Dále máme zvětšení státního dluhu o 993 miliony. I v tom směru nechte mne říci, že to také není úplně správné, jako vůbec kapitola "Státní dluh", kterou se bude za městnávati jiný řečník mé strany, je kapitolou, kterou bychom se měli velmi obšírně a podrobně zabývati a kde bychom mohli vésti důkaz o tom, jak špinavě se zde v peněžnictví hospodaří.
Ještě jedné kapitoly bych se letmo dotkl, než půjdu dále, to je kapitola "Přechodné hospodářství". Všichni jsme myslili, že přechodné hospodářství je kapitola - a to se nám také stále říkalo, a nepotřebovalo to také nějakého zvláštního ujišťování, protože to normální lidský rozum nemůže naprosto jinak chápati - jež jednou bude musiti býti zmenšena. Neboť přechodné hospodářství může býti pouze něco prozatímního a musilo by rok od roku býti zmenšováno. Co však vidíme? Viděli jsme, že v rozpočtu pro rok 1920 byla tato kapitola dotována 2 1/2 miliardami, v roce 1921 386 miliony, a nyní počíná opět ta vzestupná křivka, nyní je, myslím, vykázáno 650 milionů. (Výkřiky.) Tato kapitola se nemá jmenovati "přechodné hospodářství", řekl jsem to již v rozpočtovém výboru, nýbrž "odpadkové hospodářství". Chtějí-li z některého ministerstva vyloučiti nějakou nepohodlnou položku, sáhne se ke kapitole "přechodné hospodářství" a teď ať si ubohý clen sněmovny pomůže, jak může, aby vypátral, jak to přijde, že v jednotlivých kapitolách rozpočtu jsou nyní zmenšeně výdaje a proč? Protože právě tyto výdaje byly zcela prostě přesunuty do kapitoly "přechodné hospodářství". Dovolte mi nyní, abych upozornil na toto: Jak lehkomyslně se v těch věcech jedná, dovolte mi ukázati na tom, že dříve, v roce 1920, zcela prostě drahotní přirážky, jež Národní shromáždění povolilo úředníkům, pojaty byly do kapitoly "Přechodné hospodářství". Nyní vzali drahotní přirážky k rádným výdajům každé jednotlivé kapitoly jednoho každého ministerstva. Místo toho však zaúčtovali všechny srážky, jež se nyní za úředníky, jako pensijní pojištění, daně atd. platí, na kapitolu "přechodné hospodářství". Což vůbec někdo myslí, že je to skutečně jen přechodný výdaj, či není ministr financí, jenž nám sám říká, že se budou musiti vypláceti nouzové výpomoci, přesvědčen o tom, že alespoň v roce 1922, v rozpočtu, kterým se přece nyní obíráme, nikdo nemůže pomýšleti na to, že je skutečně možno tyto srážky u státních úředníků prováděti? Ne. Ví se, že se to udělati nemůže, přes to však se tyto položky nezařadí do jednotlivých kapitol, nýbrž na kapitolu "Přechodné hospodářství". To se děje ne v poslední radě vzhledem ke kapitole, kterou blahovolně projednati vzali si všichni za úkol, kapitole "militarismus". Jsem přesvědčen, že v této položce 280 milionů je také zahrnuta nějaká značná položka, jež má vlastně zatížiti kapitolu "militarismus". Musíme, abychom mohli vypočítati, jak jednotlivé kapitoly participují na celkovém rozpočtu, znovu vzíti alespoň přibližně podklady účetní z roku minulého. Podle mého výpočtu činí tedy rozpočet letos ve srovnání s rokem minulým 17.3 miliardy. Jaký podíl mají nejdůležitější kapitoly - vyberme jich jen několik - na tomto rozpočtu? Ministerstvo národní obrany 18.4%. A vezmeme-li v úvahu výdaje na militarismus při všech ostatních kapitolách rozpočtu, shledáme, že to je 19.2%. Ministerstvo vnitra 3.3, školství 4.4 - tedy školství 4.4 a militarismus 18.4 prosím, abyste si to zjistili. (Výkřiky.) Ministerstvo obchodu 0.12, zemědělství 3.5, spravedlnost 1.55, veřejné práce 6, sociální péče 3.8 a ministerstvo zdravotnictví 0.86%. Tu, prosím, mějte toto na zřeteli: V kapitole "Ministerstvo sociální péče" jsou pojati také váleční poškozenci. Náklad na ministerstvo sociální péče je tedy ve skutečnosti mnohem menší; avšak srovnáte-li spolu tyto položky: "militarismus", "sociální péče", "zdravotnictví", 0 86 na zdravotnictví, 1912 na militarismus, pak mluví to za celé svazky, vysvětlivek k tomu není třeba. Avšak, pánové, další zajímavá kapitola. Šli jsme k poradě o rozpočtu bez podkladu. Avšak v tutéž chvíli předkládají nám dodatečný rozpočet za rok 1921, do cela značný dodatečný rozpočet, a uvidíte, jaký to má následek. Dali nám, jistě omylem, do rukou dodatečný rozpočet ještě v průběhu rozpravy. Neboť kdyby bývali věděli, jak nám tento rozpočet poslouží, abychom dokázali, že se jednotlivé položky zařazují do rozpočtu úplně bez podkladu, nebyli by nám jej dali do rukou. Dovolte, abych jmenoval několik čísel: U kapitoly "Národní shromáždění" - počněme hned u něho - činil rádný rozpočet pro rok 1921 24,619.509 Kč, dodatečný rozpočet pro tento rok 17,375.053 Kč.
Spojme tedy tyto dvě položky - neboť nebudou nám přece předkládati dodatečný rozpočet, kdyby této částky nutně nepotřeboval, z toho předpokladu vycházím činí to 41,994.562 Kč. Pro rok 1922 se žádá - rozpočet byl pravděpodobně dříve dělán než dodatečný rozpočet pro rok 1921 40,895.000 Kč. Vítám to opravdu s radostí, že se tu u Národního shromáždění děje úspora 1,100.000 Kč. Nevěřím však tomu, pánové, a připomenu vám to, přistoupíme-li příštího roku k poradě o rozpočtu. Národní shromáždění se docela pěkně vyjímá, může se dáti vidět vedle položek, které dále přečtu.
Vezměme nyní kapitolu "Pense a zaopatřovací požitky". Ty činily 320,266.000 Kč, v dodatečném požadavku z roku 1921 293,485.000 Kč, dohromady tedy 613,751.000 Kč. Nyní žádá se od nás pro rok 1922 522 milionů, čili okrouhle o 90 mi lionů méně, v téže době, kdy my a nejenom my, nýbrž i většina českých stran přichází s požadavky, že postavení pensistů musí býti přiměřeně zlepšeno, že je nemožno nechati pensisty takto dále žíti. Nebo ve změně ministerstvo vnitra. Sečteme-li obě položky, činí to 622,175.000 Kč, v rozpočtu pro r. 1922 žádá se částka 557 milionů, tedy přibližně o 70 milionů méně. V kapitole "Školství", jež činila na vydání s dodatečným rozpočtem - 843,114.000 Kč v roce 1 921, žádá se 740 milionů, čili o 94 miliony méně. U ministerstva financí: v r. 1921 2.024,000.000 Kč - s dodatečným rozpočtem - nyní žádá se 1.724.000.000 Kč, tedy o 300 milionů méně, u ministerstva obchodu, letos 23 miliony, pro 1922 za razeno 21 milion. Ještě úspora u ministerstva obchodu, jež přece podle našeho náhledu není zvláště dobře vybaveno! V kapitole "Pošty a telegrafy" 1.049,000.000 Kč proti 871 milionu, tedy o 178 milionů méně. V položce "Železnice" 5.276,000.000 Kč, nyní 4.660,000.000 Kč; ministerstvo želez nic přinese tedy úsporu 560 milionů. (Výkřiky.) Nyní ministerstvo spravedlnosti, pánové, jež vybudovati je naléhavou nutností a jež s vpočtením dodatečného rozpočtu obmyšleno bylo 345,872.000 Kč, chce v roce 1922 vystačiti s 262 miliony, tedy o 83 miliony méně při poměrně tak ne patrné položce! Rovněž tak kapitola "veřejné práce".
Zajímavá je opět kapitola "Ministerstvo sociální péče"; v minulém roce byl s rozpočtem předložen doplněk, a žádalo se dohromady 734 miliony; nyní chce vyjíti s 650 miliony, tedy o 84 miliony méně. Měli bychom tedy celkem úspory 1.6 3,638.431 Kč, což se musí výslovně prohlásiti, abychom pak v příštím roce, odváží-li se skutečně někdo přijíti s dodatečným rozpočtem, mohli na to odkázati, že jsme již dnes na to upozorňovali. (Výkřiky.)
Pan dr. Kafka byl tak laskav a upozornil v průběhu generální debaty vládu na "Arbeiterzeitung", jenž československý stát vylíčil jako stát vojácký a policejní, a já pokládal za svou povinnost na příkaz svého klubu vésti důkaz, že to, co tvrdí "Arbeiterzeitung", odpovídá opravdu skutečnostem a že se nemusíme za "Arbeiterzeitung" styděti. (Tak jest!) Náklad na militarismus činil v roce 1920 1212 milionů, v r. 1921 2368 milionů, v r. 1922 3118 milionů. A náklad na policii v roce 1920 23,060.000 Kč, v roce 1921 59,543.000 Kč, v r. 1922 120,253.000 Kč. A četnictvo! (Hluk.) Počkejte jen klidně trochu! To stálo v roce 1920 75 milionů, v r. 1921 228 milionů a v r. 1922 264 miliony. A nyní bych si dovolil dotaz k panu prof. Kafkovi, zda se smí nazvati stát, jenž na militarismus, policii a četnictvo vydává 3.8 miliardy, tedy 22% celkového rozpočtu, státem militaristickým a policejním. Doufám, že nějakého dalšího důkazu není třeba. Přes to se však tvrdí, že prý jste antimilitaristé, že jste pro snížení militarismu a při tom máte proti roku 1920, kdy jste se na tom usnesli, o 1.9 miliardy větší vydání pouze na militarismus. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Jste také theoreticky pro odluku církve od státu. Podívejme se na to, jak se to prakticky provádí. Náklad k účelům kultu činil v roce 1920 29,962.000 Kč, v roce 1921 50,573.000 Kč a v roce 1922, v témž roce, v němž se má prý vážně mluviti o odluce církve od státu, 54,947.551 Kč.
Jste pro národnostní rovnoprávnost, jste proti každému národnostnímu utiskování. Kdyby to však bylo pravda, a kdyby to bylo v linii vaší politiky, vy sami byste cítili toho potřebu, aby na ona místa, jež jsou povolána k tomu, aby poprvé v tomto státě zjistila úřední výsledky sčítání lidu, vy sami byste musili se starati o to, aby ke kontrole práce tam byli povoláni i Němci, aby tam práce byla skutečně konána společně českými a německými úředníky. Řekněte mi však: Kolik je německých úředníků v statistickém úřadě; kolik je tu německých úředníků, kteří mají kontrolovati, kteří mají dozírati na to, aby výsledky sčítání lidu odpovídaly skutečným poměrům? Nechceme nic jiného, než aby odpovídalo skutečnostem, nemáme však proto žádné záruky a vaše zamítavé stanovisko, jež zaujímáte vůči našemu požadavku, aby bylo přijato tolik německých úředníků, aby nám byla dána záruka ze to, že se skutečně všechno pořádně provádí, toto odmítavé chování dává nám hluboko nahlédnouti a musí dáti podnět k domněnce, jako byste chtěli sčítání lidu tak zkonstruovati, jak se vám líbí. Na jedno vyjádření v tom směru obdržel jsem od zástupce většinových stran odpověď: "Pánově, my můžeme dělati, co chceme, vy nebudete míti nikdy důvěry k výsledkům sčítání lidu u nás. Nebudete míti nikdy plné důvěry, právě tak jako my jsme nikdy neměli důvěry k výsledkům sčítání lidu ve starém Rakousku." Pánové, je tu však přece malý rozdíl! A já myslím, že toto ryze zpátečnické Rakousko po této stránce bylo mnohem lepší než stát zde. Byli byste na rozpacích, kdybych se na vás obrátil s otázkou, zda je to pravda, že při těchto výsledcích sčítání lidu byli zaměstnáni pouze němečtí úředníci. Ne, tam byli zaměstnáni pouze rakouští úředníci, bez ohledu na národnost. Vy však nechcete vyhověti tomuto primitivnímu požadavku národa, aby se mohl přesvědčiti, že se skutečně vše děje řádně.
Či mám poukázati na pozemkový úřad, - touto otázkou bude se ještě zabývati řečník naší frakce - na zemské správní komise, na zemské výbory, na školy? Pánové, všude vidíte důkaz toho, že jste ještě na míle daleko od toho, abyste byli spravedlivými k ostatním národnostem. Předstíráte, že jste skromní lidé, že jste demokraté, že chcete šetřiti.
Svědčí o tom vaše zastupitelské úřady v cizině? Jak jste právem dělali si úsměšky ze starého Rakouska, jež tak mnoho vydávalo na zastupitelské úřady v zahraničí! Pánové, děláte to však lépe, než to staré Rakousko? Či není možno tvrditi opak toho, že v poměru k velikosti svého státu vynakládáte mnohem větší částky než tomu bylo ve starém Rakousku? Pánové! Ještě bychom to chápali, že tak mnoho na to vynakládáte, kdyby se skutečně konala plodná práce našimi zahraničními zastupitelstvy. Dejte si to však říci: Tito zástupci v zahraničí nevědí až na malé výjimky, čeho je tomuto státu, čeho je Československé republice nutně třeba. Nemají ponětí o potřebách obchodu a průmyslu. A toho by bylo v první radě třeba u státu, jenž prohlašuje, že chce vésti politiku míru.
Theoreticky jste byli proti nepřímým daním, byli jste proti zatížení slabých a utlačovaných. Jak to však provádíte prakticky? Dovolte, abych i to ukázal: Daň uhelná: 1.450,000.000 Kč, daň z obratu: 2.200,000.000, daň z lihovin 498,830.000, daň z jízdních lístků 102,000.000, daň z dopravy zboží 258,000.000. (Posl. R. Fischer [německy: A cla!!) Prozatím se nebudu cly zabývati. Za cla, daně spotřební, daně z jízdních lístků, daň z obratu, monopoly měli jste v rozpočtu na rok 1921 položku 5.249,933.000. A v roce 1922 7.828,302.970, tedy 74% všech daní jsou nepřímé dávky!
Nyní, když jsem rozpočet charakterisoval, když jsem vám před zraky předvedl, jakým duchem tento rozpočet dýše, dovolte mi přejíti k výkladu pana ministra financí. Praví nám tam: Na rozpočtu nebyly ministerstvem provedeny změny, a to proto ne, protože pan ministr financí
a vláda přišla již v době, kdy byl právě rozpočet dohotoven a z technických důvodů již nebylo možno, aby se na něm ně jaké opravy provedly. Připouští se tu tedy nepřímo, že je třeba, aby tento rozpočet byl pozměněn. Praví se nám tam - a myslím, že se k tomu neměl p. ministr financí za žádných poměrů uvoliti - že prý na zvýšení výdajů má podíl také ministerstvo školství. Dokázal jsem vám, že to není správně, nebo jen skrovnou měrou. Dále nám tam řekl, že ozdravění samosprávných těles vyžádalo si takového nákladu, že proto není možno ve státních financích zjednati rovnováhu. Ani tento poukaz není vhodný. Daně, jež byly tenkráte samo správným tělesům povoleny, byly povoleny k tomu účelu, a tato položka příděly samo správným tělesům je u ministerstva financí pouze položkou průběžnou. Položku 175 milionů, jak myslím, chtěli zcela své mocně škrtnouti bez dotázání se sněmovny. Nyní byla tato položka znovu zařazena. Máme zvýšení státního dluhu - praví se tam - o jednu miliardu. Poukázal jsem již na to, že se touto kapitolou bude zvláště zabývati řečník naší frakce. Dále se tam praví: Souhrn vykázaných příjmů musí se označiti jako hranice, do které se pro nejbližší dobu musí přibližně vtěsnati výdajové hospodářství, nemá-li býti výroba podvázána státními břemeny. Kdyby se byl jen pan ministr financí podjal ono ho prostého úkolu, kterého jsem se podjal já jako pouhý člen sněmovny, kdyby byl připočetl dodatečný rozpočet pro rok 1921 k řádnému rozpočtu pro rok 1921, a kdyby byl srovnal položky, které by byl takto se bral s nynějším rozpočtem, nebyl by nikdy těchto tvrzení, na která jej ještě upomeneme - s předpokladem, že v době, kdy nám bude předložen rádný rozpočet na následující rok, bude ještě finančním ministrem - nebyl by nikdy mohl těchto tvrzení pronésti.
A toto tvrzení pronáší se v době, kdy víme, že mobilisace uvalí finanční správě na bedra velmi značná břemena. A nám se chce namluviti, že bude skutečně možno vtěsnati výdaje do mezí rozpočtených příjmů. Mluví se tam o rozpočtu investičním. Avšak vzhledem k těm vysokým nákladům, jež alespoň pro jméno v rozpočtu investičním dáváme k použití, bude přece jen oprávněnou otázka: "Copak se stalo s investičním programem pro rok 1920 a 1921?" Ano, pomýšlí někdo vážně na to, že je, povinnost a nutnost, aby byla o tom Národnímu shromáždění podána zpráva, co bylo z investičního programu na rok 1920 a 1921 uskutečněno? Máme zájem na tom, abychom to věděli, a v každém parlamentě, jehož státní správa pořádně pracuje, udělali by to sami od sebe. Mluví se také o losové půjčce a o nízkém jejím výnosu. Schází mi bohužel čas, abych se tím tak obšírně zabýval, ale i tím budou se obírati jednotliví řečníci naší frakce. Musím tedy losovou výpůjčku přejíti. Jednu zásadu, kterou vyslovuje ministr financí, přijímáme: žádný tisk bankovek; ministr je nepřítelem inflace bankovek. Vystoupil bych pouze proti tvrzení, jak jsem to učinil již v rozpočtovém výboru, že srovnává československý stát s ostrovem v moři inflace.
Tam jsem řekl, že to jde poněkud příliš daleko. Snad by bylo mnohem vhodnějším přirovnání s lodí poškozenou na moři, jejíž kapitán a mužstvo musí nasaditi vše, aby tuto loď ještě dovedli k pevné zemi. S tím bych mnohem spíše československý stát srovnával. Neboť kdo by byl tak pošetilým, aby věřil, že tyto valutární poměry v sousedních státech nepůsobí nutně automaticky na československý stát? Pánové, přál bych si, aby tomu tak nebylo. Kdo však jen něčemu z národního hospodářství rozumí, bude musiti připustiti, že dnes nebo zítra, ve dvou až třech měsících, snad, máme-li štěstí, teprve za čtyři měsíce, tyto poměry v sousedních státech nebudou-li zkonsolidovány, musí přirozenou nutností míti na nás vliv. A člověk se musí chytiti za hlavu, vidí-li naši zahraniční politiku a srovná-li s touto zahraniční politikou obchodní politiku našeho státu. Vezmeme-li si před oči statistická čísla naší obchodní politiky, pak teprve je nám jasno, že národní hospodářství tohoto státu je ničeno jeho politickou orientací. (Souhlas na levici.) Pánové, dovoz z Německa činil v roce 1920 53.09%, z Rakouska 8.38, z Ameriky 5.34, z Polska 2.72, z Francie 0.63, z Maďarska 2.23, z Belgie 2.13%. A vývoz do Německa činil 74.74%, do Rakouska 34.67%. A vezmete-li to vše, nechci vás unavovati všemi těmi číslicemi, dojdete k poznání, že jsme při poutáni, ať chceme nebo nechceme, právě k oněm státům, k nimž nemůžeme se dostati do přátelského politického vztahu, protože vláda vážně nechce. A ani v prvém čtvrtletí se na oněch poměrech nezměnilo úplně nic. Poměry zůstaly tytéž. Jak se ty věci budou dále vyvíjeti, nemohu přirozeně říci. Schází nám úřední čísla o úhrnu dovozu a vývozu, byl jsem tu odkázán pouze na soukromé zprávy, jichž správnost - pravím to výslovně - nebylo možno zjistili. Avšak podle těchto soukromých čísel, jež mně byla dodána, činil dovoz v roce i 1919 6.507,000.000, vývoz 5.687,000.000, byli jsme tedy pasivní 819,738.000. V roce 1920 činil dovoz 16.383 milionů, vývoz 16.189 milionů. Byli jsme stále ještě pasivní 193,607.000. Pánové, tu musíme prohlásiti, že 80% tohoto dovozu a vývozu jde do těchto zemí, se kterými nejsme v politické shodě. Pánové, žádáme uvolnění dovozu a vývozu, žádáme, abyste nebrzdili rozvoj obchodu a průmyslu; při této příležitosti musím upozorniti také na jednu okolnost, i jež při všeobecné debatě nemůže zůstati beze zmínky, poněvadž jde o tisíce dělníků, kteří známými valutovými poměry v Německu byli strženi do společného utrpení. Na hranicích československého státu bydlí tisíce dělníků, kteří musí hledati zaměstnání a chléb venku v Německu. Dříve byly ovšem mzdy 300-350 Mk. dosti značné, v dnešní době však to znamená při valutárních poměrech snížení těchto platů na třetinu a můžeme si nyní představiti postavení těch lidí; a podle našeho názoru je povinností vlády, aby učinila neprodleně všechna opatření, aby těmto lidem pomohla.
Jako devisa vlády bylo voláno slovo: Šetřit! Dobře! Jsme s tím srozuměni! Šetřte při výdajích na militarismus! Právě jsem měl příležitost dokázati, že byste ušetřili nejen 3 1/2 miliardy, nýbrž mimo to vydělali byste zařazením zbytečných vojáků k produktivním účelům 1 1/2 miliardy pro národní hospodářství. Šetřte při systému policie, ne na policejním mužstvu a na četnictvu, jež je spatně postaveno a placeno, nýbrž na systému policie! Šetřte na instituci četnictva! Šetřte lidským materiálem, který má stát po ruce, šetřte s dietami a stravným na Slovensku, jež činily v našem rozpočtu 420 milionů korun; to je neslýchaná, ohromná položka. Tím se však nepraví nic proti těm ubohým úředníkům, kteří jsou posíláni na Slovensko - aby se člověku slovo v ústech neobracelo a nedával se mu jiný význam nýbrž jde o to, že předstíráte, že ta vydání musíte činiti, protože prý nemáte pro úředníky přístřeší. Vezměte jen do ruky tužku a vypočtěte, kolik domů byste mohli vystavěti jen v jediném roce (Souhlas na levici.), kdybyste použili jen toho kapitálu za jediný rok. Pomyslete dále, že tím vším zatěžujete příští generaci, co dnes děláte. Myslím, že by nebylo třeba vypočítávati, zda těmito 490 miliony není dáno zúročení kapitálu, kterým vy jste mohli rázem učiniti konec bytové nouzi. (Souhlas na levici.)
Vy si představujete šetření jinak. Pravíte: "Osobní náklad státní je ovšem v mnohých odvětvích příliš vysoký," a dále říkáte "že učiníte na obranu republiky vše, čeho je třeba." Říkáte to v jedné a téže souvislosti s pojmem "Šetřit". "Zvyšujeme položky, jež jsou věnovány účelům sociálním a produktivním, musíme však rozlišovati, čeho je třeba ihned a nezbytně a co může cekati až do zítřka." Bezpodmínečně lpí ministr financí na tom, že bude podporovati nutné výdaje na militarismus. To je to první, co děláte, a pak teprve přijdou "produktivní účele". Dokázal jsem však již, jak se v tomto státě pečuje o kulturní účely. A nyní, pánové, - nebudu přes příliš dlouho využívati vaší trpělivosti, budu v spěšném tempu hovořiti o další kapitole - praví pan ministr financí dále: "Všichni veřejní činitelé musí se dáti vésti zásadou největší hospodárnosti, aby známá cesta opatrování kreditů pokud možno nemusela býti nastoupena, tím méně, ježto můžeme počítati s domácími úvěry jen ve skrovných mezích a s úvěry zahraničními pouze k účelům investičním." Můžeme počítati s tuzemskými úvěr jen ve skrovných mezích. Jisto je, pánové, naše bohatství není nevyčerpatelné a naše národní hospodářství potřebuje nyní peněz, aby se mohlo rozvíjeti a mohlo si opatřiti technická zařízení, jež nebyla za války a v době poválečné opatřována. To musí se uznati. Avšak věc se nemá naprosto tak, jako by domácí úvěr byl úplně vyčerpán. Že domácí úvěr selhal, to dlužno přičísti jiné okolnosti, o které držitelé moci v tomto státě tak neradi mluví a na kterou jsou tak neradi upomínáni. Musí to však býti stále opakováno; důvěra lidu k státu musí býti nejprve posílena a upevněna. Musíte bezpodmínečně zaplatiti závazky, které přijalo staré Rakousko vůči občanům tohoto státu. Pánové, musíte řešiti otázku válečných půjček v tom smyslu, jak jsem již několikráte naznačil, a nám ani snad nenapadne, abychom se zastávali bohatých, nám tane na mysli zaplacení válečných půjček nemajetným vrstvám národa.
Rád bych se ještě krátce zabýval výroky presidenta nejvyššího kontrolního úřadu vůči redaktoru "Prager Tagblattu". Praví, kdyby byl postaven před otázku: důkladné projednání rozpočtu nebo získání pevného podkladu pro další státní hospodářství, že by dal přednost druhému. Na to pravím presidentovi nejvyššího kontrolního úřadu: ani jedno, ani druhé, nýbrž obojí do hromady. Podrobné projednání rozpočtu v poradách a získání pevného podkladu pro další hospodaření státu. To je tak vše obecně uznaná zásada, že nepokládám za potřebné, polemisovati o tom, zvláště ne s panem presidentem nejvyššího kontrolního úřadu, jehož si jako odborníka nesmírně vážím. Praví nám, že posud nebyla sjednána shoda mezi administrativou a kontrolou. To je smutná kapitola. Bylo by již svrchovaně na čase, aby se tak stalo! Nemohu se bohužel zabývati ani výklady pana hlavního zpravodaje k rozpočtu, byť by to bylo sebe lákavější, poněvadž bych jinak odnímal příliš mnoho času svým klubovním druhům. Jedno slovo však, pánové, mělo by býti ve všeobecné debatě řečeno. Měli bychom promluviti o zamýšlených celních tarifech. To je bláznovství, co tu provádíte. Připomínám vám vaše vlastní chování ve starém Rakousku, když šlo o sjednání celního tarifu se Srbskem a Bulharskem. Pánové, vy zničíte celé naše národní hospodářství, zničíte všechny obchodní styky se státy, chcete-li opravdu uskutečniti celní tarif v onom rozsahu, ve kterém nám byl oznámen. O co vás prosím, to jest jen toto. Nepoužijte zmocňovacího zákona z 12. srpna, nýbrž předložte ten celní tarif Národnímu shromáždění.
Na konec chci souhrnně říci: Nemáte
peněz na nouzové výpomoci, chcete, aby se teprve sněmovna o tom
uradila, odkud by bylo možno vzíti peníze. Nemáte peněz pro pensisty,
nemáte peněz pro nezaměstnaně, když snižujete částku 100 milionů
na 75 milionů. Nemáte peněz pro válečně poškozence, kteří již
po léta nemohou vystačiti s tím žebráckým grošem, který dostávají.
Nemáte peněz na vyživovací příspěvky. Plnýma rukama však vydáváte
na militarismus. V ústech máte demokracii a v téže době jsou politická
pronásledování a útisky na denním pořádku. Pochopíte, že vzhledem
k těmto poměrům budeme hlasovati proti rozpočtu. (Souhlas a
potlesk na levici.)