Není prospěchem ani našeho národního hospodářství, jestliže každou stávkou má se zabývat u nás vláda a současně každou stávkou že má býti zasahován parlamentární život. Já se ptám, slavná sněmovno, pomůže snad dnešní dlouhá debata, pomohou ty časté, různé, jednostranné výtky, výkřiky a také osobní napadání oběma stranám stávkami postiženým? Dělnictvo a zaměstnavatelé u nás již poznávají, že je nevyrovná zbytečné mluvení z oken, nýbrž že by jim pomohla jen zdravá politika, a to politika taková, která se nezmocňuje třídně jen hospodářských prostředků, nýbrž jen taková politika, která nestranně posuzuje zájem obou stran, současně hledíc k zájmům celostátním. Jest litovati jen prodloužení této stávky, když zejména na severu Čech a v Moravské Ostravě je stávka skoro urovnána a snad zítra neb pozítří se stane podobně i na Slovensku. Myslím, že také nebylo třeba oné jednodenní generální demonstrační stávky, která přinesla jak dělnictvu, tak zaměstnavatelům ohromné škody hospodářské. Lituji zároveň při tom živnostenského stavu, který byl donucen nedobrovolně v tento den přerušiti již v měsíci květnu po druhé provoz svých živností. Přesvědčil jsem se osobně, že řemeslní dělníci jen z donucení připojili se k této stávce, ježto věděli, že oběť jimi přinesenou nikdo jim nenahradí, nikdo ztráty jejich neodčiní. Jest s podivem, že elektrické podniky města Prahy byly rovněž donuceny k této demonstrační stávce, že nepracovalo rovněž zřízenectvo obecní. To jen stálo obec pražskou 5 mil. právě době, kdy za těžkých podmínek obec pražská opatřovala si, jak vám známo, druhou anglickou půjčku. Chápu velmi dobře postavení dělnictva, když se na něm žádá v této době sleva, kdy drahota denních potřeb neklesá, naopak, v některých předmětech ještě stoupá. A chápu velmi dobře, slavná sněmovno, že dělnictvo nalézá aspoň v této debatě, jak jsem se zmínil, se strany téměř všech politických stran ochrany. Ale přál bych si, aby stejnou ochranu nalezli nejen dělníci rukou, ale i dělníci ducha, to je naše úřednictvo, aby občanské strany stejným způsobem a objektivně, jako posuzují hospodářské poměry dělnictva, posuzovaly též neutěšené poměry našeho státního zřízenectva a našeho úřednictva. (Hlas: Dali jste příklad tím prosincovým zákonem!) Je pravda, ale jestliže byl dán příklad tímto prosincovým zákonem, pak po té stránce má býti dán příklad jinde, a právě v otázce mzdy mají se zaměstnavatelé i dělnictvo dohodnouti. Vám jistě jsou známy smutné poměry našich rentistů, invalidů a pensistů, jejichž největší příjem se rovná sotva dvakrát takovému příjmu, jaký měly před válkou. Naši pensisté čekají trpělivě, až si republika na ně vzpomene, až budou jejich žádosti a přání projednávány v této slavné sněmovně, aby bylo vzpomenuto těch, kteří do dnešní doby tolik hospodářsky trpěli a trpí dnešní drahotou dále. (Posl. Laube: Dělníci nemají ještě nic na starobu a čekají trpělivě!) Rovněž živnostníci nemají nic pro starobu, a já bych si přál, až bude projednáván návrh zákona o starobním a invalidním pojištění dělnictva, aby pan kol. Laube stejně se prohlásil pro současné řešení této otázky pro onu vrstvu, o kterou není pro stáří postaráno, aby o starobní pojištění živnostnictva bylo postaráno jako bude postaráno o starobní pojištění dělnictva. (Posl. Laube: To jsi zaspal!) Není pravda, že jsem zaspal. Kol. Laube přizná, že nedávno min. Habrman prohlásil, že se nepracuje současně na návrhu zákona o pojištění dělnickém a také živnostenském, nýbrž pouze jen na návrhu starobního pojištění dělnického. A já bych si přál, aby právě dva vaše návrhy separátní byly sloučeny v jeden návrh a aby pan kol. Laube dokázal, až bude zákon pro dělnictvo projednáván, aby byl sloučen se zákonem o starobním pojišťování živnostnictva. Kdyby se to stalo skutkem, přiznal bych, že jsem zaspal, ale byl bych rád, aby pan kol. Laube nespal, až se bude jednati o starobním a invalidním pojištění živnostnictva. Jestliže se dnes mluví u nás o drahotě, poukazuje se hlavně na to, že by bylo potřebí, aby zejména výrobní složky pracovaly k tomu, aby výrobky a zboží u nás jaksi postupně zlevňovaly. Ale při těchto výtkách se zapomíná, že jest potřeba na prvním místě pracovati jaksi k tomu, aby suroviny rovněž zlevnily a aby celá režie v zájmu živnostenského podnikání, zejména u živnostenského podnikání, rovněž současně přiměřeně byly sníženy. Já dnes nemluvím zde a nechci poukazovati na zatížení výrobního podnikání živnostenského stavu, ale poukazuji, že mimo jiné režie živnostnictva u nás velmi je zatížena ohromnými daněmi a nejvíce autonomními přirážkami. Sám program nynější vlády v jedné části přiznal, že není možno nadále zvyšovati staré daně a zaváděti nové proto, poněvadž poplatnictvo a zejména živnostenský a obchodnický stav je nanejvýše zatížen těmito finančními povinnostmi k státu a proto nesmí se ostatní třídy našeho národa diviti, že právě z živnostenských kruhů vychází dnes cílevědomé volání pro to, aby u nás daňový systém byl sevšeobecněn a nejenom určité třídy byly zatíženy těmito velikými finančními povinnostmi, nýbrž, aby každý, který v tomto státě požívá práv, který po těchto právech volá a také jich používá, konal k tomuto státu po stránce daňové také finanční povinnosti. (Posl. Laube: Zejména živnostníci, kteří neodvedli na dávku z majetku ničeho!) Je pravda, a je samozřejmé, ale mezi vámi budou míti příležitost kapitalisté jednotlivci, já nechci na ně poukazovati, aby zaplatili dávku z majetku a dali napřed příklad, aby na to nebylo ukazováno! U vás máte kapitalistů, p. kol. Laube, také dosti a jestliže chcete ukazovati na jinou třídu, podívejte se vedle sebe. Toto napomenutí vracím do vaší strany.
Tedy po té stránce, slavná sněmovno,
jistě je potřebí, aby daňový systém byl u nás zjednodušen, zjednodušen
nejen ve prospěch poplatných tříd, ale i ve prospěch zájmů státu.
Jest nutno právě zjednodušením tohoto systému a rozčleněním povinností
finančních na všechny vrstvy zachovati u nás střední stav a jest
jisto, že také inteligence se k tomu připojí a dovede se přidružiti
k výrobním vrstvám a těmto podati pomocnou ruku. Bez středních
hospodářských vrstev není možná existence tohoto státu. Politická
svoboda bez hospodářské síly zaniká. My žijeme a budeme žíti dotud,
dokud jsme a budeme hospodářsky silní a právě proto, hlásáme-li
tyto zásady, nechceme podporovati silné jednotlivce, jak se o
nás říká, nechceme podporovati kapitalistů, nýbrž chceme podporovati
střední vrstvy v zájmu hospodářské síly našeho mladého státu.
(Výborně! - Hlas: Jaké máte stanovisko ke stávce?) Já
jsem řekl, aby se dohodli a aby se do toho nepletla politika,
neboť zejména politika nesmí demagogicky do této stávky zasahovati.
(Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Není již nikdo ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.
K věcné poznámce se přihlásil
p. posl. Burian. Dávám mu ve smyslu §u 44 jedn. řádu slovo
k věcné poznámce.
Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Klubem komunistických poslanců jsem zmocněn k tomuto prohlášení:
Budeme hlasovati proti projevu
vlády, poněvadž je pro dělnictvo ve všech směrech úplně neuspokojivé
a vyhovuje jen kapitalistům. Ve vládním projevu není ani jediného
vřelého slova pro stávkující kovodělníky. Je tam jen řeč o rozhodčích
soudech, které jsou v dnešní situaci bezcenné. Proti snižování
mezd nehodlá vláda ničeho vážného učiniti, stejně tak nechce čeliti
drahotě nějakými účinnými prostředky a pro nezaměstnané nemá též
žádných vhodných návrhů. Vládní projev je políčkem pro celou dělnickou
třídu, je hanbou ve vládní koalici zastoupených socialistických
stran. Po jeho přečtení je každému jasno, že dnešní koaliční vláda
je agentem kapitalistů. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Podle § 65 jedn. řádu má se o odpovědi, kterou člen vlády dal v rozpravě o naléhavé interpelaci, hlasovat, zda sněmovna prohlášení jeho schvaluje čili nic. Sněmovna může se usnésti, že hlasování se odkládá.
V tomto směru návrh nebyl učiněn a budeme proto hlasovat meritorně.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí, aby odpověď, kterou pan ministr soc. péče dal v rozpravě na projednávané naléhavé interpelace, byla schválena, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odpověď je schválena.
Přerušuji další projednávání a ukončím schůzi.
Přikazuji výboru rozpočtovému vládní návrhy tisk 3544, 3551, 3552 a 3553 a navrhuji, aby byly stanoveny lhůty ku podání zpráv o těchto vládních návrzích.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3544. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a Německou říší o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, jakož i smlouva mezi Německou říší a Československou republikou o právní ochraně a právní pomoci ve věcech daňových a závěrečný protokol, podepsané v Praze dne 31. prosince 1921 (současně přikázán též výboru zahraničnímu).
Tisk 3551. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní leta 1922 a 1923 (současně přikázán též výboru ústavně-právnímu).
Tisk 3552. Vládní návrh zákona o vyplácení úroků státního předválečného nezajištěného dluhu.
Tisk 3553. Vládní návrh zákona
o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků
vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Navrhuji, aby výboru rozpočtovému, pokud se týče výborům uvedeným, stanovena byla k podání zprávy výborové pro
vládní návrh tisk 3552 lhůta osmidenní a pro ostatní pak lhůta pětidenní.
Kdo souhlasí, aby stanovena byla k podání zprávy výborové tisk 3552 lhůta osmidenní, pro ostatní pak lhůta pětidenní, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůty jsou schváleny.
Přikazuji usnesení senátu tisk 3545 a 3546 výboru živnostenskému, tisk 3547 výboru rozpočtovému a tisk 3549 výboru ústavně-právnímu a navrhuji, aby výborům těm stanoveny byly lhůty ku podání zpráv.
Žádám, aby předlohy ty byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru živnostenskému:
Tisk 3545. Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o připomínkách pana presidenta republiky (tisk s. 1287) k vrácenému zákonu ze dne 16. února 1922, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské (t. s. 1315, t. p. s. 3337, 3405) (současně přikázán též výboru dopravnímu a rozpočtovému).
Tisk 3546. Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1286), kterým se mění čl. XIX. zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, č. 20 ř. za čl. XIX. uherského zákonného článku LIII. z roku 1907 (tisk sen. 1320), dále
Výboru rozpočtovému:
Tisk 3547. Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1293) o ražbě dalších drobných mincí (tisk sen. 1316).
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 3549. Usnesení senátu Národního
shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk
sen. 1288), kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího
řádu, cís. nařízení ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z. (tisk
sen. 1319 (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).
Místopředseda dr. Hruban: Navrhuji, aby byla k podání zpráv výborových pro tisk 3545 a 3546 povolena lhůta pětidenní, pro tisk 3547 lhůta 10denní a pro tisk 3549 lhůta osmidenní.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou přijaty.
Přikazuji vládní návrh zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti (tisk 3569), výboru brannému, a navrhuji, aby ku podání zprávy výborové stanovena byla lhůta 14 dnů.
Kdo souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta je přijata.
Posl. Modráček žádá o udělení 14denní dovolené, počínajíc dnem 23. května 1922 pro neodkladné záležitosti.
Posl. dr. Blaho žádá o udělení 14denní dovolené, počínajíc dnem 26. května 1922 pro vyřízení neodkladných záležitostí na Slovensku.
Posl. dr. Šmeral žádá o udělení dovolené na dobu jednoho měsíce pro nutnou cestu do ciziny.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené jsou uděleny.