bylo pamatováno. Já doplňuji jen tolik pro vysvětlení celé věci, že v rozpočtovém výboru bylo specielně o této záležitosti jednáno. Referent učinil jak k panu ministru financí, tak k zástupci vlády dotaz a výslovně žádal, aby v těch případech, až se bude jednati s Rakouskou republikou o těchto problémech, nebylo možno, aby českoslovenští občané tímto jednáním byli poškozeni, že tedy jim musí býti plnění, jak tenkrát bylo dáno, uznáno. Se strany vládního zástupce bylo prohlášeno, že to považuje za věc prosté spravedlnosti, takže je možno k návrhu p. posl. Kafky se připojiti, mám-li mu rozuměti tak, že se vládě Československé republiky ukládá, aby v jednání s Rakouskou vládou brala na tento spravedlivý požadavek tuzemských dlužníků zřetel.
Z toho důvodu doporučuji přijetí
tohoto resolučního návrhu, jak byl panem poslancem učiněn. Po
tomto doporučení resolučních návrhů upozorňuji, že nějakých zvláštních
pozměňovacích návrhů v textu samotného zákona učiněno nebylo,
a já poznovu tuto osnovu vládní, jak ji doporučil rozpočtový výbor,
doporučuji v závěrečném slovu ku přijetí. (Výborně.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Máme nyní hlasovati. Poněvadž však není dostatečná presence, odkládám
hlasování o tomto bodu na dobu pozdější. Přikročíme k bodu 4.,
jímž je
4. zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3553) o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1928 a znějí na měnu jinou, než korunovou (tisk 3681).
Zpravodajem jest p. posl. dr.
Nosek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Máme zde příležitost zabývati se již po druhé otázkou, která svého času byla také předmětem zákonné úpravy. Příslušný zákon byl publikován ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 79. Záležitosti měly se tenkráte asi tak: Docela podobný zákon aspoň do jisté míry jako dnes byl předložen zákonodárným sborům ke schválení. Tenkráte se vyskytly jisté pochybnosti, zdali by to bylo se stanoviska parlamentárního a ústavního vhodno, aby se jen tak dalo všeobecné zmocnění státní správě, aby ona materielně upravovala tyto různé složité otázky. A tu bylo výsledkem příslušných porad, že všechna ustanovení, která se vztahují na zmocnění na poli práva materielního, byla vypuštěna a zákon měl sám o sobě zmocnění pro státní správu, aby provedla soupis zahraničních pohledávek a závazků československých státních občanů. Bylo zde potom míněno, že provede se materielní řešení na základě tohoto všeobecného získaného materiálu soupisového.
Nyní máme zde osnovu předloženu podruhé, a já upozorňuji, že tentokráte dávají se zde dosti dalekosáhlá zmocnění, pokud se týká úpravy práva materielního, že se zde jedná o zákon podle znění rámcový, který neřeší poměry jen vůči některému z evropských států, nýbrž všeobecně, jakkoliv v praksi skutečně jde specielně o poměry anglické, a to z toho důvodu, že v praksi nevyskytl se žádný případ, aby někdo z jiných států, který by také mohl přicházeti v úvahu, zejména z Francie nebo z Italie hlásil se někdy o nějaké intervenování se strany státní moci, aby zde napomáhala řešení této otázky. Zde se jedná prakticky specielně o úpravu anglických poměrů, ale to všeobecné znění, ta rámcová forma je nutna z toho důvodu, že by se mohl vyskytnouti v praksi případ, že by někdo z jiného státu přišel a žádal úpravu. A tu by nebylo snadným, aby bylo poznovu před zákonodárné sbory předstupováno a žádáno, aby zde bylo vydáno nové zákonné řešení celé té věci.
Tedy zde v § 1 dává se zásadně státní správě zmocnění, aby ona vhodným způsobem vyřešila otázky vyrovnání mezi dlužníky a věřiteli československými na straně jedné a mezi dlužníky a věřiteli anglickými resp. zahraničními vůbec na straně druhé. Má se tak díti všeobecně prostřednictvím zvláštního ústavu. Tento ústav má býti ústavem státním podle znění zákona. Já však tu jen sděluji, co bylo konstatováno v rozpočtovém výboru, že jako v prvém případě, o kterém jsem mluvil, ani zde nemá býti nějaký nový samostatný státní ústav zřízen, nýbrž vedením této agendy má býti pověřena Pražská zúčtovací banka jakožto ústav, který poskytuje po té stránce bankovně-technické garancie, že bude moci vykonati vše, co lze od něho v tomto směru žádati.
Tedy nutno potom upozorniti v dalším na důležité věci. Původní osnova byla pozměněna také zejména z toho důvodu, že vyskytly se na straně věřitelů všelijaké obavy, že oni snad budou musiti za nějaký nižší než skutečný kurs té doby odevzdávati své pohledávky a že tedy se začalo mluviti o jakémsi zasahování státu do sféry práva soukromého, o jakési konfiskaci valutárních zisků tuzemských věřitelů. Toho času vzhledem k zamýšlenému způsobu řešení o nějaké takové výtce spravedlivé nemůže býti ani řeči, poněvadž zase příslušným činitelům v rozpočtovém výboru bylo sděleno, že se zamýšlí řešení celého problému v ten způsob, že by tuzemský věřitel dostal přibližně asi dnešní kurs, ať už by to bylo stanoveno denním kursem nebo nějakým kursem průměrným podle kratšího časového spatia, ale vždycky kursem velmi se blížícím dnešní usnesené relaci koruny československé k anglické libře. Že se zde zavádí určité dávky, určité poplatky sprostředkovací, je věc docela odůvodněná a spravedlivá. Referent měl příležitost nahlédnouti do příslušných spisů ministerstva financí a tam mohl konstatovati, jak jeden ze zájemníků upozorňuje - jednalo se zde o Verein der Wollindustriellen Mährens - jak velkou kvotu - plných 40% ze svých aktivních pohledávek v Anglii, musel obětovati na úroky z prodlení, na všelijaké poplatky zprostředkovací a jiné, a že jenom likvidování samo, resp. desekvestrování příslušných obnosů, jež nevedlo ke konečnému jeho uspokojení, stálo ho plných 16%.
Jestliže státní správa československá žádá vybírání zprostředkovacích poplatků do obnosu nejvýše 10 %, pak je to obnos, vzhledem k tomu, že věřitelům tuzemským dostává se plné hodnoty, naprosto odůvodněný, takže proti tomu nic nemůže býti namítnuto.
Aby bylo zřejmo, že se zde nemůže jednati naprosto o snahu z této věci získati příjem pro pokladnu státní, upozorňuji na další projev v tomto směru, že zde pro subjekty, které nemají ani jmění, které by podléhalo dávce z majetku, stanoví se tento zprostředkovací poplatek částkou nejvýše 5 %, takže i v tomto směru jest zřejmo, že věc je řešena v každém směru docela spravedlivě.
Upozorňuji ještě na další věc v tomto směru. Zde se státní správa při řešení této otázky neodchyluje od principu soukromého vlastnictví, ona ho plně zachovává, žádným způsobem neubírá valutárních zisků věřitelům. Pro dlužníky chce problém řešiti tak, že převzala záruku jako stát za československé dlužníky do Anglie, takže není dobře možno, aby někdo byl uveden do hospodářské katastrofy.
Věc je, resp. bude provedena tím způsobem, že ten, kdo skutečně má takovou hospodářskou situaci, že může plniti své závazky za tento přejímací kurs, o kterém jsem se zde zmínil, ten bude povinen tak učiniti a je mu dána možnost dosavadním sjednáním, aby tak učinil ve lhůtě osmi let, takže se zde mu poskytne docela hospodářská opora přispěním státní moci, aby on se osvěžil bojem do budoucnosti, aby věděl, jakým způsobem musí v budoucnosti si počínati, kalkulovati, aby se dostal na bezpečnější hospodářskou basi, což musí býti konec konců přáním a žádostí všech těch, kteří v tom směru jsou nějak interesováni.
Je nutno prohlásiti, že státní správa československá jde ve své ochotě tak daleko, že přejímá záruku i za subjekty hospodářské i insolventní, toho času, když prostě nemají hospodářské možnosti, aby splnily své závazky, takže se zde jeví správná sociální snaha zachrániti to, co se přispěním státním zachrániti dá. Může se velmi snadno státi, že jsou zde zdatné hospodářské subjekty po stránce mravní a odborné, které nemají hospodářské možnosti, aby splnily to, co by podle přísného práva splniti měly. Tedy i zde stát přejímá záruku vůči cizině a umožňuje jim právě, aby v budoucnosti hospodářsky se osvobodily a dostály svým závazkům. Po této stránce jest nutno zamýšlenou úpravu jen uvítati.
Považuji za důležité zde zdůrazniti, že zásadně sice celá věc má býti řešena zmíněným státním ústavem, jak bylo již sděleno prostřednictvím zúčtovací banky, ale není nikterak vyloučeno, aby v těch případech, komu se snad podaří získati úpravy výhodnější, ji skutečně provedl, aby zdejší dlužník domluvil se se svým anglickým věřitelem, a aby eventuelně na kratší lhůty si něco smluvili, aby zkrátka vlastním způsobem, ovšem pod dohledem státního ústavu, tuto záležitost provedli. Je zajisté pochvalno, že státní správa, která zde vystupuje jako pomocník, zásadně uznává za správný názor, že je pro nás vítáno, jestliže hospodářský život silou svou vlastní dovede si pomoci sám, než aby za každým krokem pomáhal mu stát. Tato možnost je ponechána a v tomto ustanovení zákonném úplně vítána.
Pokud se týče sankcí trestních,
dovoluji si upozorniti, že namnoze nedosahují, ale jistě nevybočují
z předpisů trestního práva finančního, takže mohu jménem rozpočtového
výboru tuto osnovu zákona, jak na její redakci se rozpočtový výbor
usnesl, odporučiti ústavnímu schválení. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Došly některé návrhy, prosím,
aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. dr. Kafky a druhů:
Navrhujeme, aby vládní předloha tisk 3553 přikázána byla výboru ústavně-právnímu, a to s tím, aby podal zprávu do tří dnů.
2. Návrh posl. Stříbrného, dr. Rašína, Bechyně a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby u věřitelů po zaplacení pohledávek předválečných provedla dle platných předpisů reasumací daní a takto získaných peněz použila ve prospěch dlužníků zavázaných do ciziny ve měně jiné než korunové, pokud by takoví dlužníci byli ohroženi na své hospodářské existenci a podle zákona utvořený fond nestačil."
3. Návrh posl. Tauba a druhů:
"Vláda se vybízí, aby předložila
rozpočtovému výboru prováděcí nařízení k zákonu usnesenému na
základě návrhu tisk 3553."
Místopředseda Buříval: Uděluji
závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Ve svém závěrečném doslovu k této osnově zákona považuji za povinnost, abych zde zaujal stanovisko k jednotlivým resolučním návrhům.
Pokud se týče návrhu odročovacího v tom smyslu, aby věc byla zase odkázána výboru ústavně-právnímu, aby se poradil a podal zprávu do tří dnů, podobně jako v prvním případě jsem nucen prohlásiti, že by nebylo možno doporučiti tento návrh, poněvadž i po této stránce právní se všech stran opravdu důkladně v rozpočtovém výboru věc byla prozkoumána. Rozpočtový výbor byl si vědom toho, že zde zasahuje způsobem poněkud odchylným, než by se za normálních poměrů asi stalo. Zase je zde všeobecná snaha tu věc nějakým způsobem přivésti ke konci. Není možno, aby docela hladce to prošlo, a bez nějakého zasažení uskutečniti provedení této záležitosti je naprostou nemožností.
Pokud se týká druhého návrhu, kterým se vláda vybízí, aby předložila a rozpočtovému výboru prováděcí nařízení k usnesenému zákonu, není mně možno doporučiti tento návrh p. posl. Tauba prostě z toho důvodu, že by se mohlo vládě snad státi, že by v té době, když by bylo vyhotoveno prováděcí nařízení se strany vlády, nebude sněmovna konati svých schůzí, a tu by celá záležitost mohla se značně protáhnouti. Ostatně je nutno konstatovati, že po této stránce státní správa svým vládním zástupcem prohlašuje naprostou ochotu, když přijde jakýkoli věcný návrh s kterékoli strany a odkudkoli, pokud je opravdu věcný a je možno k němu přihlížeti, že se tak skutečně stane a tyto věcné náměty náležitým a spravedlivým způsobem dojdou svého vyjádření v příslušném prováděcím nařízení. Ostatně dovolil bych si upozorniti, že, kdyby snad bylo tam nějaké ustanovení, které by snad se stanoviska zákonodárných sborů nepokládalo se za vhodné, jsou zde dány možnosti, aby takové prováděcí nařízení bylo označeno za něco, co není úplně shodné se zákonem, tedy je zde také dána ústavní nutnost, aby takové prováděcí nařízení na usnesení příslušných zákonodárných sborů bylo uvedeno v soulad s příslušným zákonem. Tedy z toho důvodu nedoporučuji přijetí tohoto návrhu.
Pokud se týče dalšího návrhu,
kterým se vláda vyzývá, aby u věřitelů po zaplacení pohledávek
předválečných provedla podle platných předpisů reasumaci daní
a takto získaných peněz použila ve prospěch dlužníků zavázaných
do ciziny ve měně jiné než korunové, pokud by takoví dlužníci
byli ohroženi na své hospodářské existenci a podle zákona utvořený
fond nestačil, tedy ten fond, který se má vytvořiti z přebytku
10% příplatků, lze tu zaujmouti jen stanovisko schvalovací a doporučuji
tento návrh z toho důvodu, že zajisté žádná spořádaná státní správa
nemohla by míti v úmyslu, i eventuelně při insolventních subjektech
hnáti celou věc k exekuci, k plnému zničení. Že jistě není takových
úmyslů, je viděti z toho, že státní správa převzala státní garancii
i za insolventní dlužníky a že v tom nepůjde až do krajnosti,
aby docházelo ke konkursu. Budiž k uspokojení dlužníků prohlášeno,
že je zde možnost poskytnouti další hospodářskou existenci, dávati
příslušné kvoty z fondu, o kterém jsem se zde zmínil, a když není,
z dávek, které připadnou na věřitele, kteří své valutární zisky
budou museti podrobiti při dodatečné reasumaci dani z majetku
a z přírůstku na majetku; že z toho se vytvoří příslušný fond
a z těchto obnosů se k sanování jiných zdatných a hospodářsky
silných existencí poskytne příslušná částka, je věc spravedlivá.
Proto tuto resoluci doporučuji v plném znění k schválení.
Místopředseda Buříval (zvoní): Měli bychom hlasovati. Z těchže důvodů jako u odst. 3 odkládám hlasování na dobu pozdější.
Přistoupíme k projednávání odst.
5, jímž je