6. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2429), kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 3268).
Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek.
jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Poplatkové právo, jež týká se specielně úpravy poplatků soudních, je materií neobyčejně kombinovanou, o které v praksi téměř nikdo nemůže s určitostí říci, že by ji plně a dokonale ovládal. Jednou z největších překážek důkladné novelisace příslušné materie je pro náš stát okolnost, že dokud zde není úplné unifikace tohoto oboru právního v historických zemích naší republiky, jakož i v zemích někdy uherského práva, tedy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Je naprostou nemožností, aby bylo ihned přistoupeno k jednotné úpravě celé této materie poplatkové. Věc stala se však naléhavou potud, že státní správa potřebuje pro specielní účely, vyjádřené v rozpočtu tím, že tam jako odměny za vícepráci, konanou úředníky soudními, zařazuje se částka 9 milionů korun, opatření příslušné úhrady, a té má býti dosaženo příjmy ze zvýšení všech poplatků, které spadají právě v obor soudní.
Na druhé straně nutno se míti na pozoru, aby přílišné zvýšení poplatků soudních nestalo se závadným řádnému přisluhování právem, aby osoby méně zámožné přílišnou drahotou soudních výkonů nebyly zase odvraceny od možnosti dovolávati se práva, a nutno se tedy varovati takového postupu, kterého jsme svědky v jiných státech, jako na příklad v Rakousku, kde poplatky soudní jsou vystupňovány na míru téměř nesnesitelnou. Toto hledisko, které má jaksi chrániti práva občanů, aby jim nebyla uzavírána cesta k soudu, musilo nám býti směrodatné, ukládalo nám jistou opatrnost a nepřipouštělo většího zvýšení na tomto poli. Celkem možno říci, že jsou zvýšeny zásadně poplatky právní přibližně o kvotu 100%.
Ale ještě na jiný moment je poukázati. Podle práva uherského až dosud řízení ve věcech trestních na teritoriu práva kdysi uherského byla od poplatků příslušných osvobozena. Nyní zavádíme do jisté míry jakousi unifikaci tím způsobem, že na území někdy uherském, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zavádíme nové poplatky v tomto řízení, dříve tam úplně neobvyklé.
Pokud se týká poplatků v řízení civilním, z různých podání a podobně, nutno zde upozorniti, že nebylo možno provésti unifikaci úplnou, která právě předpokládá sjednocení práva v ostatních oborech, a následek toho jest, že sazby, které platí nebo platiti budou v budoucnosti na teritoriu historických zemí našeho státu, mohou se jenom přiblížiti sazbám, které se zavádějí anebo jsou nově upravovány na teritoriu Slovenska a Přikarpatské Rusi.
Přistoupím-li nyní k jednotlivým článkům zákonné osnovy, musím zde učiniti určité poznámky, které slouží jaksi za vysvětlení toho, proč rozpočtový výbor vsunul do celé zákonné osnovy ještě další článek, článek pátý, ve kterém se dává státní správě určité zmocnění. O věci té na příslušném místě bude učiněna zmínka zvláštní.
Pokud se týče článku 1, je tam pod číslem 3 uvedena řada jednotlivých sazebních položek k našim zákonným poplatkům. A už toto místo v zákonné osnově samo ukazuje, jak kombinovaná je celá tato materie a zároveň celá další její úprava.
Z dalších momentů, které ukazují, že v celku zachovávají se zásady dosavadní, možno poukázati na 4. odstavec tohoto článku, ve kterém se upravují nové sazby ze vkladních listin. Nutno zde zdůrazniti, že se tím neupravují nové poplatky za vklad práva nebo za vklad výmazu práva, nýbrž pouze příslušné poplatky, jak v této stupnici v bodě 4. uvedené se nám jeví.
Také je jistá změna zavedena, pokud se týče sazeb z podání, jimiž se žádá za souhlasný manželský rozvod nebo rozloučení v ten způsob, že sazby z dosavadních 10 K zvyšují se na 20 K.
Také k čl. 2 nutno učiniti některé poznámky. Zajímavo je, že se zde pozměňuje sazba, pokud se týče zápisů nebo-li protokolů, jak se dosud říkalo, v ten způsob, že se zde zase odlišuje stupnice podle různého jednání soudního a uvádí se v přímou souvislost s předmětem, jehož dotyčné řízení soudní samo se týká.
Z některých jiných věcí nutno zde uvésti ještě další novoty, které se zavádějí předloženou osnovou zákonnou. Tak v lit. B uvádí se změna § 3 v tom smyslu, že z prvního archu podání, jež se týká zápisu do pozemkových knih vedených o nemovitostech, zavádí se také nová sazba, a dále se říká, že při předmětech neocenitelných zavádí se pevný kolkový poplatek 6 K.
Nutno si také všimnouti, že dále snaží se zákonná osnova přihlížeti také jaksi k sociální větší nebo menší způsobilosti těch korporací, které se ucházejí o zapisování svých práv do rejstříku obchodního, že se vychází ze všeobecného předpokladu, že akciové společnosti jsou útvary hospodářsky způsobilejší, že společnosti s ručením omezeným jsou již útvary takové, které nevykazují už tak veliké síly hospodářské, jako větší jednotky kapitálové, po způsobu akciových společností organisované, a že konečně jiné společnosti výdělečné projevují již svým útvarem ještě menší způsobilost platební a že následkem toho se jim ukládá poměrně menší sazba kolkovní, žádají-li za zapsání práv do rejstříku.
Jde-li o zápis pouhé pobočky, jest ustanoven pevný poplatek za první arch penízem 20 K. Také ustanovení další, které jedná o tom, jaké částky jest platiti za zápis prokury do obchodního rejstříku, vycházejí ze zásady dosud v poplatkovém právu platné, že jde-li o podání, které je v podstatě spojením několika podání, když totiž společným podáním žádá se o zápis práva prokury pro několik různých osob, nutno platiti úhrnný poplatek, který by připadl na všechna jednotlivá podání, kdyby skutečně byla učiněna odděleně. V tomto směru zachovává se zásada dosud v právu platná, která také skutečně byla praktikována, že ve všech případech, kde na př. šlo o rekurs podaný ve společné věci několika stranami, muselo býti toto společné podání opatřeno tolikanásobným základním poplatkem, kolik osob tímto podáním domáhalo se svých práv. Ze stejné zásady vychází ustanovení další, kde jde o zápis nebo výmaz likvidátorů, a stanoví se, že za každého likvidatora jest zaplatiti zvláštní poplatek pevný 40 Kč z prvního archu a že, jestliže jedním podáním žádá se o úpravu pro několik osob najednou, jest platiti tolikanásobné multiplum základního poplatku, o kolik osob jde.
Nejinak jest tomu, jestliže se žádá zvláštním podáním o zápis majetkových práv, která jsou vyhrazena manželce obchodníkově ve svatební smlouvě, kde je rovněž stanoven pevný poplatek 40 K z prvního archu. Pokud se týče dalšího, jako podání družstev nebo zápisu do obchodního rejstříku a všech podání družstev nebo jejich členů k soudu, který vede seznam obchodních firem, jest poplatek stanoven podstatně nižší, totiž 2 K za arch jednotlivého podání. Všimneme-li si ustanovení dalších, vidíme, že jest zde zavedena jistá řada stupnic, pokud se týká řízení civilního, a nutno jenom upozorniti, že novota je zavedena u příslušných stupnic co do poplatků z vyhotovení resp. z ohlášení apelací a z vyhotovení resp. ohlášení revisí. Pokud se týče poplatků, jež přicházejí v jiných dalších právních úkonech v úvahu, osnova zákona zabývá se také otázkou poplatků v řízení trestním. Již na počátku učiněna byla poznámka, že v našem právu po celou dobu jeho trvání jsou tyto poplatky při řízení soudním již dávno zavedeny, kdežto na teritoriu uherském, tedy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, znamená zavedení těchto poplatků úplnou novotu. Odtud také uvozovací část článku třetího říká výslovně, že se normují nově příslušná ustanovení o soudních poplatcích v řízení trestním na Slovensku a Podkarpatské Rusi, pokud se zavádějí příslušná řízení trestní k zakročení soukromého žalobce.
Zde stojíme před známým rozlišováním v právu trestním. Právo trestní, které je výlučně výronem výsostné moci státní, nese na sobě charakter, že orgánové státní moci, tedy státní zástupci a jejich plnomocníci při soudech první instance vykonávají obyčejně úkol svůj ex officio, aniž čekají na zvláštní oznámení, vyjma případy, které zase zástupci úředních bezpečnostních orgánů státních - ať policie nebo obecní úřad - donášejí k jejich vědomosti, ale zásada platí všeobecně taková, že orgány dohledací, tedy specielně státní návladnictví, jsou povinny z moci úřední stí hati všechna porušení práva, kdežto zákon, k jehož stručnému vylíčení mám přistoupiti, má na mysli jenom normy trestního práva v těch případech, kde trestní řízení je zavedeno výlučně na zakročení žalobce soukromého. Ale jsou jisté případy, kdy právní řád je sice porušován ve své integritě, ale kde zákon zase také respektuje určité individuelní soukromé zájmy osoby poškozené, a kde úvahy zákonodárce při redakci zákona trestního vedly k tomu, aby nebylo proti jeho vůli zasahováno orgány veřejnými, aby v záležitostech, jež přece jenom dotýkají se v první řadě sféry právní jednotlivcovy a při kterých veřejnost uražená ve svém právním citu z povahy věci přichází v úvahu přece jenom v řadě druhé, bylo dáno do ruky soukromého žalobce právo, aby on rozvedl příslušnou trestní věc podle svého přání, a eventuelně kdyby individuelní zájmy byly mocnější než zájem uražené veřejnosti, aby záležitost ta mohla zůstati potlačena vůbec a nestala se ani předmětem trestního řízení soudního.
V tomto článku 3, pokud se týče § 1 uvádějí se zase odstupňované, ale pevné sazby poplatkové, jež jsou tím vyšší, čím závažnější nebo složitější jest řízení trestní, které soukromou žalobou trestní soukromého žalobníka se zavádí; poněvadž řízení před soudy porotními se pokládá za nejvážnější, stanoví se zde pevný poplatek 30 K z prvního archu; při soudech sborových je sazba tato nižší, totiž 20 K z prvního archu a u první instance, jde-li o delikty soukromoprávní před samosoudcem u soudu okresního, pouhých 6 K z prvního archu pro všechny tyto trestní činy.
Abych uvedl případ deliktů trestních, které jsou stíhány na žalobu soukromou, uvádím případ trestního řízení na přímé zakročení žalobcem soukromým anebo jenom na jeho popud pro urážku spáchanou tiskem, které přísluší podle našeho trestního práva před soud porotní. Do druhé kategorie náležejí případy na př. porušení práv manželských cizoložstvím, kde přísluší straně uražené stíhati stranu provinilou soukromou trestní žalobou s připojením eventuelním žaloby veřejné, kteréžto případy příslušejí před soud sborový, a konečně nejnižší stupeň žaloby pro urážku na cti, která byla spáchána tiskem a která je stíhána před soudem okresním.
Také pokud se týká stížností zmatečních event. odvolání proti rozsudkům, o kterých zde právě byla řeč, je také zde poplatek z prvního archu stanoven analogicky jako v případech právě uvedených, a to 30 Kč při zmatečních stížnostech proti rozsudkům sborových soudů, 20 Kč při odvolání proti rozsudkům sborových soudů a 6 Kč při odvolání proti rozsudkům okresního soudu.
Pokud se týká jiných podání sporných stran - vždy nemusí jíti přímo o žalobu a zmateční stížnost nebo odvolání - tu máme také docela analogicky odstupňovanou stupnici 6, 4 a 2 K podle toho, je-li čin souzen soudem porotním, sborovým či okresním.
Z dalšího zaslouží ještě upozornění některé jiné části, zejména nové ustanovení čl. 4, který do vládní osnovy na podnět rozpočtového výboru byl zařazen. Je to ustanovení, kterým se stanoví pro obnosy cizí měnou vyjádřené, že mají býti přepočítány na měnu československou podle koeficientu resp. kursu stanoveného čas od času vládním nařízením.
V praksi vyskytovaly se totiž značné obtíže, když v konkretním případě mělo se rozhodovati, podle jakého poměru má se stanoviti poměr cizí valuty, nebo jakým penízem má býti ve měně československé, tuzemské, vyjádřena částka ve valutě zahraniční, a byla obtíž stanoviti příslušné kursy, zejména máme-li na mysli velmi časté a velmi podstatné kolísání zahraničních kursů.
Z těchto důvodů, aby bylo ulehčeno spletité řízení, stanoví se, že závazným způsobem čas od času bude jednoduše normováno, jakým penízem má býti obnos cizí valuty na valutu československou přepočítán.
Zajímavé jest ustanovení další v článku 5, který rovněž jako nový článek výborem rozpočtovým tam byl vsunut. Stanoví se tam, že právo dosud platné má býti na příslušných místech ustanovením novely, kterou právě nyní projednáváme, doplněno, a že tato redakce starších zákonů touto novelou opravena má býti pouhou vládní vyhláškou, uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení.
Každý, kdo se jen povrchně podíval na tuto osnovu, vidí, že v ní je citována celá spousta starších zákonů, že tato materie je nesmírně nepřehledná a že je v zájmu právní bezpečnosti, aby nová redakce byla umožněna, aniž by bylo potřeba zvláště se zabývati oběma zákonodárným sborům, oběma komorám Národního shromáždění, vší materií a zákonodárným způsobem novou tuto redakci teprve publikovati ve Sbírce zákonů a nařízení. Je to tedy opatření docela praktické, a aby nebyla vůbec možna výtka, zda snad správa státní jest oprávněna takovým způsobem ony části starších textů, které zvláštním usnesením změněny nebyly, nýbrž které byly publikovány v určité formě a tedy jen v té formě platí, doplniti beze všeho ustanovením novely a je publikovati, aby zde vůbec nebyla možna pochybnost, pojato bylo sem ustanovení článku pátého, které zajisté všemi, kdož prakticky se musejí zabývati materií poplatkového práva, bude s radostí uvítáno.
Pokud se týče článku šestého, byla zavedena proti původní vládní osnově malá změna v tom způsobu, že za první den účinnosti stanoví se patnáctý den nejblíže příštího měsíce po vyhlášení. Nezapomínejte, ze tato novela zavádí některé úplně nové věci na Slovensku, že je potřebí, aby zákon tam vešel ve známost, poněvadž by bylo nespravedlivé, aby byl zákon schválen a objevil se ve Sbírce zákonů a nařízení, aby však ve skutečnosti nebyl znám a nevešel ve známost těch, kteří se jím mají říditi, a oni proto, když na různých listinách nebo na svá podání činili poplatky menší, bez jakéhokoliv zavinění, jen pro formální vadu, byli stíháni důchodkovými pokutami. Aby této nespravedlnosti bylo zabráněno, odsunuta byla účinnost na dobu další za tím účelem, aby doba mezi vyhlášením zákona a dobou účinnosti byla poněkud delší, aby každý, kdo se tou materií zabývá, o jejím obsahu se mohl poučiti a aby nemohl býti nespravedlivě stíhán.
Ze všech těchto důvodů, které
byly uvedeny, doporučuje rozpočtový výbor, aby slavná sněmovna
udělila této osnově ústavní schválení. (Výborně!)
Předseda: Přistupujeme k debatě. Navrhuji také při tomto odstavci řečnickou lhůtu 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Proti předloze je zapsán p. posl.
dr. Haas jemuž uděluji slovo.
Posl. dr. Haas (německy):
Vážené dámy a pánové! Odůvodnění zvýšení soudních poplatků
změněnými poměry je ovšem samo o sobě správné. Přece však měl
by tento celý zákon býti doplněn ustanoveními, jež zamezují, aby
chudý lid byl vzhledem ke zdražení soudnictví ve vymáhání svých
práv omezen. Je známo, že dřívější předválečná ustanovení o soudních
poplatcích byla ohledně práva chudých podstatně liberálnější než
ustanovení, jež zavedena byla císařským nařízením ze dne 15. září
1915. Zostření císařským nařízením však staré rakouské vládě ještě
nestačilo, zostřila ještě v prováděcím nařízení ze dne 21. prosince
1915 podstatně beztak zostřená ustanovení o udílení práva chudých
tím, že podala výklad pojmu: "ohrožení nutné výživy"
způsobem, jenž umožňuje každému soudu, zvláště za dnešních poměrů,
odepříti právo chudých. Dále nastoupilo zostření v tom, že osoby,
jež jsou pod poručnictvím nebo pod kuratelou, i když jsou úplně
chudé, i když nemají nutné výživy, nedostanou práva chudých, nejsou-li
osoby, zavázané k jejich výživě, zapravením soudních útrat na
nutné výživě ohroženy. To je zostření, jež jde dokonce za mez
zákona, a nemůže se považovati již za výklad zákona, nýbrž jako
ustanovení proti zákonu, protože jde přes zákon. Dále nastalo
zostření tím, že bylo zrušeno osvobození od poplatků pro jednání
před soudem živnostenským. Toto zostření je tím nesnesitelnější,
čím dražší je právní pomoc, čím vyšší jsou poplatky, a již proto
bylo by bývalo nezbytně třeba doplniti tento zákon ustanoveními,
kterými, když již nic jiného, tedy přece se zavádějí dříve od
roku 1897 platná ustanovení o propůjčování práva chudých a ruší
se zostření a tvrdá ustanovení, trvající od r. 1915. V praxi v
udílení práva chudých však v poslední době nastoupil u soudů ještě
jeden zvláštní nešvar: vidí-li soudy číslici, jež přesahuje 8000,
ba dokonce i 6000 K ročního příjmu, odmítají udělení práva chudých.
To je přirozeně nyní zvláště tvrdé, kdy poplatky jsou tak vysoké
a kde se zřetelem na ciferně ovšem, nikoliv však ve skutečnosti
vysoké mzdy při každém mzdovém sporu se žaluje již o ciferně značně
vysokou částku. Co však při tomto zvýšení soudních poplatků ještě
budí naši obavu, je zcela všeobecná klausule, že výtěžku zvýšení,
který se odhaduje na 6 milionů, bude použito na hrazení zvýšených
výdajů justiční správy. Nám by bylo bývalo značně milejší, kdyby
to bylo vysloveno poněkud lépe a poněkud úže, kdyby se alespoň
ministerstvo zmohlo na slib - nežádám přece mnoho, jen slib -
že výnosu bude použito na zlepšení soudnictví. A tu myslím přede
vším na to, že všechny naše pokusy, jež jsme již učinili v této
sněmovně na ulehčení soudům, selhávají, a jak budeme míti pravděpodobně
dnes nebo zítra příležitost při jistém zákoně vyšetřiti, jsou
s to, aby soudnictví zničily. Na místě všech těchto pokusů bylo
by lépe bývalo zlepšiti postavení soudců. Pak by přestal útěk
ze stavu soudcovského, soudcové by ze svého stavu neutíkali, nýbrž
budou se také zase lidé mnohem více k soudcovskému stavu hlásiti.
Dovolili jsme si podati ctěné sněmovně resoluční návrh tohoto
znění (čte): "Vláda se vyzývá, aby prováděcí nařízení
z 21. prosince 1915, č. 380 ř. z., k zákonu o soudních poplatcích
pozměnila a doplnila v tom směru, že posavadní tvrdosti při propůjčování
práva chudých budou odstraněny a bude nařízeno, aby byl brán zřetel
ke změněným poměrům peněžním a příjmovým." Žádáme, aby tento
vlastně jen samozřejmý resoluční návrh byl přijat a připojili
bychom jen ještě následující: Je nezbytně třeba, aby vláda předložila
v nejkratší době návrh zákona, kterým se předpisy o soudních poplatcích
mění v tom směru, že netoliko u soudu živnostenského se zavádí
úplné osvobození od poplatků, že také při všech sporech ze smlouvy
služební na straně zaměstnaného platí úplné osvobození od poplatků.
(Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda: Než
udělím závěrečné slovo panu zpravodaji, poněvadž není k slovu
nikdo přihlášen, žádám, aby byl přečten resoluční návrh podaný
panem posl. Haasem a soudr.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Haase, dr. Czecha a druhů:
Vláda se vyzývá, aby prováděcí
nařízení z 21. prosince 1915, č. 380 ř. z., k zákonu o soudních
poplatcích pozměnila a doplnila v tom směru, že posavadní tvrdosti
při propůjčování práva chudých budou odstraněny a bude nařízeno,
aby brán byl zřetel ke změněným poměrům peněžním a příjmovým.
Předseda: Návrh je dostatečně podporován a je předmětem jednání.
Závěrečné slovo uděluji panu posl.
dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Zvláštních nějakých výtek nebo doplňovacích návrhů k předložené novele učiněno nebylo. Pokud se týká malé opravy stylistické či tiskové chyby, je nutno vyhraditi ji do druhého čtení.
Pokud se týká návrhu pana posl. dr. Haase a soudr., dovoluji si k němu podotknouti asi tolik: Je zajisté požadavkem sociální spravedlnosti, aby ten, jenž podle svých majetkových poměrů musil by zůstati vyloučen z dobrodiní státní justice, byl osvobozen od všelikých poplatků, které by se mu mohly státi konkretní překážkou v uplatnění jeho práva. Prakse dnes ovšem zná případy, že osoby nezámožné domáhají se někdy tohoto zvýhodnění, že ho do jisté míry také zneužívají a že snaží se přejíti celou řadu instancí s nároky, které nejsou dosti dobře odůvodněny. Takovéto případy, které konec konců přece jen jsou ojedinělé, nemohou nás ovšem odvrátiti od toho, abychom neuznávali zásady, která je spravedlivá, a abychom se nesnažili ji všeobecně uplatniti.
Z toho důvodu jako referent rozpočtového
výboru doporučuji ku přijetí resoluci, navrženou panem posl. dr.
Haasem a soudr.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Zákon má celkem 6 článků, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož mně nebyl podán pozměňovací návrh, dám o celé osnově hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není; budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl. Kdo souhlasí s osnovou zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení zákona o soudních poplatcích, s jejími 6 články, nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je zákon schválen ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Zbývá nám rozhodnouti o resolučním návrhu, který podal pan posl. dr. Haas a soudr. Byl před chvilkou přečten a vyslovil se pro něj také pan zpravodaj.
Před tím však musíme rozhodnouti o resolučním návrhu pana posl. R. Chalupy, který byl schválen výborem rozpočtovým.
Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. R. Chalupy, který už schválil výbor rozpočtový, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina; resoluční návrh schválený výborem rozpočtovým, jest schválen také plénem.
Kdo teď souhlasí s resolučním návrhem p. kol. dr. Haase a soudr., který byl přečten, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, také resoluční návrh, podaný p. posl. dr. Haasem a soudr., je schválen.
Tím je vyřízen 6. odst. dnešního
pořadu a přikročíme k sedmému, jímž jest
7. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3218), kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích (tisk 3269).
Zpravodajem jest p. posl. dr.
Nosek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Druhou předlohou, kterou nám je dnes projednávati na poli práva poplatkového, jsou poplatky směnečné.
Pokud se týče těchto poplatků, měli jsme u nás určitý vývoj, který jako mnohá jiná dávka veřejnoprávní vykazoval také vzrůstající tendenci. V právu poplatkovém směnečném bývalo již za staré naší říše rozlišováno mezi směnkami tuzemskými a směnkami zahraničními a z tuzemských směnek mezi těmi, které jsou splatny do doby 6 měsíců, a oněmi směnkami, které byly splatny teprve v době po 6 měsících. Za směnky, které jaksi v prvé řadě měly vykonávati úkol zprostředkování oběhu peněz - tedy úvěrové směnky - byly považovány směnky splatné v době kratší než 6 měsíců a potom také podle toho upravovány všeobecně ony poplatkové povinnosti, které těchto směnek se týkaly.
Jak již bylo řečeno, také na tomto poli poplatkovém projevovaly se stoupající tendence, a šlo to tak daleko, že sazby dříve poměrně dosti mírné dvojí úpravou, která byla učiněna ještě v našem státě, byly zvýšeny do té míry, že praktický život počal projevovati určité pochybnosti, jež se týkají vůbec odůvodnění toho, zda je správno, aby přece jenom tak důležitý činitel hospodářského života, jako je směnka, zejména obchodní, byl přílišným způsobem zatěžován veřejnoprávními dávkami.
Státní správa, vycházejíc právě z tohoto fakta a dívajíc se na skutečné hospodářské poměry, nastoupila opačnou cestu vývojovou a předkládá zde touto osnovou zákonnou ke schválení novotu, která vykazuje snížení příslušných poplatků směnečných, poněvadž se doufá, že touto úpravou dosáhne se častějšího používání směnečných úvěrů, že se tím usnadní oběh hospodářských statků a vůbec úkony hospodářské na tomto důležitém poli a že konečně ani státní pokladna nevyjde při této záležitosti zkrátka, poněvadž zase uzavírání směnečných obchodů bude častější a tím také příležitost ku placení poplatků bude hojnější. To je všeobecné hledisko, o kterém je nutno zde se zmíniti.
Ještě by byly některé věci důležité, k nimž jisté poznámky aspoň stručné musí býti přičleněny. Stávalo se dříve v praksi, že uzavřen byl určitý obchod, určité právní jednání, výpůjčka buďto hypotékární anebo obyčejná, při které zvláštní jistota nebyla poskytována, ale byla dána směnka, která neměla určitého data vystavení, anebo směnka, která neměla přesného data splatnosti, anebo směnka, která neměla úplného vypsání sumy směnečné. Věc dělala se za tím účelem, aby v těch případech, když potom věřitel byl nucen sáhnouti buď k exekuci, anebo musil směnku zadati dále, anebo eskomptem mohl si opatřiti potřebný kapitál, potom teprve byla příslušná suma směnečná do blanketu vepsána nebo že do směnky bylo dodatečně vepsáno datum vydání nebo datum splatnosti. Jestliže pak k jedné nebo druhé nezbytnosti nedošlo - nebylo třeba směnku eskontovati, nebo jestliže vskutku nebyla protestována, aby bylo zavedeno jednoduché, krátké a poměrně snadné řízení směnečné - vrátila se taková směnka jednoduše dlužníkovi a státní pokladna vyšla úplně na prázdno. Aby obcházení zájmu státního nemohlo se díti a na druhé straně aby zase život hospodářský netrpěl újmy, uznává také nove!a o poplatkovém právu směnečném zásadně tuto instituci krycích směnek a vytýká určité náležitosti. Když takové náležitosti jsou při nich za chovány, přiznává směnkám podobné výhody, ovšem s tím, že v tomto případě máme t. zv. nevývratnou právní domněnku, jejíž podstata v tom záleží, že není možno proti předpokladu práva vésti odpor nebo protidůkaz, a musí tedy směnka taková za všech okolností býti spoplatněna podle příslušných ustanovení, aniž osoba k placení poplatků zavázaná má v takových případech právo žádati přeplacený obnos zpět, když by se ukázalo, že v konkretním případě nedostává se onoho předpokladu, který zákon ke směnkám, určitým způsobem označeným, připojuje.
Nyní zákonodárství uznává nejen tuto instituci krycích směnek, nýbrž také, aby pro směnky ostatní, které neměly označení pevné sumy směnečné, byla dána možnost exekuce a zároveň nebyl zkrácen státní fiskus, stanoven byl podle doby, na kterou směnka byla vystavena, určitý pevný obnos, který musí býti za všech okolností spoplatněn a při kterém poplatek se ne vrací ani tenkráte, když ve skutečnosti se ukáže, že situace byla jiná.
Všeobecně zajímavé by mohlo býti
ustanovení § 15. Tam v odst. 1 se výslovně říká, že ustanovení
zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 249 Sb. z. a n., platí obdobně
také o listinách stejného druhu, na jaký se uvedený zákon vztahuje,
podrobených poplatkům podle zákonných ustanovení právní soustavy
uherské. To se vztahuje na Slovensko a Podkarpatskou Rus a ustanovení
to bylo do zákona pojato z těchto důvodů: Při redakci prvního
zákona ve výboru nebylo výslovně stanoveno, že ustanovení jeho
vztahují se též na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Staly se v praksi
případy, že několikráte pořadem instančním vyskytly se u nejvyššího
správního soudu pochybnosti, zdali právo zákonem normované vztahuje
se skutečně na Slovensko. Tenkrát se to mlčky předpokládalo, aby
však pro budoucnost jakékoliv pochybnosti v tom směru byly vyloučeny,
pojato do nynějšího § 15 této novely ustanovení odstavce 1, aby
zde byla zavedena úplná právní jistota. Poněvadž celá osnova nese
na sobě nesporně charakter zlepšení dosavadního stavu, poněvadž
se snaží na jedné straně spravedlivým způsobem hájiti zájmy státního
fisku, jehož každé poškození se děje ovšem na úkor nejen fisku,
nýbrž i na úkor poctivých poplatníků, kteří osobami nepoctivými
jsou zkracováni, a poněvadž zájem hospodářského života touto úpravou
neutrpí, nýbrž na opak získá, dovoluji si z těchto zde uvedených
hledisek jménem rozpočtového výboru doporučovati, aby slavná sněmovna
také této osnově udělila své ústavní schválení. (Výborně!)