Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: dr. Markovič, Špaček.
222 poslanci podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský; za ministerstvo soc. péče odb. přednosta dr. Kubišta a min. rada dr. Machek; za ministerstvo financí odb. přednostové dr. Valníček a dr. Vlasák.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 138. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Sonntágovi pro neodkladné záležitosti.
Chorobou omlouvá se posl. dr. Jos. Černý a posl. Mašata.
Byly provedeny některé změny
ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru rozpočtového posl. Oríška za posl. dr. Medveckého, do výboru ústavně-právního posl. Tůmu za posl. dr. Jos. Černého a posl. dr. Klimo za posl. dr. Medveckého.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru sociálně-politického posl. Bartáka za posl. Tayerle.
Klub poslanců čsl. socialistů
vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Uhlíře
za posl. dr. Patejdla, do výboru branného posl. Davida
za posl. Pšeničku.
Předseda: Došly
návrhy, dotazy, dále tiskem rozdány zprávy
atd. Žádám, aby byly sděleny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte): Došlé návrhy:
Návrh posl. Patzela, dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na změnu jednacího řádu posl. sněmovny stran užívání jazyka.
Návrh posl. Mlčocha, Horáka a druhů, týkající se lichevních soudů.
Návrh posl. Najmana, Anděla a druhů, týkající se nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 516 Sb. z. a n., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby.
Návrh posl. Patzela a druhů na zařazení lázeňského města Mariánských Lázní do první třídy místních přídavků pro státní zaměstnance.
Návrh posl. Patzela a druhů na změnu zákona ze dne 23. července 1919, č. 443, o služebních poměrech úředníků okresních zastupitelstev.
Návrh posl. Horáka, Najmana, Anděla a druhů, aby byl vydán nový volební řád pro obchodní a živnostenské komory.
Návrh posl. inž. Junga, Patzela a druhů na zákonné upravení platů a služebních poměrů zaměstnanců notářských a advokátních.
Návrh posl. Schweichharta, Jokla, Leibla a soudr. na změnu zákona, jenž se týká přeměny obecního statku v obecní kmenové jmění (zákon ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n.).
Návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů, aby zrušeny byly hospodářské přednosti a výhody určitých čtvrtí, míst a měst.
Návrh posl. Leibla, Schweichharta, Jokla a druhů k zákonu ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek ve kmenové obecní jmění.
Návrh posl. dr. Holitschera, Schäfera, Kirpalové a druhů na vydání zákona, aby stát poskytl prostředky na potírání alkoholismu.
Návrh posl. Kirpalové, Deutschové, Blatné a druhů o úpravě platů a právních poměrů pěstounek na mateřských školách.
Návrh posl. Hausmanna, Palme, Kirpalové a druhů o státní záruce pro konsumní spolky.
Návrh posl. Hirsche, dr. Haase a druhů na změnu cís. nařízení ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., kterým se zavádí řád konkursní, řád vyrovnávací a řád odpůrčí.
Návrh posl. Hirsche, Tauba a druhů stran zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 218 ř. z. (vyhlášeného dne 5. prosince 1896) o zavedení živnostenských soudů a soudnictví v rozepřích ze živnostenského poměru pracovního, učebního a námezdního.
Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda, dr. Haase a soudr., jímž se mění §§ 113, 114 a 117 zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., a zrušují omezení svobody shromažďovací a spolkové a svobodného projevu mínění.
Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů na novelisování §u 11 ř. z. ze dne 14. května 1869 o obecných školách.
Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka a druhů na zřízení učebného běhu pro vzdělání zvěrolékařů a zmocnění pražské německé lékařské fakulty, aby mohla konati zvěrolékařské zkoušky a udělovati zvěrolékařské aprobace.
Návrh posl. dr. Czecha, Hillebranda, Tauba a soudr. na zřízení pomocných škol.
Návrh posl. Hillebranda, Deutschové a soudr. na vydání služební pragmatiky pro učitele na středních školách.
Návrh posl. Hillebranda, Beutela, Kirpalové a druhů na vydání zákona o zřízení státní německé vysoké školy obchodní a národohospodářské v Ústí na Labem.
Návrh posl. Hillebranda, Čermaka, Kirpalové, dr. Haase a druhů na odstranění trestu smrti.
Návrh posl. Hillebranda, Blatné, Hackenberga, dr. Haase a druhů na zřízení venkovských hospodyňských středních škol.
Návrh posl. Jokla, Heegera, Häuslera a druhů, aby byly zrušeny §§ 3 a 4 nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. července 1919, č. 398 Sb. z. a n.
Návrh posl. Jokla, Heegera, Häuslera a druhů na zrušení cís. nařízení z r. 1854 (prügelpatentu).
Návrh posl. Jokla, Kaufmann, Uhla a druhů, aby byli propuštěni v r. 1921 odvedení branci narození r. 1899.
Návrh posl. Deutschové, dr. Haase, Roschera, Tauba a soudr. na změnu zákona ze dne 20. února 1920 o požitcích válečných poškozenců.
Návrh posl. Roschera, Pohla, Hausmanna, Kaufmanna a druhů o zavírání závodů.
Návrh posl. dr. Haase, dr. Czecha a druhů na vydání zákona, jímž se mění a doplňují některá zákonná ustanovení na ochranu nároků na zákonité výživné.
Došlé dotazy:
Dotaz posl. Macha a soudr. ministru obchodu, pokud se týče ministru vnitra o neoprávněném a neodůvodněném udělení koncese k provozování živnosti hostinské a výčepní Janu Pěknému v čp. 11 v Hodkově, okres Ledeč.
Dotaz posl. Tausika ministru financí a ministru soc. péče, jakož i ministru pro veř. zdravotnictví a tělesnou výchovu, proč dosud nezavedeno nemocenské pojištění příslušníků rodin dělnictva čsl. továren na tabák.
Dotaz posl. Špatného ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o zřízení pokračovací školy učňovské v Podbrezové.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy:
Tisk 3516. Zpráva I. výboru ústavněprávního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3477), jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, č. 28. ř. z., o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními.
Tisk. 3517. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti o návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a o návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 3. ledna 1913, č. 5 ř. z., a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z, o dani výdělkové.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu:
Tisk 3488. Návrh posl. Najmana, Horáka a druhů na změnu zákona o pojišťování dělníků pro případ nemoci.
Tisk 3513. Návrh posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a druhů na provedení stabilisace mimořádných požitků státních zaměstnanců i pensistů.
Tisk 3514. Návrh posl. Tauba,
Grünznera, Hirsche a druhů na změnu zákona ze dne 21. prosince
1921, č. 495 Sb. z. a n., kterým se upravují výhody, poskytnuté
státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.
Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání denního pořadu. Nejprve bychom měli vyříditi odstavec 1, totiž zprávu výboru sociálně-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o ochraně nájemníků.
Poněvadž však chci umožniti pánům
poslancům, aby o věci jednali, majíce v rukou již tištěnou zprávu
- šla do tisku před krátkou dobou - a poněvadž pak ještě má býti
výboru rozpočtovému umožněno v přestávce, která bude asi za půl
hodiny mezi schůzí prohlášena, aby se věcí ještě zabýval, navrhuji
po rozhodnutí presidia, aby se místo prvého odstavce pořadu schůze
začalo s projednáváním odstavce 6, totiž se
6. zprávou rozpočtového výboru a výboru pro průmysl, obchod a živnosti o návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a o návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 3. ledna 1913, č. 5 ř. z., a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové (tisk 3385).
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Přistoupíme tedy ihned k odstavci 6.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor
rozpočtový p. posl. R. Chalupovi.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! K projednání změn § § 85 a 100 o všeobecné dani výdělkové přichází se hodně pozdě; a přes to změna, která je obmýšlena, není změnou trvalou, nýbrž pouhým provisoriem. Velmi naléhavé důvody, které pro změnu těchto dvou paragrafů mluví, byly již uznány a je prostě povinností, aby také tyto důvody přivodily kýženou změnu. Zejména bylo nutno, aby podniky družstevní jako podniky užitečné a všeobecně prospěšné byly co možná nejvíce chráněny. Již starý zákon dával určité úlevy majetkové těmto podnikům. Bylo to zejména daněprosté minimum podle § 85, totiž že družstva všeobecně prospěšná, jestliže podle tohoto § 85 nevykazovala více čistého zisku než 600 K, byla osvobozena vůbec od daně výdělkové. Ale tato hranice byla naprosto nedostatečná již dříve, a to bylo naznačeno již starou správou rakouskou. Zákonem ze dne 3. ledna 1913 jest tato chyba opravována a daněprosté minimum se zdvojnásobilo, jest 1200 K. Ale zatím pracovaly událostí válečné a po válečné, přivoděny byly obrovské změny hospodářské, které znehodnotily korunu a tím přirozeně také hranici daněprostého minima snížily. Je tudíž na snadě, že přichází se k opravě této chyby.
Na změnu tohoto zákona byly podány dva návrhy, a to posl. Dietlem a soudr. tisk 2698, který sloužil za podklad pro projednávání této změny, dále tisk 1844, podaný posl. Patzelem a soudr. Tento druhý tisk je do jisté míry propracovanější a nutno také k němu přihlížeti. Z toho důvodu v § 1 (tisk 2698) ryzí výtěžek 5000 K, který slouží za daněprosté minimum, zvyšuje se na 6000 K, které stěží ještě dnešním poměrům odpovídá.
V § 2 ve znění tisku 2698 uvedená ustanovení jsou nepřijatelná, poněvadž nepřihlížejí skutečně k soustavě zákona, jímž vyměřuje se daň podle odstupňovaného ryzího výtěžku a také odstupňovanou percentuelní kvotou. Toho by nebylo ovšem dosaženo, kdyby bylo zavedeno procento jednotné, průměrně 3·5 %, čímž by podniky daleko slabší byly stejně postihovány jako podniky silné. Tedy bylo nutno přistoupiti k přiměřené úpravě a změně pro družstva výdělečně hospodářská, která mají výhody podle § 85. V § 100 zavádějí se tyto změny: Při ryzím výtěžku až do 20.000 Kč jest základní sazba 2 1/2 %, od 20 do 40 tisíc 3%, od 40 do 80 tisíc 3 1/2 %, přes 80 až do 200 tisíc 4%, přes 200 tisíc 5%.
Pro ty podniky, které nemají výhod podle § 85, platí tato ustanovení: Při ryzím výtěžku až do 20 tisíc 4%, od 20 do 30 tisíc 5%, přes 30 až do 60 tisíc 6%, přes 60 do 120 tisíc 8%, přes 120 tisíc 10%.
§§ 3-4, jak jsou v tisku 2698, není možno přijmouti, poněvadž ustanovení toho by využily podniky silné na úkor podniků slabších, což jistě není v intencích zákona. Proto §§ 3-4 v návrhu tisk 2698 obsažené se vypouštějí.
Dále bylo nutno přesunouti působnost zákona. Návrhy byly podány roku 1921. Zákon se projednává teprve v roce 1922, a tu jest nutno aspoň, aby platnost zákona byla přesunuta, tedy aby tento zákon vešel v platnost od 1. ledna 1922.
Dovoluji si s těmi změnami, které
byly provedeny v tisku 2698, takto upravený zákon navrhovati poslanecké
sněmovně ke schválení. (Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor pro průmysl,
obchod a živnosti p. posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Výbor pro průmysl, živnosti a obchod zkoumal tuto předlohu po všech stránkách a došel k přesvědčení, že není tomu tak, jak bylo s některých stran tvrzeno, že tímto zákonem poskytuje se zvláštní výhoda dělnictvu, dělnickým konsumům, družstvům nebo těm, kteří by snad hospodařili nebo podnikali na úkor samostatných podnikatelů. Zákon tento, opíraje se o ustanovení zákona dřívějšího, poskytuje těm, kteří se omezují v podnicích svépomocných na obchodování a podniky jen na své členy, určité malé výhody, kterých nevyužívají však jen dělníci, nýbrž kterých využívají také zemědělci, samostatní živnostníci, ano i obchodníci. Přehlížíme-li totiž statistiku o svépomocných dělnících, vidíme, že samostatní podnikatelé, tedy živnostníci, mají v naší republice přes 11.000 samostatných svépomocných podniků, nemluvě o několika tisících podniků zemědělských. V tomto zákoně však nelze spatřovati výhod pro ta družstva a svépomocné podniky, které se neomezují na obchod se svými členy, nýbrž obchodují i s nečleny, poněvadž zákon o všeobecné dani výdělkové, hlava II., předpisuje společnostem výdělečným z čistého výdělku 10%ní daň výdělkovou.
Všimneme-li si dobře předposledního odstavce § 1 této předlohy, vidíme, že pro tato družstva a podniky svépomocné předpisuje se daň při ryzím výtěžku až včetně do 20.000 Kč 4%, od 20.000 do 30.000 Kč 5%, od 30.000 do 60.000 Kč 6%, od 60.000 do 120.000 Kč 8%, přes 120.000 Kč 10%.
Tedy předloha tato zatěžuje tyto podniky právě tak, jako podniky jiné a nelze ji počítati do nijakých zvláštních výhod.
Výbor pro průmysl, živnosti a obchod zabýval se zejména otázkou živnostenskou a konstatoval, že i ty živnosti, které počítají i pro budoucnost na samostatné podnikání, přece jen ocitají se v takové hospodářské situaci, že jednotlivci, jsouce slabí a nemohouce dosti dobře konkurovati velkému kapitálu, považují za nutnost nebo za prospěšné sdružovati se v různé svépomocné podniky. Jsou to zejména živnostenské záložny, družstva úvěrová, která poskytují malému, drobnému podnikateli možnost hospodářsky se rozvíjeti a své živnosti zvelebovati. Kdo jest ten malý podnikatel, malý živnostník? Stav tento rekrutuje se z nejmenších a nejchudších vrstev lidových. Bylo již dostatečně prokázáno, že lidé tito začínají své živnosti úplně bez prostředkův, a jest taktéž známo, že tito lidé sdružují se k svépomocným podnikům, ať již za tím účelem, aby si organisovali svá úvěrová společenstva, záložny, družstva, aneb se tito malí lidé organisují k svépomoci při nákupu, ano i při odbytu. Proto dlužno říci, že tito lidé rovněž zaslouží podpory aspoň takové, jaká se poskytuje jiným potřebným lidem v povoláních jiných.
Dívám se na věc tu tak, že zájem
těchto drobných podnikatelů kryje se úplně se zájmy dělníků a
se zájmy hospodářsky slabých lidí. Výbor živnostenský se přiklonil
k usnesení výboru rozpočtového a doporučuje předlohu tuto slavné
sněmovně ke schválení. (Výborně!).
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati o celém zákonu, který má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, najednou. Pozměňovací návrh k němu učiněn nebyl. Námitky proti tomu není? (Nebyla.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, jeho dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji a obsaženém ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím zákon tento jest schválen ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na pořad, až bude odhlasováno zkrácené řízení, které je rovněž na pořadu dnešní schůze.
Teď přikročíme k 2. odstavci pořadu,
totiž k
2. návrhu, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednaly se předlohy:
a) vládní návrh zákona o ochraně nájemníků (tisk 3475),
b) vládní návrh, kterým se Národnímu shromáždění ke schválení předkládají osnovy hospodářských ujednání mezi republikou Československou a říší Německou (tisk 2536),
c) vládní návrh, kterým se Národnímu shromáždění ke schválení předkládá obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou (tisk 3439),
d) návrh zákona na změnu §§ 85 a 100 zákona ze dne 3. ledna 1913, č. 5 ř. z., a ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové (tisk 3385),
e) vládní návrh zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, č. 28 ř. z., o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními (tisk 3477).
Pokud jde o vládní návrh zákona o ochraně nájemníků, k odůvodnění pilnosti uvádím:
Zkrácené projednávání osnovy zákona o ochraně nájemníků je nutno, ježto tímto měsícem skončí se platnost zákona dosavadního a kontinuita ochrany nájemníků byla by přerušena, kdyby včas nebyl usnesen zákon o dalším stavu.
Kdo tedy souhlasí s přiznáním zkráceného řízení - toto zkrácené řízení se bude vztahovati vlastně jen ke druhému čtení - při této předloze vládního návrhu zákona o ochraně nájemníků, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu této předloze je přiznáno.
Teď jde o vládní návrh, kterým se Národnímu shromáždění ke schválení předkládají osnovy hospodářských ujednání mezi republikou Československou a říší Německou, kterážto předloha byla v prvním čtení projednána ve schůzi včerejší. Zkrácené projednávání této předlohy, jakož i další předlohy, týkající se obchodní dohody mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, doporučuje se vzhledem k blížící se konferenci janovské.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby vládnímu návrhu, kterým se Národnímu shromáždění ke schválení předkládají osnovy hospodářských ujednání mezi republikou Československou a říší Německou, přiznáno bylo zkrácené řízení ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je schváleno zkrácené řízení při vládním návrhu, týkajícím se smlouvy s říší Německou.
Kdo souhlasí, aby zkrácené řízení z téhož důvodu přiznáno bylo vládnímu návrhu, kterým se Národnímu shromáždění ke schválení předkládá obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Také této předloze přiznáno je zkrácené řízení ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu.
Teď půjde o návrh zákona na změnu §§ 85 a 100 zákona ze dne 3. ledna 1913, čís. 5 ř. z., a ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové.
U této osnovy zákona, jakož i u osnovy následující, která jedná o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními, zkrácené projednání umožní, hned po prvém čtení bude možno provésti druhé čtení a nebude potřebí konati snad zvláštní schůzi zítra.
Kdo tedy souhlasí, aby se přiznalo zkrácené řízení ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu návrhu zákona na změnu §§ 85 a 100 zákona ze dne 3. ledna 1913 a ze dne 23. ledna 1914 o dani výdělkové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu přiznáno bylo i této předloze.
Konečně kdo souhlasí, aby zkrácené řízení ve smyslu § 55 jedn. řádu přiznáno bylo vládnímu návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon z 19. března 1876, č. 28 ř. z., o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu přiznáno bylo také tomuto vládnímu návrhu zákona.
Tím je vyřízen odst. 2 denního pořadu.
Přikročíme k odstavci 3, jímž
je
3. druhé čtení usnesení, kterým se schvalují hospodářská ujednání, uzavřená mezi republikou Československou a říší Německou v Praze dne 29. června 1920 i s protokoly o válečných půjčkách, výplatě kuponů z dluhopisů sestátněných dřívějších drah soukromých, jakož i se zvláštní úmluvou o provedení článku 297 mírové smlouvy versailleské (tisk 3447).
Druhé čtení toto můžeme provésti proto, poněvadž právě zkráceným řízením bylo této věci přiznáno pilné projednávání.
Zpravodaji jsou pp. posl. dr.
Hnídek a Prokeš. Mají páni zpravodajové nějakou
korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Nikoli.
Předseda: Pan
zpravodaj posl. Prokeš?
Zpravodaj posl. Prokeš:
Nikoli.
Předseda: Korektur není. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením, týkajícím se této smlouvy s říší Německou tak, jak usnesení to schválila poslanecká sněmovna ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je toto schvalovací usnesení přijato ve čtení druhém a vyřízen je tím odstavec třetí pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ke 4. odstavci, jímž
je
4. druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921 se závěrečným protokolem, jakož i s příslušnými přílohami (tisk 3476).
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. dr. Uhlíř, za výbor pro průmysl, obchod a živnosti pan posl. Netolický.
Má pan zpravodaj posl. dr. Uhlíř
nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř:
Nikoli.
Předseda: A
pan zpravodaj posl. Netolický?
Zpravodaj posl. Netolický:
Nikoli.
Předseda: Není žádných oprav. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením v této věci obchodní do hody s Rakouskou republikou tak, jak bylo přijato poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím schvalovací usnesení schváleno bylo také ve čtení druhém a vyřízen je 4. odstavec pořadu dnešní schůze.
Poněvadž zkrácené řízení bylo
přijato také pro odstavec 6 pořadu, přikročíme k
6. druhému čtení osnovy zákona, jímž mění se ustanovení zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., upraveného a doplněného zákony ze dne 3. ledna 1913, č. 5 ř. z., a ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z. (tisk 3385).
Zpravodajové jsou páni posl. R. Chalupa a Slavíček.
Mají páni zpravodajové nějaké
změny?
Zpravodaj posl. R. Chalupa:
Není žádné korektury.
Zpravodaj posl. Slavíček: Nemám
rovněž opravy.
Předseda: Změn není. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí, aby ve druhém čtení schválena byla osnova zákona na změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., upraveného a doplněného zákony ze dne 3. ledna 1913 a ze dne 23. ledna 1914 o dani výdělkové tak, jak byla schválena v prvém čtení, teď i ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna schválila tuto osnovu také ve druhém čtení a vyřízen je 6. odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ještě k provedení