Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Budig.

Posl. Budig (německy): Velectění pánové! Projednávaný předmět týká se ustanovení žoldu pro mužstvo od šikovatele dolů. Zákon má nabýti účinnosti se zpětnou platností od 1. října 1920; denní žold má činiti pro vojáka 50 haléřů, pro svobodníka 70 haléřů, desátníka 1 Kč, četaře 1 Kč 50 h a rotmistra 2 Kč kromě drahotního přídavku 4 Kč. Pro ostatní šarže činí drahotní přídavek 2 Kč. Žold vyplácí se v této výši již od roku 1920 bez zákonného ustanovení, takže zde v tomto případě máme co činiti se zcela nezákonným postupem vojenské správy. Vlastně jest ještě v platnosti žold v té výši, na které se kdysi usneslo revoluční Národní shromáždění, takže by byl stát povinen, doplatiti vojákům rozdíl. To jsou poměry, jaké najdeme jen v Československu. O žoldu samém musí se říci, že jest vyměřen více než skrovně, že neodpovídá nikterak dnešním poměrům drahotním a dnešnímu znehodnocení peněz a že není možné, opatřiti si při dnešních cenách za tento žold nutné předměty jako prádlo, kuřivo a podobné věci. Byl jsem proto spolu s kolegou Knirschem a Bobkem nucen, podati návrh, aby se žold zvýšil o 100%, aby s ním voják také skutečně vystačil a nebyl nucen opatřovati si peníze k ukojení svých potřeb nedovoleným způsobem.

Pánové, nechci se tímto návrhem přimlouvati snad za takovou odměnu, která by byla s to, aby způsobila vojákům škody po stránce mravní. Žold činí pro veškeré mužstvo za rok 126 milionů, gáže pro důstojníky naproti tomu činí 336 milionů a vedle toho ještě 53 milionů pro vojenské úředníky. Důstojnické gáže jsou tak vysoké, protože důstojnický stav čítá ne méně než 10.602 muže, takže připadá jeden důstojník na 12 mužů, krom toho na každých 10 mužů jeden rotmistr a na každé 3 muže jeden představený. To by bylo průměrně na 12 mužů 5 představených.

Není však dosti na tom, že žold jest vyměřen tak skrovně, také stravování mužstva zavdává příčinu ke steskům. Na stravování vydává se sice ročně 507 milionů, přes to však vaří se i na vojně po tenku. Vidíme to nejzřetelněji na tom, že si píší i tací synové domů o chléb, protože je nutí k tomu hlad, jichž rodiče sami nemají co jíst. Vedle všeobecných stesků jest to jistě důkazem, že stravování zavdává velmi mnoho příčin ke steskům. Zvláštní systém zavedl se u vojska tím, že se odnímají mužstvu na 30 dní přídavky a kuřivo, aby tím bylo potrestáno. To jest nedůstojný stav a bylo v branném výboru již opětovně na to poukázáno, že by se měl tomuto stavu učiniti již jednou konec. Ve starém Rakousku dostávali vojáci při nastoupení k nákupu propriet hotově 6 K. Dnes jich také již nedostávají, ačkoliv ceny stouply osmnáctkráte. Mají si ještě přinésti jídelní příbor, přikrývku atd., aniž za to dostanou odškodnění.

Prosíme snažně, aby byl návrh náš o zvýšení žoldu přijat. Ale na čem se pětka usnesla, na tom zpravidla zůstane. Pan ministr národní obrany to již ohlásil, že nemůže být řeči o zvýšení platů. Byl by nejvýše ochoten, dát podávati lepší stravu. Ale bude-li odmítnut náš návrh, doufáme, že se uskuteční aspoň druhá věc.

Druhá kapitola, kterou chci probrati, týče se nakládání s vojáky, které též dává příliš mnoho příčin ke stížnostem. Došlo mne příliš mnoho stížností na to; vedlo by však příliš daleko všechny je vypočítávati. Obzvláště trpí tím mnoho německé mužstvo. Bylo by záhodno připomenouti, jak se chovali páni Češi ve starém rakouském parlamentě v otázce nakládání s vojáky, v otázce armádní řeči. Pan dr. Kramář sám učinil tam výrok: Slovo od důstojníka téže národnosti nebo od představeného, jenž smýšlí spravedlivě s podřízenými svými všech národností, dělá divy. Poukázal tehdy také na to, že Rakousko jest státem národnostním, pro nějž jest nejlepší mírová politika. Dále doporučoval spravedlnost a blahovůli ve vnitřní i vnější politice, jakož aby také u vojska zavládl spravedlivý duch. Doporučovalo by se velmi, aby si to vzali páni Češi k srdci.

V posledním měsíci jsem se též dověděl, že se u vojska zavedla zase zbytečná dresura, dresura podle starých metod, kterým se každý dříve tolik posmíval. Mužstvo se tím zatěžuje docela nepotřebnou prací. Dnes mají, což musím též ještě připomenouti, všemožní lidé volné lístky na železnici. Jen pro vojsko není ještě volných lístků, takže ti, kteří slouží dole na Slovensku, nejsou při nízkých žoldech naprosto s to, jeti domů na návštěvu, ani v nejnutnějších případech, protože nemohou sehnati peníze na cestu. Při krátkých dovolených jest to rovněž nemožné, i kdyby měli peníze v rukou, protože nemohou používati rychlíků, aby využili dovolené. V této věci byl v branném výboru přijat návrh a doufám, že mu bude také vyhověno.

Také co se dovolených na žně týče, bylo by si mnohého přáti. Musíme říci, že jsou vlastně jen na papíře; vypadá to sice velmi pěkně, že ti vojáci, kteří vyhovují podmínkám, mají dostati dovolenou na žně dvakrát až třikrát za rok bez dalších žádostí, jen na prosbu u představeného, ale to stojí ponejvíce na papíře a dostane-li voják dovolenou, jest mu vyměřena velmi skrovně.

Jiná další otázka, o které bych se zde rád zmínil, týká se úlev pro nastoupivší vojáky po stránce osvobození od vojenské služby. Branný zákon, usnesený starým revolučním parlamentem, který jest ještě v platnosti, jest proti dřívějšímu brannému zákonu podstatně zaostalejší. Ve starém branném zákoně bylo postaráno aspoň o to, aby samostatní živitelé rodin, držitelé samostatných rolnických usedlostí nebo živností, nebo osiří-li usedlost a otec nebyl schopen práce, byli po osmitýdenním výcviku překládáni do zálohy a tak vráceni zase svému občanskému povolání. Podle nynějšího branného zákona může však doma všechno zajíti, není pardonu. To jest největší bezpráví, jaké si kdo po této stránce může mysliti. Bylo žádáno opětovně od různých stran, aby byl předložen příslušný zákon. Konečně dalo ministerstvo národní obrany se pohnouti a předložilo takový zákon. Bohužel, nepřišel výbor k žádnému výsledku a zákon leží ještě v lůně "pětky". Zákon, který nám byl předložen, není tak ideální, nehoví naprosto dnešním poměrům a má velmi zapotřebí zlepšení. Doufejme, že dojde skutečně ještě zlepšení. Podle tohoto zákona mohou býti branci, kteří sloužili 6 měsíců, osvobozeni od vojenské služby, a to jako živitelé rodin, jako držitelé zděděné usedlosti středního nebo menšího rozsahu nebo obchodu, při kterém jest činný jen jeden pomocník anebo z něhož nemá se platiti více výdělkové daně než 80 korun, dále zemědělští a průmysloví dělníci, u kterých nenastupují zcela podmínky jako živitelů rodin, kteří však přece zasluhují ohledů, a posluchači vysokých škol.

§ 1 zákona znamená proti starému rakouskému zákonu podstatné zhoršení. Podle něho mohlo býti mužstvo, jak již zmíněno, přeloženo po 8 nedělích do zálohy. To vypadá právě tak, jakoby nynější mládež byla značně zhloupla. Neboť dnes má sloužiti 6 měsíců, než jest osvobozena.

Vážení! Nejchoulostivější bod však jest, že vlastně jen 5% z nastoupivších má býti účastno tohoto dobrodiní. Co se však stane s těmi, kteří jsou nad oněch 5% a u kterých jsou rovněž podmínky dány? Němci by za takových poměrů přišli vždycky jistě zkrátka, Češi by byli osvobozováni a Němci přehlíženi. Bylo by si velmi přáti, aby konečně jednou také tento zákon přišel na denní pořad, aby se konečně v pětce shodli na tom, že se i těm vojákům má dostati této výhody, kteří již na to spoléhají, že budou sproštěni, právě jako jejich rodiče.

Myslím, že by však nejlepší péčí o vojsko bylo odstranění armády, které by bylo velmi na místě. Jestliže se někdo vyslovil v § 1 branného zákona pro zavedení milice, má mít nyní také odvahu, postaviti se za to. Avšak pánové z druhé strany na to vůbec nemyslí, nýbrž všude, kde přijdou ke slovu, říkají to zcela otevřeně, že se nedá naprosto za žádných podmínek počítati s odstraněním armády a se zavedením miliční soustavy.

Jiná otázka, kterou bych na konec ještě chtěl probrati, týče se trestání vojáků, kteří při mobilisaci nenastoupili. Musím říci, že většina nenastoupila nikoliv ze zlého úmyslu, nýbrž proto, že dostali povolávací rozkaz příliš pozdě, nebo proto, že svolávací vyhláška byla tak nejasná, že ti lidé ani nerozuměli, mají-li nastoupiti nebo ne. Jestliže šli s tím k četnictvu, aby se jim dostalo vysvětlení, nebyli poučeni o lepším. (Posl. Patzel [německy]: Samy české noviny zjistily, že nenastoupilo více Čechů než Němců!) Zcela správně, tak to bylo. Nenastoupili, kteří klasifikováni byli B a C, protože se domnívali, že se jich povolávací rozkaz netýče. Těm, kteří byli přeloženi k technickému oddílu, nebyly však také dodány legitimace a nevěděli, že patří k technickému oddílu. Nyní však jsou odsuzováni, když nenastoupili, divisním soudem v Olomouci k trestům od 3 do 12 měsíců a k pokutě od 300 do 1200 korun. To jest přímo neslýchané a bylo by velmi nutno, aby se tato otázka přesně zkoumala, a tam, kde není zlého úmyslu, tresty se zrušily nebo aspoň snížily.

Vážení! Stát jest ve velmi těžké finanční krisi a hledíme se dostati z této krise všemožnými směry. Úsporná komise nehnula však až dosud ani prstem, aby šetřila na militarismu. Tento militarismus se po stránce vydání naprosto neohlíží na státní občany a poplatníky. I Čechům stává se to již hloupým a pořádají se dnes již také v jednotlivých českých krajích daňové demonstrace. My musíme tedy žádati, aby konečně byl zrušen tento zbytečný militarismus, který nás všechny ničí. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan poslanec Knirsch.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! K předloze, o které se jedná, podali jsme pozměňovací návrh, jenž činí opatření, aby se požitky mužstva a poddůstojníků zvýšily o 100%. Tento návrh souhlasí s návrhem podaným stranou sociálně-demokratickou, jejž pan kolega Uhl jakož i pan kolega Budig právě zevrubně a velmi případně odůvodnili. Mohu tedy upustiti od toho, abych jej znovu odůvodňoval.

Avšak proti skutečnosti, že vojenská správa způsobem podle našeho zdání zcela nezákonným samovolně snížila žold a požitky mužstvu a poddůstojníkům, rád bych uvedl skutečnost, že v téže době způsobem podle našeho zdání zcela nezákonným vyšší důstojníci zcela samovolně si stanovili své požitky či přídavky a dosti značně je zvýšili. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) V rakousko-uherském mocnářství měli jen ministr války, ministr zeměbrany a 16 sborových velitelů representační nebo funkční přídavky. V československém vojsku byly i stanoveny přídavky, jak vykazuje věstník ze dne 15. dubna t. r., a to ne snad jen pro nejvyšší velitele, nýbrž pro všechny přednosty oddělení, nejen generálního štábu, nýbrž také soudnictví, krátce všech vojenských správních míst. (Výkřiky na levici.) Nejde zde snad jen o přechodné přídavky, nýbrž, jak praví věstník, o stálé roční funkční nebo representační přídavky. (Posl. Patzel [německy]: Těch však sněmovna nepovolila!) Zcela správně! Podle mého mínění má jen sněmovna právo povolovati stálé výdaje a nikdy sama vojenská správa. Na příklad bylo ustanoveno: Pro přednostu presidiální kanceláře funkční nebo representační přídavek 8000 K (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), pro přednosty odboru s 3 nebo více odděleními přídavek 10.000 K, pro přednosty odboru s jen 2 odděleními 8000 K, s 1 oddělením 6000 K, s jedním oddělením a s přiděleným důstojníkem 6000 K. Vidíme tedy, že již přednostové poměrně malé působnosti dostávají tisícikorunové přídavky, a to ne pro přechodnou dobu, nýbrž, jak bylo ustanoveno ve Věstníku, každoroční. To se stalo, jak jsem již řekl, v téže době, když byly sníženy platy poddůstojníků a mužstva, aniž sněmovna byla dotázána. Jak vysoké to jest, jelikož snad nejde jen o nepatrné částky, dokazuje sečtení těchto částek. Přídavky těmto vysokým vojenským místům činí samy ročně přes 700.000 korun. (Zpravodaj posl. Vahala: Těch 50 h činí již 18 milionů!) Pro pana zpravodaje jest to jen pakatel; přál bych si, aby se takové pakatele poskytovaly také mužstvu a poddůstojníkům. Byli by s takovými pakately mimořádně spokojeni. Na ministerstvo národní obrany samo připadá 224.000 korun takových přídavků. Na důstojníky užšího generálního štábu více než 87.000 K, na důstojníky nejvyššího vojenského soudu, tedy vojenskou prokuraturu, více než 88.000 K; důstojníci dvanácti pěších divisí, tedy již divisionáři pěší divise, dostávají rovněž na funkčním přídavku 198.000 K a tak to jde dále. Velectění! Mínil jsem, že to musím zjistiti jako opak ke snížení žoldu mužstva a tázal bych se pana ministra národní obrany, kdyby byl přítomen, jak zde ospravedlní toto samovolné hospodářství ve vojenské správě. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata jest skončena. Žádám, aby byly přečteny návrhy podané.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr.:

V § 1 buďtež učiněny tyto změny:

2. Pozměňovací návrh posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr:

V § 1, odstavci 1 stanovené platy buďtež vyměřeny:

V § 1, odstavci 3:

3. Resoluční návrh posl. Heegera, Jokla, Uhla a soudr.:

Nynější ustanovení o platu nemocných buďtež ze služebních předpisů K 4, 1. díl a K 4, 2. díl škrtnuty.

Onemocní-li vojín, budiž mu vyplácen nezkrácený plný plat.

4. Resoluční návrh posl. Uhla, Jokla, Heegera a soudr.:

Ministr národní obrany se vybízí, aby oznámil všem vojenským sborům, že ani plat ani jiné požitky se nesmějí zadržovati vojínům jako disciplinární trest.

Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Vahalovi.

Zpravodaj posl. Vahala: Vážená sněmovno! Pan posl. Uhl a také i ostatní páni zástupcové oposičních stran, hartusili velice na český militarismus. Vážení pánové! Musíme-li ten militarismus míti, pak jest třeba jen se podívati do Janova, kdo vlastně nás k tomu nutí, abychom chránili a v bezpečí měli své hranice. Jsou to přece jen vlastně vaši krajané za hranicemi, kteří smluvili s bolševiky onu rapallskou smlouvu, aby v nestřeženém okamžiku mohli vyvolati revanche. (Výkřiky posl. Knirshe.)

Dále si stěžuje p. posl. Uhl, že prý v našem vojsku jsou velice rozmnoženy sebevraždy. Na tuto věc odpověděl již v branném výboru generální inspektor Machar. Bylo řádně vyšetřeno, na jakém podkladě všechny tyto sebevraždy se staly a ve všech případech bylo zjištěno, že byla to duševní nepříčetnost, podmíněná snad nemocemi, ponejvíce venerickými.

Stěžují si také pánové s německé strany, že prý nemá u nás voják práva si stěžovati. Pokud vím z branného výboru, prohlásil p. ministr národní obrany, že je zaručena obyčejnému vojáku stížnost k divisionářovi, poddůstojníku až k zemskému vojenskému velitelství, důstojníku přímo k p. ministru národní obrany. (Posl. Knirsch [německy]: Jen kdyby to zkusili, budou zavřeni, až zčernají!) Nic se jim nestane, pánové! Také si stěžovali pánové, že prý se s německými vojáky velice špatně nakládá. Já mám příležitosti často se stýkati s německými vojáky ve své garnisoně. A také po cestách, když jezdím, ptám se německých vojáků, jak jsou spokojeni, a jestli skutečně s nimi se zachází tak, jak pánové zde uvádějí. (Posl. dr. E. Feyerfeil [německy]: Jsou jako v nebi!) Zajisté lépe se těm vojákům vede u nás v Československé republice, kde je přísně nařízeno, nedbati nesnášenlivosti národností, nežli se jim vedlo v německém Rakousku. (Výkřiky posl. Knirsche a inž. Junga.)

Navrhují všichni pánové zvýšení vojenského žoldu o 100%. To je neobyčejně šikovné, jak by pánové z německé oposice oběma rukama chtěli rozdávati, ale když přijde povolovati nějaký rozpočet, tu se za žádnou cenu povoliti nesmí, a budou třeba dělati obstrukci. (Výkřiky posl. Patzela.)

Stěžují si také, že prý vojáci si píší o chleba. Vždyť víte, že za starého Rakouska jsme měli na vojně také takové jedlíky, že jim ani 3 porce chleba nestačily, a když je nový stát, tu jsou zase takoví jednotlivci, kteří mají skoro 2 žaludky.

A pánové, je to zvláštní, jak se zle vede Němcům v naší armádě! Běžte se zeptati p. ministra nár. obrany, kolik je tam žádostí německých oficírů o aktivování. Tak veliké utiskování to tedy není, když tolik žádostí přichází. (Výkřiky posl. dr. E. Feyerfeila a Knirsche.)

Pokud se týká té stížnosti na zvýšení příplatku důstojníků, není to nic jiného, vážení pánové, než-li to, že nebyla zvýšena gážistům a důstojníkům gáže, že se jim to tedy trochu upravilo, což je úplně správné se stanoviska sociálního.

Proto doporučuji slavné sněmovně, aby předloha tak, jak doporučena byla výborem branným a rozpočtovým v plném znění byla přijata a pozměňovací návrhy posl. Uhla a Knirsche, aby byly zamítnuty. (Potlesk.)

Předseda: Závěrečné slovo dále má zpravodaj pan posl. Bradáč.

Zpravodaj posl. Bradáč: Vzdávám se slova.

Předseda: Pan zpravodaj posl. Bradáč vzdává se slova. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid. (Hluk.) Znovu prosím o klid!

Při hlasování míním postupovati takto: (Hluk.) Prosím o klid. Páni nebudou jinak vědět, o čem a jak se hlasuje.

Při §u 1 dám hlasovati nejprve o odstavci 1, a to nejprve ve znění navrženém souhlasnými návrhy jednak pánů posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr., jednak pánů posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr. Kdyby tento souhlasný návrh týkající se odstavce 1 §u 1 byl zamítnut, hlasovali bychom podle zprávy výborové ve znění návrhu pana zpravodaje.

Nato bychom hlasovali o 2. odstavci §u 1 podle zprávy výborové, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů.

Konečně bychom hlasovali o odstavci 3, a to nejprve ve znění navrženém pp. posl. Knirschem, dr. Brunarem, Budigem a soudr. Kdyby návrh ten nebyl přijat, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §§ 2 až 5, nadpisu a úvodní formuli hlasovali bychom najednou, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů.

Pak bychom ovšem hlasovali o resolucích.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomuto způsobu hlasování učiněno nebylo, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Nejprve žádám, aby byl přečten návrh pp. posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr. a dále pp. posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr. k 1. odstavci §u 1.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh poslanců Jokla, Uhla, Heegera a soudr.:

V §u 1 buďtež učiněny tyto změny:

Pozměňovací návrh posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr.:

V §u 1, odstavci 1 stanovené platy buďtež vyměřeny:

Předseda: Kdo souhlasí s tímto souhlasným návrhem pp. posl. Jokla, Uhla, Heegera a soudr. a pp. posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr. týkajícím se 1. odst. §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut. (Hluk na levici. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.

O odstavci 1 budeme hlasovati nyní podle zprávy výborové.

Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odst. 1 §u 1 je schválen podle zprávy výborové. (Výkřiky posl. Knirsche.)

Prosím pana posl. Knirsche, aby zachoval klid.

Teď budeme hlasovati o odst. 2 §u 1 podle zprávy výborové, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů.

Kdo souhlasí s odstavcem druhým podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, odstavec druhý je schválen podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o odstavci třetím podle návrhu pana posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr. Žádám, aby byl přečten.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Knirsche, dr. Brunara, Budiga a soudr.:

V §u 1, odstavci 3