Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

239 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský; odb. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha.

Předseda (zvoní): Zahajuji 132. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi udělil jsem posl. Bradáčovi pro neodkladné záležitosti, dovolenou na schůze od 30. března do 2. dubna udělil jsem posl. inž. Kallinovi rovněž pro neodkladné zaměstnání.

Chorobou omlouvá se posl. Szentiványi.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Zemědělský výbor ve schůzi dne 29. března 1922 zvolil: I. místopředsedou posl. Adámka, II. místopředsedou posl. Ulricha; I. zapisovatelem posl. Pšeničku, II. zapisovatelem posl. Koudelku.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. dr. Lukavského za posl. dr. Hajna, do výboru ústavně-právního poslance Špačka za posl. dr. Hajna.

Předseda: Došly některé spisy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Dubického, Laube, Stivína, dr. Matouška, Koška a soudr. na sestátnění místní dráhy Sudoměř-Skalsko-Stará Paka a na bezodkladné odstranění závad, které nynější provoz značně ztěžují.

Návrh posl. Patzela, inž. Junga, Simma a druhů na úpravu drahotních výpomocí veřejných zaměstnanců.

Dotaz posl. Koudelky ministru školství a nár. osvěty o nezákonném a nepřípustném jednání okresního školního inspektora Josefa Chmelaře a jeho pomocníka Karla Kříže na okresním školním úřadě v Kolíně.

Dotaz posl. Bergmana, Maška, Zavřela a druhů ministru financí ve příčině odpisu daně pozemkové.

Dotaz posl. Toužila ministru soc. péče v záležitosti vyplácení podpor v nezaměstnání.

Dotaz posl. Fr. Navrátila, Adámka, Šamalíka, Kopřivy a soudr. ministru zemědělství o opatřeních na potírání mnišky.

Dotaz posl. dr. Mazance, dr. Noska a Myslivce ministru školství a nár. osvěty o zamítnutí žádosti Ústředí katol. studentstva československého v Praze za subvenci.

Dotaz posl. dr. Mazance, Sedláčka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o nedostatečném censurování knih, zařazených ve školních knihovnách žákovských.

Předseda: Dále došly vládní návrhy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Předseda vlády sdělil sem, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním:

Návrh zákona, kterým se hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací (přípis předsedy vlády ze dne 27. března 1922, č. j. 8671/22 m. r.),

návrh zákona o ražbě dalších drobných mincí (přípis ze dne 27. března 1922, č. j. 9012/22 m. r.),

návrh zákona o osvobození osob exteritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek (přípis ze dne 29. března 1922, č. j. 9242/22 m. r.),

Předseda: Jednací zápis o 130. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle § 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3447. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 2536), kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání, uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou.

Tisk 3458. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3436), kterým se prodlužuje účinnost zákona z 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh posl. Housera, Hakena, Warmbrunna a soudr. o mimořádných a nouzových výpomocích měsíčních, poskytovaných učitelstvu veřejných škol obecných a měšťanských (tisk 3448).

Předseda vlády sdělil sem:

přípisem ze dne 28. března 1922, č. j. 8783/22 m. r., vyjádření ministerstva průmyslu, obchodu a živností k resoluci, týkající se podpory svazů maloživnostenských úvěrních družstev, jakož i vůbec prohloubení obchodního vzdělání živnostenského stavu, jež přijata byla poslaneckou sněmovnou ve 119. schůzi dne 12. ledna 1922 k návrhu posl. Kostky a soudr. (k tisku 3317).

Přikazuji výboru rozpočtovému a živnostenskému.

Dále sdělil sem předseda vlády:

přípisem ze dne 28. března 1922, č. j. 9055/22 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci, týkající se vyšetření účinku daně z vodních sil při výrobě papíru a podání zprávy o tom Národnímu shromáždění, jež přijata byla poslaneckou sněmovnou v 76. schůzi dne 27. července 1921 (k tisku 2639).

Přikazuji výboru rozpočtovému a dopravnímu.

Přistupujeme k pořadu schůze, a to nejprve k 1. odstavci, jímž je

1. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3436), kterým se prodlužuje činnost zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 3458).

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. posl. Tayerle, za výbor rozpočtový p. posl. Remeš.

Uděluji prvnímu zpravodaji p. poslanci Tayerlovi slovo.

Zpravodaj posl. Tayerle: Slavná sněmovno! Máme se dnes opět zabývati návrhem zákona, který je příznačným pro danou hospodářskou situaci, návrhem, který znamená prodloužení dosavadních podpor v nezaměstnání, jež byly zavedeny na základě zákona z 21. prosince m. r. Je však při tom nezbytno, abychom upozornili při té příležitosti, že prvním úkolem státu není udělovati podpory nezaměstnaným, nýbrž pečovati o to, aby nezaměstnanost byla omezena, ne-li vůbec znemožněna. Všichni, kteří hlásíme se k socialistickému táboru, jsme ovšem přesvědčeni o tom, že dokud nepominou základní příčiny, které spočívají v dnešním společenském zřízení, že se bude museti společnost neustále zabývati otázkou nezaměstnanosti.

Přes to však, že vycházíme z tohoto názoru, jsme si vědomi, že jsme povinni působiti k tomu, aby aspoň nejtěžší důsledky, které odnášejí nevinní, byly zmírněny. V první řadě ovšem je povinností státu a společnosti pečovati o to, aby předcházela nezaměstnanosti, neboť společnost, která není schopna nezaměstnanost odstraniti nebo ji zmírniti, vystavuje sama sobě špatné vysvědčení. Dávno je překonán názor, že lidé nechtějí pracovati, když vidíme, že jsou tisíce ano desetitisíce jedinců, kteří by velmi rádi pracovali, pohříchu však práce nenalézají. Stačí, abychom se podívali do statistiky sprostředkování práce, abychom se podívali do statistiky vyplácených podpor v nezaměstnání, abychom to uznali a viděli také, jak ještě nedostatečná je péče, která se provádí na tomto poli, neboť z těchto statistik unikají nám desetitisíce, které v nich nejsou vůbec vedeny, nemohouce se hlásiti ani o podporu, nebo práci. Mimo to však také nesmíme přehlížeti, že zejména dnes udržuje se téměř násilně veliká armáda pracovníků v továrnách a závodech, kteří pracují omezeně, kteří pracují 30, nanejvýš 40 hodin v týdnu, a to již ne po týdny, nýbrž po měsíce. Dovedete si, vážení pánové, představiti, jak těžko se těmto lidem žije se zmenšeným výdělkem, s omezenými prostředky, když nestačí ani plný výdělek k jejich slušnému živobytí.

Velmi často slyšíme v poslední době tvrzení, že jednou z hlavních příčin nynější krise hospodářské jsou zejména naše mzdové poměry. Je však třeba poukázati k tomu, a bylo by snad nošením vody do moře, kdybych se chtěl tímto tvrzením podrobně zabývati a je rozebírati, že to není naše mzda, její výše, která tu rozhoduje o naší konkurenci na světovém trhu, která tu rozhoduje o naší spotřebě, o koupěschopnosti a těch podmínkách, které znamenají pro nás práci a výdělek, nýbrž, že jsou tu nejen vnitřní, nýbrž i mezinárodní příčiny hospodářské, jimiž se také v nejbližší době bude zabývati i konference států v Janově, které musí býti nejdříve odstraněny, abychom na tomto poli nalezli správné východisko k řešení.

To, co v hodnotě mzdy je obsaženo, tvoří velmi nepatrné procento výrobní režie a nákladů. Ale my se zejména musíme ptáti, zdali tyto hlasy jsou oprávněny, když sledujeme životní úroveň našeho obyvatelstva a uvědomíme si, že za nedostatečné mzdy, za nedostatečné platy není prostě možno opatřiti si ani nejnutnější, a v důsledku toho ovšem znovu poklesá domácí spotřeba a příležitost k práci a k zaměstnání.

Já jenom, abych rozptýlil tvrzení o vysokých mzdách, které se tu velmi často opakuje a jehož se používá k tomu, aby se dokazovalo, že z něho pochodí nezaměstnanost, poukazuji, že na základě úředních dat průměrný výdělek při celotýdenním zaměstnání horníka byl ministerstvem zásobování zjištěn na 290 K, skláře na 245 K, textilníka 175 K, obuvníka 295 K, potravního pracovníka 215 K, knihtiskaře 295 K.

Vážená sněmovno, dnes právě nalézáme se ve velikém zápasu sklářů, kde znovu průmyslníci dokazují, že nezbytně je nutno snižovati mzdy, poněvadž je tento průmysl jinak konkurence neschopen.

A tu vidíme, proti pověstem, že mzdy sklářů pohybují se kolem tisíc korun týdně, že úředně je zjištěn průměrný výdělek 245 K. To jest nejlepším vyvrácením těch nesprávných a tendenčních zpráv, jež se velmi často, bohužel ke škodě věci, šíří o dělnických příjmech a kalí rozhled, nutný k správnému řešení. Proto nebyla a nemůže býti a nebude správnou cesta, po které by se chtělo jíti tímto směrem, aby dnešní hospodářská krise byla řešena.

Ovšem nesmíme si zapírati, že číslice nezaměstnaných v posledních měsících rostou, a proto návrh zákona, který má na mysli prodloužení dosavadních podpor, je nezbytným, poněvadž pro nejbližší měsíce určitě situace nejen že se nezlepší, nýbrž spíše zhorší. Proto tím více je třeba, aby stát zavčas činil všechna opatření, jimiž by nejen, pokud je to v jeho silách, podporoval nezaměstnané, ale zejména, aby jim opatřoval zaměstnání. Dosavadní vyplácení podpor v nezaměstnání není úplné a dostatečné a neoprávněné jsou proto výtky, které se činily z určité strany a zejména se projevily také v sociálně-politickém výboru, jako by podpora nezaměstnaných působila demoralisačním způsobem. Naopak ministerstvo sociální péče postupuje tu až příliš rigorosně, bohužel na účet nezaměstnaných. O tom svědčí právě číslice hlášených nezaměstnaných a číslice podporovaných nezaměstnaných. Já jenom několik málo dokladů o tom uvádím z právě vyšlých zpráv.

Tak v lednu minulého roku bylo nezaměstnaných 70.573, kteří byli hlášeni u veřejných poptaváren práce. Z nich však pouze 57.017 dostávalo podporu. V dubnu bylo 73.271 nezaměstnaných, ale pouze 48.623 dostávalo podporu. V červenci bylo hlášeno 76.000 nezaměstnaných, ale pouze 40.275 dostávalo podporu. Koncem září bylo hlášeno 60.027 nezaměstnaných, ale pouze 26.085 dostávalo podporu.

Vážení pánové! Ale při tom dlužno si uvědomiti, že pouze v Čechách máme poněkud dobrou, v našich poměrech celostátních snad nejdokonalejší síť veřejných poptaváren práce. Již na Moravě nejsou poměry takové a tím méně na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, tedy právě tam, kde nezaměstnanost v posledních měsících řádí nejhroznějším způsobem, kde v důsledku nových státoprávních poměrů, nových hospodářských podmínek, které byly vytvořeny novými hranicemi, dlužno zvláštní pozornost věnovati době přechodné, kterou prožívá tato země. Tam právě nemáme náležitě vybudovaného sprostředkování práce, ačkoliv běží o desetitisíce nezaměstnaných. Vždyť v minulém roce na příklad všecky papírny na Slovensku zastavily na několik týdnů práci vůbec. A přece sledujete-li statistiky vyplácených podpor na Slovensku, vidíte, že tam byla vyplácena podpora v určité době jen několika desítkám jedinců, ačkoliv je tam na tisíce nezaměstnaných. Chtěl bych proto právě při této příležitosti zdůrazniti, že jest povinností státu a odpovědných orgánů, aby této věci věnovaly co nejpečlivější pozornost, poněvadž tu běží o důsledky, které odnášejí nezaměstnaní, aniž by je zavinili.

Když sledujeme nyní tyto poměry, jest přirozeno, že se musíme tázati, co jest třeba činiti, abychom nezaměstnanost zmírnili. Odborové organisace, které odnášejí zvláště důsledky nezaměstnanosti, také se zabývaly těmito otázkami a obrátily se na vládu za tím účelem, aby upozornily na řadu naléhavých otázek, které je dlužno řešiti, a aby zdůraznily, že jest v první řadě nutno postarati se o zajištění práce na místě podpory. Zejména státními investicemi, na které v rozpočtu je pamatováno, pro něž z části i půjčka je prováděna, bylo by možno značně zmírniti panující nezaměstnanost, ano, dnes státní práce, veřejné práce, stavby jsou snad pro určitou dobu to jediné, jímž jest možno zmírniti těžké postavení nezaměstnaného dělnictva. Proto také musíme soustřediti pozornost tímto směrem, a musíme bezodkladně žádati, aby státní aparát co nejrychleji uskutečňoval projekty, které jsou dávno hotovy, připraveny, ale které se neprovádějí. Poukazuje se k tomu, že není dostatek prostředků. Tož dobře, nyní byly zaopatřeny a prvním úkolem státu bude, aby je věnoval z valné míry právě zaopatření zaměstnání. Jest to jistě plodný úkol, před kterým tu stojíme.

Při té příležitosti však dlužno také poukázati, že, bohužel, máme ještě různá ministerstva, která přes to, že tu máme nezaměstnanost - a to nejenom nyní, nýbrž již dlouhou dobu - stále ještě objednávají státní dodávky z ciziny. Jest to zejména ministerstvo nár. obrany, které téměř veškeré sedlářské zboží objednalo z Vídně. My jsme poslední, kteří by chtěli působiti k tomu, aby neoprávněně vysoké ceny domácích produktů držely se tím, že by byl znemožněn dovoz z ciziny, ale jest přirozeno, že se musíme také tázati, zdali je právě rozumné, aby stát objednával v nejtěžší době práce cizí a zda by nebylo rozumnější, aby prozkoumal podmínky, za kterých domácí dodavatelé mu svou práci mohou dáti.

Na druhé straně jest třeba také si všimnouti, že Francie uzavřela velmi přísně své hranice cizím pracovníkům, že Německo vypovídá naše příslušníky a odkazuje je do Československé republiky. Poukazuje, že není tam pro ně práce, i když tam ti lidé 12 až 15 let pracovali. U nás stojí na př. v této době hostinské pomocnictvo na Slovensku ve mzdovém boji a vesele se sem dopravují cizí dělníci z Maďarska, přes to, že domácí dělnictvo tohoto odboru marně se uchází na Slovensku o práci. Obdobné případy jsou také v jiných oborech. My jsme vzdáleni toho, abychom žádali, aby vypovídáni snad byli odtud ti, kteří léta tu pracovali, ale není přece možno dobře připouštěti, když nám druhé státy uzavírají svá území, aby naši domácí podnikatelé přijímali cizí síly a zaměstnávali je často jen proto, aby je používali ku tlaku na domácí dělnictvo. Také tím, že v určitých oborech dovážejí se produkty hotové místo surovin, ujímá se našemu dělnictvu zaměstnání a zkracuje se naše hospodářství.

Také jsme slyšeli, že uhelná dávka, která je předmětem stálé pozornosti a zajisté oprávněné, byla zavedena jen pro přechodnou dobu, ale bohužel tato doba trvá příliš dlouho a stále není naděje, že by byla zkrácena. Jest pravda, že uhelná dávka vynáší státu 1 1/2 miliardy a je přirozeno, že se stát musí ptáti, kdo tuto ztrátu nahradí, ale nemusí si také postaviti otázku, zdali na druhé straně zavedením této dávky nebo jejím udržováním v této výši nevyvolává nezaměstnanost, nezkracuje se o daně, které by mu vzešly provozováním podniků, které jsou zastavovány pro dávku a následkem dávky? Vždyť uhelná dávka zdražuje uhlí o celou jednu třetinu. Když k tomu přistoupí ještě dopravní náklady, vidíme, že se náš uhelný průmysl opravdu stává neschopným soutěže, zejména za hranicemi. Tím se však způsobuje také u nás omezení provozu železáren, omezení průmyslových závodů, a to všechno spolupůsobí zde nejen k větší nezaměstnanosti, nýbrž také zkracuje státní příjmy na daních, které by jinak z provozovaných závodů vzešly. Pak ovšem musíme částku 1 1/2 miliardy, kterou dávka z uhlí vynáší, značně snížiti. Důsledky dávky této projevují se také v tom, že dnes dvě třetiny koksáren na Ostravsku propustily sta dělníků a na dolech v ostravském revíru pracuje se také pouze na 4 směny v týdnu a další propouštění se oznamuje. Na Kladně z dolů "Engert" bylo propuštěno 154 dělníků, na Hodonínsku z dolu "Panna Maria" 111 horníků a takové a podobné zprávy docházejí den co den z hornických revírů. My netvrdíme, že jedinou příčinou je uhelná dávka, že jedinou příčinou jsou dopravní tarify. Ale pánové, je dlužno přiznati, že na těchto poměrech mají tyto příčiny zajisté lví podíl, a proto je třeba, by jim byla věnována pozornost a dbáno bylo toho, by byly odstraněny neb alespoň zmírněny.

Avšak současně když sledujeme tyto katastrofální zprávy, musíme konstatovati, že stále na druhé straně jsou ještě závody, ve kterých se pracuje přes čas, ve kterých se pracuje protizákonně v neděli, a že bohužel naše administrativa nepracuje tak, jak by bylo třeba, aby tyto závady byly odstraněny, by nebyla ještě ujímána poslední příležitost k práci nezaměstnaným, krátce, že tu znovu se scházíme s nedostatkem, jenž spočívá v nedostatečně vybudované živnostenské inspekci. Tato situace, ve které se nalézá naše hospodářství jest provázena ovšem současně velikými zápasy sociálními, zápasy v oboru sklářském, kovodělnickém, hornickém. Ve všech těchto zápasech ukázalo dělnictvo dostatek porozumění a střízlivé kritičnosti pro své poměry a pro těžkou hospodářskou krisi. Neuzavíralo očí před těžkými problémy, jakými se musí probíjeti naše hospodářství státní a hospodářství vůbec, aby zajistilo svoji posici. Bylo by si však přáti, aby nebylo dělnictvo přímo vháněno v tyto zápasy jednostrannou politikou podnikatelskou, která se domnívá, že snižování mezd jest jediným prostředkem, který by mohl vyřešiti dnešní hospodářskou krisi. Tato snaha povede spíše k tomu, že ještě zhorší svým neklidem podmínky našeho nezbytného rozvoje hospodářského a nijak nepřispěje k zmírnění a odstranění této hospodářské krise.

Přihlížíme-li k této situaci, shledáme, že zákon o podpoře v nezaměstnanosti, tak jak jest sociálně-politickým výborem předkládán, jest nezbytný a z toho důvodu také výbor sociálně-politický doporučuje, aby platnost dosavadního zákona o podpoře nezaměstnaných byla prodloužena. Vzhledem k tomu, že se pracuje na provedení zákona o příspěvku k podporám nezaměstnaných, schváleného v červenci minulého roku, doporučuje sociálně-politický výbor, aby tento zákon platil po tak dlouho, než bude proveden zákon o příspěvku k podporám nezaměstnaných, nejdéle však do konce tohoto roku, a to proto, poněvadž lhůta, která původně byla navrhována, sotva by mohla býti dodržena. Ale na druhé straně jest snahou, aby zákon o příspěvku k podporám nezaměstnaných, opírající se o součinnost odborových organisací, co nejdříve vstoupil v účinnost.

Chci ke konci jen dotknouti se ještě návrhů resolučních, které ve výboru sociálně-politickém byly přijaty. Jest to návrh, který týká se nařízení vlády ze dne 19. ledna 1922, jímž upraveny podpory stavebního dělnictva. Ve výboru projeveno bylo přání, aby také toto nařízení mělo stejnou dobu platnosti, jako zákon sám. Výbor tento názor přijal a doporučuje jej.

Při té příležitosti je dlužno však vysloviti také názor, že zákon o podpoře nezaměstnaných ve svém § 19 dává příležitost k úpravě podpor pro sezonní dělnictvo, že však tím nepředpisuje, že by také v době sezony toto dělnictvo mělo býti zkráceno oproti dělnictvu nesezónnímu a to tím spíše, poněvadž právě na základě tohoto § 19 ministerstvo sociální péče vyjímá určité odbory sezonní z podpory aspoň po určitou dobu, takže pak není odůvodněno, aby tito dělníci v době, když nenaleznou zaměstnání z příčin nikoliv sezonních, nýbrž z týchž příčin, které působí a spolupůsobí u ostatního dělnictva, byli přes to jinak posuzováni.

Stejně tak vyslovil se výbor sociálně-politický pro resoluční návrh, upozorňující, aby ministerstvo sociální péče učinilo logické opatření, odpovídající zákonu z 21. prosince 1921, kterým zmocněn zaměstnavatel, aby hlásil uprázdněná místa nejen u veřejných, ale i odborových poptaváren a že v důsledku toho je nutno, aby také tyto měly právo vystavovati průkazy nezaměstnaných, oprávňující k nároku na podporu.

Předkládám tyto návrhy soc.-politického výboru slavné sněmovně k přijetí a doporučuji jejich schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Referent sociálně-politického výboru kol. Tayerle odůvodnil oprávněnost předlohy po stránce odborné, takže v tomto směru pokládal bych za bezúčelno novými důvody předlohu vládní, pozměněnou sociálně-politickým výborem, doprovázeti. Mně zbývá úkol, abych v zastoupení výboru rozpočtového promluvil se stanoviska úhrady, jak se o ní mluví v důvodové zprávě ministerstva soc. péče.

Vládní osnova původně měla v úmyslu prodloužiti platnost zákona do 31. července letošního roku. Výbor sociálně-politický provedl v § 1, v němž mluví se o době trvání tohoto zákona, korekturu v tom smyslu, jak zde referoval zpravodaj výboru sociálně-politického. Platnost zákona má býti vypočítána na dobu, nežli podaří se aktivovati zákon loňského roku v červenci usnesený, nejpozději však do konce roku 1923. Pokud bude možno mluviti o tom, stačí-li či nestačí-li úhrada rozpočtem na rok 1922 k tomu cíli povolená, ukáží teprve poměry a dnes nemůžeme bezpečně říci, stačí-li úhrada 75 milionů korun, která jest obsažena ve XXIV. kapitole státního rozpočtu, v titulu 6 §u 2. To všechno jest odvislo od hospodářských poměrů, zejména od toho, do jaké míry se nám podaří zjednati práci a zmenšiti nezaměstnanost S toho stanoviska posuzováno, není možno přesně dnes říci, zdali tato úhrada úplně stačí čili nic. Ministerstvo soc. péče počítalo s úhradou pro ten případ, že bude možno aktivovati zákon o gentském systému do konce měsíce července. Do jaké míry bude nutno opatřovati další úhradu, ukáží poměr. Pro případ, že by se ukázala toho nutnost, nezbude nic jiného, než že by eventuelně dodatečnou předlohou musilo býti postaráno o úhradu. Dnes jest těžko se vysloviti, zda tato částka stačí čili nic.

Výbor rozpočtový pokládá pro ten čas opatření, obsažená v návrhu vládním, za dostatečná, a z těch příčin se připojil také ve své schůzi k motivaci výboru sociálně-politického, doporučuje předlohu tak, jak ji upravil výbor sociálně-politický, ku přijetí, a rovněž tak připojuje se k oběma resolucím, tímto výborem navrhovaným.

Proto doporučuji slavné sněmovně, aby ve smyslu návrhu referenta výboru sociálně-politického předlohu laskavě přijala a schválila také způsob úhrady, jak jest navrhován ve vládní předloze. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Zapsáni jsou na straně "proti" páni poslanci Toužil, Schälzky, Patzel, Vávra; na straně "pro" páni poslanci Roscher, Modráček, Dubický, dr. Körmendy-Ékes, Chalupník, Langr, Stodola, Bečko.

Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji stanovení řečnické lhůty na dobu 25 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Námitek není. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, jímž jest pan posl. Toužil.

Posl. Toužil: Slavná sněmovno! Způsob, jakým dávají vláda a vládní strany projednávati zákon o podpoře nezaměstnaných v této sněmovně, ukazuje na rozpaky vlády a na nejednotnost koalovaných stran. V prosinci byl tento zákon prodloužen na tři měsíce a včera byl veden spor ve výboru sociálně-politickém, má-li se jmenovaný zákon prodloužiti opětně na dobu tří měsíců či na dobu delší. Mluvíme-li o nezaměstnanosti, dotýkáme se největší sociální bolesti dnešní doby. Chceme připomenouti, že nepokládáme nikterak za dostatečné, aby se o nezaměstnanosti a celé politické krisi v tomto státě promluvilo v několika minutách při jednání o tomto zákoně, s nímž je tak veliký spěch.

Proto podali jsme dvě naléhavé interpelace o průmyslové krisi a o sociálních zápasech dělnictva, aby o těchto věcech, nad které není dnes důležitějších, promluveno bylo obšírněji, důkladněji a se vší vážností, jak toho tyto věci vyžadují.

Mluví-li se o nezaměstnanosti, bylo by třeba v prvé řadě vědět jasně, jaký je rozsah nezaměstnanosti. Chtěli bychom znáti přesnou statistiku. Nedávno vyšla úřední statistika o podporách v nezaměstnanosti a počet podporovaných nezaměstnaných obnášel okolo 40.000. Skutečný však počet nezaměstnaných je daleko větší, a mimo to tisíce dělníků pracují jen obmezený počet dnů v týdnu. Tedy přáli bychom si, aby nám podala vláda přesnou statistiku a také odborové ústředny měly by ciframi posloužiti. Počet nezaměstnaných úplně nebo částečně jistě není menší půl milionu (Posl. Teska: Vláda statistiku žádnou nevede a nemá!) Ať se podíváme do kteréhokoliv odboru, všude krise, všude nezaměstnanost. Téměř všechny továrny kovodělné propouštěly a propouštějí dělníky z práce. Vysoké pece jsou uhášeny. V Praze vidíme propouštění z kovodělných továren, stejně tak na Kladně, v Berouně, v Brně, v Blansku, zkrátka ve všech průmyslových městech. Ve Vítkovicích bylo propuštěno během posledních měsíců několik tisíc dělníků. Tyto dny došly zprávy, že z vagónky kopřivnické propuštěno bylo 520 dělníků. Z vagónky ve Studénce 541 dělníků. Na Nučicku již řadu měsíců stojí doly na rudu. V hornictví je krise. Na Ostravsku, na Rosicku pracuje se 3-4 dny v týdnu. Ze Slovenska se dovídáme, že tamních 10.000 horníků v dolech na rudu pracuje jen dva až tři dny v týdnu. Uhelné doly v Jedlové, Kostolanech, Rapovci zastavily úplně dolování. Dolování železa a rudy v Kotrbachu, kde pracovalo 11.000 dělníků, úplně zastaveno. Veliká nezaměstnanost trvá v textilním průmyslu. Bída u tkalců je strašlivá. Veliká krise je v obuvnickém průmyslu. Jsou postižena neobyčejně krutě všechna města, kde je průmysl obuvnický. Průmysl chemický a lučební je také krutě postižen. V mnohých továrnách je výroba zastavena. Stavební odbory jsou v největší krisi. 10.000 stavebních dělníků nemá obživy ve svém odboru. Na Slovensku je na 30.000 dřevorubců bez práce. Není téměř města v celé republice, kde by nezaměstnanost nebyla velmi citelná. Ano, nezaměstnanost sahá až do poslední vesnice. V Praze jeví se důsledky nezaměstnanosti v četných sebevraždách. V některých krajích možno mluviti přímo o umírání hladem, takže je s podivem, že lid tento stav snáší. V některých okresích Českomoravské vysočiny není nejen práce v průmyslu a řemesle, nýbrž nastala již nezaměstnanost v domácím průmyslu, v tak zvané výrobě sítěk. U těchto chudáků je bída v pravém slova smyslu strašná. V posledních dnech došlo nás memorandum z Pardubic, kde tamější obecní úřad udává přesná data nezaměstnanosti. Případ pardubický, pánové, který není jistě ojedinělý, je nad jiné poučný. V memorandu se praví: V rafinerii petrolejové z 1000 dělníků bylo propuštěno 850 dělníků. (Posl. Bubník: Před tím tam bylo zaměstnáno 2000 dělníků!) Továrny na obuv firmy Zeisel a "Lidoobuv" Löwit zastavily vůbec výrobu. Firma Baťa omezila výrobu na nepatrný zlomek. Kovodělná továrna Hübner ze 200 dělníků propustila 160 dělníků. Perníkárny propustily 300 dělníků. Rafinerie cukru v Rosicích, také na Pardubicku, propustila veškeré dělnictvo počtem několika set. Průmysl soustružnický a menší závody zastavily výrobu úplně. V okresu pardubickém zastavily výrobu i některé továrny obuvnické. Nezaměstnaní velkou většinou neradi béřou podporu, chtějí práci. Když však práce není, nutno nezaměstnané podporovati, a tu znovu vytýkám, že tento zákon, zákon o podpoře dělnictva v nezaměstnání, má mnoho vad, a zejména, co lze vytýkati zákonu, jsou vady v praksi provádění příslušného zákona. (Tak jest!) Podle novinářských zpráv je ve Strmilově bez práce několik set dělníků. Dělníci strmilovští žádali podle zákona podporu v nezaměstnanosti, a místo podpory byli povoláni, abych tak řekl moravsky, k tak zvané "assentě", byli prohlíženi lékařem, a uznal-li lékař, že příslušný dělník je schopen práce a zdráv, měl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Takových schopných práce z toho velkého počtu dělnictva nezaměstnaného uznal lékař 12, (Slyšte!) Dvanáct dělníkům se poskytla podpora v nezaměstnanosti, a ti druzí byli zamítnuti, jsou bez podpory.

Kromě toho vytýkám, že se podpory v nezaměstnanosti povolují s velikou neochotou a že předběžné šetření trvá velmi dlouho. Nežli některá politická správa vyřídí žádosti o podpory v nezaměstnání, mohou rodiny chudých nezaměstnaných dělníků umříti v pravém slova smyslu hlady. (Tak jest!) Místo 40.000 podporovaných mělo by býti - kdyby se jen trochu liberálně zákon vykládal - podporováno nejméně 200.000 dělníků. Jestliže kapitalistické strany mluví se záští o podporování nezaměstnaných, nutno říci, že kapitalistický řád, kapitalistická politika je touto nezaměstnaností vinna a že právo na práci patří k právům nejdůležitějším. Nemůže-li tato společnost dělníku práci opatřiti, musí mu dáti dostatečnou podporu. Podle našeho názoru při nynějším rozsahu nezaměstnanosti a při té strašlivé bídě, která z ní pochází, měla by býti stanovena zvláštní komise sněmovní, která by jezdila od místa k místu a nespokojila se pouze informacemi úřadů a pánů, nýbrž šla do dělnických příbytků a do rodin nezaměstnaných dělníků a pak předložila výsledek šetření sněmovně. Byla by to kniha, jejíž podrobnosti by v celé veřejnosti vzbudily úžas. Bída nezaměstnaných, z nichž mnozí jsou bez práce již celého půl roku, a u nichž vyplácení podpor přestalo, jest nade vše lidské pomyšlení. My se domníváme, že nynější hospodářská krise a nezaměstnanost jest smrtelným příznakem kapitalistického řádu. Přes to kapitalisté chtějí použíti nezaměstnanosti jako metly na zkrocení a zotročení dělnictva, a proto je v mnohých továrnách nezaměstnanost umělým způsobem dělána. Kapitalisté hrozí dělnictvu a chtějí, aby snížilo mzdy. Jsme právě svědky velkého boje ve sklářském průmyslu, kde zaměstnavatelé hrozí vyhasnutím pecí a zničením výroby na celé měsíce, a vláda k těmto zločincům chová se až podezřele taktně. V mnohých továrnách nedbají ani nepatrného práva důvěrníků podle zákona o závodních výborech. Všude jsou zaměstnavatelé drzí a zpupní. Dělnictvo, které není vedeno k soustředěnému boji, v některých výborech podlehlo a mzdy byly sníženy. Ale tím se dle našeho mínění krise neodstraní, toho je nám v poslední době příkladem Anglie. Je třeba jiných opatření. Jistě je na místě, aby stát v rozsáhlé míře prováděl veřejné práce. Je však potřeba, aby se vzdal své re akční politiky zahraniční i vnitřní. Náš průmysl může býti oživen jedině obchodem s Ruskem. Kdyby se bylo sovětské Rusko uznalo před 2 roky, mohlo býti v našem státě dnes jinak. Vnitřní kurs v tomto státě jest protidělnický. Následkem persekuce komunistů dostali kapitalisté odvahu a desorganisovali výrobu. Je to smutné, že nebyl proveden v tak zvané demokratické republice řádně zákon o závodních radách a o dělnické kontrole výroby. Nebylo a není tu velkého hospodářského a socialisačního plánu. Kapitalisté řídí výrobu neomezeně a výsledek je rozvrat, krise, nezaměstnanost, bída.

Jsme-li pro nevyhovující zákon o podpoře nezaměstnaných, voláme zároveň: Dnešní krisí a nezaměstnaností je vinen jen kapitalism a reakční politika vlády. Nemůžete-li dáti práci každému, kdo pracovati chce, zkrachovali jste a ukázali jste, že je potřebí jiného režimu (Výborně!), režimu dělnického, režimu socialistického. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)