Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Že se nedostane učitelstvu velmi často ani za celý rok ani groše zaplaceno, jsou případy velmi časté a jen obětavostí těchto mužů se stává, že jest vyučování umožněno. To jsou poměry, které nesnesou slušné kritiky, a já používám tohoto místa, abych se proti nim ohradil a žádal konečně jednou upravení těchto poměrů, abychom byli zbaveni jednoho z nejpřednějších požadavků, směřujících ku vzdělání našeho živnostenského dorostu. (Výborně!))

Vážené shromáždění! Ještě jedna okolnost jest s těmito školami pevně spjata, která mne nutí, abych se o ní zmínil. Jde o kvalifikování sil učitelských. Na těchto školách z 99 a ještě snad nějakého zlomku procenta působí učitelé obecných a měšťanských škol. Neváhám doznati, že v dobách nynějších, kdy byly učitelstvu přiměřeně hmotné poměry upraveny, valná část těchto mužů vyučování na živnostenských školách se vzdala, poněvadž jest to práce úmorná jmenovitě tam, kde se vyučuje v hodinách večerních. Ale kdyby ani té okolnosti nebylo, dovolte, abych směl říci, že podle mých četných zkušeností, kdy jsem měl čest býti instruktorem živnostenských společenstev - znám tyto školy z autopsie, byl jsem takřka srostlý s nimi - že mně někdy výsledky vyučování velmi zarmoutily, a to proto, poněvadž práce byla zhotovena nesprávně, technicky byla nedokonalá, řekl bych i metodicky nesprávně podávána, krátce a dobře, školy tyto potřebují zvláště kvalifikované učitele odborné, kteří se svému povolání mohou cele věnovati. Ale má-li učitel oné školy učiti všem těm věcem, které vyžadují jednotlivé řemeslné živnosti, které na dotyčné škole jsou zastoupeny, pak jest to absolutně nemožno a jest potřeba přistoupiti k tomu, aby se školy živnostenské dělily na školy odborné s menším počtem žactva; podle předpisů stačí k tomu 7 žáků. Vím a doznávám, že to bude vyžadovati většího nákladu, ale mám za to, že stav živnostenský, jako je v naší říši, toho zasluhuje nejen svou poplatností, ale i svou zdatností, a řekl bych právem, že se radí mezi ostatní vzdělané vrstvy, alespoň přiměřeně vzdělané, aby tento požadavek na veřejné činitele kladl. To se dá docíliti jen tím způsobem, když ministerstvo obchodu bude náležitým způsobem dotováno, aby mohlo na svých ústavech, tak na technologickém museu, na ústavu k podporování živností občasné delší dobu trvající kursy pro jednotlivá odvětví učitelů zříditi, aby tyto ponaučeni nejpřednějšími silami, mohli náležitě plniti úkoly na ně vznesené. Jinak zůstává toto školství popelkou, proti čemuž my zástupci stavu živnostenského protestujeme, a nebude-li nám vyhověno, budeme protestovat ještě příště. Nerozpakuji se učiniti v tomto směru akci, která bude míti jistý smysl donucovací, kdyby naše slušná a důstojným způsobem pronesená přání nebyla respektována.

Byl jsem dožádán, abych vedle těchto živnostenských škol, s povahou specielně řemeslnou, zmínil se i o školách obchodních. Z kruhů dotyčných ředitelů byl mně doručen spis, který o této věci jedná. Vzhledem ku krátkosti času nezbývá, než abych učinil z něho výňatek, pozůstávající v tom, že tyto školy jsou v poslední době upraveny způsobem daleko příznivějším, nežli školy živnostenské. Ovšem jedna důležitá pomůcka jim schází, a to jsou učebnice, které by vyhovovaly svým obsahem, řekl bych, modernějšímu nazírání na obchodní nauky, zkrátka a dobře, které by vyhovovaly nynějším obchodním požadavkům, aby jinoch opouštějící školu byl tak vyzbrojen, že by se mohl v těžkém obchodním životě plně uplatniti jako činitel k povolání úplně způsobilý. Tedy požadavek škol živnostenských, zejména řemeslnických, s požadavky škol obchodních se kryje a my v tomto směru ani nejdeme tak daleko, abychom již nyní apelovali, by v tomto ohledu nám bylo vyhověno, resp. aby učebnice byly opatřeny, poněvadž bychom se o to již nyní starali jaksi předčasně, ač některé obory učebnice mají. Tedy jest naším požadavkem, aby teprve v době zřízení těchto škol na učebnicích bylo pracováno. Každý zajisté dozná, že práce toho druhu není prací lehkou a kdyby snaha autora měla zůstati bezvýslednou a neměla býti realisována, pak by se každý poděkoval věnovati takovým pracím čas, nemajícím žádného významu.

Vážené shromáždění! Já tento apel vedu proto, poněvadž mně na tom záleží, aby v naší republice jednou nastaly takové poměry, aby náš řemeslník a živnostník byl vyzbrojen takovým způsobem, že mohl čeliti, řekl bych, na něj se valícímu průmyslu, aby byl vyzbrojen nejen odborně, nýbrž měl i jisté potřebné vzdělání všeobecné, jakož i náležitý obchodní a hospodářský rozhled, který by ho kvalifikoval na muže schopného soutěže. Tedy jsme rozděleni, jak račte vidět, na jednotlivé vrstvy a poněvadž mám čest, náležeti k tomuto stavu, prosím každého, kdo má možnost v tomto směru pomoci, aby nám byl nápomocen! (Výborně!)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem "proti" zapsaným jest pan posl. Röttel. Dávám mu slovo.

Posl. Röttel (německy): Slavná sněmovno! Lepším výrazem bylo by vlastně prázdná sněmovno! Porada o státním rozpočtu jest z nejdůležitějších porad lidové sněmovny. Působí skutečně nepříjemným dojmem na poněkud jen poctivě smýšlejícího lidového zástupce, když jednak vymezuje se tak krátký čas řečnický a když jednak musí pohlížeti na neúčast rozhodujících činitelů, zástupců lidu. Uvažuji-li jako rolník, obzvláště jako malý rolník o rozpočtu, který nám tu byl předložen, musím to, co jsem již pronesl k poslednímu rozpočtu, opakovati a musím zjistiti, že zase velmi špatně pochodí v tomto rozpočtu jeden z nejdůležitějších oborů, zemědělství. V rozpočtu na rok 1921 vybývají pro zemědělství aspoň 4%, ale nynějšímu na rok 1922 zbývá toliko 3 1/2%. Pro obor národní obrany vybývalo v rozpočtu na rok 1920 14 1/2%, na rok 1922 18·4%. Proti zemědělství to skutečně leká a hanbí. V době, kdy máme za to, že krise vyživovací a drahota ještě dlouho nepominou, mělo by se zemědělství věnovati více pozornosti a více je podporovati, nežli molocha militarismu, jehož dnes vůbec nepotřebujeme. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)

A poněvadž jsem již užil slov "vyživování" a "drahota", dovolte, abych se při tom chvíli pozdržel. Nám rolníkům - nabyli jsme té zkušenosti již dávno za války a také nyní - vrhají kruhy spotřebitelů v tvář výčitku, že jsme samojediní vinni vyživovací krisí a drahotou. Musili by býti poraženi slepotou, byli by musili prospati poslední čas, kdo by vážně chtěli to tvrditi. (Souhlas na levici.) Každý poctivě smýšlející člověk musí přiznati, že v celku, s docela malými výjimkami, vinno je hospodaření ústředen veškerou krisí a drahotou, neboť kdo byl největším lichvářem po celý ten čas? Stát jím byl svými daněmi, svými neúspěchy, jaké měl s hospodařením ústředen. To musí přiznati každý poctivý člověk. Mám připomenouti, mnoho-li vagonů bramborů přišlo na zmar, aby se dohodily kořalečním židům, mnoho-li vagonů uzeného masa v Praze, v Brně se zkazilo, aby se dohodily továrníkům mýdla, mydlářským židům, mám připomenouti, mnoho-li vagonů ovoce, jehož tu bylo zapotřebí ve velkých městech, shnilo venku, nehledě na množství obilí, jež přišlo na zmar a pak bylo nasypáno do reky, poněvadž ho nebylo lze již upotřebiti jako potraviny? Nejhezčí na všem je, že titéž, kteří sedí na pravé straně této sněmovny a jsou za to odpovědni, činí si nyní navzájem stranicky výčitky. Všichni jste slyšeli z řeči kolegyně Zeminové, že její obžaloby míří proti měšťákům, a s měšťanské strany slyšíme zase, že jejich obžaloby míří proti sociálním demokratům, ale kolkolem vzato, mají všichni máslo na hlavách a jsou všichni tím vinni. (Souhlas na levici.)

Jest prokázáno, velectěné lidové zastupitelstvo, že všichni ti, kdo stáli v čele těchto ústředen, odvlekli s sebou miliony, jest prokázáno, že lihová komise, tuková ústředna a všechny ostatní, čert nebo ďábel, jakkoliv se jmenují, skončily s velikým schodkem. Mne obzvláště jako malorolníka a pohorského rolníka zajímá obilní ústředna, kde podle mínění závažných činitelů má se nedostávati pěti až sedmi miliard. Zde musím uvésti přísloví: Malé zloděje věšejí, velké pouštějí. Malí lidé, drobní sedláci a p., malí mlékaři a hokynáři, kteří prodávali zboží snad o 15 haléřů dráže, odsuzovali se k pokutám až 1000 K, nebo k vězení 14dennímu, a ti dva hlavní provinilci ze státního obilního ústavu, velectěné lidové zastupitelstvo, ti byli potrestáni tím, že ředitel byl přesazen na Slovensko s ročním příjmem 50.000 K, a zástupce jeho s 36.000 K šel do výslužby. To je trest těchto dvou hlavních vinníků. Proto jsme podali resoluci, kterou žádáme na základě těchto okolností kontroly a vyúčtování. Jak to bude těžko, můžeme si všichni představiti, dojdeme-li k tomu vůbec, naprosto nevíme. Víme, že není možno u malých ústavů, okresních obilních úřadů dospěti k bilanci; ač obtížnějším bude to zde, kde směrodatní činitelé sami řekli, že zde již není knih a dokladů.

Před rokem, když jsem mluvil s tohoto místa k rozpočtu na rok 1921, vyzval jsem ministerstvo pro zásobování lidu, aby nám podalo vysvětlení o těch a oněch poměrech, ale podnes není o tom ani zmínky. Nedostali jsme ani vysvětlení, aniž co jiného. Lze vůbec pozorovati, že nastala vyživovací krise skutečně v mnohých krajinách. Velikou vinu na této vyživovací krisi, řekl bych největší vinu, má tak zvaná "pětka" a oni činitelé, kteří od pětky obdrželi příkaz, aby navrhli soustavu vymáhání obilí z úrody z 1921. Jako člen vyživovacího výboru jsem - také svých německých kolegů ze strany sociálně-demokratické nesmím zde vyjímati - upozorňovali jsme na tento špatný systém. Ale byl to šovinistický smysl, smím-li se tak vysloviti, a záští proti německým rolníkům, které dopomohly k tomu, že tato soustava prorazila. Nemohu úplně sprostiti viny strany spotřebitelů, neboť oni, kteří zde jsou ve většině sněmovny, byli by jistě měli sílu a moc, opříti se této soustavě mnohem více, nežli my, kteří jsme v menšině.

Měl jsem často a často příležitost, ukázati na malé pohorské rolníky, na zločin, jenž byl spáchán touto soustavou na těchto malých rolnících. Bylo mi pokynuto a prohlášen souhlas, ale předsevzato nebylo proti tomu zhola ničeho. Následkem toho dojde dnes k tomu, že přes dosti příznivou úrodu letošního roku budeme museti snášeti trýznění celý rok. Malý rolník v pohoří, který utrpí škodu touto sháňkou, nemůže odváděti a onomu, kdo by to byl mohl odváděti, dávno se již poskytla příležitost, vymlátiti a prodávati, on nemůže již těch 60% dodatečně odvésti, poněvadž jich již nemá, a tak se dostalo naše vyživovací hospodářství do takové slepé uličky, jak toho zaslouží, já mu toho přeji, poněvadž se nedbalo našich pokynů a uspořádání. Jako zástupce německých venkovanů nemohu opomenouti, abych nepoukázal na některá trapná utrpení, jaká musí snášeti němečtí venkované u nás, obzvláště pokud se týče odvádění obilí. Tak jsou v mém volebním okresu dva tak zvaní okresní pašové, mohu je jmenovati s úplným klidem, jest to v Šternberku a v Olomouci, kteří mně mnohem více zaneprazdňují, nežli všechen ostatní volební okres. Těmto českým okresním pašům velmi mnoho na tom záleží, aby ztrpčili živobytí německému rolníkovi toho okresu, pokud jen možno. Měl jsem příležitost zakročiti u komisaře v Olomouci, abych zjednal jedno místo německým pohorským rolníkům olomouckého okresu v okresní repartiční komisi. Muž ten mi to přislíbil, ba on dokonce provedl jmenování a slíbil, že přikročí k svolání. Podnes však se nic nestalo a rozdělení se provedlo a v míře mnohem příkřejší nežli vůči rolníkům z rovin tohoto okresu. Obzvláště musím upozorniti ještě na jednu okolnost, která se udála v mém volebním okresu, totiž na sesazení starosty ve Lhotě. Starosta ve Lhotě, německy smýšlející muž, byl ovšem šternberskému okresnímu hejtmanu vždy trnem v oku, a snad se nějakým způsobem, co se týče vyhlášek, opřel okresnímu hejtmanovi. Byl tedy starosta okresním hejtmanem svého úřadu zbaven a na jeho místo ustanoven český komisař, lékař ústavu choromyslných. Tento muž dostává denně 50 K, to jest ročně 18.000 K, avšak rozpočet obce Lhoty činí jen 21.000 K, služné toho muže rovná se služnému olomouckého starosty. Dotázal bych se tedy právnických kruhů této sněmovny, naleznou-li v obecním zřízení pro Moravu v § 105 příslušné ustanovení, podle něhož může býti odsouzen starosta pro takové jednání k 10.000 korunám, a za druhé bych se tázal, nemá-li býti dosazen dříve náměstek, nežli se dosadí komisař, a nejen tak beze všeho místo náměstka komisař s denním platem 50 korun.

Co se týče mobilisace, nahromadilo se u nás tolik stížností, že bych o nich mohl mluviti snad dvě hodiny. Naše venkovany, zvyklé staré soustavě a dříve loyálně smýšlející, nelze přec tak snadno k tomu pohnouti, aby se vžili a vpravili do nové soustavy. Ale přes to vyhověli v celku rozkazu mobilisačnímu. Několik křiklavých případů však, jaké se udály, několik úžasně křiklavých případů, jest s to, aby vzbudily nejprudší odpor v lidu. Jeden případ se stal bezprostředně v blízkosti mé obce, kde měla chudá malorolnická vdova 3 syny u vojska, kteří všichni tři se zúčastnili války, jeden 5 let, druhý 14 měsíců, třetí 7 měsíců, a tato chudá vdova měla také nyní k mobilisaci zase své tři syny vydati. Nebyli doma, byli někde, dvě, tri hodiny od svého domova na práci a musili teprve býti zavoláni. Tamní strážmistr - ke svému politování, musím již říci, byl to německý strážmistr - přišel do bytu vdovina a chtěl tuto nebohou paní, která ještě krátce před tím utrpěla záchvat mrtvice, nutiti k tomu, aby přiměla své syny k okamžitému nastoupení. Její námitka, že svým dětem musí přichystati ještě různé potřeby, které dle vyhlášky se požadovaly, jako na př.: přikrývky, šaty, tlumoky a čerty a ďábly, nepomohla jí ničeho, muž ten choval se tak hrubě, že paní rozčilením se shroutila, a kdyby se jí nebylo dostalo lékařské pomoci, byla by ta paní na místě zemřela. Takové případy udály se netoliko v této obci, nýbrž i v mnohých jiných obcích. Musím uvésti ještě jeden případ, jak se zacházelo se školami. Kolega Häusler mi to potvrdí. Mnohé školy v Šumperku, mezi jinými též v obci Vykýřovice se nalézající sedmitřídní obecná škola, byly vyklizeny, ačkoliv děti za dlouhé doby válečné byly tolik zanedbány. Nyní musily dítky také za mobilisace školu vynechávati. A jistotně je zahanbujícím, musím-li zde s toho místa říci, že minulý týden ještě v sedmitřídní škole ve Vykýřovicích místo dětí byla dvě děla a šest mužů vojska. Musím ještě upozorniti na některé jiné věci, které vlastně více neb méně, jak již z prvu zmíněno, musí buditi jistý odpor. Pan kolega Schälzky již včera na to poukazoval, jakým způsobem se zkracují naši váleční poškozenci. Není na tom dosti, že in puncto placení se odstrkují, ne dosti, že na každý způsob proti Čechům se poškozují, musíme také k tomu přihlížeti, jak na příklad nádražní restaurace a trafiky se béřou německým invalidům a přidělují se Čechům. Musíme k tomu přihlížeti, jak na příklad v Břeclavě při přechodu hranice legionáři a čeští nezodpovědní činitelé při prohlídce cestovních zavazadel, které se béřou přes hranice, si vedou, a že vlastně lidem vše se odebírá, také to, co po zákonu jako přípustné mohou s sebou vzíti přes hranici.

Velmi mnoho se mluví o sanaci obecních financí. Mohu vám dnes, poněvadž mám málo času k řeči, jen tolik říci, že bez rozřešení otázky válečných půjček, je zcela nemožnou sanace obecních financí. Náhodou jest zde kolega Sonntág, jenž velmi dobře bude věděti, jak se nám za onoho času, kdy se vypisovala válečná půjčka, od zemského výboru a nepřímo od okresních hejtmanství, jakož i ode všech ostatních míst nařizovalo, jak nás vybízeli, hlavně obce, aby upisovaly válečnou půjčku, jak nám se nařizovalo za osobní odpovědnosti obecních představených a předsedů pokladen, abychom upsali aspoň 15% vkladů. To byl zemský výbor, a tentýž zemský výbor vstupuje dnes na místo bank a vybízí nás, abychom zaplatili úroky z lombardu, ačkoliv jsme za naše válečné půjčky úroků neobdrželi, on nás vybízí, abychom docela zaplatili i dluh. Jsem starostou malé vsi s 250 obyvateli, která kdysi upsala 100.000 K. Musím říci a potvrdí mi to, kdo poměry znají, že by to byla záhuba všech pohorských obcí. Následkem toho musím se také připojiti k požadavku, který z tolika stran zde s toho místa byl uplatňován, pravím-li, že bez splacení válečné půjčky není sanace obecních financí a bez splacení válečné půjčky není naprosto důvěry k tomuto státu. Když jste nyní vyslechli všechny naše stížnosti, musím upřímně říci a se zde tázati vás, kteří jste dnes držiteli moci v tomto státě, jste-li toho hodni, že s tohoto místa zde se pronášela smírná slova, obzvláště když jsme vyslechli zde řeč kolegy Špačka předešlého týdne, který přes to jest a zůstane nejrozhodnějším nepřítelem Němectva. Dále musím upřímně doznati, že je škoda smířlivých slov, jaká s tohoto místa se pronášejí, a pravím dále, že všichni úředníci, které jste vyslali, aby trýznili německý lid, jsou hrobaři vašeho státu. Chcete-li tomu, chcete-li sami sobě kopati jámu, prosím, abyste to uspíšili. Nám to může býti vhod. Ale uvažte, že vaše podrobení bude vzkříšením Němectva. Ze všech těchto důvodů budete si moci vysvětliti také naše chování při hlasování o tomto rozpočtu. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Petrovický.

Posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Státní rozpočet na rok 1922 vyžaduje potřeby kolem 19 miliard na krytí výdajů, z nichž téměř 16% má vynaloženo býti na činnost neproduktivní, ostatní procenta na činnost produktivní, kulturní a sociální. Vydání na neproduktivní činnost, kotvící hlavně ve vojenské administrativě, je v našem státě v přítomné a dozírné době ještě nutno. Potřebujeme armádu národní, armádu na ochranu a obranu našich státních hranic, pro zajištění míru a klidu. Jenom za těchto podmínek je možna produktivní činnost našeho národohospodářského života. Tento lze vybudovat jen za přispění a rozvinutí všech jeho hlavních základen, a to původní produkce, živností, obchodu a průmyslu, za cílevědomé spolupráce příslušného dělnictva, zřízenectva a úřednictva. Mají-li tyto složky našeho národohospodářského života plniti své dnes jistě těžké povinnosti vůči státu, je stát zase povinen napnouti všechny své síly, celou svoji vlastní administrativou náležitě je podepříti. Úkoly zmíněné státní administrativy jsou vyznačeny již v tomto směru v rozpočtech ministerstva železnic, pošt a telegrafů, veřejných prací, sociální péče a konečně ministerstva obchodu.

Slavná sněmovno! Jaký má stát železniční provoz, na jaké výši stojí jeho poštovnictví a telegrafy, jak činně a nestranně pracuje administrativa ministerstva veřejných prací a zejména sociální péče, a jakým způsobem řeší otázky živnostenské, obchodní a průmyslové ministerstvo obchodu, podle toho jeví se jeho celkový život národohospodářský, taková je životní úroveň sociální a spokojenost v celém národě.

Pokud se týče naší dopravy železniční, jistě až na vysoké tarify dopravní dnes nelze nějaké vážné výtky činiti. Je jisto, že administrativa železnic našich je snad v Evropě mezi prvními, a my můžeme jistě s povděkem kvitovati, že to je zásluha úřednictva a zřízenectva našich drah. Správa pošt by měla býti včasná při dopravě, a to jak dopisné pošty, tak při dopravě telegramů a provozu telefonním. Zejména si stěžují kruhy živnostenské a obchodní na pomalost ve stavbě telefonních linek. Před zvyšováním tarifů do nekonečna, jak vidíme v obou zmíněných administrativách, nelze jinak nežli vážně varovati. Takovéto stálé zvyšování znemožňuje naprosto zlevnění výrobků a zboží a objevuje se potom ve vyšších mzdách a platech. Drahota nejen že se nezmenšuje, nýbrž naopak zůstává a v něčem ještě vzrůstá. Stáváme se proto tak neschopnými vývozu. Dnes není vývoz skoro v žádném oboru možný. Jsou a staví se proti němu někdy umělé překážky. Příklad: Naše nejdůležitější předměty z průmyslu potravinářského vždy dříve co artikly vývozní, jsou dnes odmítány cizinou, ježto je pokládá za luxusní zboží, jako likéry, cukroví, ovocné konservy, šťávy a pod. Jsou postaveny proti tomuto zboží brány, a to buď ve formě výslovného zákazu anebo prohibitivních cel s různými dávkami. Školský příklad prohibice takto se ukazuje zejména v přátelské Jugoslavii. Ta má na příklad na cukrovinky vedle cla s ažiem ještě daň přepychovou, dále tak zvanou trošarinu a konečně daň z cukru. Tato finanční závora přesahuje v tomto případě skutečnou cenu zboží. A takové případy jsou četné i při jiných výrobcích našeho původu. Proto naše daň z obratu i přepychová, co daně přechodné musí býti drženy jenom co daně z nouze při nedostatku státních financí. Ministerstvo financí musí pevně držet svoji devisu: žádné nové daně. Nové daně značily by naprostou a stálou poruchu nejen daňové morálky, ale i podlomení stálých zdrojů příjmů ze živnostenského podnikání.

A potom ještě o jedno chci zdvořile, avšak důrazně žádati, a to jak vládu, tak všechny strany politické této slavné sněmovny. To jest povinnost platiti daň z příjmu pro každého, kdo dosahuje minimálního ročního příjmu předepsaného ke zdanění. Při tom podtrhuji dané prohlášení vládní o reformě daňového systému. Nejsem přítelem neoprávněného nářku se strany poplatnictva, a to kterékoliv skupiny, na finanční břemena. Kdo přijímá, musí si být toho vědom, že musí také vydávat, totiž že musí platiti daně, avšak daně spravedlivé, stejnoměrně roztříděné. Některé zjevy ovšem v předpisech daňových ukazují, zejména v poslední době, pravý opak našich žádostí a přání. Sama finanční správa přiznala - bylo to konstatováno také v rozpočtovém výboru aspoň těmi kolegy poslanci, kteří zachovávají si nestranný smysl pro demokracii - že živnostnictvo, obchod a průmysl nelze již u nás daněmi více přetěžovat. Jest potřeba dnes jen vládní opory zmíněným živnostenským oborům. Tuto hledáme u celé vlády, ale specielně hledáme ji tam, kde patří do kompetence součásti této vlády, a to u ministerstva obchodu.

Ministerstvo obchodu, slavná sněmovno, nastínilo vedle programu vládního, svého času zde proneseného premierem drem. Benešem, pokud se týče živnostnictva, obchodnictva a průmyslu, program, který za dobré vůle, za kompromisu všech stran, kterým záleží na ozdravění zejména našeho hospodářského života, ale snad ne najednou - toho jsme dalecí a známe těžkosti těchto prací, které jsou vloženy do programu ministerstva obchodu - nýbrž sukcesivně dle daných poměrů a hlavních, řekl bych, otázek živnostenských dal by se řešit. Vidíme v tomto programu - nejen zástupci živnostnictva, ale všichni ti, kteří si všímají národohospodářských otázek že jest zde nejen dobrá vůle, ale že také skutečně kladen jest již počátek k realisování tohoto programu ministerstva obchodu.

Ministerstvo obchodu chce reformovat, chce stavět spolu se živnostnictvem. Proto nechápu, jestliže se také se strany některých kruhů živnostenských předem prohlašuje nedůvěra proti tomuto programu, ne sice z důvodů věcných, nýbrž bohužel důvodů politických. Varuji takové své kolegy, kteří by vnášeli nedůvěru v program ministerstva obchodu, poněvadž nedůvěrou předem činí z politických a osobních zájmů již překážku, vnášejí rozvrat a chaos mezi živnostnictvo, aby živnostnictvo - jak dnes beztak je již rozeštváno - ještě více v důležitých svých snahách po reformě, po ozdravění svých poměrů mezi sebou zápasilo. Proto jsem vítal, když ministr obchodu řekl: Ne s jednotlivci, nýbrž s vašimi organisacemi chci mluvit a s organisacemi odborářskými, které jedině, vážené shromáždění, mohou řešiti otázky zejména rázu hospodářského. Vážené shromáždění, politikou (Posl. Najman: Národně demokratickou!) nerozřeší se hospodářství jednotlivých živností. Pane kolego Najmane, až vy začnete řešiti, ale věcně, bez demagogie a bez licitace (Výborně!) s hlediska hospodářského otázky, - ale ne, abyste je rozřešil, poněvadž vy tomu nerozumíte, vy jste od začátku proti živnostnictvu vystupoval svými nejasnými názory a hesly - až začnete řešiti otázky obchodnictva - a dejme tomu - hostinského stavu, na př. kdo vlastně a komu patří obchodování s nápoji v uzavřených nádobách (Různé výkřiky posl. Najmana), až vy budete řešiti otázky, které zasahují do oprávnění malířů, lakýrníků atd., potom budete viděti, jaké má vady politika vaše (Výkřiky posl. Najmana.) - ne kolegů vašich, neboť oni přiznávají význam a důležitost odborovým organisacím, přiznávají, že jen tam je možná rozřešiti otázky rázu hospodářského, nýbrž vaše - potom přijďte ke stranám, a ne k jedné straně, nýbrž ke všem stranám, abyste se dověděl, co vyžaduje ne jeden stav, nýbrž celé naše národní hospodářství. (Výborně!)

Tolik musím podotknouti k programu našeho ministra obchodu, kterému bohužel, jak jsem již řekl, jak se nazývají předáci živnostenští - ale neříkám, že všichni, začínají házeti klacky pod nohy. Jsem přesvědčen, že kolega ministr Novák, jak jej znám jako muže praktického života, právě takové překážky odsune snadno, jako se svého času živnostnictvo vypořádá s těmi, kteří v této důležité chvíli vnášejí mezi ně rozkol na škodu jeho a v neprospěch stran, které byly svého času štvány proti živnostnictvu.

Ministerstvo obchodu, slavná sněmovno, má možnost - a také dnes jistě již s tím započalo - dáti příklad provádění svého programu a řešiti jednu otázku, nejbolestivější, týkající se živnostenského stavu, totiž otázku nekalé soutěže. Počátkem příštího roku bude předložen našim oběma zákonodárným sborům návrh zákona o nekalé soutěži. Nekalá soutěž není nic jiného nežli jistý druh podloudnictví, kterým je šizen náš stát, poněvadž ten, kdo neoprávněně provozuje nějakou živnost, jak živnostníci říkají, "fušuje do této živnosti", ten jistě také neplatí daně, poněvadž není veden v evidenci, ale ono poškozuje živnostníky legitimní, poškozuje obchodníky legitimní a věřte tomu, že poškozuje také samotného konsumenta. Takový člověk vždycky zůstává fušerem, a co je zfušováno, není dobré, není dokonalé a není jistě výhodné pro toho, který kupuje takovouto věc.

Nekalá soutěž je zjev starý, ba prastarý, a rozkvětu dosáhl za světové války. Úřady živnostenské nemohly zejména za války, poněvadž byly zaplaveny pracemi, sledujícími za Rakouska cíle válečné, právě tuto nekalou soutěž stíhati tak, jak aspoň dnes ještě diktují předpisy živnostenského řádu, třeba rakouského a nám v mnohých případech nevyhovujícího. Keťasství v podstatě, slavná sněmovno, není ničím jiným, nežli odrudou nebo, chcete-li, vyšším stupněm nekalé soutěže. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Jdeme-li po stopách nekalé soutěže, vidíme, že zvláště některé obory jsou jí zaplaveny až neuvěřitelně. Letos na jaře pořádaly zde sjezd Zemské jednoty odborných společenstev kolářů a kovářů obou národností. 15. května sešlo se příslušníků zmíněných stavů přes 1500. Na tomto sjezdě odborářském referoval jsem o hlavních postulátech živnostenských, a tu, slavná sněmovno, konkrétních případů nekalé soutěže bylo předloženo na sjezdě z těchto dvou oborů přes 2400. (Slyšte!) Představte si, když máme celkem v Čechách a na Moravě něco přes půl páta tisíce českých kolářů a když za 2 měsíce sebral se materiál, který pro živnost kolářskou vykazoval fušerů přes 1400, jistě by se dokázalo, kdyby tato statistika mohla býti vyšetřena do detailů v celé naší Československé republice, že jest 50% neoprávněných fušerů v živnosti kolářské. A tito fušerové, vážené shromáždění, nejsou dodnes stíháni tím způsobem, jak bychom si představovali.

Podobně je to v živnosti tesařské a truhlářské, kde také neoprávnění provozovatelé těchto živností provozují v domácnostech nekalou soutěž. Dnes spravují se hodiny lidmi neoprávněnými, maluje se, opravuje se, a všecko provádí se dnes zejména některými i nedoučenými dělníky v prázdných chvílích a samozřejmě tímto způsobem jsou odbory, kterých se právě nekalá soutěž dotýká velmi silně hospodářsky poškozeny. Ale jistě není bez pikantností, že nekalá soutěž trpí se také ve státních ústavech, kde zřízenci, kteří se kdysi vyučili nějakému řemeslu, nebo se i nedoučili, provádějí malířství, lakýrnictví, natěračství a jiná řemesla. U zemského finančního ředitelství, slavná sněmovno, po dobu války úřední spisy nebyly vázány. V posledních dnech byly tyto spisy dány k vazbě, ale ne legitimnímu živnostníku knihařskému, nýbrž zřízenci právě v této instituci sloužícímu, který pomalým ovšem způsobem - myslím jistě, že v době neúřední dodává jednotlivé spisy vázané zase příslušným úřadům, které marně čekají, kdy tato práce bude skončena.

Jestliže na jedné straně stát předpisuje a vybírá daně, o kterých dnes sama státní berní správa prohlašuje, že není možno vydržeti toto finanční vypětí, pokud se týče placení daní v průmyslu, obchodu a živnosti, a na druhé straně sám ubírá možnost právě legitimnímu živnostníkovi, aby na tyto daně vydělal, tu se vás táži, kde jest nestrannost, kde jest spravedlnost a objektivnost k vlastnímu svému státnímu hospodářství se strany našeho státu? (Výborně!) Jistě musí každý doznat, že není třeba našim zřízencům ve státních službách zabývati se řemesly, zejména když vidí, že právě ze řemesel, živností a obchodu velkou částí přispívá se na udržování naší, beztak tolik drahé administrativy.

Svého času, slavná sněmovno, i vojenské dílny provozovaly řemesla. Není to nic divného, jestliže pro svoji potřebu nějaký profesionista - jak se říkalo na vojně provádí snad některé nutné opravy k účelům vojenským vnitřním. Ale jestliže dílny naší vojenské správy v Zábrdovicích u Brna zpracovaly a zhotovovaly nové vozy, ne k vlastní potřebě, nýbrž vozy prodávaly docela k účelům občanským, a jestliže svého času, když jsem učinil v této záležitosti věcnou, konkretním případem doloženou interpelaci na ministra národní obrany - tehdy kol. Klofáče - a ten odpověděl k této interpelaci, že se to rozumí samo sebou, vidíme, že jest třeba, aby také v ministerské radě byl se strany těch, kteří se zabývají otázkami živnostenskými, obchodními a průmyslovými, projeven názor, který by sevšeobecňoval, kam patří kompetence administrativy státní a kam patří kompetence našich živností, obchodu a průmyslu, zde stojících a odborně zorganisovaných na podkladě živnostenského řádu.

Do nekalé soutěže spadají i neoprávněné výčepy a vývařovny. Budeme brzy projednávati zde návrh kol. dr. Holitschera, jak vám známo, o zákazu podávání lihových nápojů mladistvým. Kdyby byly odstraněny neoprávněné výčepy, kdyby nadřízené úřady tyto neoprávněné výčepy opravdu sledovaly a také exemplárně trestaly, bylo by již mnoho vykonáno ve směru, který sleduje kol. dr. Holitscher ve svém návrhu. Tak jest tomu, vážené shromáždění, i s neoprávněným vyvarováním. Soukromé rodiny v Praze, v Plzni, v Golčově Jeníkově a jinde stravují 40-50 strávníků a dnes jsem právě dokonce dostal v živnostenském výboru dopis, kde se ukazuje právě na jeden konkrétní případ, jak neoprávněně, na úkor koncesovaných živnostníků, vysoké daně platících, provozuje se také u nás vyvařování. "V domě čís. p. 415 v Praze II., Růžová 17, ve III. patře obývá byt o 2 pokojích s kuchyní Anna Uhlířová manželka zřízence drah. Byt má celý výhodně pronajatý, sama s mužem, dítětem a jednou služebnou obývá kuchyni, ve které se vyvařuje pro 40 lidí. Manžel její jest nádražním zřízencem a obstará jí aprovisaci. Úřady na to byly již upozorněny jak hostinskými spolky tak i magistrátem, ale dosud v této věci se nic nestalo a zmíněná paní vaří a vyvaruje dále od měsíce června a daně neplatí. Páni na obědy chodí od 12 do 3 hodin, v hodinách od 2-3 dostavuje se jich nejvíce." Podepsán jest oznamovatel. To není, pánové, případ jediný. Užívám tohoto konkrétního případu, aby slavná sněmovna objektivně posoudila moji stížnost na nekalou soutěž také i v tomto směru. Podobný obchod, jak vám známo, by mohl býti dokonce sám o sobě bohatou kapitolou, zrovna jako obchodování v různých jednotlivých "kavárnách" se zlatým a stříbrným zbožím atd. Zde jest povinností nejen živnostenských úřadů, ale také zejména i orgánů policejních, aby takovéto zlořády ve veřejnosti nebyly trpěny, poněvadž často se ani nemůže vědět, jakého původu ve veřejných místnostech prodávané zboží jest.

Chystaný zákon o nekalé soutěži, na němž pracuje, jak jsem se zmínil, ministerstvo obchodu, bude asi zostřeně stíhati nelegitimní obchod a živnosti. Dosavadní prakse neuspokojuje. Nestačilo oznamování živností podle živnostenského řádu, který jest poškozován viditelně takovýmito fušery. Podle našich předpisů a usancí organisací živnostenských musí býti oznámeno jméno takového fušera, dále pro koho pracuje, ale současně tato organisace má povinnost, dvěma svědky tohoto fušera nachytati in flagranti. Jest jistě nedůstojné živnostenského stavu, aby živnostníci běhali za tím, co má revidovati samotný úřad živnostenský první stolice, kterému mají býti k disposici ve Velké Praze policejní orgány a na venkově naše četnictvo. Ale stává se, že i když četník takovouto záležitost ohlásí hejtmanství a potom snad to třeba dvakrát urguje, celá záležitost zůstává ležet. Jestliže se potom nemá ani věřit tomuto dozorčímu orgánu, tu jistě se nepodaří ani organisacím živnostenským, zejména za těchto ztížených poměrů, vypleniti aspoň z velké části to, co živnostenský stav nejvíc dusí a nejvíce hospodářsky zdolává.

Pokud se týče zvelebovací akce živnostenské, udržování poradních sborů živnostenských, živnostenského vzdělání, živnostenského výstavnictví, živnostenského družstevnictví musím si trpce stěžovati na to, že rozpočet právě tohoto významného ministerstva pro obchod, živnosti a průmysl jest tak macešsky dotován. Jest sice o 50% zvětšen oproti loňskému rozpočtu, který byl celkově 2 miliony, jest téměř o 2 1/2 milionu jaksi rozhojněn, ale to nestačí, jestliže odpočítáme z těchto 4 1/2 milionů korun vydání nutná na administrativu tohoto ministerstva. Nechci srovnávati, slavná sněmovno, s rozpočty jiných ministerstev. Jsem dalek výtek, jsem dalek docela i snad závisti vůči štědřejšímu vybavení těchto, ale žádám zdvořile a důrazně, aby vláda a parlament v budoucím rozpočtu se polepšily. Jistě přiznáte, že všechny ohromné příjmy a potřeby, které musí míti náš stát, jak vidíme z většiny shromažďuje a všude bezplatně vybírá pro potřeby státní náš řemeslník, obchodník a průmyslník.

Vydání státní, slavná sněmovno, jsou ohromná. Slibuje se šetřiti na každé straně, ale šetření ve vydáních na zvýšení produktivní činnosti, kterou zejména pověřeno jest ministerstvo v naznačeném mnou dříve směru, je vlastně marnotratností na účet očekávaných daňových příjmů. Uzpůsobiti řemeslo podporou a vybavením řemeslnických dílen stroji, systematickými kursy, výchovou, a to pronikavou živnostenského dorostu, družstevním úvěrem a celní politikou, umožniti schopnost vývozní stejnoměrnými dodávkami státními, jest naším úkolem. Samozřejmě vyžadují tyto úkoly dáti větší finanční prostředky ministerstvu obchodu. A tato akce pokud se týče ochrany, pokud se týče zrestaurování hospodářství našeho živnostenského stavu, nechci, slavná sněmovno, aby byla prováděna jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale žádám, aby specielně ještě ministerstvo obchodu obrátilo své zraky k naší nejmladší, abych tak řekl, větvi živnostenské, na naše Slovensko. Hospodářské poměry našeho slovenského živnostnictva jsou opravdu k pláči. Před časem zakládali jsme tam odbornou organisaci hostinskou, a když seznali jsme ty poměry hospodářské, pod kterými ten živnostník slovenský úpí, pod kapitálem zejména těch živlů, které jsou protistátní, které sledují nejen tendenci se obohatiti, ale také podkopávati náš stát a rozeštvávati, viděli jsme, že jest třeba, slavná sněmovno, abychom tam posílili živnostenský stav, a já prosím ministerstvo obchodu, aby ten slib, který svého času exponovaný ministr obchodu dr. Šuster při první konferenci v Bratislavě dal, že bude přistoupeno v krátkém čase k unifikaci našeho zákona rakouského pro Slovensko, byl realisován, aby skutečně dostalo se našemu slovenskému živnostnictvu opory. Bylo neštěstím, slavná sněmovno, že po převratu ani jediným nařízením nebylo vzpomenuto Slovenska, ani jediným zákonem, který by byl z chaosu, ve kterém slovenské živnostnictvo tehdy se nalézalo, toto vyvedl. Po stránce finanční také i našemu státu jistě by to bylo prospělo. (Výborně!) Sám jako odborář, který v odborných otázkách s odbornými živnostenskými organisacemi pracuje přes 19 roků, vzal jsem si za úkol i po této stránce vyvinovati činnost s našimi a za přispění našich odborných organisací českých na Slovensku, a podchytiti živnostnictvo slovenské, mezi kterým jsem poznal již mnoho lidí, kteří stojí opravdu na výši a mají pochopení pro snahy živnostnictva slovenského.

Ke konci, slavná sněmovno, musím se zmíniti jako referent rozpočtového výboru a rozpočtu ministerstva zásobování několika slovy k tomuto ministerstvu. Pan ministr zásobování Srba prohlásil již v rozpočtovém výboru, že toto ministerstvo bude v krátké době likvidovati. Já se k tomu připojuji, ale žádám likvidaci současnou s likvidací ministerstva zásobování a všech institucí, sloužících k státnímu vázánému hospodářství. Nejsem zvyklý rekriminovat to, co se nedá již odčiniti a co umírá přirozenou cestou vývinu poměrů přítomnosti. Ale jenom jedno musím zdůrazniti: že rány zasazené státním vázaným hospodářstvím živnostnictvu byly ranami hlubokými, ničivými a bolestnými. A to jenom může věřiti ten, slavná sněmovno, kdo je objektivní, ale nechce věřiti ten, kdo sám těchto ran nedostal. K zahojení, slavná sněmovno, jest potřeba léků. A na tyto léky máme dnes všichni přispět, chceme-li ozdravět nejen těžce zraněného, ale i chceme-li ozdravět také naše finanční hospodářství státní stále a trvale. Mějme jednou, slavná sněmovno, konečně dobrou vůli a snahu všichni, jimž skutečně záleží na tom, aby náš mladý stát, naše demokratická republika Československá mohutněla a brzy pevně zakotvila jak politicky, tak hospodářsky. (Výborně!)