Jakmile v posl. sněmovně dojde k debatě o věcech politických, slyšíme pravidelně ujišťování mnohých stran, že si reformu přejí a že jsou ochotny všemožně pro ni pracovati. Člověk musí se tedy ptáti, kdo je vinen, že nemůžeme se dosud vykázati pronikavějšími úspěchy, ačkoliv lid na ně s toužebností čeká. A tu poukazuji na to, že jedna z hlavních příčin spočívá v tom, že Státní pozemkový úřad nebyl až dosud náležitě vybaven po stránce finanční. Nemohl míti náležitý počet kvalifikovaného odborného úřednictva a nemá doposud ani náležitých místností. (Posl. Laube: A co dr. Voženílek?)
Pan kol. Laube poukazuje, nevím z jakých důvodů, na pana dr. Voženílka. O něm je jistě známo, že reformu pozemkovou ovládá jako odborník nade vší pochybnost. Nevím, zdali by se totéž mohlo říci také o pánech, kteří jsou exponenty strany čsl. socialistů ve Státním pozemkovém úřadě. (Výborně!)
Ve státním rozpočtu na příští rok v kapitole "předsednictvo ministerské rady" bylo na pozemkový úřad určeno asi 170 milionů korun.
Návrh tento zpracován byl se zřetelem na pracovní program Státního pozemkového úřadu pro rok 1922. Počítáno bylo s tím, že Státní pozemkový úřad příštím rokem dobuduje svou organisaci ústřední i obvodových úřadoven do té míry, že bude moci zpracovati příští rok 70 tisíc hektarů zemědělské půdy, a 140 tisíc ha lesů v rámci zákona o pozemkové reformě. Avšak ihned po předložení státního rozpočtu jsme se přesvědčili, že je zapotřebí pracovní program Státního pozemkového úřadu na příští rok rozšířiti do té míry, aby provádění pozemkové reformy bylo urychleno, a předem stanovené první parcelační období pokud možno nejvíce zkráceno. Důvody tohoto urychleného postupu u pozemkové reformy jsou spjaty s úmyslem vlády, a to uskutečniti ve vnitřních politických poměrech pokud možno nejdříve konsolidaci a stabilisaci.
Státní pozemkový úřad je s to podle vydaných zákonů o pozemkové reformě rozšířiti a urychliti svůj pracovní program, předpokládaje, že budou splněny nezbytné podmínky, umožňující mu prováděti také rozšíření tohoto programu. Jak jsem již pravil, jsou to nejprve prostředky finanční. V návrhu státního rozpočtu počítáno bylo s tím, že bude v prvním tříletém období převzato a přiděleno celkem asi 210.000 ha půdy zemědělské a lesní. Rozšíření programu znamená, že by Státní pozemkový úřad převzal a přidělil roku 1922 nejméně 120.000 ha půdy zemědělské a po případě i více, a na 250.000 ha lesů, celkem tedy přes 370.000 ha, čili o 150.000 ha půdy více, než bylo původním jeho úmyslem.
Neprve ovšem je nutno rozšířiti stav úřednictva. Státní pozemkový úřad počítá, jakmile projednávaný návrh bude schválen, že umožní se mu, aby přibral do svých služeb 400 odborných i kancelářských úředníků, čímž provádění reformy ve všech částech republiky bude posíleno. Zvýšené výdaje budou také náležitě uhrazeny řádnými příjmy Státního pozemkového úřadu, takže koncem příštího roku by nastala rovnováha mezi příjmy a výdaji.
Chci současně poukázati k tomu, že po schválení vládního návrhu bude možno rozšířiti také počet obvodových úřadoven a komisariátů, které reformu pozemkovou mají prováděti. Doposud je jich celkem padesát. Jakmile návrh bude přijat, umožní se Státnímu pozemkovému úřadu, aby takových komisariátů zřídil sto, čímž pochopitelně tempo v reformě pozemkové bude neobyčejně urychleno. Poukazuji, že při této akci nesmíme zapomínati na Slovensko, kde tisíce chudých zemědělců s toužebností čeká na provedení pozemkové reformy. Doposud máme na Slovensku jen jednu obvodovou úřadovnu v Bratislavě. Od nového roku budou zřízeny dvě, jedna pro střední, druhá pro východní Slovensko, a tak se snad dočkáme příštím rokem toho, že i slovenský zemědělec konečně získá to, co již od věků bylo jeho právem a co mu maďarská hegemonie odpírala. Poukazuji dále na to, že Státní pozemkový úřad může nyní řešiti i otázku kolonisace exulantů, o které poslední doby velmi živě píše se v novinách, a tak snažiti se uspokojiti veškeré spravedlivé požadavky těch, kdož od reformy pozemkové očekávají dobrodiní.
Přeji si dále, aby co nejdříve poslanecká sněmovna projednala zákon o zrušení fideikomisů, který byl předložen ministerstvem spravedlnosti výboru zemědělskému, a tím na věčné časy odstranila zbytek středověké reakce.
Státní pozemkový úřad musí míti náležitou budovu, aby své úřadovny měl zkoncentrovány. Je svrchovaný čas, aby poslanecká sněmovna přijala návrh odhlasovaný v zemědělském výboru, kterým se pozemkovému úřadu přiděluje sousední budova, původně stavěná pro ministerstvo zahraničního obchodu.
Klub poslanců republikánské strany
venkova bude hlasovati pro vládní předlohu a přeje si, aby vláda
na započaté cestě pokračovala, neboť jen tak provedeno bude hospodářské
osvobození nejspolehlivější vrstvy národa - československých zemědělců.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo má ďalej pán posl. Zierhut.
Posl. Zierhut (německy): Velectěné dámy a pánové! Své vývody musím počíti námitkou proti projednávání této vládní předlohy. Tato předloha byla přikázána k projednání pouze rozpočtovému výboru, kdežto věcně příslušný výbor zemědělský byl úplně pominut. Myslím, že je sice věcí rozpočtového výboru, aby rozřešil otázku úhrady, že však rozpočtový výbor naprosto není s to, aby otázku tu rozhodl věcně. Podal jsem tudíž návrh, aby tato vládní předloha, která byla již 17. listopadu předložena sněmovně, byla přikázána zemědělskému výboru k řádnému projednání.
S vývody velectěného pana řečníka přede mnou nemohu se spřáteliti, činí na mne dojem, jako by tu vystupoval jako referent zemědělského výboru. Přiznávám ovšem, že tyto vývody ve směru věcném byly nutné, neboť z vývodů zpravodaje rozpočtového výboru vlastně žádným slovem nevyplýval věcný důvod pro požadavek 100 milionů na provedení pozemkové reformy. O účelu této vládní předlohy mluvil jsem již při rozpočtové debatě. Tímto 100milionovým úvěrem má býti pozemkovému úřadu dána možnost, aby zkrátil na jeden rok původní pracovní program, který byl vyměřen na tři roky. Místo 70.000 ha zemědělské půdy má býti převzato nejméně 120.000 ha, kdežto místo 140.000 nebo 150.000 ha lesní půdy má býti převzato 250.000 ha lesní půdy již v r. 1922. Toto urychlené a rozšířené provádění odůvodňuje se nutností stabilisovati a konsolidovati vnitropolitické poměry. Prosím, bude-li předlohou tohoto účele dosaženo, jsem s tím úplně srozuměn, avšak podle zkušeností, jež jsme učinili s dosavadními akcemi pozemkového úřadu, se obávám, že se tím konsolidace, neřku-li stabilisace vnitropolitických poměrů nedosáhne. Naopak, budete-li pokračovati v pozemkové reformě jako dosud, mohu vám zde přímo říci, že poměry v tomto státě vytvoříte ještě mnohem těžšími, že nejen nedosáhnete u obyvatelstva klidu a uspokojení, ba že tomu snad bude právě naopak.
Vaší pozemkové reformě schází především demokratické její provádění. Místo abyste prováděli pozemkovou reformu lidem, rozhodným vlivem lidu, vyřadili jste lid úplně. Zřídili jste tak zvaný pozemkový úřad, který jest úplně bez kontroly, bez vlivu voleného Národního shromáždění, dělá prostě, co se mu zlíbí, bez ohledu, zda to obyvatelstvu jde k duhu nebo zda je to skutečně v zájmu pravé pozemkové reformy. Pozemkový úřad za dobu svého trvání vyloupl se k byrokracii, jež nemá rovné, a tu je právě příznačno, že tohoto 100milionového úvěru nemá býti ani užito tak příliš k správnému, rozumnému a důkladnému provádění pozemkové reformy, nýbrž má sloužiti v prvé řadě k tomu, aby dále ještě podporoval byrokratismus pozemkového úřadu, když ustanovujete neméně než 400 nových úředníků. Těchto velkých výloh mohli jste skutečně ušetřiti lidu, zvláště chudým potřebným uchazečům o půdu. Neměli jste potřebí, abyste o 30% zvyšovali přejímací cenu - v obyčejné řeči lidu označuje se takový postup, takové zvyšování ceny, kde s tím vlastně není spojen naprosto žádný náklad, jako lichva. Avšak těchto 30% je, řekl bych, nejnižší hranicí. To, co jste dosud přidělili, bylo přece namnoze přiděleno za ceny mnohem vyšší. Své požadavky vzhledem k provádění pozemkové reformy jsme vám již opětovně oznámili, aniž jste však dosud považovali za nutné a správné, abyste třeba jen na některé části přistoupili. Dosud jste nás v tomto směru nechali stranou, našich dobře míněných rad jste prostě ani neslyšeli.
Účelem pravé, správné pozemkové reformy může býti přece jen opatření svobodné půdy. Avšak s tím musí býti současně spojeno povznesení zemědělské výroby.
Slovenský řečník prohlásil tu zcela správně, že reforma pozemková je věcí národa. To však nemá znamenati, že pozemková reforma v tomto státě je věcí národa českého, nýbrž vám přece není neznámo, že v tomto státě žijí vedle českého národa ještě také jiné národy, a to v počtu, jejž rozhodně nemůžete a nesmíte přehlížeti. A tak myslíme, že máme právo účastniti se provádění reformy pozemkové, činiti nárok na vliv, jenž patří našemu národu, a že je nezbytně nutno, abychom byli slyšeni při provádění tohoto důležitého a pronikavého opatření a abychom rozhodně spolupůsobili, pokud se to týká zvláště německé půdy, účelem pozemkové reformy má býti vytvoření samostatných existencí, a to se může státi především jen tím, že se přidělí půda těm lidem na venkově, kteří dosud mají půdy málo nebo žádnou. Tímto přídělem půdy chceme dosáhnouti sesílení venkovského stavu, venkovského obyvatelstva. Tím chceme zabrániti, aby na venkově byl proletariát bez půdy.
Chci tu opět uvésti, že je samozřejmé, že nikdy a nikdy nemůžeme uznati zákonů o reformě pozemkové, jak se na nich usnesl revoluční výbor. Byly vytvořeny bez našeho spolupůsobení, jsou v mnohém směru namířeny proti našemu národu. Pochopíte, že proto také nemůžeme míti důvěru v provádění pozemkové reformy, že tudíž musíme zaujímati stanovisko, které chrání zájmy našeho národa. Pozemková reforma není jen věcí eminentně národohospodářskou. Je také otázkou sociální a zvláště také národnostní. Přiznáváte přece, zvláště jisté strany vyvolily to, řekl bych, za své heslo, že chcete pozemkové reformy užíti k tomu, abyste spolehlivými lidmi svého národa obsadili německé území. Mohu vám říci, že tím boj, spor národnostní v tomto státě jen zostřujete, a nemohu vám zatajiti, že v tomto směru narazíte na spojený odpor celého německého národa. Varoval bych vás před takovým postupem. V německém území máme dost německých uchazečů, máme tolik uchazečů o půdu, že pozemková reforma jich nemůže uspokojiti. A chcete-li, jak je namnoze váš názor, počítati s tím, že vyloučíte německé uchazeče z přídělu půdy, že přikážete německou půdu živlům cizím lidu a místu, pak musíte býti také pamětlivi důsledků, jež z toho musíme odvoditi my a náš národ. Musíte býti pamětlivi, že vzplane boj, jakého dějiny snad ještě nezažily.
Vy se jen chystáte provésti všeobecnou reformu půdy, a já jsem se již zmínil, že k tomuto provedení můžeme míti málo důvěry. Prohlašuji tu zcela nenuceně, že jsme vždy a stále pro spravedlivou rozumnou reformu pozemkovou. Avšak dosavadní zkušenosti dávají nám tušiti velmi mnoho zlého. Je to zvláště akce o přidělování roztroušené venkovské půdy a přidělování stavebních míst, jež není ještě skončena, vlastně se dosud provádí, která nám přibližně poskytuje předběžný obrázek toho, jak vy chcete pozemkovou reformu prováděti. Pánové! Na této cestě nechci a nemohu vás následovati. Musím vám ještě říci, že v tomto směru nás musíte upokojiti, že nám musíte prohlásiti, že v německém území bude přihlíženo skutečně jen k německým uchazečům, že prováděním této všeobecné pozemkové reformy nezamýšlíte naši německou državu ztenčiti nebo nějak poškoditi. Akce roztříštěných pozemků, která byla připravena odbornými poradci pozemkového úřadu, nedopadla uspokojivě. Poradci byli přece - řekl bych - úplně bez kontroly, dělali, co chtěli. Místní poradní výbory byly jen na oko. V našich německých krajinách nebyly namnoze ani slyšeny, nýbrž prostě nuceny k podpisu, aniž by byly vyplnily příslušné rubriky žádostí. Musím při tom poznamenati, že je nutno, chcete-li pozemkovou reformou uspokojiti také německý národ, abyste do ní vnesli zcela jiný směr. Do našeho německého území poslali jste toliko české tiskopisy, poukázali jste výslovně své odborné poradce, aby na těchto žádostech spisovali svá dobrozdání jen v řeči české. Pánové, jak můžete žádati, aby němečtí členové odborných poradních výborů podpisovali jejich dobrozdání v řeči, jíž nerozumějí? Jak můžete žádati, aby němečtí uchazeči o půdu měli k takové akci důvěru? Odborným poradcům nešlo o to, aby jednali ve smyslu a duchu této akce, namnoze se stalo, že tito poradci pracovali vlastně jen v zájmu velkostatkářů, avšak jen v jazykovém území německém. Vím - a mohl bych vám uvésti konkretní případy - že jeden a týž odborný poradce uznal za roztroušené celé souvislé dvory, poněvadž byly propachtovány v drobném, a navrhl je u pozemkového úřadu k přídělu, kdežto v německém jazykovém území neuznal za roztroušené malé parcely s výměrou 5 a 10 ha, jež byly vzdáleny od příslušného dvora na hodiny, poněvadž pozemkový úřad vydal pokyny, že roztroušenou půdou může býti jen ta, která nepřekročuje jistou výměru - 3 ha. Vidíte, jakým způsobem se tu posuzují potřeby, nároky uchazečů o půdu, jedná-li se o uchazeče německé.
Avšak jest ještě jiná otázka, o níž zde musím jednati, a která tvoří předmět této vládní předlohy. Státní pozemkový úřad chce v roce 1922 převzíti neméně než čtvrt milionu hektarů lesní půdy. Jednání, jež vedl pozemkový úřad s majiteli velkostatků, dávají přibližně tušiti, jaký účel má býti spojen s tímto postátněním lesů. Musím tu výslovně konstatovati, že jsme zásadně proti postátnění lesů, poněvadž stát nemá schopnosti, aby provozoval soukromé hospodářství, jmenovitě v hospodářství polním a lesním. Varuji pány před tím - a právě Kras by měl býti v tomto ohledu výstražným příkladem. Neboť je-li les v státních rukách, pak stát - a nikým mu v tom nemůže býti zabráněno, je-li ve finanční tísni - prostě půjde a les porazí. Jaký bude následek? Les se zničí, les, který přece nevyroste z dneška na zítřek, nýbrž potřebuje desítiletí, staletí, než se může porážeti, je pak ztracen pro generace. My, kteří pocházíme z lesnaté krajiny, posuzujeme les nejen se stanoviska výnosu, posuzujeme jej nejen jako předmět výnosu, nýbrž vidíme v majetku lesním vlastně majetek národní a přihlížíme také k vlivu lesa na poměry klimatické. Nepotřebuji vám uváděti, jaký reservoir vody les představuje, a jaký vliv vykonává taková stálá nádržka vodní, jmenovitě v době velkého sucha, na okolní zemědělské plochy. Avšak chci vám připomenouti, že by bylo vaší povinností, abyste právě při pozemkové reformě lesa nepostátňovali, poněvadž tím vlastně les pozemkové reformě odnímáte.
Snahou státu by mělo býti, aby les zabraných velkostatků přikázal obcím a samosprávným okresům na úhradu jejich potřeb. Obce, které dosud měly dosti lesa, podaly přece důkaz, že jsou s to, aby les opatrovaly a konservativně s ním hospodařily. A kdyby toho obce nedovedly, má stát přece vždycky náležitý vliv na základě lesního zákona. V každé době může dozírati na lesní hospodářství obcí, může obce donutiti, aby zachovávaly hospodářský plán, zkrátka stát by měl plný vliv na to, aby se výnosnost lesů udržela. Tímto přidělením lesů obcím a samosprávným okresům měl by stát právě povznésti postavení obcí. Neboť konečně zdravá obec tvoří základ zdravého státu. Jsou-li obce zdravé a silné, bude takovým i stát. Proto žádáme, aby při reformě pozemkové lesy nebyly sestátňovány, aby naopak bylo použito zabavené a k převzetí určené lesní půdy především k úhradě potřeb obcí a samosprávných okresů. Avšak posílení státu, rozmnožení jeho příjmů není snad rozhodným pro sestátnění lesů. Pozemkový úřad, nebo jeho president, nepokrytě přiznal v úředním listě, že jsou ještě jiné důležité věci, které nutí pozemkový úřad k tomu, aby sáhl k postátnění lesů. Četl jsem v dějinách a našel jsem různé důvody, které byly v různých dobách rozhodné pro pozemkovou reformu. Studoval jsem také přítomnost, avšak nikde jsem nenalezl, že by byly o provedení pozemkové reformy rozhodovaly vojensko-strategické ohledy. Pánové, táži se a prosím o odůvodnění, proč chcete sestátniti pohraniční lesy, které leží hlavně v německém jazykovém území, proč chcete lesy z důvodu bezpečnosti státní převésti v majetek státu. Myslím, že tím snad dosáhnete právě opaku. Chci říci, že tím vyvoláte nespokojenost nejen německého obyvatelstva, německých obcí a okresů, že tím dosáhnete snad právě opak toho, oč jste usilovali. Varuji vás před tím, abyste pokračovali tímto způsobem v provádění pozemkové reformy. Upozorňuji vás konečně na naše právo, rozhodně spolupůsobiti při provádění pozemkové reformy. Upozorňuji vás, že mezi mnoha sty zaměstnanců pozemkového úřadu není dosud ani jediný německý úředník a zaměstnanec, a že nemáme naprosto žádné záruky, že mezi 400 zaměstnanci pozemkového úřadu, již mají býti přijati, bude přihlíženo k německým uchazečům.
Ze všech těchto důvodů pochopíte,
že pro tuto předlohu hlasovati nemůžeme. (Potlesk na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo udeľujem ďalšiemu rečníkovi pánu posl. Laube.
Posl. Laube: Slavná sněmovno! Vážené dámy a velevážení pánové! Všeobecné stížnosti, které slyšíte z úst čekatelů na půdu nad pomalým prováděním a vývojem pozemkové reformy, jsou ilustrací toho, jak jsme prováděli revoluci, zrovna tak, jako jest ilustrací toho fakta, že zástupce velkostatkářské skupiny, typický její zástupce, pan dr. Medinger, je členem tohoto Národního shromáždění a je největším pronásledovatelem české menšiny a českých obyvatelů na půdě, jejíž je dosud vlastníkem. Je to důkazem tím charakterističtějším, že jsme po tříletém trvání své samostatnosti docela málo nebo nic neprovedli z největšího úkolu, který nám odkázala revoluce z 28. října a bez jejíhož provedení nebudeme svobodným národem, poněvadž nebudeme státi na své vlastní půdě.
Pánové, ti, kteří zvítězili dne 8. listopadu po bitvě na Bílé Hoře, nedělali si žádných skrupulí právních a žádných těžkostí při provádění tehdejší zločinné pozemkové reformy, nedělali nápravu sociální, nýbrž útok na kořen a existenci národa. O pozemkové reformě mluví pánové z německého tábora, jako by byla útokem na německý "Besitzstand" jazykový, jako by byla útokem na německý majetek, jako by ohrožovala německé vlastníky půdy, úředníky a zaměstnance a německé jazykové pomezí. Naše pozemková reforma, tak jak my ji dodnes provádíme, je největším dobrodiním Němců, poněvadž ona nám posune etnografickou hranici v neprospěch našeho národa a ve prospěch Němců. Není to prázdné slovo, protože kdo si všímá toho, co se provádělo při zákonu o vyvlastnění půdy dlouhodobých pachtů, kdo si všímá toho, co se provádělo při přídělu půdy rozptýlené a stavební do drobného vlastnictví, ten mi přizná, že naše obavy po této stránce jsou plně oprávněny a zdůvodněny. Jestliže němečtí zástupcové a mluvčí německých velkostatkářů měli tu především starost o cizí velkostatkáře, o cizí majitele půdy, chci jim říci docela s klidem: Ani švýcarský národ, ani Francie netrpěla a netrpí latifundií ve svém státě, a ve svých revolucích dávno před námi otázku velkostatkářů a otázku latifundií si vyřešila, protože šla bezohledně a dovedla také sáhnouti k jiným opatřením, než jsou prostředky, ke kterým sáhlo revoluční Národní shromáždění. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Pánové, naše pozemková reforma leží na třech fundamentálních zákonech: Na zákoně záborovém, na zákoně přídělovém a na zákoně náhradovém. Není prázdnějšího pojmu a není prázdnějšího slova, nežli je zákon záborový, neboť, pánové, Československá republika, resp. její představitel, Pozemkový úřad, má právo držeti půdu v záboru, ale právo hospodařiti, právo plundrovati půdu a plundrovati lesy mají dosud až do dnešního dne páni němečtí velkostatkáři. Je to maličkost, co řeknu, ale ilustruje tento fakt dokonale. Když se pan Otto Harrach dozvěděl před 14 dny, nevím jakou cestou, že má v příštím roce dojíti k převzetí jeho velkostatku státem, dal pokyn, aby ještě do příštího roku jeho lesní personál dal vykácet jen za 4 miliony korun lesního dříví. Jestliže naše republika, náš pozemkový úřad se nezmůže, aby rychle převzal velkostatky latifundistů do svých rukou, představte si, jaké to budou těžké národohospodářské a jaké politické důsledky tohoto neopatrného postupu pozemkového úřadu.
A druhý fundament tohoto našeho zákonodárství, který má přinésti jistou sociální spravedlnost v držbě půdy a který má přinést také jistě, řekněme to otevřeně, jistou nutnou politickou úlevu našemu státu, je zákon náhradový. Páni velkostatkáři si velice stěžují, že náhradový zákon zabírá jim velkostatky bez náhrady a že náhradové knihy nedávají jim dosti hotových prostředků za to, co státu přinášejí. My chceme říci docela otevřeně, že jiná revoluce, jiný národ by s vámi takových ceremonií nedělal, jako my v Československé republice. (Výborně!) My jsme se nesli při tvoření těchto zákonů, kterým vytýkáte, že jste při nich nepůsobili (Různé výkřiky německých poslanců.), že jste při nich nespolupracovali, duchem ohromné spravedlnosti, duchem veliké spravedlnosti, která je tím obdivuhodnější, že se tak stalo po tak těžkých dobách našeho národního útisku, po vašich pokusech vyhladiti náš národ před a ve světové válce. Jakým že duchem jsme se nesli? Tím, že v nároku na půdu postavili jsme na roven německého občana občanu českému, že jsme nešli tak daleko, jako jiní národové, abychom řekli: My jsme pány, naše revoluce zvítězila a dnes jsou zákony a vývoj řízeny podle vůle těch, kdož s bajonety v ruce vybudovali tuto republiku, a ne podle přání těch, kdož tuto půdu neprávem drží ve svých rukou a ve svém vlastnictví. (Výborně!)
Nemůžeme se a nebudeme se ohlížeti na to, co vy tomu postupu říkáte a já jako předseda správního výboru státního pozemkového úřadu lituji, velice lituji, že nemáme dosti odvahy v pozemkové reformě jíti energičtěji a bezohledněji a že hledáme tolik a tolik cestiček, abychom to nedělali náhle, aby to tolik nebolelo a nekřičelo. Kdybyste, pánové, vy stáli dnes na našem místě, pozemková reforma byla by bývala dávno vyřízena bez ohledu na jakoukoliv národní nebo sociální spravedlnost.
Vy si naříkáte, pánové, na nespravedlnost náhradového zákona. V náhradovém zákoně drobný zemědělský lid a také zemědělské dělnictvo a zaměstnanectvo vůbec, spatřuje ohromnou sociální nespravedlnost. (Posl. Sladký: Koupil Liechtenstein tu půdu?) Nechci jíti ani daleko. Propočítejte si jen, co dostane latifundista podle našeho náhradového zákona za půdu, propočítejte si to dobře a přijdete k poznání, že my tu půdu velmi draho vám platíme, a že jsme vlastně nejdůležitější výsledek naší revoluce ve skutečnosti vám přenechali za babku, jestliže vám ještě po této revoluci jsme ochotní platiti tak vysokou náhradu za majetek, který stát z vašich rukou přebírá.
Třetí náš zákon stojí na fundamentu přídělovém. Tento přídělový zákon má tyto dvě zásady; že půda předně má býti přidělena drobným zemědělcům, bezzemkům atd. do 15 až 16 ha půdy, že mohou býti zřízeny nedíly, fideikomisy zemědělské, malorolnické, a že, velectění, mohou býti zbytkové statky buď přenechány družstvům nebo také schopným jednotlivcům odborně kvalifikovaným, hospodářským úředníkům atd. Tento zákon má ustanovení, které působí jisté obtíže v praxi. Ustanovení ta tam byla úmyslně dána, aby se půdy nezmocnili především váleční zbohatlíci a neuložili v ní své válečné přebytky. Soudím, že důvody politické a snad i státní budou nás vésti k tomu, aby způsob provádění a zásady přídělového plánu byly přepracovány. V náhradovém zákoně sice platíme půdu za předválečnou cenu, ovšem s přirážkami bonitními, přirážkami vzdálenostními, investičními, zvláštní cenou lesů atd., která vyjde téměř tak vysoko, jako dnešní běžná cena. Ale my jim přiznáváme ještě více, totiž plnou náhradu za inventář, což znamená prosím více než plné nahražení ocenění půdy a půdního vlastnictví.
Dovolte mi, velectění pánové, abych přešel specielně k tomu, co vyžaduje přítomná předloha. Státnímu pozemkovému úřadu na provedení prací spojených s rozšířením pracovního programu pro rok 1922 byl přiřčen zvýšený obnos 100 mil., vedle obnosu, který je v rozpočtové položce příslušného ministerstva.
Pozemkové reformě, jejímu rychlému provedení 100 milionů mimořádně povolených nepomůže. Říkám docela otevřeně, že my na pozemkovou reformu potřebujeme ne milionů, nýbrž miliardy. Tyto miliardy jsou zde k disposici. Ty miliardy velmi rádi čekatelé na půdu dají k disposici státu v tom okamžiku, když jim také zabezpečí, že tu půdu opravdu v brzku do vlastnictví dostanou. Nemylte se. Jestliže někdo chodí a vykládá, že hlad po půdě, který prožíváme na venku, je hladem přechodným, že se převalí, ten každý se mýlí. Hlad, který vidíme u drobných zemědělců po půdě na venku, je hladem přirozeným, byl před válkou, bude i po pozemkové reformě, poněvadž nebude nikdy tak velikého reservoáru půdy, abychom všech mohli v plném slova smyslu uspokojiti. Bylo by také šílenstvím, kdyby se někdo domníval, že pozemkovou reformu můžeme provésti s vyloučením toho, aby se půda přidělila drobným vlastníkům, ale byl by také šílený, kdo by myslil, že lze provést u nás pozemkovou reformu jedině na podkladě přídělů do drobného vlastnictví a že ostatní interesenty na půdě, zejména úřednictvo a dělnictvo může odbýti žebráckou holí aneb žebráckým peněžním odbytným. Toho nelze provésti a také tímto způsobem pozemková reforma provedena býti nemůže a provedena nebude. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Budou slavné sněmovně předloženy v brzku myslím doplňující novely ke všem těmto třem fundamentálním zákonům, o nichž jsem mluvil, a doufám také, že přijde též čtvrtý zákon, zákon o pozemkovém úřadě, který bude úplně přepracován. Pánové pochopí, že cesta, kterou jsme nastoupili v zákoně o pozemkovém úřadě, aby tu byl neodvislý pragmatikální úředník s pevnou linií, odpovědný úředník státu, který bude moci provésti do důsledků pozemkovou reformu, měla svůj účel. Proto byl ustaven zvláštní pozemkový úřad. Tato cesta se ukázala neschůdnou. Lituji, že přes pevnou posici vedení Pozemkového úřadu nemá pevné linie. Postavení správního výboru státního pozemkového úřadu jenom jako pouhého dozorčího orgánu beze vší právomoci, je neudržitelno.
My na př. máme právo vyslechnouti a vyšetřiti každou věc, ale nemáme práva podle zákona o pozemkové reformě vyvoditi z toho důsledky. Ukázalo se, že jest nutno prováděti pozemkovou reformu pod přímou kontrolou zodpovědné instituce národa, kterou jest poslanecká sněmovna.
Pan kolega Dubický mi presentoval chybu našeho stoupence. Věřím, že se mi brzy podaří, abych kol. Dubickému mohl také presentovati kompensaci toho, co mně ve své řeči nadhodil, abychom byli náležitě vyrovnáni. Prohlašuji docela otevřeně, že pozemková reforma potřebuje nezbytně změnu novelisací všech tří, po případě čtyř fundamentálních zákonů a já soudím, že pozemková reforma potřebuje nezbytně, aby v čelo úřadu postaven byl odpovědný ministr. Nebude to nic dražší, nežli dosavadní aparát, ale bude přímo zodpovědný, nebude schovávat se za třetí nebo čtvrtou instituci, nýbrž bude moci býti přidržen k tomu, aby řekl - co jest s pozemkovou reformou, jak daleko to již došlo a kdy bude hotov.
Myslíte-li, pánové, že pozemkové
reformě pomůže 100 mil. kor., které na nás se žádají, prosím,
i my neodepřeme souhlasu tomuto poslednímu pokusu uspíšiti pozemkovou
reformu. Pozemkové reformě zbývá vyřešiti druhou společnou otázku,
zabezpečení existence zaměstnanců na přebíraném velkém majetku.
Vedle toho vyřešiti technickou stránku přídělového řízení, aby
příděl půdy ode dne převzetí do dne odevzdání vyžádal si krátký
čas a ne celý rok, poněvadž nejen že se provádění pozemkové reformy
oddaluje na desetiletí, nýbrž přidělovaná půda se dlouhým procesem
přidělovacím tak zdražuje, že to representuje téměř 100% ceny,
zač se půda přebírá. V tom vidím velké nebezpečí, v tom vidím
velké zlo a přál bych si a myslím, že za souhlasu celé oné části
Národního shromáždění, která se hlásí k ideám revoluce z 28. října,
aby pozemková reforma rychle a dobře ku předu, ale i sociálně
a ve smyslu národním byla provedena. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji. Prosím, aby se ujal
slova.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: K výtkám jednotlivých řečníků, které zde byly předneseny, dovolím si jen všeobecně podotknouti tolik, že osnova, o kterou jde, jest osnova výlučně finančního charakteru, kterou se má poskytnouti na urychlení tempa pozemkové reformy 100 milionů korun.
Není mým úkolem, abych odpovídal na různé výtky, které se týkají zákonů, jež se zabývají pozemkovou reformou kat' exochen.
Pokud se týče návrhu p. posl. Zierhuta, aby projednávání této záležitosti původní vládní osnovy tisk 3183 bylo odevzdáno zemědělskému výboru, nemohu s návrhem souhlasiti, poněvadž znovu musím poukázati, že nejde o věc zvláštní zemědělské úpravy, nýbrž o věc čistě finanční, poněvadž úvěrními operacemi má se opatřiti nedostávající se kredit.
Z toho důvodu nedoporučuji návrhu p. posl. Zierhuta, nýbrž znovu apeluji na slavnou sněmovnu, aby vládní osnově na základě zprávy udělila své ústavní schválení. Osnova zabývá se v první řadě otázkou finanční. Především má se opatřiti úhrada peněžní k provádění reformy. Upozorňuji však, že věc sama svou povahou je tak nesmírně důležitá, že nebylo by v zájmu státního celku nikterak žádoucno a vítáno, aby jakýmkoliv způsobem, zejména jak navrhl p. kol. Zierhut, uskutečnění, resp. uzákonění předlohy bylo oddáleno. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Jsem znovu nucen zde ukázati na
veliký sociální význam celého tohoto velikého díla a znovu musím
zdůrazňovati, jaký význam má osnova pro urychlení pozemkové reformy
a pro všechny sociální vrstvy našeho národa, totiž aby zde skutečně
ti, kdož čekají, aby dostalo se jim základu k samostatné hospodářské
existenci, přiblížili se k svému cíli. Proto nemohu než znovu
ukázati na důležitost této osnovy a znovu doporučiti její ústavní
schválení. (Souhlas.)