Poskytování náhrady polních škod, vzniklých při cvičení ve střelbě, preliminované obnosem 150.000 Kč, zdá se mi naprosto nedostatečné vzhledem k pověstem, že neopatrností při střílení vzniklý požár zničil ohromný kus lesa a mimo to způsobil značné škody na majetku drobných zemědělců, ba snad i lidských životech. K tomu ovšem obnos 150.000 Kč jistě nestačí.
Při výdajích na remontnictví nutno se zmíniti o požáru stájí v Hranicích na Moravě, kde vedle 93 ušlechtilých jezdeckých koní přišli o život také dva či tři vojáci. Je pozoruhodno, že právě tak drahý materiál umístěn byl v hangárech, kde každou chvíli hrozilo nebezpečí požáru a že minulý ministr, který byl upozorněn na toto nebezpečí, nedbal toho a prostě nařídil, aby tam koně byli umístěni. To je, abych řekl, při nejmenším lehkomyslnost a bude nutno, aby ten, kdo to všechno způsobil, byl také pohnán k zodpovědnosti. Můžeme-li stíhati malé provinilce, musíme také stíhati provinilce velké, a to tím spíše, stojí-li na tak význačných místech, jako je ministerstvo nár. obrany.
Dále poukazuji na jednu věc, a to, že vymáhání cel na dopravenou k nám z ciziny výzbroj, uvedené obnosem 6,000.000 korun, jest zbytečné, protože obnos tento připadne ministerstvu financí, tedy zase do státní pokladny a zbytečně se rozpočet ministerstva zvyšuje. Snad si myslí ti, kteří to dělají, že to rozpočet snese, jelikož rozpočet ministerstva nár. obrany je, jak známo, rozpočtem nepopulárním. Naproto tomu poukazuji na to, že na továrnu na munici pro pěchotu je rozpočet zatížen 330 mil. K, což je naprosto nedostatečné na vybudování podniku vůbec, a je podivuhodno, že takovýto obnos mohl býti zařazen. Obnos tento nepostačí ani na postavení kůlen pro umístění strojů, které jsou dosud umístěny na místech, kde velice trpí, a čím dále tento stav bude trvati, stroje tím více a více se budou kaziti a přijde tím stát zase o značné obnosy.
Nepředvídané výlohy v rozpočtu ministerstva nár. obrany jsou preliminovány částkou 2,851.000 oproti 4,628.000 roku minulého. Bylo by záhodno věděti, jak bylo s těmito posléze jmenovanými obnosy roku tohoto naloženo, neboť nelze souhlasiti s tím, aby tak velikých obnosů bylo používáno, aniž bychom věděli na co; snad se z toho zřizují nějaké tajné fondy.
V rozpočtu se provedly na popud ministerstva financí různé škrty, aby byl rozpočet ciferně stlačen na míru nejmenší. Při tom ušlo pozornosti rozhodujících činitelů, že vykazováním výdajů u vojenských průmyslových a hospodářských podniků uměle zvyšují rozpočet ministerstva nár. obrany o více než 137 mil. K. Položka každého zarazí, jelikož si ihned neuvědomí, aby se podíval o 28 stránek v rozpočtu ministerstva nár. obrany dále, na položky přímé, a přece není nic snazšího než vykázati takové podniky pouze čistým ziskem v rubrice příjmové, nebo ztrátou v rubrice výdajů, a celý rozpočet zmenší se rázem ve výdajích o celou 1/8 miliardy. Myslím, že nám v očích ciziny spíše poslouží, vykážeme-li menší vydání při zmenšeném příjmu, než házeti milionovými obnosy, z nichž vlastně podniky, které jsou přece soběstačné, ničeho nedostanou. Dokladem toho je, že čsl. státní zbrojovce v Brně, která vykazuje ohromný roční obrat 103 miliony Kč, ačkoli nemá dosud vlastního provozovacího kapitálu, nebylo z části 27 milionů K, preliminovaných v roce 1921, vyplaceno ani haléře, ba naopak závod ten platí finanční správě úroky z 5 milionů Kč, jež mu k umožnění provozu v roce 1920 jako záloha, tedy ne jako dotace, proti vrácení byly poskytnuty. Při této příležitosti poukazuji na neudržitelnost finančního podkladu zbrojovky a přeji si, aby v nejkratší době byly zodpovědnými činiteli předloženy Národnímu shromáždění návrhy, resp. osnova zákona na definitivní úpravu v tomto závodě jak po stránce finanční, tak i správní. Přesvědčili jsme se osobně, že závod ten je v rozkvětu - dokazují to i cifry, obrat 103 mil. Kč proti 27 milionům Kč roku loňského - a jest tudíž naším úkolem všemožně pečovati o jeho další rozmach. V posledních dnech proslýchá se, že různými vlivnými činiteli v ministerstvu N. O. se naléhá na to, aby podnik tento, který je aktivní, byl převeden čistě do správy státní, aby pánové mohli z něho nějakým způsobem těžiti. Je snad jim nepříjemno, že tento polostátní podnik mimo ještě asi dva, které spravovány jsou lidmi poctivými a svědomitými, je aktivní a není pasivní jako všechny podniky státní, které spravují lidé, kteří nemají ve svém postavení dostatek poctivosti a svědomitosti, aby podniky spravovali tak, aby prosperovaly. Když vyskytne se takový nějaký podnik, najdou se zase tito lidé, aby jej znemožnili a připravili jej k tomu, aby byl pasivní jako ostatní státní podniky. To musíme zameziti a ministerstvo N. O. musí se přičiniti o to, aby takové intriky byly těmto lidem znemožněny.
Výdaj na letecké dílny je velmi nepatrný, uváží-li se, že jest to podnik, který sám se hradí svou výrobou. Tyto dílny však stihlo neštěstí - shořely. Nebylo dbáno našeho naléhání, nebylo dbáno našich výstrah, že letecké dílny jsou ohroženy, až došlo k tomuto neštěstí. 7 milionů na vybudování dílen nebylo, dnes však činí ztráta 25 milionů. Já se táži, kdo je tím vinen? Jistě ten, kdo měl největší zodpovědnost. Bylo upozorňováno takřka po tři roky na to, že jest nutno dílny vybudovati, ale nestalo se nic, až došlo k tomuto neštěstí, a my v době, když jsme byli ohroženi pučem Karlovým a bylo zapotřebí letadel, byli jsme tímto požárem připraveni o značný počet letadel, nejméně 18, a postaveni takovou lehkomyslností do tak nepříjemného stavu.
Sociální péče o válečné poškozence není v rozpočtu našem dostatečně kryta částkou 5 mil., uváží-li se, že z ní připadají 3 mil. K na půjčky třeba nezúročitelné. Jest naší povinností starati se o válečné poškozence tou měrou, aby nepřipadali na obtíž veřejné dobročinnosti.
Dlužno jest také poukázati na nedostatečné vybudování vojenského zdravotnictví. Bylo by třeba, aby byly vybudovány vyhovující vojenské nemocnice, aby nemusilo nemocné mužstvo býti často umísťováno v naprosto nevyhovujících nemocnicích, jako je na příklad nemocnice č. 3 na Hradčanech, která jest postrachem každého nemocného. O jiných nedostatcích, kterých je veliké množství v oboru zdravotnictví vojenského, není možno šířeji se zde zmiňovati a bude povinností povolaných činitelů, aby v tomto odboru rovněž zjednána byla náležitá náprava.
Výdaje na osvětovou činnost dlužno schvalovati, aby skutečně pobyt na vojně stal se nejen příjemným, ale i užitečným, prospěšným tomu, který musí určitou dobu ztrávit ve vojenském kabátě.
Podle tabulky na straně 86 a 87 vykazují mzdy civilního dělnictva nesrovnalosti, pokud se týče jejich výše. Tak na příklad má pekařský pomocník u vojenské zásobárny průměrem ročně příjem 11.509 Kč, dělník u vojnických zbrojnic a dílen 13.349 Kč a u vozatajských dílen 19.212 Kč. Jak lze vysvětliti tuto diferenci? Jistě budeme museti snažiti se získati informace povolaných kruhů a ministr bude míti za povinnost, aby dohlédl, aby tyto nesrovnalosti stejně kvalifikovaných dělníků byly vyrovnány.
Pokud se týče příjmů řádných, nelze si o nich učiniti správného posudku, jelikož položky nejsou detailovány. Bylo by však zajímavo zvěděti, mnoho-li vytěžilo železniční oddělení na příklad za odprodaný železniční úzkokolejný materiál a mnoho-li musila později zaplatiti vojenská správa při nákupu nového materiálu.
V příjmech mimořádných poukazuji na vymáhání taxy za udělení mezispojenecké vítězné medaile, za kterou musí každý, kdo ji obdrží, dáti poplatek. Má-li býti tato medaile vyznamenáním nebo upomínkou na válečnou dobu, budiž propůjčena bezplatně, poněvadž jinak si ji může koupiti každý, kdo má peníze, a mnozí lidé této medaili, která má býti čestnou, dělají nečest.
K všeobecné části hospodářství vojenské správy uvedu několik případů, které, což předem podotýkám, jdou z největší části na vrub a na účet dřívějšího ministra odborníka, a jsem přesvědčen, že nynější ministr, znaje dostatečně jako dřívější předseda branného výboru všecky nedostatky vojenské správy, postará se o brzkou nápravu, po které marně již 3 roky voláme.
Jsme stále ujišťováni každým ministrem nár. obrany, generálním inspektorem a jinými vojenskými činiteli, že organisace vojska je na postupu, že jest všecko v nejlepším pořádku a podobně. Buď jest toto tvrzení pravdivé, ale pak náprava ve vojsku samém nestala se vlivem této ústředny, to jest ministerstva nár. obrany, neboť toto ministerstvo není posud po třech letech ani řádně ustaveno, natož organisováno.
Opakuji slova kritiky, která jsem loňského roku v rozpočtové debatě o tomto ministerstvu pronesl. Řekl jsem: "Nemohu si představiti, že by mohl celý rozsáhlý aparát, který má vojenská správa ovládati, hladce fungovati, když právě jeho ústředna, to jest ministerstvo, ve kterém sbíhají se všechny nitky, jest v nepořádku největším. Je naopak samozřejmo, že veškeré chyby a nedostatky centrály musejí se násobně přenášeti na venek, poněvadž bez jednotné a účelné organisace veškeré práce nemůže podnik žádný sebe primitivnější prosperovati, tím méně jest to tedy možno u tak složitého a široce rozvětveného centrálního úřadu, jakým je ministerstvo nár. obrany." Nemohu na těchto, loňského roku pronesených slovech, ani letošního roku ničeho změniti.
Zajímalo mne zjistiti příčiny, proč v poslední době odchází ze služeb vojenské správy řada důstojníků právě nejzdatnějších a vstupuje do služeb civilních. V některých případech, kde jim vojenská správa dělá obtíže, vystupují vůbec ze svazku armády, nereflektujíce ani na pensijní zaopatření. Zjistil jsem, že hlavní příčinou útěku zmíněných odborníků je připravovaná, dosud prý však nevydaná, služební kniha, t. zv. "org. 1", která jim neskýtá existenčních záruk a která je přímo výsměchem i nejprimitivnějšímu pojmu o sociální spravedlnosti.
Podle těchto předpisů má býti sbor důstojnický rozdělen na 16 skupin se 6 platebními a postupovými třídami, při čemž většina těchto skupin má býti zařazena do těch posledních. Již loňského roku zmínil jsem se v rozpočtové debatě o vypracované osnově této služební knihy a je příznačné, že za celý rok nebyla vojenská správa schopna ji vydati.
Dovolte mi, abych vám v hrubých rysech načrtl osnovu zmíněného předpisu. Na prvním místě figuruje požadavek systematisace 112 generálů. Ještě loňského roku byli páni z organisačního oddělení generálního štábu skromnější. Žádali jen 81 generálů. Ale poněvadž se patrně na každého nedostalo, byl tento počet zvýšen na 112. Z toho připadá na samotnou I. skupinu 89 a na dalších šest skupin 23 generálů. Na 9 zbývajících skupin nejenom nepřipadne žádný generál, nýbrž u skupiny V dotáhne to důstojník po 35leté službě jen na podplukovníka a u skupiny XIH jen na majora, po 35leté službě, a u skup. XVI dokonce jen na kapitána. (Výkřik: To ovšem není demokratické!) To je podle způsobu těch, kteří řídí dnes organisaci v ministerstvu nár. obrany a kteří snaží se, jestli už se tak nestalo, tuto organisaci prosaditi. Připadá tedy 1 generál na 114 důstojníků veterinářů, 108 stavebních, 77 dělostřelecké technické služby, 68 důstojníků zdravotní služby, 67 zbraní, 60 lékárníků, 41 duchovních, 34 vojenské justice a 25 intendantů. Na 619 důstojníků skupiny XII, na 793 důstojníků skupiny XIII a 1470 důstojníků skupiny V nepřipadne generál ani jediný.
Oprávněné námitky poškozených byly uznány jak tehdejším náčelníkem generálního štábu generálem Pellém, tak i samotným ministrem a nařízeno bylo přepracování této služební knihy. Toto přepracování se však nestalo, protože major, který v oddělení organisačním měl to nařízeno, prostě to neprovedl. Nač potřebuje major v organisačním oddělení respektovat rozkaz ministrův?! Po tom přece takovému majorovi nic není! Tato nepřepracovaná kniha se prostě tedy z rozkazu, snad toho pana majora, vydala a předložila se novému ministru národní obrany teď k podpisu v domnění, že tento, nejsa orientován a do věci zasvěcen, návrh osnovy podepíše. Jestli podepsal, nechci zde dnes tvrditi, ale myslím, že daleko od toho nebude.
Pak není divu, že řada schopných odborníků těchto postižených skupin dala a dává přednost povolání civilnímu. Dojde-li přece k tomu, že tato služební kniha nezměněná bude vydána, uteče i ten zbytek schopných sil a vojenská správa bude nucena za každého vystouplého odborníka ustanoviti dva nebo tři méně schopné. A tak místo kýžené restrinkce nastane rozmnožování a tím ovšem nezdravé finanční zatížení státu.
Tak my si nepředstavujeme nutnou restrinkci zaměstnanců ústředních úřadů. Pak dojde na naše slova, že v ústředních úřadech budou seděti lidé nejneschopnější, a lidé schopní, spolehliví a zdatní odborníci, odejdou do služeb civilních, kde se jim zaručují lepší existenční podmínky.
Je to přímo ostuda, a já to neváhám s tohoto místa prohlásiti u vědomí plné zodpovědnosti, že ministerstvo nár. obrany nebylo dosud s to provésti řádnou organisaci armády, resp. vydati příslušné služební knihy, na jichž podkladě by se organisace provedla, z toho jediného důvodu, že několik neschopných a byrokratických důstojníků podceňujících význam a důležitost jiných sborů vojenských, nechce připustiti spravedlivější řešení sociálního postavení postižených spolukolegů.
Vezměme případ jiný: Dosavadní parlamentní ministři byli vedeni povšechnou snahou, aby československá armáda jak po stránce technické, tak i v ohledu sociálním zaujímala jedno z nejpřednějších míst v demokratických státech Evropy. Tak na př. byla hned po převratu zřízena organisační komise, jejímž úkolem bylo: prostudovati platné předpisy jak bývalé rakousko-uherské armády, tak i armád s námi spřátelených, a navrhovati změny odpovídající výši doby.
Za trvání úřednického kabinetu nebyla tato komise ani jednou svolána, a konečně domácím rozkazem byla vůbec rozpuštěna. První následek rozpuštění této reorganisační komise byl, že rozpuštěno bylo stížnostní a revisní oddělení, zřízené po převratu tehdejším ministrem nár. obrany při generálním inspektorátu, u kterého měl každý vojín právo přednášeti svoje oprávněné stesky. To oddělení přednesené stížnosti buď samo vyřídilo, nebo postoupilo nadřízeným úřadům k dalšímu řízení. Stížnostní revisní oddělení bylo za režimu úřednické vlády zrušeno a jest otázkou, zda ku prospěchu vojáků, jimž mnohdy až dodnes je křivděno.
Další případ: Pokud se týče povrchnosti a mělkosti vojenské justice, o tom by nejlépe mohl podati zprávu bývalý přednosta zbrojního odboru, podplukovník Knispl, proti němuž bezdůvodně zahájeno soudní řízení pro zneužití služební úřední moci při úplatkových aferách, jichž prý se dopustili českoslovenští důstojníci ve Vídni. Ačkoliv nevina jmenovaného důstojníka byla již před 8 měsíci soudním vyšetřováním a svědeckou výpovědí tehdejšího ministra Klofáče nade vši pochybnost zjištěna, přece vyšetřování, které se táhne od února, dosud skončeno není, auditor, který původně věc vyšetřoval a dospěl k příznivému posudku, byl náhle vystřídán jiným. Následkem zakročení bude snad tato záležitost, o které vyslovil se i bývalý ministr-odborník, že stala se křivda tomuto podplukovníkovi, do konce roku ukončena. Doufám, že při rychlosti našich vojenských soudů snad se toho dočkáme do konce roku, ale snad jen proto, že už tuto věc po celých 8 měsíců ženu k rozluštění. Nechtěl jsem s tím na veřejnost, ale dnes přestává již všechno.
Tento český důstojník, odborník na slovo vzatý, poctivý a svědomitý pracovník, který hned dnem převratu opustil Vídeň a nabídl své služby nově zrodivší se republice, stal se obětí udavačů a neschopnosti vojenské justice, a ačkoliv ministr věděl o tom, že byla učiněna křivda tomuto člověku, tomuto poctivci, za něhož mohu se plně zaručiti, neměl tolik odvahy a smyslu pro spravedlnost, aby křivdu a řeknu přímo zločin na tomto člověku spáchaný odčinil, musí to jíti tím zdlouhavým pochodem naší byrokracie, aby ten člověk celý rok musil v nedostatku, rozčilení a nemoci trpěti a na konec, kdy mohl si zajistiti náležitou existenci, aby byl o ní chybou, abych tak řekl, bývalého ministra připraven. Takovým způsobem otravuje se u našeho ministerstva nár. obrany život poctivým, charakterním lidem a naproti tomu lidé, kteří by snad měli sedět jinde, sedí na význačných, odpovědných místech. Uvádím hned na to, že na odpovědná a vedoucí místa jsou dosazováni důstojníci, kteří nejenom neovládají v písmě jazyk československý a mluví špatně česky, ale takoví, kteří se o naší republice a o legionářích vyslovují s despektem a kteří neskýtají naprosto žádné záruky, že pracují v zájmu československého státu. Ba zjistil jsem případ, že na vynikajícím místě ministerstva nár. obrany, kde se rozhoduje o mobilisaci a kde jest soustředěna veškerá výzbroj armády, ustanoven byl v poslední době vyšší štábní důstojník, který jako bývalý náčelník generálního štábu bývalé rakouské divise polního podmaršálka Krause vypracoval plán na zničení Timocké divise, který se také, jak vám známo, skutečně podařil, za což dostalo se mu vysokého vyznamenání.
Kdo zná, jaké následky mohou vzniknouti, nekoná-li důstojník na odpovědném místě, zejména v době válečného nebezpečí, o boji samém ani nemluvě, vždy z vlastní iniciativy to nejlepší, ten také pochopí lehkovážnost vojenské správy při obsazování odpovědných míst vedoucích.
Ještě jiný případ:
Slyšeli jsme stesky vojenské správy, že její prestiž rapidně upadá, že ministerstvo nár. obrany je přímo pod kuratelou jiných ministerstev a že nepožívá důvěry široké veřejnosti. Musíme prohlásiti, že tento stav přivodilo si toto ministerstvo samo. Já vím, že u ostatních ministerstev nejsou poměry rovněž ideální, ale buď jsou poměry u ministerstva nár. obrany nejhorší anebo stálá kontrola námi nad vojenskou správou vykonávaná dává nám možnost ty nejkřiklavější případy zjistiti, což snad u ostatních ministerstev se neděje. Když však nemůže dnes, 3 roky po převratu, vojenská správa zabrániti nepřístojnostem a různým manipulacím důstojníků, kteří za starého Rakouska nezcizili ani sirku a dnes buď přímo nebo vědomě anebo svojí neschopností umožňují okrádání republiky, pak se nesmí nikdo diviti, že prestiž vojenské správy rapidně upadá. (Tak jest!)
Jmenuji zde jen 2 poslední případy, poněvadž nad tím, co bylo v roce 1919 a 1920, byl již dávno udělán kříž a bylo by zbytečno ohřívati věci staré, patřící minulosti. Brněnské obilní skladiště odepřelo převzíti 800 párů bot od jednoho dělnického výrobního družstva s poukazem, že jsou boty vyrobeny z kůže o jednu desetinu milimetru silnější, nežli jest předepsáno, čili jinými slovy proto, že boty byly příliš solidně sdělány, ačkoliv boty horší kvality od jiných dodavatelů byly bez překážky převzaty. Předseda postiženého družstva, jsa sám předání přítomen, tázal se těch šťastných dodavatelů po příčině bezvadného odvádění zboží s jejich strany a tu se dověděl, že bez úplatku v oděvním skladišti v Brně marně se namáhá i sebe lepší boty bez závady odevzdati. Předseda družstva, jsa si vědom dobré kvality svého zboží a nejsa zvyklý úplatkovým manipulacím, odejel do Prahy na ministerstvo nár. obrany a zde hledal svoje právo. Jelikož tohoto práva nenašel, odejel do Brna a použil téže methody jako část ostatních dodavatelů, a ejhle, boty byly bez závady převzaty. (Posl. Koudelka: Ty špatné!) Ano ty špatné. To jest tedy zaručená zpráva, za kterou stojím, a ministerstvo nár. obrany, resp. intendance v té věci učinila dojista kroky. Musím říci, že na předním místě naší intendance - abych nekřivdil nikomu - stojí muž, který jest bezúhonný, naprosto poctivý, jest to podplukovník Pešek a že on nemůže za to, má-li mnoho takových neschopných anebo velmi schopných takových lidí na různých místech, když takovéto kousky mu provádějí.
Bude však povinností ministerstva, aby učinilo náležitou přehlídku těch lidí, kteří stojí na takových místech, kde mají možnost býti podpláceni a udělati náležitou revisi a postaviti tam lidi poctivé.
Uvedu další případ, který se bude zdáti takořka nepravdivým. Železniční pluk v Pardubicích má - anebo správně řečeno má míti - v opatrování mimo jiný materiál též materiál úzkokolejných lokomotiv. Část těchto lokomotiv byla na 3 roky pronajata soukromým podnikům za cenu směšně nízkou a část jich byla vůbec prodána. Jak umí vojenský erár hospodařit, svědčí tento případ: Správa jednoho cukrovaru požádala železniční oddělení ministerstva nár. obrany o prodej jedné úzkokolejné lokomotivy asi o 50 koňských silách. Žádost cukrovaru byla příznivě vyřízena, k ocenění stroje určena byla komise sestávající z důstojníků železničního pluku v Pardubicích.
Lokomotiva, která se právě vrátila od generální opravy od firmy Orenstein a Koppel ve Vysočanech, byla oceněna na 9000 Kč. Přednostovi železničního oddělení ministerstva nár. obrany zdál se tento zaslaný odhad příliš malým, napsal tedy červeným inkoustem před devítkou jedničku, oceniv tak škrtnutím péra lokomotivu na 19.000 Kč. (Hlas: Viděl ji?) Neviděl! Při tom jej blažilo vědomí, jak svou prozíravostí zachránil eráru 10.000 Kč. Když lokomotiva za tento obnos byla cukrovaru předána, přišel účet od firmy Orenstein a Koppel za opravu téže lokomotivy. A co byste řekli, na jaký obnos účet tento zněl? (Hlas: Snad ještě jedna jednička?) Ale kde pak! Tento účet zněl na obnos 68 tisíc Kč. Za 9 tisíc Kč ji chtěli páni v Pardubicích prodati, ten k tomu připsal jedničku, to bylo 19 tisíc a účet za opravu dělal 68 tisíc Kč, kterýžto obnos také skutečně vojenská správa jmenované firmě poukázala. Lokomotiva měla nejmenší skutečnou cenu 150 tisíc Kč. Mimo to prodal 24 km kolejnic a řadu vozíků za pakatel a v náhradu za takto odprodaný materiál zakoupil materiál nový za ceny přímo horentní.
Je samozřejmo, že případ tento bude snad vyšetřen přísně a vinníci budou potrestáni. (Hlas: Doufejme, že ne "snad", ale musí býti potrestáni!) Tím však celá záležitost není ukončena, ale to bude věcí pana ministra, který je z kruhů parlamentních, aby na tyto věci se náležitě podíval a aby lidi, kteří to provozují, odstranil, případně přísně potrestal.
Již loňského roku při rozpočtové debatě volal jsem po odstranění těchto nepřístojností, ale jak viděti, náprava se takřka nestala žádná, nýbrž přistupují k nim ještě nové. Bývalý ministr nár. obrany stal se tedy v poslední době representantem továrny na třaskaviny v Pardubicích, majetek to státu s 52%, soukromých akcionářů se 48% podílů. Za tuto representaci obdrží tento generální ředitel, bývalý ministr, 120 tisíc Kč platu, na representaci 60 tisíc a nejmenší tantiema bude 40 tisíc Kč; placení daně, automobil a jiné vedlejší věci jsou k tomu nádavkem. Poukazuji, že je to továrna, kde rozhodující slovo má stát, tedy ministerstvo nár. obrany. Vedle toho bylo dovoleno bývalému panu ministrovi, že může zůstati ve společnosti Legiografia a Slaviafilm.
Jsem dalek toho vytýkati někomu, když za svou práci je náležitě odměněn, ale v tomto případě bylo výslovně řečeno, že nezáleží na tom, zda něčemu rozumí, nebo bude něco dělati, nýbrž záleží na tom, aby ten závod representoval.
Za tuto representaci dostane přes 200 tisíc Kč, nehledě snad k jiným vedlejším příjmům. V tomto případě - pravím, že nezávidím nikomu, je-li za svou práci spravedlivě odměněn, přeji mu i kdyby odměna byla sebe větší - zdá se mně, že zde stalo se malé přeplacení generálního ředitele se svolením státu. (Hlas: Snad jsou tu odborné schopnosti!) Těch prý nepotřebuje.
Vážené shromáždění! Nemohu již dlouho zdržovati, a proto končím svou řeč, která snad přináší trochu nepěkné světlo o ministerstvu, které nebylo v dobré pověsti, a toto snad k ní nepřispěje, ale domnívám se, že snad všichni, kteří máme zájem na tom, aby v našich ministerstvech byl pořádek, přičiníme se za součinnosti parlamentního ministra o zavedení pořádku v ministerstvu národní obrany. Považuji však za svou povinnost, i když podrobil jsem trochu ostré kritice poměry v ministerstvu národní obrany, učiniti to veřejně, když na jiná upozornění nebyl brán zřetel. Snad konečně tím - jak jsem pravil - ze ministrem národní obrany je člen parlamentu, dojde ke snaze, aby uvedené nepřístojnosti byly odstraněny, aby při příštím rozpočtu nemusilo na ně býti ukazováno. Pak by také kritika musila býti daleko ostřejší. Každý ministr nár. obrany je hned po svém nastoupení do úřadu obklopen několika nesvědomitými lidmi, kteří hledí dostati jej hned do svého zajetí. Pak pomalu postaví kolem ministra hodně vysokou čínskou zeď a hospodaří po svém způsobu. Povinností nynějšího ministra je, aby tuto zpátečnickou kliku rozrazil a odstranil, a to bezodkladně, za každých okolností a co nejdříve.
Povolujeme-li rozpočet i roku
letošního, jsme si vědomi, že jej povolujeme na udržení státu.
Vlády odcházejí, stát zůstává. (Výborně! Potlesk.)