8. zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod o vládním návrhu zákona (tisk 546) o doplnění článku IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z., a uher. zák. čl. LIII z roku 1907 (tisk 2506).
Zpravodajem jest pan posl. Anděl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Anděl: Vládní návrh zákona je doplňkem celního zákona, jenž vyhovuje naléhavé potřebě průmyslových zájemců, jak dovozeno je ve zprávě obchodně-politické komise sdružených obchodních a živnostenských komor a zemědělských rad. Jde totiž o to, že osvobození strojových součástí, zařízení a řemeslnického náčiní od cla bylo posud možno jen tenkrát, když zde zařizovala cizozemská továrna filiálku nebo celý svůj podnik k nám přenesla.
Po převratu, po utvoření samostatného
státu našeho, množí se případy, že dovážejí sem zejména vídeňské
a říšskoněmecké firmy z oboru textilního stroje a strojové součásti,
tovární zařízení, aniž jde o zřízení filiálek nebo převezení celých
podniků. A tu jde o to, aby i pro tyto případy mohlo býti věcné
odůvodnění, a poněvadž všichni interesenti z kruhů průmyslových
i zemědělských vyslovili se pro to, doporučuje výbor pro průmysl,
živnosti a obchod, aby vládní návrh zákona beze změny byl schválen.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj je hotov. Přistoupíme k debatě.
"Proti" je zapsán p. posl. Simm. (Hlasy: Není přítomen!)
Není přítomen, ztrácí tudíž slovo.
Debata odpadá, poněvadž není přihlášen další řečník. Byly učiněny
pozměňovací návrhy?
Zpravodaj posl. Anděl: Nebyly.
Předseda: Měli bychom přistoupiti k hlasování. Poněvadž ani teď není dostatečné presence, ponechávám hlasování o tomto předmětě denního pořadu s ostatními odloženými.
Přikročím k 9. odstavci denního
poradu dnešního, jímž je
9. zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
Zpravodaji jsou za výbor rozpočtový pan posl. Bradáč a za výbor branný pan posl. Hrizbyl.
Uděluji slovo za výbor rozpočtový
panu zpravodaji posl. Bradáčovi.
Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal o návrhu zákona, aby byla doplněna augmentace naší československé armády. Třebaže víme, že se strany pánů německých kolegů bude nám vytýkáno, že to je militarismus, přece rozpočtový výbor velmi důkladně uvažoval všechny důvody pro i contra a řekl, že musí se starat ve smyslu svého branného zákona, jejž dalo revoluční Národní shromáždění Československé republice, o to, aby mužstvo naší armády bylo vyzbrojeno a vystrojeno.
Uvážili jsme, vážení pánové, všechny
okolnosti, věděli jsme velmi dobře, že i široké vrstvy naše těžko
budou chápati tento velký výdaj, který zase žádá ministerstvo
národní obrany. Než přes to, uváživ jak dnešní poměry nezaměstnaných,
tak i potřebu, již jsme odůvodnili, rozpočtový výbor usnesl se,
aby 322 mil. K na doplnění augmentace byly povoleny. Vážení, mohu
říci, že nemůže se zde mluviti o militarismu, nýbrž jedině o obraně,
a kdyby byl někdo z pánů viděl v posledních dnech, jak naše mladé
vojsko, oni nejposlednější takřka, naposled odvedení, slaví, řekl
bych, svůj svátek v Hradci Králové, pak byl by viděl, že zde jest
jistě výchova zcela jiná, než ve starém Rakousku, že není zde
naprosto nic ze starého militarismu, nýbrž že jde čistě o výchovu
vojáka, který má býti hotov tak, aby mohl v každou dobu brániti
svou vlast. Rozpočtový výbor, pánové, navrhuje, aby předloha tato
byla schválena. (Výborně!)
Předseda: Uděluji
slovo zpravodaji výboru branného p. posl. Hrizbylovi.
Zpravodaj posl. Hrizbyl: Slavná sněmovno! Kladu si za čest, podati za výbor živnostenský tuto zprávu k tisku 2591. Budiž mi dovoleno, abych několika slovy především prohlásil, že nezaměstnanost, která všeobecně v naší republice citelně se objevuje, velmi značně postihla některé odbory, a tato předloha ji může značně zmírniti. Jest to především odbor textilní při výrobě sukna v některých částech naší republiky, jest to výroba oděvu a jest to výroba obuvi. Zejména u dělnictva krejčovského a obuvnického jeví se v poslední době značná nezaměstnanost a mohu prohlásiti, že budeme tím velmi prakticky řešiti otázku nezaměstnanosti. Stát dostane své potřeby a nemusí vypláceti podpory v nezaměstnanosti.
V branném výboru, za který mám čest mluviti, došlo k úplné dohodě v názorech jednotlivých poslanců, především zástupců mého klubu, zejména když pan ministr národní obrany, generál Husák, prohlásil, že 4. odstavec původní vládní osnovy tisk 2009 odvolává, t. j. že na základě dohody nedojde k zřízení střihačské dílny ve vlastní režii ministerstva národní obrany, za druhé, že ministerstvo národní obrany bude dbát toho, aby mzdy za konfekci byly dodržovány podle nařízení ministerstva sociální péče, jak resoluce kol. Nováka v přiložené zprávě zní.
Ujišťuji slavnou sněmovnu, že především dělnictvo krejčovské a obuvnické v Prostějově, Boskovicích, Brně, Třešti a v Praze a všude, kde jsou jeho průmyslové podniky, uvítalo tuto předlohu velice sympaticky a velice těžce nese, že pan ministr národní obrany vzhledem k nedostatkům této předlohy, která měla některé formální chyby, zastavil platy a tak celou řadu živnostenských družstev dělnických tímto opatřením značně poškodil.
Z těchto důvodů pokládám za povinnost prohlásiti jménem branného výboru, že připojuji se k návrhu rozpočtového výboru a doporučuji vládní osnovu plenu ke schválení.
Současně prosím, aby byly schváleny resoluce, které jsou součástkou usnesení a dohody k povolení 322 mil. Je to především resoluce kol. Nováka, že ministerstvu národní obrany ukládá se, aby všem svým podřízeným instancím uložilo dodržovati nařízení ministerstva sociální péče ze dne 27. prosince 1920 o dělnických mzdách a vojenské konfekci.
Druhý resoluční návrh je návrh
kol. Špatného, Hrizbyla, Hummelhanse a soudruhů
na zřízení kontrolní komise za účelem kontroly dodávek vojenských:
"Poslanecká sněmovna se usnáší: Budiž zvolena 24členná parlamentní
komise za účelem kontrolování vojenských dodávek u ministerstva
národní obrany". (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Navrhuji předem, aby stanovena byla řečnická lhůta 20 minut. Námitek proti tomu není? (Hlas: 10 minut!) Předpokládám, že páni poslanci plně této 20minutové lhůty nevyužijí. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Sděluji, že k slovu jsou dosud přihlášeni tito páni poslanci: "proti" pp. posl. Patzel, dr. Baeran, Bobek, J. Mayer, dr. Kafka, Füssy, Taub.
Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti" panu posl. Patzelovi. (Hlasy: Není přítomen!)
Není tu. Ztrácí slovo.
Uděluji slovo p. posl. dr. Baeranovi. (Hlasy: Není přítomen!)
Není tu. Ztrácí slovo.
Panu posl. Bobkovi. (Po přestávce:)
Není tu. Ztrácí slovo.
Panu posl. J. Mayerovi. (Po přestávce:) Není tu. Ztrácí slovo.
Panu posl. dr. Kafkovi. (Po přestávce:) Není rovněž zde. Ztrácí slovo.
Panu posl. Füssymu. (Po přestávce:) Není zde. Ztrácí slovo.
Slovo má pan posl. Haken.
Posl. Haken: Vážená sněmovno! Příliš časté požadavky, s nimiž vojenská správa před sněmovnu dochází, nasvědčují tomu, že jsme skutečně státem militaristickým. Není to dávno, kdy ministerstvo národní obrany přišlo s požadavkem schválení 3/4 miliardy korun, a dnes opět předstupuje s požadavkem novým. V důvodové zprávě mluví se o nezaměstnanosti dělnictva a o nezaměstnanosti dělnických a živnostenských družstev. Pokládám tento důvod za prostou zástěrku proto, poněvadž jsem přesvědčen, že touto cestou se ani nezaměstnanost dělnická ani nezaměstnanost v družstvech živnostenských nebo dělnických neodstraní.
Tato nezaměstnanost může býti odstraněna jedině plánovitě řešenou výrobou, a to výrobou produktivní.
Vojenská správa chce tímto důvodem dělat nátlak zejména na zástupce dělnictva, aby její požadavek odhlasovali; my se tímto důvodem klamati nedáme a budeme hlasovati proti. (Hlas: Kdyby to byla rudá armáda, tak pro!)
Ano, to je něco jiného.
Domnívali jsme se, že ukončením tak zvané světové války bude skončeno také zbrojení a zabezpečen světový mír. Tak domnívali se jak vojíni na frontách, tak také obyvatelstvo doma; leč úžasné zbrojení, do něhož se dostávají všechny státy evropské i mimoevropské, předstihuje zbrojení předválečné doby. Čteme, že všechny veliké státy evropské i mimoevropské nebývalým způsobem rozmnožují svůj vojenský i válečný materiál všeho druhu a že jsme se klamali, domnívajíce se, že válkou světovou bude nastolen mír a militarismus odstraněn. Příčina, proč není mír zabezpečen, vězí také v tom, že tato válka byla skončena imperialistickým výbojným mírem vítězných států.
Všeobecně se tvrdilo, že Německo jest příčinou zbrojení. Dnes je Německo odzbrojeno a vidíme, že zbrojení pokračuje tím větším tempem. Příčina ovšem jest jinde. Příčina je v kapitalistickém založení jednotlivých států a my jsme proto přesvědčeni, že dokud nebude odstraněn kapitalistický řád, nebude odstraněno také zbrojeni. Zbrojení, militarismus jsou důsledkem hospodářské a politické expanse. Hospodářská expanse má v důsledku politickou expansi a politická expanse musí za nynějších poměrů býti podepírána silnými armádami. Tedy z tohoto poznání dedukujeme, že boj za odstranění kapitalistických řádů jest jedině také bojem za odstranění militarismu a navrácení trvalého míru. My se díváme kriticky i na tak zv. snahy antimilitaristické. Snahy antimilitaristické jevily se u nás před válkou v některých stranách příliš ostře. Byla to zejména strana národně sociální, českých socialistů, kteráž velmi důrazně pěstovala antimilitaristicky program. Na podobném stanovisku stála v tehdejší době i strana sociálně demokratická. Teď pozorujeme, že obě tyto strany, zejména strana českých socialistů, tento antimilitaristický program opustila, a my jsme přesvědčeni, že nebyl tento program veden snahou za odstranění militarismu a válek, nýbrž že byla to jen část programu nacionálního, že antimilitaristické hnutí strany národně sociální nebylo nic jiného, než hnutí nacionální. Jakmile byl založen samostatný stát, jest viděti, že tyto snahy antimilitaristické úplně minuly a z těch stran, které byly antimilitaristickými, vyvinuly se strany militaristické.
Jsme přesvědčeni, že tento antimilitarismus, jak jsem řekl, jest nacionální. Vidíme to podle toho, že se tu úlohy obrátily: zatím co čeští socialisté byli ve Vídni antimilitaristy a němečtí militaristy, dnes jest to obráceně. Čeští nacionalisté jsou militaristy a němečtí antimilitaristy. Vidíme, že jest to pouze moment nacionální a ne moment antimilitaristický (Různé výkřiky.)
Rovněž díváme se kriticky i na
snahy mírové. Uvádím, že ani snahy pacifistické nejsou s to, aby
zabránily válkám. Mezi přední pacifisty na příklad náležejí přední
dodavatelé armád, američtí majitelé továren na válečné potřeby
a tito majitelé, miliardáři, kteří na jedné straně podporují tak
zv. pacifistické hnutí světové, na druhé straně vydělávají miliardy
dodáváním válečného materiálu. (Různé výkřiky.) Pro socialistu
je stanovisko docela jiné. (Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Haken (pokračuje): Mluví se, vážená sněmovno, velmi mnoho o odpolitisování naší armády. Já se tohoto hesla dotknu. Podle našeho soudu každá armáda - konečně zkušenosti válečné to ukázaly - vystupuje s určitou politickou tendencí, neboť každá válka jest jen výsledkem určitých politických snah, a není možno armádu neutralisovati, poněvadž každá armáda, jak jsem řekl, stojí ve službách určitých politických tendencí. To jsme viděli již za války. Jest přirozeno, že naše armáda, jako armáda státu měšťácko-kapitalistického, stojí - dokud tento stát jest na tomto programu budován - za politickou tendencí měšťácko-kapitalistickou. Na druhé straně ovšem armáda ruská, stojící na programu socialistickém, jest ve službách idee socialistické. To jest rozdíl mezi armádou kapitalistického státu, kterou potíráme, a armádou socialistického státu. Pro socialistu je věc úplně jasná.
Zajímavo jest, odkud tyto snahy po odpolitisování a neutralisováni armády jdou. Vidíme, že volání po odpolitisování armády jde právě z řad politických stran zpátečnických, najmě stran měšťáckých, poněvadž armáda v posledních volbách ukázala svým hlasováním velké procento socialistických příslušníků. Dnes národní demokracie i strana agrární volají po jejím odpolitisování. Jsem přesvědčen, kdyby bylo vojsko odevzdalo většinu hlasů národní demokracii, že by dnes národní demokracie nevolala po jejím odpolitisování.
Z téhož důvodu, vážená sněmovno, také i ministr Husák vyjadřuje se ve svých projevech proti volebnímu právu vojáků. My tyto snahy důrazně odmítáme. My považujeme vojáka za plnoprávného občana a nedopustíme, sec síly naše budou, aby to právo, které jednou vojáku bylo přiznáno, to jest právo zúčastniti se také voleb, bylo mu vzato. (Výborně!) Na druhé straně, vážení pánové, snahy, jež vyjadřuje také zmíněný ministr národní obrany p. Husák a rovněž tak generální inspektor p. Machar, čelí k tomu, aby armáda tvořila úplně nezávislý pretoriánský sbor, do něhož mají co mluviti jen vojenští odborníci; pokud má oprávnění k tomu p. Husák, nechci kritisovati, ale rozhodně tvrdím, že p. Machar je nejméně povolán, aby mluvil o odbornictví v armádě, poněvadž p. Machar není pražádným vojenským odborníkem. Pan Machar dostal se do vojenských služeb jen snad proto, že napsal kdysi před lety známý feuilleton, v němž to, co dnes sám hájí a co požaduje, velmi pěkně sesměšňoval. (Hlas: Žid Trocký je odborníkem armády!) Takové znalosti, jako má p. Machar o armádě, má jistě nejposlednější frajtr naší armády, který se zúčastnil válečného tažení za války, kdy p. Machar seděl v internačním táboru.
Nám jest, vážená sněmovno, velmi dobře znám ohromný význam armády a my také z tohoto důvodu se budeme snažiti, a v těchto snahách nedáme si brániti, aby tato armáda byla naše. (Smích. Výkřiky: Pak jste antimilitaristé!) Proto stojíme proti militarismu a pacifismu! (Hluk. Výkřiky. Předseda zvoní.)
Opakuji, že nám je velmi dobře znám velký význam armády. Dokud ovšem tato armáda stojí ve službách měšťácko-kapitalistických stran a její politiky, do té doby s touto armádou nemůžeme souhlasiti, ale my se budeme snažiti, aby tato armáda byla vyrvána ze služeb politiky měšťácko-kapitalistické a aby byla zapřažena do služeb daleko vyšších, lidštějších, to je do služeb idee socialistické. (Posl. Koudelka: Socialismus se neuskuteční žádnou armádou, nýbrž mírem!) To je naivnost určitých socialistů, které my nesdílíme. (Výkřiky. Předseda zvoní.)
Z téhož důvodu, vážená sněmovno, nepřestaneme do armády zanášeti socialistické myšlenky. My jsme nesouhlasili již ve volbách s usnesením, že armáda má býti oddálena ode vší politické agitace. Vy sami víte, že žádná strana tohoto usnesení neuposlechla, že přes to každá strana hleděla získati si u vojáků důvěry a hlasů.
My říkáme otevřeně: nepřestaneme mezi armádou agitovati, nepřestaneme do armády zanášeti myšlenky socialistické, nepřestaneme usilovati o to, aby tato armáda, která je ve své většině složena ze synů chudých rodičů... (Hlas: Ale ne z komunistů!), nebyla armádou, sloužící myšlenkám měšťácko-kapitalistickým, aby se nestavěla do služeb výbojných snah měšťácko-kapitalistického imperialismu (Posl. Johanis: Vždyť to Šmeral dělal za války také!), aby nevystupovala proti dělnictvu, proti komunistům a socialistům jako proti vnitřnímu nepříteli státu, nýbrž aby poznala, že nepřítelem státu není toto socialistické a komunistické dělnictvo, nýbrž že větším nepřítelem státu jsou ty vrstvy, ty strany, které chtějí udržeti násilím a celým státním aparátem diktaturu buržoasie.
Z tohoto důvodu půjdeme mezi vojáky,
budeme mezi nimi agitovati, nepřestaneme agitovati, nepřestaneme
je odvraceti od tohoto buržoasního názoru na armádu a budeme usilovati
o to, aby tato armáda byla vyrvána ze služeb politiky měšťácko-kapitalistické
a byla zapřažena do služeb myšlenky socialistické, čili budeme
se snažiti o to, aby z této armády stala se armáda rudá, která
bude oporou socialistického státu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Netolický. (Hluk. Výkřiky. - Předseda zvoní.)
Posl. Netolický: Vážená sněmovno! Pan kol. Haken ve svém úvodu se ohražoval proti tomu, jakoby předloha, kterou právě projednáváme, o ošacení a obutí naší armády, měla býti pojímána jako taková, která by pomáhala, také poněkud k řešení nezaměstnanosti v kruzích dělnických a živnostenských.
Já sám znova ze své zkušenosti mohu konstatovati, že pan kol. Haken v této věci nemá žádných zkušeností a že tedy nemůže mluviti pravdu. (Nepokoj.)
Já jsem to byl sám, který jsem
uvedl celou řadu deputaci dělnických a živnostenských do ministerstva
národní obrany.
Předseda (zvoní):
Pány zde ve středu sněmovny prosím, aby zachovali klid. Slovo
má pan posl. Netolický.
Posl. Netolický (pokračuje): Družstva tato i dělníci žádali, aby dostalo se jim zaměstnání ze státních dodávek, poněvadž právě v té době, letos na jaře, obor obuvnický a krejčovský to byl, který neměl žádné práce a hrozil velkou nezaměstnaností. My při posuzování této předlohy o povolení náklad u 322 milionů vycházíme právě z toho předpoklad u, že tím odpomáháno bude veliké nezaměstnanosti v oborech, kterých tato předloha se týče.
Vycházím ze základních předpokladů dalších. Naše armáda jako taková zde jest, máme proto povinnost, abychom postarali se o její výbavu, ošacení; ona není podle našeho přesvědčení armádou výbojnou, nýbrž pouze a jedině armádou obrannou. - Jestliže kol. Haken připustil, že armádě rudé by povolil všechno, čeho by potřebovala, snad ještě více, než co dnes jest žádáno, tedy plným právem, poněvadž vidíme v dnešním vojenském zřízení pouze akci obrannou, budeme hlasovati pro potřeby, které tato armáda má.
Jestliže slavná sněmovna povolila letos na jaře náklad 380 milionů na výzbroj, tím spíše a zajisté z těchže důvodů může povoliti 322 milionů, kterých potřebuje armáda na obuv a na šaty. My v zastoupení živnostenských družstev klademe veliký důraz na to, aby při dodávkách pro ministerstvo národní obrany dodržováno bylo ono resoluční usnesení, kterým živnostenským a dělnickým družstvům jest reservováno 75% a průmyslu 25% potřeb. Vedle toho žádáme, aby dodržováno bylo také resoluční usnesení, které zvýšilo cenu pro družstva maloživnostnická a dělnická o 15% oproti cenám velkovýrobců. Vedle toho žádali bychom, aby při odvádění nebyl vymáhán 1% poplatek z povolených účtů, poněvadž dnes jest povinnost pro každého dodavatele platiti 3% kolkovného a jiných vydání. Když by tento 1% poplatek měl býti zachován, bylo by povinností družstev dělnických a živnostenských, aby platila okrouhle 4% z mála, které při takových státních dodávkách vyzískají.
Stěžujeme si - a bylo to najmě letos na jaře při odvádění výrobků družstev živnostenských ba i dělnických - že při přejímání postupovala komise a vojenská správa příliš rigorosně, do té míry, že u některých družstev nebylo přijato velké procento vyhotovené obuvi. Pro ta družstva znamená podobné odmítnutí dodávky téměř finanční katastrofu. Nechceme tím říci, že bychom se přimlouvali za to, aby přijímány byly výrobky nedokonalé, nýbrž chceme říci, že státní správa musí se postarati nějakým způsobem o to, aby všem živnostenským a dělnickým družstvům učinila přístupnými poučné vzory, podle kterých by se ta družstva měla říditi. V podmínkách dodávkových jest sice dáno ustanovení, podle kterého si může družstvo jíti prohlédnouti vzorky do augmentačního skladiště do Brna, ale představte si, co to znamená pro takové družstvo, dostane-li snad 100 anebo 200 párů obuvi, aby vedle výloh při odvádění mělo vysílati své členy do Brna, aby tam získali určitých znalostí, aby opatřovali si vzorky a podmínky, podle kterých tato dodávka má býti zhotovena. Vyslovuji požadavek, aby v těchto věcech státní správa hleděla k tomu, aby ústavy na př. zvelebovací byly poukázány, aby podobné podmínky a vzorky zaopatřovaly a učinily je přístupnými potřebám živnostenským a družstevním. Mám na zřeteli technologické museum v Praze, které nemá bohužel v poslední době po této stránce ani nejmenšího zařízení. Když jednalo se před časem o obsazení ředitele tohoto technologického musea, vyslovovalo se jméno praktického živnostníka. Byly podávány různé námitky a následkem toho místo to zůstalo neobsazeno. Technické museum vedou 3 úředníci z ministerstva obchodu. Nemám nejmenší příčiny pochybovati o pracovitosti a snad o dobré vůli těchto úředníků, ale přece jen při praktickém provádění seznáváme, že oni, nemajíce znalostí a neznajíce potřeb kruhů živnostenských a dělnických, nemohou dobře vyhovovati. Tedy projevuji při této příležitosti přání, aby ředitelství technologického musea bylo obsazeno mužem praktickým, který by měl právě při těchto příležitostech, při dodávkách státních, hleděti a působiti k tomu, aby veškerá poučení, která jsou nutná k dodávkám, opatřoval. - Za tím účelem dovolím si na konci svých vývodů navrhnouti krátkou resoluci.
Toto technologické museum má za povinnost vydávati věstníky, pečovati o naše živnosti a družstva, aby byly zpraveny o těch všech předmětech dodávkových a také i o nařízeních, o podmínkách, které s těmi nebo oněmi dodávkami jsou spojeny.
Mohu tedy prohlásiti jménem strany, ke které kladu si za čest náležeti, poněvadž armádu pokládáme za obrannou a máme povinnost o ni se starati, že budeme hlasovati pro náklad, který je žádán v předloze projednávané.
Resoluční návrh o kterém jsem mluvil, má toto znění (čte):
"Vzhledem k tísni hospodářské
a nezaměstnanosti ucházejí se živnostenská a dělnická družstva
o státní dodávky. Z družstev těchto je mnoho takových, která poprvé
dodávku podobnou pracují. K tomu nemají ani vzoru, ani předloh
a nedostanou jich ani od ústavů v podmínkách uvedených, jako na
př. od vojenského oděvního skladiště v Brně. Tím se vysvětlují
mnohé nedostatky, třeba i podřadného rázu odvedených výrobků.
Tyto nedostatky odstraniti by mohlo technologické museum v Praze,
kdyby plně vykonávalo své poslání. To se nyní neděje zajisté jen
proto, že tento ústav, který má sloužiti živnostnictvu i dělnictvu
v intencích zvelebovacích, jest po té stránce veden nedostatečně.
Žádáme proto, aby v době co možná nejkratší místo ředitele technologického
musea v Praze, bylo obsazeno zkušeným, vzdělaným a potřeb jmenovaných
stavů znalým odborníkem." (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Resoluce, kterou právě navrhl a přečetl p. posl. Netolický, má dostatečný počet podpisů a je tudíž předmětem jednání.
Sděluji, že pana ministra národní obrany zastupuje v důsledcích usnesení ministerské rady pan ministr spravedlnosti dr. Popelka.
Z ministerstva národní obrany jsou přítomni: generální inspektor československých vojsk dr. Machar, min. tajemník Blahník, přednosta politické kanceláře, a min. tajemník dr. Novák.
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
a to na straně "kontra" p. posl. Uhlovi.
Poslanec Uhl (německy): Slavná sněmovno! Události poslední doby dokázaly jasně, že veliká část obyvatelstva tohoto státu je stále ještě zachvácena válečnou psychosou, že stále ještě se uplatňují účinky války, že se veliká část obyvatelstva nemůže zbaviti těchto vlivů. Musili jsme konstatovati politování hodnou skutečnost, že vlivné politické kruhy tohoto státu schvalují události, jež se sběhly na venkově, že orgány vlivných politických směrů vydávaly pravé zprávy z bojiště a prohlašovaly činy legionářů za zářivé hrdinství, za skvělá vítězství nad pokojným civilním obyvatelstvem, a otevřeně se přiznává, že poměr mezi většinou a menšinou v tomto státě vybudován je ještě docela na stanovisku vítěze k přemoženému. Vlastní lid, část vlastních státních občanů, pokládána je za přemožené a podle toho se s ní také zachází. Tímtéž smýšlením, jež se v posledních dnech opět obzvláště projevilo, jsou ovládány i strany většiny, a především vláda. Jinak by nebylo možno, aby se se strany vlády dál pokus vybudovati militarismus, jenž daleko přesahuje velikost a počet obyvatel tohoto státu. Musíme říci, že ministerstvo národní obrany podléhá rovněž úplně této psychose, že ministerstvo národní obrany podniká vše, aby vybudovalo mohutný militarismus, aby tomuto státu opatřilo silné vojenské vyzbrojení.
Stát jest v těžké finanční krisi a strany většiny a jejich nejlepší hlavy namáhají se celé týdny a měsíce, aby nalezly cestu, kterou by bylo možno z té krise se dostati. Musíme konstatovati, že se strany vojenských kruhů nebéře se pražádného ohledu na finanční stav státu, že se strany vojenských kruhů naprosto se nedbá finančních obtíží státu, nýbrž že nároky našich vojenských kruhů daleko přesahují míru přípustnosti a možnosti. Musíme konstatovati, že v poslední době stávají se daňová břemena tísnivými i pro široké vrstvy českého lidu a že se i široké vrstvy českého obyvatelstva těmto obrovským daňovým břemenům vzpírají, a to způsobem, jenž jinak v tomto státě, v těchto krajích, nebyl obvyklý. Dnes ví každý státní občan, dnes každý cítí, i příslušníci české národnosti, že takový militarismus, jaký byl vytvořen revolučním shromážděním, znamená strašné, přetěžké břemeno netoliko pro stát, nýbrž i pro jeho státní občany, pro jeho národy. Naše vojenské těleso je přes příliš veliké a objemné a ukládá nám břemena, pod kterými musíme se hroutiti, kterých nemůžeme trvale za žádných poměrů nésti.