Předseda (zvoní):
Ke slovu není již nikdo
přihlášen, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Lukavský: Vážená sněmovno! Jako referent chci několika slovy reagovati na vývody jak paní kol. Deutschové, tak pana kol. Spiny. Jest samozřejmé, že pánové z německého tábora při této příležitosti vystoupili se svými žalobami, pokud se týká otázek školských vůbec, ale je zajímavé, že meritorně v důvodech těch předcházejících řečníků proti znění stávajícího zákona jsem mnoho nepostihl. Jediné to, že se má omezit autonomie vysokých škol, a co jest tu lepší, mělo-li by se to dělat administrativou či zákonodárnými tělesy, zde nikterak těmi řečníky nebylo rozhodnuto.
Já chci říci toto: Pro mne jsou k posouzení poměrů školských směrodatné cifry, data, skutečnosti a posud z těch cifer a dat, kteréž nám vykazují úřady školní, páni z německého tábora naprosto nemohli nic vyvrátit a nevyvrátili. Stále ještě vychází na jevo, že my jsme ve školství zkráceni. Nemluvím o tom, kolik žáků připadá na německou a českou školu, na třídy, ve výpravě škol atd., jak daleko lépe byly vybudovány německé vysoké školy - já neříkám, že by byly vybudovány dokonale ty všechny otázky máme před očima a dívajíce se na to, posuzujeme tak celou situaci. Bylo by naprosto nespravedlivé vůči našemu českému lidu, abychom my požadavkům školským se strany německé vycházeli co možná vstříc a zapomínali, že zde máme stále otevřené rány a že zde vlastně náš český lid volá po náležité úpravě českého školství.
Pan kol. Spina řekl, že se Němci změnili. Dejž to Bůh, ale já říkám, že se nezměnili. Když vidíme dnes po převratu, co němečtí občané následkem psaní německého tisku a vůdců z německého tábora dělají proti zřízení české školy pro žádné jiné děti než české - ačkoliv tím nevzniká žádný náklad se strany obce, všecko přebírá stát, neboť po té stránce jsou vždy Němci ve výhodě, poněvadž naše školy jsou vydržovány přímo státem - když vidíme, že se vykonává takový teror, bojkot našeho lidu a že přistupují ve zněmčených obcích vlivní činitelé k násilí proti zřízení české školy, musíme pochybovat o tom, co říká pan prof. Spina, že se Němci změnili. To, co bylo před převratem, to je veliká kapitola. My to dobře víme, kteří jsme to prožívali. My nechceme dělat žádných rekriminací, aby se neřeklo, že děláme politiku msty. Máme prostě pořáde před očima skutečné poměry a vidíme, že musí být naší povinností, abychom odčinili starší bezpráví, které bylo napácháno na nás za Rakouska, zejména v dnešní administrativě, když vidíme, že v tomtéž duchu se pracuje se strany Němců i dále.
Pokud se týká resoluce, je mi s podivem, že paní kol. Deutschová se ozvala proti tomu, že resoluce, na níž se byl usnesl senát, současně nepřednášíme zde, že náš kulturní výbor posl. sněmovny se usnesl, abychom jich k návrhu zákona nepřipojovali. Vždyť právě v těch resolucích se žádá se strany senátu, aby dodatečně schválily zákonodárné sbory to, co vláda byla udělala cestou administrativní, neboli v těch resolucích je vyslovena pochybnost, zdali to bylo správné, že to tak dělala, a já osobně musím říci, že jsme neschvalovali to, jak to vláda udělala s vysokou školou v Libverdě, zrovna tak, jak se to stalo se zřízením I. a II. ročníku montanní školy v Praze. Jestliže se kulturní výbor posl. sněmovny usnesl, aby se to nepředkládalo k dodatečnému schválení poslanecké sněmovně, museli to řečníci z německého tábora uvítati a ne vystupovati proti tomu. Pokud se týče této libverdské školy, řekl p. kol. Spina, že je to vlastně pouze změna zemské školy ve státní. Tak to přece nemožno říci. Zde se udělala změna tak, jako se stala změna v Táboře, neboť tato libverdská škola zemská se proměnila ve vysokou školu, jíž táborská nebyla a libverdská také ne. Stalo se z ní oddělení vysoké školy technické. To jsou naprosto různé věci a nesmí se to stotožňovati.
Pí. kol. Deutschová mluvila s jistým despektem o vysokých školách, a to zvláště proto, poněvadž prý vysoké školy jsou nástrojem kapitalismu. Snad by statistika ukázala - nejen při středních školách, kde tu statistiku máme - kolik těch posluchačů jest z t. zv. tříd proletářských, že jich je ohromné procento, ačkoliv slovo proletář je slovo hodně kluzké, aby se mohl někdo posuzovati, kdo tam patří a kdo ne. Statistika na vysokých školách technických i dnes, při té obtíži, vystudovati za drahých poměrů, ukázala, kolik je tam dětí z nejchudších tříd. Tedy není správné ani po této stránce, že by vysoké školy byly pouze institucí pro děti t. zv. buržoasie.
Ale musíme se dívati na vysoké školy s jiného hlediska. Výtěžky věd a vědecké práce, to všechno směřuje ke zlepšení existence nejširších vrstev lidových. Vzpomeňme na výtěžky vědy medicinské a technické atd., jak to přispívá ke zvýšení všeobecné kultury a také i nejnižších tříd! Tedy myslím, že není správné, aby se takto usuzovalo o vysokých školách.
Doporučuji slavné posl. sněmovně,
aby přijala vládní návrh zákona, usnesený v kulturním výboru,
i s doplňkem, jak jej podal kol. dr. Srdínko a soudruzi.
(Výborně!)
Předseda: Debata je skončena, budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali o § 1 ve znění navrženém pp. posl. Srdínkem a druhy, jejž béře za svůj také pan zpravodaj. Bude-li návrh tento zamítnut, pak teprve bychom hlasovali o §u 1 podle zprávy výborové. Poté bychom hlasovali o §u 2, k němuž není podáno pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové, jakož i o nadpisu a úvodní formuli.
Je snad námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není námitek. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nežli přistoupíme k hlasování
o návrhu p. posl. dr. Srdínka, Sladkého, Rýpara, Sychravové, Rosolové
a soudr., žádám, aby tento návrh byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Srdínka, Sladkého, Rýpara, Sychravové, Rosolové a soudr. k návrhu zákona o zřizování a zařizování vysokých škol (tisk 2896).
Do §u 1, řádek 5 budiž za slova: "jejich oddělení" vloženo: "propůjčovati práva, jež příslušejí státním vysokým školám, také nestátním vysokým školám".
Zněl by tedy § 1: "Zřizovati
vysoké školy neb nové fakulty a oddělení na vysokých školách státních;
rozdělovati jejich fakulty neb oddělení neb je rušiti; určovati
neb měniti sídlo vysokých škol státních neb jejich oddělení; propůjčovati
práva, jež příslušejí státním vysokým školám, také nestátním vysokým
školám, je možno jen na základě zvláštního zákona a v jeho mezích."
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí tedy s § 1 v tomto znění, navrženém panem posl. dr. Srdínkem a druhy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 v tomto znění je schválen.
Tím odpadá hlasování o znění podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí teď s § 2, nadpisem a úvodní formulí zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 2, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové.
Tím jest schválen zákon o zřizování fakult neb oddělení na vysokých školách v prvém čtení. Druhé čtení zákona dám na denní pořad příští schůze.
Pořad dnešní schůze je vyčerpán. Než ji ukončím, dám hlasovati podle §u 69 jedn. řádu o interpelacích označených za naléhavé, které rozdány byly v poslední schůzi posl. sněmovny 29. listopadu t. r.
Jest to nejprve naléhavá interpelace
pana posl. Wenzela a druhů. Žádám, by petit její byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3209. Naléhavá interpelace posl. Wenzela a druhů ministru vnitra, aby ihned nařídil hlasování lidu o sloučení obcí Oldřichova, Bělé, Prostředního Gruntu a Chrochvic s městem Podmoklím.
Podepsaní se táží: Je vláda ochotna za bezúčinné prohlásiti započaté pokusy státní moci o sloučení obcí?
Jest vláda ochotna také v Podmoklí
ihned provésti hlasování lidu, jaké se provedlo v Bukově u Ústí
n. Lab.?
Předseda: Připomínám, že podatelé navrhují, aby se rozprava zahájila v pořadí, v jakém se rozprava přiznala naléhavým interpelacím předcházejícím.
Kdo tedy souhlasí s přiznáním naléhavosti, totiž, aby se rozprava zahájila o této naléhavé interpelaci podané p. posl. Wenzelem a druhy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, rozprava a naléhavost nebyla přiznána.
Nyní jest nám hlasovati o přiznání
naléhavosti interpelaci posl. dr. Šmerala a soudr. Žádám,
aby petit její byl sdělen.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3210. Naléhavá interpelace posl. dr. Šmerala a soudr. vládě o sporu horníků s důlními podnikateli na Ostravsku.
Podepsaní se táží:
1. Je vláda odhodlána, použijíc nátlaku veškeré státní moci, postaviti se proti důlním podnikatelům a sjednati klid v hornických revírech tím, že zasadí se o ujednání kolektivní smlouvy, jaké si horníci přejí?
2. Je vláda ochotna zahájiti okamžitě kroky, směřující k socialisaci dolů?
3. Je vláda ochotna dosaditi ihned
pro dobu přechodnou do revírů sekvestrační úřady na doly, složené
ze zástupců zaměstnanců a úřadů a odejmouti disposiční právo těžařským
společnostem?
Předseda (zvoní): Interpelanti navrhují, aby se rozprava zahájila ve schůzi dne 2. prosince, to je v dnešní schůzi.
Kdo souhlasí s tím, aby se přiznala naléhavost a pilnost této interpelaci a aby se zahájila rozprava o ní v dnešní schůzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, naléhavost této interpelaci byla přiznána.
Teď je zde v ohledu formálním ještě návrh jednak posl. dr. Czecha, který navrhuje, aby debata o pilnosti interpelace dr. Šmerala byla spojena s debatou o interpelaci posl. Pohla, Brožíka, Draxla a druhů (tisk 3144). Stejný návrh podal také p. posl. Brožík. Dám o nich hlasovati najednou.
Kdo souhlasí tedy s tím, aby rozprava o naléhavé interpelaci p. posl. dr. Šmerala a soudr. byla spojena s rozpravou o naléhavé interpelaci posl. Pohla, Brožíka, Draxla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, také tento návrh je schválen.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
zprávy. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3220. Zpráva I. výboru pro průmysl, obchod a živnosti, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 2367), kterým se předkládá obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna 1921 mezi republikou Československou a královstvím Rumunským Národnímu shromáždění ke schválení.
Tisk 3223. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 3018) o vládním návrhu zákona, týkajícím
se povolení zcizení ně kolika pozemků města Frýdku.
Předseda: Přikročuji k ukončení schůze. Svolám ihned ve krátké lhůtě, a to ještě dnes, schůzi novou z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům některé vládní návrhy.
Ukončuji tuto schůzi a podle usnesení předsednictva sněmovny a v dohodě s klubovními předsedy svolávám novou schůzi za půl hodiny, totiž ve 12 hodin 40 minut odpol., s tímto
1. Zpráva výboru právního a soc. politického o vládním návrhu zákona (tisk 2145), kterým se mění ustanovení §u 1164 všeob. obč. zák. (tisk 2744).
2. Zpráva výboru pro obchod, průmysl a živnosti o usnesení senátu (tisk 3020) k vládnímu návrhu zákona ohledně zřízení nuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze zakoupené na státem zaručený úvěr. (tisk 3211).
3. Zpráva výboru pro obchod, živnosti a průmysl a výboru zásobovacího o nařízení vlády ze dne 12. října 1920 o likvidaci zásob bavlny a o návrhu posl. Trnobranského a soudr. (tisk 1604) na uvolnění nákupu bavlněné příze a urychlenou likvidaci nákupního družstva československých přádelen bavlny i o příslušných peticích (tisk 2806)
Jest snad nějaká námitka proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.