Předseda
(zvoní): Slovo má dále pan posl. Svetlik.
Posl. Svetlik: Ctená snemovňa! Predostretá osnova zákona svojim obsahom je ironiou skutočnostiam, ktoré z nich vznikly. Nadpis tejto zákonnej osnovy praví, tu s jedná o čiastočné zrušenie jednotlivých paragrafov uhorského zákonného článku LXIII. z roku 1912 s obsahom o výjimečných opatreniach v dobe války. Toto neodpovedá skutočnosti. Ani ústava Československej republiky, ani dotazný uhorský zákon sám nedáva práva v tejto dobe uvaľovať vynimečný stav, ako je tomu na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
§ 1 tohoto istého zákona praví,
že štvrtým mesiacom po skončení války účinok tohoto zákona automaticky
sa zrušuje a nastupujú platné uhorské zákony. V prípade nebezpečia
války, skončením válečných príprav, keď ďalšie nebezpečie nehrozí,
sa tiež účinok zákona tohoto i bez ministerského nariadenia ruší.
Ani uhorská snemovňa nemala právo sa usnášať na ďalšom jeho účinkovaní.
Toho dôkazom je, že podpisom mierové smluvy trianonskej i v reakčnom
Maďarsku loňského roku bol tento zákon zrušený. Ani na Slovensku,
ani v Podkarpatskej Rusi neexistuje nebezpečie války, nebezpečie
války nebolo ani v decembri 1921, lebo sa dokázalo, že mobilisácia
na strane našej bola jednostranná a že súsedné štáty nám válkou
nehrozily. Udržovanie tohoto stavu je na bývalom uhorskom území
nezákonné a neústavné. V každom sporiadanom štáte, kde majú len
demokratické sriadenie, by takúto vládu pod obžalobu dali pre
rušenie ústavy. Isto je, že si je vláda tohoto nezákonného činu
vedomá a z tých dôvodov podala túto osnovu, aby snemovňa jej neústavné,
nezákonné činy schválila. Na vonok a za hranicami to má znamenať,
že vláda československá zrušuje na Slovensku a v Podkarpatskej
Rusi mimoriadné opatrenia a že je tam stav konstitučný. Ale toto
je sypanie piesku do očí svetovej verejnosti. Zákon nezrušuje
kruté ustanovenia válečného uherského zákona, on ich zhoršuje.
Opatrenia dľa neho učinené zostávajú v platnosti a to môže byť
až do konca roku 1930. (Posl. dr. Juriga: Hanba!) Ani návrh
pozmeňovací na tomto stave nič nezmení, lebo ponecháva rozhodnutie
o tom len byrokratickej vláde. I ďalšie zmeny v osnove, ktoré
spravil ústavo-právný výbor, ničoho nezlepšujú: Tým, že teraz
ustanovenia jeho budú pozostávať z horších čiastok zákona uhorského
a rakúskeho a sú nejasnostmi doplnené, spraví sa to, že si to
úrady budú vykladať podľa svojho a povstane z toho, jak sa ľudove
hovorí: galimatyáš. Za Uhorska tak mohla robiť len vláda na jednomyselné
usnesenie snemovne. V Maďarsku to boly reakčné pomery monarchistické.
Našej vláde sú i tieto primoc slobodomyselné a majú nastúpiť zákony
reakčnejšie ako v bývalom Uhorsku. Vy hovoríte, že na Slovensku
budeme mať župné administrativné výbory a že tie budú nad župami
dozierať. Ale i toto je klamstvo. Až do konca r. 1940 má vláda
právo vymenovať 1/3 svých zástupcov do župných administratívnych
výborov. Tu i keď rozhodne majoritou, vláda z nej umele stvorí
minoritu. Do tohoto termínu nemajú župné administratívné výbory
sa zaoberať politikou, ani také návrhy robiť a keby robily, má
vláda právo, takýto opposičný administratívny výbor rozpustiť
a vládnuť absolutisticky. Takáto je sloboda nášho obyvateľstva.
Sloboda tisková bola za bývalého Uhorska liberálnejšia ako za
Rakúska. Tam neznali preventívnej cenzúry. Za obsah novin alebo
tlačív bol zodpovedný redaktor alebo pisateľ. Z tých dôvodov je
terajšia cenzúra u nás nezákonná, lebo má platiť správne trestný
poriadok čl. XXXIII. z roku 1896. I po čas účinku zákona LXIII.
z r. 1912 tam bolo viac slobody tiskovej, lebo len na ministerské
nariadenie boli vydavatelia a redaktori novin a tlačív povinní
dávať výtisky cenzúre. Keď však do troch hodín štátné zastupiteľstvo,
alebo policajná vrchnosť námietok nečinily, mohly sa tlačivá expedovať.
Keďže tam majú mať Slováci liberálnejší zákon ako je v Česku,
tak aby sa im toto nezávidelo, zruší sa a vyhlásí, že zákon rakúsky
je lepší. Znáte, že i rakúska cenzúra bola neudržiteľná, bola
posmechom nielen doma, ale i za hranicami. Sám starý bývalý císar
sa vyjadril, že jeho cenzúra je blbá. Všetky Havlíčkové spisy
jsou ironisovaním rakouskej cenzúry. (Souhlas komunistických
poslanců. Výkřiky posl. Pika a komunistických poslanců.)
Předseda
(zvoní): Prosím o klid.
Posl. Svetlik (pokračuje): Pokrokoví spisovatelia písali svoje satiry o rakúskej cenzúre. Keď ale tieto reakčné, predpotopné ustanovenia majú nahradiť liberálnejší zákon maďarský, už jedine to kvalifikuje tento zákon, že obyvatelia Slovenska a Podkarpatskej Rusi až do r. 1930 resp. až do r. 1940 majú byť postavení na roveň obyvateľstva bývalého územia rakúskeho. Do tej doby máme byť občanmi druhej triedy v smysle koloniálnych národov, pod jarmom kapitalistických západoevropských štátov.
Ide o tisíce krívd, ktoré boly na základe tohoto stavu spáchané na našom ľudu. Tisíce nevinne väznených, (Posl. Pik: V Rusku!) internovaných, násilné potlačovanie zemedelskej stávky r. 1921 podľa tohoto zákona, cenzúra oposičného tisku - to všetko mluví proti terajšiemu systému vládnemu. (Souhlas komunistických poslanců. Různé výkřiky. - Předseda zvoní.) Celé Slovensko a Podkarpatská Rus sa podobajú jedným veľkým četníckym kasárňam, kde vládne pendrek, bodáky, červená tužka censorova a nezbytný Haditörvény z r. 1912. Znáte zaiste francúzsku hymnu revolučnú marseillaisu, kde pevec tejto piesne se pýta: "Na koho že rota zrádců a králů spiklených přináší pouta?" A hneď si sám odpovídá: "Na vás to, občané Francie!" Páni na vládních laviciach: Necítite, že toto padá na vás, necítite, že čo veľký revolučný francúzsky pevec písal, padá na vaše hlavy? Francúzska revolúcia nebola komunistická, (Hluk. - Předseda zvoní.) francúzska revolúcia bola mešťácka, ale keď mešťácky pevec tak mluví k vášmu svedomiu, to značí, že ste povinní z tohoto sa zodpovedať. Dali ste obyvateľstvu Slovenska a Podkarpatskej Rusi fingovanú slobodu a to, na čom sa má usniesť snemovňa, je, že tomuto falsifikátu sa má dať zákonná pečať.
Zdejšia verejnosť sa diví, keď zrovna zo Slovenska sa ozývajú nespokojné hlasy a myslí, že je to práca nespokojných alebo - jak tuna bolo rečené - štvavých živľov. To však neni práca štvavých živlov, lež práca podvratného vládneho systému. (Výkřiky komunistických poslanců: Tak jest!) Hospodársky sa pomery oproti sta rým zhoršily, kultúrne sa zostalo na principoch Apponyiho, politicky sa zhoršujú pomery utiskovaného chudobného ľudu a národností v Uhorsku, ktoré zaviedol krvavý Tisza. Vy posudzujete, že ľud nezkazený západoevropskou kapitalistickou morálkou nedovedie o tomto stave uvažovať? Mýlite sa. Pri nejbližších voľbách dostanete od neho odpoveď. (Výkřiky komunistických poslanců: Proto se jich tolik bojí!)
Ctená snemovňo! Klub poslancov
strany komunistickej bude hlasovať proti tejto predlohe. (Souhlas
komunistických poslanců. Odpor poslanců ostatních českých stran
socialistických.)
Předseda (zvoní): Přerušují projednávání tohoto odstavce denního pořadu, jakož i projednávání pořadu schůze vůbec.
Dříve než ukončím schůzi, přikročím ještě k některým sdělením presidiálním.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Jar. Hálkovi, Sopkovi, Patzelovi, Simmovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.
Chorobou omlouvají se posl. dr. Medvecký, dr. Srdínko, Prokůpek.
Byly provedeny některé změny
ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub posl. čsl. sociálně-demokratické
strany dělnické vyslal do výboru zdravotnického posl. Johanise
za posl. Lehockého.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu
tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3449. Návrh posl. Koudelky, A. Chalupy a soudr., aby byl vydán zákon o ubytování zaměstnanců zemědělských podniků.
Tisk 3461. Návrh posl. Dubického,
Laube, Stivína, dr. Matouška, Koška a soudr. na sestátnění místní
dráhy Sudoměř-Skalsko-Stará Paka a na bezodkladné odstranění závad,
které nynější provoz značně ztěžují.
Předseda: Dále
došly tyto dotazy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. Krejčího ministru zemědělství a ministru s plnou mocou pre správu Slovenska ohľadom hromadného šikovania cudzožupného zemerobotníctva do zemplinskej župy.
Dotaz posl. Toužila ministru školství
a nár. osvěty o propůjčení školní tělocvičny vinohradské reálky
na "Smetance".
Předseda: Mezi
schůzí byla tiskem rozdána tato zpráva:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3463. Zpráva výboru ústavno-právneho
o vládnom návrhu zákona (tisk 3437), kterým se částečně zrušuje
zák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá
opatření podle něho vydaná.
Předseda: Měl bych dáti hlasovat o lhůtě, ale poněvadž není dostatečné presence, odložím hlasování toto, jakož i hlasování o naléhavé interpelaci do příští schůze.
Přistupuji k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 4. dubna 1922 o 13. hodině (1 hod. odpol.) s tímto
1. Zpráva výboru ústavně - právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3437), kterým se částečně zrušuje zákonný článek LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá opatření podle něho vydaná (tisk 3463).
2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu (tisk 3424), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921 (tisk 3450).
3. Druhé čtení osnovy zákona o všeobecné dani výdělkové pro období 1922-23 (tisk 3446).
4. Zpráva výboru ústavně - právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3440) o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. - Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské (tisk 3460).
5. Zpráva výboru ústavně - právního k usnesení senátu (tisk 3428) o usnesení poslanecké sněmovny N. S. R. Č. k vládnímu návrhu zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení (tisk 3465).
6. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru dopravního k vládnímu návrhu (tisk 3434), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva, stanovící definitivní dunajský statut, podepsaná v Paříži dne 23. července 1921 (tisk 3466).
Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.