Slavná sněmovno! Já se domnívám, že p. kol. dr. Matoušek nesprávným způsobem vyložil si znění tohoto zákona o závodních výborech. Nemohu pochopiti zejména to, jakým způsobem nebo jakým právem zrovna p. kol. dr. Matoušek mluvil zde o tom, že by tímto zákonem pozbývaly na svém významu kolektivní smlouvy, uzavřené mezi odborovými organisacemi a svazy zaměstnavatelskými, když p. dr. Matoušek byl přítomen projednávání předlohy tohoto zákona v sociálně politickém výboru a tam se mohl naprosto určitě přesvědčiti, že intencí tohoto zákona není, aby rušil platné kolektivní smlouvy, že tam bylo jasně a zřetelně zdůrazněno, že veškeré kolektivní smlouvy, které poskytují dělnictvu větších práv než tento zákon, musí zůstati v platnosti. Jestliže svaz kapitalistů snažil se tímto způsobem připraviti dělnictvo o práva, která vyplývají z kolektivních smluv, tomu se diviti nemůžeme. Kapitalisté mají vždy tu tendenci, poškoditi a oslabiti dělnictvo tam, kde se to jen dá, ale nemůžeme si nijak vyložiti, že by zákonodárce, který spolupůsobil při projednávání zákona, mohl míti tytéž tendence, kterými jsou ovládáni a unášeni kapitalisté tohoto státu.
Pan dr. Matoušek prohlašoval, že kompetence závodních výborů nemůže býti měněna. O této jeho věci se s ním nebudu nijak příti. My sami jsme nezvratně přesvědčeni, že zákon musí zůstati zákonem, že kompetence tohoto zákona nesmí býti měněna, ale přijde na to, jak si kdo vykládá tuto kompetenci. My, kteří jsme spolupracovali na tomto zákoně, a za jisté i celá sněmovna, která tento zákon přijala, byli jsme si vědomi, že tento zákon může býti pouze základním kamenem k vybudování sociálního ochranářského zákonodárství. Každý z nás musel si býti vědom toho, že tento zákon je prvým začátkem na veliké akci organisování dělnictva tohoto státu, kterou si chce dopomoci k určitému vlivu na správě závodu, na výrobě, provozu a distribuci, zkrátka na všech s tím spojených věcech.
Vážení pánové! Myslím, že každý nestranný soudce a právník musí s námi býti zajedno v tom, když tvrdíme, že tento zákon o závodních výborech jest pouze minimem, že má hájiti práva určité kategorie zaměstnanců, že to má býti podkladem, na kterém se musí pracovati dále, na další výstavbě. Co jsme měli my socialisté na zřeteli při projednávání tohoto zákona? Abychom všem kategoriím zaměstnanců poskytli určitou právní ochranu, i těm kategoriím zaměstnanců, kteří dosud nevybudovali si náležitým způsobem svých odborových organisací. My jsme chtěli docíliti toho, abychom v oněch oborech práce, kde dosud dělnictvo následkem svého sociálního postavení nebylo s to, aby si vybudovalo obrannou, silou, ukázněnou organisaci, zákonem umožnili, aby mělo podklad pro další svoji práci na poli organisačním, ale nemohlo býti v žádném případě úmyslem zákonodárce, aby tímto zákonem ubíral určité výhody těm dělníkům, kteří pomocí své organisace dlouholetou prací dobyli si určitých výhod oproti síle kapitalistické.
Pánové, tento zákon jistě nemohl býti přijat za souhlasu socialistů, kdyby byli socialisté vykládali zákon tak, jako zákon vykládá p. dr. Matoušek. Pan dr. Matoušek zdůraznil, že prý není možno, aby práva závodních rad se rozšířila. Myslím, že to není správné. Já se domnívám, že tam, kde odborové organisace uzavřely kolektivní smlouvu se svými zaměstnavateli za výhodnějších podmínek, než jim přiznává tento zákon, nikdo na světě jim nemůže brániti, aby si ty podmínky, které jsou obsaženy v zákoně, upravily a zlepšily ve svůj vlastní prospěch. Jak by k tomu přišli zejména naši kovopracovníci, kteří v určitých závodech mají právo samostatně přijímati a propouštěti dělnictvo? U nás v Brně jest továrna, která jest v majetku státu, kde důvěrnický sbor si sám bez vlivu zaměstnavatele, bez vlivu správy přijímá a propouští dělníky, a, pánové, tu se ukázalo, že toto provádění tím způsobem vyhovuje nejen dělnictvu, ale i závodu samému. Zde se ukázalo, že dělníci mají pochopení, pokud se týče sociálních potřeb o práci se ucházejících dělníků. Tam důvěrníci závodní zejména bedlivě vyšetřují, když dělník se uchází o práci, jaké jsou jeho hospodářské poměry, vyšetřují, má-li rodinu, jak četnou, jak dlouho jest bez práce, a snaží se tím způsobem umírniti sociální bídu těch nejubožejších, těch nejpotřebnějších.
Vážení pánové! Takovým způsobem nikdy kapitalisté nepostupovali. Kapitalisté snažili se vyvolati situaci, aby mohli postupovati podobným způsobem jako za války, totiž aby co nejvíce získali z pracujících sil, které by nebyly dost silné, aby hájily práv, jichž dobyly pomocí odborových organisací. My nemůžeme na žádný způsob souhlasiti s tím, když se zde prohlašuje s tohoto kompetentního místa, že by tento zákon měl býti zákonem, který by přísně omezoval anebo znemožňoval dělnictvu docíliti odborovými organisacemi zlepšení jeho sociálních a hospodářských poměrů.
Několik málo slov, pokud se týče svobody v organisování. Nás, kteří jsme prodělávali přímo Golgotu po této stránce, nebude nikdo podezírati, že bychom snad sami podporovali teror a násilí v továrnách. Jestli na druhé straně poskytujeme naprostou volnost ve výběru odborové organisace toho či onoho dělníka, nemůžeme souhlasiti s tím, aby kapitalisté úmyslně podplácením a jinými prostředky zaváděli v továrnách zrádné organisace, které nejsou ustaveny proto, aby hájily zájem dělníků, které jsou kapitalistickými prostředky a penězi vydržovány, aby rozrážely organisované dělnictvo, které se organisuje proto, aby si zabezpečilo své sociální postavení. I proti tomuto organisování musíme co nejdůrazněji protestovati.
Velectění pánové a dámy! Přicházím
ke konci svých vývodů. Chtěl jsem jen zdůrazniti to, že je velice
nesprávno, abychom se dívali na tento zákon tak, jak snad nám
ho na jedné straně vykládali naši přátelé komunisté a na druhé
straně naši nepřátelé - kapitalisté. Tento zákon nemůže býti žádným
oslabením sociálního postavení a nabytých práv dělnictva, nýbrž
tento zákon musí býti minimem dělnických práv a nemůže brániti
nikomu, aby si na základě tohoto zákona a odborové organisace
zlepšily a upravovaly pomocí kolektivní smlouvy své sociální a
hospodářské poměry. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Listina řečníků je vyčerpána. K poznámce podle § 44 jedn.
řádu uděluji slovo panu posl. Pelikánovi.
Posl. Pelikán: Pan dr. Matoušek ve své řeči přečetl citát z jednoho článku. Ten článek jsem psal já a považoval bych se za bezcharakterního člověka, kdybych se nebyl k tomu, že jsem pisatelem, hlásil. My jsme z koalovaných stran úmyslně nemluvili příliš mnoho o meritu a vyjednávání, které jsme měli před vydáním prováděcích nařízení, protože jsme věděli - ovšem ještě než mluvil pan dr. Matoušek - že bychom byli způsobili povolení některé obruče, abych to tak obrazně řekl, na koaličním sudu. Pánové z národní demokracie, my víme, že nám není dobře ve vaší náruči, a vy víte, že vám vytýkají domácí pán a podnikatelé, že vám není v naší náruči dobře. Co nás vedlo, to je zájem státu. Máme snahu, stát přivésti do poměrů zkonsolidovaných, a na tomto podkladě jsme se sešli, abychom v tomto směru co nejúčinněji přes všecky překážky pracovali. Ale vyšle-li jedna strana do debaty řečníky, kteří si počínají tak, aby v žádném případě jim nemohlo býti vytýkáno, že byla porušena loyalita, a s druhé strany vyšlou do debaty - já se to nebojím říci - nejbojovnějšího svého kohouta, pak je to, vážení pánové, něco, co se s loyalitou srovnávati nemůže. My jsme doporučili dělníkům v závodech, kde důvěrnické rady jsou pro ně mnohem více, než jim skýtá zákon o závodních výborech - když se nám nepodařilo prosaditi takové znění §u 26 prováděcích nařízení k závodním výborům, které by bylo dělníkům vyhovovalo - aby v takových závodech se nedohodli se zaměstnavatelem, aby tím bylo docíleno určitého průtahu, majíce pevné mínění, že mezi tím časem sjednáme § 26 tak, aby vyhovoval.
Pánové zapomínají ještě na něco.
Zákon o závodních výborech ve svém volebním řádě a v prováděcích
nařízeních nepřikazuje dělníkům voliti. Jsme-li už v té situaci,
že dělníci nebudou chtíti, aby podle zákona byl tam závodní výbor
zvolen, není to vinou naší, nýbrž vinou organisace průmyslníků.
V tom případě tedy v těchto závodech dělníci prostě voliti nebudou,
poněvadž mají pouze právo voliti, ale nemají povinnosti voliti.
My bychom byli velmi rádi, kdyby pánové, a zejména pan dr. Matoušek
jako soudce, posoudili účel komunistické kontroly, věděli,
co jí mělo býti dosaženo (Výkřiky. - Místopředseda dr.
Hruban zvoní.) a kdyby byli podle toho své vývody zařídili.
Jestliže tedy došlo k určité disharmonii, mám za to, že ta disharmonie
se bude týkati našich poměrů, ale pokud se týče našeho boje na
půdě odborové, že my na žádné takové dohodování se, které by zájmy
dělnictva mohlo poškoditi, přistoupiti nemůžeme. Prosím, aby v
každém případě byli naši stoupenci, kteří vědí, čeho jsme zákonem
o závodních výborech docílili, ubezpečeni, že v tomto případě
jistě jsme jednali podle poměrů teritoriálních i podle poměrů
skupinových. My jsme nemohli dáti dělnictvu v Podkarpatské Rusi
oněch práv, která mohou míti dělníci inteligentní u kovoprůmyslu
nebo státní zaměstnanci . . . (Odpor a různé výkřiky ludových
poslanců slovenských.) . . . musili jsme počítati se vzděláním
a uvědoměním lidu podle teritoria. Až budeme míti jistotu . .
. (Posl. dr. Juriga: Mlčte o Podkarpatské Rusi!) Pane Jurigo,
kdyby všichni dělníci byli takoví jako vy, nemohli by míti vůbec
závodní rady! (Hluk a odpor slovenských ludových poslanců a
různé výkřiky.) Upozorňuji, že v takovémto případě bylo nutno
postupovati tak, jak bylo právě postupováno a jak to bude dělnictvu
zdravým. (Výborně! Potlesk. - Hluk a odpor ludových
slovenských poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
K věcné poznámce ještě jsou přihlášeni páni posl. dr. Lukavský a posl. dr. Hnídek.
Přerušuji jednání o tomto předmětu. (Hlučné výkřiky a odpor poslanců strany živnostenské, komunistických a slovenských ludových.) Prosím o klid. (Hluk trvá. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím znovu o klid. (Volání: Hlasovat! Hlasovat o důvěře vládě! - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prohlásil jsem, že přerušuji jednání o tomto předmětu. (Různé výkřiky.) Nemohu dáti hlasovati, poněvadž jednání není ještě ukončeno.
Přikročím k ukončení schůze.
Výboru ústavně-právnímu a
výboru soc.-politickému přikazuji některé vládní návrhy;
žádám, aby byly přečteny, a navrhuji, aby byly stanoveny výborům
lhůty k podání zpráv.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 3364. Vládní návrh zákona o mimořádné župní přirážce na Slovensku (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Tisk 3365. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby prozatímně zkrátila přípravnou službu soudcovskou.
Tisk 3369. Vládní návrh zákona, kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového (současně přikázán výboru zemědělskému).
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 3367. Vládní návrh zákona,
jímž se prodlužuje platnost úchylky od ustanovení § 69 zákona
ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních
úředníkův a státního zřízenectva (služební pragmatiky), stanovené
zákonem ze dne 20. ledna 1920, č. 64 Sb. z. a n.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti, a navrhuji, aby výborům ústavněprávnímu a soc.-politickému byla ku podání zpráv o těchto předlohách stanovena lhůta 5 dnů.
Kdo s touto lhůtou souhlasí, ať zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. (Hlasy: To je menšina! - Hluk a odpor. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím o klid.
To je většina. Navržená lhůta
je přijata.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 3366. Vládní návrh zákona,
jímž se vláda zmocňuje, aby upravila odpočivné a zaopatřovací
požitky státních zaměstnanců systému uherského a jich pozůstalých
v Podkarpatské Rusi.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Navrhuji k podání zprávy lhůtu 3 dnů.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. (Hluk a odpor u poslanců živnostenské strany, komunistických a ludových slovenských. - Volání: To je menšina!)
To je většina. Lhůta navržená je přijata.
Omluven jest dodatečně na schůzi dne 17. ledna t. r. posl. Ant. Černý, kterému jsem udělil dodatečně dovolenou.
Chorobou omlouvá se posl. Kunst.
Pan posl. Ant. Černý žádá o udělení další dovolené na dobu 14 dnů pro neodkladné záležitosti a pp. posl. Burian a Kreibich žádají o udělení dovolené na delší neurčitou dobu k návštěvě mezinárodní konference v Moskvě a konference pomocné akce.
Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené tyto jsou uděleny.
Staly se některé změny ve výborech.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub československých socialistů vyslal do výboru rozpočtového posl. Zeminovou za posl. Slavíčka.
Dále poslanecký klub strany československého venkova vyslal do dnešní schůze výboru rozpočtového za posl. Křemena posl. Tůmu.
Dále klub poslanců komunistické
strany Československa vyslal do výboru zahraničního posl.
Hakena za posl. Buriana, do výboru ústavně-právního
posl. Tesku za posl. Buriana, do výboru zemědělského
posl. Tesku za posl. Koutného.
Místopředseda dr. Hruban: Mezi schůzí byl rozdán tiskem zápis o 98. schůzi.
Rozpočtový výbor svolaný po dnešní schůzi plenární je odvolán. Za to výbor ústavně-právní bude míti schůzi ihned po této schůzi plenární.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 20. ledna 1922 o 10. hod. dopol. s tímto
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).
2. Pokračování v jednání o naléhavé interpelaci posl. dr. Šmerala, Kreibicha, Hakena a soudr. ministru soc. péče, jak stra nicky zaměstnavatelé v neprospěch dělnictva vykládají zákon o závodních výborech (tisk 3343).
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.