Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Uděluji druhému zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Němcovi, slovo.

Zpravodaj posl. Němec: Nemám co bych podotkl po řeči zpravodaje soc.-politického výboru, podotýkám jen ke konci tohoto jednání tolik, že přijetím tohoto zákona splatíme veliký dluh aspoň v jeho počátcích, který stát svému chudobnému obyvatelstvu byl dlužen. Ve starém Rakousku nebylo možno takovýto zákon prosaditi - měli jsme tam jen zákaz vystěhovalectví - nyní tedy v naší republice dostáváme zákon o vystěhovalcích a doufejme, že bude podnětem k dalšímu pokroku v tomto směru tak, aby uspokojil zájmy a potřeby obyvatelstva a také státu. Doporučuji zákon k přijetí. (Výborně!)

Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti o celé osnově tohoto zákona hlasovati najednou, poněvadž k ní nebyl podán žádný pozměňovací návrh.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s jejími 49 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, nadpisy jednotlivých oddílů, paragrafů a odstavců tak, jak ji doporučují oba výbory, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je osnova zákona schválena v prvém čtení.

Čtení druhé dám na denní pořad schůze příští.

Zbývá nám rozhodnouti o resolučních návrzích. Je to jednak resoluční návrh rozpočtového výboru, který je obsažen v tištěné zprávě o dvou odstavcích.

Kdo s nimi souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tím je schválen resoluční návrh, obsažený ve zprávě výborové.

Dále jest zde resoluční návrh p. posl. dr. Markoviče a soudr. na vydání brožur se zněním vystěhovaleckých předpisů.

Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. dr. Markoviče, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tento resoluční návrh p. posl. dr. Markoviče jest schválen.

Teď zbývá nám rozhodnouti o resolučním návrhu p. posl. dr. Blaho na zřízení vystěhovaleckého domu v Žilině.

Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. dr. Blaho, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tento návrh resoluční jest schválen a tím jest vyřízen odstavec 5 denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k 6. odstavci, jímž jest

6. zpráva výboru rozpočtového a ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 3330) k vládnímu návrhu zákona (tisk 888 sen.) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tis 3392).

Zpravodajem jest pan posl. dr. Nosek. Jest pan zpravodaj posl. dr. Nosek přítomen? (Hlasy: Není!)

Není. Já zatím přikročím k vyřízení odstavce 3, není-li námitek. (Nebyly.)

Námitek není. Jest to totiž

3. zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3365), kterým se vláda zmocňuje, aby prozatímně zkrátila přípravnou službu soudcovskou (tisk 3388).

Zpravodajem jest pan posl. dr. Matoušek.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nedostatek soudců trvá v našem státě dále a proto důvody, které vedly N. S. ku přijetí zákona z 13. února 1919, č. 77 Sb. z. a n., nutí nás dále k tomu, abychom usnadňovali pokud možná přístup k úřadu soudcovskému. To děje se tím, že vláda se zmocňuje zkrátit přípravnou službu soudcovskou ze 3 let na 2 a prominout písemnou práci vědeckou. Ústavně-právní výbor znaje nedostatek soudců v našem státě, usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně N. S., aby přijala navržený vládní návrh, jak jest vytištěn ve zprávě výborové.

Ježto by mohly parcielním užitím tohoto zákona vzniknout určité nesrovnalosti při jmenování soudců, doporučuje ústavněprávní výbor poslanecké sněmovně N. S., aby přijala resoluci, otištěnou rovněž ve zprávě výborové.

Resoluce ta zní (čte):

"Vláda se vyzývá, aby pro případ, že dobrodiní tohoto zákona užije pouze pro určitý obvod sborového soudu II. instance, při jmenování soudců měla k tomu zřetel a vyrovnala eventuelní nesrovnalosti vzniklé parcielním užitím tohoto zákona."

Já jako referent ústavně-právního výboru doporučuji Národnímu shromáždění přijetí jak zákona, tak také resoluce. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati. Prosím paní a pány, aby se posadili. (Děje se.)

Zákon tento má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Také k tomu nebyl podán pozměňovací návrh.

Dám tedy o celé osnově zákona hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výborové, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest tento zákon schválen ve čtení prvém a jest nám rozhodnouti ještě o resoluci ústavně-právního výboru, která jest připojena v tištěné zprávě.

Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tento resoluční návrh jest schválen a tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu dnešní schůze.

Pan zpravodaj dr. Nosek ještě není přítomen. Nebude-li námitek, dal bych provésti druhá čtení, která jsou na denním pořadu. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Námitek není.

Přikročíme tedy ke druhým čtením, a to nejprve k odst. 7. Je to

7. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění finanční zákon republiky Československé pro rok 1921 ze dne 17. prosince 1 920, čís. 682 Sb. z. a n., a stanoví se dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).

Zpravodajem je pan posl. dr. Srdínko.

Jsou snad nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Nemám žádné.

Předseda (zvoní): Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina; tím jest zákon tento schválen ve čtení druhém a tím je vyřízen odst. 7 denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k 8. odstavci, jímž je

8. druhé čtení osnovy zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem, a jeho knihovním provedení (tisk 3379).

Zpravodajem je pan posl. dr. Hnídek.

Táži se ho, má-li nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám.

Předseda (zvoní): Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou tohoto zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Také osnova tohoto zákona je schválena ve čtení druhém.

Tím je vyřízen odst. 8 denního pořadu dnešní schůze.

Máme přikročiti nyní k 9. odstavci pořadu.

Je zde pan zpravodaj posl. dr. Nosek? (Hlasy: Je ve výboru!)

Poslal jsem pro něj, přijde.

Přikročíme tedy zatím k 10. odstavci pořadu. (Souhlas.) Je to

10. druhé čtení osnovy zákona, jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky ku přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) za léta 1922 a 1923 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních (tisk 3378).

Zpravodajem je pan posl. Jan Černý ze strany republikánské.

Má pan zpravodaj snad nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Nikoli.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je osnova zákona schválena ve druhém čtení a tím je vyřízen odst. 10 pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k 11. odstavci, jímž je

11. druhé čtení osnovy zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za léta 1922 a 1923 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3377).

Zpravodajem je opět pan posl. Jan Černý ze strany republikánské. Má snad zde nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je také tato osnova zákona schválena ve čtení druhém a vyřízen je odst. 11 denního pořadu dnešní schůze.

Teď zbývá nám rozhodnouti ve druhém čtení o 9. odstavci pořadu. Je to

9. druhé čtení osnovy zákona o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, nebo majících za předmět těžbu užitků některého ze statků a majetku takového (tisk 3381).

Za nepřítomného a omluveného pana posl. Dubického stanovím zpravodajem výboru zemědělského p. posl. Vahalu.

Za výbor rozpočtový je zpravodajem pan posl. dr. Nosek.

Mají snad páni zpravodajové nějakou změnu, korekturu?

Zpravodaj posl. Vahala: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Nemám.

Předseda: Budeme tedy hlasovat.

Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tento zákon jest schválen ve druhém čtení. Tím je vyřízen odstavec 9 denního pořadu dnešní schůze.

Měli bychom přikročiti k dalšímu druhému čtení, ale poněvadž předlohy ty byly usneseny včera v pozdních hodinách, přikročíme ke druhému čtení, až nadejde k tomu čas.

Teď přikročíme k 6. odstavci pořadu dnešní schůze, jímž jest

6. zpráva výboru rozpočtového a ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 3330) k vládnímu návrhu zákona (tisk 888 sen.) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3392).

Zpravodajem jest pan posl. dr. Nosek za oba výbory. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Zákon, resp. osnova zákona, kterou jest nám nyní probírati, jest jen dalším krokem k provedení unifikace práva v historických zemích našeho státu a práva, které platilo až dosud na teritoriu kdysi uherském. Věc v podstatě záleží v tom, že také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi přikazuje se administrativní obstarávání záležitostí finančních úřadům státním, že tedy tato agenda pro budoucnost odnímá se tamějším autonomním municipálním orgánům a notářům z toho důvodu, že stát potřebuje věci tyto provozovat orgány vlastními, aby měl garancii, že skutečně to, co on nařídí, bude také provedeno, a aby také svými orgány mohl to skutečně kontrolovat. Dovoluji si upozorňovati na anarchii, která se tam vyskytuje, že totiž notáři na Slovensku v jistých oborech daně předpisovali a proti těmto předpisům daňovým, které od nich pocházejí, stranám v soukromé úsluze psali odvolání, což jest dojista ojedinělé a se stanoviska hospodárnosti ve státní správě nikterak vítané.

Ovšem není možno, aby unifikace právní v tomto oboru byla provedena jedním rázem se zřetelem na zaostalé poměry, které tam přímo vyžadují, aby bylo postupováno s jistou opatrností. Tedy pro občany, kteří jsou jaksi více vycvičeni ve svém styku životním se státními orgány a od nichž je možno oprávněně spíše předpokládati, že těmto novotám dovedou se přizpůsobiti, zavádí se to bezpodmínečně, ale pro přechodnou dobu ponechává se ustanovení, že vybírání a vymáhání dávek do 1000 Kč ponechává se dosavadním orgánům, ne tedy předpisování a ne také zúčtování. I předpisování i súčtování v těchto případech je vyhrazeno orgánům státním.

Pokud se týká otázky unifikační, v tomto směru dovoluji si upozorňovati, že i přes unifikaci zůstává jistá divergence pokud se týká kompetence. Na Slovensku se přenáší příslušná agenda vykonávací od notářů a municipálních obcí na tamější berní úřady, takže i zde v tomto oboru budou míti berní úřady státní na Slovensku jinou kompetenci nežli zde u nás. Pokud se týká dalších ustanovení v §u 3, kde se zákonnou normou stanoví kompetence tamějších finančních úřadů, dovoluji si upozorňovati na to, že nedalo se to provésti pouhým nařízením, že byla nezbytnou - vzhledem k ustanovení naší ústavy a zákona o župním zřízení - forma zákona. Dá-li se snad namítati, že kdežto až dosud pořad instanční byl takový, že od tamějších finančních ředitelství šla odvolání přímo k ministerstvu, že zavádí se dnes meziinstance, že je to ztížení dosavadního našeho pochodu meziinstančního, dovoluji si upozorňovati, že je to přizpůsobení se organisaci v zemích historických a že je to pravděpodobně stadium přechodné.

To by bylo několik poznámek, které jsem si dovolil zde zdůrazniti, jinak doporučuji jménem výboru ústavně-právního i jménem výboru rozpočtového, aby osnově této dostalo se ústavního schválení plenem sněmovny a aby také sněmovna připojila se k resoluci, která je ve zprávě otištěná. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě.

Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji řečnickou lhůtu 15 min. Námitky proti tomu nejsou? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj jest přijat.

Uděluji slovo řečníku zapsanému, jímž jest p. posl. dr. Gažík.

Posl. dr. Gažík: Slávna snemovňo! V politickom živote každého štátu panuje istý smer, ktorý určuje hranice jeho vývinu jak v politickom, tak i národohospodárskom a kultúrnom živote. Sú štáty imperialistické, sú demokratické a sú i revolučného smeru. My žijeme dobu demokratického ducha republikánskeho, svetového vývinu, naproti tomu však musíme konštatovať, že vedúci politickí činitelia tohoto štátu negligujú tieto podstatné zásady a zapierajú demokratické podklady občianskej slobody a práva. Nám Slovákom Pittsburská smluva vlastnoručným podpisom hlavy tohoto štátu zabezpečuje autonomné práva (Tak je!), naproti čomu ale počúvali sme novoročné posolstvo pána presidenta, počúvali sme reči a slová pána min. predsedu Beneša na ceste po Slovensku, kde všetko jedným gestom odbýval, že sú to veci malicherného rázu.

Tento abnormálny a immorálny politický život dokazuje to, že demokratický smer, ktorým máme kráčať, je len púhym heslom na omámenie širokých chudobných vrstiev a zároveň podvodným nástrojom k zavádzani zahraničnej cudziny. Hlásame demokraciu a terajším zákonom imperialistického rázu chceli sme, aby pražský centralismus úplne shltol všetky práva národov, obyvateľstva v území Československej republiky. (Tak je!) A najzajímavejším dôkazom, slávna snemovňo, je návrh zákona o oddelení štátnej finančnej správy od obecnej a mestskej na Slovensku a Podkarpatskej Rusi; lebo s návrhom týmto vecne padajú všetky demokratické a hospodárske práva obcí mestských a žúp a nastáva úplne centralisovanie daňového systému, poneváč vyrubovanie všetkých daní a vedenie pozemkového a domovného katastru prejde do právomoci štátnych finančných úradov a obce, ktoré doteraz cestu svojho predstavenstva vyrubovaly daň pozemkovú, domovnú a výrobkovú prvej a druhej triedy, ďalej všeobecnú krajinskú prirážku k dani pozemkovej a domovnej, ďalej krajinskú prirážku k ošetrovaniu nemocných, budú tohoto práva zbavené a stanú sa len exekutívnymi prostriedkami štátnych finančných úradov, ba čo viac, nakoľko by tieto na nich navalené práce nie podľa ľubovôle finančných úradov konaly, tieto, vlastne minister financií, má právo dľa §u 2 tohoto zákona do tej obce, na jej ťarchu finančného úradníka vyslať. Za dôvod tohoto návrhu sa uvádza, že týmto zákonom zmenšená bude práca obcí, taktiež i s nimi spojené výdavky, čo ale nezodpovedá pravde, lebo bod a) § 2 tohoto zákona predpisuje, že obce, ktoré doteraz dane po výšku 200 K boly len oprávnené vymáhať, v budúcnosti budú povinné až do 1000 K predpísané dane inkasovať a tým sa práca a povinnosť obce len zväčší, kdežto práva jej len ubudú. Na základe terajších predpisov obec vyrubovala domovnú a výrobkovú daň prvej triedy, takže obecné predstavenstvo, ktoré majetkové i hmotné pomery každého občana v tejže obci pozná, dobre zná, ustanovila kľúč týchto daní medzi zákonitými hranicami, kdežto v budúcnosti dane tieto vyrúbené budú skrz takých ľudí, ktorí majetkové a hmotné pomery žiadneho občana nepoznajú a poznať nechcú, leda keď budú prevádzať v tomto stranícku politiku, načo máme už teraz základné dôkazy.

Už dnes máme dáta na to, že katolícki občania v tejže obci väčšími daňami sú odanení, než evangelíci v tejže obci. Mám dáta na to, že finančný úradník berného úradu, ktorý miestné pomery nepozná, ten istý daňový predmet odaní trikrát, ba i na to bych ukázal, keby ste poznali finančné komisie, že jsou väčšinou sostavené z evangelíkov.

Slávna snemovňo! Týmto zákonom obce budú svých práv úplne pozbavené a nezostáva im nič iného než povinnosť, zodpovednosť pred inkasovaním tých daní, ktoré ustálene ponechané bude na ľubovôli finančných úradníkov, ktorých práce schopnosť obťažuje, ba čo viac, znemožňuje i tá okolnosť, že majetkové pomery jednotlivcov sú úplne iné dľa katastru, iné dľa pozemko-knižného stavu a iné dľa skutočnej držby, poneváč tieto tri veci na Slovensku sa nesrovnávajú.

Ale toto neni ešte dosť, slávna snemovňo, lebo návrh tohoto zákona odníma všetké práva správnych vrchností ohľadom appelácií, odobiera práva županom, mešťanostom, ba čo viac aj župným správnym výborom ohľadom vyslania členov do daňových reklamačných komisií. Doteraz v daňových záležitostiach, čo appelačné vrchnosti rozhodovaly župné, správné výbory, ktorých členovia boly obyvatelia tejže župy a ako takí dobre poznali majetkové pomery odvolávajúcich sa stránok, dalo sa teda očakávať spravedlivé riešenie ich sťažností. Návrh tento však aj toto právo odobiera a dáva to do rúk byrokratickým a mnohokrát aj nesbehlým finančním úradníkom a župy následkom tohoto ztratia to demokratické právo, ktoré im imperialistická maďarská politika a vláda dala, lebo župy, vlastne ich výbory oprávnené boly aj k tomu, že nakoľko vláda ich návrhy a žiadosti preterovala, maly v moci odoprieť jej daň, ba čo viac, aj vojsko.

A tu sa tážem teraz, kde je tedy u nás ta omálana demokracia, ako sa majú teraz vysvetlovať slová pána presidenta, ktorý na svojej ceste po Slovensku zdôraznil, že uskutočnenie autonomie vidí v novom župnom sriadení? Ktorým slovám máme teraz veriť? Či týmto, alebo novoročnému jeho osvedčeniu, že o autonomii ani reči nemôže byť, a či konečne smluve, ktorá sa zrodila pri kolíske tohoto štátu a je večnou památkou dejín slovenského národa?

Idem ale v návrhu tomto ešte ďalej a poukazujem na to, že najväčšia nespravodlivosť kulminuje v bode A, odst. 2. §u 2, keď odníma právo hlavným služným, ktorého účelom nebolo nič iného, než prezkúmať výťahy a daňové soznamy a jestli sa našiel občan, ktorý bol úplne nemajetný a nemôhol daňové restancie zaplatiť, s dohodou obecních predstavenství bol oprávnený hlavný slúžný túto daň odpísať a v tomto návrhu zákona i to právo sa hlavným služným bere.

Z celého tohoto návrhu objektívne len to môžeme ustáliť, že všetko je dobré, čo je rakúske a bez ohľadu na otázku národnú, na otázku hospodársku a obchodného vývinu obcí, mest a žúp. Obce majú svoje prelimináre, svoje výdavky a dnes na základe tohoto zákona odkazujú sa na milosť a nemilosť a milodary štátu. (Posl. dr. Medvecký: To sa netýka obcí!) Tiež obcí! Pri tejto príležitosti však chceme tiež v krátkosti reflektovať predrečníkovi minulého návrhu, pánu dr. Markovičovi, ktorý poznamenal, že naša strana bola proti tomu, aby sa nahradily škody zapríčinené niekym v našej republike. To je hrubý omyl a nepravda, poneváč on, ako právnik, musí si býť vedom, bohužiel snáď na toto právne pravidlo neprišiel, že kto druhému škodu zapríčiní, že za túto škodu i na základe súkromého práva odpovedá, a k tomu neni potreba, aby bol nejaký zvláštny zákon.

Na základe týchto našich dôvodov, poneváč o tomto návrhu, ktorý pán Markovič predniesol, ešte debata neni a k tejto veci nepatrí - o tom budeme mať dosť času príležitostne debatovať - naša strana bude hlasovať proti tomuto návrhu. (Výborně! Potlesk ľudových poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Dovolím si jen docela krátce odpověděti na některé vývody pana dr. Gažíka. Hlavní překážku shledává v tom, že orgánům autonomním, obecní správě, odnímá se pro budoucnost možnost spravovat státní finance. Prosil bych, aby bylo laskavě uváženo, že jinými, modernějšími formami ta autonomie se tam přenáší a že by bylo zajisté naším ideálem, kdybychom mohli ten způsob demokratické spoluvlády všeho občanstva i při vyměřování a ukládání daní zavést také svým časem na Slovensku samotném. Myslím, že jest velice pěkný zjev skutečné, opravdové demokracie, když jako pomocníci a dokonce jako rozhodující orgány jsou dány k ruce orgánům státním, které přípravné, ukládací práce konají, důvěrníci z poplatnictva samotného v daňových komisích, ať jde o daň z příjmů, nebo o daň výdělkovou. Jest zajisté na občanstvu samotném, aby všech těchto věcí a garancie, které zákony příslušné mu poskytují, se zde chopilo, aby si uvědomilo, že je to velká, nesnadná a velice důležitá mravní zodpovědnost, vyhledat takové osoby mezi poplatníky, které by se dovedly povznést nad své stavovské anebo stranické stanovisko a potom bez ohledu na vlastní svůj peněžní zájem spravedlivě, docela objektivně dovedly o svém spolubližním, třeba by to byl za jistých okolností spolukonkurent v obchodu a živnosti, státnímu orgánu dát dobrou radu, aby mu mohly poradit, jaké jsou skutečně hospodářské poměry dotyčného poplatníka, aby takovýmto opravdu záslužným způsobem spolupůsobily při té administrativě státní.

Prosím, aby s tohoto hlediska byla věc posuzována.

Potom ještě dovolím si zde upozorniti na jednu věc. Jsem vzdálen toho, abych chtěl tu věc sesměšňovat, ale musím upozorniti na to, jak skutečně se vyvíjely poměry na Slovensku. Prosím, aby zde bylo uváženo, že mnozí z těch notářů, kteří tuto věc spravovali, neměli kvalifikace a že nazírání jejich na administrování státních financí bylo takové, že nemůže naprosto odpovídat nynějšímu názoru na státní správu vůbec. Prosím, aby bylo uváženo, že se to provozuje ještě teď po převratu na Slovensku od některých - ne všech - pánů notářů, něco tak zvláštního, že úřední akt, který mu tam přijde, nechá ležeti a nevyřizuje a brání se tomu, aby nemusil tyto spisy vyřizovati. O některých zvláštních drastických obrázcích nechci mluviti, abych příliš nezdržoval, a chci jenom uvésti jednu věc: Jsem nucen znovu ukázati k veliké abnormalitě, o které jsem se v prvním svém referátu zmínil. Je to přímo absurdní a proti pojmům státní správy, když týž orgán, který má ukládati daně v I. instanci, sám notář, předepíše tyto daně v určité částce, a když k tomu on sám, který vykonává vůči poplatníkovi výsostní právo ukládání daně, témuž poplatníkovi, jemuž daň uložil, jako soukromá osoba píše odvolání proti tomu, co on sám mu předepsal. Račte laskavě uznati, že zde není dána objektivní garancie, že ten člověk nebude do jisté míry nepřístupný nějakým úplatkům, aby on - což bylo vždycky v naší správě perhoreskováno - nemohl tyto daně předpisovati příliš vysoké, a potom sám učiniti rekurs s příslušným návrhem na snížení, podati jej instanci vyšší, a takovým způsobem docela nečestným se domáhati toho vedlejšího příjmu.

Jsem toho mínění, a zajisté to bude míněním značné většiny členů této sněmovny, že takovéto uspořádání státní správy nemůžeme pokládati za ideální, tím méně za demokratický zjev. Dovoluji si upozorňovati, že všechna moderní nazírání, pokud se týká různých oborů státní správy, ku příkladu v soudnictví, vždycky se nesla za tím, aby funkce byly pokud možno odděleny od sebe a aby upustilo se od toho, aby v moderní době soudce vyšetřující byl také soudcem rozhodujícím. Je nutno, abychom to rozdělili a aby se dbalo na to, aby v žádné instanci nerozhodoval soudce o tom, při čem působil v instanci I., nebo co sám vyšetřoval. Tedy totéž nazírání, jako v této věci, jest i při věcech administrativních, a z tohoto hlediska je nutno, tuto reformu, která se zavádí, jenom přivítati.

Bylo zde dále namítáno, že se béře těmto úřadům autonomním veřejné právo dozoru nad podřízenými úřady. Prosím, aby také v tomto směru bylo uváženo ještě jedno: Vzpomínám historického fakta, že byla v Uhrách a specielně také na Slovensku tedy i v těch zemích, které jsou dnes historickým územím našeho Československého státu - jistá doba, kdy se přicházelo s modernější úpravou daňového systému. Bylo to v době Marie Terezie a josefínských daňových reforem. Upozorňuji, že když tenkráte absolutistická vůle panovníkova, jako orgánu povolaného k vydávání zákonů, s takovou zákonnou normou přišla, dbajíc více méně objektivní způsobilosti daňové, a ukládala osobám, které až do té doby byly veřejných dávek prosty, také nějaké příspěvky k úhradě veřejných břemen, že jednoduše tyto úřady dominikální, vrchnostenské, které samy měly v rukou provádění těchto zákonů, nebyly tak naivní, aby zákony, které proti nim směřovaly a které jim ukládaly, aby na újmu svých teritoriálních vrchností obtěžovaly je daněmi, respektovaly, a jednoduše to nevykonaly, takže tyto rozumné a se stanoviska sociálního vítané reformy zůstaly jen na papíře.

Má-li se tedy těmto orgánům uložiti, že mají tím nebo oním způsobem vybírati anebo ukládati veřejné dávky, když je jim to dáno do ruky, aby to samy proti sobě prováděly, je pochopitelno, že stát nemá nejmenší garancie, že objektivním a spravedlivým způsobem tato administrativa bude vykonána, že stát ani nemá možnosti, aby tyto věci v první instanci prováděti mohl objektivně zase svými nezávislými a i trestně zodpovědnými orgány.

Ze všech těchto důvodů, poněvadž to vyžaduje zájem celku a poněvadž se tím vyhovuje tomu lepšímu, pravému pojmu autonomie - opravdová autonomie je v tomto směru plně dána - jsem toho mínění, že znovu mohu s plným přesvědčením doporučiti, aby osnově dostalo se ústavního schválení. (Výborně!)