Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

190 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dolanský, Habrman, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 102. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně udělil jsem dovolenou na minulou schůzi dne 29. listopadu posl. Hanckovi z rodinných důvodů, posl. Hirschovi pro neodkladné záležitosti. Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Nejezchlebu-Marchovi, Malíkovi, Sojkovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Albína Chalupu za posl. Aloise Kříže; klub posl. der deutschen Nationalpartei posl. dr. Raddu za posl. Matznera na schůzi dne 1. prosince 1921.

Do výboru sociálně-politického vyslal klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei posl. Heegera za posl. Schäfera; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Jana Bečko za posl. Geršla, obojí na schůzi dne 1. prosince.

Do výboru dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Chalupníka za posl. Jos. Kříže.

Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal na nejbližší schůze do výboru rozpočtového posl. Jana Černého za posl. dr. Medveckého; do výboru ústavně-právního na jednu schůzi posl. dr. Hodžu za posl. dr. Medveckého, posl. dr. Blaho za posl. Malypetra a posl. Rud. Berana za posl. dr. Černého po dobu jeho dovolené za příčinou studijní cesty do Italie.

Klub poslanců der deutsch. christl.-soz. Volkspartei vyslal na schůzi dne 30. listopadu do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Böhra za posl. V. Marka.

Dne 29. listopadu t. r. byl ve výboru sociálně-politickém zvolen předsedou posl. Johanis; dne 1. prosince 1921 místopředsedy posl. Dubický, Laube, Čuřík; zapisovateli posl. Pechmanová, Pelikán, Brožík.

Dne 29. listopadu 1921 zvolen byl ve výboru ústavně-právním předsedou posl. dr. Hruban, zapisovatelem posl. dr. Patejdl.

Klub poslanců republ. strany čsl. venkova vyslal do výboru dopravního posl. Molíka za posl. Rychteru.

Klub posl. čsl. socialistů vyslal do výboru iniciativního posl. dr. Uhlíře za min. Tučného, do výboru rozpočtového posl. Zeminovou za posl. Sajdla.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru sociálně-politického posl. dr. Matouška za posl. dr. Lukavského.

Předseda: Min. předseda přípisem ze dne 26. listopadu 1921, č. 32.994/21 m. r., sdělil, že vládá odvolává vládní návrh zákona, kterým se částečně mění slezské zemské zákony ze dne 25. června 1895, č. 48 z. z., o poplatcích za prohlídku dobytka a masa, a slezský zemský zákon ze dne 29. dubna 1897, č. 27 z. z., o poplatcích za dobytčí pasy, který předložen byl senátu N. S. R. Č. k projednání a schválení přípisem ze dne 25. června 1921, čís. 20.427/21 m. r.

Došly některé dotazy. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška. (čte):

Dotaz posl. Adámka ministru vnitra o požáru v Hamrech u Hlinska.

Dotaz posl. Zeminové ministru soc. péče o nedodržování zákona o 8hodinné pracovní době a o neupraveném právním poměru zaměstnanců u býv. šlechty.

Dotaz posl. Zeminové ministru soc. péče o zadržování podpor vdovám po padlých vojínech.

Dotaz posl. Špatného ministru vnitra o postupu zúčastněných úřadů při provádění pozemkové reformy.

Dotaz posl. Janalíka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o protináboženské agitaci odb. učitele Rychlovského v Jihlavě.

Dotaz posl. Füssyho a súdr. ministrovi železnic v záležitosti opravy nedostatkov spozorovaných na niektorých tratiach štátnych železníc, hlavne dotýčne kurenia a osvetlenia.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. ministrovi nár. obrany o škodách, zapríčinených vojskom obci Šiplak.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. ministrovi nár. obrany o brutálnom zachádzaní s maďarskými vojakmi u 22.-ho pešného pluku v posádke Jičinskej.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. ministrovi financií o poukázaní pensie bývalému hlavnému županovi maďarskému ve Spiši Ctiborovi Máriássymu.

Dotaz posl. Füssyho a súdr. ministrovi železníc o odoprení železničných, športovným spolkom náležiacich výhod footballovým spolkom maďarskej národnosti na Slovensku.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. ministrovi financií o nespravodlivostiach spáchaných pri okolkovaní peňazí.

Předseda: Mezi předešlou schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3209. Naléhavá interpelace posl. Wenzela a druhů min. vnitra, aby ihned nařídil hlasování lidu o sloučení obcí Oldřichova, Bělé, Prostředního Gruntu a Chrochvic s městem Podmoklím.

Tisk 3210. Naléhavá interpelace posl. dr. Šmerala a soudr. vládě o sporu horníků s důlními podnikateli na Ostravsku.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3224. Zpráva ústavne-právneho výboru o vládnom návrhu zákona, ktorým sa predlžuje doba , riadnych súdov prvej a druhej stolice, určená dľa §u 99 ústavnej listiny zo dňa 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., zákonom zo dňa 22. prosinca 1920, č. 691 Sb. z. a n., pro obvody súdnych tabúl v Bratislave a v Košiciach (tisk 3171) a o petícii Svazu čsl. súdcov v Prahe (č. 1805 pet.).

Tisk 3225. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1923.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3215. Vládní návrh zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění.

Tisk 3218. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích.

Tisk 3219. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob, vykonávajících činnou službu vojenskou.

Předseda: Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno jedno usnesení senátu. Žádám o jeho sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3222. Usnesení senátu N. S. R. Č. k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 789) o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk sen. 1097).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán zápis o 90. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3212. Návrh posl. dr. Bartoška, dr. Uhlíře a spol. na organisaci "Československého státního nakladatelství".

Tisk 3213. Návrh posl. Geršla a soudr. na doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., o všeob. dani z obratu a z pracovních výkonů.

Tisk 3214. Návrh posl. inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. na prodloužení omezení práva stěhovacího.

Předseda: Iniciativní výbor usnesl se ve své schůzi dne 30. listopadu 1921 přikázati tyto návrhy k řádnému projednání výborům:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 3154. Návrh posl. Tayerle, Geršla, Roschera, dr. Haase a soudr. na doplnění a změnu zák. z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 3156. Návrh posl. Laube, Pelikána, Sladkého a spol. na vydání novely k zák. z 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Tisk 3157. Návrh posl. Laube, Pelikána, Sladkého a spol. na novelisaci zákona o ochraně nájemníků.

Tisk 3161. Návrh posl. Roschera, dr. Haase, Tayerle, Geršla a druhů na doplnění a změnu zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 3162. Návrh posl. Hirsche, Jokla, Tauba a druhů, aby byla prodloužena působnost vlád. nař. z 23. června 1921, č. 218 Sb. z. a n., o zachování služeb. poměrů zaměstnanců, podléhajících zák. o obch. pomocnících.

Tisk 3166. Návrh posl. dr. Haase, Pohla a druhů, aby byla rozšířena působnost zákona ze dne 24. května 1918, č. 270 ř. z., na nynější mobilisaci.

Tisk 3167. Návrh posl. Tauba, dr. Haase a druhů na zachování nemocenského pojištění členů rodiny oněch osob, pojištěných proti nemoci, které za nynější mobilisace byly povolány k vojenské službě.

Tisk 3177. Návrh posl. Buřívala a spol. na úpravu úrazových důchodů důchodcům úrazového zaopatření československých státních drah.

Tisk 3178. Návrh posl. dr. Mazance, Čuříka a soudr. na novelisaci zákona o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1920, č. 20 ř. z., pokud se týká rozšíření tohoto zákona na kvalifikované síly v závodech v § 2 ústav. zákona uvedených.

Tisk 3184. Návrh posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a druhů, aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavené na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti.

Výboru zemědělskému:

Tisk 3155. Návrh posl. Drobného, Nejezchleba-Marchy a soudr. na opatření nouzového dříví stavebního pro malozemědělce a povolení nouzové dopravy stavebního materiálu.

Tisk 3176. Návrh posl. Pelikána, Špatného, Hrizbyla a spol. na vyšetření činnosti odhadních komisí pro ocenění koní, povozů a postrojů v době mobilisace a na způsob, jak nahraditi škody nesprávnostmi státu přivoděné.

Tisk 3194. Návrh posl. Kučery a soudr. na doplnění zákona o obnově zemědělských pachtů ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n.

Tisk 3202. Návrh posl. Bergmana, Maška a druhů ve příčině fondů pro opatření strojených hnojiv.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 3173. Návrh posl. Molíka a druhů na státní výpomoc poškozeným požárem v Horních Dubňanech (okr. Krumlov) a v Stupešicích, okr. Hrotovice, Morava (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).

Tisk 3174. Návrh posl. inž. Bottu a súdr. v záležitosti požiaru v obci Pohorelá v župě Gemerskej (současně přikázán též výboru soc.-politickému).

Tisk 3175. Návrh posl. Matznera, dr. E. Feyerfeila a druhů, aby majitelům lesů postižených letošním suchem byla dána státní podpora.

Tisk 3180. Návrh posl. Sopku a súdr. v záležitosti požiaru v obci Orkucany v župě Šaryšskej (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).

Tisk 3191. Návrh posl. Buřívala a spol. na prodloužení platnosti čl. IX, § 1 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541, zákona z 9. dubna 1920, č. 214 Sb. z. a n., zákona z 15. června 1920, č. 446 Sb. z. a n., zákona z 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n., zákona č. 99 Sb. z. a n. z 3. března 1921 a odst. I, bod 1-2 nařízení ministerstva železnic z 26. července 1919, č. 23.592 a změnu zákona 446 a 625 ex 1920 (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).

Tisk 3192. Návrh posl. Šamalíka a soudr. na znárodnění a zpřístupnění Mor. Krasu (současně přikázán též výboru zemědělskému).

Výboru dopravnímu:

Tisk 3179. Návrh posl. Molíka, Janalíka, Merty a soudr. na stavbu dráhy Čes. Budějovice, Jindř. Hradec, Telč-Mor. Budějovice, Jaroměřice, Mor. Krumlov, Ivančice (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Tisk 3193. Návrh posl. Šamalíka a soudr. na zavedení autobusového spojení do Moravského Krasu (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Předseda: Přikazuji výboru sociálně-politickému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3216. Vládní návrh zákona o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle § 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n. (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Tisk 3217. Vládní návrh zákona, jímž prodlužuje se účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Sněmovna je schopna usnášeti se.

Přikazuji vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení N. S. úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřená v Praze dne 10. března 1921 (tisk 3197) výboru zahraničnímu k podání zprávy ve lhůtě 8denní (současně přikázán též výboru ústavnímu).

Dále přikazuji usnesení senátu NSRČ. vládním návrhu zákona (tisk sen. 863) o výkupu dráhy Rakovník-Louny (tisk 3208) výboru dopravnímu k podání zprávy ve lhůtě 14 dní.

Kdo jest pro navržené lhůty, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržené lhůty jsou přijaty.

Přikročíme k dennímu pořadu, a to nejprve k prvnímu odstavci, jímž jest:

1. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění částečně § 3 zákona ze dne 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a n., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení (tisk 1642).

Zpravodajem je posl. dr. Hnídek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoli.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a tím je vyřízen odstavec první denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ke druhému odstavci dnešního pořadu, jímž jest

2. zpráva výboru kulturního o usnesení senátu NSRČ. (tisk 3017) k návrhu sen. dr. Krejčího a druhů ve příčině pohřbívání ohněm (tisk 3204).

Zpravodajem jest p. posl. Sladký. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Sladký: Vážená sněmovno! V důvodové zprávě kulturního výboru k návrhu zákona senátu o pohřbívání ohněm dovolil jsem si podrobně a obšírně vylíčiti příčiny, proč k tomuto zákonu dochází. Proto dovolte, abych jen stručně zrekapituloval hlavní důvody, proč tento zákon se ke schválení poslanecké sněmovně předkládá.

Otázka pohřbívání ohněm je vlastně staršího data a začalo se mluviti o fakultativním pohřbívání ohněm od té doby, kdy mezinárodní lékařské sjezdy v Římě a ve Florencii se vyslovily pro fakultativní pohřbívání ohněm. Ve starém Rakousku byli to především naši poslanci čeští, kteří jednak na zemském sněmu král. Českého (posl. Jindřich Záhoř) i na sněmu moravském (posl. Fischer) podali návrhy, aby i u nás bylo povoleno fakultativní pohřbívání ohněm. Také v parlamentě vídeňském, v bývalé říšské radě, byl několikráte podán zákon o fakultativním pohřbívání ohněm. Konečně došlo to tak daleko, že krátce před převratem v březnu 1918 již zdravotní výbor parlamentu rakouského vypracoval návrh zákona, který měl býti předložen plénu. Ale pro převrat již k plenárnímu projednávání tohoto zákona nedošlo. Ovšem jinak rakouská vláda stavěla se naprosto zamítavě k této otázce, odvolávajíc se na usnesení nejvyššího správního soudu, že dosavadní zákony rakouské mluví pouze o pohřbívání do hrobu, a ne o pohřbívání ohněm, a že něco takového nemůže býti trpěno. Když na příklad obec liberecká chtěla si postaviti své vlastní krematorium, musila si toto právo na postavení krematoria vybojovati u nejvyššího správního soudu. Rakouská vláda dovolovala jen převážeti mrtvoly ven za hranice, na příklad do Žitavy, ale u nás doma ani to trpěno nebylo. Proto hned po převratu, jak se sešlo revoluční Národní shromáždění, podal poslanec Jaroslav Kvapil koncem ledna 1919 návrh zákona o fakultativním pohřbívání ohněm. Ve zdravotním výboru byl tento zákon přijat o dvou paragrafech, že fakultativní pohřbívání ohněm se povoluje a že prováděním zákona toho se pověřuje ministerstvo zdravotnictví s ostatními příslušnými ministerstvy.

Zároveň byla přijata resoluce o 11 paragrafech, kde zdravotním výborem byla dána vládě Československé republiky direktiva, jak mají býti provedena příslušná prováděcí nařízení k tomuto stručnému zákonu o fakultativním pohřbívání ohněm. A také veliká část těchto návrhů revolučního Národního shromáždění byla přijata do prováděcích nařízení vlády Československé republiky, která byla vydána 18. září 1919, č. 517 Sb. z. a n. Ale ukázalo se záhy v praksi, že tato nařízení vlády Československé republiky mají své mezery a nedostatky, že vedou k určitým šikanám obecenstva, že jsou nepřesné, nejasné a proto připouštějí možnost dvojí interpretace. Na příklad v oněch nařízení vlády Československé republiky nebyla ani zmínka o pohřbívání ohněm exhumovaných mrtvol. V důsledku toho odpíraly naše úřady dáti povolení ke spalování ohněm v případě exhumovaných mrtvol, ba došlo tak daleko, že na příklad byl veden spor o možnosti spalování osob, které skončily náhlou smrtí - také se o tom ještě zmíním; ten spor byl v I. instanci zamítnut v neprospěch pozůstalých, ti se odvolali ke II. instanci a do té doby, než bude rozhodnuto ve II. instanci spor o možnosti pohřbívání mrtvoly ohněm, mrtvola byla uložena do provisorní hrobky. II. instance rozhodla ve prospěch pozůstalých, ale úřad se postavil proti vyzdvižení mrtvoly z provisorní hrobky, protože jde prý o případ exhumace a pro takový případ, ježto že v nařízení vlády Československé republiky není naprosto žádného ustanovení, není žádného podkladu a proto nemohou dáti povolení, aby tato mrtvola exhumovaná mohla býti spálena. Nebylo jasně řečeno, pokud se týká osob náhle zemřelých anebo skončivších sebevraždou, byly tu různé nedostatky v §§ 5, 9 a 11, kde na příklad bylo povolení k pohřbívání sebevrahů učiněno odvislým od písemného svolení soudu. Vedle toho nebyla zajištěna úcta k popelu zemřelých, aby byli potrestáni, kteří by nějakým způsobem znevažovali popela a tím i úcty k zemřelým.

Z toho důvodu podal náš klub senátní, a jeho jménem bratr senátor dr. Frant. Krejčí předlohu zákona, kde se vláda vyzývá, aby změnila vládní prováděcí nařízení k zákonu o fakultativním pohřbívání ohněm ze dne 1. dubna 1919, č. 180 Sb. z. a n., tak, aby umožnilo se zpopelnění exhumovaných mrtvol, aby se odstranily nesplnitelné podmínky při pohřbívání mrtvol samovrahů náhle bez lékařského ošetření zemřelých. Kulturní výbor, kterému byl tento návrh sen. dr. Krejčího přikázán, usnesl se nenavrhnouti změnu dosavadních nařízení, nýbrž vypracovati úplně nový návrh zákona, do kterého by bylo jednak pojato ustanovení starého zákona ze dne 1. dubna 1919 o fakultativním pohřbívání ohněm, ale vedle toho do dalších odstavců by byly pojaty opravené paragrafy oněch nařízení vládních, které 18. září 1919 k zákonu z 1. dubna byly vládou československou vydány. Tyto paragrafy měly by býti vypracovány tak, aby vyhovovaly úplně legislativní obezřetnosti, jasnosti a správnosti, aby byla vyloučena možnost dvojí interpretace, aby nebylo obyvatelstvo neurčitostí v těchto paragrafech zase šikanováno takovým způsobem, jako se to stávalo vinou byrokratismu některých našich úřadů v dobách předcházejících. Tím způsobem mělo býti pracováno na nové předloze zákona, která by jaksi shrnovala starý zákon a zlepšené prováděcí předpisy ve formě nového zákona.

Kulturní výbor zvolil si tříčlenný subkomitét, povolal znalce z české university prof. soudního lékařství dr. Reinsberga, z německé university prof. dr. Dittricha, jakož i zástupce všech ministerstev. Vedle toho konala se meziministerská rada, která vypracovala zvláštní elaborát, který byl předložen kulturnímu výboru a plenu senátu, a byl před prázdninami v 69. schůzi senátu 12. srpna plenem senátu Národního shromáždění republiky Československé schválen. Předloha potom byla podle ústavy dána nám do kulturního výboru, v němž jsem byl zvolen referentem této předlohy. Jako referent jsem se dohovořil se zástupci spolku "Krematorium" v Praze, poněvadž to jsou páni, kteří znají otázku pohřbívání ohněm z denní prakse, mají veliké a bohaté zkušenosti a mohou na základě toho poukázati na různé doplňky zákona nebo změny ve znění. A pánové také skutečně poukázali na to, že bylo nutno dodatečně měniti § § 5, 7, 12, 13 a 20. Ale když kulturní výbor vyslechl zástupce min. zdravotnictví pana min. radu dr. Smělého a zástupce min. spravedlnosti p. sekčního šéfa dr. Poláka, usnesl se, že přijme zákon tak, jak byl usnesen v senátu Národního shromáždění, ale zároveň také přijal závazný slib od zástupců příslušných ministerstev, že v prováděcích nařízeních toho zákona, která budou co nejdříve vydána, vezme se zřetel na námitky, přání a stížnosti zástupců spolku "Krematorium" v Praze a že se plně vyhoví v prováděcím nařízení podnětům, které páni ze spolku "Krematorium" - byl to stavební rada p. inž. Mencl a tajemník pan redaktor Taufer - přednesli. Opakuji, že nejde o nový zákon, poněvadž fakultativní pohřbívání ohněm v republice bylo už dovoleno, a otázka ta byla rozřešena 1. dubna 1919 zákonem, č. 180 Sb. z. a n. Nové jest pouze to, že dosavadní prováděcí nařízení k tomuto zákonu místo nařízení stávají se zákonem. Nové paragrafy byly sem dány jednak v § 1, že jest dovoleno zpopelňovati mrtvoly exhumované a dále se totéž praví v § 12, že exhumované mrtvoly smějí být spáleny, je-li vyhověno všem zákonným podmínkám o pohřbívání ohněm, a konečně nové jsou § § 19 a 20, že kdo popel mrtvoly zneuctí, bude potrestán, nebo kdo popel mrtvoly odejme bez úředního povolení nebo kdo úřední závěru popelnice zúmyslně poruší, bude trestán pro zločin žalářem od 1 do 5 let.

Tedy zde jest zákonitě chráněna úcta k popeli zemřelých, a mimo to byly odstraněny v zákoně poukazy na staré zákonodárství rakouské a docela prakticky bylo poukázáno na stav, který jest v republice, zejména na Podkarpatské Rusi a na Slovensku § 17 (pokud tento zákon mluví o úřadech politických, rozumí jimi na Slovensku a Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti a druhou instanci, jíž je župan, a pokud jde o města s právem municipálním župan župy, v jejichž obvodu město leží).

Jménem kulturního výboru poslanecké sněmovny Národního shromáždění dovoluji si vážené poslanecké sněmovně navrhovati, aby přijala text zákona tak, jak byl odhlasován v senátě Národního shromáždění a jak odhlasován také i v kulturním výboru poslanecké sněmovny. Při tom zároveň dovoluji si navrhovati resoluci, která jednak přijata byla v senátě NSRČ., jednak doplněna jednou větou v kulturním výboru poslanecké sněmovny. Resoluce tato zní (čte):

"Vláda se vyzývá, aby zvláštním nařízením postarala se o to, aby totožnost mrtvoly ke spálení určené mohla být zjištěna po přání příbuzných bezprostředně před počátkem eksekvií. Příbuzným povoluje se vedle úřední plomby opatřiti rakev také vlastní pečetí rodinnou."

Tuto druhou větu jsme zde přijali jako doplněk k resoluci senátu, aby příbuzní před samým počátkem zpopelnění mohli se přesvědčiti, že nenastala výměna mrtvoly v rakvi, tím že jest jim dovoleno vedle úřední plomby opatřiti rakev také vlastní pečetí rodinnou. Tak k nějakému podvodu dojíti nemůže.

Jménem kulturního výboru poslanecké sněmovny dovoluji si navrhovati, aby vážená poslanecká sněmovna tento návrh zákona přijala. (Výborně!)

Předseda: Přikročíme k debatě. Zapsán jest na straně "proti" pan posl. dr. Buday.

Než mu udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 15 minut. (Souhlas.)

Jest někdo proti tomuto návrhu? (Posl. Tománek: To je málo!) Návrh jiný učiněn nebyl, nemohu tedy o něm dát hlasovat.

Uděluji slovo panu posl. dr. Budayovi.

Posl. dr. Buday: Slávna snemovňo! Človek by sa nadál, že po hrozných hospodárskych a sociálnych ranách, ktoré následkom vojny zastihly celú spoločnosť ľudskú, nevynímajúc ani našu Československú republiku, naše Národné shromaždenie aspoň v prvých rokoch bude sa zabývať vynášaním len takých zákonov, ktoré smerujú odstrániť následky vojny a liečiť zasadené rany. Medzi tým s ľútosťou soznávame, že vo svojej nedočkavosti netrpelivci forsírujú návrhy zákonov, protiviacich sa účelu kresťanskému, ktoré žiadnemu praktickému cielu neslúžia a ktoré mimo to sú spojené s ohromným nákladom, čo vonkoncom sa nesrovnáva s našou hospodárskou krisou a s vydaným heslom šetrenia, zaiste len preto, aby takto vyjavili protikresťanské smýšlanie a tým ovšem pochvalu svých prívržencov, ale zároveň i nevôľu protivne smýšlajúcich vyvolali a tak vyvolali zároveň nepotrebný rozbroj medzi občanmi našej republiky.

Lež možno zajiste vytýkať, že táto moja výčitka väčšinou sa týka minulého revolučného Národného shromaždenia, ktoré už 1. dubna r. 1919 vynieslo zákon o fakultatívnom spalovaní ohňom, a ja nemám žiadnej príčiny túto výčitku sňať z predošlého Národného shromaždenia. Možno snáď i to riecť, že prítomný návrh zákona je len korrektívom predošlého prenáhleného, mnohými nedostatočnostmi laborujúceho zákona.

Lež túto druhú výčitku ja dovoľujem si už do pochybnosti brať. Prítomný návrh zákona neni len korrektívom predošlého, ale je zároveň jeho rozšírením a zaisté pánom navrhovateľom o toto hlavne ide. Je to zrejmo i zo samého nadpisu návrhu zákona, lebo predošlý zákon hovorí výslovne o fakultatívnom pohrbovaní ohňom, kdežto prítomný návrh zákona hovorí už len o prostom spalovaní mrtvôl, pohrbovaní ohňom. Tedy ako vidím, páni navrhovatelia chcú v tejto veci isť o krok ďalej. Tento nadpis vyžaduje i sám obsah návrhu zákona, lebo vládne nariadenie k predošlému návrhu zákona v §u 12 nedovoľuje spalovať nikoho proti výslovnej jeho vôli ani po čas nákazlivých chorôb, kdežto prítomný návrh zákona ve 2. paragrafu to dovoľuje a panecháva to ľubovôli patričných vrchností.

A všetko toto deje sa, ak zpráva sama výslovne hovorí, z dôvodov hygienických. Toto je však len akýsi zdánlivý dôvod, ktorý však dostatočne dáva pozorovať bočné ciele pánov navrhovateľov. Lebo podívajme sa len bližšie k týmto hygienickým dôvodom. Nepodvratná zkušenosť nás učí, že terajší spôsob pohrbovania mrtvôl nikde nezapríčinil nejaké väčšie škody vo zdravotných pomeroch. I keď sa snáď v tomto ohľade staly menšie chyby, staly sa len z nedostatočného zachovávania hygienických predpisov, ktorému však prísným zachovávaním týchže opatrení ľahko možno predísť.

A čo nás zkušenosť učí, o tom nás presvedčujú i na slovo vzatí učenci a odborníci v tejto veci. Páni Depaul, Leclerc a Riant keď mali vo svojom pamätnom spise odpovedať tým, ktorí žiadali odstránenie cintorínov z prostried mesta v Paríži, povedajú: "Skoro úplne chybovanie kyseliny v hrobe cintorína voči množstvu na slobodnom vzduchu sa vyvinutej ukazuje rozdielne výsledky."

Mantegazza, ktorého najmenej možno obviňovať, že je naklonený k cirkvi, hovorí: "V najmenšiej miere sa nachádzajúca kyselina, ktorá sa v ľudských mrtvolách vyviňuje, necháva tieto na celkom zvláštny spôsob sa rozpadávať a často ich dôkladne premení, bez toho, žeby sa z toho čo len tolký zápach vyviňoval, ako na príklad privarení mydla."

Ten istý Mantegazza spečaťuje theoriu so zkušenosťou: "Od päť rokov" - píše "odkedy sa zaoberám anthropologiou, musel som videť aj ľudské lebky a mrtvoly a môžem uistiť zaslepených zúrivých spalovačov, že po niekoľko mesiacovom pohrbení, maštale, jamy smetisk, záchody živých - prinútiť by mohly mrtvých na útek sa dať."

K tomu pýtame sa, pánovia, či nebude to škodlivejšie zdravotným pomerom, keď po čas nákazlivých chorôb mrtvoly v nedostatku krematória na blízku budú sa museť prevážať do ďalekých krajov. Môže sa stať, že bude docielený práve opak toho, čeho mieni docieliť zákon. Keby pánom navrhovateľom šlo skutočne len o zdravotné záujmy, tedy by se mali v prvom rade postarať o to, aby bol spálený v dúle uhynuvší dobytok a iné zvieratá, ktoré aspoň dľa na Slovensku platných nariadení na osobitnom, ohradenom mieste zakopané bývajú, lebo tento spôsob skutočne ohrožuje zdravie, keď že na príklad od cigáňov vykopané a požívané bývajú.

Z týchto príčin to odvolávanie sa na hygienické dôvody je, keď i nechcem povedať liché, ale aspoň problematické, pochybné. Pánovia, toho druhého paragrafu ľahko môže byť zneužité. My, Slováci, dobre vieme, ak bývajú zneužívané často nejasné a neurčité ustanovenia zákona. Keď na príklad na Slovensku v bývalých Uhrách chceli prekaziť zvolenie niektorého slovenského alebo vôbec oposičného poslanca, jednoduše vyriekli, že patričné obce, v ktorých ten kandidát väčšinu mal, sú postižené nejakou nákazlivou chorobou a obyvatelia nesmejú isť do sídla volebného okresu a tak bola voľba zmarená. Kto nám za to ručí, že prítomný § 2 tohoto návrhu zákona nebude podobne zneužívaný, len aby sa snáď ukázala potreba spalovania mrtvôl alebo potreba staväť krematoriá v tom ktorom kraji, kde ich ešte niet.

A ešte jeden moment. Náš slovenský ľud je veľmi roztrpčený, že občas naše zákonodárstvo sa nese v duchu protikresťanskom, a neprajníci republiky tejto nespokojenosti ľudu hľadia využiť v prospech svoj. My to potom nemôžeme zvrátiť, že to neni pravda. Podobné návrhy zákonov zväčšujú len nespokojnost ľudu slovenského. Abych to všetko v jedno shrnul: prítomný návrh zákona sa protiví nášmu kresťanskému stanovisku, je rozšírením predošlého zákona, je spôsobilý rozviať rozbroj mezi občanmi republiky, je spojený s tak ohromnými náklady, že sa to nijako nesrovnáva s vydaným heslom šetriť a z týchto dôvodov my sa čo najrozhodnejšie proti tomuto zákonu stavíme. (Výborně! Potlesk.)