Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.
192 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: minist. předseda dr. Beneš; ministři dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, Šrámek, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 106. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem pí. posl. Deutschové, Kirpalové, Blatné a posl. Bendovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Dovolenou na dobu od 9. do 16. prosince t. r. udělil jsem posl. dr. Lelleymu a posl. Sopkovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omlouvá se posl. dr. Hrubana posl. dr. Kramář.
Lékařské vysvědčení předložila pí. posl. Skaunicová.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců der Deutsch. christl.-soz. Volkspartei vyslal do výboru zahraničního pro schůzi dne 7. prosince t. r. posl. dr. W. Feierfeila za posl. dr. Luschku.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vysílá do výboru sociálně-politického posl. Kleina za posl. Brodeckého.
Klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vysílá do výboru rozpočtového na schůzi dne 9. prosince 1921 posl. dr. Holitschera za posl. Deutschovou, do výboru sociálně-politického posl. Hausmanna za posl. Schäfera.
Klub poslanců čsl. národní demokracie vysílá do výboru rozpočtového prozatímně posl. G. Navrátila za posl. Špačka.
Klub poslanců Bund der Landwirte
vysílá do výboru rozpočtového na dnešní schůzi posl. Schuberta
za posl. Windirsche.
Předseda:
Došly tyto spisy ze senátu:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda senátu sdělil sem:
přípisem ze dne 30. listopadu 1921, k tisku 1096 sen., že senát přijal osnovu zákona o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, jež projednána byla v 77. a 78. schůzi dne 29. a 30. listopadu 1921,
přípisem ze dne 30. listopadu
1921, k tisku 1099 sen., že senát přijal osnovu zákona o původcovu
právu k literárním, hudebním, uměleckým a fotografickým dílům,
jež projednána byla v 77. a 78. schůzi dne 29. a 30. listopadu
1921.
Předseda: Došlo nařízení vlády.
Ministerský předseda přípisem ze dne 9. prosince 1921, čís. 34.225/21, zaslal sem nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. prosince 1921, kterým se zrušují omezení obchodu s výrobky železářských hutí.
Přikazuji výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Došly některé věci v záležitostech
imunitních. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Okresní soud v Opavě, oddělení
VII, přípisem ze dne 25. listopadu 1921, č. j. U VII 1034/21-8,
žádá za souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Junga pro
přestupek podle § 491 tr. z. a čl. V. zák. ze dne 17. prosince
1862, č. 8 z roku 1863, a posl. dr. Schollicha pro přestupek
podle §§ 487, 491 a 496 tr. z. a čl. V. zák. ze dne 17. prosince
1862, č. 8 z roku 1863, a podle §§ 14 a 19 zák. ze dne 15. listopadu
1867, čís. 135 ř. z.
Předseda: Přikazuji
výboru imunitnímu.
Dále došly dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotaz posl. Ant. Nováka. min.
předsedovi ve věci jednání o směnu pozemků a pacht pozemků zemského
velkostatku v Ruzyni s firmou Hugo Strassern, spol. s ruč. obmez.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3246. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Tisk 3248. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu (tisk 3008), kterým se předkládá ke schválení "Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem", uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye.
Tisk 3247. Zpráva I. výboru rozpočtového,
II. výboru pro veřejné zdravotnictví o návrhu posl. dr. Schollicha
a soudr. (tisk 657) o úlevách pro dovoz alkoholu prostých nápojů.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy o 83. a 84. schůzi.
Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh posl. Mlčocha, Horáka a druhů týkající se lichevních soudů (tisk 3240).
Přikazuji výboru ústavně-právnímu usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 865) o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy (tisk sen. 1096) (tisk 3239).
Přistupujeme k prvnímu odstavci
dnešního pořadu, kterým je
1. zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti a výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 3134), jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod (tisk 3244).
Zpravodaji jsou za výbor pro průmysl, živnosti a obchod posl. Slavíček, za výbor zahraniční posl. Koudelka.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji
za výbor pro průmysl, živnosti a obchod panu posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Vládní návrh tisk 3244, o němž mám podati jménem živnostenského výboru zprávu, jedná o zrušení úřadu pro zahraniční obchod, instituce tedy pro nás velmi důležité, která nás uchránila od mnohých chyb při navazováni obchodních styků s cizinou, kterých jsme se dopouštěli na počátku zřízení našeho státu. Dlužno při této příležitosti říci, že neměli jsme svých zástupců po stránce obchodně politické za hranicemi a že celá řada států okolních měla o nás velmi malé znalosti a to nejen znalosti obchodní, nýbrž všeobecně vzato i jiné znalosti, a že teprve naši zástupcové musili interesovaným kruhům v cizině ukazovati na to, v jakém stadiu se nalézá náš hospodářský život, jaké zdroje hospodářské a národohospodářské zde máme, co jsme schopni vyráběti a vyvážeti, čeho máme nadbytek, takže úřad pro zahraniční obchod, jak jsem již sdělil ve výboru, měl býti zřízen ihned, aby se mohl věnovati organisaci této informační služby po stránce národohospodářské a obchodní. Nestalo se tak až později a budiž poznamenáno, že úřad pro zahraniční obchod konal svou povinnost a vykonal ji. Přikročiti tedy k jeho zrušení můžeme jenom proto, poněvadž spolu s ministerstvem obchodu, spolu s ministerstvem věcí zahraničních pracoval na obeznámení ciziny s našimi poměry, na vytvoření obchodních smluv s okolními státy a na podmínkách, které umožňují úřad zrušiti a navazovati obchodní styky způsobem obvyklým před světovou válkou.
Byly projeveny při projednávání s jedné strany některé pochybnosti o tom, že zákon dosti dobře a dosti jasně neruší úřad tento ihned a absolutně, a pochybnosti v tom směru, že likvidace úřadu tohoto se protáhne. Jsou to vesměs pochybnosti založené na mylných informacích, neboť není, jen tak lehko rozhodnouti se pro absolutní volnost, o čemž uvažují také i jiné státy starší, i státy staré s tradicí průmyslovou i obchodní, které omezují stále a stále ještě důsledky války. S druhé strany byly vysloveny pochybnosti o tom, že není náležitě postaráno o zaměstnance a úředníky v úřadě pro zahraniční obchod zaměstnané. Budiž však podotknuto, že vláda pamatuje i na tyto naše úředníky a zaměstnance a že hodlá je postupně přejímati do služeb jiných, takže můžeme říci podle zprávy výboru pro průmysl, živnosti a obchod, která praví: "Vzhledem k tomu, že Československá republika s některými státy obchodní smlouvy uzavřela a s ostatními o téže věci vyjednává, jakož i vzhledem k tomu, že upravila prozatímní celní tarif a konečně, že vybudovala obchodně-politickou službu, došel k názoru, že úřad pro zahraniční obchod může býti zrušen, a předlohu zákona sněmovně ku schválení doporučil." Jen ještě apeluji na slavnou sněmovnu, aby neodkládala rozřešení koeficientů, tedy úpravy prozatímních celních tarifů, a aby navázaná jednání s okolními státy vláda naše ukončila.
Zbývá mně jen ještě pozastaviti se nad resolucí přijatou ve výboru zahraničním, resolucí to dr. Kafky, která zní: "Výbor zahraničný vyzíva vládu, aby boly odstránené všetky opatrenia systému obmezovania vývozu a dovozu, ktoré poškoďujú rovnako produkciu i konsum."
Z důvodů obchodně-politických
a z důvodů oportunních, řekl bych opatrnických, nemohl bych s
touto resolucí souhlasiti a dovoluji si navrhnouti po dohodě s
referentem za výbor zahraniční, aby resoluce tato byla znovu předložena
k prozkoumání výboru pro průmysl, živnosti a obchod. (Potlesk.)
Předseda: Uděluji
slovo dalšímu zpravodaji za výbor zahraniční, panu kol. Koudelkovi.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Výbor zahraniční zkoumal vládní návrh zákona, jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod po stránce své kompetence. Jeho usnesení je totožné s usnesením výboru pro živnosti, průmysl a obchod a doporučuje taktéž slavné sněmovně návrh vládní ke schválení. Z úřadu, jenž má býti zrušen, přejdou dvě agendy do ministerstva zahraničních věcí. Především jest to služba zpravodajská.
Úkol zpravodajské služby jest dvojí: Především zpravodajství vnitřní a pak zpravodajství vnější. Vnitřní služba zpravodajská směřuje k tomu, aby denně sledovala národohospodářské zprávy, pokud jsou v jakékoliv souvislosti s otázkami zahraničního obchodu, metodicky je rozčlenila a sebraný materiál dala bez průtahu všem odborným sekcím a referentům k disposici. Zpravodajská služba vnější pak jde opačným směrem. Vyrůstá z agendy úřadu a z poznatků a návrhů referentů skupin a poradních sborů, zastupujících kruhy obchodní a průmyslové, a její výsledky po schválení ministrem sdělují se zpravodajským aparátem veřejnosti. K tomu přistupují obdobné zprávy našich zastupitelských úřadů v cizině. Tisková služba sleduje zprávy politického a odborného tisku, týkající se činnosti úřadu a jeho úkolů, převádí tyto poznatky do služby zpravodajské nebo reaguje na ně po dohodě s příslušným oddělením. Propagační služba je úzce spojena se službou zpravodajskou a úkolem jejím je, z vlastních podnětů úřadu šířiti v cizině národohospodářské poznatky o našem státu, zejména také ty, jež souvisejí úzce s naším zahraničním obchodem. Vydávání vlastních publikací souvisí úzce se službou zpravodajskou a propagační. Mimo oddělení zpravodajské s úkoly tuto naznačenými přejde do kompetence ministerstva zahraničních věcí ze zrušeného úřadu pro zahraniční obchod oddělení obchodně-politické.
Je zajímavo, že při jednání o zákonu o zřízení úřadu pro zahraniční obchod vyslovil se tehdy prvý ministr tohoto úřadu proti přidělení této agendy úřadu pro zahraniční obchod. Mělo se tak státi po návrhu kol. dr. Rašína, kterýžto návrh později byl odvolán, avšak prováděcím nařízením, vydaným k tomuto zákonu, v § 6 agenda tato obchodně-politická přes to byla úřadu pro zahraniční obchod přidělena. Podle citovaného paragrafu dotyčného nařízení obsahuje agenda obchodně-politická tyto úkoly:
1. Především připravovati kompensační a dodávací, kupní a prodejní smlouvy s cizími státy.
2. Prováděti smlouvy dodávací a kompensační, vésti je v evidenci a kontrolu v součinnosti s oddělením kontrolním.
3. Sledovati vývoj obchodu československého i jiných států a dle učiněných poznatků buď učiniti potřebná opatření administrační aneb iniciativně působiti na naše hospodářské kruhy k docílení žádoucí nápravy. Konečně pak vésti v patrnosti státní nákupy v cizině a státní prodeje do ciziny v součinnosti s oddělením kontrolním.
Obě tyto kompetence dosavadního úřadu pro zahraniční obchod přimykají se úzce k celkovému charakteru a organicky splývají s ministerstvem zahraničním, takže není naprosto žádných námitek proti tomu, aby tomuto ministerstvu agendy tyto byly přiděleny. Vláda se zabývala úmyslem vybudovati pro oba tyto úkoly, zpravodajský i obchodně-politický, zvláštní ústav po vzoru cizích států.
Není úkolem zpravodaje zahraničního výboru, aby se pouštěl do oceňování výsledků práce úřadu pro zahraniční obchod, ale přes to přese všechno bych chtěl říci v této věci několik poznámek.
S úřadem pro zahraniční obchod málo lidí bylo spokojeno. Je to jistě řídkým zjevem, že tato osnova zákona o zahraničním výboru nenalezla vůbec žádných odpůrců, byla přijata jednohlasně, tedy i hlasy oposice. Já si to vysvětluji poněkud jednoduše. Ony vrstvy nebo oni zástupcové, kteří stojí na stanovisku liberálním, musili od počátku míti odpor proti úřadu, jehož úkolem byla kontrola zahraniční tržby, zahraničního obchodu. Ti pak, kteří stojí na stanovisku opačném, na stanovisku socialistickém, při posuzování úkolů tohoto státu, vlastně výsledků tohoto státu často zapomínají, že není možno zachycovati, kontrolovati, organisovati, regulovati výrobní činnost pouze v jednom úkonu výrobním a že k tomu, aby tento úřad vyplnil, řekl bych, očekávání socialistů, musil by organisovati výrobu od počátku, tedy již v dílnách, v továrnách, aby mohl s úspěchem kontrolovati a regulovati zahraniční obchod. Proto tento úřad měl tak málo sympatií a proto je zde taková radost v této síni v tom, že přikročujeme k jeho likvidaci. Jen pro zajímavost chci konstatovati, když před rokem byl dělán tento zákon o zřízení úřadu pro zahraniční obchod, že bylo zde určeno, aby jeho působnost byla pouze do 31. prosince 1921. Tento návrh byl zamítnut, avšak ironie osudu tomu chce, že ti, kdož tento návrh zamítli, sami přicházejí s likvidací tohoto úřadu pro zahraniční obchod.
Já bych chtěl k resoluci kol. dr. Kafky, která je připojena ke zprávě výboru zahraničního, poznamenati jen tolik:
Výbor zahraniční neměl nikterak v úmyslu, aby byla zrušena všechna obmezení dosud v platnosti jsoucí, týkající se dovozu a vývozu, chtěl tím jen naznačiti, že považuje za nezbytné, aby všechna zbytečná opatření, poutající náš dovoz a vývoz, v zájmu normálního zahraničního obchodu byla odstraněna. Není možná sjednávati smlouvy obchodní s cizinou, když poutáme obchod náš předpisy a zákazy, poněvadž každá druhá smluvní strana ihned na to ukáže a dedukuje z toho, že jest nemyslitelno se státem, který dosud má v platnosti zákazy dovozu a vývozu, se státem, který omezuje vývoz a poutá i podobně dovoz, vstupovati do smluvního vyjednávání. Přeje-li si však zpravodaj výboru pro obchod, živnosti a průmysl, aby resoluce byla přikázána ještě tomuto výboru, nemám proti tomu žádných námitek. Jsem přesvědčen, že intence, které vedly zahraniční výbor ke schválení této resoluce, objeví se i ve výboru pro průmysl, živnosti a obchod, takže i zde ve stejném smyslu usnesení asi dopadne.
Jménem výboru pro záležitosti
zahraniční doporučuji navrhovanou osnovu zákona o zrušení úřadu
pro zahraniční obchod ke schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K debatě zapsáni jsou na straně "pro" posl. Pastyřík, na straně "proti" posl. Böhr.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitky nejsou. Návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
na straně "proti", p. posl. Böhrovi.
Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Přítomná předloha zákona, jež byla předložena výborem pro obchod, průmysl a živnosti sněmovně, souvisí s celou řadou jednání, jež již v posledních týdnech zde se konala. Ještě v předposledním zasedání bylo se nám zabývati předmětem, jenž vlastně zapadá do téhož oboru, kterým se nyní máme zabývati. Tenkráte šlo o nucený příděl bavlny; při tom bylo již projednáno mnoho věcí, jež se vztahují na zlepšení obchodu a na zahraniční obchod, a při tom byla také řeč o zrušení ministerstva pro zahraniční obchod. Nová předloha, jež nám dnes byla předložena, musí býti vítána; mohli bychom si pouze přáti, aby k tomuto zrušení došlo pokud možno nejrychleji. Při projednávání ve výboru jsem si dovolil při § 3 na místo slovíčka "schrittweise" , "postupně," jak se tam praví, navrhnouti připojení "pokud možno nejrychleji". Neboť, velevážení, všechny ty mizerie, všechny ty žaloby, všechny ty potíže, jež s sebou přineslo ministerstvo pro zahraniční obchod, přejeme si odstraniti tak rychle, jak možno. Slovo "postupně" mohlo by ovšem znamenati také "hlemýždím krokem", my však si přejeme, aby toto "postupně" bylo bráno ve smyslu rychlým krokem, pochodovým tempem, v běhu.
Velevážení! Kdyby byly přípustny
civilně-právní žaloby na náhradu škody ve všech těch případech
poškození, jež průmysl a obchod musily trpěti od úřadu pro zahraniční
obchod a se strany rozličných ústředen zavedenými potížemi, vycházely
by snad sumy náhrady s ciframi 8-, 9- ba 10místnými. Země obchodu,
po výtce Anglie, neznala ani ve válce ani brzdícího zařízení ústředen,
ani těch rozličných byrokratických omezení, nezavedla rozvláčných
dovolení pro dovoz, vývoz a provoz. Zajisté má ohled na všeobecné
blaho omezovati individuelní libovůli. Avšak taková samozřejmá
obmezení jsou četná, částečně v občanském zákoníku, v mnohých
převzatých zákonech, nových zvláštních zákonech a cestou nařizovací
jsou zavedena, tak na př. ustanovení o drahých kovech, o zbraních,
o třaskavinách, o činech, z nichž hrozí nebezpečí ohně, nebo které
směřují proti zdravotnictví nebo na ochranu veřejné slušnosti
nebo veřejného statku. Užívání těchto předpisů však často neuspokojuje.
Mohl bych se tu dovolati stížností rozličných stran této sněmovny,
jež ještě nedávno, na př. při rozhovoru o poměrech v Polsku, bylo
slyšeti. (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Böhr (pokračuje): Avšak nesmírné podvázání obchodu a dopravy přineslo průmyslu a všemu obchodnictvu nesmírné škody. V poslední řadě postihují tyto také stát. Stát je přece také pouze souhrnem jednotlivých občanů a všechny prameny příjmů ministerstva financí vycházejí přece z nejrůznějších oborů obchodu, živností atd. Trpí však při tom netoliko ministerstvo obchodu všemi těmi brzděními, jež přineslo s sebou ministerstvo pro zahraniční obchod a celé zřízení ústředen, trpí tím také jiné obory, ministerstvo financí, ministerstvo sociální péče, myslí-li na nezaměstnanost, jež byla zvýšena omezením obchodu, průmyslu a dopravy. Ministerstvo železnic přijalo ovšem následkem všech těchto nucených opatření, jež úřad pro zahraniční obchod s sebou přinesl, mnoho tisíc korun cestami nesčetných deputací do Prahy k nejrůznějším úřadům. I ministerstvo pošt dostalo značné snad sumy v důsledku telegramů, dopisů a rekomandačních poplatků, aby to neb ono povolení konečně se dostalo. Avšak ministerstvo železnic při tom přece ztratilo nesmírné příjmy tím, že nebylo dopravováno zboží, šikanami, jimž byl podroben obchod s cizinou a také obchod v tuzemsku. Dlužno počítati pro národní hospodářství s ohromnou ztrátou času, dále pro průmyslníky a obchodnictvo pak mezi časem nastavší úplnou změnou platebních podmínek, možností dodávek atd. Mluvíme-li o volném obchodu, nemyslí dnes při tom nikdo snad na bývalé kapitalistické volné hospodářství, jež zasadilo smrtelné rány hospodářství rodinnému a tím státu. Avšak celá odvětví průmyslu trpí ještě dnes nevýslovně všemi těmi omezeními, jež nesl s sebou úřad pro zahraniční obchod, jenž má nyní býti pochován. Průmysl textilní, průmysl sklářský netoliko v severních Čechách, nýbrž všude.
Při tomto předmětu bych se jen krátce zmínil o něčem, co již bylo předneseno při jednání o tomto zákonu ve výboru pro průmysl, obchod a živnosti, je to ohled na valutární poměry. Co zde musí trpěti průmysl a celá vnitrozemní doprava, o tom bylo zde již minulého týdne obšírně hovořeno; dnes chci ukázati jen na některé menší okolnosti. Musili byste žíti v pohraničních krajích severních Čech nebo Slezska, kde tisíce dělníků chodí přes hranice do sousedního území saského anebo Pruského Slezska, abyste pochopili, co musil znamenati pokles valuty, pokles marky pro tyto dělnické rodiny tam, tím však také pro tuzemsko. Zaměstnanci a dělníci dostávají své mzdy vyplaceny v markách, jež u nás zde utrpěly poklesem valuty na kupní ceně. Zde potřebujeme nyní nutně nařízení, že se přece těmto dělníkům dovoluje, aby své potřeby, potraviny a jiné potřebné věci mohli přenášeti přes hranice. Jestliže tam za hranicemi dostanou tolik a tolik marek a zde pak musí mzdu v markách děliti dvěma nebo třemi, nemůže rodina vystačiti a dělníci musí si odříci nakupovati u zdejších obchodníků. Takto stává se, že v našich severočeských pohraničních krajích domácí pekárny a jiná odvětví živnostenská jsou přivedena přímo na mizinu, protože dělník nemá se mzdou domů přinesenou naprosto kupní síly, aby tyto předměty zakoupil v tuzemsku, a pak přišla s druhé strany tuzemská i cizí omezení o přinášení a přenášení potřebných věcí. Zde by měla vláda přece zcela rozhodně zasáhnouti. Sněmovně bude také s jiné strany předložena resoluce, jež týká se daňových záležitostí dělníků, kteří pracují v cizině a ze svých příjmů za hranicemi, avšak také v tuzemsku jsou zdaněni. Doporučil bych obě tyto resoluce, předložené v této věci, rovněž sněmovně k přijetí.
Ještě jednu zcela malou věc z pohraničního styku. V dřívějších desetiletích stalo se tu zvykem, že zahraniční továrníci, majitelé povozů nebo tuzemští rolníci bez jakékoli překážky mohli výkaly a odpadky z továren, ležících při hranicích, odvážeti, a tak mohly býti louky a pole učiněny nadmíru plodnými. Nyní přišlo v novější době ustanovení, že pro tento dovoz, který přece dlužno jen vítati, požadují se doplatky, celní poplatky, nejprve musí býti předložena povolení atd. Co by se tedy mělo vítati, bylo ještě takovýmito byrokratickými finančními předpisy omezeno. Je to skutečně velká škoda pro zemědělství a výnosnost luk a polí v krajích pohraničních. Chci jen ještě zcela krátce poukázati na to, že v obchodu a vývozu je velikou škodou zavedení v cizině neznámého označení místa původu. Na př., stojí-li na žateckém chmelu na celních povoleních a na dovozních a vývozních povoleních "Žatec", v Italii tomu nerozumějí a zásilky chmele přicházejí namnoze k nám zpátky, poněvadž objednán byl "Saazer Hopfen" a slovo Žatec bylo neznámo. Tak je to také pro označení "Haida". Toto světové místo je pode jménem "Bor" v cizině neznámo. Takovými malichernými změnami slov se obchodní politika neprovozuje. Měl by se vůbec přece v tomto státě bráti zřetel na to, co slouží veřejnému zájmu, a ani zahraničnímu obchodu se neposlouží těmito označeními míst a těmito pouze jednojazyčnými celními průkazy a povoleními. Mělo by se státi na stanovisku, že jde o stát národnostní a tak nerušiti zvyky po celá desítiletí ustálené. Přijde-li se ze Saska nebo odněkud jinud sem, je nápis celních úřadů jen český, i když ještě na míle daleko je kraj německý. To by také mělo býti změněno. Vždyť přece také dříve, v době Rakouska, byly na pohraničních celních úřadech dvojjazyčné nápisy.
Chci, ač ještě by se tolik dalo
o tom říci, skončiti, poněvadž řečnická lhůta uplynula. Vítám
tuto předlohu zákona, jež přece, jak doufám, snad nyní odnímá
půdu omezením, a přál bych si jen, aby co možno nejrychleji se
zrušováním, jak bylo přijato ve výboru v § 3, jak jsem navrhoval,
alespoň praktickým užíváním § 2 podle smyslu se strany ministerstva
obchodu bylo započato. (Potlesk na levici.)
Předseda: Dále
má slovo pan posl. Pastyřík.
Posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Ke zprávám výborů pro průmysl, živnosti a obchod a výboru zahraničního o vládním návrhu zákona, jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod - tisk 3134 - dovolte, abych jménem své strany mohl učiniti takovéto prohlášení:
Tímto návrhem konečně uznává se jeden článek z našich návrhů, které jsme často učinili, totiž aby zbytečné a drahé úřady a ministerstva byly zrušeny, nebo alespoň sloučeny dohromady. Ihned při zřízení tohoto úřadu byli jsme to my, kteří jsme všude a správně na to poukazovali, že je to úřad zbytečný a drahý, který svojí působností nadělal nejen našemu obchodnictvu a živnostnictvu, ale i celé republice nesmírných škod. On také svými vysokými poplatky za dovozní povolení zdražoval naše výrobky. A roku 1920 přijal na poplatcích těchto přes 54 mil. korun. (Posl. Mlčoch: A kolik milionů na korupci a na úplatcích se přijalo!) To ovšem není veřejně oznámeno. (Posl. Najman: Ale všeobecně se to ví!) O tento obnos mohli konsumenti dostati zboží levněji. Uvážíme-li ještě, že mimo to, kdo chtěl dostati povolení, musil - jak bylo zde řečeno - podpláceti a starati se mimořádnou cestou o povolení, čehož také nesčetné jsou důkazy, vzpomeneme-li obchodů, které úřad za trvání naší republiky provedl, hlavně jeho obchod cukrem, obilím, moukou a bavlnou, jde nad tím vším hlava kolem.
Úřad, který měl podporovati vývoz a dovoz, zdržoval jej důsledně svými předpisy, dusil jej. On pomáhal vyrůstati korupci, protože v úřadu zavládla neomezeně protekce. Je nejvyšší čas, aby tento úřad byl zrušen. (Hlas: Jak obchodoval s dřívím?) Ano, to je totéž. Nemůžeme býti spokojeni s projevem pana ministra obchodu, který učinil v živnostenském výboru, že totiž likvidace úřadu bude trvati dosti dlouho. (Posl. Najman: Pan ministr na to nemá kdy!) Trváme na tom, aby tento zákon, pro který budeme hlasovati s radostí, byl proveden co nejrychleji. Nemá-li pan ministr k likvidaci tohoto úřadu času, .... (Posl. Mlčoch: On musí rajtovat po agitačních schůzích! To je kočující ministr! Ať to předá někomu, kdo má čas!) Zrušením úřadu ulehčí se značně obchodu a průmyslu i ve prospěch státu. Je třeba, aby naše úsporná komise vyřídila také nejrychleji likvidaci zbytečného ministerstva zásobování, kterážto likvidace byla nám slíbena skoro před 2 lety. Dále také žádáme zrušení zbytečného ministerstva unifikačního a spojení ministerstev železnic s poštou, zdravotnictví se sociální péčí atd. (Různě výkřiky poslanců živnostenské strany středostavovské. - Předseda zvoní.) Naše republika jest až příliš bohata, ale ovšem jen na ministerská křesla, na zbytečné úřady a komise, na různé rady, kterých zřizujeme tolik, že si nebudeme věděti za chvíli s nimi rady. (Různé výkřiky.) K tomu ještě těmto různým radám nedáme příležitosti, aby rozhodovaly o důležitých zákonech, jako je na př. tento: Ministerstvo financí a ministerstvo obchodu chce provésti cestou nařizovací (Posl. Mlčoch: Za zavřenými dveřmi!), za zavřenými dveřmi celní tarify, ač na nich jsou interesováni přímo existenčně všichni producenti a všechny vrstvy konsumentské. Trváme na tom, aby tak důležité věci projednávány byly nejenom cestou parlamentní, ale též za přibrání zástupců živnostenských rad a obchodních komor, jak se živnostenský výbor usnesl.
Z výnosu poplatků 54 milionů Kč bylo věnováno podle rozpočtu na podporu a zřizování institucí sloužících zahraničnímu obchodu 16 milionů Kč. Obnos tento nebyl nám vykázán podrobně, a proto myslím, že jistě slouží zájmům exportního velkoprůmyslu, kdežto na podporu živností a jejich institucí, které jsou tu ke zdokonalení živnostnictva, pro vývoz jejich výrobků, nebylo se strany vlády naprosto ničeho podniknuto, ač mně samému loňského roku jako referentu o rozpočtu ministerstva obchodu p. ministrem Hotowetzem byla podpora tato slíbena. Jeví se tedy také v tomto směru vyložené nadržování velkoprůmyslu a naprosté ignorování zájmů živnostenských.
Je v zájmu a na prospěch samého státu, aby živnosti naše se specialisovaly, a toho mohou dosíci jen náležitým odborným vzděláním, technickým vybavením svých dílen a náležitou organisací vývozu živnostenských výrobků, což za daných poměrů lze provésti jen za účinné podpory vlády. Dosáhnouti toho dá se nejlépe zřizováním odborných učilišť, podporováním v zařizování dílen, doplňováním potřebnými, moderními a praktickými stroji a vysíláním schopných, odborně vzdělaných živnostníků nebo živnostenských dělníků do ciziny za tím účelem, aby tam nabyli širokého rozhledu o tom, co a jak provedené potřebuje cizina z našich živnostenských výrobků.
Souhlasíme s přidělením obchodně-politické sekce k ministerstvu pro zahraniční obchod, ale musíme žádati, aby ministerstvo pro zahraniční záležitosti věnovalo větší péči než dosud našemu vývozu do zahraničí. Těžce se nás dotkla zpráva, že první vlak pražských vzorkových veletrhů nebyl připuštěn do spřáteleného státu Jugoslavie, ač Národní shromáždění nedávno po mém referátu schválilo obchodní smlouvu s královstvím SHS., která zaručuje úplnou volnost vzájemného obchodování v těchto státech.
Podle sdělení bělehradské "Pravdy" nechala si naše vláda líbiti zamítnutí své žádosti, aby bylo povoleno, by tento vlak směl jeti přes Jugoslavii a ve větších městech předváděti své vzorky zájemcům ve vlakovém zařízení. Tak bylo znemožněno, abychom toto v Jugoslavii mohli učiniti a s obchodníky a zájemci spřáteleného státu další obchodní styky navázati, čímž byli poškozeni nejen živnostníci, ale také podomáčtí výrobci jabloneckého průmyslu a průmyslníci naší republiky a vůbec dělníci, kteří provozují obchod s výrobci. Doufám, že se tak příště nestane.
Při této příležitosti musím znovu pana ministerského předsedu jako ministra zahraničních záležitostí jménem naší strany požádati o to, aby k vyslanectví a konsulární službě byli přibráni pro podporování vývozu našich výrobků v prvé řadě praktičtí a řádně kvalifikovaní obchodníci. Nemyslím ovšem, aby kvalifikace byla stanovena podle politické příslušnosti a podle politické legitimace, jako se to stalo při obsazování našich úřadů a ministerstev v prvních dobách naší republiky. Ale myslím, aby zde skutečně odborná zdatnost a láska k podporování vývozu našich výrobků za hranice byla v jedno sloučena. Žádost tuto pronáším proto, poněvadž mám po ruce stížnosti z Londýna od praktiků, kteří si stěžují, že na vyslanectví nikdo nestará se o to, aby naši výrobci byli uvědoměni o tom, co se do Anglie dovážeti může a jaké výrobky by zde mohli na obchodní trh zaváděti. Ti, kteří skutečně zkusili naše výrobky do Anglie vyvážeti, byli zklamáni, poněvadž nebyli informováni, jaké výrobky na tomto zahraničním trhu jsou naší konkurencí, hlavně německou, nabízeny.
Mám další stížnosti z Vladivostoku od našich příslušníků, kteří jako vyučení obchodníci a legionáři tam zůstali, že nikdo se nestará o to, aby tam naše nejlepší výrobky českého původu byly zasílány a že tam jsou posílány německé výrobky nejhoršího druhu a nejhorší brak, takže to přijde v nejhorším stavu do Vladivostoku nebo vůbec do Ruska. A tak se stává, že naše další obchodování s Ruskem je úplně znemožněno. Tak se zajisté děje i v jiných státech, a sám pan referent kol. Slavíček mohl by nám své zkušenosti z Italie a jiných států, kde cestoval, docela správně sděliti.
Mám na zřeteli, aby na vyslanectví tito odborníci, kvalifikavaní úředníci byli přímo za náš vývoz zodpovědni. Jejich povinností budiž, organisovati řádný dovoz potřebných surovin k nám a co největší vývoz hotových výrobků do zahraničí.
Jen tak se může dobře pomoci našemu
živnostnictvu a průmyslnictvu, ale hlavně také našemu dělnictvu,
kterému tímto způsobem opatříme zajisté co nejvíce práce, odklidíme
nezaměstnanost a přičiníme se o to, aby měl také co nejvíce výdělku
a mohl svého života zde uhájiti. Takovým způsobem může býti zajištěn
nejen blahobyt dělnictva a živnostnictva, ale hlavně také blahobyt
celé naší Československé republiky. (Výborně! Potlesk.)