Myslíme však, že stát má zájem na vybudování vodních sil a že by mohl tyto peníze, jež dostane z daně, dostati mnohem lépe účastí na vybudování vodních sil. Jsme přesvědčeni, že také u nás budou hráti vodní síly rozhodující roli, a že v cizině, v Bavorsku, v Něm. Rakousku a vůbec v Německu, se vybudování vodních sil podporuje nejen, aby se ušetřilo uhlí, aby se spotřebovalo méně topiva, nýbrž myslíme, že je nutno podporovati vybudování vodních sil, poněvadž jen tím můžeme přijíti také k vybudování naší sítě místních drah. Jsme přesvědčeni, že vybudování sítě místních drah je v těsné souvislosti s elektrisací vodních sil a že jen touto cestou může býti otázka místních drah skutečně také rozluštěna. Při dnešním nedostatku uhlí není možno mysliti na výstavbu místních drah, poněvadž přece z uhlí, jež se spálí na drahách, polovina se ztratí. Tepelné kalorie, jež se z toho topiva dostanou, jsou tak minimální, že nutno spotřebovati neobyčejně mnoho uhlí a následkem toho provoz drah se také nevyplácí. K tomu ještě přistupuje, že při špatném uhlí - dnes se používá většinou jen špatného uhlí hnědého - způsobuje se jiskrami nesmírná škoda. A projdete-li časopisy posledních dnů, čtete o mocných požárech, které povstaly od jisker následkem sucha, čtete, že shořely velké lány polí plné drahocenných obilin, jichž bychom velmi nutně potřebovali ke své výživě. A tomu bychom se mohli vyhnouti, kdyby elektrisace drah postupovala.
Podíváme-li se na budování vodních sil v Německu, ukáží nám číslice, s jakou vehemencí se pracuje o tom, aby vodní síly byly dány do služeb národního hospodářství. V roce 1907 bylo v Německu 4˙43 milionů kilowatových hodin zelektrisovaných vodních sil; v roce 1917 již 22 milionů kilowatových hodin. To nám ukazuje, jak systematicky se děje vybudování vodních sil v Německu. Chudé Německé Rakousko přijalo 15. března t. r. zákon, jímž se poskytují při budování vodních sil daňové výhody. V Německém Rakousku se vybudování podporuje, u nás se zdržuje, u nás jsou vodní síly zdaňovány, aby se náš průmysl skutečně nestal vývoje schopným, abychom opravdu také nemohli ovládnouti skutečně trhu v různém zboží.
Nejtíže je postižen tímto zákonem
průmysl papírnický, poněvadž právě on je zbudován na vodním pohonu.
A dnes se již ukazuje, přes to, že daň dosud nepůsobí, že na př.
ve Švédsku může býti papír vyráběn laciněji než u nás a že náš
papírnický průmysl není již schopen konkurence proti švédskému.
Tímto zákonem učiníme tedy náš papírnický průmysl ještě méně schopným
konkurence. Tím způsobíme, že v papírnickém průmyslu tisíce dělníků
ztratí práci, poněvadž náš papírnický průmysl nenajde odbytu,
a to všecko pro to, jak se u nás dělají zákony. Náš klub nemůže
tudíž s touto předlohou souhlasiti. Domníváme se, že to je nepravá
cesta, kterou se mají ozdraviti státní finance, a že to je nepravá
cesta, aby se v tomto státě industrialisace také skutečně provedla.
(Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku panu posl. Füssymu.
Posl. Füssy (maďarsky): Dámy a pánové! Pan ministr financí zamýšlí opět postaviti nový berní lis. Máme již tolik berních šroubů, že venkovský lid vůbec již ani neví, jaké platí daně. Před nedávnem přišel ke mne v mém volebním okresu jeden můj krajan a s velikou radostí mi vyprávěl, že byl v předešlém týdnu u komise pro vyměřování daní, která prý jej osvobodila od placení všech daní. K mé otázce, jak jest to možné, vykládal mi, že se ho komise ptala, jaký má majetek. Když odpověděl, že nemá žádného majetku, řekla prý komise, že nebude tedy platiti daní z majetku. "Čím jste?" ptali se ho dále. "Nemám žádného zaměstnání", odpověděl. "Pak nebudete platiti ani daně z výdělku." A jeden z členů komise podotkl ještě: "Buďte jen klidný, zaplatíte ještě daň z toho, že neplatíte žádných daní." (Různé výkřiky. Hluk.) Z toho lze viděti, že pan ministr financí zamýšlí zavésti v brzku novou daň z toho, neplatí-li někdo žádných daní vůbec. (Veselost maďarských poslanců.)
Bydlím na Dunaji. Po 20 roků bylo na Dunaji z Bratislavy až do Parkáne asi 200 mlýnů, dnes - ač ještě nejsou zdaněny - je jich v chodu jen dvanáct. Tento průmysl tedy, z něhož zbylo jen něco málo procent a jenž beztak bojuje o své bytí, má býti nyní zdaněn.
Vážené dámy a pánové! Tento návrh nepřijímám ani v celku ani v podrobnostech, ježto tento průmysl, jsoucí beztak na vymření, měl by býti spíše státem podporován, nikoli však ještě zatěžován daněmi. (Posl. Surányi [maďarsky]: Velké mlýny jsou podporovány, ale maloprůmysl nikoli!) Udržování mlýnů vyžadovalo již dříve velkých obnosů, a budou-li nyní tyto mlýny, postavené na člunech daleko od břehu, na něž se musí dopravovati obilí čluny ručně poháněnými a jež právě proto vyžadují většího personálu, ještě zdaněny, pak musí býti provoz buď zastaven, čímž bude několik set lidí zbaveno chleba, nebo musí vůbec zaniknouti.
Vážené dámy a pánové! V maloprůmyslu to vázne. Abychom jej však zachránili před úplným zánikem, musíme jej za všech okolností podporovati a dávati mu přednost. Mlýny upevněné ke břehu mají také své obtíže, ale abychom zachránili před zánikem, před úplnou zkázou, mlýny, nalézající se uprostřed řeky, předkládám p. ministru financí tento krátký pozměňovací návrh (čte):
"4. Vodní síly, jež pohánějí
takové na lodích vystavené mlýny, na něž nutno obilí dopravovati
ručně poháněnými lodicemi, - nechť zůstanou i nadále v tom stavu,
v němž jsou nyní." (Potlesk u maďarských poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku panu posl. Bobkovi.
Posl. Bobek (německy): Velectěné dámy a pánové! Dnes máme se zabývati osnovou zákona, jež byla zajisté jako zřídka která osnova odmítnuta se vší rozhodností všemi zúčastněnými kruhy. Tato osnova měla již v roce 1919 svého předchůdce, avšak ten nesl se tehdy značně mírnějším směrem než dnešní, poněvadž vláda žádala jako daňovou sazbu jen částku 2 haléřů z koňské síly za jednu hodinu. Avšak již proti této osnově, proti níž mluvily nejen zájmy stavovské nýbrž i národohospodářské, zvedl se prudký odpor od povolaných k tomu činitelů. Dnešní osnova zvyšuje sazbu ze dvou hal. na 10 haléřů, což vyvolalo se strany zúčastněných kruhů bouři rozhořčení. Ovšem vládnoucí kruhy a strany většiny rády při takových příležitostech říkají, že rozhořčení a protesty pocházejí jen od Němců, kteří pro svou neschopnost vykonati věcnou práci a podle svého zásadního stanoviska vystupují proti každé dani, jak se to pokusil konstatovati nedávno poslanec Sajdl v rozpočtovém výboru, a kteří tím chtějí ruinovati stát odpírajíce mu to, co ke svému zachování potřebuje. Avšak v případu vodních sil mohu zajisté právem tvrditi, že bouře rozhořčení proti této dani nenabyla se žádné strany ostřejších forem, než právě se strany české. A to mohu tvrditi s klidem tím větším, když leží přede mnou zpráva o bouřlivém protestním shromáždění českých mlynářů v Praze, jež se konalo 13. června t. r. ve velkém sále Plodinové bursy a jehož se zúčastnilo přes tisíc mlynářů.
Tohoto protestního shromáždění účastnili se kromě zpravodaje inž. Nováka poslanci Vávra a Horák a také posl. Sajdl. Ve zprávě se praví: Všichni referenti se vyslovili proti dani a vášnivě vedli žaloby proti vládě a tísnivému systému daňovému. Poslanec československé strany národně-sociální - a byl to asi podle této listiny přítomných posl. Sajdl - který vystoupil pro zavedení daně - i dnes funguje jako řečník pro - tím přítomné na nejvyšší stupeň rozčílil; povykem a zdviženými pěstmi znemožnili mu další řeč a předsedovi podařilo se jen s námahou ty lidi uklidniti. Ostatní poslanci slíbili učiniti co je jim možno, a hlavně posl. Novák zdůraznil, že není ještě všechno ztraceno a že daň může ještě padnouti. V resoluci, která byla přijata jednomyslně, praví se mezi jiným, že mlynáři jsou rozhodně proti dani z vodní síly, která jejich majetek konfiskuje, činí je nevolníky v jejich podniku a i dále staví je do moci revisorů a špiclů; že za žádnou cenu nebude daň z vodní síly placena. Podle zjištění této zprávy následoval těmto vývodům dlouho trvající potlesk, přerušovaný výkřiky jako: Nedáme se přivésti na žebráckou hůl! Pryč s revisory a špicly! Hanba těm, kteří nás chtějí zničiti a t. d.
Z těchto vášnivých výlevů vidíte, dámy a pánové, že také Češi, tedy vaši vlastní straníci, ponenáhlu začínají poznávati, co se s nimi provozuje, a že také českým poplatníkům trpělivost dříve či později dojde. To jsou právě skutečnosti, které se nedají sprovoditi se světa několika fackami, ačkoli se člověk musí diviti, s jakou lhostejností a klidem české strany většiny usnášejí přes náladu svých vlastních poplatníků daň na daň, a k tomu s povrchností, která se prostě vymyká každému popisu. A při tom všechny výstrahy zůstávají nepovšimnuty. Kdo z vás, pánové tam z "pětky," bez předsudků pozoroval jednání v rozpočtovém výboru o dani vodní a dani z obratu, naprosto nemůže tvrditi, že vývody a spolupráce německých členů tohoto výboru byly naplněny a neseny jen duchem oposičním nebo nenávistí proti republice, nýbrž každý, kdo si vůbec ještě zachoval nestranný úsudek, bude musiti konstatovati, že všechno to, co bylo vykonáno od Němců v krátké době, která vám byla k disposici podle diktátu "pětky", bylo veskrze klidnou a věcnou prací v zájmu poplatníků v tomto státě. Pakli však přece zůstane vítězem noční a akordní práce "pětky", pak ať se poplatníci poděkují právě pánům většiny.
Z těchto slov již jste asi poznali, že to bylo neužitečné počínání, dáti se do boje proti dani z vodní síly, neboť ona je v radě "pětky" usnesenou věcí; to jsme se ostatně dověděli již z tisku, jejž ona informuje. Celá naše práce musela se proto předem omeziti na to, abychom přivodili trochu zlepšení toho zákona. Malé zlepšení v předloze vzniklo již tím, že vláda sama v posledním okamžiku změnila svoji předlohu potud, že svoji daňovou sazbu 10 hal. rozdělila v daň základní a daň přirážkovou, určivší základní daň na 4 hal. a přirážku na 6 haléřů. Tato přirážka byla pak snížena v rozpočtovém výboru pomocí německých hlasů na 4 haléře.
Dále musela se naše úloha omeziti na snahu, aby byly pokud možno rozšířeny daně prosté vodní sily. Tak jsme, jmenovitě naše strana, podporovali všechny návrhy, jež k tomu směřovaly. Podporovali jsme návrh českého kolegy Pastyříka, který požadoval, aby vodní síly do 10 ks byly od daně osvobozeny. Když tento návrh padl, podporovali jsme návrh Windirschův, aby osvobození od daně bylo rozšířeno aspoň na 8 koňských sil, a později pak náš poslední návrh, aby osvobození od daně bylo vyměřeno 5 koňskými silami. Tyto návrhy bohužel neprošly. Zůstane při návrhu vládním, že daň počíná již při 2 ks. Jen jednoho zlepšení bylo dosaženo potud, že daň od 2 do 5 ks je osvobozena od přirážky.
O dalších věcných námitkách, jež mluví proti dani, vyjádřili se šířeji již řečníci přede mnou. Jen jedno ještě. Pochopuji skoro, že se pánové z české většiny přenesli trochu lehčeji než my přes daň z vodní síly. Neboť oni jsou většinou zástupci roviny a jako takoví mají co činiti nejvíce jen s vodními silami klidně tekoucích řek a velkých toků, jež ovšem čekají na potřebné vybudování, jemuž však právě daní z vodní síly je bráněno. Vodní síly měly by býti konkurencí silám pracujícím s uhlím a bylo by v zájmu našeho národního hospodářství, aby se cílevědomým vybudováním vodních sil učinila přítrž drancování našich uhelných dolů, které vždy více se vzmáhá. Komu však není rady, tomu není pomoci. My jako zástupci pohraničního území máme potud těžké obavy, že v našich krajinách jde ponejvíce o menší, slabší a také nepravidelně tekoucí vodní síly, které jsou daní z vodní síly vydány nejtěžšímu nebezpečí. Námitka, že tu jde o vyrovnání s daní uhelnou, není případná, neboť daň z uhlí se jmenovitě v našich krajinách zase vyrovnává špatnými dopravními poměry, poněvadž tyto síly leží daleko od přirozených dopravních cest. Avšak i jinak mnohé nesouhlasí. Již daní výdělkovou jsou majitelé vodní síly postiženi tím tvrději než jejich konkurenti, že přece při určování daňové sazby přihlíží se více než náleží k malým nákladům, které prý jsou s používáním vodní síly spojeny. K tomu ještě přistupuje, že přirážkovým hospodářstvím, jež sebou přinesla tíseň obcí, dostali se majitelé vodní síly do situace přímo nesnesitelné.
Přes všechny tyto námitky nelze ovšem daň z vodních sil zadržeti. Je to vůle pětky. Avšak pravím vám, pánové, že sami podsekáváte větev, na níž sedíte, neboť domnívajíce se, že dosáhnete vysokých příjmů, saháte na kmenový kapitál, který tím prohospodaříte.
Z tohoto důvodu budeme hlasovati
proti dani z vodní síly a vynasnažíme se jen o ta zlepšení, která
směřují k lepšímu postavení malých držitelů vodní síly. (Potlesk
na levici).
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku panu poslanci Kostkovi.
Posl. Kostka (německy): Velectěné shromážděni! Nebylo by zajisté bezúčelno, kdybychom zde, v této vysoké sněmovně, věnovali na to čas a jednou provedli zásadní debatu o daních a promluvili o principech našeho daňového zákonodárství. Bohužel musíme zde mluviti jen zcela úryvkovitě o té neb oné dani, která se týká našeho hospodářského života, a tu se ukazuje, že upadáme tím do nesystematičnosti, která konec konců nejvíce poškodí státní hospodářství. Při posledním daňovém zákonu se to již ukázalo, neboť je konečně lhostejno, označujeme-li jej v tomto státě jako investiční půjčku, nebo jmenujeme-li to zákonem daňovým. Není tomu ještě ani 5 nebo 6 neděl, kdy jsme na tomto místě zde naléhavě varovali před tím, abyste se s investiční půjčkou nepřenáhlovali takovým způsobem, jak se to stalo, aby se takovými předpisy nepůsobilo nepřátelsky proti výrobě. Bylo ovšem přijato usnesení většiny, určené předem, a výsledek je, že, jak jste zajisté četli v novinách - parlament se o tom ovšem nedoví - dnes vláda nemůže s investiční půjčkou dále. Jak mně bylo řečeno, bylo v celku upsáno na tuto investiční půjčku 140 milionů, z toho sto milionů z půjčky telefonní a asi 30 nebo 40 milonů z půjčky vagonové. Při půjčce vagonové se ukázalo, že bolety, které měly státu přinésti 50 K, možno dostati falšované již za 5 K. Je to velmi zajímavé, měli bychom se vlastně zase sesednouti, abychom se znova radili o investiční půjčce. A tak se nám povede patrně také při dani z vodní síly, ačkoli nutno přiznati, že zde aspoň byla vykonána jistá práce ve výboru, který slyšel také námitky se strany odborníků. Musíme podporovati výrobu a tu bych chtěl, ježto zde právě jeden ze ctěných řečníků přede mnou mluvil o zvláštním podporování výroby sokolskými slavnostmi, oznámiti ctěné většině, že 13. srpna začínáme v Liberci s největším veletrhem textilním a že právě tento 13. srpen byl zvolen k uspořádání sokolské slavnosti v Liberci. Že to zřejmě působí na podporu produkce a že to naláká lidi z celého světa, bude-li se tam konati sokolská slavnost, o tom můžete býti všichni ujištěni, a dosáhnete-li ještě toho, aby se tam vystupovalo provokativně a aby po případě došlo při veletrhu prvního dne v městě k poprasku, pak jste tím jistě podporovali naši produkci. Pan ministerský předseda prohlásil, že neshledává příhodným, aby se konaly takové provokativní slavnosti, které mohou se odbývati, kdykoli se příslušným líbí, avšak nikoli v den, kdy se chceme v dorozumění sejíti k poctivé práci. Představte si, prosím - snad se tak jednou sta ne - ze by se při nejbližším veletrhu v Praze nebo v Bratislavě konala německá turnerská slavnost s 20.000 turnéry. Celá veřejnost by byla rozčilena a velmi brzy by došlo k tomu, že by úřady zakročily.
Nuže, to jen mimochodem. Přejděme k věci. Pan ministr obchodu vypravoval nám dnes v živnostenském výboru o své varšavské cestě a došel k závěru, že je nutno, abychom zachovali svoji schopnost konkurence, odstraniti co nejdříve daň z uhlí. Ovšem musíme za to míti daň náhradní. A dnes se chystáme vytvořiti daň pro takové podniky, které nejsou ještě daní z uhlí zatíženy, tedy vzíti daň z vodní síly za ni jako daň náhradní.
Tím dostanou se také ty podniky, které dnes hlavně pracovaly pro vývoz, rovněž úplně pod berní tlak. Stala se tu již zmínka, že snad pánové z české strany nebudou asi míti plného přehledu o velkém zatížení, které tím vzniká právě pro vývozní průmysl. Zeptejte se pana sekčního šéfa Součka, který byl v posledních dnech v průmyslovém území sklářském v Boru a Jablonci, aby se přesvědčil, jak těžké pracovní poměry vládnou v těchto oblastech. Dnes jsem dostal od sklářského průmyslu v Boru dopis, kde se nám sděluje, že skelné pece na čtyři týdny svou činnost zastavily, že vůbec sotva můžeme očekávati pro nejbližší dobu vývoz ve sklářském průmyslu a že ve veškerém sklářském průmyslu nastaly nejtěžší poměry. A v tomto okamžiku chystáme zatížiti zvláštní daní právě podniky s vodní silou, které ponejvíce pracují pro průmysl sklářský. Patrně to sotva přispěje k tomu, abychom v těchto oblastech napomáhali výrobě. Stane se to, co mně pravil nedávno z vlastní zkušenosti jeden z nejvýznamnějších sklářských průmyslníků tohoto okresu. On má závody ve Štýrsku, závody na Moravě a závody v Čechách. A tu řekl, že může dnes dovážeti do Československa ze Štýrska laciněji včetně cla, než zde vyráběti. To jsou skutečnosti nejvýš pozoruhodné a my máme právě při takových věcech, které představují nějaké nové zdanění, zvláště přihlížeti k takovým námitkám znalců. Mohl bych vám o Jablonci vypravovati ještě více, mohl bych vám vypravovati, jak tato daň hlavně zatěžuje právě výrobky z krystalu, náš hlavní vývozní druh zboží, skleněné prsteny, které jdou do Indie, milionový vývozní druh zboží, poněvadž máme 90 závodů s vodní silou, které budou z největší části dani podrobeny. Jen několik málo bude jich z toho vyjmuto následkem daňové výhody platící až do dvou koňských sil.
V odůvodnění vaší předlohy se poukazuje na to, že provozovací náklady nutno vyrovnati. Ano, velectění pánové, podívejte se jednou na to: Kde pak jsou tyto podniky s vodní silou? Jsou samozřejmě na vodotocích v horách a tak mají již za surový materiál, za dopravu svého zboží a konečně také za živobytí dělníků, které je tam obyčejně mnohem dražší než zde v střední rovině Čech, mnohem vyšší provozovací náklady než podnik s uhlím sám o sobě. Musili bychom tedy dovoditi z toho právě opak a říci: Buďme rádi, že tyto podniky nemají dnes ještě daně z vodní síly, mohou na štěstí ještě zůstati nezatíženy daní z uhlí a míti tak možnost vývozu. Ukazuje se tedy, že tato vaše argumentace nesouhlasí. Nesouhlasí však také argumentace, že všeobecně jsou vodní síly rovnocenné silám z uhlí, neboť podíváte-li se na vodní síly v horách, na př. dnes, shledáte, že tu vůbec vody již není, podnik může čekati týdny, po případě měsíce, až se bude moci zase plně rozvinouti. To má přirozeně za následek, že se podnikatel předem snaží, aby si vedle vodní síly postavil benzinový motor, pro nějž má dnes zvláštní provozovací náklady, motor petrolejový nebo vedle toho ještě jinou motorickou sílu. Dochází také k tomu, že vchází s elektrickými podniky v jistý poměr výměnný, že se dodává síla elektrickým podnikům, mají-li vodní podniky přebytek, a tyto zase odebírají od elektrických podniků draze zaplacenou sílu, dostanou-li se samy do periody nouze. Tedy také zde máme náklady výrobní, které jsou daleko větší než pravidelný pohon s uhlím.
Zákon obsahuje dále celou řadu ustanovení, s nimiž předem nemůžeme souhlasiti. Tak se často mluví o nejvyšší hranici a mluví se také o tom, že teprve prováděcí nařízení má o tom přinésti přesná ustanovení, co se má pod touto nejvyšší hranicí rozuměti. Podle posudku znalců - a takových mají i pánové z výboru celou řadu, k nimž ovšem se patrně nemohlo přihlížeti již vzhledem na zvláštní vedro, které nyní nastalo a které může ovšem trochu zastříti i při daňovém zákonodárství jasné myšlenky - počítá se, že vodní síla klesá velmi často až na 5% ročního průměru. Předpokládám-li tedy nynější hranici daní - a berní úředník bude ovšem pokud možná předpokládati nejvyšší hranici velké vody a stanoviti tuto jako základ daňový - dostaneme velmi značné zatížení těchto podniků, jež tyto budou moci budoucně snésti patrně jen těžce. Chtěl bych konečně poukázati k tomu, že hospodářské korporace nesouhlasily všeobecně s touto daní, nýbrž projevily proti ní pochyby; také obchodní komory přednesly takové pochybnosti, některé dokonce daň odmítly. Myslím, že bude nutno budoucně při debatách o daních, jež se tu vyvíjejí, kritisovati zde ještě všeobecně náš daňový systém. Avšak již nyní bych chtěl zdůrazniti, že jest naprosto špatné, budeme-li v budoucnosti vyhledávati jen ty objekty, které poskytují základnu pro daně následkem výdělku. Musíme se nepochybně snažiti vždy více, abychom došli k všeobecné osobní dani z příjmu a abychom pohlíželi na všecky ty výdělkové objekty jen jako na přirážkové objekty pro daň. Bude příležitost vrátiti se k tomu v pozdějších daňových debatách.
K tomuto zákonu budiž jen zdůrazněno, že se v něm ještě nepřihlíží k důležitému ustanovení. Právě majitel podniku s vodní silou je nejvíce ohrožen povodňovými katastrofami a v poslední době se ukázalo, že pomoc vlády, jako na příklad v území Praděda, je naprosto nedostatečná. Totéž jsme zažili také v severních Čechách před několika léty při hrozné katastrofě v území Desné; jak pomoc státní tak soukromá byla naprosto nedostatečná, aby mohly býti zase napraveny škody a aby se zabránilo takovým, které utrpěl majitel podniku s vodní silou. Nyní se může státi, že příště dotyčný zaplatí dokonce daně, ač je v nebezpečí a ačkoli se snadno může každého roku státi, že bude povodní způsobeno množství škod na podniku s vodní silou. Chci tedy poukázati na to, že vláda musí bezpodmínečně povolovati slevy daní tam, kde byly zátopou způsobeny škody v podnicích nebo v zařízeních vodních děl.
Zásadně mohu se vysloviti jen
proti této dani, rád bych však viděl aspoň jako návrh, aby u malých
podniků byla daň zmírněna, po případě aby byly daně zproštěny.
(Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku panu posl. Schubertovi.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Jakožto odborník ve vodoznalství dostávám se - osud často podivně spolupůsobí - k slovu poslední. Nová daň z vodní síly nemůže počítati se souhlasem naší strany. Jest to daň, která vlastníku vodní síly, jak již vícekráte bylo zdůrazněno, přináší netoliko citelné zatížení, nýbrž i neustálé poručníkování a veliké, ohavné šikanování. Kontrolní aparát, který bude tak jako tak ztěží úřadovati, daň pohltí, je nákladný a nespolehlivý, množství nových, zbytečných úředníků, nových pobřežních skřítků bude jako strašidla putovati od ústí až k pramenům a od pramene k ústí, katilinské existence budou moci opětně nalézti vítané zaměstnání. Odborné vzdělání těchto kontrolních činitelů bude špatné a nedostatečné, bude to štáb neužitečných lidí, honících se za paragrafy.
Daň vodní síly povede v pohraničních územích jistě v mnohých případech k vystěhování četných podniků. Zažili jsme to již jednou, když Bismark zahájil svoji silnou, svoji chytrou celní politiku, že jmenovitě mnoho pil přeložilo pro tuto bismarkovskou celní politiku svoje sídlo za hranice, do Německa. Nyní se toho dočkáme podruhé a příčinou toho bude daň z vodní síly. Postupujete úplně zvráceně, nasazujete koni uzdu docela falešně. Spravedlivým podkladem pro takovýto zákon může býti toliko plánovité prozkoumání vodstva odborníky, řádně zařízená vodní služba. A této řádně zařízené vodní služby nemáme, je teprve v zárodcích, teprve se vyvíjí. Německo má velkorysé, v každém směru vyspělé vodní zřízení, vodní katastr, který je vzorný; a teprve na takovémto podkladě lze vybudovati spravedlivou, moudrou daň. Vám, pánové, to jde přirozeně příliš pomalu, vám musí přitéci proud zlata dříve, sice by vám přišel příliš pozdě a to je hlavní věc. Při tom však nemyslíte na zdar našeho hospodářského života.
Malí vlastníci vodních podniků - a ti budou obětmi situace - v první řadě budou doháněni k vyššímu paušálu. A proč budou doháněni k vyššímu paušálu? Proto, poněvadž si budou přáti uniknouti šikanování, ustavičnému obtěžování a nepříjemnostem. Proto se podrobí paušálu a tento paušál bude jim osudným. Četné malé vodní podniky našeho pohraničního pohoří jsou v normálních hospodářských dobách a v letech s normálním množstvím srážek - sušších období nechci vůbec vzpomínati - také v normálních dobách vysloveně nouzovými podniky samy o sobě. Takové podniky - nemíním zde vodní podniky o 2 ks - a i vodní podniky až do 5 ks a ještě vyšší, mají lidové jméno a také v běžné mluvě v průmyslu se nazývají mlýnky a klepáče; proto nemusí to být přirozeně žádné mlýny. V Čechách jsou kraje, kde je neustále nízký stav vody. Tam bude tato daň křiklavým bezprávím.
Poukazuji na př. na labiatní náhorní planinu labského pískovcového pohoří žíznivě pohlcující a stravující všechny srážky. Co si tam vezmete? Nic. Tam by se mělo přidati. Tam měla býti již dávno učiněna národohospodářská opatření bylo to už dávno v plánu - aby byl zaručen stálý, rovnoměrný tok vody v těchto řekách a bystřinách. Novopečení odborníci, jimž připadne úkol zjistiti výnos této nové daně a kteří budou na březích řek a potoků zpravidla obtížnými hospitanty, budou viděti jen proud vody. Ale nejen to. Nebudou věděti, že i v dobách na vodu nejbohatších, zejména v našem okrajovém pohoří, i v bystřinách, přicházejících z oblasti slatin, které mívají stálejší tok, bývají chvíle, na př. při tvoření ledu na dně, kdy podnik dlouho stojí, a to právě tam, kde prudký spád činitelům zdaňujícím zvlášť zavdá podnět k zvýšení daně. Na druhé straně jsou oblasti v nížinách, na rozvodí, kde pro větší srážky voda velmi dlouho stojí a nahromadění vody a jiné nehody způsobuje, takže tyto poruchy také zde nadmíru dlouhým trváním v roce na podnik rušivě a neblaze působí.
Zde nelze postupovati podle šablony zákona. Stanoviti spravedlivý paušál působí zde i zkušenému odborníku obtíž. Necvičené, neškolené ruce toho, kdo myslí jen na prospěch státní pokladny, dopustí se zde ve velmi četných případech velkého bezpráví, hospodářsky nejslabší budou těžce trpěti. Osvobození od daně a úlevy, které zákon předvídá, jsou nedostatečné a musilo by se jich užíti netoliko pro neprůmyslové, nýbrž i pro průmyslové závody. To by bylo bývalo nutným, avšak tento náš požadavek jste zamítli. Hlášení stavu vody vyžaduje důkladného vybudování. A tento požadavek bych rád při této debatě zdůraznil. Vypočítávati střední stav vody z nepravidelných přítokových křivek registrujících vodoměrů jest věc obtížná a učinili byste nejlépe, kdybyste prozatím nedělali nic jiného než objednali několik tisíc Lallemandových medibarometrů. To by bylo mnohem naléhavější než již nyní přistupovati k tomuto zákonu. Nejen to! Také hospodářství bude spolu trpěti, mnoho malých mlýnů a pil a vůbec všechny malé vodní podniky budou tíže vyráběti a hospodářství a konsumenti to odnesou. Neboť jak má takovou daní nastati to, co si vy a všichni přejí, jak má nastati pravidelné klesání všech cen?
Tato daň jest porušením rovnováhy ve výrobě. A takovýchto daní bychom se měli v nynější době co nejvíce vystříhati, nebo je alespoň zmírniti. Přirovnání s daní z uhlí pokulhává již proto, že se daň z uhlí právě již snižuje. Malé podniky budou zničeny. Ty mají bez toho obtížnější výrobu. Kolísavý stav vody odsuzuje je na jedné straně k delšímu klidu, na druhé straně v obdobích, kdy nastává lepší přítok vody, k stupňované denní a noční práci. Kdyby se vlastník takové malé vodní síly, abych uvedl příklad, omezil na 8hodinovou dobu pracovní, byl by naprosto ztracen. Tato beztoho ztížená produkce, která naprosto již nemůže počítati s 8hodinovou dobou pracovní, má býti tímto zákonem ještě jednou postižena. Tudíž již tento čistě věcný moment mluví proti tomu.
Koho příroda udeřila, toho bije fiskus ještě jednou. Měla by však býti učiněna ještě jiná opatření, specielně u nás. Bude nutno učiniti výjimky pro tak zvané špatné vody. V Čechách máme velké množství takových špatných vod - nechci je zvlášť vypočítávati - které v jistých dobách z rozmanitých příčin jsou v tísni, ve vodohospodářském nouzovém stavu; a tyto špatné vody, kdybychom měli vodní katastr, dostaly by výjimečné postavení. Držitelé takových špatných vod budou mučedníky tohoto zákona. A chci-li věc vyjádřiti stručně, musím říci: Tendence, která spočívá v tomto zákoně, není nic jiného, než pouhý středověký vodní regál. Rozlišení daně - a myslím, že na to žádný z mých předřečníků nepoukázal - mělo se státi netoliko podle poměrů vodních sil, podle koňských sil, nýbrž i podle jiných okolností a sice podle výrobních oblastí. V tom spočívá podle mého náhledu nejhlubší bezpráví této daně.