Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3314. Zpráva soc.-politického a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2319) o státní záruce dělnickým výrobním a pracovním družstvům.
Tisk 3315. Zpráva výboru zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2320) o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní.
Tisk 3317. Zpráva výboru rozpočtového
a živnostenského k vládnímu návrhu zákona (tisk 2321) o státní
záruce svazům družstev živnostenských.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 91., 92., 93., 95. a 96. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy o 85., 91. a 92. schůzi.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána některá usnesení senátu.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3328. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1061) o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické (tisk sen. 1124).
Tisk 3329. Usnesení senátu N. S. R. Č. o usnesení posl. sněmovny, k vládnímu návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v §u 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1922 (tisk 3225).
Tisk 3330. Usnesení senátu N.
S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk 888) o oddělení státní
finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a
v Podkarpatské Rusi (tisk 1128).
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3196. Vládní návrh na ratifikaci "Mezinárodní úmluvy o zřízení Mezinárodního Ústavu zimného" uzavřené dne 21. června 1920 v Paříži mezi: republikou Argentinskou, Belgií, Chile, Čínou, Columbií, republikou Costa-Rica, republikou Kubánskou, Dánskem, Španělskem, Finskem, Francií, Alžírem, koloniemi západní francouzské Afriky, koloniemi a protektoráty francouzské Indočíny, Madagaskarem, Velkou Britanií a dominiemi Jižní Afriky, Kanadou, Státy Australskými, Novým Zélandem, Indií, Řeckem, Guatemalou, republikou Haiti, Italií a jejími koloniemi Erythreou, Tripolisem a Somali, Japonskem, Lucemburkem, Marokem, knížectvím Monackým, Norvéžskem, republikou Panamskou, Nizozemskem a jeho koloniemi v Nizozemské Indii, Peru, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, státem Srbů, Chorvatů a Slovinců, Siamem, Švédskem, Švýcarskem, republikou Československou, Tunisem a Uruguay.
Tisk 3319. Vládní návrh zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení.
Tisk 3320. Vládní návrh zákona o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo.
Tisk 3323. Vládní návrh zákona o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Tisk 3332. Vládní návrh zákona,
jímž se mění a doplňují ustanovení živnostenského řádu o živnostech
tiskových.
Předseda: Na počátku schůze byla tiskem rozdána a současně dodána výboru rozpočtovému příloha k dodatku ke státnímu rozpočtu na rok 1921 (tisk 3165).
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3324. Návrh posl. Zierhuta a druhů na zřízení obvodních úřadů pozemkového úřadu.
Tisk. 3325. Návrh posl. Zierhuta a druhů, aby se zabraný lesní majetek přiděloval především obcím a samosprávným okresům.
Tisk 3326. Návrh posl. Zierhuta a druhů na provedení pozemkové reformy.
Tisk 3327. Návrh posl. dr. Blaho,
Malypetra, Mašaty, Rychtery, Berana, Bradáče a soudr. ohledně
provádění veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky.
Předseda: Došla
některá nařízení vládní. Žádám o jich sdělení
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Min. předseda zaslal sem:
přípisem ze dne 29. prosince 1921, čís. 7063 S. m. r., nařízení vlády ze dne 19. prosince 1921, jímž se zrušuje vládní nařízení ze dne 26. října 1921, č. 383 Sb. z. a n., o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace,
přípisem ze dne 3. ledna 1922,
č. j. 38/22 m. r., nařízení vlády ze dne 29. prosince 1921, kterým
se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů
zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne
16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII. z r. 1875 (obchodnímu
zákonu).
Předseda: Přikazuji
výboru sociálně-politickému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 3. ledna 1922,
č. j. 152/22 m. r., nařízení vlády ze dne 19. prosince 1921, jímž
se prodlužuje a doplňuje nařízení ze dne 19. prosince 1919, čís.
660 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních
ústavů.
Předseda: Přikazuji
výboru ústavně-právnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 24. prosince 1921,
č. 35.947/21 m. r., vyjádření ministerstva železnic k resoluci,
týkající se vybudování řádných komunikací a národního parku v
Moravském Krasu, jež přijata byla v 55. schůzi poslanecké sněmovny.
Předseda: Přikazuji
výboru kulturnímu a rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem ze dne 31. prosince 1921, č. j. 35.494/21 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci, týkající se opatření úhrady na zvýšené výdaje poslanecké sněmovny, na společné výdaje sněmovny a senátu, na vybudování hospodářského úřadu senátu a pod., jež přijata byla v 31. schůzi posl. sněmovny dne 4. prosince 1920 (k tisku 830).
Přípisem ze dne 31. prosince 1921,
č. j. 36.104/21 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci,
týkající se: 1. provádění revisí obchodních místností, 2. zjišťování
daně z obratu u kočovných živností nebo prodavačů po trzích a
zamezení dvojitého zdaňování (k tisku 2713).
Předseda: Obě
tato nařízení přikazuji výboru rozpočtovému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisy ze dne 3. ledna 1922,
č. j. 115/22 a 116/22 m. r., vyjádření ministerstva financí k
resolucím, přijatým v 76. schůzi posl. sněmovny dne 27. července
1921, týkajícím se paušalování daně z vodních sil a účinnosti
zákona o dani z vodní síly (k tisku 2639).
Předseda: Přikazuji
výboru rozpočtovému a výboru pro dopravu a veř. práce.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípise ze dne 5. ledna 1922,
č. j. 353/22 m. r., vyjádření ministerstva zemědělství k resoluci,
týkající se poskytnutí státního příspěvku na dokončení regulace
Svitavky obcemi Grándorf a Čtyřicet Lánů, jež přijata byla posl.
sněmovnou v 71. schůzi dne 12. července 1921 (k tisku 2225).
Předseda: Přikazuji výboru rozpočtovému a zemědělskému.
Dále ve věcech imunitních došlo:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádost okr. soudu v Karlových Varech ze dne 22. prosince 1921, č. j. U V 751/21, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hillebranda pro přestupek podle § 4 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n.,
Žádost kraj. soudu v Novém Jičíně, odděl. IX., ze dne 23. prosince 1921, č. j. Ns IX 247/21, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 a tr. z. a přečin podle § 305 tr. z.
Žádost okr. soudu v Teplicích-Šanově, odděl. I. ze dne 31. prosince 1921, č. j. U VI 949/21-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Čermaka pro přestupek § 496 tr. z. k soukromé žalobě JUDra Karla Stradala, advokáta v Teplicích-Šanově.
Okr. soud v Ústí nad L., odděl.
VI., přípisem ze dne 4. ledna 1922, č. j. U VI 302/21-2, odvolal
žádost svoji ze dne 10. května 1921, U VI 302/21-1, za souhlas
k trestnímu stíhání posl. Kaufmanna, jež podána byla k
soukromé žalobě Fr. Baumbeiera v Kramlu.
Předseda: Všecky tyto věci přikazuji výboru imunitnímu.
Jednací zápisy o 95., 103. až 117. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jed. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Přikazuji výboru zemědělskému:
Tisk 3318. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrh zákona (tisk sen. 1102) kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk sen. 1123),
a navrhuji, aby výboru k podání zprávy stanovena byla lhůta 8 dní.
Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. - Lhůta jest schválena.
Navrhuji, aby k podání zpráv výborových výboru zemědělskému a rozpočtovému pro:
Tisk 2548. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje čl. II. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu.
Dále výboru ústavně-právnímu pro:
Tisk 2897. Usnesení senátu o návrhu sen. dr. Hellera, dr. Wiechowskiho a druhů (tisk sen. 385) na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 331 Sb. z. a n., o zemském správním výboru pro Čechy (tisk sen. 884), a
Tisk 3019. Usnesení - senátu o návrhu sen. Kadlčáka, Klofáče, Niesnera, dr. Soukupa a soudr. na změnu zákona z 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu,
stanovena byla lhůta 2 dnů, t. j. do 12. ledna 1922, poněvadž 17. lednem vyprší lhůta, která je vyměřena posl. sněmovně k projednání těchto věcí.
Kdo souhlasí s vymezením této lhůty, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůty jsou schváleny.
Přistupujeme k pořadu schůze a
to k prvnímu odstavci, jímž jest
1. zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 3197), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřená v Praze dne 10. března 1921 (tisk 3293).
Zpravodajem za výbor zahraniční jest posl. Jar. Marek, zpravodajem za výbor ústavně-právní posl. dr. Hnídek.
Uděluji prvnímu zpravodaji p.
posl. J. Markovi slovo.
Zpravodaj posl. J. Marek: Paní a pánové! mírem st.-germainským stanoveny byly v hrubých rysech hranice československého státu se zeměmi zbylými při republice rakouské.
Podrobnou úpravou hranic pověřena byla mezinárodní rozhraničovací komise, jejíž výsledkem za rok 1920 jest stanovení hraniční čáry od Nové Vsi u Cmuntu na západ až k styku s hranicí česko-bavorskou na Plešném. Postup prací této rozhraničovací komise v tomto oddílu hranic, které pohybují se jednak na staré zemské správní hranici česko-hornorakouské, jednak určují novou hranici na Vitorazsku, dal popud k návrhu vlády republiky rakouské, podaném jejím komisařem v mezinárodní komisi pro stanovení hranic českorakouských, aby zahájeno bylo jednání mezi vládami obou zúčastněných států za tím účelem, aby upravena byla jednak hranice v otevřeném území valčickém, přiřčeném mírem st.-germainským republice Československé, jednak aby vyřešena byla řada otázek souvisejících s prohlášením bývalých hranic zemských mezi Čechami a Moravou s jedné strany a Horními a Dolními Rakousy se strany druhé za státní hranici republiky Československé a Rakouské.
Hlavním důvodem k podání tohoto návrhu rakouské vlády byla její snaha, aby docíleno bylo pokud možná rychlého a smírného vyřešení roku 1920 započatých, avšak jen asi z jedné třetiny dokončených prací rozhraničovacích a tím aby ušetřeny byly také značné náklady s vydržováním této rozhraničovací komise spojené.
Mezinárodní komise v 17. plenárním sezení dne 1. prosince 1920 schválila tento návrh. Že jest možno i v obtížných otázkách, jakými jsou úprava hranic a vzájemného styku, s úspěchem pracovati, jsou-li obě vyjednávající strany vedeny dobrou vůli, o tom svědčí ta okolnost, že mezistátní komise oběma vládami jmenovaná skončila ve dvou měsících obtížný svůj úkol a 10. března 1921 podepsána byla v Praze úmluva, která je dnes na denním pořadu poslanecké sněmovny.
K poněkud pozdnímu předložení vládní osnovy budiž připomenuto, že hlavní ustanovení pro soužití obyvatelstva obou států, pokud jde o pohraniční styk, upraveno bylo v závěrečném protokolu pod č. 2, kde obě strany shodují se v tom, že ustanovení oddílu třetího mají býti současně s podepsáním závěrečného protokolu uvedena skutečně v platnost tím, že obě vlády vydají interní výnosy na podřízené úřady a že v téže formě bude prohlášeno, že možno jich též obdobně použíti pro celou ostatní hranici. Tím padá výtka opoždění, ježto nejdůležitější otázka je prakticky vyřešena a zbývá pouze vyřešení a stanovení hranice samotnou mezinárodní komisí. Úmluva sama neobsahuje definitivních disposic územím, nýbrž je, pokud jde o otázky teritoriální, pouze přípravou pro rozhodnutí mezinárodní ohraničovací komise.
Úmluva sama je rozdělena na 10 oddílů, ale vzhledem k tomu, že materie některých je sobě blízka, možno ji správně rozděliti na oddílů pět. Shledáváme na př., že v oddílu druhém, sedmém a desátém jde o skutečnou úpravu jednak nové hranice jednak o úpravu hranice staré, v oddílu III., IV. a VI. jde o práva občanů v pohraničním území Valčicka, v tak zvaném Podyjském rohu a konečně používání trati Mikulov-Valčice-Břeclava. V oddílu I. a V. jsou ustanovení rázu hospodářského, a to pokud jde o využití vodní síly řeky Dyje a výstavby vodovodu města Břeclavy. V VIII. oddílu jde o způsob úpravy otázek právní povahy a konečně v oddílu IX. jde o rozdělení nákladů rakousko-československého výboru pro úpravu hranic.
Pokud jde o prvou materii, a to stanovení hranic, tu je nutno připomenouti, že jde tu v prvé řadě o Valčicko, kde musila býti stanovena úplně nová hraniční čára. A tu je možno konstatovati, že obě strany vyhověly navzájem přání a potřebám svého obyvatelstva a že mezitím co Československo získává celé území pramenišť vodovodu valčického, položené za hraniční čarou danou mírem st.-germainským, pro Rakousko naopak, omezuje se nezbytné jinak řezání obcí katastrálních, zbylých při Rakousku, na míru nejmenší.
Tedy po této stránce práva občanů byla uhájena. Oddíl VII. jedná o stanovení hranic, které tvoří podle mírové smlouvy řeka Morava, která v neregulované části dodnes čas od času, zvláště po povodních, mění břehy svého toku. A tu bylo stanoveno, že má zatím tok řeky Moravy tvořiti pohyblivou hranici až do onoho času, kdy definitivní úpravou a upevněním koryta říčního bude možno stanoviti střed za trvalou hranici státní. Tím odpadá nutnost vytýčiti státní hranice velikými náklady již dnes a vydávati další značné finanční náklady na udržení a patrnost této hranice v místech řekou opuštěných a devastovaných.
Konečně ke stanovení hranic vztahuje se také oddíl X., a to v tom smyslu, že obě vlády shodují se v tom, že doporučí svým zástupcům při mezinárodní komisi rozhraničovací, aby dnešní ujednání o hranicích nijakými pozměňovacími návrhy nerušili. V oddíly III., IV. a VI. zahrnuta jsou práva a pohraniční styk občanů, a to pokud jde o oddíl III. a IV. na území valčickém. Oddíl VI. jedná o onom území, které položeno mezi řekami Moravou a Dyjí a někdejší správní hranicí mezi Dolními Rakousy a zemí Moravou, tvoří t. zv. Podyjský roh.
Pokud se týče zajištění práv občanů, řezáním nových hranic postižených, došlo se tak daleko, k takovým výhodám, že občanstvu, které zůstalo sice na straně rakouské, ale své nemovitosti a svůj majetek má na druhé straně hranic v republice Československé, umožňuje se nejen obdělávání, nýbrž i odvážení plodin. Pokud jde o t. zv. Podyjský roh, pamatováno jest v úmluvě mimo stejných ustanovení jako na Valčicku, aby odtamtud mohlo býti odváženo dříví v množství úmluvou pevně stanoveném. V odst. VI. se praví, že má býti dovoleno z tohoto území vyvézti palivového, stavebního a užitkového dříví až do množství 6000 pevných metrů ročně.
Konečně jest v tomto oddílu také užívání trati Mikulov-Valčice-Břeclava, a občané republiky Rakouské jen s omezením obvyklým v pohraničním styku mají možnost přejížděti po trati na naše území, a směrem k Vídni dosíci spojení na vlastní území.
Oddělení I. až V. jsou rázu národohospodářského. Prvním dává se republice Československé možnost, aby využila národohospodářsky vysoce cennou sílu vodní v pohraniční části řeky Dyje mezi obcí Čížovem a Podmoklem výstavbou údolní přehrady pro účely elektrisační. Vláda republiky Rakouské zavázala se uděliti k tomu cíli potřebné koncese, a to neodvolatelné a dobově neobmezené za určitých podmínek a konečně udělala všechny ústupky pokud se týče daňových povinností. Na druhé straně musela se Československá republika zavázati, že na tomto území jižně od Dyje neposune žádných vojenských opevnění a konečně, což bylo samozřejmou věcí, že poskytne, až dílo elektrisační bude hotovo, z nejbližší stanice na požádání ministerstva rakouské republiky 6000 kilowatových hodin elektrického proudu za cenu výrobní, ovšem s přiměřeným ziskem.
V oddílu V. dává se městu Břeclavě možnost, aby si vybudovalo vodovod, jehož prameny a část vedení nejsou na našem území, nýbrž na území rakouském, a to u Föhrenwaldu na severním okraji obce Bernhardsthalu. A tu se dává vládě Československé koncese neodvolatelně a časově neobmezeně a přiznává se podniku od rakouské vlády právo vyvlastňovací. Dále se dává československé vládě právo zabezpečiti podnik v případě válečné zápletky s kterýmkoliv sousedem. Město Břeclava dožadovalo se tohoto ustanovení z toho důvodu, že na území republiky Československé nelze mu získati nových pramenů.
V oddílu VIII. řeší se pak úprava otázek právních tím, že mají si obě vlády vyžádat od svých ústavních sborů zmocnění, na jehož podkladě dala by se vyřešiti řada drobných otázek, aniž by musely tyto býti řešeny komisí mezinárodní.
V oddílu IX. konečně stanoví se rozdělení nákladů s vydržováním rozhraničovací komise mezinárodní spojených. Výlohy tyto rozděleny jsou na 4 oddíly, a to na náklady neinteresovaných států, výlohy zúčastněných mocí, které se týkají neinteresovaných delegací a kanceláře komise, dále vydání zúčastněných mocí spojených s pracemi v terénu a konečně výlohy, které musí hraditi každá z účastněných vlád zvláště.
Z obsahu celé úmluvy je zřejmo, že oboustranně šetřeno bylo zájmů obou států. Už krátký poměrně čas, který mezistátní komise k zpracování úmluvy potřebovala, svědčí o přátelském duchu, který již v té době mezi oběma státy panoval a který dnešní smlouvou a najmě událostmi posledními znovu byl potvrzen.
Z tohoto stanoviska vycházeje,
přijal zahraniční výbor úmluvu ve vládní osnově, tisk číslo 3197,
poslanecké sněmovně předloženou, beze změny, a doporučuje poslanecké
sněmovně její přijetí ve vědomí, že čím méně poruch vzniklých
válkou a jejím ukončením jeviti se bude ve stycích našich se státy
sousedními, tím klidnější a bezpečnější že bude i náš život. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
zpravodaji za výbor ústavně-právní p. posl dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! V předloze o hranicích rakouskočeskoslovenských se stanoviska ústavně-právního dovoluji si učiniti jen tyto poznámky:
Tato smlouva určuje vlastně hranice, které má určovati delimitační komise mezinárodní. Podle 29. článku mírové smlouvy st.-germainské, který zní: "Vytýčení těchto hranic v terénu přísluší komisím ohraničovacím, jejichž složení jest buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými a zúčastněnými státy nebo jedním z nich", je zřejmo, že mírová smlouva mluví jasně, že rozhraničení mezi republikou Československou a Rakouskou má vytvořiti delimitační komise mezinárodní. Ale práce této delimitační komise mezinárodní trvaly velmi dlouho a stály velmi mnoho peněz, a proto republika Rakouská navrhla naší vládě, aby práce této delimitační komise byly uspíšeny, že tyto práce, spojené se stanovením hranic mezi republikou naší a republikou Rakouskou provedeme sami, tedy naší zvláštní komisí. Ovšem rozumí se samo sebou, že toto usnesení této mezistátní komise naší a rakouské by nemělo platnosti zákona hned, ale teprve tehdy, až by to bylo předloženo delimitační komisi mezinárodní, která by teprve rozhodla.
V této smlouvě mluví o hranicích čl. II. a VII. V čl. II. byly docela zřetelně a jasně už stanoveny hranice mezi oběma státy. Rovněž tak ve čl. VII. Na prvý pohled by se zdálo, že my, schvalujíce tuto úmluvu, děláme něco, co by nemělo platnosti zákona, poněvadž rozhodne teprve delimitační komise mezinárodní. Tu dovoluji si jménem ústavně-právního výboru upozorniti na toto: Ústavně-právní výbor byl si vědom této okolnosti, že by rozhodnutí sněmovny nemělo platnosti, kdyby předcházelo rozhodnutí delimitační komise. Tomu však tak není. Bylo nám sděleno, že toto usnesení mezistátní komise naší, kde byly stanoveny hranice, vytýčené dosud mezi naší a Rakouskou republikou, bylo předloženo mezinárodní delimitační komisi, která toto usnesení schválila, takže my, schvalujíce toto usnesení, nikterak nestavíme se na odpor mírové smlouvě, nýbrž docela v souhlasu s delimitační komisí schvalujeme tuto smlouvu.
Upozorňuji výslovně hlavně na čl. VII., kde se určují hranice mezi naší republikou a Rakouskou na Moravě, poněvadž k této věci vrátíme se potom, až budeme schvalovat smlouvu hraniční mezi Maďarskem a naší republikou. Tam totiž bude se jednat o obdobný případ, týkající se Dunaje
Ústavně-právní výbor doporučuje
slavné sněmovně, aby tuto úmluvu schválila. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme k debatě. Přihlášeni jsou proti předloze pan posl. dr. Medinger a Burian, "pro" pan posl. dr. Baeran.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 30minutovou. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich, návrh můj je přijat.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
"proti", panu posl. dr. Medingerovi.
Posl. dr. Medinger (německy): Dnes máme ratifikovati podrobnou smlouvu s Rakouskem o stanovení hranic. Pohybuje se v rámci mírové smlouvy a schválíme-li tyto podrobnosti, pak tím schvalujeme také mírovou smlouvu. Můžeme tak učiniti? Museli jsme se jí ovšem podrobiti a rebus sic stantibus nevidíme možnosti, abychom ji změnili my. Tuto změnu mohou provésti jen silní národové, až dojdou k poznatku způsobeného zla. Avšak nic nás nenutí, abychom dílo st.-germainské se své strany ještě také slavnostně schvalovali. Naše slovo zde je volné. I když tato tribuna nachází ve světě upřímně málo ozvěny, přece ji musíme použíti, abychom dali svému přesvědčení poctivý výraz: Osud Rakouska jeví se nám vždy beznadějnějším, nestane-li se něco zcela mimořádného.
Hra, která se provádí s Rakouskem, je hanebná. Angličané a Francouzi, rovněž Američané, mezi nimi ti, kteří po válce sem přišli první, aby Evropu "objevili", na př. profesor Coolidge, často mne v rozmluvě ujišťovali, že prý se už o to postarají, aby Rakousko netrpělo, aby se mu naopak vedlo daleko lépe, než v tehdejších jejich očích tak provinilému Německu. Jak dodrželi slovo? Oběh bankovek v Rakousku činí nyní 200 miliard, stav dluhů a schodek jsou odhadovány podobně. Zdražení proti živobytí před rokem je šestinásobné. Jest psáno: podle jejich plodů poznáte je. To platí také o smlouvách mírových! (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Svět studuje nyní Rakousko, avšak jen jako zajímavý případ, aniž mu vážně tedy něčím více než almužnou pomáhá, jest při tom neschopen chopiti se věci podle plánu, nejistý ve svém jednání a opomíjení. Skrývá vlastní bezmocnost a žalostnou bezradnost, jak učiniti konec valutové lavině, vysílaje vždy nové komise. Zprávy, které byly napsány od 1918 ve všech řečech o rakouském problému, váží již centy. V Ženevě byl jsem svědkem jednání o úvěr Rakousku. Tehdy se říkalo, že prý jen týdny, jen dny ještě a žádost Rakouska bude splněna, jen ať obyvatelstvo je zmužilým. Od té doby uplynulo opět čtvrt léta, drahota stoupla od té doby v poměru z 10 na 25 a nestalo se nic. Věrolomnost vůči vlast ním slibům je u nynějších režisérů světa neslýchaná. A do jakých slaďounkých slov odívají tyto sliby jmenovitě Francouzi! V říjnu jsem slyšel ve Vídni, jak zástupce Francie v bohatých frázích vynášel Rakousko do nebes. Řečník se dostal přímo do vytržení: "l'Autriche c'est l'harmonie", volal, blouznil o velkém poslání Rakušanů, udržovati národy této části Evropy politicky v pokojných stycích - 2 1/2 roku po tom, když Paříží byli Rakušané učiněni žebráky a ono poslání učiněno neproveditelným. Sliboval, že neustane, pokud neuskuteční pronikavé pomocné akce. Posluchači s měkkým srdcem byli hluboce dojati. Avšak bursa nedala se zmásti výparem frází a zodpověděla ty duté sliby novým poklesem kursů.