Úterý 20. prosince 1921

Předseda: Slovo má dále p. posl. Petrovický.

Posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Nikdy jsem si nepředstavoval, že v naší demokratické republice budou stavěny takové těžkosti požadavku našeho živnostnictva a malozemědělstva a to tím spíše, když již ve starém Rakousku, a to za vlády Beckovy v roce 1908 byla předložena osnova zákona, která přiznávala a chtěla řešiti pojištění starobní a invalidní, nejen dělnických vrstev, ale také maloživnostenských a malozemědělských. A výslovně v této osnově bylo stipováno toto pojištění zmíněnými slovy. U nás po převratu, když bylo jednáno o této otázce, tu zástupci vrstev dělnických nechtěli připustiti právě starobní a invalidní pojištění pro živnostnictvo a malozemědělstvo. A v programu druhé vlády Tusarovy bylo akcentováno pouze starobní a invalidní pojištění dělnické, kde potom jsem byl nucen podati, resp. obnoviti svůj návrh z revolučního Národního shromáždění v tomto zákonodárném sboru za druhé vlády Tusarovy na současné řešení starobního a invalidního pojištění maloživnostnictva a malozemědělstva.

O návrzích, jak se strany vrstev dělnických, tak i o tomto návrhu, aby současně byla řešena tato otázka pro živnostenský a malozemědělský stav, bylo svého času jednáno několikráte a nikdy toto jednání v sociálně-politickém výboru nebylo definitivně skončeno. Konečně bylo přiznáno sociálně-politickým výborem, že starobní a invalidní pojištění dělnické bude současně řešeno se starobním a invalidním pojištěním maloživnostenským a malozemědělským, ale nebylo připuštěno, aby toto pojištění bylo řešeno v jednotném rámci. Ano, byly projeveny námitky proti starobnímu a invalidnímu pojištění maloživnostenskému a malozemědělskému, kde byly činěny rozdíly jaksi mezi starobním pojištěním dělnickým a starobním pojištěním živnostenským. Uváděla se také námitka ta, že nebylo by dobře prý živnostníka nutiti, aby si připlácel na své vlastní zaopatření ve stáří - ale zapomnělo se, že ve starobním pojištění dělnickém tato nutnost by byla na místě - a zdráhal-li by se živnostník platiti, nutiti ho takovým způsobem, že by bylo použito snad i exekutivy, aby příspěvky pojistné na něm byly vymáhány. Bylo nařízeno živnostnictvu jakési dobrovolné pojištění. To již zde máme, a kdo má ty prostředky, zajisté může se pojistiti u našich pojišťoven a vidíme, že v praxi jednotlivci, kteří jsou hospodářsky silnější, jistě tak učinili a dodnes tak činí.

Ale nám jde, slavná sněmovno, o pojištění těch vrstev živnostenských hospodářsky nejslabších a zejména v přítomné době vidíme, že není toho velikého rozdílu v hospodářství dělníka a malého živnostníka. Uvažme, že případně za celý život - abych uvedl případ konkretní - živnostník svým lopocením od rána do večera nastřádal si určitou částku jmění, koupil si dům, řekněme za 200.000 K, aby ve stáří pozíval z toho úroku pro nezbytné potřeby svého života. A dnes vidíme, že právě z těchto 200.000 K majetku měl by takový živnostník ročního příjmu 8000 K, tedy tentýž obnos, který dnes má městský metař, který má oprávnění, jak se tvrdí s druhé strany, přirozené oprávnění na starobní a invalidní pojištění ve stáří. Tedy jistě po této stránce máme a musíme hájit toto oprávnění pro našeho malého živnostníka a zemědělce. Ale, vážené shromáždění, živnostník ten nejenom, že se stránky hospodářské má právo na toto starobní pojištění, ale má také právo, aby stát vzal s tohoto stanoviska ohled na něj, poněvadž od samého počátku své samostatnosti platí na udržování tohoto státu, přispívá na udržování veřejného pořádku a jistě je humanním, aby ve stáří, když potom jeho hospodářství neodpovídá tomu, aby mohl býti klidně živ, používal stejného práva, jakého se u nás domáhá dělnictvo.

Vládní návrh, který zaručuje zákonem a určuje peníz 130 mil. K k účelům starobního a invalidního pojištění, byl podroben předešlými pp. řečníky kritice, a to se stanoviska toho, které ten neb onen řečník zaujímá k tomuto starobnímu a invalidnímu pojištění. Bylo chybou, že když v sociálně-politickém výboru se o této otázce jednalo a skutečně také dojednalo, nebyl o tomto návrhu včas zpraven rozpočtový výbor, aby jaksi zaujal stanovisko sociálně-politického výboru při debatě. Právě z tohoto nesprávného počínání nastal rozpor mezi rozpočtovým výborem a výborem sociálně-politickým. Já sám jsem to byl, který jsem navrhoval, aby v § 2 za slova "zaměstnanců" byla vsunuta slova "a těch maloživnostníků a malozemědělců, kteří nebudou pojati do chystaného pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročili 60. rok svého věku v době, kdy nabude účinnosti zákon o tomto pojištění". Vsunul jsem tam tato slova proto, že jsem basíroval na tom usnesení svého času učiněném v sociálně-politickém výboru, kde právě tímto způsobem starobní a invalidní pojištění bylo tenkráte stylisováno. Ovšem později, slavná sněmovno, bylo vyjednáno v subkomitétu složeném ze sociálně-politického a rozpočtového výboru, aby rozpočtový výbor akomodoval se usnesením sociálně-politického výboru a souhlasil se škrtnutím slova "zaměstnanců" v § 2 a nahrazením ho slovem "osob". A tu právě, vážené shromáždění, musil jsem poukázati na rozpor, zejména v rozpočtovém výboru, na toto slovo a zároveň na usnesení svého času učiněné v sociálně-politickém výboru a dokázal jsem, že živnostnictvo bude míti obavu, že toto usnesení sociálně-politického výboru svého času učiněné nebude dodrženo a že v tom širším slovu "osoba" nebude jaksi myšleno na pojištění starobní živnostenské. V tomto širším slovu "osoba" nemyslí se jenom na dělníky, na maloživnostníky a na malozemědělce, nýbrž myslí se na všecky ty hospodářsky slabé, kteří do těchto 3 kategorií nejsou zahrnuti. A tu jistě z důvodů demokratických, vážená sněmovno, musíme souhlasiti, aby také o vrstvy, které nejsou jaksi v té části dělnické, živnostenské a malozemědělské, bylo pro stáří postaráno. A tu právě celá otázka byla znovu předložena politické "pětce", kde tato se přizpůsobila usnesení sociálně-politického výboru, který potom konečně předložil k dnešnímu schválení zprávu nejenom svou, ale současně zprávu rozpočtového výboru.

Slavná sněmovno! Nemám příčiny, nevěřiti tomuto usnesení a programu nynější vlády parlamentární, poněvadž právě v tomto programu o této otázce nebylo proneseno slovo tak třídní, jako svého času bylo proneseno v programu druhé vlády Tusarovy. Právě proto mám důvěru v tento program vládní i po této stránce sociálního pojištění a pevně doufám, že také bude uskutečněn po stránce tohoto prohlášení. Kdyby se snad vyvinuly poměry jinak, tu prohlašuji, že bychom se postavili proti snad separátnímu, dřívějšímu řešení dělnickému, jestliže by současně nebylo řešeno starobní a invalidní pojištění maloživnostenské a malozemědělské.

Z těchto důvodů naše strana bude hlasovati pro usnesení rozpočtového a sociálně-politického výboru. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Čuřík.

Posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Starý náš požadavek křesťansko-sociální strany, aby pro obyvatelstvo zajištěno bylo na stáří tolik živobytí, aby mohli býti aspoň slušně živi, ten konečně počíná se plniti aspoň v těch přípravách, které koná i náš slavný parlament.

Je nutno vzpomenouti na příklad, že ve starém rakouském parlamentě byl to náš předseda klubu ministr Šrámek, který ve výboru pojišťovacím rakouského parlamentu byl referentem spolu se sociálním demokratem panem Elderschem. Dlužno litovat toho, že již tenkrát, ve staré vládě rakouské a jeho parlamentě nebylo tolik sil a energie, aby tento principielní požadavek byl dříve uzákoněn. Převzali jsme pouze jakési tradice snad toho jednání o pojištění sociálním, jaksi souhrn požadavků, které slouží dnes za podklad určitých úvah a příprav pro zákon, který má býti také u nás schválen. Lituji, že teprve dnes se tak děje a že už nebylo učiněno totéž od převratu, kdy bylo konečně dosti času, byli jsme sami, řekl bych, mezi sebou v revolučním Národním shromáždění a nebylo žádných překážek, abychom zahájili rádné přípravy k tomuto vážnému kroku. To se nestalo a já toho znova důrazně lituji.

Byly veliké obavy starých lidí a jsou doposud, že jejich stáří bude ohroženo tím stálým oddalováním pojištění starobního. Tyto obavy aspoň poněkud jsou dnes seslabeny tím, že navrhujeme určitý obnos 130 milionů Kč na zmírnění nouze těchto starých lidí, kteří pojištěni nebudou. Je to obnos celkem nepatrný, to je jisté a kdybychom skládali stále po určitých obnosech, snad bychom mohli mluviti o určitém zabezpečení těch starých osob, které do zákona patřiti nebudou. Bude tedy povinností vlády, aby tento obnos doplňovala stále z určitých přebytků, zejména zisků obchodních a zaměstnavatelských.

Zdůrazňuji zde také, že tato koncentrační vláda velikých českých stran pojímá tento úkol opravdu vážně a její prohlášení programové začíná se i po té stránce jeviti skutkem. To je proti starým vládám jistě veliký krok ku předu. Přípravy k pojišťování dějí se ve zvláštní odborné komisi v sociální péči. Vzpomínám zde s lítostí, že zemřel právě v těchto dnech velký národohospodář opat Šup v Rajhradě u Brna, který byl v otázkách pojišťovacích zvláštním odborníkem. Vydal několik publikací o sociálním pojištění, které dodnes jsou bohatým materiálem pro sociální politiku. Škoda, že ho nemůžeme dnes volati k té společné práci. Jedná se již nyní o to, jaký bude kruh pojištěnců. My jsme toho názoru, že nemůžeme vyjmouti ze starobního pojištění nikoho, kdo je živ ze své práce, ať v živnosti, zemědělství nebo v průmyslu; ať je to dělník nebo maloživnostník nebo malozemědělec. Je třeba současně otázky tyto řešiti, snad rozličným zákonem, snad i s určitými rozdílnými pravidly, ale najednou. Tento názor byl u nás všech a tudíž nesdílíme obavy kol. Petrovického, že je potřeba. nějak zvláště se tím zabývati. Výbor sociálně-politický i jeho komise, pokud o té věci jednala, vyslovila se všeobecně, že pojištění dělníků, maloživnostníků a malozemědělců bude řešeno najednou, ale snad eventuelně zvláštním zákonem. To je věc pro nás všechny jasná a prohlašuji k těmto několika vývodům, že budeme hlasovati s radostí pro tento vládní návrh, který je prvním krokem ku předu v otázce sociálního pojištění. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Než udělím závěrečné slovo p. zpravodaji, prosím, aby byly přečteny pozměňovací návrhy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

1. Návrh posl. Pohla, Taube, Hackenberga a soudr.: V § 1 budiž slovo "chystaného" škrtnuto.

2. Návrh posl. Bubníka a soudr.:

Text § 1 budiž změněn takto: "k výplatě důchodů pro osoby starší 60 let v r. 1922 poukazuje se částka 500 milionů Kč."

Text § 3 budiž změněn takto: "Peníz v § 1 uvedený opatří se částkou 100 milionů Kč z výnosu z všeobecné daně z obratu podle zákona z 12. srpna 1921, čís. 321 Sb. z. a n., a částkou 30 milionů Kč z fondu pro opatření strojených hnojiv podle § 4 zákona z 22. prosince 1920.

Ministr financí se zmocňuje, aby scházející částku opatřil úvěrními operacemi."

3. Návrh posl. Pohla, Tauba, Hackenberga a soudr.:

§ 2 buď takto změněn: "Této částky budiž výlučně použito k podpoře těch osob, které nebyly pojaty do chystaného starobního a invalidního pojištění proto, že v době, kdy nabyl účinnosti tento zákon, nepřekročily 60. rok věku. Podpora buď poskytována těmto osobám počínajíc dnem vyhlášení zákona o starobním a invalidním pojištění."

4. Pozměňovací návrh posl. Mlčocha, Horáka a druhů:

§ 2 přijat budiž v následujícím znění: "Peníze toho jest použíti na podporu zaměstnanců, maloživnostníků, malozemědělců a těch osob, které nebudou pojaty do chystaného pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročily 60. rok svého věku".

Předseda: Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.

Uděluji závěrečné slovo zpravodaji p. posl. Johanisovi.

Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Debata o tomto předmětě byla vedena vezkrze věcně a jest mi odpověděti k ní stejně věcnými důvody i těm, kteří snad návrhy svými sledují jiné cíle, než dovoluje vážnost provedení opatření, sehnati peníze na zaopatření osob, které jsou přestárlé a do příštího pojištění starobního a invalidního nebudou pojaty.

Nejdříve chci konstatovati, že jménem soc.-politického výboru se připojujeme k usnesení výboru rozpočtového, aby § 2 zněl:

"Peníze toho dlužno použíti především na podporu osob, které nebudou pojaty do chystaného pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročily 60. rok svého věku v době, kdy nabude účinnosti zákon o tomto pojištění."

Pokud jde o návrh pánů kol. Pohla a ostatních kolegů, aby dnem vyhlášení téhož zákona měly všechny přestárlé osoby nárok, nemohu se pro něj vysloviti, poněvadž otázka, kolik těch přestárlých osob je, nemůže býti luštěna. V té věci je nutno odpověděti také p. kol. Bubníkovi. Kol. Bubník, který věci rozumí, vytýká, že se nedává více. Kdyby šlo jen o otázku přeměniti těch 130 mil. Kč na 500 milionů Kč, pak by to byla věc sympatická zejména pro stavbu celkového pojištění. Ale musíme si býti vědomi, že právě kol. Bubník mluvil jménem své strany, která nechtěla ničeho, ani těch 130 milionů Kč, na ten účel dáti, protože hlasovala proti rozpočtu. Musíme si uvědomiti totiž, odkud těch 130 milionů Kč pochází. Těch 130 milionů Kč pochází jednak z fondu pro umělá hnojiva, totiž 30 mil. Kč, a 100 milionů Kč z daně z obratu. (Posl. Koutný: A vy jste ve Vídni nehlasovali proti rozpočtu?) Pane kol. Koutný, to s touto otázkou nesouvisí. Kdybyste si byli vyžádali při hlasování o rozpočtu oddělené hlasování a hlasovali zvláště pro položky na starobní a invalidní pojištění navržené, bylo by to pochopitelno, že byste udělali výminku, abyste pro tu položku hlasovali. Ale vy jste nežádali odděleného hlasování a hlasovali jste celkově. V důsledku toho hlasovali jste také proti těm 130 milionům korun.

Ale jiná věc nás zajímá u návrhu p. kol. Bubníka aby ty obnosy, které se navrhují v zákoně, byly již vypláceny od 1. ledna 1922. Kdyby někdo jiný návrh ten učinil, chápal bych to tak, že to dělá proto, aby na Ježíška přišel domů a na schůzi říkal, že navrhoval, co se lidem líbí.

Pan kol. Bubník je referentem úrazového pojištění v Praze a ví, že je to demagogie, že je to neproveditelné, poněvadž ví, že nemáme zjištěno, kolik těch pres 60 let starých lidí máme. Pan kol. Bubník není takovým neznalcem právě v otázkách pojištění, aby nepochopil, že jeho návrh je nepřijatelný. Konstatuji, že je neproveditelný, poněvadž on dobře ví, že ve statistickém úřadě nemohou zaručiti ještě dnes nejen data těch přes 60 roků starých, nýbrž i všech těch od 16 do 60 roků pojatých do pojištění. Na základě toho, řeknu-li 130 až 500 milionů, musili bychom zůstati 1. ledna státi, poněvadž bychom musili čekati na to, až statistický úřad na základě toho materiálu, který se teprve zjišťuje, sdělí: Je tolik a tolik, chceme dát tolik a tolik, chceme jim dát tisíc, 2 tisíce, 3 tisíce, a na základě toho, co bychom zjistili, kolik těch pres 60 let starých máme, kolik je třeba kapitálu atd., teprve potom by se dal dělati rozpočet. Divím se, že p. kolega Bubník jako znalec těchto věcí přichází s podněty, které jsou naprosto neproveditelny.

Nemusím dále konstatovati, že to datum 1. ledna je čistě agitační volavkou, ale je nutno říci, i když se mluví o 500 milionech, že ten návrh je sympatický, ale navrhovatel neřekl, kde je vzít. Musíme se pohybovati na základě usnesení těch finančních zákonů a zákona o strojených hnojivech, ovšem v předpokladu toho příjmu 130 milionů, který je nám zaručen.

Jinak nutno konstatovati, že za Rakouska - já nenáležím k těm, kteří by chtěli hájiti odklad - kdyby u měšťanských stran byla větší ochota, že jsme byli v otázce starobního a invalidního pojištění dále.

Pokud jde o termín a obnosy, jsou výtky ty čistě agitační a nutno říci, že Rakousko samo, které žije na svém starém území a má svá vlastní data, nepodalo návrhu. Mělo k tomu jistě důvody; odklad jest odůvodněn, pokud nejsou statistická data. Pan kol. Bubník dobře ví, že nelze dělat v tomto případě výtek, když sčítání bylo 15. února a dnes ho nemáme hotové. Musím říci, že statistický úřad předpokládá, nenastane-li jiných překážek, že bude hotov do května s příslušnými daty, kolik bude nejen starších než 60 roků, ale kolik bude od 16 do 60 roků starých. Pak teprve mohou matematikové zjistiti podle našich zpráv do 3 až 4 měsíců, jaké budeme míti premie a nároky, kolik budeme míti přestárlých, kolik peněz. Naše osnova nezabraňuje, aby sněmovna nebo jiní činitelé fondy, které jsou tu navrhovány, rozšířila a. rozmnožila. Že to bude třeba, to všichni víme, a najdeme také příležitost, abychom pokud možná na rozšíření tohoto fondu pamatovali. (Posl. Bubník: Jde o ten termín, aby se začalo v r. 1922!) Já jsem říkal, pane kol. Bubníku, že jste znalcem, že víte, že jest to neproveditelné. Lituji, že jsem tu nebyl, ale tažte se vašich kolegů - kdybyste nechtěl sobě věřiti že ten termín od 1. ledna 1922 je agitačním vaším heslem. Nemůžeme vůbec zjistiti, kolik je těch starších než 60 let. (Posl. Bubník: K výplatě r. 1922 a nikoliv přesně od 1. ledna!) Až budeme míti data! (Posl. Bubník: Sám říkáte, že data budou zjištěna!) Až data budeme míti, pak možno něco dělati. Zákon neříká, abychom zůstali trčeti na těch 130 mil. Jsme si vědomi toho, že těch 130 mil. budeme musit zvýšiti.

K návrhu kol. Horák a stran toho, aby v § 2 bylo ustanovení, že peníze určeného jest nutno užíti vedle pojištění dělnického také pro pojištění živnostníků a zemědělců, jsem již při zprávě prvé konstatoval, že výbor se tomuto vyhnul, poněvadž vůbec nemůžeme dnes říci, na jakých zásadách konstrukce budovy starobního pojištění bude provedena. My nevíme, zda bude napřed dělnické pojištění nebo středních stavů, nebo bude-li obé současně. Tedy my všichni jsme si vědomi této věci a nemůžeme věděti, že fond je určen pro osoby, které nebudou pojaty příště do pojištění a bude jim více než 60 let. Jinak debata sama dokázala, že všichni jsme si vědomi vážnosti věci a že obnos 130 mil. korun není dostačujícím. Všichni páni kolegové, kteří se zúčastnili debaty, jsou si vědomi toho, že děláme první krok, že neseme dále to stavivo k veliké budově sociálního pojištění, která má býti udělána, aby splatila dluh, kterým jsme povinni zejména přestárlým osobám. Prosím, aby zpráva výboru byla schválena se změnou výboru rozpočtového. (Potlesk.)

Předseda: Slovo má dále pan zpravodaj posl. R. Chalupa.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Po vývodech, jež předneseny byly panem ministrem sociální péče a kol. Johanisem, není třeba, abych ztrácel příliš slov. My jsme si naprosto vědomi, že dáváme málo, ale ze dáváme tolik, kolik za daných okolností právě můžeme. V tomto směru velmi příznivě se lišíme od těch, kteří skutečně pracují demagogickým způsobem. Jestliže jeden z předešlých řečníků užil obrazu, že tento počin podobá se práci křesťanských sociálů v bývalém parlamentě rakouském, myslím, že u nás pro to důvodu naprosto není. Jinak myslím že celá debata poněkud zbytečně se rozvlekla. My zde neděláme starobní a invalidní pojištění vůbec, my jen činíme zákonné opatření, abychom si oněch 130 milionů pod nějakou formou zabezpečili pro sociální pojištění. Tato debata dokonce do jisté míry škodí, poněvadž jí bylo použito k tomu, aby tento poctivě míněný čin byl také diskreditován. Věříme v soudnost občanů, kteří velmi dobře dovedou posuzovati činy a rozeznávati slova od činů. Pokud se týče návrhu kol. Pohla, aby v § 2 slova "dlužno především" byla nahrazena slovem "výlučně", nemohu se k němu přikloniti, poněvadž jest to pouze věcí názoru. Sociálně-politický i rozpočtový výbor považoval za úplně dostatečné, aby se spokojil slovy "dlužno především", poněvadž je tím dostatečně postaráno o to, aby tento fond, který se zakládá, nebyl zpronevěřen k účelům jiným.

Z důvodů uvedených dovoluji si prositi slavnou sněmovnu, aby zákon tento schválila ve znění, které bylo navrženo rozpočtovým a soc.-politickým výborem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem. Nejprve o § 1 bychom hlasovali podle návrhu p. posl. Pohla s vynecháním slova "chystaného". Kdyby návrh byl zamítnut, hlasovali bychom podle návrhu p. posl. Bubníka, a bude-li zamítnut, pak bychom hlasovali podle zprávy výborové.

O § 2 budeme hlasovati nejprve podle návrhu p. posl. Pohla a soudr. Kdyby byl zamítnut, podle návrhu p. posl. Mlčocha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové upravené dohodou výboru rozpočtového s výborem sociálně-politickým, to jest s nahrazením slova "možno" slovem "dlužno" a slova "také" slovem "především". Bude-li tento návrh zamítnut, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O § 3 budeme nejprve hlasovati v úpravě navržené p. posl. Bubníkem; kdyby snad byl zamítnut, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O § 4, k němuž není podán pozměňovací návrh, jakož i nadpisu a úvodní formuli, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Námitek není. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

O § 1 nejprve podle návrhu p. posl. Pohla a soudr., který navrhuje vynechání slova "chystaného".

Kdo souhlasí s § 1 v tomto znění navrženém p. posl. Pohlem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh p. posl. Pohla a soudr. jest zamítnut.

Budeme hlasovati teď o znění ve smyslu návrhu p. posl. Bubníka a soudr. Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Bubníka a soudr.:

Text § 1 budiž změněn takto: "k výplatě důchodů pro osoby starší 60 let v r. 1922 poukazuje se částka 500 milionů Kč."

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto zněním § 1 podle návrhu p. posl. Bubníka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Bubníka a soudr. je zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem § 1 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 podle zprávy výborové je přijat.

Budeme hlasovati o § 2 nejprve podle návrhu p. posl. Pohla a soudr. Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Pohla, Tauba, Hackenberga a soudr.:

§ 2 buď takto změněn: "Této částky budiž výlučně použito k podpore těch osob, které nebyly pojaty do chystaného starobního a invalidního pojištění proto, že v době, kdy nabyl účinnosti tento zákon, nepřekročily 60. rok věku. Podpora buď poskytována těmto osobám počínajíc dnem vyhlášení zákona o starobním a invalidním pojištění."

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí teď s § 2 podle tohoto právě přečteného návrhu p. posl. Pohla a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Pohla a soudr. jest zamítnut.

Teď budeme hlasovati o tomto § 2 podle návrhu p. posl. Mlčocha a soudr. Žádám aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Pozměňovací návrh posl. Mlčocha, Horáka a druhů:

§ 2 budiž přijat v následujícím znění: "Peníze toho jest použíti na podporu zaměstnanců, maloživnostníků, malozemědělců a těch osob, které nebudou pojaty do chystaného pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročily 60. rok svého věku.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečteným právě návrhem p. posl. Mlčocha a soudr., týkajícím se § 2 osnovy, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Mlčocha a soudr. je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o § 2 podle zprávy výborové, ale v úpravě, jak byla provedena dohodou výboru rozpočtového s výborem sociálně-politickým, to jest nahrazením slova "možno" slovem "dlužno" a slov "také" slovem "především".

Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové v této úpravě učiněné dohodou obou výborů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím jest § 2 schválen v tomto znění.

Přikročíme k § 3. Zde jest nová úprava navržena p. posl. Bubníkem. Žádám, aby byla přečtena.

Sněm. taj. dr. Říha (čte): Návrh posl. Bubníka a soudr.:

Text § 3 budiž změněn takto: "Peníz v § 1 uvedený opatří se částkou 100 mil. Kč z výnosu všeobecné daně z obratu podle zákona z 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., a částkou 30 milionů Kč z fondu pro opatření strojených hnojiv podle § 4 zákona z 22. prosince 1920.

Ministr financí se zmocňuje, aby scházející částku opatřil úvěrními operacemi."

Předseda: Kdo souhlasí teď s tímto § 3 v úpravě navržené p. posl. Bubníkem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Bubníka je zamítnut.

Budeme teď hlasovat o tomto paragrafu podle zprávy výborové.

Kdo s ním podle zprávy výborové souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 3 je schválen podle zprávy výborové.

Teď zbývá hlasovat o § 4, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 4, nadpis a úvodní formule zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, jsou schváleny. Tím je osnova přijata v prvém čtení a je vyřízen první odstavec denního pořadu dnešní schůze

Přikročíme k druhému, jímž je


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP