Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech a dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
222 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, Tučný.
Z kanceláře sněmovní: sněmovní
tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 109. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně na včerejší schůzi udělil jsem dovolenou posl. Astrovi pro neodkladné zaměstnání. Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Albínu Chalupovi, dr. Bartoškovi. Dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi posl. Tausikovi pro trestní líčení (také na včerejší schůzi), posl. Skaunicové pro neodkladnou cestu a posl. Warmbrunnovi pro neodkladné zaměstnání. Dovolenou na zítřejší a pondělní schůzi posl. J. Křížovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí dodatečně na včerejší schůzi omlouvá posl. Stodola.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru rozpočtového na schůzi dne 16. t. m. posl. Mlčocha za posl. Horáka, do výboru ústavně-právního posl. Horáka za posl. Mlčocha.
Klub republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru zemědělského posl. Vaculu za posl. Vahalu.
Klub posl. komunistické strany Československa vyslal do výboru socialisačního posl. Skaláka za posl. Kučeru.
Klub posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru sociálně-politického na schůzi dne 15. prosince posl. Koudelku za posl. Tayerle, na schůzi dne 16. prosince posl. Tayerle za posl. Koudelku a posl. Koudelku za posl. Brožíka, posl. Nováka A. za posl. Geršla.
Klub posl. čsl. národní demokracie
vyslal do výboru zásobovacího posl. Zavřela za posl.
Maška.
Předseda: Předseda vlády předkládá přípisem ze dne 15. prosince 1921, č. j. 34.990/21 m. r. vládní návrh zákona o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922.
Předseda senátu N. S. R. Č. sdělil přípisem ze dne 13. prosince 1921 k tisku 1113 a) sen., že senát schválil v 79. schůzi dne 13. prosince 1921 nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. září 1921, čís. 328 Sb. z. a n., o uvolnění prodeje tabáku.
Došly některé návrhy a dotazy.
Žádám o jich sdělení
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Pelikána, Laube, Langra a soudr. o nucené podpoře stavebního ruchu peněžními ústavy.
Dotaz posl. Janalíka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o nezákonném počínání učitelů na škole obecné v Mohelně.
Dotaz posl. dr. Mazance, Bezděka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o doporučování nevhodných knih pro veřejné knihovny.
Dotaz posl. Adámka a spol. ministru
železnic o změně jízdního řádu na dráze Brn o-Čes. Třebová.
Předseda: Ve věcech imunitních došla žádost zemského trestního soudu v Praze, odděl. XIV., ze dne 14. prosince 1921, Pr XIV 362/21, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Bechyně pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem.
Přikazuji ji výboru imunitnímu.
Jednací zápisy o 97., 98. a 101. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim po dány písemné námitky, jsou schváleny po dle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Přikročujeme k projednání dnešního
pořadu, a to nejprve k 1. odstavci, jímž je
1. zpráva výboru branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3219), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob, vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 3258).
Zpravodaj za výbor branný je p. posl. Pik, za výbor rozpočtový p. posl. Kasík.
Uděluji prvnímu, p. posl. Pikovi,
slovo.
Zpravodaj posl. Pik: Slavná sněmovno! Vládním návrhem projednávaného zákona má býti prodloužena platnost zákona ze dne 18. března 1921 o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou. Zákon ten pozbývá účinnosti dnem 31. prosince t. r., a kdyby nebyl prodloužen, ztratily by rodiny branců nároku na vyživovací příspěvek. Vláda byla svého času vyzvána, aby připravila osnovu zákona, kterou se má jednotně upraviti vyživovací příspěvek rodinám osob, vykonávajících službu vojenskou, a to jak osob vykonávajících činnou službu vojenskou ve smyslu § 1 zákona ze dne 18. března 1921, tak i osob mobilisovaných ve smyslu zákona ze dne 23. září 1919. Oba citované zákony budou podle připravované osnovy nahrazeny jediným zákonem a tím bude otázka vyživovacích příspěvků jak pro případy mobilisace, tak pro případy mimo mobilisaci jednotně upravena. Předložení osnovy jednotného zákona bylo pozdrženo přípravami státního rozpočtu a nutností konečné úpravy podle zkušeností, získaných za poslední mobilisace.
Pokud jde o zákonný stav, upraven jest nárok na vyživovací příspěvek dvěma zákony, a to:
a) zákonem ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., k němuž vydáno prováděcí nařízení ze dne 20. října 1919, č. 582 Sb. z. a n.,
b) zákonem ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.
Zákon první platí podle § 1, odst. 1 toliko v případě, je-li nařízena mobilisace (zvýšení na válečný stav) aneb svolána domobrana. Platnost zákona toho není časově omezena. Zákon ten vešel v platnost dne 1. listopadu 1919 na místo staršího rakouského zákona ze dne 27. července 1917, č. 313 ř. z., k němuž vydáno prováděcí nařízení ze dne 10. srpna 1917, č. 337. Nový zákon z r. 1919 stanovil mnohem přísnější podmínky pro přiznání vyživovacích příspěvků, nežli starší zákon z r. 1917, což způsobilo mnoho hořkosti a nespokojenosti u příslušníků vojínů, povolaných k činné službě vojenské. Tak zejména požaduje nový zákon z r. 1919 i u těch příslušníků povolaných, kteří mají podle všeobecného občanského zákoníka proti povolanému nárok na alimenty, aby výživa jich byla v době, kdy živitel nastoupil činnou službu vojenskou, podstatně závislá na pracovním příjmu povolaného. Důsledkem toho byl odpírán nárok na vyživovací příspěvek manželce povolaného, se kterou tento se oženil po svém nastoupení činné služby vojenské, jakož i dětem, které se narodily povolanému teprve potom, když nastoupil činnou službu vojenskou, neboť o těchto válečných manželkách, resp. válečných dětech nebylo lze tvrditi, že výživa jich byla v době, kdy povolaný nastoupil činnou službu vojenskou, podstatně závislá na pracovním příjmu povolaného. Částečná náprava zjednána byla teprve vládním nařízením ze dne 29. října 1921, č. 386 Sb. z. a n., kterým v § 2 propůjčen nárok i dětem narozeným po 26. říjnu 1921 vojínům, kteří nastoupili činnou službu vojenskou na základě mobilisačního rozkazu ze dne 24. října 1921. Ovšem platnost tohoto nařízení omezena je na dobu od 27. října 1921 do 31. prosince 1921.
Zákon ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., platí opět toliko mimo případ mobilisace a poskytuje tudíž nárok na vyživovací příspěvek příslušníkům vojínů, konajících činnou službu vojenskou v míru, na př. příslušníkům vojínů konajících službu presenční, příslušníkům záložníků povolaných ku cvičení ve zbrani atd. Zákon tento nastoupil na místo zákona ze dne 21. července 1908, č. 141 ř. z. Platnost jeho je časově omezena na dobu od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1921 a proto branný výbor navrhuje prodloužení zákona toho. Připravená osnova má jednotně upravovati vyživovací příspěvek jak ve válce, tak i v míru, a nastoupiti tudíž na místo obou posavadních zákonů ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., a ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.
Podle osnovy zákona má úprava vyživovacích příspěvků, jak ve válce, tak i v míru, spočívati na těchže zásadách a bylo při vy pracování jejím použito všech dosud nabytých zkušeností. V osnově přihlíženo stejnoměrně jak k zájmům příslušníků povolaných, tak i k zájmu pokladny státní v tom směru, aby vyživovacího příspěvku dostalo se pouze potřebným rodinám. Žádáme, aby připravovaná osnova jednotného zákona dbala přísně a přiměřeně zájmů rodin, jichž členové jsou povoláni pod prapory republiky na její obranu. Jednotný zákon budiž podán v době nejbližší, aby mohla býti ustálena jednotná prakse. Navrhuji schválení projednávaného zákona.
K věci samé dovoluji si připomenout, ne ovšem jako zpravodaj výboru, nýbrž jako zástupce své strany, že náklad na vyživovací příspěvky, jakož i náklady na udržování našeho vojska vůbec jsou velmi značné, že tedy jistě z vlastního zájmu hospodářského bude nucen stát snažiti se zmírniti tato veliká břemena, která zatěžují státní rozpočet a která znemožňují výkony na poli sociálním a kulturním.
Z tohoto důvodu musím se přimlouvati, abychom také reagovali na smýšlení celého světa a zejména na smýšlení, které se projevilo tak mohutně ve washingtonské konferenci odzbrojovací, aby i náš stát respektoval toto smýšlení světové a přidružil se k těm všem státům, které se snaží účelně zmírňovati břemena vojenská. V našem státním rozpočtu máme obsaženy 3 miliardy na účely vojenské a jest samozřejmo, že stát náš nemohl by po dlouhou dobu tyto ohromné náklady na vojenské zřízení vydávati. Je tedy potřeba, aby u nás účelně byla řešena otázka reorganisace našeho vojska směrem ke snížení presenční služby nejméně na 1 rok a mimo to aby snížen byl účelně, poměrům přiměřeně, také počet vojska naší armády. Pozorujeme, že i největší státy - a je pozoruhodno, že i státy vysloveně militaristické, jako je Italie, vedle toho Anglie, která ovšem v době míru neměla stálého vojska, a také Amerika a jiné státy - odzbrojují a zabývají se myšlenkou snížení služební doby vojenské.
Náš stát, který má zvláštní položení v Evropě, sám sebou nemůže se řaditi k oněm státům, které zakládají svoji mocenskou sílu na zdatnosti militaristické, nýbrž nás stát, který zeměpisnou polohou a svými zájmy politickými je nucen sledovati mírovou politiku, politiku neutrální, musí také následovati příkladu ostatních států ve snižování vojska a zejména musí zkrátiti služební dobu.
V této sněmovně bylo reagováno na smýšlení a usnesení washingtonské konference. Také sám p. president vyslovil velmi správnými a typickými slovy, že je úkolem světa a také úkolem našeho státu udržovati tendence mírové. Chceme-li tedy vedle těchto ideálních projevů uskutečniti, co je přáním celého světa, musíme od ideí a slov přejíti ke skutkům, zejména zbaviti stát velikých nákladů na zřízení militaristické.
Dnes povolujeme zákon, podle kterého mají se vypláceti vyživovací příspěvky rodinám a příslušníkům povolaných vojáků. Je to příspěvek velmi nepatrný, ale příspěvek, který ve státním rozpočtu znamená velké miliony. Má tedy stát i v tomto případě zájem, aby vydání na vyživovací účely poklesly, a dosáhne se toho jednak tím, bude-li snížena doba služební, jednak bude-li snížen počet vojska a budou-li úspory v naší armádě.
Doporučuji jménem branného výboru,
aby tento zákon, který je nutno prodloužiti, byl slavnou sněmovnou
schválen. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji, totiž zpravodaji za výbor rozpočtový,
p. posl. Kasíkovi.
Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Předložený návrh zákona byl ve výboru rozpočtovém náležitě uvažován. Rozpočtový výbor seznal jeho nutnost, aby nenastalo mezidobí a aby nebyly poškozovány zájmy těch, kteří jsou závislí na podpoře osob narukovavších. Náklad spojený s tímto zákonem v obnosu 23 miliony Kč je kryt již rozpočtem na rok 1922 a není tudíž obav, že by pro něj musila býti hledána nová úhrada.
Rozpočtový výbor proto činí slavné
sněmovně návrh, aby schválila tuto osnovu zákona a uvedla jej
v život. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přistupujeme k debatě. Navrhuji řečnickou lhůtu 15minutovou. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Není jich. Návrh můj tedy je přijat.
Uděluji slovo řečníkovi na straně
"kontra" zapsanému, p. posl. Joklovi.
Posl. Jokl (německy):
Slavná sněmovno! My němečtí sociální demokraté podali jsme formální
námitky proti této předloze již při poradě o ní v branném výboru.
Již tehdy dožadovali jsme se, aby zákon o vyživovacím příspěvku
nebyl prodlužován, nýbrž aby provisorum dospělo konce a aby vypracován
byl řádný, účelu vyhovující zákon o vyživovacím příspěvku podle
získaných zkušeností. Tento požadavek není jistě nespravedlivý
a byl by mohl také býti splněn, kdyby způsob, jak se tu tvoří
zákony a provádějí usnesení, nebyl nedůstojný. Utvoření zákona
o vyživovacím příspěvku vyhovujícího všem potřebám jest nesporně
jednou z nejnaléhavějších nezbytností. Máme dnes dva zákony o
vyživovacím příspěvku, jeden pro příslušníky nastoupivších nováčků
a druhý, který nedávno musil býti uzákoněn při nařízené mobilisaci.
Oba zákony jsou naprosto nepostačitelný, vykazují mezery a potřebují
nutně úplné přeměny. Jest pozoruhodno, že zákon týkající se vyživovacích
příspěvků pro příslušníky nastoupivších vojínů, kteří byli mobilisováni,
musil býti pozměněn v poslední hodině nařizovací cestou podle
poměrů časových tím, že bylo ustanoveno 50% zvýšení vyživovacích
příspěvků. Žádali jsme důrazně již loni při poradě o tomto zákoně,
jehož platnost nyní má býti prodloužena, aby vypracován byl jeden
zákon o vyživovacích příspěvcích pro všecky skupiny a pro všecky
případy. Tak jako se prokázala nezbytnost vyhověti tomuto požadavku,
tak podala i jednoroční praxe tohoto zákona o vyživovacích příspěvcích
pro příslušníky nováčků důkaz, že je úplně případná celá naše
tehdejší kritika, že byly úplně oprávněny všechny naše tehdy podané
pozměňovací návrhy. Jisto je, že nejen že se udály neslýchané
věci při užívání tohoto zákona o vyživovacích příspěvcích, nýbrž
padá zvláště na váhu, co jsme přece předvídali, že počet oněch,
kteří se stali účastnými důchodů nebo příspěvků vyživovacích,
je naprosto nepatrný. Vykazuje se nám jen zcela málo přihlášek
o příspěvek vyživovací po nastoupivších nováčcích. To se jednak
vysvětluje tím, že široké vrstvy obyvatelstva nic nevědí o takovém
zákoně, který poskytuje také příslušníkům nastoupivších nováčků
příspěvek vyživovací, jednak tím, že zákon je naprosto nepostačitelný.
Nejčastěji užíváno bylo vyděračného paragrafu, jejž jsme správně
kritisovali, jelikož totiž vojenský úřad v žádném případě nedává
svolení k uzavření manželství, když se výslovně neprohlásí
zřeknutí se příspěvku vyživovacího. Neslýchaný jest také výklad
ustanovení, má-li býti poskytnut vyživovací příspěvek, jde-li
o nemanželské děti. Poněvadž se praví v oněch paragrafech, že
nemanželské děti mají pouze tenkrát nárok na příspěvek vyživovací,
jsou-li závisly svou existencí od výdělku povolaného, odvozuje
tudíž zemská komise vyživovací ve Slezsku z toho, že nepřísluší
nárok na vyživovací příspěvek dítěti zrozenému nemanželsky, které
se narodí teprve, když byl již otec nastoupil k vojsku. To je
netoliko políček vší prosté morálce, všem základním právním pojmům
lidu, nýbrž jest to i zákonitě naprosto nesprávno. Neboť již od
hodiny početí má děcko právní nárok na hmotné zabezpečení své
existence svým otcem. To je vědomé porušení zákona, kterého se
dopustila jak krnovská okresní komise vyživovací, tak i opavská
zemská komise vyživovací. Zjišťuji, že nedošli dosud ke zrušení
tohoto neslýchaného rozhodnutí, jakkoliv uvědomili jsme o těchto
věcech ministerstvo vnitra a také ministerstvo sociální péče.
Při naší onehdejší kritice namítalo se nám, že je zákon jen provisoriem
a že mají se teprve sbírati zkušenosti. To bylo ovšem jen hloupou
výmluvou. Neboť když už se užívá zákona o vyživovacích příspěvcích
po 10 let, nashromáždilo se dosti zkušeností. Teď se provisorium
skončilo a mohlo by se očekávati, že sněmovní většina, která nese
zodpovědnost za provádění vydávaných zákonů, bude působiti k tomu,
aby daný slib byl také splněn. Bohužel, nepřidala se většina výboru
k našemu návrhu na vypracování nového vyhovujícího zákona, nýbrž
dala se zase jednou svésti od toho předsevzetí slibem vládním
dalať vláda totiž slib v branném výboru, že bude dán podnět vládním
návrhem k novelisaci zákona o vyživovacích příspěvcích ještě v
měsíci lednu. Při této příležitosti oznámila vláda také řadu principielních
zásad, které ji prý vedou při vypracování nového zákona. Tak sdělila
mimo jiné, že, jakož bylo již vždycky naším požadavkem, novelisace
k tomu bude směřovati, aby utvořen byl jeden jednotný zákon pro
příslušníky nováčků a záložníků, jakož i pro případně mobilisované
vojíny. Poněkud dlouho páni potřebovali nežli nahlédli nutnost
tohoto našeho požadavku. Při vypracování tohoto nového zákona
má býti použito všech dosavadních zkušeností. Doufejme, že to
bude platiti netoliko po té stránce, co činiti sluší, aby bylo
lze odejmouti vyživovací příspěvek oprávněným, nýbrž po oné stránce,
jak lze přiřknouti všem vpravdě potřebným vyživovací příspěvek.
Doznávám upřímně, že netoliko poslednějšího toužebně vyčkávám,
ale že jsem nanejvýš nedůvěřivým, poněvadž známe všecku politiku
vlády a víme, jak se jedná v tomto státu, má-li se utvořiti něco,
co je užitečné pro lid. Jsme také nedůvěřiví proto, poněvadž jsme
se toho včera dožili, že nebyla přijata v iniciativním výboru
námi podaná zákonná předloha pro zákon o vyživovacích příspěvcích,
nýbrž byla vrácena s lichým odůvodněním, aby udáno bylo dříve,
odkud dojíti má tento zákon úhrady. To tedy dokazuje, že sněmovní
většina má také pro výdaje na tak naléhavou potřebu lidovou pevně
zapjaté kapsy. Žádáme od vlády se vším důrazem, aby skutečně předložila
slíbený návrh novelisační, a vyhrazujeme si, že, jakmile se to
stane, podáme pronikavé pozměňovací návrhy. Pan referent se také
hodně rozhovořil o washingtonské konferenci a zanotoval také dosti
radikální toninou o nezbytné potřebě zmenšení počtu našeho vojska
a o snížení doby služební, k čemu se také připojujeme. Avšak podle
zkušeností z této sněmovny a se stranou mého ctěného pana předchůdce
v slově, musím s německým básníkem říci: "Zprávu arci slyším,
ale víry se mi nedostává!" Příležitost k tomu se naskytá,
a přál bych si jen, aby pan referent nedal nám dlouho čekati na
to, co uznal za naléhavou nutnost pro tento stát, aby on a jeho
strana, k "slavné" většině přináležející, svůj celý
vliv osvědčila, aby byla provedena tato reforma branného zákona.
Budeme hlasovati pro prodloužení platnosti zákona, ale jen pod
nátlakem, poněvadž nám nezbývá jiného východiska, a očekáváme,
že vláda splní svůj slib na předložení nového návrhu (Souhlas
a potlesk na levici.)
Předseda: K
slovu dále není nikdo přihlášen, debata je skončena a uděluji
závěrečné slovo p. referentu posl. Pikovi.
Zpravodaj posl. Pik: Slavná sněmovno! K námitkám p. kol. Jokla dovoluji si připomenouti, že jak branný výbor, tak i strany většiny uznaly nutnost jednotného zákona o vyživovacím příspěvku. Konstatoval jsem již ve svém referátě, že je snahou jak branného výboru, tak i majoritních stran, aby jednotný zákon co nejrychleji byl vypracován. Ministerstvo vnitra bylo již urgováno, aby tento jednotný zákon byl co nejdříve předložen a můžeme očekávati, že také během několika měsíců bude míti sněmovna příležitost tento zákon projednávati.
Uznáváme nedostatky dosavadního zákonodárství, my jsme je také vyslovili, ovšem nezbývá nic jiného, než aby zákon, jak je navržen, byl schválen, poněvadž rodiny narukovaných, kdyby toho zákona nebylo, přišly by od 1. ledna o vyživovací příspěvky.
Pokud se týče apostrofy p. kol. Jokla ve věci snížení služební doby, mohu konstatovati, že strana, ke které přináležím, vyslovila se již dávno pro požadavky snížení služební doby a také jsem já je zdůraznil a mohu v této věci ujistiti, jakmile dojde k diskusi o otázce reformy branného zákona, sociálně-demokratická strana vynaloží všechno úsilí, aby služební doba nejméně na jeden rok snížena byla.
Myslím, že na této půdě sejdeme
se také se stranou p. kol. Jokla. (Výborně!)
Předseda: Uděluji
slovo druhému zpravodaji, panu posl. Kasíkovi, za výbor
rozpočtový.
Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Vadou celého zákona je, že nemáme předem přesně vypočteno, mnoho-li náklady na vydržování rodin osob povinných k narukování obnášejí. Jednak je dosud krátká doba, jednak také, zejména tam, kde nastupuje větší masa vojínů k vojenské po vinnosti, je velice pohyblivá cifra těchto nákladů proto, poněvadž některý vojín na stupuje a je povinen živiti rodinu, jiný rodiče, není tedy zde žádné přesnosti, kolik osob musí býti ve kterém případě podporo váno.
Obnos 23 milionů korun je pouze
aproximativní, je to předpoklad a zmenší se tím více, čím méně,
jak referent branného výboru sám dovozoval, bude vojínů povolá
váno k vojsku. To je naše toužebné přání a já to s panem kol.
Joklem zde rád vy slovuji zejména jménem rozpočtového výboru,
kterému připadá jedna z nemilých starostí starati se o to, jak
se má náhrada toho či onoho zákona zaopatřit. Povolování obnosů
na vydání rázu militaristického není nikdy příjemno žádnému poslanci
a žádné straně v parlamentě demokratickém. Ale my se nesmíme přespříliš
mnoho rozptylovati a musíme si udělati o věci náležitou představu.
Víme, že je to nutno k zmírnění zla, zejména v této přechodné
době. Pokud nejsou naše vůkolní státy souběžny s naší politikou,
je nevyhnutelně nutno, aby tyto zákony byly ještě vkládány do
celého komplexu zákonů našich. Obnos 23 milionů korun v rozpočtu
je sice veliký obnos, za který by se dalo velmi mnoho prospěšného
zříditi na poli sociálním a humánním i jinde, ale jak jsem pravil,
železná nutnost doby, ve které žijeme, nutí rozpočtový výbor k
tomu, aby se nestavěl proti této položce a aby doporučil slavné
sněmovně co nejvřeleji zákon tento k přijetí. To jménem rozpočtového
výboru činím a prosím, aby jej slavná sněmovna schválila. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dát o celé osnově tohoto zákona, který má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli a k němuž nebylo podáno pozměňovacích návrhů, hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výboru branného a rozpočtového, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, tím je zákon schválen v prvém čtení.
Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští. Tím je vyřízen odstavec první pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ke druhému odstavci,
totiž k
2. hlasování o návrzích, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. ř. byly vyřízeny osnovy:
a) Vládní návrh zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3215).
b) Vládní návrh zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922 (tisk 3264).
c) Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a ruší zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 289 Sb. z. a n. (tisk 3274).
d) Vládní návrh zákona, kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů (tisk (3275).
e) Návrh posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3249).
f) Návrh posl. inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. na prodloužení omezení práva stěhovacího (tisk 3214).
Pokud se týče prvé osnovy, totiž vládního návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3215), navržené zkrácené jednání podle § 55 jedn. řádu odůvodňuje se tím, že podle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 299 Sb. z. a n., vypláceti se mají přídavky drahotní toliko do konce roku 1921. Nemá-li tudíž nastati mezera ve vyplácení drahotních přídavků a tím značné správní obtíže u pensijních ústavů, je třeba, aby předložená osnova byla uzákoněna ještě před 1. lednem 1922.
Kdo tedy souhlasí se zkráceným projednáváním tohoto vládního návrhu zákona podle §u 55 jedn. řádu, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu tomuto vládnímu návrhu zákona přiznáno.
Pak jde o vládní návrh zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922 (tisk 3264).
Odůvodnění zkráceného projednávání této vládní osnovy je obdobné jako u návrhu prvého. Jsou to tytéž důvody.
Kdo tedy souhlasí se zkráceným projednáváním podle §u 55 jedn. řádu, prosím, aby pozvedl ruku. To je většina. Také této osnově vládní je zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu přiznáno.
Za třetí jde o vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a ruší zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 289 Sb. z. a n. (tisk 4274).
Navržené zkrácené jednání odůvodňuje se snahou zameziti, aby samosprávní zaměstnanci se 1. lednem příštího roku počínaje nedostali do hospodářské situace značně lepší než jsou zaměstnanci státní a aby samosprávné korporace nebyly vydány finančnímu rozvratu.
Kdo souhlasí se zkráceným projednáváním této vládní osnovy podle § 55 jedn. řádu, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené projednávání ve smyslu § 55 jedn. řádu bylo také této vládní osnově přiznáno.
Za čtvrté je zde vládní návrh zákona, kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodu mimořádných poměrů (tisk 3275).
Požadavek zkráceného řízení ve smyslu § 55 jedn. řádu odůvodňuje se tím, že jde o naléhavou osnovu zákona, kterým má býti nadále zabezpečeno hospodářské postavení státních zaměstnanců.
Kdo souhlasí se zkráceným projednáváním podle § 55 jedn. řádu při této osnově zákona, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené řízení je přiznáno.
Teď jde o dva iniciativní návrhy, a to předně o návrh poslance Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudruhů na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3249).
U této osnovy navrhuje se zkrácené projednávání hlavně z toho důvodu, že zákon o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., pozbude koncem roku 1921 působnosti právě ve svých nejdůležitějších částech.
Kdo souhlasí se zkráceným projednáváním tohoto iniciativního návrhu podle § 55 jedn. řádu, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, zkrácené řízení také tomuto iniciativnímu návrhu je přiznáno.
Konečně je zde druhý iniciativní návrh poslanců inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudruhů na prodloužení omezení práva stěhovacího (tisk 3214).
Návrh zkráceného projednávání odůvodněn jest tím, že jde o prodloužení zákona, jehož účinnost by prošla 31. prosince 1921; tedy podobně jako v případě prvém a druhém.
Kdo souhlasí se zkráceným projednáváním podle § 55 jedn. řádu, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, zkrácené řízení také v tomto případě je přiznáno.
Podle dohody učiněné v dnešní schůzi předsednictva poslanecké sněmovny přikročím k projednávání 6. odstavce dnešního pořadu. K projednávání 3. a 4. odst., o nichž má býti jednáno společně, bude možno přistoupiti, až bude umožněno výborům soc.-politickému a rozpočtovému, aby se o materii té vyslovily.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Přikročujeme tudíž k odstavci
6., jímž je