Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: dr. Markovič, Záruba.

188 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 123. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Křemenovi, Pastyříkovi, Koutnému, Stodolovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Chorobou na dnešní schůzi omlouvá se posl. Kopřiva a Prokůpek. Dodatečně na včerejší schůzi jakož i na dnešní schůzi omlouvá se chorobou posl. Johanis.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 19. ledna 1922, čís. 5238/7-1922, že vydalo ověřující list poslanecký JUDr. Robertu Kubišovi v Žilině, který podle ustanovení § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny nastupuje jako zvolený poslanec po dr. Karlu Kmeťkovi, jenž se mandátu vzdal.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze a před tím vykonal předchozí řízení, předepsané v § 6 jednacího řádu.

Vykonáme proto poslanecký slib, předepsaný ústavou a jednacím řádem, a to tím způsobem, že pan tajemník přečte ústavně předepsanou formuli slibu a po přečtení formule p. posl. dr. Kubiš předstoupí přede mne a vykoná slib podáním ruky a slovem: "sľubujem".

Žádám pana tajemníka, aby přečetl formuli slibu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Sľubujem, že budem verný republike Československej, že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svého najlepšeho vedomia a svedomia.

Posl. dr. Kubiš (přistupuje a podávaje předsedovi ruku): Sľubujem.

Předseda: Došly některé dotazy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministrovi soc. péče o náhradě peněz na podporu nezaměstnaných, jež dala rakouská vláda k volnému použití liberecké a chomutovské okresní komisi.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru soc. péče o uzávěře obranného fondu.

Předseda: Přikazuji výborům zemědělskému, ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 3368. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový.

Přikročíme k projednávání pořadu, na němž na prvním místě jest

1. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).

Zpravodajem je p. posl. dr. Srdínko.

Než udělím slovo panu zpravodaji, oznamuji podle § 43 jedn. řádu a podle dohody v předsednictvu sněmovním a v poradě klubovních předsedů, že rozpravu rozdělím na povšechnou a podrobnou.

Co do řečnické lhůty navrhuji podle dohody, aby na kluby do 5 členů připadla řečnická lhůta 30 min., na kluby nad 5 členů řečnická lhůta, která by činila tolikrát 6 minut, kolik má klub členů. O této věci byla učiněna dohoda v poradě předsednictva. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Není jich. Uděluj i slovo zpravodaji panu posl. dr. Srdínkovi.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Po třetí vystupuji zde ve funkci zpravodaje o dodatku. Bylo tak za rok 1919, za rok 1920 a nyní za rok 1921. Úloha ta je přirozeně málo vděčná, protože stojíme před hotovým faktem, na kterém se nedá ničeho měniti, a je pro nás pouze přípustna kritika, neboť jde zde o to, udělíme-li indemnitu, absolutorium vládě či nikoliv.

Nejprve několik slov o konstrukci tohoto dodatečného rozpočtu, která je docela jiná, než byla v roce minulém. Loni se operovalo velkými úsporami hlavně v kapitole státního dluhu. Letos je konstrukce dodatku rozpočtového docela jiná a hlavně uvedeny byly ve vládním návrhu jen větší výdaje a něco málo z nových příjmů. Kromě toho dodatek letošní je konstruován tak, že tvoří jeden celek s pravidelným rozpočtem. I zákon, který se navrhuje, vztahuje se k finančnímu zákonu na rok 1921.

Forma předlohy vládní je taková, že nelze ji sprostiti výtek. Za výtky, týkající se formy dodatku rozpočtového, vlastně by měla zodpovídati bývalá vláda úřednická, která s kredity hospodařila a připravila dodatek. Ústavně ovšem odpovědnost nese vláda tato. Vysvětlivky, které byly dány k vládnímu návrhu, byly tak nedostatečny, že nebylo možno o dodatku v té formě jednati, a také sestavení dodatku bylo zásadně vadné.

Můžeme si položiti otázku, co má takový dodatečný rozpočet obsahovati. Odpověď zní, že záleží to na době, kdy se takový dodatek předkládá; jinak musí vypadati dodatek rozpočtový, který se předkládá v polovici rozpočtového roku, na př. v červnu a červenci, a jinak ten, který se předkládá až v prosinci, v posledním měsíci běžného rozpočtového roku.

Státní rozpočet dodatečný, předkládaný v prosinci, tedy v posledním měsíci, musí přihlížeti k různým zjevům, které během roku nastaly, nejen ke zvětšeným výdajům, nýbrž i ke zvětšeným příjmům. Výdaje mohou během rozpočtového roku se měniti trojím způsobem: jednak mohou býti fakticky větší výdaje, než byly preliminovány, pak mohou býti výdaje větší, protože byly nové během roku na základě usnesení a nařízení schváleny, ale výdaje mohou býti také menší, a to jsou pak úspory; pokud a jak dalece má se s úsporami pracovati v dodatku, o tom by se mohla mínění rozcházeti.

Dodatek musí však přihlížeti také k příjmům, a to k preliminovaným příjmům, které mohou býti větší, než byly preliminovány, anebo menší, a pak musí přihlížeti k příjmům nepreliminovaným, tedy novým. Jak těmto hlediskům vyhovoval předložený vládní návrh? Obsahoval preliminované výdaje větší a nepreliminované výdaje nové, ale pak obsahoval z příjmů pouze některé nepreliminované příjmy a některé fakticky větší příjmy, než byly preliminovány.

Chyběla tam položka úspor a chyběly tam četné příjmy fakticky dosažené nad preliminář. Jaký to mělo následek? Ten, že vládní návrh obsahoval dodatečné výdaje 4 miliardy 184 miliony, a dodatečné příjmy pouze 1 miliardu 269 milionů, tak že nám vystupoval dodatečný schodek 2 miliardy a 915 milionů, tedy okrouhle skoro 3 miliardy.

Podle toho by byl býval pohlcen tímto dodatečným schodkem nejen Englišův přebytek 285 milionů, nýbrž rozpočtový rok byl by skončil deficitem 2 miliardy 627 milionů. Rozpočtový výbor odmítl zabývati se dodatkem v této formě a dal vládě lhůtu k doplnění. Vláda vyhověla a předložila přílohu, jako další vysvětlivky k dodatečnému rozpočtu. Příloha měla pro slavnou sněmovnu tu velkou cenu, že obsahovala nejen vysvětlivky, nýbrž že do ní vsunuty byly také dodatečné, fakticky dosažené vyšší příjmy proti prelimináři. A nebylo to málo! V příloze vláda přihlásila k zabudgetování obnos 1 miliardu 899 milionů korun.

Položme si otázku teoretickou: Mají býti v dodatečném rozpočtu také fakticky dosažené vyšší příjmy? Podle svého skromného soudu odpovídám, že ano, a to z těchto důvodů: 1. Když se v prosinci určitě ví v době, kdy se dodatek předkládá - že bylo dosaženo mnohem vyšších příjmů, právě z těchže důvodů, jako se dávají do dodatku větší výdaje, musejí se tam dáti větší dosažené příjmy. 2. Větší příjmy pomáhají krýti ony větší výdaje a nemělo by smyslu dávati vládě zmocnění k úhradě vyšších výdajů, k úvěrním operacím v daleko vyšší míře, než je potřeba, když jsou zde dodatečné příjmy. Kdyby o nich sněmovna nevěděla, musela by svoliti k větším operacím úvěrním. Když jsou předloženy sněmovně, jest nutno je zabudgetovati a není třeba dávati vládě tak vysokého úvěrního zmocnění. Ale mám ještě třetí důkaz, že zvýšené příjmy mají býti v dodatku, když se předkládá v prosinci. To je důkaz a contrario. Když totiž by se stalo, že preliminované příjmy by byly daleko menší, fakticky nestačily by na úhradu vydání, pak by vláda přišla a řekla: To, co jsem preliminovala na příjmech, se nesplnilo, jsou daleko menší a musím požádati sněmovnu, abych dostala větší zmocnění kreditní. Tedy když přijdeš, vládo, s nižšími příjmy, musíš přijíti a oznámiti také, jsou-li příjmy vyšší a víš-li o tom již v prosinci. Z těchto důvodů tedy jsem soudil, že musí býti dodatečné příjmy zabudgetovány, a ačkoliv vláda toho neučinila ve svém návrhu, já ve svém návrhu pro rozpočtový výbor jsem tak učinil.

Zařazením větších příjmů dostaneme pak zcela jiný obrázek u rozpočtového hospodářství naší republiky za rok 1921, než jaký byl obsažen ve vládním návrhu. Nový obraz vyplývá z prvé stránky zprávy výborové, není tedy třeba, abych se podrobně jím zabýval. Dodatečný schodek činí nikoliv, jak bylo požadováno, okrouhle 3 miliardy, nýbrž pouze 728 milionů. Je pravda, slavná sněmovno, že takovýmto budgetováním se velmi přibližujeme účetní uzávěrce. A kdybychom tam ještě byli kalkulovali s dosud zjištěnými úsporami, byli bychom se přiblížili účetní uzávěrce za rok 1921 velmi značně. Ale to není v intencích rozpočtového výboru. Jedno je dobré, že my jsme za rok 1921 za daných okolností mohli zjistiti aspoň takovou předběžnou účetní uzávěrkou, jak to vypadá s rozpočtovým hospodářstvím státu. Nejvyšší kontrolní úřad je nám totiž dlužen uzávěrku za leta 1919 a 1920. My jsme v rozpočtovém výboru jej předešli a takovou předběžnou uzávěrku jsme si zhotovili již za rok 1921.

Při této příležitosti volám opětně, aby účetní uzávěrka za rok 1919-1920 byla pokud možno brzy Národnímu shromáždění předložena, protože jen účetní uzávěrka dává směrnice, jak si máme dále při budgetování státním počínati.

V dodatku rozpočtovém jsou větší výdaje. Některé odůvodněny jsou tím, že podklad výpočtu rozpočtového na rok 1921 byl dělán podle hospodářských poměrů v prvé polovici roku 1920, ale poměry, jaké byly do června 1920, se během roku 1921 zásadně změnily co do cen. Ceny režijních potřeb stouply, tak že běžné hospodářství všech resortů se zdražilo. Při této příležitosti dovolím si poznámku, že zde je viděti nevhodnost toho, když se kryje rozpočtový rok s rokem kalendářním. Lépe by bylo a jest to lepší v těch státech, kde se rok rozpočtový blíží roku hospodářskému, poněvadž pak je snadněji možno odhadnouti poměry hospodářské, jaké v tomto rozpočtovém roce budou.

Uvádím jen tak ukázkou, že velké státy mají rok rozpočtový jiný než kalendářní. Anglie má od 1. dubna, Spojené Státy a Italie od 1. července a zrovna tak to bylo v poslední době v Rakousku zavedeno, poněvadž jest to skutečně výhodné. Japonsko má rozpočtový rok od 1. dubna, Německo mělo od 1. dubna - jak má teď, nevím soudím, že i u nás po čase dojde ke změně rozpočtového roku, jeho pozdějšímu termínu, poněvadž to mnohem lépe vyhovuje praktickým účelům rozpočtu.

K této otázce mohlo by se přikročiti při vypracování budgetního zákona, po kterém se volá a kteréžto volání znovu opakuji. Budgetním zákonem je třeba předepsati nejen formu našeho rozpočtu, nýbrž i přesně vymeziti obsah, naznačiti hranici mezi výdaji řádnými a mimořádnými a hranici mezi výdaji mimořádnými a investičními. To všecko dnes je nejednotné a ponecháno na libovůli různých úředníků v různých resortech. Proto také ta malá stálost, tak malá jednotnost a malá přehlednost našeho státního rozpočtu.

Vedle větších výdajů, než byly preliminovány, máme v dodatku státního rozpočtu výdaje nové. Jsou to výdaje, které spočívají jednak na zákonech a nařízeních schválených a vydaných v době, kdy rozpočet na rok 1921 byl již v celku sestaven. Zákony, které byly v druhé polovici roku 1920 sdělány, a vydaná nařízení, nemohla býti v pravidelném rozpočtu na rok 1921. Vedle toho však dodatek obsahuje také vydání, která se zakládají na zákonech z prvé polovice roku 1920 a roku 1919. Zde by se tedy mohlo vytknouti byrokracii, že měla tato vydání dáti již do pravidelného rozpočtu na rok 1921.

Výmluvou, omluvou nebo vysvětlením je to, že sice částečné úhrady na ty výdaje jsou v pravidelném rozpočtu na rok 1921, ale byly sdělávány na základě neurčitých, nepřesných předpokladů, podkladů statistických, a proto nestačí. Dodatek na rok 1921 žádá i pro zákony ze staré doby další kredit.

S úsporami se v dodatku nepracuje, nekalkuluje, až na nepatrné výjimky.

Z příjmů jsou v dodatku jednak příjmy na základě nových zákonů, zase schválených v době, kdy už pravidelný rozpočet na rok 1921 byl sestaven, ale jsou tam pak také vyšší příjmy, než byly preliminovány, příjmy vyšší dvojího druhu: nové příjmy a vyšší příjmy.

Vedle toho však máme v dodatku rozpočtu jiné menší příjmy, se kterými bylo nutno kalkulovat, poněvadž minus v příjmech jsou velmi značná. Největší úbytek je v opatřeních přechodné doby poválečné, kde výnos přeplatkového fondu komise cukerní je menší o 700 mil. následkem známé nešťastné spekulace s prodejem cukru a kromě toho odpadla také přirozeně příslušná daň částkou 179 mil.

Jest mou povinností referentskou ukázati aspoň na některé detaily větších příjmů, poněvadž z toho vysvitne, jak se preliminuje a jak poplatnictvo platí v tom či onom oboru povolání. Ministerstvo financí opravdu dosáhlo velikého příjmu okrouhle 10 miliard. Bylo preliminováno pouze 7 miliard 100 mil., ale příjem byl větší o 2 miliardy 822 mil., dohromady 9 miliard 922 milionů, tedy okrouhle 10 miliard.

Některé ukázky, co participuje na větším výnosu: Přímé daně preliminovány částkou 991 mil., ale vynesly víc o 562 mil., tedy okrouhle vynesly 1 1/2 miliardy. Na přímých daních participuje pozemková daň, která byla preliminována částkou 130 mil., vynesla více o 45 mil., tedy celkem 184 mil. Všeobecná daň výdělková byla preliminována částkou 125 mil. a vynesla více o 72 miliony, tedy celkem vynesla 198, okrouhle 200 mil. Výdělková daň podniků povinných veřejným vyúčtováním byla prelimiminována 96 mil. a vynesla více o 54 mil., okrouhle celkem 150 mil. Daň z příjmu byla preliminována částkou 302 mil. a vynesla více o 253 mil., skoro dvakrát tolik, tedy celkem 556 mil. Válečná daň byla prelimiminován částkou 233 mil. a vynesla více o 97 mil., tedy celkem 330 mil. Nepatrně menší obnos vynesla domovní daň třídní o 1/4 mil. a domovní daň činžovní o 1,800.000.

Daleko větší výnos, než byl preliminován, byl u cel. Cla byla preliminována částkou 192 mil. ve příjmech a vynesla více o 563 milionů, úhrnem vynesla 756 mil., tedy 3/4 miliardy.

Teď přistoupím k daním spotřebním. Preliminovány byly částkou 2 miliardy 79 mil. a vynesly více o 395 mil., tedy celkem 2475 mil., okrouhle 2 1/2 miliardy. Které daně participují na spotřebních daních? Daň z kořalky preliminována 257 mil. a vynesla více o 216 mil., skoro dvojnásobný obnos, tedy úhrnem 473 mil. Všeobecná daň nápojová preliminována 32 mil. a vynesla víc o 86 mil., celkem 118 mil. Daň z masa preliminována 39 mil. a vynesla více o 36 mil., úhrnem 75 mil. Dávka z uhlí, největší z nepřímých spotřebních daní preliminována 1.200,000.000 a plus dělá 300 mil., tedy úhrnem 1 1/2 miliardy.

Nižší příjem je při dani z cukru. Preliminováno 329 mil. a výnos je menší okrouhle o 180 mil., tedy výnos 149 mil. Daň ze zapalovadel preliminována 54 mil. a výnos menší o 37 milionů, tedy pouze 17 milionů.

Také značné plus dosáhly poplatky; preliminováno bylo 1.460,000.000 a vynesly více o 736 milionů, tedy celkem 2196 milionů. Co na tom participuje? Daň z obratu 1.050,000.000 bylo preliminováno a větší výnos byl o 96 milionů. Dále daň železniční, dopravní: preliminováno 199 milionů a větší výnos byl o 314 milionů, tedy úhrnem 513 milionů. Zde je tedy vidět ohromný rozmach dopravy osobní i dopravy zboží na našich drahách.

Nyní položka monopolu, a to tabák. Výnos z prodeje tabáku byl preliminován 1.380,000.000, vynesl však více. Jest to velmi slušná částka zajisté, co se u nás prokouří, ale to je ještě málo; vyneslo to ještě více o více než o půl miliardy, o 564 milionů, dohromady tedy z tabáku 1944 miliony, okrouhle 2 miliardy, tedy o půl miliardy více než dělají všecky přímé daně. A na ty si stěžujeme, ty nás nejvíce bolí. Když se to předpisuje, my půl miliardy na přímých daních s reptáním zaplatíme, ale jiné dvě miliardy zaplatíme dobrovolně - prokouříme. Tu je vidět, jak lidstvo platí raději za požitky, jen když s vydáním spojen nějaký požitek! S placením daní není spojen žádný požitek, proto daně se nerady platí.

To jsou větší i menší příjmy ministerstva financí.

Dále máme větší příjem u ostatních kapitol, hlavně u železnic, a to okrouhle plus 1,650,000.000. Železnice vynesly více o 953 milionů, ale bohužel oznámily dodatečné vydání větší o 1.770,000.000, takže nejen že pohltily svůj větší výnos, nýbrž ještě zvětšily svůj deficit.

To, slavná sněmovno, jsou jen ukázky takových zajímavých číslic v dodatku. Podle těchto číslic větších výdajů a větších příjmů byl sestaven návrh pro rozpočtový výbor, který byl schválen a který dnes se předkládá k projednání slavné sněmovně. V zákoně je ještě jedna položka nová, a to obnos na investice je zvětšen o 128,896.000. Je to na převzetí lodního parku a plavebních zařízení podle mírových smluv versailleské, st.-germainské a trianonské od Německa, Rakouska a Maďarska na Labi a Dunaji.

Slavná sněmovno, když jsem podal ukázky z detailů o dodatku, budiž mi dovoleno ukázati ještě na některé otázky, které jedna s druhou sice navzájem nesouvisejí, ale o nichž jest nutno a potřebno mluviti při rozpočtové debatě. V rozpočtovém výboru i jinde byly pronášeny a jsou pronášeny stížnosti do nedostatečné administrativy a do malé namnoze pohotovosti byrokracie při pracích na podporu parlamentu. Bylo řečeno, že dnes je již celkem spojení s celým světem, zvláště se všemi státy Evropy, snad kromě Ruska, že však aparát byrokratický, jehož povinností jest dodati parlamentu všecky té doby dosažitelné informace a potřebný materiál k činnosti zákonodárné, pracuje neuspokojivě. Z venkova rovněž docházejí stížnosti do zdlouhavé a vadné administrativy. Vysvětlovati ty závady a okolnosti, spočívající pouze v administrativě samé, to jest pouze v úřednictvu, bylo by soudem jednostranným a pochybeným. Zde je třeba spíše mluviti o celkové krisi administrativy, o krisi, jejíž příčiny sluší hledati ve zkázonosné nivelisaci platů, prováděné od roku 1918 až do dnešní doby. Věci stojí tak, že nivelisace platů ohrožuje do budoucna celou státní správu, která nebude míti kvalifikovaných úředníků, nezačne-li parlament co nejdříve napravovati chyby a křivdy, napáchané na úřednictvu s vyšším a nejvyšším předběžným vzděláním. Jsme daleci toho záviděti nižším kategoriím státních zaměstnanců dosažený vyšší příjem a tím zvýšení životní úrovně. Nezávidíme toho ani dělnictvu, protože jak správně pravil dr. Kramář v Libni - zvýšením životní úrovně širokých vrstev dělnických zvyšuje se i životní úroveň celého národa. Avšak platy nemohou se říditi stupňovanými požadavky té či oné skupiny pracovníků podle její síly početní a podle snad hodinové doby trvání práce, nýbrž kvalitou práce, při čemž kvalitu třeba posuzovati také podle nezbytné předběžné přípravy k tomu, aby někdo mohl určitou práci konati. Dostane-li někdo, jak v Rakousku stávalo s velmi často bez rozdílu národnosti, jako universitní profesor, první plat v 35 letech po předcházející přípravě studiem 14 roků trvajícím a po další 5-10leté přípravě vědecké, jest povinností státu jinak ho odměňovat než toho, kdo od 18ti let bral za práci plat.

To se týče vědeckých pracovníků, ale i úředníci s vysokým vzděláním 4 až 5tiletým, tedy počítáme-li lhůtu zkoušek, po 14ti letech studia, mají právo na ocenění své práce podle jiného měřítka, než ten, kdo třeba nezaviněně nemohl studovati. To analogicky se týká ostatních zaměstnanců kategorií B případně C. Příklad odstrašující, kam by nivelisace platů, kdyby měla dále trvati, vedla, vidíme na klesajícím počtu profesorů pro naše střední školy. Mohu uvésti, slavná sněmovno, data. Té doby nedostává se nám a není obsazeno pro nedostatek 376 míst profesorů na středních školách. K tomu třeba započítati dalších 100 sil, kterých je třeba občas na substituci nemocných. Možno říci, že profesoři středoškolští přebrali přespočetnými hodinami k svému maximálnímu úvazku 500 scházejících sil. Zkoušky profesorů na střední školy, které jindy před vánocemi trvaly 4 týdny, byly letos hotovy za 3 dny.

Slavná sněmovno! Smíme si snad dovoliti otázku, kam bychom se řítili, kdybychom měli čím dále tím méně profesorů na střední škole. Kdo by učil naší mládež, kam spěla by úroveň vzdělání těch, kteří dosud studovali na středních školách, kam spěla by úroveň naší inteligence, kam spěla by kulturní úroveň celého našeho národa? Přenechávám odpověď těm, kteří byli takovými nadšenými stoupenci nivelisace platů.

Prospěch a zajištění existence státu žádá jíti na kloub krisi úřednické a postarati se, aby lidé zase chtěli býti úředníky a profesory, a proto jsem si dovolil této otázky se dotknouti. Kdo studuje nebo rodiče dětí studujících, musí přece míti zajištěno, že studium se vyplatí, že bude rentabilní, že přinese za námahu, strádání a vložený kapitál odměnu hmotnou. To je můj skromný úsudek o jedné krisi v naší republice, jejíž brzké řešení podmiňuje prosperitu státu.

Slavná sněmovno! Jest zde ještě druhá krise jiného stavu, krise velké skupiny občanské, která se věnuje zemědělství. Mnozí této krise ještě nechtějí viděti. Volám však za svědky jednotlivce ze všech klubů ostatních, vyjímaje klub, ke kterému patřím, kteří z blízka ve vlastní praksi seznali v letošním roce tržební příjmy zemědělce na jedné straně, a režijní a daňové výdaje na straně druhé. Ti musí dosvědčiti, že našemu zemědělství hrozí nevýnosnost, pasivita, nerentabilita, ba že namnoze zemědělství přestalo býti rentabilním. Příliš mnoho platových povinností naloženo bylo na bedra zemědělství v klamné domněnce o jeho válečných reservách a povinností Národního shromáždění jest co nejdříve sejmouti s výroby zemědělské tu část břemene, která jest nesnesitelná a zajistiti zemědělci takové výrobní podmínky, aby cena jeho výrobků hradila režii, a byla mzdou za jeho práci. Nestane-li se tak, hrozí československému zemědělství katastrofální poměry let devadesátých minulého století, které by vedly k zadlužení zemědělského stavu a všem celonárodním důsledkům tohoto neštěstí. Tolik o těchto dvou krisích, krisi administrativní a krisi která hrozí zemědělství.

Nyní o jiné kapitole, poněkud veselejší. V rozpočtovém výboru byla také řeč o jiné otázce, která stejně jako otázka administrativy a prvovýroby má základní důležitost a význam pro rozvoj státu a blahobyt jeho občanů. Jest to otázka vývoje a ustálení naší valuty. Dnešní hodnota naší koruny v cizině vzbudila nepříjemné dojmy u některých našich spoluobčanů a vzestup koruny byl nazván jedním poslancem mýdlovou bublinou. Jest třeba s tohoto místa důrazně prohlásiti na základě spolehlivých informací, které ostatně i pan ministr financí potvrdil, že jsme neměli žádného nedovoleného vlivu při vzestupu koruny, který by byl nesl charakter umělého zdvihání kursu.

Vzestup byl vyvolán změnou názorů v cizině o našem státu, změnou názoru na vnitřní politické a hospodářské poměry našeho státu. Zjednali jsme si určitý respekt v cizině úmornou prací všech občanských vrstev, svou snahou o spořádané rozpočtové hospodářství, svou snahou po dosažení reální rovnováhy v rozpočtu, dále všestranným úsilím o zvětšení příjmů státních a o zmenšení vydání a hlavně také svojí aktivní obchodní bilancí. Budiž mi dovoleno několik čísel z této kapitoly uvésti. V roce 1920, nepřihlížíme-li ke zboží kusovému, činil dovoz v metrických centech do naší republiky 39 milionů q zboží, vývoz 69 milionů, tedy plus naší bilance exportní 29,905.000 q, okrouhle 30 milionů centů a v korunách okrouhle 3 miliardy. V roce 1921 se obchodní bilance, pokud statistika sahá, to jest až do 1. srpna 1921, daleko zlepšila. Dovoz za prvých 7 měsíců, nepřihlížíme-li zase ke kusovému zboží, v metrických centech činil 24 milionů q. vývoz 53 milionů q, tedy plus 28,963.000 q, to jest dosáhli jsme na váhu v prvých 7 měsících roku 1921 stejného plus ve vývozu, jako v roce 1920 za celých 12 měsíců, a zbývá nám na rok 1921 ještě k dobru dalších 5 měsíců. Můžeme tvrdit, že kalkulace aktivní bilance v korunách československých za rok 1921 určitě přesáhne 3 miliardy, možná, že přesáhne i 4 miliardy korun ve prospěch státu. S touto okolností souvisí také stav zaměstnanosti. Víte, že položky, které nás v tomto ohledu zatěžovaly v prvém roku republiky, byly značné. Za tuto dobu, za rok 1921, mohu předložit zajisté potěšující data slavné sněmovně, neboť povolen byl kredit pro nezaměstnané na rok 1921 100 milionů korun a vydáno bylo podle předběžných výpočtů pouze asi 89 milionů, takže nám z kreditu 11 milionů korun zbývá. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Nazírání ciziny na stát náš se tedy změnilo a tím také posuzování naší valuty. Respekt, který máme v cizině, zvýšil se však také ve změněném názoru o našich vnitropolitických poměrech a k tomu nemálo přispělo vytvoření pevné, pracovní, solidární sněmovní majority a dále snaha po konsolidaci státu uvnitř a kromě toho naše mírumilovná politika, kterou provozujeme po tři léta a kterou dosvědčují také obsahy všech smluv zahraničních, které dosud naše vláda uzavřela. A jedním z kardinálních důvodů, proč naše valuta doznala uznání v cizině, je to, že učinili jsme si skálopevným rozhodnutím nezlepšovat své tísně tisknutím státovek lisem. Toto rozhodnutí dodržujeme důsledně a cizina má příležitost přesvědčiti se, že se nic takového po straně neděje. Je nesporno, že užitek z celkové naší situace mají nejen občané uznávající stát, nýbrž i ti, kteří dosud stojí vůči státu na stanovisku protivném nebo indiferentním. Vyslovuji však přesvědčení, že okruh těchto občanů se menší a že se bude stále menšit, což musí vésti k dalšímu upevnění státu uvnitř i na venek.

Vážené dámy a pánové! Obraz rozpočtového hospodářství za rok 1921 je celkem příznivý, ale bylo by chybou, kdybychom soudili z tohoto obrazu, že si smíme v roce 1922 dovolit něco více, než co je všeobecnou direktivou našeho hospodářství. Nesmíme zapomínat, že na rok 1921 máme značný deficit rozpočtový schválený a vzatý na vědomí, že máme další přírůstek vydání na drahotní přídavky a nouzové výpomoci státním zaměstnancům. Pro nás na rok 1922 a další stále je příkazem hleděti získati vyšší příjmy, aniž bylo poplatnictvo nadále zatěžováno, zmenšovati výdaje postupem doby a šetřiti na režii, na veškeré režii státní. Jen těmito cestami můžeme se po určité době přiblížiti myšlence na redukci dani, po které poplatnictvo dnes bohužel marně zraky své obrací.