Čtvrtek 30. března 1922

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji p. kol. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Vážení pánové! Se stanoviska rozpočtového jenom někteří pánové dotkli se předlohy právě projednávané. Vyl to zejména p. kol. Dubický, který k tomu poukazoval, a pak další řečník, pokud jsem měl možnost pozorovati, p. kol. Vávra.

Já jsem již v odpolední své zprávě výboru rozpočtového pravil, že nemůžeme v tomto okamžiku přesně konstatovati, do jaké míry preliminovaná částka v rozpočtu, 75 mil. Kč, stačí k provedení úkolu, který je vládě zákonem přikázán. Ukáže se teprve tehdy, až budeme míti možnost viděti, do jaké míry podaří se nám provésti obnovu práce a potlačení nezaměstnanosti, či budeme-li nuceni sáhnouti k předložení dodatkového rozpočtu, kterým by se opatřila příslušná úhrada.

Chtěl bych jenom několika slovy zmíniti se o některých námitkách, které zde byly předneseny. Kol. Toužil konstatoval zde, že vláda nemá statistických dat o nezaměstnanosti. V tom směru chtěl bych kol. opraviti, neboť státní statistický úřad vydává pravidelně zprávy o počtu nezaměstnaných.

Kol. Dubický hovořil zde o volání nemocenských pokladen po odstranění simulace, kterážto okolnost vede mne k tomu, abych konstatoval, že také dělníci, spravující svoje ústavy, mají plné pochopení pro to, aby žádného zařízení veřejného, zejména humánního a dobročinného, nebylo zneužíváno. Činí-li nemocenské pokladny opatření proti simulaci, činí tak v tom dobrém úmyslu chrániti nemocné členy. Domáhají-li se podpor nemocenských lidé, aniž by byli nemocnými, je to důsledek nynějších hospodářských poměrů, veliké průmyslové, obchodní a výrobní krise. Kdyby nebylo této krise, nebylo by třeba opatření proti simulaci.

Pokud jsem poslouchal pány řečníky v debatě, chci konstatovati, že až na některé výjimky debata byla vedena opravdu věcně a stála na příslušné úrovni, hodné předmětu právě projednávaného. Jde o otázku velikého sociálního významu a také s tohoto hlediska byl projednávaný předmět denního pořadu po většině pány řečníky posuzován.

Pokud zde bylo hovořeno o zneužívání zařízení, kterými jsou podpory v nezaměstnání, chtěl bych konstatovati, že ve většině případů ti, kdož jsou pověřeni správou ústavu pro zprostředkování práce a vedou evidenci nezaměstnaných, dbají, pokud je mi známo, pečlivě toho, aby podpory nebral nikdo neoprávněně, zejména nejsou trpěni lidé, kteří jsou řemeslnými zahaleči. Správci zprostředkovatelen snaží se takových přítěží se co nejrychleji zbaviti. Není na místě, hovoří-li se o tom, že podpor se mimořádně zneužívá. Žádné zařízení, žádný zákon, žádné opatření nemůže býti takové, aby chránilo . . . (Nepokoj.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): . . . zúčastněné před jakýmikoliv škodami nebo před zneužitím. Tam, kde takové případy se vyskytnou, musí býti nejen odsouzeny, ale učiněno vše, aby byly potlačeny.

Velmi těžko přenese člověk přes své srdce, když mluví se všeobecně s despektem o nezaměstnaných a když naproti tomu z vlastní zkušenosti vidí, jak těžce probíjejí se rodiny, zejména na venkově v těch místech, kde podpor se vůbec nevyplácí. Dostávám z okresu, který jest mi přidělen a ve kterém nevyplácejí se podpory v nezaměstnání, téměř denně několik takových stížností, jsou to výkřiky bídy, nad kterými zachvívá se člověku duše.

Tak na příklad píše mi člověk, který byl zaměstnán jako úředník, že hledá celé dlouhé týdny práci jakoukoliv, i nádenickou, nejhrubší práci, a nemůže ji nikde nalézti. Má 4 děti a praví: Prodal jsem všechno, co jsem měl: šaty, prádlo, peřiny, nábytek, s rodinou ležíme na zemi. Starosta obce píše: Máme u nás několik rodin, které nemají nic než vody a jsou živy z toho, co jim dobří lidé dají. Postarejte se o nápravu!

Pánové, máme-li co činiti s takovýmito obrázky bídy a na druhé straně slyšíme zde mluviti takovým ponižujícím způsobem o nezaměstnaných dělnících, promiňte, řeknu-li, že to není způsob mluvy přiměřený poměrům a situaci.

Podpory v nezaměstnání jsou toliko prostředkem, sloužícím k zmenšování hrůz v nezaměstnanosti. Správné prostředky leží v rukou vlády, která má za úkol, aby se starala o odstranění této hrozivé otázky, která přivádí nás do situace velmi nepříjemné.

Je to zejména úkol hledati odbytiště a trhy pro naše zboží, poněvadž jsme státem eminentně exportním. Jde zejména o to, abychom získáváním cizích úvěrů, které by byly zužitkovány na investice, snažili se působiti k odstranění nezaměstnanosti opatřením práce a zbavili se tak vyplácení podpor z nezaměstnání. Naše odborné sekce klubovní zabývaly se těmito ožehavými otázkami v několika schůzích a usnesly se na celé řadě námětů. Je to zejména otázka všeobecné podpory stavebního ruchu tím, že mu budou dány prostředky, že se vláda postará o to, aby odstraněny byly obtíže, které staví se do cesty této usilovné snaze naší administrativou, která svou těžkopádností, mnohdy nepochopením věci stojí zde v cestě. Je to podpora průmyslu tím, že bychom působili k tomu, aby tarify dopravní a uhelná dávka staly se předmětem opravdové a důkladné revise. Jest to otázka cenových indexů a celé řady jiných námětů, o kterých dá se hovořiti. Vláda měla by dále v případech omezení nebo zastavení výroby zjišťovati také příčiny, proč jest výroba zastavena a proč v některých případech je omezována a v případech mimořádně nápadných, jakých máme velmi mnoho, kde jest prokázán zvlášť zištný úmysl podnikatele, v neposlední míře také jeho protistátní úmysl rozrušením průmyslové výroby, ostře zakročiti a neváhati použíti prostředků, které poskytují zákonné předpisy republiky, obsažené v některých vládních nařízeních.

Pánové, to jsou tak některé náměty, kterými se vláda chtě nechtě bude museti zabývati. Půjčka, kterou jsme včera odhlasovali, doufejme, bude také užita k tomu účelu, pro který ji kontrahujeme. Lituji, že hovořili zde pánové z některých stran o nezaměstnanosti takovým způsobem, který neimponoval. Lituji, že právě ti pánové, kteří měli tolik námitek proti vyplácení podpor v nezaměstnanosti, včera, když šlo o půjčku, která má sloužiti k odstranění nezaměstnanosti, hlasovali proti této půjčce. Já jsem přesvědčen, že jakmile půjčka bude realisována a stát počne v některých odvětvích zadávati zakázky, že ti páni budou první, kteří budou širokými lokty odstraňovati druhé a budou tyto zakázky reklamovati pro sebe.

Pánové, dělník nežádá podpory, chce práci, on ví, že nynější stav plyne jednak z churavého poválečného stavu hospodářského, jehož příčiny nutno hledati v soukromokapitalistických řádech výrobních, o jichž odstranění my socialisté usilujeme. Dělník je na tolik hrdý, že nežádá od nikoho milodarů, chce si svoji mzdu řádně zasloužiti a chce svoji rodinu také ze své poctivé práce řádným způsobem živiti. V tom směru shoduji se s některými pány, kteří zde konstatovali, že uznávají za odůvodněno a oprávněno, aby společnost, nemohouc dáti dělníku práci, postarala se oň a jeho rodinu jiným způsobem, aby nezemřel. To jest její svatá povinnost, to jest i svatou povinností našeho státu. Z důvodů těch prosím, abyste laskavě hlasovali pro přijetí zákona tak, jak jest navržen sociálně-politickým výborem. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Osnova má pouze tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž nebyl podán pozměňovací návrh, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou. Námitek proti tomu není? (Nebylo.) Není jich.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími třemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí tak, jak ji doporučili páni zpravodajové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím jest zákon schválen v prvém čtení.

Poněvadž této osnově bylo přiznáno zkrácené řízení ve smyslu § 55 jedn. řádu, přikročíme ihned ke druhému čtení.

Mají snad páni zpravodajové Tayerle a Remeš nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Tayerle: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Remeš: Nikoliv.

Předseda: Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí se zákonem tak, jak byl přijat ve čtení prvém, teď také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest zákon schválen ve druhém čtení a zbývá nám ještě rozhodnouti o resolučních návrzích. Oba výbory podaly návrhy resoluční, které jsou obsaženy v tištěné zprávě, a myslím, že není třeba je čísti.

Kdo s oběma resolučními návrhy, obsaženými ve zprávě, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také oba resoluční návrhy jsou schváleny a tím jest tento odstavec pořadu vyřízen.

Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze a přikročím k ukončení jejímu. Předem učiním některá presidiální sdělení.

Dodatečně na schůzi dne 28. března udělil jsem dovolenou posl. Kovačičovi pro neodkladné záležitosti, dodatečně na včerejší schůzi, jakož i na ostatní schůze v tomto týdnu udělil jsem dovolenou posl. Hamplovi rovněž pro neodkladné záležitosti.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zahraničního posl. dr. Kramáře za posl. dr. Lukavského.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl. Hakena za posl. Svetlika.

Klub posl. der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru dopravního posl. Schweichharta za posl. Grünznera.

Předseda: Došla mne resignace posl. Sonntága na členství a posl. Jar. Hálka na náhradnictví v úsporné komisi parlamentní.

Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva a interpelace.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3460. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3440) o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy versailleské, 256 mírové smlouvy st.-germainské, 239 mírové smlouvy trianonské a 188 mírové smlouvy neuilleské.

Tisk 3451. Naléhavá interpelace posl. Kučery, dr. Šmerala a soudr. celé vládě o velké hospodářské krisi a nezaměstnanosti v Československu.

Tisk 3455. Naléhavá interpelace posl. Blažka a soudr. ministrům soc. péče a veř. prací o výluce ve sklářském průmyslu a hrozícím uhašení pecí.

Tisk 3456. Naléhavá interpelace posl. Schälzkyho, Böhra, Budiga a druhů k vládě o katastrofální průmyslové krisi.

Tisk 3457. Naléhavá interpelace posl. Pohla, Schäfera, Hirsche, Kaufmanna a druhů vládě o jejím chování při sklářské výluce.

Předseda: Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 31. března 1922 v 11 hod. dopoledne s tímto

pořadem:

1. Doplňovací volba do Úsporné komise parlamentní.

2. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3261) o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23 (tisk 3446).

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3437), kterým se částečně zrušuje zák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá opatření podle něho vydaná.

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu (tisk 3424), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921 (tisk 3450).

Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí, návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 7 hod. 35 min. večer.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP