Předseda (zvoní):
Byla podána řada pozměňovacích
návrhů. Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
a) Pozměňovací návrh posl. inž. Junga, Schälzkyho a druhů:
Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla na této změně prvého úvodního odstavce článku 1.:
"Účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných prodlužuje se od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1922 s těmito změnami:"
b) Návrh posl. dr. Wintra, Dubického, Laube, G. Navrátila, Čuříka a druhů:
1. Úvodní první odstavec článku 1. výborové zprávy čís. 3309 znějž:
"Účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných se prodlužuje od 1. ledna 1922 až do 31. března 1922 s těmito změnami:"
2. Bude-li tento návrh přijat, znějž nadpis zákona takto:
"Zákon ze dne ............ 1921, jímž se prodlužuje a mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných."
c) Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr.:
V § 2, odst. 2 budiž škrtnuta věta "kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn nebo."
d) Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera a druhů:
V § 2 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., budiž škrtnut odstavec 6.
e) Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:
K čl. 1. budiž připojen odstavec tohoto znění:
§ 2, odstavec 8 jmenovaného zákona znějž takto:
"8. Saisonní dělníci vyjma dělníky stavební a ty, jimž bude přiznán nárok na podporu, nařízení dle § 19."
f) Pozměňovací návrh posl. Roschera a soudr.:
Vsunut budiž nový odstavec:
Prvá věta alinei 1 § 3 zákona č. 322 z r. 1921 zní: "Kdo ode dne účinnosti tohoto zákona (t. j. od 19. září 1921) požíval podpory nepřetržitě půl roku."
g) Pozměňovací návrh posl. Svetlika, Daruly a soudr.:
Za odst. 1 § 5 o podpoře v nezaměstnanosti, zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., vsunut budiž nový odstavec:
"Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, pokiaľ nestávajú verejné sprostredkovateľne práce, hlásí sa nezamestnaný u sprostriedkovateľne práce príslušnej odborovej organizácie."
V § 12 zákona, č. 322 z r. 1921.
§ 12 bod (1) a (2) sa zrušujú a na mieste týchto bodov ustáluje:
bod 1. Podujimatelia verejných stavieb a vo všeobecnom záujme potrebných prác sú povinní prijimať robotnikov a zamestnancov: a) u sprostriedkovateľne príslušnej odborovej organizácie, b) u verejnej sprostriedkovateľne práce.
bod 2. Mzdy a pracovné podmienky týchto zamestnancôv podlehajú uprave kolektivných smlúv príslušnej odborovej organizácie.
i) Návrh posl. Hausmanna, Schustera a druhů:
V alinei 1 výborové zprávy za slova "nebo u odborové zprostředkovatelny práce" vsune se "odborových sdružení" a škrtnou se další slova až do konce věty.
k) Resoluce výboru soc.-politického k návrhu posl. Toužila a Tayerle:
"Ježto při provádění zákona o podporách nezaměstnaných odpírá se dělníkům stavebním podpora jako dělníkům sezonním, vybízí se vláda, aby učinila opatření k správnému provádění zákona. Dělnictvo stavební nelze všeobecně považovati za dělnictvo sezonní a náleží mu tudíž v zásadě tytéž nároky ze zákona jako dělnictvu ostatnímu."
l) Resoluce posl. Hausmanna, Schustera a druhů:
"Vláda se vybízí, aby urychlila
nařízení o podmínkách pro vznik a trvání nároku, jakož i pro výši
podpory sezonních dělníků podle § 19 zákona ze dne 12. srpna 1921,
č. 322 Sb. z. a n."
Předseda (zvoní): Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Slovo dále má pan posl. Svetlik.
Posl. Svetlik: Ctená snemovňa! Vzhľadom k pomerom na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi cítim sa byť povinný prehlásiť toto: Návrh na predĺženie zákona o podpore nezamestnaných neznamená pre Slovensko a Podkarpatsku Rusiu takmer nič. Nezamestnanému robotníctvu sa nedostáva štátnej podpory a sú len osirelé pády, kde niečo kvapne. Príčina toho väzí v tom, že úrady nevenujú pečlivosti, aby robotníctvo bolo dľa zákona podporované. Sriadením slovenského oddelenia ministerstva socialnej opatery v Bratislave, malo sa týmto nedostatkom odpomôcť. Čo ale platné, keď toto slovenské oddelenie je tiež sirotou, je bez právomoci, a aj to málo čo môže robiť, miestna administratíva sabotuje. Ani každý desiaty nezamestnaný robotník nedostáva u nás štátnu podporu v nezamestnanosti. A tí pokiaľ ich toto postihne, prejdú križovú cestu. Zákon predpisuje hlásiť sa u verejnej sprostredkovatelne práce. Kde ju ale vziať? Ani za dvadsať rokov, keď sociálne zákonodarstvo bude na Slovensku pokračovať takto, ich tam nebude. Nuž nezamestnaný sa ide hlásiť k služnému. Ten ho ale odkáže, že nemá kancelárske osobníctvo. A keď už po protestoch započne služný skutočne, tu je kameňom úrazu pokračovania vyšetriť, či ako zákon káže, čiže je výživa nezamestnaného ohrožená. Prvý spis nastúpi cestu k rychtárovi a notárovi. Odtiaľ nazad k služnému. Rychtári z velkej väčšiny sú ľudom volení. Mnoho tých, čo po prevrate sa na nátlak ľudu rychtármi stali, boli opät županmi odvolaní a na miesto nich nastúpili bývalí rychtári z doby Maďarska. Rychár je triedne zaujatý a staly sa pravdivé pády, že aj to bolo u robotníka príčina odobrať mu podporu, že mal ešte dobré čižmy. Že čižmy mal, podporu nedostal. Také úradné pokračovanie trvá u rychtára dva, tri mesiace. Spis dôjde na to na služnovský úrad, tam znova dva - tri mesiace leží nevybavený. Budete s to si predstaviť, čo za tieto mesiace zakusí biedy takýto robotník. Keď mu na šťastie prijde podpora služným vybavená, tu sa mu hlási, že na uplynulé mesiace sa podpora nevypláca. Preto opätne ide nezamestnaný ako znova zapísaný na berný úrad. Tam ale dostane odpoveď, že nieto peňazí; Generálne finančné riaditeľstvo ich z Bratislavi nepoukázalo. Nezamestnaný čaká znova a to trvá ďalšie jeden - dva mesiace, pokiaľ dojde poukaz na peniaze z Bratislavy, znova mu povedia, že na minulý čas nevyplácajú, lebo výživa nebola ohrožená. Dôkazom toho je, že nezamestnaný žije a nezomrel.
Ctená snemovňo! Bieda v rodinách nezamestnaných je hrozná. V hornej župe Trenčianskej, Gemerskej, Spišskej a Podkarpatskej Rusii je častým hosťom týf z hladu. Detičky nezamestnaných bez obleku, obuvi, hladom zničené nie sú s to navštevovat školu. Volanie organisovaného robotníctva o pomoc nebolo vypočuté. Úradné zprávy hovoria tu len o niekoľko tisícoch nezamestnaných. To sa ale schválne ukazujú verejnosti klamné zprávy. Odborové organisácie pred dvoma mesiacmi zrátaly nezamestnaných. Dľa týchto je ich verohodne 120 tisíc. Tento počet nezamestnaných je mementom pre nasýtených. Tu sa má riešiť a pomahať, to je múdrejšie, než staväť väznice, posielať armády četníkov a detektivov. Je tiež čudné, že v Podkarpatskej Rusi pri stavbe hradskej z Terešvy do Veľkého Bočkova neboli zamestnaní domorodí Rusíni, ale Petljurovské kontrarevolučné bandy. Interpelovali sme o tomto vládu, ale dostalo sa nám odpovede, že je všetko v poriadku.
V Báňskej Štiavnici robotníčky textilnej továrne boly vyhodené na ulicu. Žiadaly u ministerstva v Prahe podporu. Toto zasľúbilo, že vypošle komisiu na miesto vyšetriť, prečo zamestnávateľ zastavil výrobu. Je tomu už 4 mesiace, ale komisia sa tam neukázala. 130 kovorobotníkov v Prakovciach bolo z práce pred 5 mesiacmi vytvorené. O podporu sa hlásilo, ale nedostalo do dnes ničoho. Bulharský exkrál Ferdinand Koburg nechal robiť len tri dni v týždni v jeho železných baniach v Turčoku (župa gemerská). Gemerskí baníci sú hotoví bedári. Úrady im sľúbily podporu, ale päť mesiacov trvá tento stav a ich vec vybavená neni. Rimamuráňské závody na Slovensku prepustily pred dlhším časom na 2000 zamestnancov. Páni zarobili za minulý rok len 20 milionov čsl. korún. Výroba sa preniesla z väčšej časti do Maďarska, do Ózdu. Vláda ale nedonútila rimamuráňskych pánov, ani aby ďalej robiť nechali, ani aby sa kto robotníkov ujal. O podpore nezamestnaných sa nehovorí. Takých pádov je bezpočtu. Boli tu vzpomenutí stavební robotníci. Ministerstvo sociálnej pečlivosti im nepoukáže podpory, že vraj je to odbor sezónny. Ale je pravdou, že stavebná robotníctvo na Slovensku od prevratu nemalo sezóny. Je známe, že pred prevratom tisíce stavebných robotníkov našli robotu v Pešti a na Dolnej zemi. Dnes im to neni možno. Za to ale je pravdou, že do Bratislavy sa poťahujú stavebníci z Viedne. Najmenej 7000 baníkov je na Slovensku bez práce. Len 3000 sa ich nedávno umiestilo v Maďarsku (Tabani a Tarjánu). Úrady ale ani jednému baníkovi podporu nepoukázaly.
Túto zimu nastupuje neobyčajne krutá bieda na nezamestnaných. Keď im ale úrady ani tejto almužny nepoukážu, zodpovedáte si Vy, pánovia u vlády, za budúce veci. My máme oprávnenú obavu, že do konca marca budúceho roku, do kedy má byť zákon predĺžený, budú pomery tieto iste ako dnes a predca je povinný štát, aby zaobstaral prácu, lebo tú žiada ľud a keď nemá k tomu moci, aby donútil kapitalistov, je povinný podporovať. U nás ale, ako je ubohá administratíva, ubožšia je ešte sociálna opatera.
Ctená snemovňo! My hlasujeme pre
zlepšenie tejto predlohy. Ale hlasujeme s protestom oproti krivdám,
ktoré sa v ohľade sociálnej pečlivosti na Slovensku a v Podkarpatskej
Rusi na robotníctve páchajú. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní):
Ke slovu není dále
nikdo přihlášen, debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo panu
zpravodaji.
Zpravodaj posl. Tayerle: Vážená sněmovno! Chtěl bych jen několika slovy odpověděti k námitkám, které k návrhu zákona a k pozměňovacím návrhům byly zde předcházejícími pány řečníky připojeny. Také my máme jistě mnoho stížností na to, že zákon neodpovídá potřebám, pro které byl stanoven, ale přece jen nemůžeme přehlížeti, že i tohoto roku vyplaceno bylo po rozumu tohoto zákona na 70 milionů korun, tedy že přece jen o klamání dělnictva tímto zákonem nedá se dobře hovořiti.
Pokud běží o stesky, že není vyplácena stavebnímu dělnictvu podpora, podle toho již je také navržena resoluce, kterou se výslovně konstatuje, že stavební dělnictvo zásadně nemůže býti pokládáno za dělnictvo sezonní a že z toho důvodu náleží mu v zásadě podpora jako ostatním odborům. Pokud ovšem běží o návrhy, které se vztahují k sezonnímu dělnictvu, poznamenávám, že ministerstvo sociální péče si vyžádalo dobré zdání od příslušných odborných korporací o tom, koho dlužno míti za sezonního dělníka, a že podle toho také zejména odborovými organisacemi bylo odpověděno. Souhlasím s tím, aby nařízení, které je předepsáno v §u 19, jímž má býti rozšířena působnost tohoto zákona resp. stanoveny zvláštní podmínky pro sezonní dělníky, bylo urychleno a doporučuji proto resoluci, která v tomto smyslu byla podána k přijetí.
Pokud běží o stesky, že podpora nezaměstnaných je příliš nízká, poznamenávám, že podpora v nezaměstnání byla při projednávání starého zákona ze dne 12. srpna přiměřeně zvýšena. Také tu nebyly podány pozměňovací návrhy.
Ke steskům, které jsou na provádění zákona na Slovensku, nutno zajisté vzíti zřetel. Musím potvrditi, že tyto stesky nejsou nám neznámy a spočívají ovšem v administrativní cestě, nejsou však způsobeny zákonem, a je třeba, aby ministerstvem sociální péče všude tam, kde si dělnictvo právem stěžuje, že po týdny nedostává podpory v nezaměstnání, ačkoliv mu náleží, zjednána byla náprava.
Z návrhů, které byly předloženy, doporučuji návrh pana kol. dr. Wintera a soudr., jemuž se přizpůsobuji, dále resoluci posl. Toužila, Tayerle, výborem sociálně politickým schválenou, jez mluví o stavebním dělnictvu, a resoluci posl. Hausmanna, která se vztahuje k §u 19 dosavadního zákona.
Návrh p. kol. inž. Junga, aby byl prodloužen zákon na rok, nemohu doporučiti se zřetelem ke zprávě výborové, ježto, jak známo, běží o provedení zákona ze dne 19. července 1921, jímž má býti zaveden státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, a vyplácen odborovými organisacemi.
Jsem přesvědčen ovšem, že do budoucna není možno tvořiti zákony na tříměsíční lhůty. V tomto případě jsou ovšem také výjimečné podmínky, zejména zákon ze dne 19. července 1921, takže můžeme očekávati, že do té doby přípravy k provádění tohoto zákona pokročí tak daleko, že bude moci vstoupiti v účinnost. Nebude-li tomu tak, zajisté bude musiti tento zákon býti dále prodloužen.
Tedy z důvodů, které také byly ve výboru sociálně politickém uvedeny, nedoporučuji návrh kol. Junga a ze stejných důvodů nemohu doporučiti návrh p. kol. Roschera, aby lhůta, přes kterou má býti prodloužena podpora vyplácená nezaměstnaným, počítala se od účinnosti nového zákona, to jest od 1. ledna 1922, poněvadž by se stalo usnesení takové bezpředmětným se zřetelem ke lhůtě, která tomuto zákonu jest vyměřena a vzhledem k okolnosti, že tak jako tak vzhledem k zákonu druhému, dříve vzpomenutému, zákon v nejkrajnější době do půl léta skončí svou působnost.
Návrh kol. Hausmanna, aby tam, kde se mluví v pozměňovacím návrhu výboru sociálně politického o odborových sprostředkovatelnách, bylo použito slov "sprostředkovatelen odborových organisací", nemohu doporučiti z té příčiny, že tento návrh jest vyřízen návrhem sociálně politického výboru, který nejen svým obsahem, svým slovním zněním, ale i důvody, které při té příležitosti byly uvedeny, odpovídá resp. vyřizuje návrh kol. Hausmanna. Z návrhu sociálně politického výboru je jasno, že jsou tu míněny také sprostředkovatelny odborových organisací, náležitě vybudované již vzhledem k tomu, že příští zákon o podporách v nezaměstnanosti bude se o ně stejně opírati.
Pokud navrhuje p. kol. Toužil, aby v § u 2 odst. 2. byl škrtnut, nemohu tento návrh doporučiti z toho důvodu, že i stanovy odborových organisací obsahují takové usnesení, a nebylo by účelné, aby zde bylo toto ustanovení škrtnuto. Z téhož důvodu také doporučuji zamítnouti návrh kol. Hausmanna, který se vztahuje k odstavci 6.
Pokud běží o návrhy kol. Svetlika k §u 5 a k §u 12, konstatuji, že jsou vyřízeny návrhem sociálně politického výboru k §u 11, kde jest ustanovení, že nezaměstnaní dělníci mohou se hlásiti nejen u veřejných, ale i odborových sprostředkovatelen práce. Návrh k §u 12, aby práce, které jsou poskytovány nezaměstnaným, byly zadávány za podmínky, že budou dodržovány kolektivní smlouvy, nelze doporučiti při této příležitosti, poněvadž tu neběží o práce normální, řádné, nýbrž vlastně o pracovní povinnost podporovaných, vyslovenou v odstavci 1., a běží tu vlastně jen o určité doplatky, které se při takovém zaměstnání nezaměstnaným poskytují. Neběží tu tedy o nějaký řádný pracovní poměr. To, co má p. kol. Svetlik na mysli, náleží vlastně k §u 13, a v takovém případě je samozřejmo, že práce, které jsou podnikány obcemi, mají býti zadávány podle podmínek kolektivních smluv resp. musí se při nich dbáti podmínek kolektivními smlouvami stanovených.
Doporučuji proto, aby slavná sněmovna
přijala návrhy sociálně politického výboru, pozměněné návrhem
pana kol. dr. Wintera. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o prvém úvodním odstavci čl. 1 ve znění navrženém pp. posl. inž. Jungem, Schälzkym a soudr. na prodloužení zákona do konce roku 1922.
Kdyby návrh byl zamítnut, budeme hlasovati ve znění navrženém pp. poslanci dr. Winterem, Dubickým, Laubem, G. Navrátilem, Čuříkem a soudr. na prodloužení zákona z roku 1921 o podpoře nezaměstnaných do konce března 1922, k němuž se přizpůsobil pan zpravodaj.
Kdyby byl tento návrh zamítnut, budeme hlasovati podle znění zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o návrhu posl. Toužila a soudr. na škrtnutí prvé věty druhého odstavce §u 2 prodlužovaného zákona: "kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn nebo".
Na to budeme hlasovati o návrhu p. posl. Hausmanna, Schustera a soudr. na vsunutí nového odstavce, navrhujícího škrtnutí odst. 6 §u 2 měněného zákona.
Pak budeme hlasovati o návrhu p. posl. Kreibicha a soudr. na vsunutí nového odstavce, měnícího odst. 8 §u 2 měněného zákona. který se týká sezonních dělníků.
Na to budeme hlasovati o návrhu posl. Roschera a soudr. na vsunutí nového odstavce, měnícího 1. odstavec §u 3 měněného zákona.
Pak budeme hlasovati o návrhu p. posl. Svetlika, Daruly a soudr., aby za 1. odstavec §u 5 měněného zákona vsunul se odstavec nový o hlášení nezaměstnaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Pak budeme hlasovati o odstavci, jenž ve výborové zprávě označen jest čísl. 1., kterýžto odstavec mění druhý odstavec §u 5 měněného zákona, a to nejprve ve znění navrženém posl. Hausmannem, Schusterem a soudr., které žádá, aby hlášení konalo se u sprostředkovatelen "odborových sdružení" a aby se škrtla následující konečná věta.
Bude-li návrh ten zamítnut, budeme hlasovati podle znění zprávy výborové.
Pak budeme hlasovati o odstavci zprávy výborové označeném čís. 2 na změnu § 11 podle znění zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak budeme hlasovati o novém odstavci, navrženém posl. Svetlikem a Darulou, který mění 1. a 2. odstavec §u 12 měněného zákona.
Pak budeme hlasovati o čl. 2 podle znění zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Na to budeme hlasovati o nadpisu zákona, nejprve podle znění, navrženého pp. posl. dr. Wintrem, Dubickým, Laubem, G. Navrátilem a Čuříkem, bude-li totiž přijat jejich návrh na změnu 1., úvodního odstavce článku 1.
Nebude-li jejich návrh na změnu úvodního odstavce přijat, nebo bude-li zamítnuto jimi navržené znění nadpisu zákona, pak budeme hlasovati o nadpisu zákona podle znění zprávy výborové.
Na to budeme teprve hlasovati o úvodní formuli podle znění zprávy výborové, předepsaného ústavou.
Pak bychom hlasovali o resolucích.
Jest proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Jest nám nejprve hlasovati o 1., úvodním odstavci článku 1 ve znění navrženém pp. posl. inž. Jungem, Schälzkym a soudr. na prodloužení zákona do konce roku 1922.
Kdo s tímto návrhem pp. posl. inž. Junga, Schälzkyho a soudr. na prodloužení zákona do konce roku 1922 souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pana posl. inž. Junga a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o 1., úvodním odstavci čl. 1 ve znění navrženém pp. posl. dr. Wintrem, Dubickým, G. Návrátilem, Laubem, Čuříkem a druhy, totiž na prodloužení zákona z roku 1921 o podpoře nezaměstnaných do konce března 1922 se změnami, kterým se přizpůsobil pan zpravodaj.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. dr. Wintra a soudr. na znění 1., úvodního odstavce čl. 1, prosím, aby zvedl ruku.(Děje se.)
To je většina. Úvodní 1. odstavec článku 1, je přijat ve znění navrženém panem posl. dr. Wintrem a soudr.
Teď budeme hlasovati o vsunutí znění navrženého panem posl. Toužilem a soudr., totiž na škrtnutí prvé věty druhého odstavce § 2 prodlužovaného zákona "kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn nebo".
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Toužila a druhů, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Toužila a soudr. je zamítnut.
Teď je nám hlasovat o návrhu pana posl. Hausmanna, Schustera a soudr., aby vsunut byl nový odstavec, kterým se navrhuje škrtnutí 6. odst. § 2 měněného zákona.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Hausmanna, Schustera a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Hausmanna, Schustera a soudr. je zamítnut.
Teď je nám hlasovat o návrhu pana posl. Kreibicha a soudr. na vsunutí nového odstavce, kterým se mění 8. odst. § 2 měněného zákona. Týká se sezonních dělníků.
Kdo s tímto návrhem pana posl. Kreibicha a soudr. souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Kreibicha a soudr. je zamítnut.
Dále jest nám hlasovat o návrhu pana posl. Roschera a soudr. na vsunutí nového odstavce, kterým se mění 1. odst. § 3 měněného zákona.
Kdo s tímto návrhem pana posl. Roschera a soudr. souhlasí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Roschera a soudr. je zamítnut.
Teď přijde návrh pana posl. Svetlika, Daruly a soudr., aby za 1. odst. § 5 měněného zákona vsunul se odstavec nový o hlášení nezaměstnaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Svetlika, Daruly a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Svetlika, Daruly a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o odstavci, který je ve výborové zprávě označen číslem 1, kterýžto odstavec mění 2. odstavec § 5 měněného zákona, a to nejprve budeme hlasovat ve znění navrženém panem posl. Hausmannem, Schusterem a soudr., které žádá, aby hlášení konalo se u zprostředkovatelen odborových sdružení a aby se škrtla následující konečná věta.
Kdo souhlasí s tímto zněním navrženým panem posl. Hausmannem, Schusterem a soudr., prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Hausmanna, Schustera a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o odstavci tom podle znění zprávy výborové.
Kdo souhlasí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec tento je přijat podle znění zprávy výborové.
Teď je nám hlasovati o odstavci zprávy výborové označeném číslem 2. na změnu § 11 zákona, a to ve znění zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo s tímto odstavcem označeným číslem 2. ve znění zprávy výborové souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec tento označený číslem 2. na změnu § 11 zákona přijat jest podle znění zprávy výborové.
Nový odstavec navrhuje pan poslanec Svetlik, Darula a soudr., kterým mění se 1. a 2. odstavec § 12 měněného zákona.
Kdo s tímto návrhem pana posl. Svetlika, Daruly a soudr. souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Svetlika, Daruly a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o čl. 2 ve znění zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek 2 je schválen ve znění zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o nadpisu zákona, a to ve znění navrženém p. posl. dr. Wintrem, Dubickým, Laubem, G. Navrátilem, Čuříkem a soudr., poněvadž byl přijat jejich návrh na znění úvodního odstavce čl. 1.
Kdo tedy souhlasí s nadpisem zákona ve znění navrženém p. posl. dr. Wintrem, Dubickým, Laubem, G. Navrátilem, Čuříkem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Nadpis zákona ve smyslu tohoto návrhu p. posl. dr. Wintra a soudr. byl schválen.
Zbývá nám hlasovati o úvodní formuli ve znění zprávy výborové, jak je předepsána ústavou.
Kdo s ní souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Také úvodní formule je schválena.
Tím je vyřízen zákon v prvém čtení. Druhé čtení přijde na pořad zítřejší schůze.
Teď je nám ještě rozhodnouti o resolucích.
Nejprve budeme hlasovati o resoluci přijaté a doporučené výborem soc.-politickým k návrhu p. posl. Tayerle a soudr., týkající se sezonních dělníků.
Kdo s touto resolucí přijatou v sociálně-politickém výboru souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je schválena.
Teď máme hlasovati o resoluci,
kterou navrhl pan posl. Hausmann, Schuster a soudr.,
týkající se rovněž sezonních dělníků. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte): "Vláda se vybízí, aby urychlila nařízení
o podmínkách pro vznik a trvání nároku, jakož i pro výši podpory
sezonních dělníků podle § 19 zákona ze dne 12. srpna 1921, č.
322 Sb. z. a n."