Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: dr. Markovič, Záruba.
121 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, Habrman, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 103. schůzi posl. sněmovny.
Dovolenou od 2. do 7. prosince udělil jsem posl. Trnobranskému pro neodkladnou cestu do ciziny, na obě dnešní schůze posl. dr. Šmeralovi a Tausikovi pro důležitou cestu na Slovensko a Ostravsko, dále posl. Aloisu Křížovi, Svobodovi, Lehockému, Kovačičovi, Oktávcovi, Kubalovi, Bendovi, Astrovi, Němcovi, dr. Klimovi, Stodolovi a Bráneckému.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem
rozdána zpráva. Žádám o její sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3226. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3172), jímž se prodlužuje
platnost zákona ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n., o
dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3181. Sbírka interpelací:
I. posl. Davida, dr. Bartoška, dr. Patejdla a spol. vládě o nepřípustné praxi jazykového zákona,
II. posl. Bergmana, Maška, Šamalíka a druhů vládě ve příčině spravedlivé úpravy pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků,
III. posl. dr. Hanreicha, dr. Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dr. Kafky a druhů ministrovi vnitra, jak se provádí jazykový zákon.
IV. posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi financí, že se uprázdněné tabáční trafiky zadávají jen Čechům,
V. posl. Zierhuta a druhů min. předsedovi jako předsedovi min. rady o přídělu půdy,
VI. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů ministrovi železnic o ustanoveních provozního řádu, jakým jazykem se mají vyplňovati nákladní listy,
VII. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů ministrovi pošt, že bylo odepřeno vydávati dvoujazyčné sešity poštovních šeků a výtahů z účtu vlastníkům účtů v poštovním šekovém úřadě a v poštovní spořitelně,
VIII. posl. Schweichharta, Leibla a druhů vládě o změně zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných pachtů,
IX. posl. J. Mayera a druhů min. předsedovi a ministrovi vnitra o zabavování časopisů,
X. posl. inž. Junga a druhů ministrovi spravedlnosti pro odpověď na dotaz o udání zemské úřednice,
XI. posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti o zabavení časopisu "Neutitscheiner Volkszeitung" ze dne 12. srpna 1921,
XII. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů vládě, aby se užilo úvěru ke zmírnění bytové nouze,
XIII. posl. dr. Brunara a soudr. ministrovi vnitra o týrání a urážkách bývalých členů německé sebeobrany,
XIV. posl. Grünznera, Schäfera, Hirsche a druhů ministrovi vnitra, aby vydal prováděcí nařízení k zákonu ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n.,
XV. posl. Pelikána, dr. Bartoška, dr. Patejdla a spol. předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi nár. obrany ve věci odškodnění obětí politické persekuce za světové války a okamžitého vyplácení přiznaných náhrad,
XVI. posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. ministru nár. obrany o požáru vojenských baráků v Hranicích na Moravě,
XVII. posl. Beutela, Čermaka,
Grünznera, Kirpalové a druhů ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o zabavení sociálně-demokratického deníku "Volksrecht",
vycházejícího v Ústí n./L.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3182. Sbírka odpovědí:
I. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů, že se žákům občanských škol z jiného obvodu brání choditi do školy (tisk 2376),
II. min. financí na interpelaci posl. dr. Keibla a druhů, jak berní správa v Děčíně předpisovala daň z obratu (tisk 2719),
III. min. obchodu na interpelaci posl. Kostky a druhů, jak rozhodla okresní správa politická v Trutnově o kovářství Viléma Hoffmana v Humburkách (tisk 2687),
IV. vlády na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o otevření poboček s německým jazykem vyučovacím na státním ústavě pro vzdělání učitelek ženských odborných škol v Praze (tisk 2729),
V. min. vnitra na interpelaci posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky, Matznera a druhů o krvavém vystoupení četnictva ve Frývaldově (tisk 2331),
VI. vlády na interpelaci posl. dr. Schollicha a druhů o presidiálním výnosu předsedy zemské školní rady ze dne 6. května 1921, č. 2079 "Loutkové divadlo a výchova mládeže" (tisk 2730),
VII. min. vnitra na interpelaci posl. Borovszkého, Surányiho a soudr. o krvavém přepadení obyvatelstva obce Ardanovců v Podkarpatské Rusi četnictvem (tisk 2618),
VIII. ministra vnitra a ministra s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. Borovszkého, Svetlika a soudr. o provokaci dělného lidu v Krompachách (tisk 1872),
IX. min. zahraničních věcí, zemědělství, obchodu a financí na interpelaci posl. Szentiványiho, Füssyho a spol. o úpravě poklesu cen nastalého v polněhospodářských surovinách (tisk 2486),
X. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Lelleye a spol. o stranickém a bezprávném postupu censurování Jana Ostrici, nitranského státního zástupce (tisk 2451),
XI. min. vnitra na interpelaci posl. Schuberta a druhů o nezákonném postupu okresního výboru v Domažlicích (tisk 2254).
XII. správce ministerstva pro zásobování lidu a ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Najmana a druhů o lichvě okresního obilního ústavu v Plzni (tisk 2494),
XIII. min. vnitra a ministra s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. dr. Jabloniczkého a druhů o vybírání poplatků za dobytčí pasy v župě Komárenské (tisk 2662),
XIV. min. sociální péče na interpelaci posl. Hausmanna a soudr. o povinném nemocenském pojištění dělníků zaměstnaných nouzovými pracemi ve smyslu zákona ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. z., zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. zák. a nař., a zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. zák. a nař. (tisk 2716),
XV. min. financí a ministra zemědělství
na interpelaci posl. dr. Hanreicha, Křepka, Böllmanna, Pittingera
a soudr. o ceně řepy na rok 1921 (tisk 2610).
Předseda: Od
vlády došlo:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Min. předseda zaslal sem přípisem
ze dne 30. listopadu 1921, č. 32.735/21 m. r., vyjádření min.
vnitra k resoluci přijaté posl. sněmovnou v 83. schůzi dne 5.
srpna 1921 při projednávání návrhu posl. Brodeckého a soudr.,
jímž se mění zákon ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., o
zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových.
Předseda: Postupuji výboru sociálně-politickému a výboru rozpočtovému.
Ve věcech imunitních došla žádost okr. soudu v Liberci ze dne 24. listopadu 1921, č. j. U VI 1490 a 1503/21, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hausmanna pro přestupky podle §§ 491 a 496 tr. z.
Přikazuji výboru imunitnímu.
Přikazuji výboru sociálně-politickému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3215. Vládní návrh zákona
o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona
o pensijním pojištění.
Předseda: Výboru
rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3218. Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích.
Předseda: Výboru
brannému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3219. Vládní návrh zákona,
kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís.
120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám
osob vykonávajících činnou službu vojenskou (současně přikázán
též výboru rozpočtovému).
Předseda: Dále
přikazuji:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3222. Usnesení senátu NSRČ.
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 789) o plodinové burse v Bratislavě
a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na
Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk sen. 1097) výboru zemědělskému
a současně výboru ústavně-právnímu.
Předseda: Měli
bychom přikročiti teď k projednávání pořadu schůze, ale podle
dohody učiněné v poradě pánů předsedů klubovních přikročím k
rozpravě o naléhavých interpelacích,
není-li námitek. (Nebyly.)
Námitek není.
Než rozpravu zahájím, sděluji:
S mnoha stran projevováno bylo přání, aby ihned došlo k rozpravě o aktuelních věcech hornických na základě naléhavých interpelací tisk 3144 (posl. Pohl, Draxl, Brožík a soudr.) a tisk 3210 (posl. dr. Šmeral), jimž přiznána byla rozprava.
Jest tu však osm naléhavých interpelací, o nichž rozprava byla usnesena již dříve.
Žádám, aby byly sděleny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2531. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů vládě o provádění zákona ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n. - odpověď byla dána v tisku 3159.
Tisk 2558. Naléhavá interpelace posl. Skaunicové, Mikulíčka, Malé a soudr. vládě o snížení moučné dávky, zvýšení cen mouky a o zásobovacím plánu pro rok 1921 až 1922 - odpověď byla dána v tisku 3140.
Tisk 2565. Naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha a druhů vládě o potírání zaviječe řepového - odpověď byla dána v tisku 3120.
Tisk 2588. Naléhavá interpelace posl. Dubického, Bradáče, Vraného a druhů vládě, aby bezodkladně poskytnuta byla finanční pomoc zemědělskému obyvatelstvu na Mělnicku, postiženému neobyčejnou živelní katastrofou - odpověď byla dána v tisku 2740.
Tisk 2640. Naléhavá interpelace posl. Laube, Hrizbyla, Netolického a spol. vládě o neodkladné vyšetření škod a finanční pomoci obyvatelstvu 17 obcí na Mělníku, postiženým krupobitím - odpověď byla dána v tisku 3129.
Tisk 2711. Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. ministru zemědělství o stávce zemědělských dělníků na býv. císařských statcích - odpověď byla dána v tisku 3159.
Tisk 2786. Naléhavá interpelace posl. Beutela, Čermaka, Kirpalové, Grünznera, Schweichharta a druhů ministrovi vnitra a ministrovi nár. obrany o výtržnostech při veřejném shromáždění pod širým nebem, uspořádaném Sdružením československé obce legionářské, Ústí-Krásné Březno s Národní jednotou severočeskou dne 31. července 1921 na náměstí v Ústí nad Labem.
Tisk 2805. Naléhavá interpelace
posl. dr. Hajna, Petrovického, Špačka, dr. Matouška, dr. Uhlíře,
Trnobranského, dr. Kubíčka, Jana Černého, dr. Černého, dr. Noska
a druhů ministru vnitra, ministru železnic, ministru zahraničních
věcí a veškerému ministerstvu vůbec o velkoněmeckých a protistátních
projevech v Broumově ve dnech 22. až 23. července 1921 - odpověď
byla dána v tisku 3159.
Předseda: Aby se tyto starší naléhavé interpelace odklidily a ještě dnes umožnila rozprava o věcech hornických na základě těch dvou naléhavých interpelací, projevili podatelé právě přečtených naléhavých interpelací, že chtějí odvolati naléhavost jejich. S tímto postupem projevila dnes porada klubovních předsedů souhlas. Nečiní poslanecká sněmovna námitek proti odvolání naléhavosti a proti tomuto postupu? (Námitek nebylo.)
Není tomu tak. Zahájím tedy ihned rozpravu o naléhavých interpelacích ve věcech hornických, totiž o naléhavých interpelacích tisk 3144 a 3210.
Přikročuji ihned k rozpravě, jež byla spojena pro obě tyto naléhavé interpelace. Zapsáni jsou v řečnické listině pp. posl. Pohl, Prokeš a Draxl.
Než udělím prvnímu řečníku slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta, jež původně v poradě presidiální byla stanovena na 20 min., byla stanovena na 30 minut vzhledem k tomu, že obě naléhavé interpelace byly spojeny. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není. Jest tedy stanovena lhůta 30 minut.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
jímž jest pan posl. Pohl.
Posl. Pohl (německy): Slavná sněmovno! Ministerstvo veř. prací - konstatuji to s uspokojením - úplně vyhovělo našemu dotazu a nařídilo, že zákon o závodních radách v hornictví a o podílu na zisku má býti proveden se zpětnou platností od 1. ledna 1921. Tento dotaz jest v příčinné souvislosti s nynější hospodářskou situací, s hrozící krisí v hornictví vůbec. A to jest mi podnětem, abych se kromě této již zjištěné skutečnosti zmínil ještě o něčem. V r. 1919 byla konána anketa, kterou svolal tehdejší ministr veřejných prací Staněk. Na této anketě podal generální ředitel důlní a hutní společnosti kompromisní návrh a na naše přání jej i napsal, že podnikatelé dolů jsou ochotni přiznati horníkům závodní rady s určitým oborem působnosti, a dále že jsou podnikatelé ochotni věnovati 10% čistého zisku všeobecně užitečným účelům hornictva. To učinil pan gener. ředitel Günther s přesvědčením, že poměry byly tehdy takové, že bylo nutno horníkům něco nabídnouti. Tehdy měl strach před silou hornické organisace a snad také ještě větší před mocí státní, jsa cizozemský kapitalista s tak značnými podniky v tomto státě. A nyní, ctěné dámy a pánové, v tomto období, v tomto okamžiku jest to právě tentýž generální ředitel Günther, jehož pokyny přispěly k zostření krise a podle jehož rozkazů pravděpodobně i v hornictví dojde k veliké srážce mezi dělníky a podnikateli. A tu se musíme tázati: Odkud ten obrat? A tento obrat jest příznačný pro postavení všeho dělnictva v tomto státě. Zdá se, že moc třídy dělnické jest slabší, aspoň kapitalistické vrstvy to předpokládají. Avšak obrat zde jest. A musím to znovu v tomto rozhodujícím okamžiku opakovati, pan generální ředitel Günther a ještě někteří směrodatní ředitelé dolů říkají: Teď už se nám nemůže v republice nic státi, u nás je zúčastněn český kapitál, máme ve svých závodech také české politiky, máme bývalého ministra financí prof. dr. Engliše, máme předsedu obce sokolské dr. Scheinera, máme dr. Stránského, dr. Fajfrlík a ve správních radách. Co se nám tedy může vlastně v republice stát? (Výkřiky. - Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
O věci samé, dámy a pánové, promluvím jen krátce, poněvadž jsem 24. m. m. při rozpočtové debatě pojednal o tomto předmětu obšírně. Obšírně jsem tam vyložil a doufám, že se mi podařilo přesvědčiti značnou část této sněmovny - že jest nemožno a nemyslitelno, aby krise, v níž se octly doly nikoli bez viny tohoto státu a jeho hospodářství, mohla býti léčena na účet živobytí horníků. V této souvislosti chci jen zcela krátce vylíčiti, jak se věci dále vyvinuly. Podnikatelé, kteří se 21. m. m. k vyjednávání nedostavili a nevyhověli pozvání ministerstva, přišli k druhému vyjednávání 28. m. m. Avšak jejich chování bylo totéž jako před tím. Konference ředitelů v Ostravě prohlásila: "Trváme na svém diktátu o výkladu domnělého ujednání z 29. října," a odmítla rázně jakýkoli zprostředkovací návrh jak se strany dělnických organisací, tak i se strany ministerstva. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) A poněvadž tato úmluva z 29. října, na kterou se podnikatelé neprávem odvolávají, bude snad moci míti ještě jakýsi význam, dovoluji si ji poněkud objasniti: 29. října vyjednávalo se v ministerstvu mezi zástupci ostravských horníků a zástupci podnikatelů. Výsledkem vyjednávání bylo, že se zástupci horníků zavázali postarati se o to, aby těžba stoupla o 20%. Nic víc a nic méně není v úředním protokole. Podnikatelé ostravští se vrátili domů a toto usnesení, tuto úmluvu vykládali a také prakticky prováděli tak, že výkony stoupnou o 20% a že mzdy a úkoly zůstanou v dosavadní výši jen tehdy, stoupne-li výkonnost v listopadu o 10% a v prosinci o dalších 10% a vyvozovali z toho dále: Nezvýší-li se výkonnost, klesne mzda o tolik a tolik procent. A nyní říkají, že prý to vůbec neodporuje jich původnímu pojímání. Oni totiž také prohlásili, že krisi nelze odstraniti snížením životní úrovně horníků: "Vždyť my neříkáme, že chceme snížiti životní úroveň horníků, nýbrž chceme zachovati stejnou mzdu, ale horníci mají zvýšiti výkonnost o 20, snad o 30%, teprve pak dostanou staré mzdy." Věřím, návrh podnikatelů dá se rozšířiti. Mohli by jíti dále. Neboť jest logicky správný? Možno jej vykládati tak, že podnikatelé prohlásí: "Vyplatíme staré mzdy v příštích měsících jen tehdy, stoupne-li výkonnost o 100%. A nestoupne-li, klesnou mzdy dělníků o tolik procent, o kolik nestoupla jejich výkonnost." A jestliže na př. výkonnost vůbec nestoupne, musí dělníci pracovati podle logiky podnikatelů zadarmo. Tato logika jest naprosto nesprávná, to je chytání hejlů. Podnikatelé nyní tvrdí: "Ano, to jest úmluva z 29. října, která byla ujednána v ministerstvu." Hornické organisace a ti, kdož vedli vyjednávání 29. října, stojí ještě dnes na stanovisku závazků tam převzatých. Ukáže se v prvním mzdovém období měsíce listopadu, jaký praktický význam má výklad moravsko-ostravských majitelů dolů. Na základě zakročení organisací u důvěrníků a horníků výkonnost v prvém mzdovém období, t. j. ve 14 dnech, skutečně stoupla o 7% a poněvadž výkonnost stoupla o 7%, mají dostati horníci dnes a zítra o 3 % nižší výplatu, jak úkoloví, tak režijní dělníci. Dámy a pánové, to není útok na živobytí horníků? Tohle ať si vybere a hájí kdo chce. Žádný logicky a rozumně myslící člověk, ať má jakékoli politické přesvědčení a hospodářské smýšlení, nemůže dospěti k jinému názoru. Ostravským podnikatelům záleží na stávce a pracují ke stávce. Ženou do stávky, poněvadž se snad domnívají, že je pro ně příhodná doba, ženou do stávky, poněvadž mají veliké zásoby a ženou do stávky snad jakožto průkopníci hnutí, jež má vůbec v republice zavládnouti (Souhlas na levici.), že je totiž nyní možno započíti se snižováním cen u toho, kdo má nejméně viny na drahotě - u dělníka. A poněvadž jest tomu tak a poněvadž jest to technicky i čistě lidsky nemožno některé třídě dělnictva, nebo vůbec veškerému dělnictvu kterékoli země, v době stoupajících životních potřeb platiti za zvýšený výkon nižší mzdu, poněvadž je to zcela nemožno, horníci, když ztroskotaly všechny pokusy, odpověděli ve své poslední poradě na jednání podnikatelů tím způsobem, že budou-li dnes a zítra v Ostravě vyplaceny snížené mzdy, ostravský hornický revír se vyzývá, aby zastavil práci; spojeným svazům horníků byla dána říšskou konferencí dalekosáhlá plná moc o krocích a opatřeních, jež mají býti učiněna na všech důlních revírech. Při jednání na konferenci 28. m. m. prohlásil p. ministr veřejných prací, že ministerstvo stojí na stanovisku statu quo pokud se týče mezd a úkolů až do konce r. 1921 a v této době že mají hornické organisace vyjednávati s podnikateli o nové, pokud možno jednotné kolektivní smlouvě, zároveň se smlouvou jednotlivých revírů o mzdě odstupňované pro všechny horníky republiky. Tak bychom se mohli vlastně ptáti: Jaké jest stanovisko vlády? Vždyť pan ministr to nejen ohlásil, oznámil to netoliko jako svůj soukromý názor, nýbrž jest to stanovisko ministerstva. Ministerstvo si to přeje a jest nyní další otázka: Stojí vláda ještě na tomto stanovisku, jež ministr veřejných prací při vyjednávání 28. m. m. dal do protokolu? Druhá otázka jest: Shoduje se názor veškerého ministerstva s názorem ministra veř. prací? A nyní třetí, rozhodující otázka: Co hodlá ministerstvo učiniti, odváží-li se podnikatelé neuposlechnouti nařízení vlády a dle svého přání a snahy nechají skutečně dojít ke srážce? To není naší věcí. Jednu věc zde zdůrazňuji. Horníci na to nemohou odpověděti jinak, než že použijí posledního prostředku, který jim ještě zbývá. Neradi! Jako staří a dobří odboráři víme, že stávka je nikoli prvním, nýbrž posledním prostředkem. Nyní byly při jednání vyčerpány už všechny možnosti. Horníkům opravdu nechybělo dobré vůle dosíci shody a v okamžiku, kdy se chystáme odraziti útok podnikatelů, projevujeme ještě jednou přání a vůli přispěti pomocí k odstranění krise v hornictví. Projevujeme ji tím, že prohlašujeme: "Zavážeme se, pokud je na hornících, že dosáhneme do konce ledna 1922 20% zvýšení těžby." A pánové, nebudou-li podnikatelé tuto vůli horníků sabotovati, jako už kolikrát prováděli sabotáž, jsme s to, abychom dosáhli tohoto zvýšení výkonnosti a pak dosáhneme mírové výkonnosti r. 1913, pak se rovná individuelní výkonnost dělníkova v ostravském revíru mírové výkonnosti v r. 1913, pak se už předem shroutí každý důkaz odpůrcův a pak už tím samým se podstatně sníží výrobní náklady. Jestliže pak všichni ostatní činitelé vezmou si příklad horníků za vzor a budou následovat, bude-li následovat i stát a sníží uhelnou daň, neboť uhelná daň v moravsko-ostravském revíru na 1 q činí více než mzdové náklady - mzdové náklady jsou necelých 11 K, uhelná daň přes 12 K na 1 q (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) bude-li tedy stát následovat tohoto dobrého příkladu, který dávají horníci a budou-li sníženy výrobní náklady změnou daně, přispějí-li dráhy změnou sazeb a všimnou-li si tohoto příkladu podnikatelé a zúčastní se zvýšení výroby tak jako horníci a zřeknou-li se části svých zisků, které byly třebas v posledních měsících následkem krise a valutových starostí poněkud menší, které zde však přece jen byly a z nichž jsou ještě dnes reservy, sleví-li tudíž se svých zisků, pak budeme moci dospěti k ozdravění uhelného hospodářství. Horníci tedy - záleží mi na tom, abych to důtklivě zdůraznil ukázali ještě v posledním okamžiku dostatek dobré vůle, nesmí však nikdo po nich žádati, aby měli býti pokusnými králíky této pochybené hospodářské politiky s tímto výrobkem. Zvýšení výroby - ano! Podniky v Ostravě tím získávají tolik k dobru, mají nejmodernější a nejlepší technická zařízení. Je možno, že v poválečné době něco dohonili, avšak jak tomu bylo až do vypuknutí války? V největším hornickém revíru republiky, v kamenouhelné oblasti moravsko-ostravské nebylo v dolech ani jediného strojního kutacího zařízení. V hnědouhelném revíru máme již od polovice let 90tých strojní kutací zařízení, která byla stále více zdokonalována. Víme, proč jich v Ostravě nebylo! Dokud kapitalisté v ostravském revíru platili poháněčům koní 1·60-1·80 a 2 K za střídu, nevyplácelo se jim pořizovati drahé strojní zařízení. Lacinější bylo vykořisťovati ubohé děti a nedbati technického zdokonalení dolů. Poměr strojní těžby k ruční těžbě mezi doly říšskoněmeckými, v oblasti rurské, která má kolmější uložení vrstev, a kamenouhelným revírem moravsko-ostravským jest tak veliký, že přímo do očí bije a že rovnou ukazuje na nedostatečné technické zařízení závodů. Moravsko-ostravští vlastníci dolů byli poslední dobou také trochu neopatrní.
Aby prosadili svůj problém, snížení mezd, dopustili se pěkné lsti. Nechci vůbec uváděti nějakých čísel o mzdách. Pokud máme statistické záznamy, tvoření mezd v bývalém Rakousku bylo takové, že severozápadní Čechy byly na místě prvním a Mor. Ostrava na druhém. Dnes jsou severozápadní Čechy stále ještě na prvním místě, ostravský revír se však dostal, co se výše mezd týče, s druhého místa na třetí. A jest zde příčina ve výši mezd? Průměrná mzda každého havíře v měsíci říjnu dle výkazu majitelů dolů byla 57·60 K. Podle zprávy konference ředitelů to je ta strašlivá mzda, která samojediná je vinna zdražením výrobních nákladů uhlí. Přirovnáte-li k tomu životní poměry, jistě zjistíte, že tomu tak není. Neznáme sice stanoviska vlády, známe však stanovisko ministerstva veřejných prací a nyní záleží na tom, bude-li toto stanovisko ostravskými vlastníky dolů respektováno či nikoli. Nejsme výkonným orgánem vládní moci, nedovolávali jsme se tohoto stanoviska ministerstva při svých rozhodnutích 29. listopadu, a!e oznámili jsme vlastníkům dolů, veřejnosti, vládě: Budou-li dnes a zítra v Mor. Ostravě vypláceny snížené úkoly, bude práce v Ostravě zastavena a v příštích týdnech bude pravděpodobně zastavena práce na všech dolech republiky. Podnikatelé prohlašují v přípisu, že jsou ochotni vyjednávati společně s dělnickými organisacemi o kolektivní smlouvě. Nevíme, bude-li v prosinci hotova či ne. Rozhodně by bylo možno spojiti se k práci. Běží tudíž o 2 měsíce. Avšak podnikatelé říkají snad, a možná, že mají pravdu: Chceme vyjednávati i o nové smlouvě mzdové jen tehdy, budeme-li moci snížiti úkoly a mzdy horníků. Zasednou-li s tímto pocitem, s tímto předpojetím k vyjednávacímu stolu, pak z nové kolektivní smlouvy mnoho nebude. Říkám to zcela bez vášně: nevstupujeme do stávky lehkomyslně a víme, že stávka značí oběť i pro ty, kdož jsou nuceni ji vésti. Avšak pro nás horníky není jiného východiska, jsme k tomu nuceni a hnáni politikou podnikatelů. Na naší straně byla veškerá ochota, všechny možnosti byly při vyjednávání vyčerpány v posledních měsících - vyjednávalo se od srpna - pánové, chci ještě prozraditi jakousi pikantní podrobnost: Vyjednávání bylo v měsíci září téměř už hotovo a to na tom podkladu, že zástupci horníků a organisace se o to postarají, aby byla výroba zvýšena a že bude platiti i nadále mzdová smlouva tak, jak byla. A tu odjelo několik ostravských ředitelů do Vídně a když se vrátili, nebylo s nimi řeči! Snížení mezd a zas jen snížení mezd! A od té doby jest snižování mezd v Ostravě skutečně na denním pořádku a od té doby nám nedovedou podnikatelé v Ostravě nic jiného říci. Chci se ještě o dvou věcech zmíniti a zcela otevřeně a bez vášně je zdůrazniti: Dojde-li k boji horníků se zpupnými podnikateli, vezměte, prosím, už předem na vědomí, že horníci zachovají naprostou solidaritu, že však zachovají ve svém boji také pořádek.