Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
234 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 119. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Janu Černému (rep.) pro neodkladné záležitosti, na tento týden posl. Krejčímu z rodinných důvodů a posl. Kreibichovi pro neodkladné záležitosti, na týden posl. Bechyňovi na studijní cestu.
Nemocí omlouvá se posl. Mikulíček na tento týden, posl. Janček na neurčito.
Do dnešní schůze dostavil se ke slibu nově verifikovaný poslanec Vendel, recte Václav Barták.
Než přikročím k jeho slibu, mám za povinnost učiniti prohlášení o nemilém nedopatření, jež se stalo při výkonu poslaneckého slibu pana posl. Hoffmanna.
Podle § 49, odst. 6 našeho jednacího řádu má se formule slibu poslaneckého přečísti poslancům národnosti německé, ruské (maloruské), maďarské a polské též v jejich řeči a poslanci tito mohou ve své řeči slibovati.
Při slibu německého posl. Hoffmann a byla však přečtena formule slibu toliko německy.
Slib sám jest ovšem pravoplatný, neboť podle citovaného ustanovení § 49 mohou poslanci slibovati v jazyku své národnosti a ta u poslance Hoffmanna jest německá.
Konstatuje toto, sděluji, že jsem učinil opatření, aby na příště při výkonu slibu postupovalo se přesně podle jednacího řádu. Ve věci samé pak prohlašuji, že nedopatření toto netvoří a nemůže tvořiti prejudic pro budoucnost.
Nyní přikročíme ke slibu posl. Bartáka, který vykonáme tím způsobem, že pan tajemník přečte ústavně předepsanou formuli slibu a pan posl. Barták předstoupí přede mne a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám pana tajemníka, aby přečetl
formuli slibu:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Slibuji, že budu věren republice Československé a že
budu zachovávati její zákony a mandát svůj zastávati podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí."
Předseda: Pan
posl. Barták.
Posl. Barták (podávaje
předsedovi ruku): Slibuji.
Předseda: Byly
provedeny změny v klubech a výborech. Žádám o jejich
sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru ústavně-právního vyslal
klub poslanců čsl. národní demokracie zatímně posl. dr. Hajna za posl. dr. Engliše,
klub posl. deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei na schůzi dne 11. ledna posl. Hillebranda za posl. dr. Haase,
klub poslanců republikánské strany čsl. venkova na 11. a 12. ledna posl. dr. Klimo za posl. dr. Kubíčka.
týž klub vyslal do výboru rozpočtového na 12. leden posl. dr. Srdínko za posl. Jana Černého.
Klub posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zemědělského na schůzi dne 12. ledna posl. Biňovce za posl. Chalupu Albína.
Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal
do výboru sociálně-politického za onemocnělého posl. Kaisera po dobu jeho nemoci posl. Röttela,
do výboru rozpočtového na schůzi dne 12. ledna posl. Pittingera za posl. Windirsche.
Předseda klubu poslanců komunistické strany Československa a posl. Josef Teska oznámili dne 11. ledna t. r., že podle § 15 jedn. řádu posl. Teska jest členem téhož klubu.
Pan posl. Václav Barták spolu
s předsednictvem klubu poslanců čsl. soc. demokratické strany
dělnické oznámil dne 12. ledna t. r. podle § 15 jedn. řádu, že
jest členem téhož klubu.
Předseda: Byly
podány některé interpelace, dotazy, odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Šmerala, Kreibicha a Hakena ministru sociální péče, jak stranicky zaměstnavatelé v neprospěch dělnictva vykládají zákon o závodních výborech.
Dotaz posl. Veverky a soudr. ministrům spravedlnosti a vnitra ve věci zabavení časopisu "Obchodní zpravodaj" v Berouně.
Dotaz posl. Veverky a soudr. ministru veřejných prací o stanovených maximálních cenách cementových výrobků cenovým soudem v Praze.
Dotaz posl. Petrovického a soudr. ministrům financí, obchodu a zásobování na ochranu obchodu, který ohrožen jest postupem některých orgánů pro potírání lichvy.
Dotaz posl. Petrovického a soudr. ministrům obchodu a železnic o neoprávněném provozování živnosti malířské železničními zřízenci.
Dotaz posl. Petrovického a soudr. ministrům železnic a obchodu o neoprávněném provozování různých řemesel železničními zřízenci.
Dotaz posl. dr. Bartoška a spol. ministru sociální péče o bytovém úřadě města Prahy a jeho nepřístojnostech.
Dotaz posl. inž. Junga a druhů ministru železnic, jak olomoucké ředitelství státních drah vykládá výnos ministerstva železnic.
Odpověď vlády na dotaz posl. Patzela a druhů o postupu vojenské správy proti městu Falknovu n. O.
Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Schollicha o zapůjčení umývadel presidentem krajského soudu v Novém Jičíně Sokolům.
Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Baerana a druhů o konfiskacích č. 37 a 43 periodického časopisu "Süd mährerblatt" pro články "Státní mravouka" a "Jen žádné bezúčelné vyjednávání".
Odpověď předsedy vlády a ministra spravedlnosti na dotaz posl. Hillebranda, Blatné a soudr. o vyhoštění maďarského studenta Weisse.
Odpověď ministra vnitra na dotaz
posl. dr. Lodgmana a druhů, zda vydán byl zákaz nositi odznaky
U. D. C. na Hlučínsku.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zápisy o 94. a 95. schůzi.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána
zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3348. Zpráva ústavního výboru
poslanecké sněmovny k usnesení senátu N. S. o návrhu sen. Kadlčáka,
Klofáče, Niessnera, dr. Soukupa a soudr. (tisk sen. 896) a o návrhu
posl. inž. Botto, Buřívala, dr. Czecha, dr. Hrubana a soudr. (tisk
3136) na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a
n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu (tisk
3019)
Předseda: Počátkem
schůze byl tiskem rozdán jeden vládní návrh, dále některé
interpelace a další. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3336. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí, stanovené v § 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z., o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky).
Tisk 3331. Sbírka interpelací:
I. posl. dr. Lodgmana a druhů ministru spravedlnosti o výnosu ze dne 17. října 1921, č. 44.983, jednajícím o výrazech: "Tschechei", "Tschechowien", "Tschechien" a "von den Tschechen",
II. posl. Schweichharta, Grünznera, Beutela a druhů ministrovi železnic o poměrech na severočeských železničních tratích.
III. posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Lukavského, Malypetra, dr. Mazance a soudr. min. předsedovi o poměrech v Podkarpatské Rusi.
Tisk 3321. Sbírka interpelací:
I. posl. Housera a soudr. min. školství a nár. osvěty o povolení soukromé školy klášteru Milosrdných sester v Praze v Úvoze,
II. posl. Najmana a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení 47. čísla týdeníku "Náš Cíl", vycházejícího v Plzni,
III. posl. Pelikána, Marka, G. Navrátila, dr. Mazance a spol. min. železnic, že se oddaluje vyřízení sporných otázek sociálněhospodářské a existenční povahy mezi ministerstvem železnic a zastupitelstvem železničních zaměstnanců ústředním důvěrnickým sborem a odborovými organisacemi,
IV. posl. Hakena a soudr. min. předsedovi a min. zemědělství o zabezpečení dělnictva na zabraném a přejímaném pozemkovém majetku,
V. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o úředním rozkazu ozdobiti budovy městských úřadů prapory dne 28. října 1921,
VI. posl. dr. Baerana, dr. Brunara a druhů min. spravedlnosti o censurních poměrech na Moravě,
VII. posl. dr. Brunara a druhů min. vnitra o nezákonném postupu šternberské okresní politické správy,
VIII. posl. dr. E. Feyerfeila, dr. Keibla a druhů min. nár. obrany o zaplacení nákladu za stravování vojska městu Rumburku,
IX. posl. dr. Brunara a druhů min. soc. péče o zasahování státu do soukromých fondů dobročinných,
X. posl. dr. Brunara, dr. E. Feyerfeila a druhů min. nár. obrany o neštěstích, jež se přihodila při dělostřeleckých cvičeních ve střelbě v bruntálském okrese,
XI. posl. dr. Raddy, Pittingera a druhů
min. vnitra a spravedlnosti o událostech ve znojemském obecním zastupitelstvu,
XII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. pro zásobování lidu o zadání dodávky 15.000 vagonů obilí a mouky,
XIII. posl. dr. Lodgmana, dr. Raddy a druhů min. vnitra, že bývalý okresní velitel četnictva R. Heidenreich v Mikulově nebyl přeložen do výslužby,
XIV. posl. dr. Keibla, dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o mosteckých událostech dne 26. června 1921,
XV. posl. dr. Raddy a druhů min. pošt a telegrafů o zřejmých přehmatech podřízených činitelů,
XVI. posl. dr. Raddy a druhů min. nár. obrany, aby spisovateli A. G. Gegenbauerovi byla vyplacena náhrada škody za zabraný psací stroj,
XVII. posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů min. železnic o protizákonném výnosu podmokelského železničního provozního úřadu,
XVIII. posl. dr. Iodgmanna a druhů ministrovi spravedlnosti, že mostecký krajský soud má jen jednojazyčné složenky,
XIX. posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o nesprávné odpovědi na interpelaci tisk 2136,
XX. posl. dr. Keibla, Krause a druhů ministrovi vnitra o náhradě škody těm, kteří byli poškozeni událostmi v Ústí n. L. dne 3. srpna 1921,
XXI. posl. Zierhuta a druhů min. předsedovi o provedení resoluce ke 3. novele zákona o drobných pachtýřích,
XXII. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů min. předsedovi jako ministrovi věcí zahraničních o vydávání německých překladů úředních informačních zpráv ministerstva věcí zahraničních,
XXIII. posl. Krause a druhů min. nár. obrany o osvobození nadporučíka Beránka a rotmistra Löwa, kteří byli udáni pro krádež a rušení domácího klidu, avšak vojenská prokuratura v Terezíně udání to odložila,
XXIV. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů min. vnitra o postupu pražské zemské politické správy ve věci německého překladu zemského zákoníka,
XXV. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů vládě o poskytnutí subvence českým turistům na Šumavě,
XXVI. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů min. železnic o šovinistických přehmatech proti jazykovému zákonu při vydávání jízdních lístků v Budějovicích,
XXVII. posl. dr. E. Feyerfeila, dr. Lodgmana a druhů min. nár. obrany o nestejném nakládání se záložníky německými a českými u stavebního pluku č 1.,
XXVIII. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra a min. zdravotnictví o vykonávání lékařské praxe v jihomoravském pohraničním území,
XXIX. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra, že okresní politická správa ve Šternberku na Moravě žádá odstranění pomníku císaře Josefa v Unčově,
XXX. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o potrestání rodičů v Šenově (okres Nový Jičín),
XXXI. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o vyloučení dětí z německé školy v Ženklavě,
XXXII. posl. dr. Keibla, Krause
a druhů min. spravedlnosti o pohoršlivém chování státního zástupce
dr. Stefky v České Lípě.
Předseda: Přikazuji:
Tisk 3319. Vládní návrh zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení.
Tisk 3323. Vládní návrh zákona o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Tisk 3332. Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují ustanovení živnostenského řádu o živnostech tiskových.
Tisk 3320. Vládní návrh zákona o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo.
Tisk 3329. Usnesení senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.), prodlužuje do konce roku 1922 (tisk 3225).
Tisk 3330. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk 888) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 1128) (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3328. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1061) o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické (tisk sen. 1124) (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).
Předseda vlády předkládá přípisem ze dne 3. ledna 1922, č. j. 184/22 m. r., nařízení vlády republiky Československé, kterým se doplňuje a prodlužuje platnost nařízení ze dne 21. dubna 1921, č. 173 Sb. z. a n., o přerušení sporů o splnění peněžitých závazků ve starých korunách v poměru k republice Rakouské.
Přikazuji výboru zahraničnímu a výboru ústavně-právnímu.
Ve věcech imunitních došly
tyto věci: Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Vrchní státní zastupitelství v Košicích přípisem ze dne 6. ledna 1922, č. 129/22, předkládá žádost sedrie v Košicích ze dne 21. prosince 1921, č. B 7530/1921, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Fűssyho a Bobka, podezřelých z přečin-u pobuřování podle § 173 tr. z.
Hlavné štátne zastupiteľstvo v
Brati slave přípisem ze dne 8. ledna 1922, čís. 14.259/1921 hl.
št. z., předkládá žádost vyšetřujícího soudce sedrie v Báňskej
Bystrici ze dne 2. prosince 1921, č. 78/21-8, za souhlas k trestnímu
stíhání posl. Ertla pro přečin podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a
2 zák. čl. XLI. z roku 1914.
Předseda: Přikazuji výboru imunitnímu.
Přikročíme k dnešnímu pořadu, a to nejprve k odstavci prvému. Než však přikročíme k projednávání
1. odstavce, poněvadž prvé tři odstavce vesměs jsou zprávami výborů o státní záruce družstvům, činím po usnesení předsednictva návrh, aby se debata o těchto třech odstavcích, jež zabývají se materií příbuznou, konala společně.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj jest přijat
a já uděluji k 1. odstavci, jímž jest
1. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2319) o státní záruce dělnickým výrobním a pracovním družstvům (tisk 3314),
slovo panu zpravodaji za výbor
sociálně-politický posl. Čuříkovi.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Vláda předložila návrh zákona o státní záruce výrobním dělnickým družstvům. Tato záruka má hlavně sloužiti k tomu účelu, aby družstvům jednak slabším a jednak družstvům, která zaručují určitou schopnost výrobní, pomohla zaopatřiti patřičný úvěr.
Výrobní družstva dělnická podle dnešního názoru jsou jistě nejlepším praktickým prostředkem ku provádění tak zv. socialisace. Jestliže výrobní družstva dělnická neprokáží schopnost otázku socialisace, to jest účast na správě podniku se strany zaměstnanců a také účast na čistém zisku, náležitě řešiti, pak podle mého soudu jest opravdu těžko najíti lepší formy, která by těmto zásadám vyhověla.
Z tohoto hlediska a také z hlediska všeobecně sociálně-politického význam družstev výrobních má dalekosáhlý účel, poněvadž opravdu zde dává možnost schopným zaměstnancům sdružováním se v takové celky družstevní uplatniti svoji individualitu, i když nemají možnost získati svůj vlastní kapitál pro samostatnou živnost. A jest z tohoto hlediska družstevního zajisté významným, že vláda tento návrh předložila, a výbor sociálně-politický se jím zabýval velice obšírně a kladl důraz na to, aby tato záruka byla změněna v přímou zápůjčku. Zástupce ministerstva financí však nepřistoupil na tento podnět, který byl dosti důrazně podáván ve výboru sociálně-politickém, z důvodů všeobecně finančních, z důvodů jisté finanční tísně, a tu nebylo možno tento návrh přijati a zůstalo při obyčejné záruce státní.
Bylo také žádáno ve výboru sociálně-politickém, aby v prvním paragrafu, poslední části, byla škrtnuta slova, že všichni stálí zaměstnanci mají býti členy družstva. To bylo posuzováno různě. Jest jisto, že takový podnik, který zaměstnává pouze členy, má výhody daňové podle platných předpisů daňových, ale také není možno žádati na každém družstvu, aby zaměstnávalo výhradně členy pro určitý druh prací, pro něž jest družstvo specialisováno. Družstvo potřebuje často i výpomoci běžných dělníků a nemohlo by vyhověti v každém případě podmínkám, že všichni zaměstnanci musí býti zároveň členy družstev.
Tu byli jsme toho mínění, že jest možno ponechati jistou odchylku od tohoto vládního návrhu tím, že změna v prvním paragrafu praví, že většina zaměstnanců má býti členy družstva.
Obnos 30 milionů korun navrhovaný byl ve všech předlohách ať zemědělských, tak živnostenských zvýšen na 50 milionů korun. A také tento návrh výbor sociálně-politický přijal.
Dále bylo ve výboru poukazováno na to, že § 3 předlohy vládní nevyhovuje, poněvadž záruky má se dostati i družstvům válečných poškozenců, čímž bude tato záruka pro družstva výrobní značně omezena. Kdyby bylo zaručeno, že státní správa nebo ministerstvo sociální péče bude moci jednotlivým družstvům válečných poškozenců plně vyhověti podle jejich potřeb, pak bychom mohli ponechati záruku pouze pro výrobní družstva dělnická. To není možné zaručovati předem a také nelze vylučovati družstva válečných poškozenců, která z veliké části jsou družstvy dělnickými, z těchto státních výhod.
Zůstalo tudíž při ponechání § 4 a řeklo se všeobecně ve výboru, že má vláda možnost zkoumati všechny žádosti družstev dělnických a také družstev válečných poškozenců, a když shledá, jednak že družstva nevyhovují po stránce vedení, po stránce jistého svépomocného účelu družstevního a pak že družstva válečných poškozenců jsou opatřena jinak, nemusí vyhověti těmto žádostem a povolí záruky oněm družstvům dělnickým, která toho zasluhují.
Proto jménem výboru doporučuji,
aby návrh zákona, jak vyšel z výboru sociálně-politického poslanecké
sněmovny, byl schválen. (Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluj i slovo zpravodaji
za výbor rozpočtový, a to pí. posl. Zeminové.
Zpravodaj posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Výbor rozpočtový měl v poslední době příležitost projednávati tři předlohy, týkající se podpory družstevnictví. Celý výbor byl si vědom důležitosti těchto předloh, současně však většina členů výboru všeobecně akceptovala názor, že pouhá státní garancie jest nedostatečná. Ale jak již první řečník, zastupující výbor sociálně-politický, prohlásil, i u nás rozhodovalo na konec odmítavé stanovisko ministerstva financí, které bez náležité úhrady nemohlo pro tuto dobu povoliti státní výpůjčku. Rozhodli jsme se tedy také pro formu státní garancie. Za demokracií politickou postupuje nezadržitelně také demokracie hospodářská. Vidíme to velmi zřetelně jak na venku, tak i v městech. Na venku roste nezadržitelně touha drobných lidí, aby si získali vlastní, byť nevelký majetek zemědělský. Jako protějšek k tomu vidíme v městech zase rostoucí snahu dělnictva vybaviti se z područí soukromokapitalistického podnikání. V době rozkvětu řemesel a živností nebyl odpor dělnictva proti soukromokapitalistické výrobě tak zjevným a tak za hroceným. Dělníci před industrialisací výroby měli naději státi se samostatnými mistry. Námezdní poměr je proto netížil tak, poněvadž jejich odvislost byla pouze do časná. Strojová výroba změnila všechno. Velký průmysl a latifundisté přitiskli k ze mi dělníky stejně jako samostatné řemeslníky a drobného zemědělce. Finanční kapitál se postavil nejen po bok, nýbrž přímo do služeb kapitálu průmyslového a zemědělského. Potlačované vrstvy všech států, re presentující devět desetin občanstva, sáhly po důsledné obraně a sdružování. Vedle po litických akcí již od let čtyřicátých minulého století začalo sdružování hospodářské. Anglie, jež má řadu vynikajících talentů a vysoce vyvinutý obchodní smysl, stala se přirozeně kolébkou družstevnictví konsumního. V roce 1912 měla již 1400 družstev konsumních, v nichž bylo na 3 miliony členů. Tržba dvou ústředen, skotské a anglické činila za rok 1912 1 miliardu korun. Od těch let nastává úžasný vzestup družstevnictví a takový příliv členstva, že obrat finanční tím velice stoupal. Francie se nám jeví jako představitel družstevnictví výrobního. V letech devadesátých minulého století bylo tam pouze na 80 výrobních družstev, ve dvaceti letech se počet jich více než zdesateronábil.
Pro otázku družstevnictví se angažovala celá řada předních sociálních teoretiků různých národů, ať to byl již Owen, Blanc, Lassale, Schulze-Delitzsch a jiní. Byli to stoupenci hlavně z vrstev socialistických, ale také příslušníci měšťanských a politických representačních kruhů, jako Stuart Mill, Bismarck a jiní, kteří exponovali se ve prospěch družstevnické otázky.
V českých zemích máme také již jakousi tradici družstevnickou. Před několika desetiletími vystupoval velmi intensivně v otázkách těch dr. Chleborád, později Modráček, Slavíček, Jirásek, Hrizbyl a jiní. Rozvoj v družstevnictví byl u nás také velmi zajímavý. V roce 1907 bylo v Čechách zemědělských neúvěrních družstev českých 288, německých 118, v roce 1920 již bylo těchto zemědělských neúvěrních družstev českých 853, německých 223, je tedy viděti, že se v řadách českých myšlenka družstevnictví mocněji zakotvila. Živnostenských družstev českých bylo v roce 1907 100, německých 75, v roce 1920 bylo těchto živnostenských družstev českých již 542, německých 159.
Dělnická výrobní družstva byla před 15 až 20 lety teprve na počátku svého vývoje. Začalo se se zakládáním družstevních tiskáren, aby jaksi tisk dělnických a socialistických stran se osamostatnil, a když se ukázalo, že tyto tiskárny dobře prosperují, sáhlo dělnictvo i v jiných oborech ku svépomoci a ustavilo výrob. družstva krejčovská, knihařská, pekařská, obuvnická, truhlářská, kloboučnická atd. a můžeme říci, že ve své velké většině družstva tato se velmi dobře osvědčují a dobře prosperují.
V poslední době přikročeno také k zakládání finančních ústavů dělnických, družstevních bank, záložen a pod. V roce 1921 měli jsme již v Čechách dělnických výrobních družstev českých 240, německých 29, na Moravě výrobních družstev českých 72, německých 14, ve Slezsku českých je 6, německých 5. Při družstvech dělnických je zajímavý moment, že výrobní česká dělnická družstva velmi rychle rostou, kdežto v německých řadách dělnických se jim takový význam nepřikládá. Také na Slovensku se v posledních letech zakládají četná výrobní družstva dělnická. Během roku 1921 stoupl úhrnný počet těchto výrobních družstev v našem státě na 408 a z nich 224 měly své vlastní provozovny. Domácím průmyslem se zaměstnávalo 159 výrobních družstev dělnických, zbytek připadal na různé obory. Českých družstev výrobních je 339, německých 54, slovenských 15, maďarských 13.
Konsumní družstva nespadají pod tento návrh zákona, ač i jim při pohybu cenovém a rychlém rozvoji by patřila ochrana státu, a jistě se v chystaném ústředí dělnických družstev, které navrhujeme, aby se zřídilo při ministerstvu sociální péče, dovolají nějaké podpory.
Konsumních družstev jest v našem státě na 3000 a vyrůstají v činitele, kterého nelze opomíjeti. Českých je 1166, slovenských 702, německých 471, rusínských a ruských 47, polských 21 a maďarských 332.
Zajímavo jest, že nejvyvinutější smysl pro družstevnictví mají z našich zemí na Moravě. Tam připadá na 1 neúvěrní družstvo 1468, v Čechách 1700 a ve Slezsku 2522 obyvatel.
Dělnické družstvo pravidelně získává základní investiční kapitál vypsáním členských podílů. Větší obtíže bývají u družstev dělnických při získávání kapitálu provozovacího, který ve většině podniků přirozeně representuje výši několika milionů korun.
Jest pochopitelno, když dělnictvo vidělo, že stát v různých směrech podporuje i kapitalistickou výrobu, jako na příklad snižování daně uhelné těžkému průmyslu nebo některé obory práce snižováním dopravních tarifů, že hlásilo se také energicky o svůj podíl na státní podpoře. Nám před rokem, když začala se ventilovati otázka družstevnické podpory, bylo zjevno, a názor ten sdílel i bývalý ministr sociální péče dr. Gruber, že pouhá státní garancie dělnickým výrobním družstvům mnoho nepomůže. Jedině finanční obtíže státu nutí nás vyčkati příznivější doby ke zvýšení a změně podpory.
Zemědělská družstva prošla dobou skvělé válečné i poválečné konjunktury, opírají se o bohaté agrární banky a peněžní ústavy a stejně družstva živnostenská mají k disposici četné úvěrní a peněžní ústavy živnostenské. Jedině dělnictvo ze svých skrovných mezd následkem vysokých cen životních potřeb nemohlo získati žádných úspor a nemohlo také, řekla bych, najíti dostatek ochotných finančních ústavů, které by jeho snahy po osamostatnění podporovaly. Když již se podařilo některému výrobnímu dělnickému družstvu získati u některého finančního ústavu prostředky výpůjčkou, býval úvěr tak drahý, že většina zisku výrobních dělnických družstev padla právě na placení úroku všech těchto půjček. Mimo to také stěžují si výrobní družstva dělnická, že při dodávkách státních platí se jim tyto státní dodávky tak opožděně, že za dobu, za kterou musí platiti úrok z půjčených kapitálů, vyčerpávají se jejich zisky a pracují bez výdělku.
Rozpočtový výbor souhlasil proto se zvýšením navrhované garancie státní ze 30 na 50 milionů pro družstva dělnická. Ale jestliže značná část poslanců poukazovala na to, že garancie pro družstva živnostenská a zemědělská tato nevytrhne, tím spíše platí ta podmínka při družstvech dělnických. Povolujíce garancie, musíme míti na zřeteli, aby také peněžní ústavy úvěr poskytly a nepředražovaly. Toť věc dalšího jednání příslušných institucí družstevních.
Bude třeba pro celý soubor dělnického družstevnictví zříditi jednotné organisační ústředí při ministerstvu soc. péče a také vytvořiti nebo hledati ústředí peněžní, které by na státní záruky půjčky realisovalo. Při zakládání družstev třeba zkoumati také možnost prosperity podniku, aby drobní vkladatelé podílu byli náležitě chráněni. Pozorovali jsme totiž tu a tam, že družstva se zakládají poněkud ukvapeně, že není dostatek rozvahy a propočítavosti. V tom případě je potřebí chrániti zájmy drobných vkladatelů zkoumáním účelnosti a bezpečnosti družstva.
V případech mimořádných sám podavatel předlohy dr. Gruber navrhoval poskytování částečné úhrady úrokové, což by šlo podle jeho názoru z položky 5,900.000 Kč zařazené v rozpočtu ministerstva soc. péče, určené na podpory družstev invalidních. Výbor rozpočtový totiž, jako sociálně-politický, uvažoval o tom, že vlastně družstevnictví dělnické je v poměru k invalidnímu velmi mnoho zatíženo, že mezi invalidy nenacházejí se pouze dělníci, ale také živnostníci, zemědělci a úředníci, a že když všechna invalidní družstva připadají na účet družstev dělnických, byl by tu nepoměr v jednotlivých družstevních podnikáních. Aby tato věc se vyrovnala, doporučuje výbor rozpočtový, aby této položky 5,900.000 Kč, určené pro podporu invalidních družstev, mohlo se použíti v případě, kdyby toho výrobní družstva dělnická měla zapotřebí.
Dělníci zemědělští a malozemědělci přiděleni jsou v § 2 pod garancie, poskytnuté družstvům zemědělským.
Družstva dělnická mohou míti v budoucnosti ohromný význam, budou-li náležitě oceněna také dělnictvem samým, budou-li také výrobky jejich náležitě doporučovány v nejširších vrstvách lidových. Je zapotřebí i v ostatní naší společnosti ustáliti názor, že osamostatnění dělnické třídy nemůže se projevovati jen zřizováním závodních rad, nebo tu a tam poskytnutou částicí na podílu na čistém zisku, že však stojíme před velikým problémem, jakým způsobem se vytvoří v budoucnosti výroba: Zda má trvati na základech soukromokapitalistických, nebo zda i třída dělnická sáhne k svépomoci a bude pomoci svých organisací družstevních, politických a odborových domáhati se práva držeti prostředky výrobní ve svých rukou.
Státní garancie dělnickým výrobním a pracovním družstvům je námi považována za pouhý počátek soustavné podpory samostatného podnikání dělnické třídy. Sociální charakter doby vedoucí a vychovávající k hospodářské demokracii, přinutí každý moderní stát k náležité součinnosti v tomto směru.
Aby se nemusily změniti některé paragrafy, o nichž jsme měli názor rozdílný, jak výbor rozpočtový, tak sociálně-politický, akceptoval výbor rozpočtový návrh tak, jak byl přijat ve výboru sociálně-politickém, avšak ve smyslu svých názorů pro všechny důležité otázky nalezl formu řešení resolucí, kterou si dovoluji přečísti a která výborem rozpočtovým byla schválena.
Jménem výboru rozpočtového doporučuji tuto důležitou předlohu zákona ke schválení a zároveň připojuji znění resoluce, která výborem rozpočtovým byla ke schválení také předložena (čte):
"Vláda se vyzývá, aby rozvoj dělnických výrobních a pracovních družstev v příštích letech všemožně podporovala, hlavně následovně:
Státní garancie ve výši 50 mil. Kč pro tato družstva budiž podložena vkladem státním do peněžního ústředí k účelu tomu zřízeného.
V pozoruhodných případech přispěje stát k uhrazení diference úrokové, jaká by vznikla mezi úrokem dělnickými družstvy placeným a diskontní sazbou Bankovního úřadu ministerstva financí.
Dodávky státní buďtež ve zvýšené míře dělnickým družstvům výrobním zadávány a placeny co nejdříve.
Ministerstvo sociální péče se
vyzývá, aby po dohodě s ústřednami dělnických družstev zřídilo
při svém resortu jednotné ústředí všeho dělnického družstevnictví,
které by se všemi otázkami družstevními zabývalo." (Výborně!
Potlesk.)